Rychlá odpověď:
Choroby ostružin se nejčastěji poznají podle skvrn na listech, nedozrávajících plodů nebo červů v ostružinách. Nejčastějšími příčinami jsou houbové choroby, roztoči nebo larvy škůdců. Důležité je včas rozpoznat příznaky a zasáhnout vhodným postřikem nebo úpravou péče o keř.
Ostružiny patří mezi poměrně odolné ovocné keře, přesto se v zahradách často objevují různé choroby a škůdci. Pěstitelé si jich většinou všimnou až ve chvíli, kdy plody nedozrávají, zasychají nebo mají zvláštní skvrny.
Mnoho problémů přitom vzniká kombinací několika faktorů – počasí, hustého porostu nebo nedostatečné péče. Pokud se ale příznaky správně rozpoznají včas, lze většinu chorob ostružiníku poměrně snadno zastavit.
Videonávody choroby a škůdci ostružin
1. Řez ostružiníku pro sklizeň kvalitních plodů
Proč jsem vybral právě toto video
Toto video je velmi užitečné pro část článku o prevenci chorob ostružin. Správný řez totiž zásadně ovlivňuje zdravotní stav keře.
Podle zahradnické praxe je dobré větrání porostu jedním z nejúčinnějších způsobů, jak omezit šíření houbových chorob.
Důležité momenty ve videu
- 0:30 – 1:40 – vysvětlení rozdílu mezi starými a novými výhony
- 1:40 – 3:30 – praktická ukázka odstranění starých výhonů
- 3:30 – 5:00 – jak řez zlepšuje kvalitu plodů a zdraví keře
Proč je důležité pro článek
- Nejčastější chyby při pěstování ostružin
- Jak zabránit chorobám ostružin
- Jak na to – ochrana ostružin
2. Posezónní řez ostružinového keře
Proč jsem vybral právě toto video
Toto video má velmi dobré zhlédnutí a ukazuje praktickou péči o ostružiny po sklizni.
Správný řez po sklizni je důležitý pro:
- omezení chorob
- odstranění napadených výhonů
- podporu nových plodonosných výhonů
Důležité momenty ve videu
- 0:40 – 2:00 – jak poznat výhony, které už plodily
- 2:00 – 3:20 – odstranění starých výhonů
- 3:20 – 4:30 – jak připravit keř na další sezónu
Proč je důležité pro článek
- Kdy řezat ostružiny
- Prevence chorob ostružin
- Nejčastější chyby při pěstování
3. Řez ostružiníku (praktický návod)
Proč jsem vybral právě toto video
Video je jednoduché, přehledné a dobře ukazuje praktickou práci s keřem ostružin. Taková videa mají dobré výsledky ve vyhledávání, protože lidé často hledají právě vizuální návod.
Důležité momenty ve videu
- 0:20 – 1:30 – ukázka přerostlého keře
- 1:30 – 2:30 – postup řezu krok za krokem
- 2:30 – 3:30 – výsledek správného řezu
4. Redberry Mite Workshop – problém nedozrávajících ostružin
Proč jsem vybral toto video
Toto je jedno z nejlepších odborných videí vysvětlujících problém, kdy ostružiny nedozrávají a část plodu zůstává červená. Jde o typický příznak škůdce nazývaného redberry mite (vlnovník ostružiníkový).
Nejzajímavější momenty videa
- 1:10 – 2:30 – vysvětlení proč část ostružiny zůstává červená
- 3:00 – 5:00 – detailní záběry poškozených plodů
- 8:00 – 10:00 – strategie ochrany a postřiků
Proč je důležité pro článek
- Proč ostružiny nedozrávají
- Vlnovník ostružiníkový
5. Identification of Orange Rust in Blackberries
Proč jsem vybral toto video
Toto video velmi dobře ukazuje rez ostružinovou (orange rust), jednu z nejtypičtějších chorob listů ostružin.
Nejzajímavější momenty videa
- 0:30 – 1:20 – typické oranžové skvrny na spo
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Choroby ostružin: jak poznat škůdce a co opravdu funguje
Příběh
Ve svém příspěvku PSÍ VÍNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Sádlo.
Soráč, že Vás opravuju.
Píšete: "rostliny, které chránily zdi panství před povětrnostními podmínkami, byly označovány jako psí. Patří mezi ně například psí víno, psí víno tříprsté, šípková růže"
Ale ne, to je tedy nápad. Psí zde přeci znamená nepravý, planý, bez užitku, zparchantělý (co byste si počala s kytkama apo. do 30 cm - violkou psí, krtičníkem psím, hávnatkou psí?). Vždy je tam ve dvojici něco léčivého, okrasného apod.
Jedovatost - ok, internet tím straší, ale praxe je jiná - je to nedobré, nikdo to nejí, ani různě postižené děti to nenapadne, natož třeba psy. Probatum est.
Nenápadné květy - jo, a hlavně je to intenzivně medonosné v pozdním létě, kdy nic moc nemeduje.
Já vím, popularizovat je těžké.
S.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Psí víno
FAQ – často kladené otázky
Je kamélie jedovatá pro psy?
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj. Okrasné kamélie, například Camellia japonic
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Je kamélie jedovatá? Pravda o Camellia japonica
Poradna
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Zdroj: příběh Gekončík turecký
Ratatouille recept podle filmu
Animovaný film společnosti Disney Pixar nenápadně dostal do pozornosti malých diváků a potažmo i velkých strávníků francouzskou kuchyni včetně slavného pokrmu ratatouille, a podle prodejců hraček vzbudil u malých chlapců nevídaný zájem o kuchyňky a kuchyňské náčiní. Tento pokrm je spojen s hlavním hrdinou filmu – s krysou. Malý Remy je krysa, která se neliší vzhledem od ostatních. Vyrůstá společně s otcem a svojí velikou rodinou na venkově Paříže. A byl vždy jiný než ostatní, Remy má skutečně vytříbený vkus na jídlo – jako pravý gurmán. Nejí odpadky a ani nic podobného. Nesmíme zapomenout na jeho dokonalý čich. Při jedné akci, kde krade jídlo, se oddělí nechtěně od své rodiny a dostane se do centra Paříže, přímo před restauraci nejlepšího kuchaře Gusteau, který pro něj byl vzorem. Spřátelí se v této restauraci s uklízečem Linguini a později se ukáže, že jde o syna onoho slavného Gusteau. Je tu však problém, Linguini neumí vařit, Remy naštěstí ano. Spojí své síly a restaurace zase nabírá na úrovni. V cestě jim ale stojí velmi zákeřný a zároveň slavný kritik restaurací Anton Ego. Nakonec vítězí Ratatouille.
Zdroj: článek Recepty na ratatouille
Poradna
V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.
Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Zdroj: příběh Dýně - druhy