PROČ BRNÍ PRSTY je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Ajťácká pizza musí být jednoduchá, rychlá a poživatelná. Ajťák prostě nemá čas na zbytečnosti, vždyť je tak zaneprázdněn svým kámošem PC, ale žaludek otrava se umí ozvat v ten nejnevhodnější okamžik, a proto je zde několik rychlých, jednoduchých a zároveň chutných receptů. Což takhle pizzový tunel plněný feferonkami, pizzovou omáčkou a tuny roztaveného sýra? Jednoduchá večeře, nebo rychlá hra? Tak pojďme do nich.
Pizza z pánve
Tak tento recept si určitě adoptujete. Těsto můžete poklást vším, co máte rádi. Výhodou předpečení těsta v pánvi je, že pizza je potom krásně křupavá a těsto zůstane tenké. Ostatně, zkuste to sami!
Ingredience: 100 g hladké mouky, 7 g droždí, 2 lžíce olivového oleje, 50 ml teplé vody, špetka soli, 3 lžíce rajčatové pasty, 100 g mozzarelly, čerstvý rozmarýn, bylinky, pánev do trouby
Postup: Připravíme si těsto – v míse smícháme hladkou mouku, olivový olej a sůl. V mističce odměříme 50 ml vlažné vody, prsty do ní rozdrobíme droždí a lžičkou dobře rozmícháme. Do mouky přidáme směs vody a droždí. Nejprve vše zpracujeme vařečkou, potom těsto vyklopíme na pomoučněnou plochu a těsto hněteme ručně, dokud není úplně hladké (cca 10 minut) nebo dokud nám nedojde síla v pažích. Těsto vrátíme zpátky do mísy, přikryjeme potravinou fólií a necháme ho na teplém místě kynout, než zdvojnásobí svůj objem. Délka kynutí záleží na teplotě, v pokojové teplotě bude kynout asi hodinu.
Když je těsto dobře nakynuté, prsty ho stlačíme, aby z něj vyšel vzduch. Troubu předehřejeme na 230 °C. Na pomoučněné ploše těsto prsty vytvarujeme do kruhu stejného průměru, jako je pánev. Pánev pokapeme olivovým olejem, necháme rozpálit. Do rozpálené pánve přemístíme těsto na pizzu, počkáme, než se na těstě udělají bublinky. V té chvíli těsto potřeme rajčatovou passatou. Můžeme použít passatu obyčejnou, ještě dochutíme solí, čerstvým pepřem, trochou tymiánu, česnekem a trochou cukru. Mozzarellu natrháme prsty na kousky, poklademe jí pizzu a těsto i s pánví přesuneme do vyhřáté trouby.
Pizzu pečeme přímo v pánvi na 230 °C, dokud není po okrajích hezky hnědá a mozzarella nezíská světle hnědou barvu. Pizzu vyndáme z trouby, posypeme čerstvým nasekaným rozmarýnem nebo směsí čerstvých bylinek. No a je hotovo a můžeme se pustit do hodování. Při tvorbě této pizzy vynikne vaše tvořivost, popřípadě použijete vše, co dům dal.
Zdroj: článek Ajťácká pizza
Dozrávání hroznů
Jak réva vinná pokročila ve svém vegetačním cyklu? Už se máme začít těšit na zralé hrozny?
Na většinu zralých hroznů si ještě chvíli počkáme. V září, u některých odrůd již na konci srpna, réva vstupuje do posledního období aktivního vegetačního cyklu, kdy začíná vyzrávat to, co vyzrávat může a co vyzrávat má. Proto tomuto období říkáme období zrání. Kromě hroznů ještě také vyzrávají letorosty, o nichž budeme mluvit v dalších měsících.
První fenofází, která toto období zahajuje, je zaměkání bobulí. Je to často doba, kdy vinař už se nejen těší na sklizeň, ale kdy už začíná mít konkrétní představu, jaká ta sklizeň bude. Bobule v předchozí fenofázi uzavírání hroznů dosáhly své konečné velikosti a dále nerostou. Hrozny jsou plné, husté, podle toho, co je jim dáno v genech. Pochopitelně, pokud nesprchly. (Vysvětlení tohoto pojmu viz Kalendář pro vinaře v měsících duben, červen, červenec.) Jak název fenofáze naznačuje, během zaměkání se mění konzistence dužniny v bobulích. Buňky se naplňují vodou, bobule se na omak stávají pružné, dají se zmáčknout mezi prsty.
Chlorofyl až do této fenofáze sloužil - jako všude jinde v zelených částech keře - k fotosyntéze, ovšem v bobulích se teď začíná rozkládat. Postupně se v nich objevují další barviva, která byla do té doby chlorofylem zakryta. Barviva jsou u většiny odrůd umístěna ve slupkách nebo v pletivech těsně pod slupkou. Nechci článek příliš zatěžovat chemickými termíny, nicméně bych ráda uvedla názvy některých barviv, vyskytujících se u bílých odrůd: karoteny, xantofyly, kvercetiny. Pro modré odrůdy jsou typická barviva ze skupiny antokyanů. To jsou barviva, která se nacházejí v řadě ovocných druhů, jako jsou borůvky, ostružiny nebo třeba v bezinkách. U některých modrých odrůd se antokyanová barviva ukládají nejen ve slupce a těsně pod ní, ale také v moštu. Takovým odrůdám se říká barvířky a jejich vína mají velmi tmavou, intenzivně červenou barvu.
Postupně zaměkající bobule na hroznu:
O antokyanových barvivech už řada spotřebitelů ví, že jsou zdraví prospěšná a že patří k takzvaným antioxidantům. Jak říkával například Miroslav Horníček, červené víno je možné považovat za „mléko starců“. Možná by konzumenty i pěstitele vína zajímalo také to, proč jsou bobule modré, ale vína z nich jsou pak červená?
Protože antokyanová barviva mění svoji barvu mezi červenou a modrou podle pH: při nízkém pH jsou červená a při vysokém modrá. Jistě to znáte ze sbírání borůvek. Vaše prsty i rty jsou červené, a když se pak umyjete mýdlem (tuhé mýdlo bývá zásadité), máte ruce černé. A protože ve vínech jsou vždy kyseliny, jsou bobule modré podle prostředí ve slupce, a při kvašení se barvivo dostane do kontaktu s kyselinami z dužniny; proto jsou vína červená.
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - září