Předvánoční čas a pečené kaštany patří neodmyslitelně k sobě. Pečené kaštany jsou typickou nabídkou zimních velkoměst a zvyk nakupovat je do papírového kornoutu u pouličních stánků se začíná opět rozšiřovat také u nás. Křehké plody s oříškovou příchutí mají ale velmi široké využití v teplé kuchyni, a to naslano i nasladko.
Jedlékaštany
Kaštanovník jedlý, lidově jedlý kaštan, je opadavý listnatý strom z čeledi bukovité. Strom kaštanovníku dorůstá do výšky 20–25 m a má širokou vejčitou korunu. Tloušťka jeho kmene někdy přesahuje až 2 m. Dožívá se věku 1 000 let, někdy i víc. Borka je v mládí hladká, olivově hnědá, postupem času se mění v hnědošedou rozpukanou. Listy jsou na větvičce uspořádané střídavě, list na vrcholu větvičky je největší. Mají tvar podlouhlé elipsy. Každý postranní nerv na listu je zakončený ostnem. Svrchu jsou listy tmavě zelené a zespodu světle zelené. Květy se objevují v květnu a červnu. Je to rostlina jednodomá, převážně cizosprašná, lépe plodí, pokud je v okolí dva a více stromů. Plody jsou po 2–3 v pichlavém obalu, který puká čtyřmi švy. Semena (kaštany neboli maróny) jsou lesklá, tmavě hnědá a dozrávají v září. Jsou jedlá, jí se po upečení nebo uvaření, obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin.
Nejvíce se jedlékaštany pěstují v jižní Evropě a v Přední Asii. V Česku se kaštanovníku nejlépe daří na teplých svazích ve vinařských oblastech. Jeho dřevo je těžké, pevné, tvrdé, pružné a houževnaté. Nevýhodou kaštanovníku je, že patří mezi silné alergeny. Neměl by být proto vysazován v blízkosti obydlí a úřadů, spíše v sadech, hájích a lesích. Děti by si pod kvetoucím kaštanovníkem neměly hrát. Hlavní sklizeň jedlých kaštanů probíhá v říjnu. Sběr plodů kaštanovníku se provádí ručně. Nejmenší plody poslouží jako surovina pro mletí kaštanové mouky. Velké a střední plody se dále zpracovávají, případně jsou po tepelné úpravě konzumovány. Pro odstranění parazitů uvnitř plodů se kaštany máčí v 50°C vodě a následně ochladí. Tímto procesem se také prodlužuje jejich trvanlivost. Dnes se tedy nemusí skladovat pouze sušené plody. Jedlékaštany jsou známá pochoutka po celé Evropě. Obvykle se tepelně upravují naříznutím na špičce do kříže a krátkým opečením na horké plotně, a to zejména v předvánočním čase, kdy je sezona pečených kaštanů. Kaštany se mohou i rozemlít a vzniklá mouka slouží k přípravě pečených zákusků. Jedlékaštany mají vyšší energetickou (kalorickou) hodnotu než brambory. V jižní Evropě kaštany lidé pojídají se zeleninou, s masem nebo máslem a sýrem. Světové kuchyně znají například kaštanovou kaši ke zvěřině, kaštanové pyré se šlehačkou, kaštanový pudink, kaštany v čokoládě, glazované kaštany a jiné. V našich zeměpisných šířkách se konzumují pečené kaštany nejčastěji právě v předvánočním čase.
Jedlý kaštan (Castanea sativa) pochází z oblasti Malé Asie a již v 5. století před naším letopočtem byl dopraven do Řecka a následně i do I
Ve svém příspěvku JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kolářová.
z uveřejněných článků o jedlích jsem se stále nedověděla, zda se jedná o nemoc jedle, proč na větvích se šiškami opadává jehličí a schnou.
Jedle kavkazská je v některých ohledech méně náročná než jedle bělokorá, snáší i nižší vzdušnou vlhkost a sušší půdy. Částečně zvládá i znečištěné ovzduší. Jedle kavkazská kvete v dubnu a květnu.
Jedle kavkazská zajímavosti
Do západní Evropy se dostala v první polovině 19. století, brzy po svém objevení. V současnosti je využívána v lesnictví, je taktéž vysazována v parcích. V městských aglomeracích usychá. Jedle kavkazská se též hojně využívá jako vánoční stromeček. Popularita tohoto využití stále roste. Z jehličí jedle kavkazské se destilací získávají silice mající silnou, velice příjemnou vůni připomínající citrusové plody. Lze ji použít k osvěžení vzduchu a uvolnění dýchacích cest. Všechny takové silně koncentrované výtažky jsou prudce jedovaté, proto se důrazně nedoporučuje jejich vnitřní užití. Naopak pár kapek do koupele má velmi příznivé účinky na pokožku i naši psychiku.
Jedle kavkazská množení
Jedle kavkazská se množí semeny nebo řízky. Semena jsou dlouhá 0,8–1,2 cm, křídlo je široké, nafialovělé nebo bledě hnědé.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.
Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Jedlékaštany patří k tvrdoslupečným ovocným dřevinám, stejně jako vlašské ořechy. Na jejich povrchu je tvrdá slupka, která chrání plod, proto je důležité ji před použitím naříznout, jinak se nedostanete k lahodné dužině. Nenaříznuté kaštany jsou velmi kvalitní výbušninou. A nejhorší je ty rozstříknuté kaštanové „vnitřnosti“ z trouby umýt. Kaštany je také dobré připravovat v zakryté zapékací míse. Po vyjmutí z trouby nechte zapékací misku zakrytou. Slupky nevyschnou a kaštany se udrží teplé. Díky tomu se budou dobře loupat. Za studena to jde mnohem hůř.
Ve svém příspěvku DVA RAKYTNÍKY V JEDNOM KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Doébrý den.
Prosím o radu,
mám koupené 2 keříky v jednom květináči samce a samici. Nejdou od sebe oddělit, abych je neponičila. Je možné je nechat pohromadě? Děkuji za radu Jitka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Každý kaštan nejprve nařízneme na bříšku do kříže asi do hloubky tří milimetrů. Mikrovlnnou troubu nastavíme na 600 W, dáme do ní kaštany uložené v jedné vrstvě a necháme je asi šest minut péct. Potom je necháme v troubě dalších pět minut dojít, pak je ještě teplé oloupeme.
Verze 2
Kaštany propíchneme, dáme na talíř a do mikrovlnky pod poklop a upravujeme cca 2–2,5 minuty. Doba přípravy záleží na výkonu trouby (750 W). Kaštany je možné propíchnout špičkou ostrého nože na prkénku. Takto připravené kaštany narovnejte po obvodu mělkého talíře, přidejte lžíci vody a dejte péct. Pokud chcete kaštany jako pečené, naložte je před tím, než je dáte do mikrovlnky, na 25 minut do oleje, kaštany pak chutnají lépe.
V naší poradně s názvem JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mohla by to být nákaza houbou Dothistroma septosporum. Zkuste hned aplikovat Kuprikol 0,5% ve dvou postřikových dávkách po deseti dnech. Příští rok proveďte preventivní postřik v polovině července. Tyto problémy se často objevují v místech s omezeným prouděním vzduchu a nebo při častém stříkání vody na rostlinu. Jsou-li tyto nedostatky i u vás, zkuste je napravit.
Jedle korejská je velice ceněná odrůda jedle, která je už jako mladá rostlina obdařená úžasnými, vzpřímeně rostoucími modravými šiškami. Jedle korejská vyžaduje polohu na plném slunci nebo polostín. Dorůstá do výšky 8 metrů. Koruna je široce kuželovitá, hustě větvená, ve stáří na vrcholu tupá. Borka je v mládí hladká, světle šedá s purpurovým nádechem, s výraznými pryskyřičnými puchýřky, později hluboce rozbrázděná, uvnitř červenohnědá. Letorosty jsou mělce rýhované, našedlé až žlutavé, později načervenalé, zprvu jemně chlupaté, později olysalé. Pupeny jsou kulaté, kryté hnědými šupinami, silně pryskyřičnaté. Jehličí je husté, na vrchu kryje větvičku, vespod je rozestálé. Jehlice jsou 10 až 20 mm dlouhé, 2–2,5 mm široké, směrem k vrcholu se rozšiřují, na konci vykrojené, vzácně zaoblené nebo špičaté. Na vrchní straně je jehličí lesklé, tmavě zelené s výraznou rýhou, vespod s velmi nápadnými křídově bílými pruhy, které mohou splývat v souvislou plochu. Samčí šištice vyrůstají na konci větviček, jsou tmavě nachové. Šišky jsou krátce stopkaté, válcovité, 4–7 cm dlouhé, 2,5–2,8 cm široké, před dozráním mají fialově purpurovou barvu. Semenné šupiny jsou 15–20 mm široké, ledvinovité, podpůrné šupiny jsou delší, vyčnívají ze šišky, jsou zpět ohnuté. Semena jsou včetně křídla 10–12 mm dlouhá, tmavě fialově purpurová. Strom roste v jižní části Korejského poloostrova ve výškách 1 000–1 850 m. n. m. Do Evropy byl poprvé dovezen v roce 1908, do ČR až v roce 1934, kde byl první známý exemplář v Průhonicích. Ve své domovině roste tento strom v horských oblastech s chladným vlhkým klimatem, na mělkých kamenitých půdách chudých na humus, na rulovém a žulovém podloží.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ RAJČAT PO SEZONE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Dobrý den,
mám keříčková rajčata doma za oknem v truhlíku, pěstuji je poprvé, bude mi plodit rostlina i příští rok nebo rostlina po sběru posledních rajčat uhyne?
Mám tam poměrně dost ještě zelených plodů a mám obavu, že již nestihnou dozrát, mám rostlinu zbavit okolních listů a větviček nebo to ničemu nepomůže?
Děkuji moc.
Sandra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rajče jedlé je trvalka, ale v našich krajích nepřežije zimu, pokud se ji nepřisvětluje. Nechte rostlinu přirozeně dožít a zelená rajčata nechte dozrát, buď na rostlině nebo sklizená a umístěná na slunci.
V České republice roste jedle bělokorá ve všech okrajových i vnitrozemských pohořích. Jedle bělokorá je strom dorůstající výšky 55–60 m s průběžným přímým kmenem, který může mít až 2 m v průměru, a s pravidelným přeslenitým větvením. Koruna je zpočátku kuželovitá, později válcovitá, ve stáří s vrcholem nezřetelným, jakoby uťatým. Větve odstávají rovnovážně téměř v pravém úhlu. Větvení druhého řádu bývá úplně ploché. Borka je hladká, bělošedá, ve stáří podélně rozpukaná. Jedle má výrazný kůlový kořen a také z postranních kořenů vysílá hluboko sahající upevňovací kořeny, proto je dobře zakotvena v půdě. Letorosty světle šedé, tmavošedě chlupaté, pupeny vejcovité, světle hnědé, nepryskyřičnaté. Jehlice jsou ploché, 2–3 cm dlouhé, na líci tmavě zelené, lesklé, na rubu se 2 bílými proužky. Samčí šištice jsou žlutavé, samičí zelené, později nafialovělé, při dozrávání dřevnatí. Šišky jsou vzpřímené, válcovité, až 25 cm dlouhé, rozpadavé.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERNÁ ŘEDKEV A BÍLÁ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Může se na warfarin černá ředkev nebo bílá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ředkev bílá, černá i ředkvičky, to jsou všechno variety jedné rostliny s názvem ředkev setá. Díky tomu mají vzhledem k Warfarinu i stejné účinky a je jedno jestli je barva bulvy bílá nebo černá a nebo jde-li o ředkvičky. Může se konzumovat celá rostlina včetně listů. Kořenová část rostliny - bulva má jen zanedbatelné množství vitamínu K a nemusíte tedy vůbec hlídat snědené množství, i když užíváte Warfarin. Listy ředkve jsou také jedlé, ale ty již obsahují mnoho vitamínu K a listy z jedné rostliny vašemu tělu dodají 30 mikrogramů vitamínu K, což je 1/3 vaší denní dávky.
Kaštany samotné můžete nosit v kapse, kde působí svou energií při každém dotyku. Pokud chcete prospět svému zdraví, nasbírejte tolik kaštanů, kolik je vám let, plus jeden navíc, a uložte je v bavlněném pytlíku či kapesníku pod polštář a nechte působit. Energetická síla vás během spánku prostoupí a bude vyživovat vaše tělo.
Suché ruce: Staří lidé, kteří mají seschlé ruce, by měli kaštany převalovat v dlaních, kůže se pak zpevní a zvláční.
Pomoc v kapse: Pokud trpíte bolestmi kyčlí, kolenou nebo máte rýmu, dejte si jeden nebo více kaštanů do kapsy. Kaštany se využívají nejen v lidovém léčitelství, ale traduje se o nich, že mají magickou moc. Ženy, které chtějí otěhotnět, by měly lesklý plod jírovce nosit v kabelce. Pokud vás čeká důležitá schůzka, jednání nebo zkouška ve škole, kaštan v kapse vás zbaví stresu a dodá sebevědomí.
Ustelte si na nich: Bolí vás záda, jste nastydlí? Pak nejčastější babskou radou je nasbírat si tolik kaštanů, kolik je vám let (a jeden navíc). Kaštany následně vložte do plátěného pytlíčku, zašijte a dejte pod polštář. Měli byste na nich poctivě spát až do prvního jarního dne. Kaštany totiž do sebe nasávají veškeré škodliviny z těla. Uleví vám také při křečových žílách, revmatismu, bolestech hlavy nebo i zánětech močových cest.
Léčivé účinky kaštanů: Všechny části jírovce jsou léčivé a velmi účinné. Obsahují řadu látek, které ovlivňují krevní oběh, zabraňují vzniku otoků, křečovým žilám a výrazně podporují činnost nadledvinek. Při zevním použití pomáhají při projevech revmatismu, bolavých kloubech, namožených svalech. Kaštany lze používat čerstvé, sušené (před sušením je potřeba je nadrtit či namlít) nebo je zakonzervovat v lihu.
Pozor: Plod jírovce maďalu obsahuje látku aescin. To je příčina, proč se nám po aplikaci masti ulevuje. Plody kaštanu jsou pro člověka jedovaté, proto se nesmí užívat vnitřně.
Ve svém příspěvku JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.
Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Do letošního roku prospivala skvěle.Letos začala usychat od konečků větví.Napadené větve mají na sobě pupeny(nebo,to měly být,šišky),jsou úplně
ztyřelé v prach.Pod lupou nepoznam jestli je tam nějaký chrobak,nebo něco.Zná někdo nějakou pomoc?Spalit ji mužu vždy.
Nejlepší volbou je dýně Hokaido, protože se nemusí loupat, má stabilní chuť a po uvaření vytváří přirozeně krémovou konzistenci bez nutnosti zahušťování.
Z praxe mohu potvrdit, že právě Hokaido je nejméně problémová při opakovaném vaření. Nerozpadá se vodnatě, nemění chuť podle sezóny a funguje spolehlivě i při ohřívání druhý den. Pokud vaříte často, je to nejjistější volba. U jiných dýní je potřeba více hlídat poměr tekutiny a dochucení.
Musí se dýně Hokaido loupat?
Ne, dýně Hokaido se loupat nemusí, její slupka po uvaření zcela změkne a nemá negativní vliv na chuť ani strukturu polévky.
Právě neloupání šetří čas i živiny. Slupka obsahuje barviva a vlákninu, které zlepšují barvu i sytivost polévky. V domácí praxi to znamená méně práce a lepší výsledek. Jediné, na co je třeba dát pozor, je dýni opravdu dobře omýt, zejména pokud pochází ze zahrady nebo trhu.
Jak udělat dýňovou polévku krémovou bez smetany?
Krémové konzistence dosáhnete pomocí bramboru, správného mixování a kvalitního vývaru, smetana není nutná.
Zkušenost z vaření pro děti i pacienty ukazuje, že smetana není klíčová. Brambor polévku zahustí přirozeně, vývar dodá chuť a dobrý mixér zajistí hladkost. Pokud chcete chuť zjemnit, lze použít malé množství kokosového mléka. Výsledek je lehčí, lépe stravitelný a vhodný i při dietních omezeních.
Proč je dýňová polévka někdy mdlá?
Nejčastější příčinou mdlé chuti je špatně připravený základ nebo příliš mnoho vody.
Pokud cibuli jen „spaříte“ místo poctivého restování, chuť se nerozvine. Stejně tak nadbytek vody zředí přirozenou sladkost dýně. Z praxe platí jednoduché pravidlo: méně tekutiny, více chuti. Tekutinu lze vždy přidat, ale chuť už zpětně nevytvoříte.
Jak dlouho se dýňová polévka vaří?
Dýňová polévka se vaří obvykle 20–40 minut, podle velikosti kousků a druhu dýně.
Příliš dlouhé vaření polévce škodí. Dýně ztrácí barvu i svěží chuť a výsledek bývá „unavený“. Jakmile jde dýně snadno propíchnout vidličkou, je hotovo. V domácí praxi je lepší vařit kratší dobu a doladit chuť až po rozmixování.
Je dýňová polévka vhodná pro děti?
Ano, dýňová polévka je velmi vhodná pro děti, pokud je připravena bez chilli a s mírným kořením.
Dýně je lehce stravitelná, přirozeně nasládlá a dobře přijímaná i menšími dětmi. Doporučuji část polévky odebrat ještě před přidáním výraznějších chutí. V praxi se osvědčilo dochutit dětskou porci jen solí a případně trochou másla.
Lze dýňovou polévku připravit dopředu?
Ano, dýňová polévka je ideální na přípravu dopředu, chuť se rozleží a druhý den je často ještě lepší.
V naší poradně s názvem VOSKOVKA-POKOJOVÁ ROSTLINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Mikulcová.
Mám trochu odlišný druh voskovky s bílými, o něco většími květy. Každý rok v létě kvete a letos se na ní objevil 1 plod! Lesklá zelená koule, která poměrně rychle roste, teď má průměr asi 3 cm a vypadá jako nezralé rajské jablíčko. Zajímalo by mě, o jaký druh voskovky se jedná, jestli jsou její plody jedlé a jak vypadají v plné zralosti, které pravděpodobně v domácích pdmínkách nedosáhne. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Voskovek je mnoho druhů a většina z nich nemá plody. Jen voskovka mnohokvětá (hoya multiflora) vytváří během podzimu plody. Tady jsou vidět obrázky této voskovky https://www.google.cz/image…
Co se týče jedovatosti, tak všechny voskovky včetně jejich plodů jsou považovány za toxické. To nutně neznamená, že jsou jedovaté. Účinky se však liší podle druhu a velikosti zvířete, které listy požije. Brožura „Jedovaté rostliny“ University of Washington uvádí voskovku jako netoxickou, ale protože existuje mnoho odrůd a mnoho různých reakcí na rostlinné sloučeniny, bylo by nejlepší držet ji mimo dosah domácích zvířat a dětí. Každý, kdo má alergii na latex, by se měl vyhnout manipulaci s rostlinou, pokud je poškozena.
Při domácí přípravě je potřeba kaštany zbavit tvrdé, temně hnědé slupky. Pokud chceme kaštany upéct, očistíme je a na vypuklé straně ostrým nožem hlouběji nařízneme do kříže. Na středně nahřáté pánvi je za častého prohazování opékáme, dokud se nerozvoní, nezačnou syčet a jejich vnější slupka lehce nezhnědne. Trvá to pouhých pět až deset minut. Okamžitě spolu se solí servírujeme, protože kaštany je třeba oloupat ještě horké, po vychladnutí už se nám to nepodaří. Nejlepším způsobem je zabalení horkých plodů do utěrky, ve které je pomačkáme, aby se slupka rozdrtila. Nezapomeneme důkladně odstranit i vnitřní slupku. Základem úspěchu přípravy domácích pečených kaštanů je vybrat kvalitní, pevné a pěkné plody, které se občas mohou kvůli své kratší trvanlivosti nakazit plísněmi. Proto je po nákupu uložíme do lednice, kde vydrží asi 5 dní.
Jak nejlépe, snadno a rychle uvařit vejce? Asi si řeknete, co je to za hloupost, ovšem to, jakým způsobem vejce uvaříte, může mít velký vliv na to, jak snadno nebo obtížně se vám pak vajíčka budou loupat. Vložte vejce do hrnce a zalijte je studenou vodou. Hladina by měla být asi 5 cm nad vajíčky. Přidejte do vody lžičku jedlé sody a vodu přiveďte k varu. Nechte bublat cca 12 minut. Přítomnost sody je důležitá, ta zvyšuje pH bílku, který se pak méně lepí na skořápku a tenkou blanku pod ní.
Po uvaření vylijte z hrnce horkou vodu a napusťte do něj studenou vodu tak, aby uvařená vajíčka byla ponořená. Můžete přidat i pár kostek ledu. Studená voda vajíčko uvnitř smrští, takže se vytvoří prostor mezi skořápkou a bílkem a bude snazší skořápku oloupat. Nechte vajíčka zchladnout a poté je vytáhněte z vody a osušte papírovou utěrkou. Vezměte jedno po druhém do ruky a pevně ťukněte každým koncem o tvrdou podložku, třeba o kuchyňskou linku. Nejdříve na jednom konci, pak na druhém. Na širším konci vajíčka se nachází vzduchová bublina. Až ji prorazíte, vajíčko už půjde oloupat snadno.
Vajíčka začněte loupat na širším konci, kde je vzduchová bublina. Pomáhejte si hranou bříška palce. Takto byste měli oloupat jak skořápku, tak tenkou bílou blánu pod ní a odhalit lesklé, hladké vajíčko. Pokud bylo vejce správně uvařeno a ochlazeno, loupání by vám mělo jít snadno.
Ve svém příspěvku PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Kosová.
Dobrý den, paní Vinšová, hledám info o jedlosti/jedovatosti plodů pyracanthy.
Vy píšete, že se plody mohou jíst po zpracování, i když je to uvedené jen u některých kultivarů.
Prosím, kde jste tyto informace našla? Nebo máte vlastní zkušenost? Všude se totiž opakuje jen, že plody nejsou jedovaté, ale jsou nejedlé. Spíš bych čekala, že když nejsou jedovaté, mohou být jedlé. Viz např. bezinky, jeřabiny a další.
Budu moc ráda, za vaše info, děkuji,
S.Kosová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.
Dobrý den, doplnila jsem požadované informace do svého článku.
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) je vždyzelený jehličnan, který byl pojmenován podle svého objevitele, finského botanika Alexandera Nordmanna. Jedle kavkazská je jehličnatý strom pocházející z Turecka a Kavkazu. Zde vyrůstá až do výšky 60 m. V Evropě vyroste maximálně do 30m výšky. U mladších stromů je koruna úzká a kuželovitá, později sloupovitější. Vrchol je výrazně zašpičatělý. Ve středu koruny jsou hustší a zároveň vodorovně odstávající větve. V horní části stromu pak více směřují vzhůru, ale méně než u jedle bělokoré. Mladé stromy mají matně šedou a hladkou borku. Staré stromy pak mají borku rozpraskanou. To způsobuje, že na kmenu vznikají nepravidelně velká políčka připomínající šupiny na rybě. Velmi husté, čárkovité, dvouřadě rozložené, dopředu směřující a zřetelně rýhované jehlice jsou 2–3 cm dlouhé. Svrchní strana je tmavozelená a lesklá, spodní se pak vyznačuje dvěma bílými řadami průduchů. Při rozmělnění v dlani vykazují výrazné aroma po ovoci. Samičí šištice rostou pouze v oblasti vrcholu stromu, v době zralosti dosahují až 15 cm. Jako u jiných jedlí jsou válcovité. Mladší šištice jsou bledě zelené, později nahnědlé.
Pokud nevíte, jaký typ dýně máte doma, nevadí – základní kuchyňské rozhodnutí můžete udělat i bez přesné identifikace.
Důležité je dýni rozkrojit, ochutnat syrovou dužinu a zkontrolovat její strukturu. Pevná, mírně nasládlá dužina se hodí na pečení nebo polévku, vodnatější spíš na rozmixování do pyré. Typ dýně je méně důležitý než její stav.
Je nutné dýni vždy loupat?
Ne, dýni není nutné vždy loupat a u některých typů je to dokonce chyba.
Například hokkaido má slupku, která při vaření změkne a chuťově neruší. Loupání má smysl u dýní s velmi tvrdou nebo vláknitou slupkou. Pokud si nejste jistí, zkuste malý kousek – kuchyně vám napoví víc než návod.
Proč je moje dýňová polévka bez chuti?
Nejčastějším důvodem je, že dýně nebyla ochucena už během vaření.
Dýně potřebuje sůl, tuk a kontrast. Pokud ji jen uvaříte ve vodě a až pak dochucujete, chuť zůstane plochá. Správný postup je dýni nejprve opéct nebo osolit hned na začátku, aby se chuť rozvinula.
Dá se dýně jíst i nasladko, nebo je lepší jen naslano?
Dýně se dá výborně připravit nasladko i naslano, záleží na její přirozené chuti.
Sladší dýně se hodí na pečení, kaše nebo dezerty, méně výrazné typy fungují lépe v polévkách a slaných jídlech. Zkušený kuchař se vždy rozhoduje podle ochutnání, ne podle názvu receptu.
Jak poznám, že je dýně zkažená a nemám ji vařit?
Dýni byste neměli vařit, pokud zapáchá, je měkká už syrová nebo má šedou dužinu.
Taková dýně už chuťově ani zdravotně nestojí za záchranu. Vařením se špatný základ neopraví. V tomto případě je lepší ji vyhodit než zkazit celé jídlo.
Co s dýní, když je jí doma hodně?
Pokud máte dýně nadbytek, nejlepší řešení je připravit pyré a zamrazit ho.
Pyré zabere méně místa, dobře se porcujete a dá se později použít do polévek, omáček i pečení. Celé kusy dýně se skladují hůř a rychleji ztrácejí kvalitu.
Jak dlouho vydrží dýně po rozkrojení?
Rozkrojená dýně vydrží v lednici obvykle 3 až 5 dní.
Musí být zabalená, ideálně bez semínek a vláken. Pokud začne zapáchat nebo měknout, je lepší ji už nepoužívat. Čím dřív ji zpracujete, tím lepší chuť získáte.
Je dýně vhodná i pro děti?
Ano, dýně je velmi vhodná pro děti, pokud je správně připravená.
Nejlépe funguje jemná polévka nebo pyré bez výrazného koření. Dýně je přirozeně sladká a děti ji často přijmou lépe než jinou zeleninu.
Proč se dýně někdy rozpadá a jindy drží tvar?
Rozpadání dýně závisí na typu, stáří a způsobu tepelné úpravy.
Mladší a pevnější dýně drží tvar při pečení, přezrálé nebo vodnaté se rozpadnou. Pokud chcete strukturu, volte pečení n
V naší poradně s názvem KULAJDA - KLUCI V AKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Omlouvám se, ale s kulajdou to nemá nic společného, ale jiný mail jsem nenašel: prosím proč se brambory servírují se slupkami? Kdysi se loupaly. Má to vztah k mykotoxinům apod. Já poprvé v životě viděl servírovat brambory se slupkami v SSSR v r 1984, to jsem se ale domníval, že jsou chudí (bylo to v "kolektivnoj kvartire"), čili 2-3 rodiny v paneláku 3+1. Proč prosím se servírují neoloupané? Mně to při pokus to sníst trochu vázne vkrku.
MB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brambory se slupkou jsou z výživového hlediska lepší, než loupané. Proč? Protože slupka obsahuje velké množství vlákniny.
Polovina vlákniny z celé brambory je právě ve slupce. Vláknina pomáhá předcházet zácpě a může snížit riziko rakoviny tlustého střeva, srdečních chorob a cukrovky 2. typu. Vláknina také pomáhá udržovat zdravou váhu. Konzumace potravin s vlákninou pomáhá předcházet náhlému poklesu krevního cukru, který může způsobit hlad a vést k bezduchému mlsání.
Brambory se běžně servírují se slupkou, když jsou pečené. Je to obvyklé jídlo české kuchyně bez ohledu na sociální vrstvu. Pečenou bramboru ve slupce dostanete i v drahé restauraci na Staroměstském náměstí v Praze jako přílohu za úctyhodných 100 Kč.
Ingredience: 1 krůta (cca 4 kg), 500 g kaštanů, ½ pomeranče, 100 g slaniny, 200 g krůtích jater, 20 g másla, 50 g sušených brusinek, 100 ml portského vína, 250 g mletého masa, 500 ml drůbežího vývaru, 200 g starších žemlí, 3 rozšlehaná vejce, 2 lžíce petrželky, 2 jablka nakrájená na kostičky, sůl, pepř
Postup: Oloupané kaštany vložte do hrnce s vývarem a vařte na mírném ohni asi 30 minut. Z omytého pomeranče nastrouhejte kůru. Slaninu pokrájejte na kostičky, játra na menší kousky. Obojí zvolna osmažte na másle a játra rozmačkejte vidličkou. Brusinky namočte do poloviny vína. Uvařené kaštany nechte okapat. Polovinu si nechte na oblohu, zbylé nahrubo posekejte do nádivky. V míse smíchejte nasekané kaštany, játra se slaninou, mleté maso, vejce, pečivo namočené ve vývaru, petrželku a pomerančovou kůru. Osolte, opepřete a smíchejte se zbylým vínem. Nádivkou naplňte krůtu, dobře uzavřete, nožky svažte kuchyňským provázkem a vložte do trouby předehřáté na 200 °C. Zprudka zapečte, poté přilijte asi polovinu vývaru. Teplotu stáhněte na 170 °C a pečte za častého přelévání vypečenou šťávou (pokud se šťáva rychle vypéká, dolévejte horký vývar). Zbylé kaštany vložte do kastrolu, ve kterém jste nechali zkaramelizovat 2 lžíce cukru. Přidejte jablka a brusinky namočené v portském. Restujte přibližně 5 minut. Podávejte ke krůtě. Tato nádivka do krůty je sice netradiční, ale velmi delikátní.
V naší poradně s názvem PROČ SE KROUTÍ PLODY OKUREK HADOVEK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Kůra.
Proč se kroutí okurky hadovky jsem se nikde nedozvěděl - Kůra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vině bývají nejčastěji problémy s opylováním. I když je ve vaší zahradě spousta opylovačů, podmínky nemusí být vhodné pro zajištění úplného opylení. Pokud nejsou květy okurek opyleny, plodí se z nich křivé okurky. Aby byl pyl potentní, vyžaduje polovlhké a teplé podmínky, a když je příliš sucho a horko nebo se během kvetení vyskytnou dlouhodobé deště, nemusí být vaječníky okurek plně opyleny. Chcete-li dosáhnout lepších výsledků opylení, můžete okurky opylovat ručně. Jak na ruční opylování a mnoho dalších odpovědí na to, proč se kroutí okurky hadovky naleznete zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Krůtí roláda s kaštanovou nádivkou a rozmarýnové brambory
Sezóna jedlých kaštanů provází podzimní čas. Pečené kaštany voní na vánočních trzích a málokdo odolá, aby neochutnal. Kluci říkají, že v české kuchyni se kaštany prosazují horko těžko, ale věří, že se tradice kaštanových nádivek, pyré a zavařenin vrátí i na český stůl. V obchodech se zeleninou je možné koupit syrové kaštany v síťkách nebo na váhu, občas jsou k sehnání i loupané uvařené ve vakuovém provedení, ty jsou samozřejmě dražší.
Kluci si však poradí i s těmi neloupanými. Slupku proříznou na vypouklé straně kaštanu a povaří ve vodě (stačí do doby, než vyplavou na hladinu) anebo pečou zprudka v troubě při 200 °C 10−15 minut. Poté je oloupou, odstraní tuhou vnější slupku a pak i tu tenoučkou, která je ukrytá pod ní.
Roláda je podle Kluků výtečná i studená.
Ingredience na 10 porcí
Nadívaná krůta
2 krůtí vykostěná stehna,
3 žemle,
200 ml šlehačky,
2 hrsti bylinek (tymián, šalvěj),
3 vejce,
300 g mletého vepřového masa,
500 g jedlých kaštanů loupaných a vařených nebo pečených od prodejců s kouřovou vůní,
mletý pepř,
sůl,
150 g másla,
300 ml bílého vína,
300 ml vývaru,
provázek na svázání rolády.
Rozmarýnové brambory
1,5 kg vařených brambor ve slupce,
100 g másla,
snítka rozmarýnu,
sůl.
Postup
Z krůtích stehen upraví dva pláty, přes fólii je zlehka naklepou. Osolí, opepří.
Žemle nakrájí na kostičky, zalijí smetanou a nechají prosáknout. K žemlím přidají sekané bylinky, vejce, mleté maso a nahrubo nasekané kaštany, ochutí mletým pepřem a solí, dobře promíchají.
Nádivku zabalí do masa a svážou provázkem. Rolády pečou na másle, podlité vínem a vývarem při 170 °C 1−1,5 hodiny. Během pečení roládu přelévají šťávou.
Brambory oloupou a opečou na másle se sekaným rozmarýnem, osolí.
Po upečení z rolády odstraní provázek a krájí na plátky, podávají s brambory, přelité šťávou.
Dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez tohoto zásahu většinou vytváří mnoho menších plodů, které nestihnou rovnoměrně dozrát.
V praxi záleží hlavně na cíli pěstování. Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido nechat růst volně. V běžných českých podmínkách ale zaštipování dýní pomáhá směrovat energii do menšího počtu plodů, což vede k lepší chuti, barvě a využití v kuchyni.
Kdy je nejlepší čas na zaštipování hokaida?
Nejlepší čas na zaštipování hokaida je ve chvíli, kdy už má rostlina nasazené plody a je zřejmé, kolik jich dokáže uživit.
Obvykle se jedná o období přibližně 6–8 týdnů po výsadbě, v závislosti na počasí. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá vytvořenou dostatečnou sílu. Naopak pozdní zásah má už jen malý efekt. Správné načasování je klíčové pro velikost plodů i jejich dozrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Optimální počet plodů hokaida závisí na síle rostliny a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíše 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená vyšší koncentraci chuti a lepší využití pro buchtu z dýně hokaido nebo pečení.
Proč mi hokaido zůstává zelené?
Zelené hokaido většinou znamená, že plod nestihl dozrát, často kvůli přetížené rostlině nebo krátké sezóně.
Nejčastější příčinou je příliš mnoho plodů na jedné rostlině. Energie se rozdělí a žádný plod se plně nevyvine. Zelené hokaido má slabší chuť a nižší nutriční hodnotu. Pro sladké recepty, jako je dýňová buchta hrníčková, se nehodí. Řešením je včasné zaštipování a redukce plodů.
Je zelené hokaido jedlé?
Ano, zelené hokaido je jedlé, ale jeho využití je omezené a chuťově slabší.
Zelené plody se hodí spíše na vaření nebo rychlé restování, nikoli na sladké recepty. Dužina bývá tužší a méně aromatická. Pokud chceš hokaido používat na polévku nebo dezerty, je vždy lepší počkat na plně vyzrálé, oranžové plody.
Jak poznám, že je dýně hokaido zralá?
Zralá dýně hokaido má sytě oranžovou barvu a suchou stopku, která se začíná zatahavat.
Dalším znakem je tvrdá slupka, do které nejde snadno zatlačit nehtem. Zralé hokaido při poklepání zní dutě. Právě takové plody jsou ideální na uskladnění dýně hokaido i dlouhodobé kuchyňské využití.
Jak dlouho vydrží dýně hokaido uskladněná?
Při správném skladování vydrží dýně hokaido 2 až 4 měsíce, někdy i déle.
Klíčem je suché, větrané místo s teplotou kolem 10–15 °C. Dýně by se nem
Technik loupaní vajec natvrdo je celá řada, některé z nich jsou popsány v textu níže. Ovšem někdy se můžete snažit sebevíce, dodržet stanovené postupy, a vejce stejně nejdouloupat. To je pak něco mezi nebem a zemí a my to nezměníme.