PROČ NEKVETOU LEKNÍNY je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Zima už je za dveřmi, je tedy nejvyšší čas zazimovat vaši zahrádku, pokud jste tak již neučinili. Každá rostlina však vyžaduje specifický přístup, nemluvě o těch pokojových. V následujících řádcích se dočtete o tom, jak například zazimovat lekníny, fuchsie či ibišky.
Jak na přezimování vodních rostlin
Vodní rostliny v zahradních jezírcích a rybníčcích je samozřejmě třeba dobře připravit na období zimy. Rozhodující je v tomto případě hloubka jezírka či nádrže. To znamená, zda v zimě promrzne až ke dnu, nebo je dostatečně hluboké. Jezírka s hloubkou 50 cm a méně většinou promrzají, a proto z nich rostliny vyjměte a uložte je do nevytápěné místnosti, kde by měly bez problémů přečkat zimní období. Vhodný je například sklep nebo podkrovní místnost, kam proniká jen slabé denní světlo. V úvahu připadá i skleník – je však potřeba zastínit jeho stěny rohožemi, protože přímé sluneční paprsky přezimujícím rostlinám škodí. Mírné mrazíky těsně pod nulou jim však nevadí. Pro přezimování rostlin v nevytápěné místnosti si připravte vhodné vaničky nebo přenosné nádržky, do kterých přemístěte i s původními nádobami pro kořenový bal všechny lekníny a rostliny takzvané mělké pobřežní zóny, jako jsou kosatce, pryšce, vachty, blatouchy a jiné. Aby tyto rostliny úspěšně přezimovaly, nemusí být celé ve vodě, ale potřebují trvalé vlhko. Pozor, oddenky leknínů nesmí proschnout. Někteří zahradníci doporučují vyjmout lekníny z rybníčku před zimou ven, zahrabat je do hlíny a přikrýt listím.
Hlubší jezírka a rybníčky nad 50 cm určitě až ke dnu nepromrznou, a proto v nich mohou zůstat orobince a další rákosové rostliny, které koření ve větší hloubce, a s nimi i otužilejší lekníny, jež jsou zvyklé na středoevropskou zimu. Traviny je dobré pouze svázat.
Ve svém příspěvku VODA V ZAHRADNÍM JEZÍRKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Do zahradního jezírka, kde mám zatím umístěné pouze lekníny jsem napustil dešťovou vodu z nádrží. Voda je však trochu "mléčná".Chtěl bych jí pročistit než tam dám rybičky. Neublíží rostlinám SAVO ORIGINÁL pro čištění studní a bazénů ? Poraďte. Děkuji.
Jarda
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Topinambury jsou unikátní a všestranné rostliny pěstované pro své jedlé hlízy. I když jsou příbuzné slunečnicím a sdílejí některé podobné vlastnosti, jedním ze zajímavých aspektů topinamburů je jejich absence kvetení za určitých podmínek. Pochopení toho, proč tyto rostliny často nekvetou, může být zásadní pro zahradníky a farmáře, kteří je chtějí efektivně pěstovat.
Topinambur je odolná rostlina, které se daří v různých typech půdy a podnebí. Její schopnost kvést však velmi závisí na specifických podmínkách prostředí:
Topinambury jsou citlivé na fotoperiodu, což znamená, že k zahájení kvetení potřebují určité množství denního světla. V oblastech s kratšími dny nemusí rostliny dostávat dostatek světla k zahájení procesu kvetení.
Tyto rostliny preferují mírné teploty. Nadměrné teplo nebo chlad mohou rostlinu stresovat, což vede k zaměření se spíše na vývoj hlíz než na kvetení.
Půda bohatá na živiny je klíčová pro celkové zdraví rostliny. Pokud v půdě chybí esenciální živiny, rostlina může upřednostňovat růst hlíz před tvorbou květů.
Topiny se pěstují primárně pro své hlízy, nikoli pro květy. Rostlina přirozeně věnuje více energie vývoji těchto podzemních úložných orgánů, které jsou klíčové pro její přežití a reprodukci.
Primárním cílem rostliny je ukládat energii do hlíz, což zajišťuje, že přežije zimní měsíce a na jaře znovu vyroste. Tato alokace energie často probíhá na úkor kvetení.
Genetická výbava také hraje roli v tom, zda topinambur kvete. Některé odrůdy byly selektivně vyšlechtěny pro produkci hlíz spíše než pro okrasné účely, což přirozeně snižuje jejich sklon ke kvetení.
Různé kultivary mají různé sklony ke kvetení. Pokud je cílem kvetení, může být nutné vybrat odrůdu známou svou schopností kvetení.
Ačkoli topinambury mohou kvést za optimálních podmínek, několik faktorů může tomuto procesu bránit. Pochopení těchto faktorů může pomoci zahradníkům a zemědělcům zvládnout svá očekávání a soustředit se na pěstování požadovaných hlíz. Zajištěním správných podmínek prostředí a výběrem vhodných kultivarů je možné podpořit kvetení, pokud je to zamýšlený výsledek. Pro většinu pěstitelů však absence květů neubírá rostlině na jejím primárním účelu – produkci výživných a všestranných hlíz.
Trávíte-li na zahradě většinu volného času a kromě péče o ni zde vyhledáváte i příležitosti pro relaxaci a odpočinek, zahradní jezírko může být ideálním místem pro čerpání energie. Pohled na klidnou hladinu nebo na vodu stékající po kaskádovitém terénu vám může přinést potěšení, o kterém sníte. Je na vás, zda si zahradní jezírko zvolíte jen jako doplněk zahrady a budete třeba pěstovat lekníny a radovat se z jejich květů nebo jezírko obohatíte životem a dopřejete si pohled na prohánějící se rybky. Možná dokonce toužíte po takovém jezírku, kde v horkých letních dnech zchladíte své rozpálené tělo. Je jen na vás a na vašich představách, jak by takové jezírko mělo vypadat.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ RŮŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Kučerová.
Chtěla bych poprosit o radu proč mi nekvetou růže.zalévám a starám se o ně denně a přihnojuji je kristalonem na plody a květ.Děkuji Kučerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Kučerová.
Dobrý den prosím o odpověď na otázku,proč mi nekvetly růže.Dostala jsem na jaře tři sazenice růží,keřových,ale ani jedna nekvetla.Starala jsem se prakticky denně,pžihnojovala,zalevala atd.Je pro mě tajemstvým,jakou mají barvu.Prosím o odpověď a děkuji předem Kučerová
I přes obecné přijetí dělení rostlin na jednoděložné a dvouděložné, jakožto primární skupiny kvetoucích rostlin, se botanici nemohou jednoznačně dohodnout na umístění jednotlivých rostlin do daných tříd. Tento problém se týká rostlin pod obecným názvem Paleoherbs. Tyto rostliny mají kombinaci znaků, které se nevyskytují společně u většiny ostatních druhů kvetoucích rostlin. Příkladem této nejasnosti je například rostlina Nymphaeales nebo lekníny, které mají retikulární žilkování ve svých listech, ovšem není jasné, zda se jedná o jeden lalokovitý kotyledon, nebo o dva, které jsou spojené. Také vodní lilie mají cévní uspořádání ve stonku podobné jednoděložným rostlinám. Další nesrovnalostí v dělení kvetoucích rostlin způsobují rostliny Dioscoreales a Smilaceae, které mají široké síťování listů, což vede k odlišným názorům ohledně jejich zařazení.
Jak známo, příroda je mocná čarodějka, která si dělá, co chce, a naše materiální chápání s dělením do skupin nepostihuje veškeré anomálie, které se v přírodě nacházejí, a my se musíme smířit s faktem, že ne vše se dá jednoznačně zařadit do předem stanovených skupin. Tudíž nezbývá než se smířit s bazálním rozdělením, které je odbornou veřejností publikováno a uznáváno.
V naší poradně s názvem PROČ MI VŮBEC NEKVETOU KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra F..
Dobrý den. Mám na zahradě kanadské borůvky a již třetí rok mi vůbec nekvetou.
Keř je vysoký asi 180 cm a na pohled zdravý. Má spoustu větví velmi bohatě olistěných.
Prosím o radu co s tím. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zkuste změnit hnojivo. Omezte dusík a posilněte fosfor a draslík. Když má rostlina mnoho dusíku, tak bohatě roste, ale nekvete.
Je to nevelký rod, který obsahuje všehovšudy tři druhy. Nejrozšířenější je klívie oranžová. Květenství klívie je vysoké 30 až 40 cm, s 20 kvítky. Listy jsou rovné, sytě zelené, dlouhé 40 až 50 cm. Jsou sestaveny do růžice a rozkládají se do zvláštního vějíře. Váš interiér tak může zdobit i v období, kdy nekvete. Klívie je poměrně nenáročná rostlina. Její listy se nemusí rosit. V létě jí poskytněte jasné a rozptýlené světlo. Zimní nedostatek světla snáší dobře, můžete ji tedy umístit v nevelké vzdálenosti od jižního okna, na jihovýchod nebo na západ. Při velkém nedostatku světla klívie sice přežívají, ale nekvetou a rostou pomaleji. Zálivka je vždy mírná. Aby klívie pravidelně kvetly, je pro ně důležité období klidu. U mladých rostlin je to období od září. Klívie se přesazují jen tehdy, pokud je to nutné, a květináč zvolíme raději s velkým průměrem. Musíme dávat pozor, aby nedošlo k poškození kořenů. Pokud postupujeme opatrně, mohou se oddělit dceřiné výhonky. Je důležité, aby mladé rostliny neměly méně než 4 listy. Kvůli dalšímu zakořenění se zasadí do písku nebo do směsi písku a rašeliny (v poměru 1 : 1). Klívie by se dala zařadit mezi kvetoucí pokojovky vhodné do chladu, protože celé léto může být venku někde ve stínu a v zimě ji vyhovuje 12-16 °C, ale snese i méně. Platí, že čím nižší teplota, tím menší zálivka.
Botanický název: Clivia
Osvětlení: Světlé místo s přistíněním od přímých slunečních paprsků v létě. Klívii vyhovuje čerstvý vzduch na přistíněném místě.
Zálivka: Od jara do podzimu hojná. V pozdním podzimu opatrná a mírná. V zimě místo konvice můžeme použít rozprašovač. Tak se zvlhčí zemina i listy, ale jen tehdy, když je v místnosti s chladnější teplotou. Jestliže je klívie v místnosti s teplotou okolo 20 °C, zaléváme ji více.
Přesadba: Doporučená směs zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl prohnojené zeminy, 1 díl rašeliny a 1 díl písku. Přesazuje se až po období kvetení a jenom tehdy, kdy již kořeny vylézají z květináče.
Rozmnožování: Dělením při přesazování a semeny. Semena se sbírají z plodu 2 až 3 měsíce po odkvětu a v příhodné době se vysévají do zeminy. Semena vzchází během měsíce, ale rostlina kvete při semenném množení až za 4 nebo 5 let.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Mám dotaz,mohou se orchideje sprchovat celé? Někdo je sprchuje a někdo říká že když se dostane voda na květy a do srdíčka,orchidej uhyne,mám 40 Phalaenopsis a již delší dobu mi nekvetou,přitom jsou bohaté listama a krásně silné.Co mám udělat aby se rozkvetli? Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když orchidej bohatě roste se silnými listy, tak má od vás dostatek hnojiva a proto se ji nechce kvést. Když ji dáte na pár měsíců hnojivovou dietu (úplně přestat hnojit), tak se lekne, že nepřežije a rychle nasadí na květ, aby stačila vytvořit semena pro nové rostlinky, které zajistí přečkání doby nedostatku živin. Sprchování květů není vyloučeno, ale nehodí se, aby v květu zůstávala voda, protože se zde spojí s usazeným domácím prachem a tato směs pak zahnívá a může to zničit celý květ.
Muškáty jsou světlomilné, a teplomilné. Velmi dobře se jim daří v přímém oslunění, snáší ale i přechodné zastínění. Při delším zastínění se muškáty „vytahují“, jsou zesláblé, nevzhledné, velmi málo kvetou a jsou náchylné k chorobám. Muškáty jsou sice teplomilné, ale velmi dobře snáší od podzimu do jara přezimování ve studených sklenících, světlých sklepech a zimních zahradách. Ideální teplota je kolem 8 stupňů, při vyšší má pelargonie chuť růst, zbytečně se vytahuje a zeslabuje. V letních měsících pelargonie potřebuje pro svůj dobrý růst a bohaté květenství teplé a slunné stanoviště. Ve své původní domovině jsou muškáty nuceny šetřit vláhou, takže s ní umí dobře hospodařit. Stonky i listy jsou schopny udržet určitou zásobu vody, jsou tlusté až sukulentní. Muškáty tedy snáší i za plné vegetace přestávky v zálivce a jako balkonové rostliny nejsou rozhodně tak choulostivé jako třeba surfinie nebo petunie. Na trvale suchých stanovištích ovšem pelargonie rozhodně nenarostou a nekvetou tak dobře jako v přiměřeně vlhkém substrátu. V příliš vlhkém prostředí naopak muškáty zahnívají, trpí chorobami a velmi špatně kvetou. Pelargonie tedy rozhodně snášejí lépe sucho než vlhko, se kterým si neporadí. Podobné je to i s výživou – v přehnojené, příliš živné zemině rostliny rostou velmi bujně, ale zpravidla hůře kvetou, řízky snadněji zahnívají a trpí chorobami. V příliš chudé zemině naopak muškáty zakrňují a špatně narůstají, i když relativně dobře kvetou. V současné době je však možné pořídit na našem trhu speciální pěstební substráty pro pelargonie a muškáty, které jsou svým podílem humusu i přidanými hnojivy ideální pro dosažení bohatého a dlouhého květenství na velkých a silných rostlinách.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Čokovská Čokovská.
Dobrý den. Mám prosbu a dotaz. Přikoupila jsem si nové Orchideje a dala k původním, které vždy krásně kvetly. Nyní už dva měsíce nekvetou žádné a na stvolech jsou lepkavé kapičky. Prosím jak Orchideje zachráním. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lepkavé kapičky rostlina vylučuje na svou obranu před škůdci. Nejspíše byly nové druhy napadené a škůdce se rozšířil i na vaše zdravé rostlinky. Pokud nevíte čím přesně jsou napadeny, tak zkuste aplikovat postřik pomocí přípravku Mospilan 20 SP. Ten si rostlina natáhne do sebe a udrží ho několik týdnů. Po tu dobu cokoliv ji kousne a nasaje její šťávu, tak zahyne. Mospilan jde koupit normálně v hobby marketu.
Orchideje většinou nekvetou kvůli nedostatku světla, ale pozor, nesnesou ani přímé slunce (pálí jim listy). Rozhodně nezapomínejte na pravidelnou zálivku a přihnojování nejlépe speciálním hnojivem určeným právě pro orchideje, případně plným hnojivem pro pokojové rostliny, které však neobsahuje vápník. Od jara do podzimu přihnojujte častěji, v zimě méně, ale u teplomilných orchidejí, které nevyžadují výrazný zimní odpočinek, můžete hnojit v podstatě celoročně. Pokud vám rostlina nekvetla už hodně dlouho, zkuste snížit okolní teplotu na nějakých 12 °C. Například druh Cymbidium potřebuje pro to, aby nasadil na květ, teplotu okolo 15 °C. Pro přezimování mu postačí teploty mezi 7–12 °C. V době kvetení snese i 20 °C, ale trvanlivost květů zajistíte teplotou o pár stupňů nižší.
Některé druhy orchidejí (například Phalaenopsis) mají tu schopnost na jednom květním stvolu vykvétat dokonce opakovaně. Po opadu všech květů je tedy vhodné květní výhon zastřihnout za druhým pupenem, myšleno od těla rostliny, a to cca 0,5 až 1 cm nad ním. Růstový vrchol se obvykle opět aktivuje a vyroste z něj další výhon s květy. Pokud zvolíte tento způsob, rostlina může vykvést dříve, než by sama nasadila na nový výhon. Jestli hned po odkvětu výhon dle výše uvedené rady nezastřihnete, konce výhonů samy zaschnou a je časté, že vyraší některé spodní očko do výhonu a do květu. Zaschlou část pak můžete bez obav ustřihnout. A to zase asi 0,5 cm nad místem, kde je výhon ještě živý. Rostliny totiž mají v místě usychání vytvořenou přirozenou bariéru proti pronikání patogenů, toto místo tedy zachovejte, ať rostlina nemusí znovu uzavírat novou ránu. Pouze v případě, že již rostlina byla chorobou napadena, je vhodné odstranit napadenou část až do zdravého místa.
V naší poradně s názvem PROČ ZELENAJI KVĚTY BÍLÉ HORTENZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Fantová.
Hortenzie měla letos nádherně bílé velké květy a ty teď začínají zelenat . Prosím o radu , proč tomu tak je . Děkuji . Fantová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše hortenzie se stala obětí občasných žertíků Matky přírody a zahradníci nemají žádné vysvětlení pro tento stav. Může to být kombinace neobvyklých povětrnostních podmínek, doposud ale nebyl nalezen žádný vědecký důvod. Nezoufejte. Vaše hortenzie se zelenými květy by měla trpět touto anomálií pouze po dobu jednoho nebo dvou let, než se rostlina vrátí do normálu.
Tento oblíbený opadavý keř dorůstá do výšky 0,5 až 3 m a kvete podle odrůdy od května do srpna v bílé, růžové nebo červené barvě. Růžově kvetou kultivary ´Purpurea´, ´Piccolo´, ´Eva Supreme´ (k nim viz níže). Vajgélie v době květu dobře vyniknou jako dominantní solitér uprostřed travnaté plochy, vhodné jsou i do živých plotů, dobře vypadají rovněž vysazené ve skupinách. Oválné listy jsou dlouhé 5 až 10 centimetrů a u některých odrůd mají i okrasný význam (odrůdy s dvoubarevnými listy, které jsou dekorativní i v době, kdy nekvetou). V současnosti se pěstuje mnoho kříženců souhrnně označovaných jako Weigela hybrida.
Pěstování
Vajgélie potřebuje přiměřeně výživnou půdu a plné slunce, případně jen slabé zastínění. Je vhodná i do nižších poloh, neboť se považuje za mrazuvzdornou. V tuhých zimách sice může namrznout, ale po řezu dobře regeneruje. Na jaře přihnojujte kompostem. Na vhodném stanovišti jsou vajgélie dlouhověké a vypadají nádherně i déle než padesát let. Doporučuje se kombinovat je s tavolníkem, pustorylem či trojpukem. Keř se rozmnožuje bylinnými řízky, dřevité špatně rostou. Každý rok proveďte řez starších větví, aby si keř zachoval mohutnost a krásně kvetl. Staré rostliny s neuspořádaným růstem seřízněte úplně, zdokonalíte tím jejich habitus, ale jednu sezonu nepokvetou.
Přesazení vajgélie
Pro přesazování keře vajgélie vyberte nové místo s dobře propustnou půdou a dostatkem slunečního světla. Vykopejte jámu dvakrát širší a hlubší než kořenový bal. Připravte nové místo přidáním kompostu a kypré půdy. Opatrně vyjměte vajgélii z původního místa a zachovejte kořenový bal neporušený. Umístěte ji do nové jámy a ujistěte se, že horní část kořenového balu je v úrovni okolní půdy. Zasypte zeminou, důkladně zalijte a zamulčujte, aby se udržela vlhkost.
Načasování
Nejlepší doba k přesazení vajgélie je buď brzy na jaře, než vyraší nové porosty, nebo brzy na podzim po letních vedrech.
Vyhněte se přesazení v nejteplejší části léta.
Vyberte správné místo
Vajgélie preferuje plné slunce před částečným stínem a dobře propustnou půdu.
Prohlédněte rostlinu
Před vykopáním zkontrolujte vajgélii, zda nemá poškozené nebo nemocné větve, a prořezejte je.
Příprava nové jámy
Vykopejte jámu, která je dvakrát tak široká a hluboká jako kořenový bal vykopané vajgélie.
Připravte půdu
Na dno jámy přidejte trochu dobře shnilého kompostu nebo jiné organické hmoty pro zlepšení odvodnění a úrodnosti půdy.
Vykopání vajgélie
Kolem vajgélie vykopejte brázdu a ujistěte se, že z kořenového balu získáte co nejvíce.
Opatrně vyjměte
Opatrně vyjměte vajgélii z původního místa a zakryj
Základem je správné zalévání odstátou vodou, správné dávkování hnojiva a tvarování. Pokud oleandry nekvetou, příčinu hledejte buď v nesprávné péči, nebo v nedostatečné likvidaci škůdců a chorob. Nejčastěji jde o čerň, kdy listy vypadají jako posypané sazemi, houby poškozující květy (plíseň), mšice, puklice a svilušky. Pokud je oleandr napaden škůdci, dochází ke žloutnutí listů a jejich opadávání. Oleandr je teplomilná rostlina z oblasti Středomoří, takže i menší mráz jí může uškodit.
Velkým nepřítelem oleandru jsou mšice. Ty jsou většinou zelené až černé a najdeme je na všech zelených částech rostliny. Po napadení mšicemi dochází ke kroucení listů a k plstnatění či zakřivení pupenů. Na mšice je ideální nasadit slunéčko sedmitečné. Pomoct si můžete i vodou smíchanou s tabákem.
V naší poradně s názvem KULAJDA - KLUCI V AKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Omlouvám se, ale s kulajdou to nemá nic společného, ale jiný mail jsem nenašel: prosím proč se brambory servírují se slupkami? Kdysi se loupaly. Má to vztah k mykotoxinům apod. Já poprvé v životě viděl servírovat brambory se slupkami v SSSR v r 1984, to jsem se ale domníval, že jsou chudí (bylo to v "kolektivnoj kvartire"), čili 2-3 rodiny v paneláku 3+1. Proč prosím se servírují neoloupané? Mně to při pokus to sníst trochu vázne vkrku.
MB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brambory se slupkou jsou z výživového hlediska lepší, než loupané. Proč? Protože slupka obsahuje velké množství vlákniny.
Polovina vlákniny z celé brambory je právě ve slupce. Vláknina pomáhá předcházet zácpě a může snížit riziko rakoviny tlustého střeva, srdečních chorob a cukrovky 2. typu. Vláknina také pomáhá udržovat zdravou váhu. Konzumace potravin s vlákninou pomáhá předcházet náhlému poklesu krevního cukru, který může způsobit hlad a vést k bezduchému mlsání.
Brambory se běžně servírují se slupkou, když jsou pečené. Je to obvyklé jídlo české kuchyně bez ohledu na sociální vrstvu. Pečenou bramboru ve slupce dostanete i v drahé restauraci na Staroměstském náměstí v Praze jako přílohu za úctyhodných 100 Kč.
Vřesy kvetou od srpna po dobu celého podzimu. Kdežto vřesovce kvetou na jaře a na podzim, podle konkrétního druhu. Vřesovce vykvétají postupně jednotlivými kvítky po celé délce jednoletých výhonů, tedy těch, které narostly tento rok. Starší výhony nekvetou. Proto nastává situace, že z krásného hustého kompaktního keříku zakoupeného v zahradnictví po několika letech vznikne z našeho pohledu opelichaný, nevzhledný keřík se spoustou holých větviček.
Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Stejně tak stříháme i vřesovce kvetoucí v létě. Vřesovce kvetoucí v zimě a na jaře stříháme po odkvětu. Čím bujnější je rostlina, tím více řežeme.
V naší poradně s názvem PROČ SE KROUTÍ PLODY OKUREK HADOVEK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Kůra.
Proč se kroutí okurky hadovky jsem se nikde nedozvěděl - Kůra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vině bývají nejčastěji problémy s opylováním. I když je ve vaší zahradě spousta opylovačů, podmínky nemusí být vhodné pro zajištění úplného opylení. Pokud nejsou květy okurek opyleny, plodí se z nich křivé okurky. Aby byl pyl potentní, vyžaduje polovlhké a teplé podmínky, a když je příliš sucho a horko nebo se během kvetení vyskytnou dlouhodobé deště, nemusí být vaječníky okurek plně opyleny. Chcete-li dosáhnout lepších výsledků opylení, můžete okurky opylovat ručně. Jak na ruční opylování a mnoho dalších odpovědí na to, proč se kroutí okurky hadovky naleznete zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Hortenzie v zimě snadno omrznou. Následující jaro obrazí od kořenů, takže sice přežijí, ale nekvetou.
Při pěstování venku tedy zabezpečte hortenzie na zimu aspoň deseticentimetrovou vrstvou mulče nebo lehkým kompostem, suchým listím a ještě je překryjte větvičkami chvojí.
Výhony nesestříhávejte na podzim, ale až na jaře po vyrašení nových výhonů.
Postup zazimování venku:
Ke kořenům přihrneme dostatečné množství hrabanky nebo listí.
Nadzemní části obalíme bílou netkanou textilií, která je prodyšná a přitom rostliny ochrání dostatečně, jen ji musíme důkladně upevnit. Igelitová fólie není vhodná, protože se působením slunečních paprsků prostor uvnitř ohřeje na poměrně vysokou teplu a v noci se pak zase prudce ochladí, což rostlinám nesvědčí.
Nakonec kolem hortenzií hustě zapícháme chvojí. Zajistíme tím nejen stabilitu netkané textilie, ale vytvoříme i další vrstvu tepelné izolace a zabráníme teplotním výkyvům mezi dnem a nocí.
Pokud je dlouhodobě sucho a zem nezamrzá, průběžně rostliny mírně zaléváme i v zimě.
Je snadné koupit speciální hnojení pro kvetoucí orchideje, které obsahuje mírně odlišné mikroživiny nebo nutriční hodnoty, jejímž cílem je zlepšit kvetení orchideje. Je to sice lákavé, ale pokud nejste profesionální pěstitel, je to pro rostliny jen malý přínos. Za prvé, ve většině domů máte sbírku více druhů orchidejí, které kvetou v různých ročních obdobích. Za druhé, různé druhy mají různé kvetoucí požadavky. Když si pořídíte vysoce kvalitní NPK - vyvážené hnojivo, je stejně efektivní v produkci květu, jako hnojivo k tomu určené a bude přínosem pro všechny vaše orchideje, i ty co právě nekvetou.
Každoroční opad listů je součástí životní strategie většiny listnatých stromů rostoucích v našich klimatických podmínkách.
Zima představuje pro většinu živých organismů náročné období. Musí vynakládat mnohem více energie na vlastní přežití (nezmrznutí) i na získání potravy/vody. Rostliny musí zůstat stát na tom svém stanovišti a jsou vystaveny všem povětrnostním vlivům – mrazu, větru, sněhové pokrývce, námraze. A samozřejmě nedostatku klíčového zdroje – vody. Tím, že strom na podzim shodí listy, se tomu všemu snaží čelit. Holé větve také znamenají menší plochu, na které se může držet sníh a námraza, a navíc nekladou tak velký odpor větru. Riziko polámaných větví je tak významně nižší než v olistěném stavu. Tím hlavním důvodem, proč stromům každoročně listí opadává, je však uchování vlhkosti.
Pokud je půda zmrzlá, je voda pro stromy takřka nedostupná. Strom si proto nemůže dovolit ztrácet ani kapku. Možná to není běžně známo, ale v období, kdy má strom listy, dochází k obrovským ztrátám vody právě skrze listy, respektive skrze listové průduchy, jimiž uniká vodní pára do okolního prostředí. Protože ale listy obsahují řadu důležitých látek, hlavně dusík a uhlík, strom, jako řádný hospodář, si je před opadem odčerpá a ve formě bílkovin uloží ve vnitřních pletivech. Na jaře je pak použije na tvorbu nových listů a květů. Naopak do uvadajících listů uloží odpadní látky.
Vlastní mechanismus opadu listů se připravuje už od jara. V místech, kde řapík listu přisedá na větvičku (stonek), se už v době intenzivního růstu začnou vytvářet vrstvičky buněk, které lze od sebe navzájem oddělit. Jejich dočasná soudržnost je dána pouze přítomností růstového hormonu auxinu, který se tvoří v listech a vrcholových částech stonku a putuje rostlinou směrem dolů. Ke konci vegetace, na podzim, produkce auxinu klesá a úměrně tomu se oslabuje i jeho vliv na soudržnost buněk. V okamžiku, kdy síla gravitace překoná sílu auxinu, list upadne.
Sezónní shazování listí je ovládáno kombinací krátkého dne a nízkých teplot. Když poměr denního světla, tmy a chladu dosáhne kritického bodu, odpoví na to typický širokolistý strom vytvořením přehrádky zvláštních korkových buněk v místech, kde je řapík listu připojen k větvi. List pak pomalu odumírá, protože byl izolován od cévních svazků. Spoj se oslabuje, až list ze stromu spadne. Drobnou jizvu, která zůstala po opadu listu, zacelí další vrstva specializovaných buněk – ta chrání strom proti ztrátě vlhkosti a proti vniknutí hub.
Z listnáčů neopadávají pouze listy kožovité či ostnité. Příkladem neopadavého keře je cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), pěstovaná v mnoha parcích.
Konkrétně jde o rostlinu původem z východních částí jižní a jihovýchodní Asie fíkovník kaučukový (Ficus elastica). V tamních tropických deštných pralesích mohou kaučukovníky dorůst až do výšky 40 metrů. Jejich kmen přitom může dosáhnout průměru až dvou metrů. Samozřejmě, že nebudete chtít živit takového obra džungle uvnitř svého obýváku. Tento faktor sám o sobě stačí k tomu, aby demonstroval, proč je nutné pravidelně prořezávat váš přerostlý fíkus. Ale samozřejmě existuje ještě mnoho dalších důvodů, proč vytáhnout zahradnické nůžky.
Důvody, proč zkrátit fíkus:
Moc roste, když váš fíkus začne růst směrem k oknu, je čas na úpravu;
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
Podzimní hnojení není pro túji Smaragd vždy nutné, ale v některých případech může být prospěšné, protože rostlinám dodává klíčové živiny, jako je draslík, a tím jim dodává sílu a odolnost na zimu. Někteří odborníci doporučují aplikaci podzimního hnojiva, které rostlinám pomůže se na zimu připravit, zatímco jiní naznačují, že jarní hnojení je dostatečné pro většinu vzrostlých stromů, které se nepotýkají s nedostatkem živin.
Kdy a proč je podzimní hnojení užitečné
Příprava na zimu: Hnojivo z konce léta nebo začátku podzimu s vyšším obsahem draslíku (K) může pomoci rostlinu posílit na zimu a zlepšit její odolnost vůči chladnému počasí a dalším stresorům.
Řešení nedostatků: Pokud si všimnete známek nedostatku živin, jako je hnědnutí nebo žloutnutí listů (což může být způsobeno nízkým obsahem dusíku nebo draslíku), může na podzim pomoci vyvážené hnojivo s pomalým uvolňováním, zejména pokud jste vynechali jarní hnojení.
Pro rostliny pěstované v nádobách: Rostliny v nádobách často potřebují častější hnojení, protože živiny z kompostu se mohou rychleji vyčerpat. Podzimní hnojení může těmto rostlinám poskytnout nezbytnou podporu, když přecházejí do období vegetačního klidu.
Co používat a proč
Používejte hnojivo s pomalým uvolňováním: Tento typ hnojiva zabraňuje spálení kořenů a poskytuje stálý přísun živin v průběhu času, což je ideální pro stálezelené rostliny.
Vyberte hnojivo s vyšším druhým a třetím číslem: Hnojivo typu 4−9−35 (N-P-K) se doporučuje zejména pro pozdní léto a podzim pro podporu síly a zelené barvy, na rozdíl od jarního hnojiva, které se více zaměřuje na růst.
Vyhněte se hnojivům v pozdním období, která stimulují nový růst: Nepoužívejte hnojiva s vysokým obsahem dusíku v pozdním podzimu, protože to může podpořit nový růst, který může být poškozen mrazem.
Kdy vynechat podzimní hnojení
Pro zdravé, zavedené stromy: Vzrostlé stromy Thuja Smaragd, které vypadají zdravě a dobře rostou, obvykle na podzim hnojit není nutné. Jarní hnojení je pro tyto rostliny často dostačující.
Při hnojení na jaře: Pokud jste brzy na jaře aplikovali kvalitní a vyvážené hnojivo, na podzim už možná nebudete muset hnojit znovu.