Libeček je nejen silné aromatické koření, ale i léčivá bylina. Jako koření mu mnozí z nás přijdou na chuť často až s přibývajícím věkem, kdy si jeho výrazné aroma můžeme dokonce oblíbit. Jednou z velmi prospěšných vlastností libečku je příznivý vliv na zažívání, zlepšuje totiž trávení a stimuluje produkci trávicích šťáv.
Vedlejší účinky libečku
Žádné alergeny z této rostliny dosud nebyly popsány. Dle neoficiálních tvrzení může libeček vyvolat příznaky potravinové alergie u citlivých jedinců. Nicméně z provedených studií žádné nežádoucí účinky hlášeny nebyly. Je možné, že alergie na libeček, která je podobná alergenním projevům u mrkve a celeru, vzniká právě proto, že jde o rostlinné druhy téže skupiny. Při konzumaci libečku by měli být obezřetní pacienti s poruchou metabolismu aminokyselin. Při tomto onemocnění je charakteristická sladká vůně, připomínající javorový sirup v tělních tekutinách (například v moči) postižených pacientů. Látka odpovědná za tento zápach se nazývá 4,5-dimethyl-3-hydroxy-2[5H]-furanonu (sotolone), a tato sloučenina se nachází také v libečku.
Rostlina obsahuje i furanokumarin, který může mít za následek fototoxicitu. Tato reakce by mohla zvýšit citlivost na slunce, a to zejména při dlouhodobém užívání byliny. Projevuje se výskytem vyrážky ze slunce, spáleninami od slunce a rakovinou kůže. Pokud tedy užíváte libeček, používejte opalovací krém a ochranný oděv, zvláště pokud jste jedinci se světlou pletí.
Rovněž v těhotenství buďte obezřetní při konzumaci libečku. Libeček ve velkém množství může způsobit kontrakce a překrvení sliznice, což by mohlo vést k potratu. V období kojení není dostatek poznatků o bezpečnosti používání libečku.
Je možné, že libeček může zvýšit množství sodíku v těle, což následně vede ke zvýšení krevního tlaku.
Nepoužívejte libeček ani tehdy, pokud trpíte zánětlivým nebo bolestivým onemocněním ledvin anebo špatnou funkcí ledvin.
Libeček funguje jako takzvané „vodní pilulky“, které způsobují, že tělo ztrácí vodu. Užívání libečku spolu s léky na odvodnění by tak mohlo způsobit těžkou dehydrataci. Při tomto stavu může dojít k závratím a nízkému krevnímu tlaku. Mezi diuretické léky patří například hydrochlorothiazid (Diuril), chlorthalidon (Thalitone), furosemid (Furosemid), hydrochlorothiazid (HCTZ, Hydrodiuril, Microzide) a další.
Libeček pravděpodobně pochází ze Střední Asie. Jedná se o vytrvalou bylinu patřící do čeledi Apiaceae, spolu s mrkví, celerem, kmínem, koriandrem, koprem, petrželí a dalšími. Libeček je blízký příbuzný celeru, ale je cca 4krát větší. Bylina byla před naším letopočtem kultivována jako bylinný lék na bolest v krku a jako afrodiziakum. Libeček patřil mezi nejčastěji používané bylinky v římské kuchyni.
Rostlina může být vysoká až 180 cm, běžně dosahuje vzrůstu 60–90 cm. Její zeleno-žluté krajkové květy rostou ve shlucích. Semena a části rostliny mají jedinečnou drožďovou příchuť. Semeno se používá buď celé syrové či vařené, nebo mleté jako aromatická příchuť do pečiva, polévek a salátů. Kořen má silnou, pikantní chuť a může se využívat jako aromatická látka nebo jako zelenina. Listy a stonky se používají syrové nebo vařené. Čaj se připravuje ze sušených listů, ale může být také připravený z nastrouhaného kořene. Esenciální olej z kořene je komerční záležitostí, používá se do konzerv, jako dochucovadlo do omáček a jiných pokrmů. Libeček patří mezi takzvané lidové léky, přičemž se používá proti bolestem hlavy, jako diuretikum a uklidňující prostředek. Rostlina obsahuje furanokumarin, což může mít za následek fototoxicitu. Libeček obsahuje 4,5-dimethyl-3-hydroxy-2[5H]-furanonu (sotolone).
V naší poradně s názvem LIBEČEK A JEHO CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Matějka.
Dobrý den, už několik let mě libeček vyroste cca. 30 - 40 cm a začne žloutnout a usychat, po ořezání opět obrazí ale stále je to stejné. Před léty vyrůstal do jednoho metru. I když ho odkopnu, vyčistím a přesadím na jiné místo, není to nic platné. Loni jsem vysel i nový a stejně to není nic platné. Nemůže to být nějakou nemocí v půdě? Jinak ho používám do všeho, do omáček, vývará, dělám z něj pestu do makrel, lepší zelené koření neznám. Sousedka má keř libečku pár metrů od mojí zahrády převysoký a hustý.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Používejte dále 30-ti centimetrový libeček a nasejte si ho více, aby vám stačil. Když budete jedovat proti škůdcům, kteří vám možná zespodu užírají kořeny, tak možná budete mít pěkný libeček, ale do jídla ho asi chtít dávat nebudete.
Gymnocalycium mihanovichii nesnáší průvan a má rádo slunné stanoviště, ostatně jako většina kaktusů. Za horkých letních dní je však třeba přistínění. Bez slunce se gymnocalyciu nedaří a pomalu hyne. Vyhovuje mu běžná pokojová teplota. V zimě by měla být rostlina na suchém, chladném stanovišti. Teploty mezi 6–8 °C jsou pro gymnocalycium v zimě ideální. V letních měsících rostlině svědčí pobyt na venkovním stanovišti. Před větrem a deštěm chraňte tyto kaktusy na vhodném stanovišti. Gymnocalycium je nutné každoročně přesazovat.
Přesazování se provádí nejlépe brzy na jaře nebo v létě, tedy během stagnace růstu. Kaktus vyjmeme, zbavíme starého substrátu, kořeny necháme několik dní zaschnout, aby v nové zemině nehnily. Pak rostlinu zasadíme. Nádoba by měla být jen o málo větší než původní. První zálivku provedeme asi za čtrnáct dní od přesazování.
Pěstujeme-li rostlinu při nízké teplotě, omezíme i zálivku. Gymnocalycium není náročné na vodu ani na vlhkost vzduchu, snese i částečné sucho. Zaléváme měkkou, odstátou vodou. Gymnocalycium dobře snáší suchý vzduch, rosení teplou vodou mu však prospívá. V pěstební nádobě musí být dobrá drenáž, aby se zabránilo přemokření rostliny. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny pomalu uhnívají.
V bytech jsou kaktusy napadány zejména sviluškou (bílá pavučinka) nebo vlnatkou (bílé chomáče lepkavé hmoty). Dále pak také štítenkami a háďátky. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny uhnívají.
Během největších veder uprostřed léta kaktusy přestanou růst. Začnou stagnovat a nepřijímají zálivku. Proto v tomto období zaléváme opatrně. Nadbytek vody by mohl způsobit zahnívání kořenů.
Zhruba v říjnu kaktusy začneme chystat na přezimování. Měly by prožít přirozené klesání teplot. Pokud je pěstujeme na okenním parapetu zvenku či na balkoně, o postupný pokles teplot se postará příroda sama. Kaktusy zimují při osmi až dvanácti stupních Celsia zcela bez zálivky. Mohou být na světle i ve tmě. Horký byt jim nesvědčí.
Po zimě, asi v březnu, kaktusy přineseme do tepla, postavíme je na jižní, západní či východní okno a pomalu necháme probouzet. Jakmile se objeví zelený vrchol a nové trny, zalijeme kaktus teplou vodou (asi 50 °C).
Ve svém příspěvku POSTŘIK NA LIBEČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mičkajan.
na libečku se mně tvoří hnědé skvrny jako od nějakého hmyzu a začíná schnout může mně někdo poradit? Děkuji za vaše rady
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
Dobrý den, mám letos ze semínek vypěstovaný libeček , jeden je v květináči na balkóně a jeden doma. Listy má kropenatý, i když vyrostou nový.... zalévám jen zeminu, tak že asi spálený od sluníčka není....nevím kde je chyba, poradíte mi prosím
Když převislá vrba neroste, chřadne nebo vypadá špatně
Neroste po řezu
Krátkodobý „klid“ po řezu je normální. Pokud ale vrba neobrazí ani během celé sezóny, bývá problém ve špatném termínu nebo v oslabeném kořenovém systému.
Má holé větve
Holé větve jsou známkou přestárlého dřeva. Řešením je hlubší řez až do mladších částí, i za cenu dočasné ztráty objemu koruny.
Roste nahoru místo dolů
Typická chyba při váhavém řezu. Strom reaguje bujným růstem vzhůru, protože nemá jasně vedenou strukturu.
Libeček je asi 1,5 až 2 m vysoká vytrvalá bylina. Rostlina má poměrně mohutný oddenek. Lodyha je navrchu bohatě větvená. Listy se podobají listům celeru, jen jsou mnohem mohutnější. Během léta, v červenci a srpnu kvete drobnými žlutými kvítky seskupenými do květenství, která vyrůstají na koncích lodyh. Plodem je dvounažka hnědé barvy. Celá rostlina má příjemnou kořenitou vůni.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že kerblík a libeček se liší vzhledem listů, barvou květů, vůní, výškou i mohutností. Nať libečku lze sušit a chuť jeho listů je často přirovnávána k chuti magi. Je skvělým kořením do polévek a omáček, pomazánek, masových pokrmů nebo luštěnin.
Na níže uvedených fotografiích můžete sami porovnat očité rozdíly těchto dvou rostlin.
Hosta je rostlina s velkými zelenými nebo dvoubarevnými listy. Bývá pěstována především pro vzhled a zdobnost svých listů. Květy mívá tak nevýrazné, že je lze snadno přehlédnout, ale ne proto, že by byly malé, ale kvůli tomu, že listy této rostliny jsou opravdu velkou dominantou. Hosta má více než několik desítek druhů, ale pouhým okem od sebe leckdy jednotlivé druhy jen těžko rozeznáte, protože bývají dosti podobné. Možná tuto rostlinu neznáte jako hostu, ale jako bohyšku – obojí je totéž.
Jak hostu pěstovat
Jelikož je hosta trvalka, je dobré hned na začátku vybrat to správné místo, kam ji umístíte. Na zimu ji nemusíte ze záhonu vyrývat, v našich podmínkách zimu přečká bez jakékoli újmy. Chcete-li hostu pěstovat na balkoně, není to problém, jen vyberte opravdu velký květináč, aby měla rostlina dostatek místa pro rozrůstání. Kořeny hosty se nešíří do země, neroste příliš hluboko, spíše na povrchu. Hosta má ráda stín či polostín, na přímém slunci jí moc radosti neuděláte a poté ani ona vám, protože se jí tam opravdu dařit nebude. Zároveň vyžaduje dobře propustnou, humózní půdu.
Zálivka a hnojení
Hosta má ráda pravidelné zalévání a vlhkou půdu, proto jí vyhovuje stinné stanoviště, nebude vysychat tak rychle a nějaký čas bez vody vydrží. Dobře se jí bude dařit stejně jako kapradině na břehu jezírka, pokud tedy nějaké na zahradě máte, není to ale důvod, proč byste si ho museli na zahradě budovat.
Chcete-li hostu přihnojovat, postačí, když to uděláte jednou za měsíc, pokud si na to nevzpomenete vůbec a rostlinu budete pravidelně zalévat, vystačí si i s tím.
Přezimování
Hosta je trvalka, není proto potřeba tuto rostlinu před zimou kamkoliv stěhovat, nechte ji tam, kde jste ji pěstovali, je schopna přezimovat i v různých nádobách, nemusí být vždy zasazena v zemině. Tato rostlina je velmi odolná.
Množení hosty
I množení hosty je velmi jednoduché, stačí na jaře rostlinu vyrýt, oddělit si požadované množství nebo stávající rostlinu rozdělit na několik dílů a přesadit na předem připravené místo nebo do předem připravené nádoby.
Slupky ořechů obsahují juglon,což je aromatická a barvicí látka. Juglon není dostatečně prozkoumaný a má potenciální mutagenní efekt, proto je brán jako mírně toxický a léčiva s jeho obsahem se užívají jen zevně. Na druhou stranu juglon umí apoteózu, totiž zničit buňku bez nekrotických procesů. A tak je jednou z látek, která má potenciál léčit rakovinu. Juglon je rozhodně jedovatý pro spoustu ostatních rostlin. Ostatně je klasickým případem alelopatie, tedy chemické války mezi rostlinami. Proto v okolí ořešáku spousta rostlin neroste a proto se ořešákové listí v kompostu špatně rozkládá.
Každý, kdo utrhl nezralý ořech a pokusil se rozloupnout zelenou slupku, velmi rychle zjistil, že má hnědé prsty. A protože ořechy barví téměř cokoliv, tuto vlastnost můžeme využít i na vlasy. Ty získají krásnou hnědou barvu a navíc prospějeme kůži na hlavě, tudíž i vlasovým cibulkám, protože jim poskytneme slušnou dávkou křemíku, vitamínu B, draslíku, selenu, vápníku a beta-karotenu. Odvar ze slupek připravíte tak, že zelené slupky nasekáte na menší kousky, zalijete je vodou a na staženém sporáku vaříte hodinu a půl až dvě. Vznikne velmi tmavá tekutina, kterou používáme po umytí hlavy na poslední opláchnutí vlasů. Při dalším mytí většina barvy zmizí. Další možností je vytvoření kašičky. Její výroba není složitá, jen si musíte ještě sehnat nějaký olej. Nejvíce se doporučuje kokosový nebo panenský olivový, ale pokud barvu z ořechových slupek zkoušíte poprvé, efekt splní vlastně cokoliv, co máte v kuchyni. Jestliže vám výsledek bude vyhovovat, tak si pro budoucí barvení vlasů pořiďte už něco kvalitnějšího. Slupky rozmixujte s vybraným olejem tak, aby vám vznikla kašička. Tu naneste v rukavičkách na vlasy, zabalte je do fólie a nechte účinkovat asi tak třicet minut. Nesmíme zapomínat na to, že ořech opravdu hodně barví, takže se snažte ve vaně či umyvadle všechno nepocákat a také si dávejte pozor na kůži na čele či obecně na obličeji a krku.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Pevná klimatizace je zpravidla zařízení, které umístíme ve zvolené místnosti, odkud je teplo odváděno ohebnou hadicí oknem ven. Existuje i dělená klimatizace, kde jde vývod skrz stěnu. Okenní jednotka dostala svoje označení podle umístění přímo v okně, popřípadě ji lze namontovat do vnější zdi. A konečně jednotkám split je společná oddělená montáž části vnější (kompresor) a vnitřní (výparník), přičemž může být k jedné vnější jednotce připojeno více vnitřních, jde tedy o takzvaný multisplit.
Nejběžnějším typem klimatizací instalovaných v bytech jsou jednotky split, popřípadě multisplit (podle počtu místností), a to v nástěnné variantě. Pokud nelze z technických nebo finančních důvodů jednotky split použít, zůstávají většinou ve hře mobilní klimatizace. Přestože velkou výhodou mobilních zařízení je jejich finanční dostupnost a poměrně jednoduchá instalace, hlavním důvodem, proč se k mobilnímu řešení přiklonit v případě bytu až v nevyhnutelných případech, je vysoká hlučnost. U dělené mobilní jednotky se navíc cena přibližuje split systému a výhoda nízkých nákladů tak bere zasvé.
Zcela nevhodnou volbou je mobilní klimatizace pro místnosti v bytě, které jsou určené k odpočinku. Hlučnost kompaktních i dělených mobilních klimatizací je nesrovnatelně vyšší, než nabízejí split jednotky (jestliže ale nebude vaším kritériem výběru požadavek na tichý chod, tak se dělená mobilní jednotka vyšší třídy může stát energeticky úsporným řešením). Nemalé potíže uživatelům kompaktních zařízení dále způsobuje vývod vzduchu hadicí velkého průměru, což je navíc provázeno snížením účinnosti a energetickými ztrátami. Od klasických mobilních klimatizací tedy energetickou úspornost očekávat nemůžete.
Pro jednotky split obecně platí, že jsou schopny dlouhodobě vyřešit tepelnou pohodu v malých, rozlehlejších i mezonetových bytech, musíte ovšem počítat s vyšší cenou než u kompaktních klimatizací. V případě vícepokojových bytů jde pak samozřejmě přednostně o variantu multisplit. Pokud se u systému split jedná o technologii „invertor“, vyšší pořizovací náklady jsou srovnány úsporou energie (viz zmiňovaná možnost až 44% úspory).
Pokud se součástí klimatizace stane topný systém, který splní přesně definovaná pravidla distributorů elektrické energie, může uživatel takového zařízení požádat o nízký tarif na odběr energie. Nejpravděpodobněji je taková možnost spojena s instalací multisplit systémů ve vícepokojových bytech a zároveň je tato nabídka vhodná pro byty v novostavbách
Na celkových pořizovacích nákladech klimatizace se podílí několik položek. Předně je to cena klimatizačního zařízení, k ní přistupuje u většiny typů klimatizací montáž, materiál potřebný k montáži a samozřejmě další vícenáklady (například doprava, výškové práce, nutnost přistavit plošinu a podobně). Je důležité si uvědomit, že výše položek týkajících se montáže neroste s cenou vlastních jednotek. Z tohoto pohledu neprohloupí zákazník, který zvolí finančně náročnější a účinnější klimatizační zařízení s relativně stabilní cenou za montáž. Ve výsledku může jít o dlouhodobě úsporné řešení s vyrovnáním finančního rozdílu mezi levným a drahým zařízením.
Ve svém příspěvku OBČANSKÝ ZÁKONÍK VÝŠKA THUJÍ KOLEM PLOTU MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Poštulková.
Dobrý den, mám dotaz , sousedka má v délce plotu cca 80 m thuje ve výšce až 10 m, od plotu cca 1 m, jelikož 1) thuje dělají velký stín, tím ničí dřevěný plot (v letošním roce jsem musela opět vyměnit tyčky), tráva neroste,pouze mech thuje přesahují cca 1 m domé zahrady, 2) poslala jsem ji dopis (do vlastních rukou)se sousedkou není rozumná řeč, vykřikuje, že s tím nic neudělá. Já po ni jen vyžaduji, aby thuje zkratila alespoň na 3 m. Děkuji za radu, Poštulková Marie, Ostrava-Plesná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivan Svoboda.
Jak vysoký může být tzv. živý plot? Jednoduchá otázka a přesto na ni nenajdeme v obsáhlém Obč. zákoníku odpověď. Jsou tam různé nepodstatné "kraviny", ale běžné praktické věci tam nejsou … A to to píše tlupa právníků, pak to schvaluje a podepisuje kde-kdo. Nebo se mýlím?
Dobrá zpráva na úvod: fíkusy velmi dobře snášejí zkracování a odpustí vám i radikálnější řez. K prořezávání však vždy používejte čisté nástroje. Vhodný je buď ostrý nůž nebo zahradnické nůžky. Budete muset přizpůsobit styl prořezávání v závislosti na tom, proč chcete fíkus zkrátit.
Zkrácení přerostlého fíkusu
Pokud už váš fíkus otírá o strop a tyčí se nad vaší hlavou, je nejvyšší čas zasáhnout. Abyste usměrnili další růst, můžete odvážně odstranit celou korunu stromu. Pomocí zahradnických nůžek jednoduše zastřihněte pokojovou rostlinu na požadovanou výšku.
Zkrácení fíkusu na podporu růstu
Pokud chcete svůj strom povzbudit, aby se rozvětvil, můžete to snadno udělat prořezáváním. Prořezávání na správných místech totiž podpoří strom k tvorbě nových bočních výhonů. Chcete-li to provést, nejprve si dobře prohlédněte svůj fíkus a rozhodněte se, kde chcete, aby nové postranní výhonky vyrostly. Pak hledejte takzvané ‚uzly‘ na kmeni. Poznáte je podle malých hrbolků podél kmene. Z těchto uzlů se po seříznutí vyvinou nové boční výhonky. Proto vždy řežte pár centimetrů nad jedním nebo více uzly v požadované výšce.
Tvarování fíkusu do stylu bonsai
Tento styl pěstování fíkusu spočívá v rozvětvení rostliny hned u země a vedení několika svislých větví přímo vzhůru. Rostlina pak má mohutný olistěný základ hned od spodu. Někdy fíkus ale neroste rovnoměrně nebo se příliš rozvětvuje. To lze také napravit prořezáváním. Chcete-li podpořit tento styl růstu, odřízněte postranní výhonky stromu – buď přímo na kmeni, nebo nad uzlem, kde chcete, aby vyrostly nové větve. Pokud se po zastřižení vytvořily nežádoucí boční výhony, můžete je také odstřihnout. Pokud jsou některé postranní výhonky delší než hlavní výhonky, měli byste je také odříznout. Ty lze zkrátit podle vašeho vkusu a vytvořit požadovaný tvar. Různé varianty tohoto typu pěstování fíkusu můžete vidět zde: fíkus doma foto.
Zkrácení fíkusu v případě napadení chorobami nebo škůdci
Odumřelé nebo zavadlé části rostliny by měly být vždy odstraněny. Pokud jsou části vaší pokojové rostliny napadeny chorobami nebo škůdci, měli byste je také okamžitě odstranit, abyste zabránili dalšímu šíření na celý strom.
Odebrání řízků
Pokud si chcete fíkus namnožit, můžete tak učinit na jaře odběrem řízků. Pro řízky odřízněte ze stromu sedmi až deseticentimetrové výhonky. Dejte do vody nebo čistého vlhkého písku. Po dvou měsících by se na řízcích již měly objevit kořeny.
Ve svém příspěvku BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.
Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Kárníková.
Mám buxus zasazený už pět let a je pořád stejný Vůbec neroste.
Kdy je nejlepší čas stříhat okrasnou převislou vrbu?
Nejlepší čas na stříhání převislé okrasné vrby je konec zimy až velmi brzké jaro, ještě před rašením.
V tomto období je strom v klidové fázi, dobře snáší zásah a po zahájení vegetace rychle reaguje novým růstem. Pokud se řez provede příliš pozdě, už během aktivního rašení, strom sice obvykle přežije, ale může být oslabený a růst bude chaotičtější. Správně zvolený termín řezu převislé vrby výrazně ovlivňuje hustotu koruny i celkový tvar v daném roce.
Mohu převislou vrbu ostříhat opravdu hodně, až „na hlavu“?
Ano, převislou vrbu lze ostříhat velmi razantně, pokud je zdravá a dobře zakořeněná.
Začátečníci mají často strach, že strom zničí, ale převislá vrba snáší hluboký řez překvapivě dobře. Právě razantní zkrácení větví podporuje tvorbu nových, silných výhonů. Problém není v tom, že by byl řez příliš hluboký, ale spíše v tom, že je váhavý a nepravidelný. Strom pak reaguje nevyváženým růstem a ztrácí převislý tvar.
Co když jsem převislou vrbu několik let vůbec nestříhal?
Pokud převislá vrba nebyla několik let stříhaná, není to konec, ale náprava bude trvat déle.
U zanedbané vrby bývá dřevo přestárlé, větve holé a koruna zahuštěná u hlavy. Řez převislé vrby po letech zanedbání je nutné rozdělit do jednoho až dvou let, aby strom nebyl příliš oslabený. První rok se provede hlubší základní řez, další rok se tvar doladí. Výsledky nejsou okamžité, ale ve většině případů se strom dokáže obnovit.
Jak poznám, že jsem řez převislé vrby udělal špatně?
Špatně provedený řez se obvykle projeví nepravidelným nebo nežádoucím růstem.
Typickým signálem je, že převislá vrba po řezu roste hlavně nahoru, vytváří dlouhé svislé výhony a ztrácí převis. Dalším znakem je slabé obrůstání nebo holé konce větví. To většinou znamená, že řez byl příliš opatrný nebo vedený ve špatných místech. Výhodou vrby je, že chyby lze většinou v dalších letech opravit.
Přestane převislá vrba po řezu růst?
Ne, správně provedený řez růst převislé vrby nezastaví, naopak ho podpoří.
Po řezu může strom krátkodobě působit „mrtvě“, ale během sezóny obvykle vyraší velmi silné výhony. Řez převislé vrby stimuluje růst, protože strom se snaží obnovit korunu. Pokud vrba po řezu neroste vůbec, bývá problém v termínu řezu, zdravotním stavu nebo v nevhodných podmínkách stanoviště.
Jak rychle převislá vrba po řezu znovu obrazí?
U zdravé převislé vrby se nové výhony objevují obvykle během několika týdnů.
V první sezóně po řezu bývá růst velmi rychlý a výhony mohou dosahovat i desítek centimetrů. Druhý rok se růst zpomaluje a koruna se začne zahušťovat. Rychlost obrůstání převislé vrby závisí na množství vody, živin a slunečním stanov
Hnědnutí listů kamélie může být způsobeno řadou faktorů, včetně spálení sluncem, poškození mrazem, problémů se zálivkou (příliš mnoho nebo příliš málo) a plísňových onemocnění, jako je plíseň listů kamélie. K tomuto problému mohou dále přispívat škůdci, půdní podmínky a dokonce i šok z přesazení.
Faktory prostředí
Spálení sluncem
Kamélie preferují polostín a nadměrné sluneční záření může listy spálit, což způsobí jejich hnědnutí.
Poškození mrazem
Chladné zimní počasí může poškodit listy, zejména špičky a okraje, což vede k hnědnutí.
Vítr
Silný vítr může také způsobit dehydrataci a hnědnutí listů, zejména v zimě.
Problémy se zálivkou
Nedostatek vody: Nedostatek vody může způsobit vadnutí listů, jejich žloutnutí a nakonec hnědnutí.
Přelévání: Příliš mnoho vody může vést k hnilobě kořenů a hnědnutí listů, protože kořeny se potýkají s vstřebáváním živin.
Špatný odtok vody: Podmáčená půda může také způsobit hnilobu kořenů, což má za následek hnědnutí listů.
Nemoci a škůdci
Plíseň listů kamélie
Toto houbové onemocnění, kterému prospívá vlhké prostředí, může způsobit hnědé skvrny a léze na listech.
Černá plíseň
I když není přímo škodlivá, černá plíseň může růst na medovici vylučované škůdci, jako jsou mšice, což způsobuje, že listy vypadají tmavě, jako ušpiněné od sazí.
Mšice
Tito škůdci mohou sát mízu z listů, což způsobuje jejich žloutnutí a následně hnědnutí.
Šok z přesazení
Když je kamélie přesazena, může zažívat stres, který vede k hnědnutí listů.
Problémy s hnojivem
Přehnané hnojení nebo použití nesprávného typu hnojiva může také způsobit spálení a hnědnutí listů.
Půdní podmínky
Kamélie preferují kyselou půdu a pokud je půda příliš zásaditá, může to vést k nedostatku živin a hnědnutí.
Řešení problémů
Posouzení vlivu prostředí: Zkontrolujte nadměrné sluneční záření, poškození mrazem nebo silný vítr.
Prověřte zavlažování: Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne přemokřená, a že rostlina neroste v podmáčené půdě.
Kontrolujte škůdce a choroby: Hledejte známky mšic, černé plísně nebo listové plísně kamélií.
Prověřte stav půdy: Otestujte pH půdy a v případě potřeby jej upravte.
Sledujte šok z přesazení: Pokud byla rostlina nedávno přesazena, poskytněte jí řádnou péči a nechte jí čas na adaptaci.
Identifikací konkrétní příčiny hnědnutí listů můžete podniknout vhodné kroky k nápravě situace a pomoci vaší kamélii prospívat.
V naší poradně s názvem KULAJDA - KLUCI V AKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Omlouvám se, ale s kulajdou to nemá nic společného, ale jiný mail jsem nenašel: prosím proč se brambory servírují se slupkami? Kdysi se loupaly. Má to vztah k mykotoxinům apod. Já poprvé v životě viděl servírovat brambory se slupkami v SSSR v r 1984, to jsem se ale domníval, že jsou chudí (bylo to v "kolektivnoj kvartire"), čili 2-3 rodiny v paneláku 3+1. Proč prosím se servírují neoloupané? Mně to při pokus to sníst trochu vázne vkrku.
MB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brambory se slupkou jsou z výživového hlediska lepší, než loupané. Proč? Protože slupka obsahuje velké množství vlákniny.
Polovina vlákniny z celé brambory je právě ve slupce. Vláknina pomáhá předcházet zácpě a může snížit riziko rakoviny tlustého střeva, srdečních chorob a cukrovky 2. typu. Vláknina také pomáhá udržovat zdravou váhu. Konzumace potravin s vlákninou pomáhá předcházet náhlému poklesu krevního cukru, který může způsobit hlad a vést k bezduchému mlsání.
Brambory se běžně servírují se slupkou, když jsou pečené. Je to obvyklé jídlo české kuchyně bez ohledu na sociální vrstvu. Pečenou bramboru ve slupce dostanete i v drahé restauraci na Staroměstském náměstí v Praze jako přílohu za úctyhodných 100 Kč.
Abyste se vypořádali s přerostlým rozmarýnem, prořezávejte rostlinu odstraněním až jedné třetiny jejího výhonku, vždy až k zeleným, listnatým stonkům, nikoli k holému dřevu. Odřezky používejte k vaření, sušte je na vzduchu pro skladování nebo je rozmnožujte k vytvoření nových rostlin. V případě silného přerůstání můžete provést tvrdší prořez, ale pokud rostlina nereaguje nebo po roce zůstane dřevnatá, je nejlepší rostlinu vyměnit a k zahájení výměny použít řízky ze staré rostliny.
Jak prořezávat
Identifikujte správné řezy
Rozmarýn neroste znovu ze starého dřeva, proto vždy provádějte řez těsně nad listovým očkem na zeleném, listnatém stonku.
Odstraňte dřevnaté větve
Odřízněte všechny zcela dřevnaté, holé větve až k základně rostliny.
Vyhněte se nadměrnému prořezávání
Neodstraňujte více než asi jednu třetinu rostliny najednou, jinak se nemusí zotavit.
Prořezávejte každoročně
Nejlepší doba na prořezávání je koncem jara nebo začátkem léta, po skončení období květu.
Co dělat s odřezky
Využití v kuchyni: Čerstvé stonky jsou vynikající pro dochucení pečeného masa, brambor a středomořských pokrmů.
Sušení: Velké množství odřezků můžete usušit na vzduchu nebo dehydratovat a uložit k pozdějšímu použití při vaření.
Nálevy: Aromatické stonky nalijte do olivového oleje nebo octa.
Oplach vlasů: Namočte čerstvé snítky do vroucí vody a vytvořte si rozmarýnový oplach na vlasy.
Věnce a dárky: Svažte odřezky do věnců nebo je darujte sousedům.
Omlazení a nahrazení
Omlazení
Tvrdší švestka může někdy omladit vzrostlý, dlouhonohý keř, ale vyhněte se řezání do starého dřeva.
Množení
Z prořezaných větví odebírejte řízky pro pěstování nových rostlin a ujistěte se, že máte připravené náhrady, pokud stará rostlina příliš dřevnatí na to, aby reagovala na prořezávání.
Výměna
Pokud je rostlina příliš dřevnatá nebo ji ani důkladné prořezávání neobnoví, je často nejlepší starou, nepoddajnou rostlinu vyměnit.
V naší poradně s názvem PROČ SE KROUTÍ PLODY OKUREK HADOVEK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Kůra.
Proč se kroutí okurky hadovky jsem se nikde nedozvěděl - Kůra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vině bývají nejčastěji problémy s opylováním. I když je ve vaší zahradě spousta opylovačů, podmínky nemusí být vhodné pro zajištění úplného opylení. Pokud nejsou květy okurek opyleny, plodí se z nich křivé okurky. Aby byl pyl potentní, vyžaduje polovlhké a teplé podmínky, a když je příliš sucho a horko nebo se během kvetení vyskytnou dlouhodobé deště, nemusí být vaječníky okurek plně opyleny. Chcete-li dosáhnout lepších výsledků opylení, můžete okurky opylovat ručně. Jak na ruční opylování a mnoho dalších odpovědí na to, proč se kroutí okurky hadovky naleznete zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Sansevierie jsou nenáročné rostliny, jejichž pěstování zvládne i začátečník. Zničit je může jen trvalé přemokření při nízkých teplotách v době vegetačního klidu, pak dochází k hnilobě kořenů. Tchýnin jazyk snáší stín i plné slunce, sucho i pravidelnou zálivku. Zejména pestrolisté variety jsou více světlomilné, takže jim nevadí ani přímé sluneční paprsky. Ideálním místem pro tuto rostlinu bude východní nebo západní okno. V zimě ji raději přesuňte na zcela prosvětlené stanoviště. Rostlině vyhovuje normální pokojová teplota od 20–24 °C. V zimě by pak neměla teplota klesnout pod 12 °C.
Jde o rostlinu, která trpí, když to přeženete zálivkou, proto ji zalévejte jen tehdy, když je zemina opravdu suchá, od jara do podzimu tedy zalévejte jen mírně. Nadměrnou zálivku signalizují hnědé skvrny nebo shnilé listy. V zimě zalévejte asi 1x za měsíc, v závislosti na teplotě stanoviště. Při zimním zalévání dejte pozor, aby se voda nedostala do středu růžice, mohlo by to způsobit její zahnívání. Tchýnin jazyk nemá vysoké nároky na vzdušnou vlhkost, stačí jen pravidelně omývat listy rostliny od prachu.
V teplých měsících hnojte tchýnin jazyk jednou za dva až tři týdny organickými a minerálními hnojivy pro kaktusy, v zimě není potřeba hnojit. Jako půdní směs se používá listová půda, kompostová půda, humus, rašelina a písek, a to v poměru 2:1:1:1:1.
Tchýnin jazyk neroste moc rychle, takže se přesazuje jen podle potřeby. Mladé rostliny je vhodné přesadit každý rok, starší rostliny asi každé 2 až 3 roky. Tchýnin jazyk lze množit dělením oddenku, to je bočními výhonky na jaře, nebo pomocí listových řízků. K množení listem použijte starý list, ten rozřežte na kousky dlouhé 4 až 5 cm a na vzduchu trochu přisušte. Poté list spodním koncem vsaďte do písku a po zakořenění (asi po měsíci) přesaďte do květináče se substrátem.
Dracéna snese pravidelnou i nárazovou zálivku, zalévejte ji měkkou, odstátou vodou. Pěstujete-li rostlinu při nízké teplotě, nezapomeňte zálivku omezit. Ale protože má tento druh tvrdé listy, snáší na krátkou dobu i sucho. V pěstební nádobě musí být dobrá drenáž, abyste zabránili přemokření rostlin. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny pomalu uhnívají. Dracény mají rády vlhko, proto v letních parnech rostliny jednou týdně orosíme. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat kolem 85 %. Zvláště v zimních měsících dávejte pozor na přemokření.
Bazalka je vznešenou bylinkou, které se dříve také říkalo „královský balzám“. Její listy jsou totiž bohaté na éterické oleje, obsahují především linalol, estragol a kafr. V našem podnebném pásmu bazalka bohužel volně neroste, a tak si ji musíme vysazovat. Budeme tak mít po celé léto po ruce vynikající bylinku nejen jak jako výtečné koření, ale i k léčení.
Bazalka má totiž blahodárné účinky na naše zdraví. Zlepšuje výměnu látek v našem těle, stimuluje tvorbu žluče a funkci žaludku, pomáhá při střevních potížích, dále při nadýmání a katarech, ale i při projevech úzkosti, bolestech hlavy a nervových potížích, protože napomáhá odstranit stres a napětí.
Tato zázračná rostlinka posílí rovněž váš imunitní systém, je tedy vhodným doplňkem stravy při léčbě chřipky, nachlazení, při bolestech v krku, kašli, ale i při zánětech dásní. Odvar z bazalky můžete pít jako léčivý čaj, kloktat nebo také inhalovat.