Květák má pověst nudné zeleniny, která končí rozvařená na talíři nebo schovaná pod bešamelem. Přitom se z něj dají připravit výrazná, sytá a přitom lehká jídla, pokud se s ním pracuje správně.
Placičky s květákovým kari podle Kluků v akci ukazují hned několik cest, jak květák využít naplno – od pečených košíčků s kari náplní, přes „steaky“ z celého květáku až po smažené placičky s kuskusem. Všechny varianty mají společné to, že květák není rozvařený ani nevýrazný, ale tvoří hlavní chuťový základ.
FAQ – Často kladené otázky
Jaký květák je na placičky nejlepší?
Nejlepší je čerstvý, pevný květák bez tmavých skvrn.
Starší květák bývá vodnatý a po tepelné úpravě ztrácí strukturu. U květákových placiček je důležité, aby květák držel tvar a nebyl rozbředlý. Pevné růžice a tuhý střed jsou známkou správné volby.
Musí se květák vždy předem vařit nebo spařovat?
Ne vždy, záleží na konkrétní variantě.
U kari směsi a kuskusových placiček se květák zpracovává nadrobno a krátce se tepelně upravuje při restování. U steaků se květák dopeče v troubě. Důležité je, aby nebyl převařený, jinak placičky ztratí strukturu.
Čím lze nahradit kari koření?
Kari lze nahradit jinou kořenicí směsí.
Dobře funguje kurkuma s římským kmínem, jemná garam masala nebo uzená paprika. Smyslem je dodat květáku hloubku chuti. Květákové placičky bez koření bývají chuťově ploché.
Proč se těsto na košíčky musí nechat odležet?
Odležení umožní nasáknutí tekutiny a zpevnění struktury.
Bez odpočinku se těsto lepí, praská a špatně se tvaruje. Krátké odležení výrazně zlepší práci s těstem i výslednou pevnost košíčků.
Lze placičky připravit bez vajec?
Ano, ale je nutné počítat se změnou struktury.
Vaječná vazba pomáhá směs spojit. Bez vajec je potřeba přidat více suché složky nebo použít alternativní pojivo. Bezvaječné placičky jsou křehčí a vyžadují opatrnější manipulaci.
Jak zabránit tomu, aby se placičky rozpadaly?
Nejčastější příčinou je příliš vlhká směs.
Je potřeba nechat suroviny okapat, směs zahustit a dopřát jí čas na odležení. U smažení pomáhá také vyšší teplota oleje, která placičky rychle zatáhne.
Dají se květákové placičky připravit dopředu?
Ano, ale ideální je částečná příprava.
Směsi lze připravit předem a skladovat v chladu. Samotné pečení nebo smažení je lepší provádět těsně před podáváním, aby placičky zůstaly křupavé.
Jaké přílohy se k placičkám hodí nejlépe?
Nejlépe fungují lehké saláty a svěží omáčky.
Listový salát s klíčky, jogurtový nebo zakysaný dip vyváží kořeněnou chuť kari. Těžké přílohy placičky zbytečně zatíží.
Jsou květákové placičky vhodné pro děti?
Záleží na dochucení.
Pro děti je vhodné ubrat kari a pálivé koření. V jemnější verzi mohou květákové placičky fungovat velmi dobře i pro mladší strávníky.
Lze placičky zamrazit?
Ano, ale lépe snášejí zamrazení pečené varianty.
Smažené placičky po rozmrazení ztrácejí křupavost. Pokud plánujete mrazení, je praktičtější placičky nejprve upéct a po rozmrazení je krátce znovu ohřát v troubě.
Zdroj: článek Placičky s květákovým kari podle Kluků v akci – tři osvědčené
Poradna
V naší poradně s názvem TÚJE A JEJICH NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Hes.
Dobrý den.
Máme dva roky staré thůje a od země praská kůra.
Můžete mi prosím poradit jak to ošetřit.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kůra na kmeni túje praská často. Příčinou může být hojná zálivka v minulém roce nebo mráz následovaný přímým slunečním zářením. Většinou nejde o nemoc, ale prasklina může být vstupní branou pro různé problémy, které mohou rostlinu úplně zničit.
Co dělat, když dojde k rozštěpení kůry na tújích?
V posledních letech bylo provedeno docela dost výzkumů věnujících se uzavření ran stromů. Výsledky uvádějí, že nanesení barvy nebo ošetřování dehtem mají jen malý účinek. Naopak začištění a oříznutí praskliny až na kůru, která pevně drží na dřevu, se ukázalo jako nejlepší řešení. Řezy v kůře rychle zaschnou, mají malou plochu a nazadržuje se v nich voda ani nečistoty. Obnažené dřevo zatuhne do hladka a uzavře se před okolním prostředím. Další ošetření již není potřeba, strom si s tím poradí sám. Jak provést začištění?
Ostrým nožem od jednoho konce praskliny, sledujte okraj kolem jedné strany rány, asi 1,5 až 2,5 cm od ní. Zastavte se na druhém konci a proveďte stejný postup na opačné straně praskliny. Nůž by měl být sterilizován mezi řezy jeho očištěním a ponořením na několik minut v roztoku chlornanu sodného s vodou v poměru 1:10 nebo v 70% alkoholu, aby se zabránilo kontaminaci. Opatrně vyjměte kůru z vnitřku ošetřovaného místa. Měl byste dosáhnout podobného stavu, jako na přiloženém obrázku. Nezapomeňte to nechat bez dalších zásahů.
Zdroj: příběh Túje a jejich nemoci
Techniky pěstování
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pěstování brambor