Hovězí líčka jsou opravdovou delikatesou, kterou si můžete dopřát i doma. Proč právě líčka? Protože maso z lícní části hlavy zvířete je velice jemné, vhodné na dlouhé dušení a díky kližkovité struktuře šťáva z masa skvěle rosoluje. A tak si na takto připraveném pokrmu skutečně pochutnáte.
Jak to dělají Kluci v akci
I když „kluci v akci“ v televizních pořadech navařili spoustu zajímavých jídel, recept na hovězí líčka v originální podobě na internetu nenajdete, je zde jen množství modifikací. K použití uvádíme originál od Romana Pauluse.
Kluci v akci je zábavný seriál o vaření, který se vysílal od září 2005 a vůbec se za tu dobu neokoukal. Mezi televizními diváky byl velmi populární, a to hlavně díky jeho protagonistům, zručným kuchařům Filipu Sajlerovi a Ondřeji Slaninovi. Za těch 10 let jsme díky nim mohli u televizní obrazovky vidět spoustu zajímavostí, a nešlo vždy jen o kulinářské zážitky. Třeba při cestování po krásných místech naší země nebo při návštěvách mnoha exotických zemí. Tam všude vařili, předávali nám své kuchařské zkušenosti, nechali nás nahlédnout do chutí a vůní exotických jídel. Nebo jsme se mohli inspirovat monotematickými cykly z české kuchyně, například Domácí pečení, Česká klasika, Úsporné vaření, Vánoční sladkosti a mnoha dalšími.
Filip Sajler má za sebou kromě jiného praxi ve špičkových restauracích v České republice, USA, Německu a Singapuru. Získal řadu ocenění z mezinárodních kuchařských soutěží, v průběhu českého předsednictví EU v Bruselu vařil pro významné evropské politiky, evropské premiéry a v neposlední řadě vařil nebo připravoval catering pro známé hvězdy showbusinessu a sportu, jako je třeba Madonna, John Malkovich, Tiger Woods, David Copperfield a další.
Ondřej Slanina vystudoval Školu hotelnictví a gastronomie hotelu International, pracoval v prestižních restauracích jako šéfkuchař a od roku 2003 sbírá medaile a kuchařská ocenění u nás i ve světě. Oba jsou i přes své mládí v kulinářském světě velmi úspěšní. V soukromí jsou dnes již oba otcové rodin, ve volném čase sportují, věnují se golfu, automobilům.
V naší poradně s názvem PROČ SE KROUTÍ PLODY OKUREK HADOVEK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Kůra.
Proč se kroutí okurky hadovky jsem se nikde nedozvěděl - Kůra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vině bývají nejčastěji problémy s opylováním. I když je ve vaší zahradě spousta opylovačů, podmínky nemusí být vhodné pro zajištění úplného opylení. Pokud nejsou květy okurek opyleny, plodí se z nich křivé okurky. Aby byl pyl potentní, vyžaduje polovlhké a teplé podmínky, a když je příliš sucho a horko nebo se během kvetení vyskytnou dlouhodobé deště, nemusí být vaječníky okurek plně opyleny. Chcete-li dosáhnout lepších výsledků opylení, můžete okurky opylovat ručně. Jak na ruční opylování a mnoho dalších odpovědí na to, proč se kroutí okurky hadovky naleznete zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Houbová omáčka s hovězím masem a se smetanou je klasický český pokrm a každá rodina má svůj osvědčený návod na jeho přípravu. Používají se například roštěnky, které se připravují v papiňáku, a omáčka se nakonec báječně zjemní smetanou.
Tradiční domácí kulajda patří do skupiny klasických českých jídel. Receptů, názvů a modifikací je celá řada. Taková kulajda se zakysanou smetanou, se žampiony, nebo z čerstvých hub potěší vaše chuťové pohárky. No, a jak kulajdu dělají Kluci v akci, se můžete dočíst níže. Jsou zde uvedeny dvě varianty: jedna s použitím instantní jíšky a druhá z klasické domácí jíšky.
Ingredience
800 ml vody, 300 g brambor, 30 g sušených hub, 200 ml smetany ke šlehání, 1 snítka čerstvého kopru nebo 2 lžíce sterilovaného, 5–7 lžic instantní jíšky, 50 g másla na zjemnění, 4 vejce, kmín, sůl, bílý pepř, ocet
Recept
Nejdříve kluci namočí sušené houby minimálně na 1 hodinu, nejlepší je to podle nich přes noc. Dále kluci očistí brambory a nakrájí je na hrubé kostky, zalijí vodou, a přidají namočené houby včetně vody, ve které byly namočené, osolí, opepří, přidají kmín a vaří, dokud nejsou houby a brambory měkké, tedy cca 15–20 minut. Pak to kluci zalijí smetanou, zahustí instantní jíškou, ochutí octem, zjemní máslem a přidají pokrájený kopr. Do mírně osolené a octem okyselené vroucí vody vloží v naběračce rozklepnuté vejce a zavaří ho tak, aby žloutek zůstal měkký a obalený vařeným bílkem. Po 3 minutách varu vejce vyjmou a vloží je do studené vody, aby se zatáhla. Při podávání vkládali do každé porce polévky jedno zastřené vejce.
Ingredience: 1 kg předvařených brambor, 4 vejce, 1 smetana, 200 g cibule, 300 g uzeného masa (bůček), 10 stroužků česneku, kmín, pepř, muškátový oříšek, petrželka, 2 hrsti libečku, sádlo.
Postup: Cibuli nakrájíme na klínky, uzené maso z komína na kostky. Kostky uzeného masa vložíme do rozehřáté pánve a zprudka orestujeme. Na výpeku poté orestujeme cibuli a česnek. Směs v pánvi dochutíme pepřem, muškátovým oříškem a dvěma hrstmi nahrubo nasekaného libečku. Předvařené a oloupané brambory nakrájíme na silnější plátky. (Už když brambory vaříte, je potřeba myslet na to, aby byly na skus, tj. aby nebyly úplně rozvařené a nerozpadávaly se.) Pekáč vymažeme vepřovým sádlem a můžeme vrstvit. První vrstvu tvoří na dno vyskládaná kolečka brambor, jež zasypeme ochucenou směsí z pánve a na ni položíme druhou vrstvu brambor. Francouzské brambory vložíme do vyhřáté trouby na 180 °C a pečeme 20−30 minut. V závěru pečení brambory zalijeme vejci rozmíchanými ve smetaně, kterou jsme osolili, opepřili a přidali do ní 2 hrstky nasekané petrželky. Teplotu v troubě snížíme na 150 °C a francouzské brambory dopečeme dozlatova.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.