Rychlá odpověď: Komule Davidova se stříhá brzy na jaře, obvykle v březnu nebo začátkem dubna, kdy už nehrozí silné mrazy. Důvod je jednoduchý – kvete pouze na letošních výhonech, takže silný jarní řez podpoří tvorbu nových větví a květů. Nikdy ji nestříhejte na podzim, protože by mohla přes zimu vymrznout.
Komule Davidova, známá také jako motýlí keř, patří mezi nejvděčnější okrasné keře v českých zahradách. Přesto právě u ní dělá mnoho zahrádkářů zásadní chybu – bojí se ji pořádně ostříhat. Výsledkem bývá vysoký, řídký keř s několika málo květy.
Ve skutečnosti komule patří mezi rostliny, které silný řez doslova milují. Když jsem ji poprvé zkusil zkrátit opravdu radikálně, výsledek mě překvapil – během jediné sezóny vyrostla do obrovského keře plného květů a motýlů.
FAQ – často kladené otázky
Kdy přesně se stříhá komule Davidova
Komule Davidova se stříhá brzy na jaře, nejčastěji během března. Jarní řez komule Davidovy podporuje tvorbu nových výhonů, na kterých se během léta objevují květy.
Ideální je období, kdy už nehrozí silné mrazy, ale rostlina ještě nezačala intenzivně růst. Pokud je jaro chladnější, může se řez motýlího keře posunout na začátek dubna. Důležité je nečekat příliš dlouho, protože pozdní zásah může mírně zpozdit kvetení.
Může se komule stříhat na podzim
Podzimní řez komule Davidovy se obecně nedoporučuje. Komule se stříhá na jaře, protože podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Když se keř zkrátí na podzim, nové výhony nestihnou vyzrát a během zimy mohou snadno namrznout. Proto je bezpečnější provádět řez komule Davidovy až na jaře, kdy se rostlina připravuje na nový růst.
Jak moc se má komule zkrátit
Komule Davidova snáší poměrně silný řez. Větve se obvykle zkracují na výšku asi 30 až 50 centimetrů nad zemí, aby vznikly silné nové výhony.
Takový silný jarní řez komule podporuje růst mladých větví, na kterých se tvoří květenství. Pokud se provede jen slabé zkrácení, může keř vytvářet dlouhé pruty s menším množstvím květů. Proto se při řezu motýlího keře vyplatí nebát se razantnějšího zásahu.
Proč komule po řezu nekvete
Pokud komule po řezu nekvete, bývá nejčastější příčinou nedostatek slunce nebo příliš pozdní řez. Komule Davidova potřebuje plné slunce, aby vytvořila velké množství květů.
Někdy může být problém také v tom, že byl řez komule proveden příliš pozdě na jaře. Rostlina pak nestihne vytvořit dostatečně silné výhony. Důležité je také zajistit dostatek vláhy během horkého léta.
Co se stane když komuli nestříhám
Pokud komule Davidova není pravidelně stříhaná, začne postupně vytvářet stále více starého dřeva. Komule bez řezu pak kvete méně a květy se objevují pouze na koncích dlouhých větví.
Takový keř může dorůst do velké výšky, ale jeho kvetení bývá slabší. Pravidelný jarní řez komule Davidovy proto pomáhá udržet rostlinu kompaktní a podporuje bohaté kvetení.
Kdy stříhat komuli po zimě
Po zimě se komule obvykle stříhá v březnu nebo začátkem dubna. Tento termín umožňuje rostlině rychle reagovat a vytvořit nové výhony.
Pokud byla zima velmi chladná, je dobré počkat, až pomine riziko silných mrazů. Řez komule po zimě by měl být proveden v období, kdy se začínají objevovat první známky jarního růstu.
Lze komuli ostříhat v únoru
Řez komule v únoru je možný pouze v teplejších oblastech, kde už nehrozí silné mrazy. Obvykle je ale bezpečnější počkat alespoň do března.
Pokud by po řezu přišel silný mráz, mohl by poškodit
Ve svém příspěvku LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Katalpa se nejčastěji stříhá na konci zimy nebo na začátku jara. Nejvhodnější období pro řez katalpy je únor až březen, kdy strom ještě neraší.
V tomto období je strom v klidové fázi a zásah do koruny mu způsobuje menší stres. Pokud se katalpa stříhá na jaře, obvykle velmi dobře reaguje a během sezóny vytvoří nové výhony. Řez provedený během léta nebo na podzim může naopak strom oslabit a zvýšit riziko poškození mrazem.
Jak stříhat katalpu
Řez katalpy by měl být především tvarovací a udržovací. Odstraňují se suché, poškozené nebo nevhodně rostoucí větve.
Při řezu je důležité zachovat přirozený tvar koruny. Větve se zkracují těsně nad pupenem nebo nad větvením. Pokud je potřeba strom zmenšit, provádí se redukční řez, při kterém se zkracují delší větve. Obvykle se doporučuje neodstraňovat více než třetinu koruny během jednoho řezu.
Kdy stříhat katalpa nana
Katalpa nana se stříhá podobně jako klasická katalpa. Nejvhodnější období je konec zimy, obvykle během února nebo března.
Řez se používá hlavně k udržení typické kulovité koruny. Výhony se zkracují tak, aby si strom zachoval kompaktní tvar. Pravidelný řez katalpa nana pomáhá udržet hustou korunu a podporuje růst nových větví.
Jak zmenšit katalpu
Pokud strom příliš vyroste, lze katalpu zmenšit redukčním řezem. Tento zásah se provádí na konci zimy před začátkem vegetace.
Při redukčním řezu se zkracují hlavní větve stromu. Důležité je postupovat opatrně a rozdělit větší zásah do více let. Pokud by se během jednoho řezu odstranila příliš velká část koruny, strom by mohl reagovat tvorbou dlouhých slabých výhonů.
Jak rychle roste katalpa
Katalpa patří mezi poměrně rychle rostoucí stromy. V prvních letech po výsadbě může přirůstat několik desítek centimetrů ročně.
Rychlost růstu závisí především na kvalitě půdy, množství slunečního světla a dostatku prostoru. Pokud má strom dobré podmínky, může během pěti až deseti let vytvořit výraznou korunu. Právě proto se někdy provádí tvarovací řez katalpy, který pomáhá udržet strom v rozumné velikosti.
Proč katalpa neroste
Pokud katalpa neroste, bývá příčinou nejčastěji nedostatek světla, živin nebo prostoru.
Strom potřebuje dostatek slunečního světla a propustnou půdu. Pokud roste ve stínu nebo v chudé půdě, může být jeho růst pomalejší. Někdy může růst zpomalit také špatně provedený řez katalpy nebo poškození kořenů během výsadby.
Je potřeba katalpu stříhat každý rok
Katalpa nevyžaduje každoroční řez. Strom může růst i bez pravidelného zásahu.
Řez se provádí především tehdy, když je potřeba upravit tvar koruny nebo odstranit poškozené větve. U některých zahradníků je však tvarovací řez katalpy
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.
Pro účinné hubení loubince, také známého jako psí víno, se doporučuje kombinace několika metod, včetně ořezání rostliny, aplikace herbicidů a případného vykopání kořenů. Je důležité být trpělivý a ošetření opakovat podle potřeby, protože psí víno může být odolné.
Jak postupovat, abyste se nadobro zbavili psího vína? Za prvé rostliny uřízněte a aplikujte herbicid. Pomocí nůžek na větve nebo ostré pilky uřízněte šlahouny co nejblíže k zemi. Ihned po odříznutí aplikujte na pahýly systémový herbicid, jako je glyfosát (Roundup), abyste zabránili opětovnému růstu a zničili i kořeny. Jde o velmi silný herbicid, který zahubí každou rostlinu, která byla potřísněna, proto postupujte opatrně a podle pokynů na štítku herbicidu. Při manipulaci s psím vínem používejte ochranné rukavice a dlouhé rukávy, abyste se chránili před mízou rostliny, která může u některých lidí způsobit nepříjemné podráždění kůže podobné popáleninám. Pokud je rostlina přisátá ke zdi, tak ji nesundávejte hned po odříznutí, protože byste s tím odloupli i kusy zdi nebo omítky. Počkejte rok, než rostlina zchátrá a povolí svoje přísavky, poté hravě vše odstraníte. S případnými zbytky přísavek na omítce si nemusíte lámat hlavu, protože se časem rozloží a zmizí.
Zvažte jiné metody
Vykopávání Pokud je plocha malá, můžete zkusit kořeny vykopat. psí víno má však rozsáhlý kořenový systém, takže může být obtížné jej celý odstranit.
Mulčování Aplikace hodně silné vrstvy mulče může udusit révu a zabránit novému růstu.
Plastové zakrytí Zakrytí rostlin černým plastem omezí přístup slunečního světla a může pomoci je zničit
Ošetřenou oblast pravidelně kontrolujte a případně opakujte řez a aplikaci herbicidu. Sledujte jakékoli nové výhonky, protože psí víno může rašit z přeživších kořenů a semen.
Psí víno může být perzistující a jeho úplné vyhubení může trvat několik sezón.
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinek Jiri.
Dobry den vyskytl se mi takovy problem - od znameho jsem dostal v loni hroznove vino v kvetinaci .Kvetinac byl maly vino nic moc velkeho vzrustu.Na podzim jsem cele vino presadil do velkeho kvetinace dal na balkon a udelal k nemu mensi drevenou konstrukci.Na jare se vino docela krasne zazalenalo ale vyskytl se onen zmineny problem na cele sazenici ( listy i stonek ) se objevilo neco co vypada jako kdyby to nekdo posypal cukrem crystal - nevim co to je a jestli s tim mam neco delat - na listech je to ze spoda - poradi mi nekdo prosim i s dalsi veci - docetl jsem se ze se ma vino zastipovat jako u rajcat - jsem zrejme zahradnik praclovek - nevim o cem je rec. Predem vsem dekuji za rady.
Jelinek Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilém.
Zdravím před 2 Romana jsem byl na sběru vína ve Francii u Bordeaux a super zážitek a nové zkušenosti. S tím že o víno je se potřeba starat celý rok, od vyvazování zastřihávání až po sběr a zpracování je to náročná práce. Víno i rád piju a ve Francii je nekonečný výběr dala se tam sehnat i láhev za 2eura ale taky třeba za 20euro. A občas si i objednávám nějaka francouzské víno tady https://www.vinigrandi.cz/ mají tam výběr zahraničních vín a dost i z Francie.
Nejlepší čas pro řez švestky je obvykle od května do července. Strom je v aktivním růstu a rány se hojí rychleji než během zimního období.
Švestky patří mezi peckoviny, které reagují citlivěji na infekce přes řezné rány. Pokud se strom řeže v zimě, rány zůstávají dlouho otevřené a zvyšuje se riziko chorob, například stříbřitosti listů. Proto mnoho sadařů doporučuje provádět letní řez švestek, kdy je strom aktivní a dokáže rány uzavřít rychleji. Správné načasování řezu může výrazně ovlivnit zdraví stromu i stabilitu budoucí úrody.
Můžu řezat švestku v zimě?
Zimní řez švestky se většinou nedoporučuje, protože strom je v klidu a rány se hojí pomaleji.
V zimním období jsou stromy citlivější na infekce a otevřené rány mohou být vstupní branou pro houbové choroby. Typickým příkladem je stříbřitost listů, která může napadnout větve přes čerstvé řezy. Pokud je nutné odstranit poškozenou větev, je lepší provést jen malý zásah. Pro běžný řez švestky je však bezpečnější období vegetace, zejména konec jara a začátek léta.
Proč švestka po řezu přestane plodit?
Pokud švestka po řezu nerodí, bývá příčinou příliš silný zásah do koruny.
Strom po silném řezu investuje energii především do růstu nových výhonů. Tento proces může trvat jednu až dvě sezony. Během této doby se vytváří nový plodný obrost a koruna se postupně stabilizuje. Proto je při řezu švestky důležité odstranit jen část větví a větší zásahy rozdělit do více let. Postupný řez pomáhá zachovat rovnováhu mezi růstem a plodností.
Co dělat, když švestka po řezu vyžene spoustu vlků?
Silný růst vlků je běžná reakce stromu na hlubší řez švestky.
Vlky jsou silné vzpřímené výhony, které strom vytváří, aby rychle obnovil ztracenou listovou plochu. Nejlepší je regulovat je během léta, kdy se rány hojí rychleji. Některé výhony lze odstranit úplně a několik vhodně umístěných ponechat pro budoucí větve. Postupná letní regulace vlků pomáhá stromu vytvořit stabilnější strukturu koruny.
Jak poznám, že švestka potřebuje omlazovací řez?
Omlazovací řez švestky je vhodný zejména u starších stromů, které mají hustou korunu a plodí jen na koncích větví.
Typickým znakem je také velká výška stromu a slabý růst nových výhonů. Spodní větve postupně ztrácejí vitalitu, protože do nich neproniká dostatek světla. V takovém případě může pomoci postupná obnova koruny. Omlazovací řez staré švestky by měl být rozdělen do několika let, aby strom nebyl vystaven příliš velkému stresu.
Je nutné rány po řezu švestky zatírat?
Ve většině případů není nutné rány po řezu švestky speciálně ošetřovat.
Moderní arboristická praxe ukazuje, že strom dokáže většinu ran uzavřít p
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kubánek.
nadpis vašeho článku a nejen vašeho je střihání vinné révy na podzim a není tam ani slovo o tom střihu na podzim,prosím o jednoduchou věc,jak a kdy se stříhá vinná réva na podzim. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Podzimní řez vinné révy se standardně neprovádí. Řez se provádí až v únoru. Během podzimu dřevo ještě dozrává a není připraveno na zkracování. Nejlepší období pro řez vinné révy je únor - doba, kdy odezní největší mrazy. Teprve pak se provádí řez vinné révy.
Psi sloužili jako ochránci majetku a sídla, přičemž jejich práce trvala 24 hodin denně. A tak není divu, že i rostliny, které chránily zdi panství před povětrnostními podmínkami, byly označovány jako psí. Patří mezi ně například psí víno, psí víno tříprsté, šípková růže neboli Rosa canina (canis = pes). Loubinec a přísavník jsou synonyma pro psí víno.
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Polešovský.
Ošetření vinné révy na podzim
Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
- Do popelnice NE! Pokud se nudíme listí shrabeme a dáme na kompost. Vinaři se tímto nezabívají-je to ztráta času. Malovinaří postříkají močovinou zeminu a tím urychlí rozklad starého listí.
Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
- Kdo se do budoucna nechce trápit virovímy chorobami a Escou provádí řez až po 15.únoru. Pouze vinaři co toho mají příliž mnoho stříhají dříve a vystavují se tím ryziku zmrznutí tažňů. Jinak se nedoporučuje žádný řez!!!
Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
- Ne trochu, ale mladá rostlina má mít v chladnějších oblastech zakryté spodní očka případně zásobní čípek. Zahrnuje se to jako brambory. Malovinaři naorávají vinice a tím chrání hlavně před lednovými a únorovými mrazi.
Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.
- Postřik případné hnojení se dělá podle potřeby založené na rozboru půdy. Vápenaté mléko může na některých půdách spíše škodit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro savce je psí víno jedovaté, pro ptáky je jedlé. Bezpečný je loubinec krátkostopečný (Ampelopsis brevipedunculata).
Psí víno může u citlivých lidí způsobit vyrážku kvůli raphidům (krystalům oxalátu vápenatého) v její míze, ale není tak alergenní jako jedovatý břečťan. Pokud máte citlivou pokožku, měli byste se jí vyhnout, protože míza může způsobit podráždění kůže, svědění a někdy i puchýře. Pokud se s rostlinou dostanete do kontaktu, omyjte postižené místo mýdlem a vodou. Bobule jsou také jedovaté při požití a mohou způsobit podráždění úst, zvracení a další gastrointestinální potíže.
Psí víno je jedovaté také pro psy, především kvůli kyselině šťavelové v listech a bobulích, která může způsobit příznaky, jako je zvracení, průjem a bolesti břicha. Všechny části rostliny jsou toxické a požití může vést k vážným gastrointestinálním potížím a podráždění úst a krku. Pokud váš pes sní psí víno, okamžitě kontaktujte veterináře, který vám poradí a případně zahájí léčbu.
Psí víno je mírně jedovaté také pro kočky a požití jakékoli části rostliny může způsobit zvracení, průjem a slintání. I když některé zdroje považují rostlinu za nízkorizikovou, je důležité sledovat kočku, zda se u ní neobjeví jakékoli příznaky, a pokud rostlinu požije nebo vykazuje známky onemocnění, okamžitě vyhledat veterinární pomoc.
Příznaky, na které si dát pozor: zvracení, průjem, slintání, letargie a břišní potíže.
Ve svém příspěvku HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE HLAVSOVÁ.
Vážení, druhým rokem vlastní dcera zakoupený domeček, samozřejmě jsme převzali i pnoucí vinnou révu, hrozny zelené, fialové. Loni docházelo k tomu, že úroda byla docela dobrá, ale hrozny dozrávaly pomalu. Myslíme si, že splňujeme veškerá doporučení i slunné místo, hnojení....zalévání...Víno má vždy velmi mnoho listů a pod nimi se ukrývají hrozny...Mají se kolem listy ostříhat aby sluníčko pomohlo dozrávání. Letos to vypadá také na slušnou úrodu s možností konzumace, jinak víno nevyužíváme. Mám obavu, že dozrávání bude opět pomalé, poraďte. Jak sklizeň nejen uspíšit, ale i hrozny sklízet, aby byly sladké a chutné, jaká je to odrůda to bohužel nevíme...Děkuji. Hlavsová
Ano, aronii lze radikálně seříznout u země, ale je to zmlazovací řez s dočasným výpadkem úrody. Tento postup volte jen u silně přestárlého keře.
Pokud provedete úplné seříznutí, aronie obvykle obrazí z báze, protože má silný kořenový systém. První rok ale počítejte s minimální nebo nulovou sklizní. Radikální řez aronie je vhodný u keřů starších 10 let, které téměř neplodí. V suchých podmínkách nebo na lehké půdě může být regenerace pomalejší, proto je někdy lepší rozložit zmlazení do dvou sezón.
Proč aronie po řezu jeden rok skoro neplodí?
Po silnějším řezu aronie investuje energii do růstu nových výhonů, nikoli do plodů. Dočasný pokles úrody je běžná reakce.
Když odstraníte větší část plodného dřeva, keř musí nejdříve vytvořit náhradní výhony. Řez aronie a úroda spolu souvisejí s časovým odstupem – plná plodnost se často vrací druhý rok po zásahu. Pokud byl řez proveden koncem zimy a keř má dostatek vláhy, návrat bývá rychlý. Důležité je nepodlehnout panice a nezasahovat znovu příliš brzy.
Můžu stříhat aronii v únoru?
Ano, únor je vhodný termín, pokud nejsou silné mrazy. Kdy stříhat aronii záleží hlavně na počasí.
Ideální je období těsně před rašením. Pokud teploty neklesají hluboko pod -10 °C, únorový řez je bezpečný. Výhodou je, že keř je bez listí a struktura je přehledná. Vyhněte se řezu při promrzlé půdě nebo při extrémních mrazech, kdy by mohlo dojít k poškození řezných ploch.
Jak poznám, které výhony jsou staré a mám je odstranit?
Staré výhony aronie jsou tmavší, silnější a málo obrůstají. Stáří výhonů je klíčové pro plodnost.
Jednoleté výhony jsou světlejší a pružné, zatímco 5letý a starší výhon má tmavou kůru a méně postranních větví. Pokud vidíte silnou větev s minimem mladých výhonků, je to kandidát k odstranění. Jak stříhat aronii správně znamená rozlišovat stáří dřeva a postupně nahrazovat staré větve mladšími.
Kolik hlavních výhonů má mít plodící keř?
Ideální počet hlavních výhonů u aronie je přibližně 8–12 kusů různého stáří. Tento rozsah podporuje stabilní plodnost.
Příliš málo výhonů může omezit úrodu, příliš mnoho způsobí zahuštění a menší plody. Udržovací řez aronie spočívá v každoročním vyrovnávání počtu větví. Důležité je, aby mezi výhony byl prostor pro světlo a proudění vzduchu. Rovnováha mezi mladými a středně starými větvemi je zásadní.
Je lepší jarní nebo podzimní řez aronie?
Ve většině českých podmínek je vhodnější jarní řez aronie. Podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Na jaře je keř ještě v klidovém stavu a rychle reaguje novým obrůstem. Podzimní řez aronie může vést k zaschnutí řezných ploch během zimy, z
Zakládací řez – provádí se u mladých stromů v období jejich intenzivního růstu. Nejčastěji se jedná o řez prováděný v okrasné školce při založení koruny, nebo se jedná o řez při výsadbě stromů na trvalé stanoviště, kdy je základem pro formování koruny do typického habitu či funkčního typu. Provádí se do 15–20 let věku stromu, pak následují řezy udržovací.
Výchovný řez – jeho cílem je zabezpečit druhově charakteristický staticky odolný tvar koruny ošetřovaného jedince a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon. Rovněž přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (úpravou podchodné, pojezdové výšky). Při provádění výchovného řezu se odstraňují zejména poškozené, suché větve, kodominantní větvení, navzájem se křižující větve a větve s vrůstající kůrou v úžlabí (tlaková větvení).
Udržovací řez – používá se u vzrostlých stromů, které již překlenuly období intenzivního růstu. Cílem je zajistit jejich dlouhodobou funkčnost a omezit na minimum jejich možné negativní působení na okolí.
Zdravotní řez – jedná se o komplexní udržovací řez (ostatní udržovací řezy z něj vycházejí). Cílem je především zabezpečit dlouhodobou funkčnost stromu z hlediska vitality, zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Tento řez se opakuje v několikaletých intervalech, alespoň však jednou za 8– až 10 let, s ohledem na aktuální stav stromu. Tímto řezem se odstraňují či zkracují větve suché, mechanicky poškozené, zlomené, jinak provozně nebezpečné, napadené škůdci nebo houbami, větve, které se kříží, větve zahušťující korunu, nevhodně směřující větve. Ošetřují se tak kodominantní a tlaková větvení, zarovnávají pahýly po nekvalitních řezech a podobně.
Bezpečnostní řez – je nejjednodušší variantou zdravotního řezu, zaměřenou pouze na provozní bezpečnost stromu. Bezpečnostním řezem se odstraňují pouze větve, které by mohly bezprostředně ohrozit okolí. Jedná se o větve suché, mechanicky poškozené, nalomené, zlomené. Z důvodu závažnosti je možno bezpečnostní řez provádět celoročně v intervalech přibližně 2–6 let.
Redukční řez – podle charakteru a zaměření se dělí na redukční řez vlastní (redukce od určité překážky), prosvětlovací (prosvětlení koruny z provzdušnění a revitalizace koruny), symetrizační (symetrizace z důvodu náporu větru) a stabilizační SIA (stabilizace stromu pomocí redukce výšky koruny, vypočtená dle metody Static Integrated Assessment).
Redukční řez vlastní – se zaměřuje na celkovou nebo jednostrannou redukci koruny. Často se jedná o stromy v blízkosti různých překážek nebo stromy dlouho ponechané bez jakékoliv péče. Taktéž se odstraňují větve, které výrazně vychylují strom z jeho těžiš
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.
Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: https://youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.
Správně provedený řez převislé vrby zdravý strom nezničí a obvykle vede k silnějšímu obrůstání.
Riziko vzniká při kombinaci hlubokého zásahu, extrémního sucha a oslabeného kořenového systému. Pokud je převislá vrba v dobré kondici a řez proběhne v doporučeném období, regenerace je rychlá. Kritické je neřezat při silném mrazu a po zásahu zajistit dostatečnou zálivku, aby strom nebyl ve stresu.
Ostříhal jsem vrbu moc – může se ještě vzpamatovat?
Ano, pokud jste odstranili větší část koruny, převislá vrba se obvykle dokáže obnovit během jedné až dvou sezón.
Radikálnější zásah může dočasně změnit vzhled stromu, ale zdravá vrba má silnou schopnost obrůstání. Důležité je sledovat nové pupeny a zajistit dostatek vláhy. Zmlazovací řez je dokonce běžnou metodou obnovy, takže hlubší zásah sám o sobě strom nezničí.
Kolik centimetrů mám při řezu nechat?
Výhony se obvykle zkracují na 10–20 cm, přičemž řez vedeme nad zdravým pupenem.
Příliš dlouhé ponechání výhonů vede k prodlužování větví bez zahuštění. Naopak řez příliš blízko pupenu může omezit nové obrůstání. Správná technika řezu převislé vrby podporuje kompaktní tvar a hustotu. Dodržení rozmezí 10–20 cm je pro tvarovací řez nejbezpečnější variantou.
Můžu stříhat převislou vrbu v létě?
Letní řez je vhodný pouze jako lehká korekce, nikoli jako hlavní zásah.
V plné vegetaci strom investuje energii do růstu listů, a hlubší řez by jej zbytečně oslabil. Hlavní tvarovací řez je ideální provádět brzy na jaře. Letní zásah by měl být omezen jen na odstranění poškozených větví.
Je normální, že po řezu teče z vrby míza?
Ano, mírné vytékání mízy po řezu je běžné, zejména pokud se řeže později na jaře.
Míza je přirozenou reakcí stromu na poranění. Pokud je řez převislé vrby proveden v doporučeném období, množství mízy je obvykle minimální. Nadměrné vytékání může znamenat příliš pozdní zásah během silného proudění mízy.
Mám po řezu zatírat rány?
Ve většině případů není nutné rány po řezu natírat ochranným přípravkem.
Menší řezy se zahojí přirozeně. U silnějších větví lze zvážit ochranný nátěr, ale běžný řez převislé vrby to obvykle nevyžaduje. Důležitější než nátěr je čistý a ostrý nástroj.
Lze převislou vrbu stříhat na podzim?
Podzimní řez se nedoporučuje jako hlavní zásah.
Strom by mohl být citlivější na mráz a poškození během zimy. Pokud je nutné odstranit poškozené větve, lze provést lehkou úpravu. Hlavní řez převislé vrby by měl probíhat před začátkem vegetace.
Co když po řezu neporaší nové výhony?
Pokud převislá vrba po řezu neporaší, může jít o problém s vitalitou stromu.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Ještě bych se vrátila k něčemu, co jste zmínila před chvílí. Říkala jste, že vinaři čekají na kvalitu hroznů, aby vyrobili vína slámová a ledová. Jako spotřebitelé jsme se s nimi setkali, ale můžete nám to coby potenciálním pěstitelům vysvětlit podrobněji?
To, na co se ptáte, souvisí s právními předpisy, ale zas až tak nezajímavé to není. A neodpustím si odskok do historie. První písemný materiál, který by odpovídal našemu pojetí legislativy, je nařízení Karla IV. o zakládání vinic – tehdy se jim říkalo „privilegia“. Obsahuje různé přístupy k této záležitosti, včetně, jak bychom řekli dnes, daňových úlev pro vinaře, nebo sankcí pro zloděje ve vinicích. Je to krásné nařízení, jehož moudrosti se lze obdivovat dnes. Teď udělám obrovský skok v historii až do éry zvané socializmus; v této době nebyly právní předpisy pro vinaře žádné, pouze pro výrobu vín platily ČSN (československé státní normy). A když se po sametové revoluci a po vstupu do EU začalo pracovat na tolik potřebné vinařské legislativě, hledaly se možné vzory pro nově vytvářený vinařský zákon. V Evropě existují dva systémy: jeden je ve Francii, Itálii, Španělsku a dalších zemích okolo Středozemního moře, ve kterém se kategorie vín odvíjejí od geografického umístění jednotlivých vinařských poloh. V těchto zemích jsou kategorie určovány podle toho, kde, tedy ve které vinařské oblasti vinice leží, a podle nich se také označují. Rozlišují se vína z Burgundska, z oblasti Champagne, Beaujolais, Anjou apod. Vína jsou pro tyto jednotlivé oblasti typická a jedinečná, v každé z oblastí jsou výrazně jiná.
Druhým systémem je systém kategorizace vín podle obsahu sacharidů obsažených v hroznech bez ohledu na jednotlivé vinařské oblasti. Takto je postaven vinařský zákon např. v Německu nebo v Rakousku. A předkladatelé našeho vinařského zákona si vybrali právě tento druhý systém. Proto jsou v našem vinařském zákoně vyjmenovány tři velké kategorie vín podle získané cukernatosti při sklizni, které se dále patřičně člení, podobně jako ve výše uvedených zemích.
První kategorie je označována velmi prostě, jediným slovem: víno. Chápejme to jakožto právní výraz. Pro produkty zařazené v této kategorii platí, že minimální obsah sacharidů v moštu, tedy „minimální cukernatost“ je 11°NM, což se čte: stupňů normalizovaného moštoměru. (Pozn. - o cukernatosti také v dílu k měsíci září.) Kromě minimální cukernatosti tato kategorie není nijak jinak omezována. Ani státními hranicemi. Takovéto víno může být „mezinárodní“, může být vytvořeno z hroznů z různých států. Proto má být na obalech označováno jako „víno z&nbs
Ve svém příspěvku RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majda.
Na rez ostružinovou jsem našla toto:
Rez ostružinová (Kuehneola uredinis, syn. Kuehneola albida) napadá ostružiny i maliník. Na jaře se na letorostech objevují fialovočervené zduřeniny. Rez ostružinová přezimuje v infikovaných výhonech, šíří se za deštivého počasí. Mechanicky můžete silné napadení omezit včasným odstraněním všech napadených výhonů, nejlépe již při rašení. Potíže často způsobuje blízkost dalšího ohniska rzi. Ideální v takovém případě je, aby ošetření porostů věnovali zvýšenou pozornost i sousedé.
Preventivní postřiky ohrožených ostružiníků se aplikují krátce po vyrašení rostlin (aspoň 2x v desetidenních intervalech). V seznamu registrovaných přípravků zatím nejsou proti rzi ostružinové uvedené žádné přípravky. Zahraniční odborná literatura doporučuje přípravky na bázi bitertanolu (Baycor 25) a mancozebu (Dithane DG NeoTec).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Voštová.
Děkuji něco podobného jsem už také našla. Na začátku bylo vše v pořádku a i roky předtím. Objevilo se to až letos a ne na začátku ale spíš na konci. I když jsem si mohla nevšimnout. Je tam stále obrovské množství plodů ale nejspíš již nedozrají, podle toho co jsem zjistila. Budu asi muset vše ostříhat a co bude měně napadené ošetřit. Snad nepřijdu o vše. Děkuji za info.
Proč jsou vepřová líčka po burgundsku někdy tuhá, i když se pečou několik hodin?
Nejčastější příčinou je nedostatečný čas v nízké teplotě nebo přerušení procesu pečení.
Vepřová líčka obsahují vysoký podíl kolagenu, který se nezačne rozpadat hned. Pokud se pečení zkrátí, zvýší se teplota nebo se maso vytáhne dřív, než kolagen přejde v želatinu, zůstane struktura gumová. U burgundské úpravy je čas zásadní a nelze ho obejít, ani když maso vypadá po dvou hodinách hotové.
Je nutné používat do receptu červené víno, nebo ho lze nahradit?
Ano, červené víno je klíčovou součástí burgundské úpravy.
Víno zde nefunguje jen jako tekutina, ale jako chuťový základ, který se během dlouhého pečení zakulatí a propojí s masem. Náhrada například vývarem nebo džusem vytvoří jiný typ omáčky a výsledek už nebude burgundský. Bez vína vznikne jiné jídlo, i když může být chuťově dobré.
Jaké červené víno je pro burgundská líčka nejvhodnější?
Nejlepší je suché, středně plné červené víno bez výrazné kyselosti.
Není nutné používat drahé víno, ale mělo by být pitelné. Příliš kyselé nebo svíravé víno zanechá v omáčce tvrdost, která se ani dlouhým pečením zcela neztratí. Ideální je víno, které byste si dali ke stolu, ne víno určené jen na vaření.
Proč se slanina v receptu nejdříve blanšíruje?
Blanšírování slaniny slouží ke zmírnění její slanosti a kouřové chuti.
Při burgundské úpravě má být slanina chuťovým doplňkem, ne dominantou. Krátké povaření odstraní přebytečnou sůl a část kouře, takže slanina pak omáčku nezatíží. Výsledek je jemnější a vyváženější, zejména po delším pečení.
Musí se líčka opravdu péct tři hodiny, nebo stačí kratší doba?
Ano, tři hodiny jsou u tohoto receptu realistické minimum.
První dvě hodiny slouží hlavně k rozkladu kolagenu, třetí hodina pak ke sjednocení chutí a stabilizaci struktury masa. Pokud se pečení zkrátí, líčka sice změknou částečně, ale omáčka nebude plná a chuť vína zůstane hrubší. Délka pečení přímo ovlivňuje kvalitu výsledku.
Proč se recept nejdříve krátce zapéká na vysokou teplotu?
Krátké zapečení na vysokou teplotu pomáhá aktivovat mouku a povrch masa.
Tento krok zajistí, že se mouka rovnoměrně spojí s tukem a zeleninou a později vytvoří hladší omáčku. Zároveň se tím nastartuje chuťový základ. Bez tohoto kroku bývá omáčka plošší a méně stabilní.
Je možné připravit vepřová líčka po burgundsku den dopředu?
Ano, příprava den dopředu je dokonce ideální.
Během odležení se chutě propojí, omáčka zhoustne přirozeně a víno ztratí poslední ostré tóny. Druhý den jsou líčka chuťově hlubší a vyváženější než v den přípravy. Jde o typické jídlo, které zráním získává.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Silný řez hrušně většinou strom nezničí, ale výrazně ovlivní jeho chování. Nejčastěji způsobí prudký růst vlků a pokles plodnosti na jednu až dvě sezony.
Pokud jste odstranili více než třetinu koruny, strom reaguje obranným růstem. Plodnost se může dočasně snížit, ale při správné letní regulaci se obvykle obnoví. Sledujte reakci stromu a další rok postupujte mírněji.
Můžu řezat hrušeň když už raší?
Řez hrušně při rašení je možný, ale není ideální. Strom už investuje energii do růstu a rány se hojí pomaleji.
Mírný zásah v této fázi většinou nevadí, ale vyhněte se hlubokému řezu. Předjarní období před plným rašením je bezpečnější a reakce stromu je vyrovnanější.
Proč po řezu vyhnala hrušeň samé vlky?
Vlky na hrušni vznikají jako reakce na silný zásah nebo náhlé prosvětlení koruny. Strom se snaží obnovit listovou plochu.
Neodstraňujte všechny najednou. Letní selektivní regulace je šetrnější než další hluboký zimní řez. Část vhodně umístěných vlků lze využít k přestavbě koruny.
Kolik procent koruny můžu odstranit?
Bezpečné množství řezu hrušně je obvykle do 25–30 % objemu koruny za jednu sezonu.
Překročení této hranice vyvolává silnou vegetativní reakci. Postupná obnova během více let přináší lepší stabilitu a menší výkyvy v plodnosti.
Kdy je nejlepší čas na řez hrušně?
Nejlepší čas na řez hrušně je předjaří, těsně před rašením, kdy už nehrozí silné mrazy. Strom je stále v klidu, ale blíží se aktivní růst.
V tomto období se rány hojí lépe než při hlubokém zimním mrazu a reakce stromu je vyrovnanější. Silný únorový řez může vyvolat bujný růst, zatímco mírný březnový zásah bývá stabilnější.
Můžu řezat hrušeň v mrazu?
Řez hrušně v mrazu pod −5 °C se nedoporučuje. Dřevo je křehké a může dojít k poškození okrajů rány.
Pokud je lehký mráz kolem −2 °C a přes den se oteplí, mírný zásah většinou nevadí. Hluboký řez při silném mrazu ale zvyšuje riziko poškození a pomalejšího hojení.
Hrušeň kvete, ale neplodí po řezu. Proč?
Kvetení bez plodů po řezu často souvisí s předchozím silným zásahem. Strom investoval energii do růstu, ne do kvalitního založení plodů.
Dalším důvodem může být přehoustlá koruna nebo špatné opylení. Mírnější řez v dalších sezonách obvykle plodnost postupně obnoví.
Jak hluboko řezat starou hrušeň?
Řez staré hrušně by měl být postupný. Jednorázové odstranění velké části koruny vyvolá silnou obrannou reakci.
Ideální je plán na 2–3 roky, kdy každý rok odstraníte část přestárlých větví. Postupná obnova minimalizuje šok a zvyšuje šanci na návrat plodnosti.
Ve svém příspěvku A CO TLAK? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela Klečková.
Dobrý den,
doufám, že takové malé bobulky tmavě modré a celé trsy - je to taky psí víno nebo jiný druh? A co dělá s tlakem? Já ho mám poslední dobou nízký -.dnes 96/66.
Děkuji za odpověď. Klečková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kdy se stříhá bobkovišeň nejčastěji a proč právě tehdy?
Bobkovišeň se nejčastěji stříhá po odkvětu, tedy od konce května do konce června, protože tehdy nejlépe reaguje na řez.
V tomto období už má keř za sebou kvetení a zároveň ještě není vystaven extrémním letním vedrům. Z vlastní praxe se potvrzuje, že řez v tomto termínu vede k rovnoměrnému obrůstu a keř si výrazně déle udrží tvar. Oproti zimnímu nebo jarnímu řezu je také menší riziko chorob a oslabení rostliny.
Mohu stříhat bobkovišeň na jaře před rašením?
Jarní řez bobkovišně je možný, ale není ideální a nese s sebou určitá rizika.
Při řezu před rašením keř reaguje velmi bujným růstem, který bývá měkký a náchylný k chorobám. Často také přijdete o květy. Zkušenost ukazuje, že jarní řez vede k rychlému přerůstání a nutnosti dalšího zásahu během sezóny. Proto je lepší počkat na období po odkvětu.
Co se stane, když bobkovišeň ostříhám v zimě?
Zimní řez bobkovišně vede k oslabení keře a nevyrovnanému růstu na jaře.
Keř sice na jaře silně obrazí, ale nové výhony bývají slabé a řídké. Z praxe je patrné, že zimní řez zvyšuje riziko padlí a dalších chorob. Krátkodobý efekt rychlého růstu je vykoupen dlouhodobým zhoršením tvaru živého plotu.
Jak často se má bobkovišeň stříhat během roku?
Většina bobkovišní vyžaduje jeden hlavní řez ročně, případně lehkou korekci.
Hlavní řez se provádí po odkvětu, druhý, velmi mírný řez lze udělat v srpnu. Častější stříhání není nutné a často ani žádoucí. Příliš časté zásahy vedou k únavě keře a zhoršení jeho vitality.
Kdy stříhat bobkovišeň po výsadbě?
Po výsadbě se bobkovišeň stříhá velmi opatrně a spíše jen tvarově.
V prvním a druhém roce je cílem zakořenění, ne formování výšky. Doporučuje se pouze lehce zakracovat špičky po odkvětu. Zkušenosti ukazují, že radikální řez po výsadbě růst zpomaluje a oddaluje zapojení živého plotu.
Jak poznám, že bobkovišeň potřebuje řez?
Potřebu řezu poznáte podle ztráty tvaru a řídnutí spodní části keře.
Typickými signály jsou přerůstající výhony, menší a světlejší listy a prosvítání spodních větví. Pokud se tyto znaky objeví, je vhodné plánovat řez v nejbližším vhodném termínu. Rostlina sama ukazuje, kdy je zásah potřeba.
Jak omladit starou nebo zanedbanou bobkovišeň?
Omlazení bobkovišně je možné, ale musí se rozložit do více let.
Radikální jednorázový řez často způsobí nepravidelný obrůst. Z praxe se osvědčilo zkrátit nejprve nejdelší větve a tvar dolaďovat až v další sezóně. Postupné omlazení dává lepší a stabilnější výsledek.
Ve většině případů Thuja Smaragd ze starého hnědého dřeva neobrazí, protože zde chybí aktivní pupeny schopné regenerace.
Pokud je větev uvnitř zcela hnědá a bez pružnosti, šance na nové výhony je velmi nízká. Výjimkou mohou být mladší rostliny s dostatečnou vitalitou. Řez do zeleného dřeva je bezpečnější než zásah hluboko do staré části. Spoléhat na obrůstání z hnědého středu je u starších plotů obvykle nereálné.
Za jak dlouho poznám, že túje po hlubokém řezu přežila?
První známky regenerace se obvykle projeví během jedné vegetační sezóny, pokud rostlina reaguje pozitivně.
Nové výhony se objevují na zbývajících zelených částech, nikoli ze suchého středu. Pokud po celé sezóně nevidíte žádný nový růst, je pravděpodobné, že zásah byl příliš hluboký. Vitalita během prvního roku je rozhodující indikátor dalšího vývoje. Úplná obnova hustoty může trvat 2–3 roky.
Můžu túji Smaragd zkrátit o jeden metr?
Zkrácení o jeden metr je možné pouze tehdy, pokud zůstane dostatek zelené hmoty nad místem řezu.
Pokud by řez zasáhl převážně hnědé staré dřevo, hrozí trvalé vyholení vrchní části. U mladších rostlin je zásah bezpečnější než u starých plotů. Radikální snížení výšky je nutné plánovat opatrně a ideálně po etapách. Postupné snižování během dvou sezón bývá bezpečnější varianta.
Je hluboký řez lepší na jaře nebo v létě?
Nejvhodnější období pro hlubší zásah je časné jaro před intenzivním růstem.
V létě je možné provést lehké korekce, ale hluboký řez během horkých a suchých dnů zvyšuje stres. Podzimní zásah před zimou je rizikový kvůli mrazům. Jarní období dává rostlině celou sezónu na regeneraci. Vyhněte se extrémům počasí při plánování řezu.
Co když je túje uvnitř úplně hnědá?
Pokud je vnitřek zcela hnědý, hluboký řez obvykle nepovede k obnově.
V takové situaci lze zkusit postupné vyřezávání jednotlivých starých větví, ale je třeba počítat s nejistým výsledkem. U velmi starých rostlin bývá efektivnější zvážit výměnu. Realistické zhodnocení stavu je klíčové před investicí času. Trvalé vyholení je častým následkem příliš radikálního zásahu.
Pomůže silné hnojení po hlubokém řezu?
Silné dusíkaté hnojení po hlubokém řezu může rostlinu spíše oslabit než posílit.
Přehnojení stimuluje rychlý, ale slabý růst, který je citlivý na sucho a mráz. Vhodnější je mírné přihnojení kompostem a dostatečná zálivka. Vyvážená péče podporuje stabilní regeneraci. Přehnaná snaha „donutit“ rostlinu růst může vést k dalšímu stresu.
Může túje po hlubokém řezu úplně uschnout?
Ano, při příliš radikálním zásahu může Thuja Smaragd postupně uschnout, zejména pokud je oslabená suchem.
Ve svém příspěvku HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Homolka.
Dobrý den
prosím o raduů: mám ve sleniku víno a letos mimořadně velkou urodou hroznů ala nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a schnout Děkuji za radu.
Tuto opadavou popínavou liánu zná asi každý, a nejčastěji právě jako divoké nebo psí víno. Přísavník pěticípý (Parthenocissus quinquefolia) se přichytává konstrukce tenkými úponky a na rozdíl od svého tříprstého příbuzného (Parthenocissus tricuspidata) netvoří přísavné destičky, takže se po zdech pne jen obtížně. Pěstuje se pro zakrytí nevzhledných konstrukcí, pokrytí drátěných plotů či pergol. Je velmi nenáročný, snese horko i plné slunce. Kromě tmavomodrých, jakoby ojíněných plodů, které však brzy opadávají, je u něj lákavé intenzivní podzimní vybarvení do červena až ruda. Složené listy se při opadávání listí postupně rozpadají. Přísavníky z rodu Parthenocissus mají podplodní terč nerozlišitelně připojený k semeníku; navíc mezi nimi existují druhy, které se podložky přidržují přísavnými destičkami/terčíky na úponkách. Loubince z rodu Ampelopsis mají podplodní terč pohárkovitý, výrazně rozlišený od semeníku, a podkladu se přidržují výhradně ovíjivými úponkami. Rychlost růstu u semenáčů je zpočátku pomalejší než u řízků a roubovanců. První rok sazenice jen koření a přírůstek je minimální, spíše žádný. Další rok je přírůstek maximálně 1,5 m a teprve rok následující činí přírůstek cca tři metry.
Jedná se o popínavou rostlinu, která dosahuje běžné výšky 9 až 15 m. Rychlost růstu patří k přednostem této rostliny, někdy však může být i na obtíž. Přísavník se totiž nikdy nezastaví přesně v místě našich představ, jelikož výhony jsou často delší než patnáct metrů. To platí jak na výšku, tak i směrem do stran. Domovní stěny přísavník neporuší. U oplocení, dovolují-li to podmínky, se nechávají výhony přepadávat, aby z druhé strany vytvořily krásný zelený vodopád.
Jen pro objasnění: loubinec trojhrotý (Parthenosissus tricuspidata) se velmi pevně přichytává přísavnými destičkami. Tento druh má i svoje kultivary, které jsou rovněž velmi krásné. Loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquefolia) má rovněž přísavné destičky, některé výhony však volně splývají. A právě tomuto loubinci se u nás nejčastěji říká „psí víno“. Má známý kultivar 'Engelmanii', který se přichycuje ještě pevněji. Loubinec révovitý (Parthenicissus inserta) je ten, který se nepřichytává a je velmi podobný loubinci pětilistému, i jemu se říká lidově „psí víno“. Loubince jsou velmi krásné rostliny.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro