Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vejce rozšlehejte se solí, mlékem a krupicí na řídké těsto. To nalijte přes děrovanou naběračku nebo přes vidličku do polévky a vařte asi 3 minuty.
Kapání do polévky bez vajec
Zavářka z hrubé pšeničné krupice, ale i z jiných obilovin se hodí převážně do zeleninových polévek. Krupici můžete pro chuť předem lehce osmahnout na másle, ale není to nutné. Zavářku vsypte tenkým pramínkem do polévky a nechte povařit nejvýše 3–5 minut, nebo můžete již za pomoci vejce udělat takzvané žmolečky, a to tak, že krupici krátce osmažíte, do horké krupice vmícháte vejce a mícháte, až se vytvoří malé kousky – žmolečky. Pak zalijete vývarem a krátce povaříte.
V naší poradně s názvem POLÉVKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Můžu polévku kuřecí vývar z ní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jestli myslíte kuřecí polévku při léčbě Warfarinem, tak samozřejmě můžete. Kuřecí maso obsahuje jen zanedbatelné množství vitamínu K, který ovlivňuje účinky Warfarinu. Ani vývar z kuřecího masa nebude obsahovat vitamín K.
Drobně nakrájenou cibulku zpěňte na oleji, přidejte rozdrobené droždí a osmahněte ho dorůžova. Po částečném vychladnutí vmíchejte vejce, osolte, ochuťte drobně rozsekanou petrželkou, nastrouhaným muškátovým oříškem a zahustěte strouhankou tak, abyste mohli tvořit malé knedlíčky. Ty poté zavařte do vroucí polévky a vařte ještě asi 5 minut.
Knedlíčky játrové
Suroviny:
150 g jater
30 g tuku
1 vejce
sůl
trochu mletého pepře
1 stroužek česneku
asi 100 g strouhanky
Postup:
Namletá nebo najemno nakrájená játra utřete s tukem, vejcem a solí a vmíchejte pepř, utřený česnek a tolik strouhanky, abyste mohli tvořit malé knedlíčky. Vkládejte je do horké polévky a vařte podle velikosti cca 3–5 minut.
Uzené maso vložte do hrnce, zalijte vodou a nechte asi hodinu vařit. Poté vyjměte z vývaru, nechte chvilku zchladnout a nakrájejte na kousky, místo uzeného můžete použít například i uzená žebra, která po vyjmutí oberte a maso pokrájejte na menší kousky. Vývar nevylévejte, použijete ho právě při přípravě hrachové polévky. Oloupejte a nadrobno nakrájejte cibuli, kterou osmahněte na troše oleje, přidejte pokrájené uzené maso, nemáte-li uzené, můžete ho nahradit například párky nebo klobásou. Až bude cibule narůžovělá, přidejte propláchnutý sterilovaný hrášek a krátce vše orestujte. Pak přilijte vývar z uzeného masa a můžete, ale nemusíte přidat zeleninový bujon. Polévku ochuťte solí, pepřem, prolisovaným česnekem a majoránkou, povařte asi 10 minut. Pak část hrášku a uzeného masa za pomoci cedníku vylovte a dejte zvlášť na talíř, zbytek polévky pomocí ponorného mixéru rozmixujte. Z mouky a másla si na pánvi připravte tmavší jíšku, tu přidejte do polévky a asi 10 minut povařte, vraťte zpět do polévky hrášek, který jste měli daný stranou, a nechte prohřát. Případně ještě dochuťte a můžete podávat. K hráškové polévce se skvěle hodí opečené krutony z toustového chleba.
V naší poradně s názvem POLÉVKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jestli myslíte kuřecí polévku při léčbě Warfarinem, tak samozřejmě můžete. Kuřecí maso obsahuje jen zanedbatelné množství vitamínu K, který ovlivňuje účinky Warfarinu. Ani vývar z kuřecího masa nebude obsahovat vitamín K.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sylva..
Také toto kapání patří mezi velmi rychlé zavářky. Připravuje se z vejce smíchaného s trochou mouky na řídké těstíčko. To pak lijeme přes vidličku do vroucí polévky a vaříme asi 3 minuty. Kapání má tu výhodu, že si jej můžeme přikořenit podle chuti, přidat trochu sýra či zelených bylinek podle možností.
Suroviny:
2 vejce
3–4 lžíce mléka
cca 4 lžíce hladké mouky
sůl, pepř, bylinky
Postup:
Vejce rozšlehejte, můžete přidat lžíci vody a po lžících přidávejte hladkou mouku. Směs pak rozšlehejte vidličkou do hladka. Těstíčko by mělo být tekoucí, ale ne úplně řídké. Kapání vlijte do vroucí polévky přes vidličku a nechte asi 3–4 minuty provařit.
Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?
Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.
Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.
U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.
Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.
V minulém století k nám přicházely odrůdy z jiných zemí cíleně vyšlechtěné a tam registrované, které se vyznačovaly takovými pěstitelskými vlastnostmi a takovou kvalitou vín, že se postupně rozšířil
Jedná se o koření ze semen rostliny Cuminum cyminum, česky šabrej kmínovitý. Patří do čeledi miříkovitých. Rostlina má prastarý původ – byla používána už ve starém Egyptě či Řecku. Jako perličku lze uvést informaci, že ve starém Římě koření užívali studenti, aby měli bledé tváře, a pak kvůli tomu, že vypadali vyčerpaně a nemocně se mohli „ulít“ z výuky. Římský kmín má svůj původ ve východním Středomoří, v severní Africe a Pákistánu.
Římský kmín pochází tedy z šabreje kmínovitého, který vyrůstá do výšky 25 cm. Malá semínka připomínají běžný kmín, ale mají světlejší barvu a jsou více hořká. Semínka bývají rovná a spíše šestihranná než hladká. Rostlina má bílé či růžové květy, které vyrůstají na začátku léta. Listy jsou tmavě zelené.
V současnosti se vyskytuje v celé oblasti Středozemního moře, kde je hodně rozšířen (dává se do uzenin italského typu). Můžeme na něj narazit i v bývalých zemích Sovětského svazu pod názvem zira. Je součástí jídla známého u nás jako pilaf. Je běžnou součástí i indické kuchyně (zde se kombinuje s koriandrem). Je v podstatě rozšířen po celém světě – v Indonésii se mu například říká djintan.
Tento druh bývá označován za velmi dobrý přírodní prostředek proti zažívacím problémům, jako je nadýmání či plynatost a jiné. Proto se stejně jako náš kmín přidává k masům, aby napomáhal lepšímu trávení. Také povzbuzuje chuť k jídlu a zlepšuje prokrvení. Pomáhá mírnit úporný kašel.
Má ostrou, hořkou a pronikavou chuť, která podtrhne chuť ostatních koření. Pokud to s ním ovšem přeženeme, tak přehluší chuť celého pokrmu. Ne nadarmo je součástí kari koření. Zde platí dvojnásob: dobrého pomálu. A konečně za třetí, má výrazně světlejší zabarvení než kmín klasický.
Římský kmín má v kuchyni mnoho využití. Často je součástí zeleninových, rýžových a luštěninových pokrmů. Dále se s ním mohou, ale opravdu přiměřeně, ochucovat polévky a dušená jídla. Římský kmín se používá při nakládání zeleniny, uzenin a sýrů. Užitečný je i jako součást kysaného zelí. Vůně římského kmínu se zvýrazní, pokud se koření nejdříve opraží a následně rozdrtí.
Noky a nočky se mohou zdát trochu pracnější, ale jde vlastně o trochu hustší hmotu než na kapání, připravenou také z vejce a mouky. Do jemnějších noků se přidává trochu másla nebo oleje, ale u noků používaných jen do polévky to není nutné. Spíše můžete postupovat stejně jako u kapání a noky přikořenit či doplnit zelenými natěmi, strouhaným sýrem nebo sekanou šunkou. Hodí se do masových i zeleninových polévek. Místo mouky můžete použít i jemnou strouhanku.
Suroviny:
2 vejce
125 g hrubé mouky
50 g strouhanky
125 g krupice
1/2 hrnku mléka
1 lžička soli
Postup:
Krupici nasypte do mísy a zalijte mlékem. Nechte asi půl hodiny bobtnat. Mezitím si přichystejte mouku, rozpusťte si máslo, které nechte chvíli vychladnout. Asi po půl hodině přidejte do krupice máslo, mouku, vejce, strouhanku a vypracujte tužší těsto. Malou lžičkou namáčenou ve studené vodě potom vykrajujte malé nočky a dávejte je vařit do vroucí vody. Noky vařte tak dlouho, dokud nevyplavou na povrch.
Na pánvi rozehřejeme sádlo, přidáme nakrájenou cibuli a orestujeme. Cibuli můžeme, ale nemusíme použít. Je to dle libosti. Poté přidáme hladkou mouku a osmažíme do hněda. Hotovou jíšku zchladíme vodou a nalijeme do polévky. Já ji nechladím a rovnou dávám za stálého míchání do polévky. Vaříme alespoň 5–10 minut na mírném ohni.
Cibuli oloupejte a nakrájejte na drobno, slaninu na malé kousky, paprikovou klobásku na ¼ kolečka. V hrnci zahřejte olej s máslem (můžete nahradit sádlem, do této polévky to bude vynikající), přisypte cibuli a krátce orestujte, dále přidejte nakrájenou slaninu a klobásky, po chvilce také česnek a společně důkladně orestujte. Ochuťte mletou červenou papriku, pálivou paprikou, gulášovým kořením a vše promíchejte. Přisypte hladkou mouku, rozmíchejte a krátce orestujte. Zalijte trochou horké vody a nechte chvilku provařit. Mouky dejte méně, protože na zahuštění použijete ještě nastrouhaný brambor. Mezitím si v malém kastrůlku spařte rajčata, ze kterých potom odstraňte slupku, dužinu pokrájejte na kousky a přidejte do základu polévky. Přidejte také na drobno nakrájenou feferonku a dochuťte solí, čerstvě mletým pepřem a kmínem, celé promíchejte a zalijte 1,5 l vody. Jeden brambor nastrouhejte najemno, zbylé brambory nakrájejte na kostičky a vše přidejte do polévky. Polévku vařte podle brambor, to je asi 15–20 minut, přidejte majoránku, případně sušenou petrželku (pokud nemáte čerstvou) a ještě krátce provařte. Pikantní falešnou gulášovou polévku ozdobte na talíři čerstvou petrželkou a podávejte s čerstvým pečivem.
Ingredience: 300 g hrášku v slaném nálevu, petrželová nať, sůl, pepř, 100 g loupané rýže, voda, 500 g hovězích žeber, 1 kus mrkve, 1 kus petržele, 1/4 celeru, 2 cibule, 10 kuliček pepře, 5 kuliček nového koření, 2 listy bobkového listu.
Technologický postup: Maso dáme do studené vody, přidáme celý pepř, celé nové koření, bobkový list, sůl a očištěnou (neloupanou) cibuli. Přivedeme k varu a pak necháme táhnout na mírném ohni asi 2 hodiny. Maso vyjmeme a nakrájíme na kostičky. Vývar scedíme. Rýži přebereme, pečlivě propláchneme, několikrát prolijeme vařící vodou a v dostatečném množství mírně osolené vody uvaříme do měkka. Uvařenou rýži propláchneme horkou vodou a okapanou ji vložíme do polévky. Sterilovaný hrášek prohřejeme v nálevu, scedíme a přidáme do polévky. Omytou, na jemno nakrájenou petrželovou nať nebo pažitku vkládáme do polévky při podávání.
Ingredience: 300–350 g pórku, 2 l vody, 2 rovné lžičky mořské soli, 10 g čerstvého libečku, 1 rovná lžička koriandru, 40 g hladké rýžové mouky, 200 g brambor, 1–2 lžíce panenského oleje (řepkový, slunečnicový, sezamový a podobně), 25 g čerstvého pórku na ozdobu polévky, popřípadě rýžové chlebíčky, pár kapek polévkového koření bez glutamanu (nemusí být)
Postup: Pórek nakrájíme na větší kousky, které dáme vařit do osolené vody společně s libečkem a koriandrem. Vaříme od začátku varu asi 20 až 25 minut a necháme zchladnout. V jiné nádobě uvaříme brambory, které pak použijeme do polévky jako zavářku. Vychladlou polévku rozmixujeme a při mixování ještě přidáme hladkou rýžovou mouku pro mírné zahuštění. Polévku vrátíme do hrnce a přivedeme k varu. Povaříme asi 2 minuty a přidáme na plátky nakrájené brambory uvařené na skus. Na závěr polévku omastíme panenským olejem a povrch polévky na talíři posypeme nakrájeným pórkem. Kdo má rád polévku výraznější, může ji dochutit několika kapkami polévkového koření bez glutamanu. Není ale ani nutno. Použitý koriandr a čerstvý libeček polévku pěkně provoní a dá jí charakteristickou chuť. Polévku můžeme podávat i s rýžovými chlebíčky, máme-li potřebu něco k polévce zakousnout.
Doporučení: U osob s oslabenou slinivkou je tato polévka vhodná, ale nezdobíme si ji raději čerstvým pórkem, který je hůře stravitelný.
Tip: Na polévku je nejlepší použít mladý tenký pórek, ale samozřejmě, že ji můžeme uvařit i ze silných stonků, ty je však vhodnější nakrájet na kousky a ještě rozkrojit po délce, aby se dobře provařily.
Rostlinné kurkumové barvivo je zcela neškodné. Krásně obarví polévky, rýži, máslo, sýry, tuky i hořčici na žádanou barvu. Kuchařka, která si kurkumu zvykne používat, se bez ní už neobejde. Například kuře potřené práškem z kurkumy rozmíchaným v trošce oleje získá při pečení lákavou kůrčičku. Ovšem potřebné dávky koření je třeba vždy nejprve opatrně vyzkoušet.
Vaječná omeleta
Ingredience: 6 vajec, 1/2 lžičky mleté kurkumy, 3 lžíce šťávy z cibule, sekaná petrželová nať, 1 chilli paprička, sůl, tuk na vymaštění plechu nebo mísy
Postup: Cibuli prolisujeme lisem podobně jako česnek. V takto získané cibulové šťávě rozšleháme žloutky společně s nasekanou petrželovou natí, kurkumou, solí a nasekanou zelenou paprikou, ze které jsme předtím odstranili semena. Do této dohladka vyšlehané hmoty zlehka vmícháme pevný sníh z bílků. Pekáč nebo zapékací mísu vymažeme olejem, vlijeme směs a pekáč vložíme do předehřáté trouby. Pečeme tak dlouho, dokud se omeleta nezdvihne a neztuhne. Musí však zůstat kyprá. Podáváme ji horkou na předehřátých talířích jako svačinu nebo vydatnou snídani s tmavým pečivem.
Rýže: 1 hrnek rychlovarné celozrnné nebo basmati rýže, 10 hřebíčků, ½ citronu
K podávání: ½ svazku čerstvé máty, 3 lžíce netučného bílého jogurtu, ½ citronu, 4 placky papadam
Postup: Otrhejte vnější listy květáku, pak jej nakrájejte na centimetrové plátky a opečte je na grilovací pánvi z obou stran. Do středního kastrolu dejte vařit 1 hrnek rýže se 2 hrnky vroucí vody, hřebíčkem, půlkou citronu a špetkou soli, přikryjte pokličkou. Olej vlijte do kastrolu, pak rychle vmíchejte semínka hořčice a pískavice, kurkumu a listy kari. Oloupaný zázvor, česnek, očištěné jarní cibulky, chilli papričku a stonky koriandru rozmixujte najemno a vmíchejte do kastrolu. Přidejte nahrubo nakrájená rajčata. Vlijte kokosové mléko, přidejte scezenou cizrnu, kousky ananasu i se šťávou. Přidejte opečený květák, přikryjte, zvyšte plamen a uveďte do varu. Syrové placky papadam dejte do mikrovlnky (800 W) na minutu nebo dvě, aby se nafoukly. Otrhejte lístky máty a rozdrťte je v hmoždíři na pastu. Vmíchejte k ní jogurt, přidej
Náplň 1: 150 g smetany, 2 stroužky česneku, 400 g mraženého listového špenátu
Náplň 2: 2 vejce, 100 g smetany, 50 g parmazánu, 250 g polotučného tvarohu
Postup: Obdélníkovou pečicí formu vymažeme máslem a na dno vložíme plátky lasagní. Lasagne nepředvařujeme, pokud to není výslovně uvedeno na obalu. Nejprve si připravíme špenátovou náplň. Mražený špenát necháme trochu rozmrazit a poté ho krátce podusíme na olivovém oleji. Přidáme prolisovaný česnek, případně smetanu, a dochutíme pepřem a solí. Tvarohovou náplň připravíme rozšleháním tvarohu, parmazánu, vejce a smetany. Pokud nemáme tvaroh, můžeme použít ricottu. Troubu předehřejeme na 200 °C. Na vrstvu lasagní rozetřeme část špenátové náplně, na ni část tvarohové náplně a přikryjeme další vrstvou lasagní. Takto pokračujeme, dokud máme ingredience. Vrchní vrstvou by měl být špenát. Podle chuti tuto vrstvu můžeme posypat strouhaným eidamem. Pro zjemnění navrch přidáme pár kousků másla. Špenátové lasagne zapékáme asi 40 minut. Vhodnou přílohou je rajčatový salát.
Původ aloe vera je nejasný, ale předpokládá se, že rostlina pochází z Afriky, z horkého a suchého podnebí. Aloe vera je pouštní lilií, i když ve skutečnosti vypadá spíše jako kaktus. Na světě existuje asi dva tisíce druhů aloe, a to v různých velikostech, od malých, jen několik centimetrů vysokých, až po více jak půl metrové rostliny.
Aloe vera je rostlina s neuvěřitelným složením. Dřeň získaná z listů je bohatá na látky, jako jsou vitamíny, minerály, aminokyseliny, enzymy a trávící enzymy. Aloe vera se používá k hojení ran, na různé kožní problémy (vyrážky, lupenka apod.), k léčbě popálenin a spálenin od slunce, ale také jako lék při diabetes, astmatu, epilepsii a osteoartróze. Gel z aloe vera naleznete v mnoha kosmetických výrobcích. V dnešní době je tato rostlina používána i v potravinářském průmyslu, například při výrobě nápojů. Pravidelné a dlouhodobé užívání nemá žádné negativní účinky na organismus, ba naopak, je všelékem na množství našich neduhů.