Máte tu správnou náladu? Jste natěšeni a máte dostatek času? Pak se do toho můžete pustit. Vyrábět chaloupku s nechutí nebo v časovém presu by nebyla ta správná volba, to raději odložte na jindy, protože byste z toho neměli ten správný požitek a radost.
Překontrolujte, že vám nechybí žádná ingredience, a můžete začít s vážením surovin. Připravte si dva hrnce, které budou pasovat do sebe, vyrobíte si tak vodní lázeň. Do menšího z nich dejte navážené máslo, med a cukr. Do většího vodu, postavte do sebe a pomalu zahřívejte, dokud se cukr úplně nerozpustí. Takto připravenou směs můžete přelít do větší mísy a nechat úplně vychladnout.
Než směs vychladne, můžete si připravit další suroviny. V míse si smíchejte hladkou mouku s jedlou sodou, kakaem, perníkovým kořením, kůrou z citronu, vejci a rumem.
Je-li směs medu, cukru a másla vychladlá, můžete ji smíchat společně s připravenou směsí mouky s ostatními ingrediencemi. Můžete míchat ručně, ale chcete-li si práci ulehčit, použijte ruční hnětač, který těžkou práci udělá za vás. Těsto by se vám mělo krásně spojit v jednu hmotu, klidně si na závěr pomožte rukou a těsto dopracujte a spojte v jeden úhledný kus. Zabalte ho do fólie a nechte ho pár hodin odpočívat v lednici. Minimálně by tam mělo zůstat 4 hodiny, ale určitě uděláte lépe, když ho tam necháte do druhého dne, bude se vám s ním lépe pracovat. Alespoň se vám ta radost z tvoření přesune i do zítřejšího dne a vy se budete více těšit. Neznamená to ale, že dnes musíte svou práci „zabalit“, můžete začít s přípravou šablon.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Některé rašící výhony jsou tedy zbytečné. Budeme se jimi „pracovně“ zabývat?
Ovšem. Jakmile výhony trochu poporostou, aby bylo možné je vzít do ruky, budeme ty z rašících výhonů, které nepotřebujeme, odstraňovat vylomením. Této práci se odborně říká: podlom. Je radno jej provádět v době, kdy jsou rašící výhony ještě v bylinném stádiu, tedy měkké, abychom je mohli odstranit rukou. Na kmeni se letorosty ze spících oček odstraňují vždy, s výjimkou toho, když z nich potřebujeme zapěstovat nový kmen, třeba proto, že ten původní je starý, pokroucený a lze na něm nařezat jen minimum oček. Takovýto letorost se pak během roku vyvazuje, a naroste-li dostatečně dlouhý a silný, v následujícím roce se nařeže na výšku požadovaného nového kmene. Starý, nevyužitelný kmen je pak možné vyříznout.
Jinde nežli na kmeni se letorosty neodstraňují?
Záleží na množství času, který k provedení této práce máme. Profesionální pěstitelé obvykle odstraňují letorosty jen na kmíncích, dokonce na to mají speciální stroj, který se příhodně jmenuje ometač kmínků. Tato pozornost se kmínkům věnuje jednak proto, aby výhony z kmene keře nezahušťovaly a také proto, aby bylo možné bezpečně provádět ošetření půdy pod keři s použitím herbicidních přípravků.
A když má někdo vinici spíše pro radost a má na ni dostatek času?
Pak se podlomu může věnovat podrobněji. Především by si měl prohlédnout, kolik letorostů vyrůstá ze zásobního čípku. Pokud byl zimní řez proveden pečlivě, měly by tam být dva. Pokud byl zásobní čípek nařezán na více než dvě očka, měl by se také zde provést podlom. A měly by být ponechány dva spodní výhony. U zásobních čípků je dobré mít na mysli jejich význam: jsou zásobou letorostů pro řez v následujícím roce. Proto by mladé výhony měly být dostatečně dlouhé a přiměřeně silné, aby za rok mohly být k tomuto účelu využity. Pokud by se na čípcích ponechaly tři nebo čtyři výhony, už se zde uplatňuje apikální dominance, čili růstová převaha vrcholu, a nejintenzivněji poroste výhon horní. A my pro uplatnění zásobního čípku pro princip Guyotova řezu potřebujeme, aby i bazální výhony byly dostatečně silné. Jinak by se keře zmlazovaly jen obtížně.
Dále je možné pro lepší provzdušnění keřů odstraňovat i výhony z podoček, pokud jsou jalové. Opět, podobně jako při řezu, však zdůrazňuji, že se má ke každému keři přistupovat individuálně a před odstraněním čehokoli vzít v potaz vitalitu, čili sílu růstu keře.
Říkala jste, že se má vylamovat v době, kdy jsou výhony v bylinném stavu, tedy aby to šlo pouhou rukou...
Ano, to proto, bychom nepoškodili buňky borky, zvláště u starého dřeva. Také z praktick
V naší poradně s názvem HORTENZIE NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelina Krejčová.
Prosím o radu. Zásilkovou službou zahradnické firmy jsem obdržela hortenzii "Vanille Fraise", která přišla v malém květináčku, dosti vyschlá. Protože chyběl návod k jejímu uchování do jara, kdy bude pravděpodobně vhodný čas na její zasazení do zahrady, prosím o radu, jak ji nejlépe uchovat v bytě do této doby. Firmě, která hortenzii dodala příliš nedůvěřuji, proto se obracím o radu na vás. S pozdravem a díky za odpověď E.Krejčová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zasaďte hortenzii hned na své stanoviště, i když je právě začátek podzimu. Vykopejte díru tak hlubokou, aby se do ní vešel celý kořenový bal, a aby byla 2 až 3 krát tak široká, jako je její kořenový bal. Nastavte rostlinu v díře a naplňte ji z poloviny půdou. Pak přilijte vodu a počkejte než se vsákne. Pak zeminou naplňte zbytek díry. Je-li sucho a nebo stanoviště je suché, tak rostlinu občas zalijte až do prvních mrazů. Těsně před prvními mrazy hortenzii zakryjte mulčovací kůrou do výšky 40 - 60 cm a odkryjte až na jaře. Takto budete mít ze své hortenzie příští rok pěknou radost.
Tvrdíte, že se to nemá přehánět s hnojením. Jak tedy správně hnojit?
Nejprve si musíme objasnit, k čemu révové keře jednotlivé živiny potřebují, a jak vypadají, když některá živina schází nebo přebývá. A také je třeba vědět, jak jednotlivé živiny v rostlinách na sebe vzájemně působí - že mezi nimi mohou být i antagonistické (=„nepřátelské“) vztahy. Pokud nejsou jejich vzájemné poměry správně vyrovnané, rostliny pak některé z živin nedokážou přijímat.
Takový dusík je součástí řady nezbytných organických látek, které se nacházejí v každé buňce. Dusík si také réva ukládá jako zásobní látky, nejčastěji v kořenech a ve starém dřevě. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem, bledými listy s načervenalými řapíky. Důsledkem je slabě probíhající fotosyntéza a horší procesy vyzrávání. Ale ani nadbytek není révě ku prospěchu. Keře sice mají silný vzrůst, listy jsou sytě zelené, bobule velké, avšak při přehnojení dusíkem může být větší sklon ke sprchávání a hrozny husté, ale také se zvyšuje riziko onemocnění houbovými chorobami. Pletiva obsahují velké buňky, mající v sobě mnoho vody, takže v zimním období snadněji pomrzají. Zde jsou vidět příznaky nedostatku dusíku:
Fosfor je prvek, který se „angažuje“ v řadě biochemických procesů. Především je to fotosyntéza, přeměna jednoduchých cukrů na škrob (potřeba pro zdárné přezimování) a také se uplatňuje při procesu dýchání. Působí i na tvorbu pylu, semen a plodů. Naštěstí ho v našich půdách bývá dostatek a s příznaky jeho nedostatku se proto můžeme setkávat jen ojediněle. Ty se projevuje tmavými listy, na jejichž okrajích se mohou objevovat nahnědlé skvrny. Květy po opylení opadávají a na podzim špatně vyzrává dřevo. Nadbytek fosforu je úplnou výjimkou, proto jeho projevy můžeme vynechat.
Další významnou živinou je draslík. Je důležitý pro zdárný průběh fotosyntézy, pro tvorbu různých enzymů (chovajících se jako velitelé biochemických procesů) a ovlivňuje ukládání zásobních látek. Jeho nejdůležitější role je při vyzrávání letorostů; dobře vyzrálé letorosty lépe přezimují a odolávají mrazům. Nedostatek draslíku se projevuje na dolních listech nejprve zasycháním okrajů listů, které se mohou stáčet nahoru. Starší listy s postupujícím časem mohou nabývat hnědého až hnědofialového nádechu. Zde jsou vidět příznaky nedostatku draslíku:
A co ty „nepřátelské“ vztahy mezi živinami?
Uvedu příklady: je-li réva přehnojena dusíkem, špatně přijímá draslík, a v důsledku toho dusíkem přehnojené vinice snadněji pomrzají. Dalším příkladem je poměr mezi draslíkem a hořčíkem. Při nadbytku draslíku bývá omezený příjem hořčíku. A také se nadbytek draslíku jako nedostatek hořčíku projevuje: na spodních listech
Ve svém příspěvku KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vidlinda.
Mám několik roků v nevytápěném skleníku kaki, nekvete,nerodí. pouze první rok měl jeden plod. Jakto že vám plodí. Poraďte. Díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek.
To me tez nekolik let neplodil.Stalo se me ze,bylo 25 kvetu a vsechny opadaly.Ja si rikal to neni mozne a tak jsem stromek ostrihal a prihnojil.Pristi rok uz mel dokonce 10 plodu.Ale ze skleniku jsou tez kvalitni.Prvni utrzene ovoce bylo po 4letech.Nejdrive si vybuduje kvalitni koreny a pak se rozjede sam.Pevne verim,ze budete mit z toho radost,jako ja.S pozdravem Zdenek.
Je v pořádku, aby vaše nová orchidej stála na stole, obzvlášť pokud krásně kvete a dělá vám radost, když přijdete domu. Ale pamatujte, že žádná orchidej nepřežije na jídelním stole dlouho. Také si uvědomte, že rostlina bude v šoku, už když ji poprvé přinesete domu. Orchideje nebývají rády přesouvány, zvlášť když jsou v květu.
V ideálních případech byste na svou rostlinu prvních pár dní měli býti jemní. Nevystavujte ji přímému slunečnímu záření, chladnému průvanu nebo průvanu z otevřených oken. Nenechte se unést zaléváním. Je to pro mnoho lidí nepochopitelné, ale nechte orchidej raději uschnout, než byste ji utopili. Tyto rostliny mají rády vysokou a pravidelnou vlhkost, ale mají omezenou toleranci pro konstantní působení vody, které může způsobit hnilobu a odumření rostliny.
Když se chystáte orchidej přesouvat, snažte se postupovat podle tipů specifických pro každý druh.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Noční chlad a vlhko posledních dní umožnily rozvoj houbové choroby, která decimuje vaši kamélii. Můžete zkusit aplikovat zálivku kuprikolem. Kuprikol běžně zakoupíte v zahradnictví. Ale moc od toho neočekávejte a spíše se tešte na novou kamélii.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michálková Jara.
To jste mě opravdu moc nepotěšil, toho jsem se bála. Byla krásná, měla jsem z ní velikou radost a teď tohle. Tak Vám děkuji, přeji hodně pěstitelských úspěchů, určitě lepších , než ty moje.Budu se moc rozmýšlet, zda si koupím novou.Když se nedaří, tak to moc mrzí. Krásné dny.
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy. V případě, že jste byli tak opatrní a rostlinu jst
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ PIVONĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, prosím o radu. Mám na zahradě pivoňky, krásně každý rok kvetou, ale letos nevím proč, vyrostly až do výšky k 150cm. Sluníčko i vláhu mají. Díky za odpověď. Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka Havlikova.
Dobry den,uz 13 roku nam dela radost drevita pivonka. Uz nekolikrat jsem si po odkvetu nechala dozrat dva semeniky s potom semena zasazela. Nikdy mi nevzesla.
Prosim ,poradte,jak semena a kam vyset. Dekuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Některé pokojové rostliny jsou jedovaté a mohou způsobit značné potíže, ne-li smrt. Přitom jsou to běžné kytičky, které má většina z nás pro radost v kanceláři či domácnosti. Neznamená to, že bychom teď měli přijít domů a – pokud máme malé děti – jít od rostliny k rostlině a vyhazovat. Pravděpodobnost, že se malé děti zakousnou do hlízy bramboříku, je docela nízká, pokud hlízy zrovna nebudete mít vyndané někde na parapetu. Ale pozor u amarylisu nebo klívie, kde je jedovatá celá rostlina – a ta už je lehce dostupná. Uškubnout si kousínek listu není vůbec žádný problém. Zkrátka a dobře, je důležité o tomhle nebezpečí vědět. Když například odstraňujete list tchynina jazyku, může vám skápnout trocha tekutiny z rostliny na prst. A běžíte si hned umýt ruce?
Diefenbachie skvrnitá
Latinský název Dieffenbachia maculata ukrývá statnou, až 2,5 m vysokou rostlinu s dřevnatým, přímo rostoucím kmínkem. Listy má velké, řapíkaté, střídavé, široce eliptické, výrazně žilnaté, skvrnité nebo pruhované. Květy drobné, žluté, uspořádané v palici (v kultuře se však objevují jen ojediněle). Plodem je červená až oranžovo-červená bobule.
Diefenbachie se řadí mezi středně jedovaté rostliny. Zejména stonek, ale i jiné části rostliny obsahují krystaly šťavelanu vápenatého, který dráždí pokožku, oči i sliznice. Po požití rostliny se objevuje slinění, zvracení, křeče, záněty a otoky zejména v ústech, v krku a na rtech, v těžších případech se mohou vyskytnout i dýchací potíže. Postiženému je třeba podávat dostatek tekutin a je nezbytné přivolat lékařskou pomoc. Na kůži vyvolává šťáva z rostliny místní podráždění, pálení, svědění, někdy i puchýře, dostane-li se do oka, může způsobit jeho poškození nebo i dočasnou slepotu. Z těchto důvodů by se diefenbachie neměla pěstovat v bytech, kde se volně pohybují buď velmi malé děti, nebo domácí zvířata.
Pěstuje se v řadě odrůd, které se liší zejména kresbou na listech. V létě potřebují vyšší teplotu, ale ne přes 30 °C, v zimě je nejvhodnější teplota 18 až 20 °C. V létě je nezbytné chránit diefenbachie před přímým sluncem, naopak v zimě jim vyhovuje jasně osvětlené místo. Nesnáší průvan. Na jaře a v létě je důležitá častá zálivka, v zimě je dobré přísun vody poněkud omezit. K zálivce by měla být použita měkká (dešťová) voda pokojové teploty. Rostlině prospívá vyšší vzdušná vlhkost (70 až 80 %), při nižší vlhkosti je nutné rosit. Množí se vrcholovými řízky nebo řízky z kmínku o délce asi 5 cm. Vrcholové řízky zakořeňují v rašelinném substrátu při teplotách 22 až 24 °C za 4 až 6 týdnů. Po práci s řízky si nezapomeňte důkla
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) je zástupcem keřovitých hortenzií. Pochází z Číny a Japonska, kde dorůstá až do výšky sedmi metrů. U nás tato rostlina dosahuje obvykle výšky 1–4 m (v závislosti na kultivaru). Od klasické hortenzie se liší hlavně svými květy, které jsou velice bohaté a různorodé, jsou uspořádány do kuželovitých útvarů, které obvykle měří okolo 20–30 centimetrů. Barva květů je nádherně bílá, později světlounce růžová. Protože hortenzie latnatá kvete dlouhou dobu, stihne se měnit i barva jejího květu. Barva květu se může dostat až na sytě červený odstín (což opět závisí na kultivaru). Do plné krásy vykvete během července a srpna. Kvete tedy později, než hortenzie velkolistá.
Hortenzie latnatá potřebuje dostatečný prostor a je náročná zejména na světlo, takže ji můžete vysadit klidně na plné slunce. Postačí jí pravidelná střední zálivka, určitě nemá ráda přemokření. Vysazuje se hlavně v parcích, ale radost z ní můžete mít i na své zahradě, z keřů hortenzie latnaté si můžete například vysázet živý plot. Obecně se o tento druh hortenzie nemusíte nijak přehnaně starat. Stačí, když občas prořežete a odstraníte zdřevnatělé větve, které nevypadají pěkně. Prořezávání rostliny by mělo proběhnout na jaře, nejlépe v březnu. Všechny větvičky můžete s klidem seříznout až o půl metru. Nemusíte mít strach, květy této hortenzie totiž obráží na jednoletém dřevu. A tak i na ořezaných větvích vyrazí květy, které vám zajisté vezmou dech. Hortenzie latnatá má velmi dobré mrazuvzdorné schopnosti, takže ji nemusíte před zimou nijak zvlášť chránit. Kdyby přece jen trochu omrzla, stačí v březnu větvičky seříznout, jak je popsáno výše.
Pěstovat hortenzii latnatou můžete podobně jako velkolistou i ve velkém květináči na slunné terase. Vyžaduje však takto mnohem více péče. Je třeba ji vždy na jaře zkrátit asi o třetinu, klidně i víc (postačí ponechat 2–4 pupeny na každé větvičce). Dále je potřeba ji hnojit, aby měla neustále dostatečný přísun živin. Každý týden přidejte do zálivky klasické vodorozpustné hnojivo.
V naší poradně s názvem DRACÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Dobrý den, potřebuji poradit s pěstováním dracenky. Mám již 1,5 roku! Byla hezká, začaly ji rašit nové listky. Měla sem z toho velkou radost! Pak začaly opadavat staré a hned v zápětí i nové listky a je po radosti! Přesně toto se mi stalo už několikrát! Čím to prosím je? A mužů ten hol jmen ještě nějak vzkřísit k životu? Dekuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena ve své domovině roste opravdu bujaře, skoro jako plevel, proto není problém ji pěstovat i u nás. V našich podmínkách potřebuje především světlo a vhodnou zálivku. Co můžete dělat se svojí dracenkou nyní? Začněte ji zalévat dešťovou vodou, ale vždy až když bude substrát zcela suchý. Přemístěte ji na parapet u jižního okna, aby měla dostatek světla. No a čekejte, jestli se probudí k životu. Na konci jara ji pomalu zvykejte na venkovní podnebí a přes léto ji nechte venku na slunném místě až do konce září. Před zazimováním ji ošetřete postřikem přípravkem Mospilan, který zahubí případné parazity, kteří by užírali v zimě rostlině kořeny.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku se projevuje nejprve zhnědnutím kořenových krčků, které následně shnijí, rostlina vadne a nakonec odumírá.
Základem ochrany je důsledné střídání plodin (nejlépe ve tří- až čtyřletých cyklech), dále včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků (rostliny vyrýt a spálit, v žádném případě nedávat na kompost) a v neposlední řadě vyrovnaná výživa (doporučuje se například Champion 50 WP, Ortiva a Previcur), případně vhodná dezinfekce půdy.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Taborska.
Co udělat s loňskými květy, které zůstávají ptes zimu na vetvickach Ibisku?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vůbec si nemusíte lámat hlavu, co se suchými květy, protože je jednoduše odstraníte společně s větvemi. Na konci zimy venkovní ibišek zkraťte tak, že ostříháte všechny větve 5 až 10 cm nad zemí. V nové sezóně pak ibišek bude vyrůstat znovu ze své základny a mladé výhony ponesou krásné obrovské květy, které vám budou dělat radost až do podzimu.
Při nákupu orchideje věnujte pozornost několika faktorům:
název orchideje – pokud není uveden, měli byste se zeptat, o jaký druh se jedná
stav listů – zkontrolujte, aby listy nebyly poškozené, zvadlé, případně zda nejsou nemocné i kořeny
mokrý substrát – nekupujte rostlinu s přemokřeným substrátem, mohla by již začít zahnívat
umístění orchideje v obchodě – pokud si všimnete, že orchidej stojí v průvanu, raději ji nekupujte, mohou jí začít opadávat poupata
zvážit dobu nákupu – orchideje by se neměly nakupovat v extrémních teplotách, ať už ve velkých mrazech, nebo ve velkých vedrech
Pro začínající pěstitele orchidejí, amatéry, se doporučují například tyto druhy: Paphiopedilum (střevíčník), jehož některé variety lze pěstovat v pokoji; dále Pleione, která roste jako pozemní orchidej, vyskytuje se však i jako epifyt; Odontoglossum, kterému se říká vonoklas a je k dostání v mnoha květinářstvích. Také druhy Bifrenaria, Cattleya, Lycaste a Cymbidium by měly i začátečníkům přinést radost z květů i snadného pěstování.
Snad nejznámější a nejodolnější je Phalaenopsis, nádherně kvetoucí orchidej, která vydrží za okny bytů i několik let. V celoročně vytápěných bytech se bude na okenním parapetu dařit i druhu Vanda a některým zástupcům rodu Dendrobium. Tyto orchideje se cítí nejlépe při stálé teplotě kolem 20 °C, která na noc poklesne jen velmi mírně. Ani v jejich domovině se totiž teplota příliš nemění. Snesou samozřejmě i vyšší teplotu, ale jejich tropický původ rozhodně neznamená, že by jim svědčila výheň, protože rostou a kvetou ve stínu tropických pralesů, chráněné před spalujícím sluncem a při vyšší vzdušné vlhkosti. Potřebují sice dostatek světla, ale ne přímé slunce. Podle toho vybírejte jejich stanoviště. Nebude jim svědčit ani průvan u netěsnícího okna.
Phalaenopsis, Vanda a Dendrobium patří mezi druhy epifytické, to znamená, že v přírodě rostou na větvích stromů a živiny i vláhu přijímají vzdušnými kořeny, které volně splývají v prostoru. Takže jestli máte dostatek prostoru, můžete je i epifyticky pěstovat. Nejvhodnějším místem je terárium, do něhož položíte orchidej na větvi. Rostlina se přichytne jednoduchým způsobem pomocí neviditelného silonu ke kůře obalené mechem. Pak už jen stačí orchideji dopřát trochu času a sami uvidíte, že se pevně přivine. Důležitá je dostatečná vlhkost, nic tedy nezkazíte, když rostlinu budete alespoň dvakrát denně rosit rozprašovačem. Typ Vanda se ani jiným způsobem pěstovat nedá. Phalaenopsis můžete pěstovat v klasickém květináči.
Druhy pocházející z míst, kde jsou větší teplotní výkyvy (blíže k subtropickému pásu či ve vyš
V naší poradně s názvem ANTURIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Mám 7 let starou anturii. Byla hodně košatá a krásně května, ale teď je taková vytáhlá a chudá. Sice kvete, ale má i menší květy. Můžu ji seříznout( omlazovací řez)? Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší řešení je seříznout a odřízlou část dát do vody a vypěstovat z toho novou rostlinu. Ta původní už bzde mít zdegenerovaný kořenový systém a žádný zázrak z ní už nebude. Nová rostlina vám bude dělat radost jako ta původní.
Orchideje jsou rostliny pocházející z vlhkých tropických oblastí, především z tropických pralesů Latinské Ameriky. Orchideje zde vytvářejí nádherné květy všech možných barev. Velmi výrazně voní, zejména v noci, kdy lákají hmyzí opylovače. Květ orchideje dle domorodců symbolizuje štěstí, lásku a radost. V současnosti je známo asi 850 rodů a asi 17 000 druhů orchidejí rostoucích téměř na všech kontinentech, nejvíce v tropech, ale i v jiných klimatických pásech. Jedná se tak asi o jednu z nejpočetnějších čeledí vyšších rostlin. Dříve byly orchideje velmi vzácné, ale dnes i květinářství v ČR nabízejí celou řadu nenáročných kříženců, které lze úspěšně pěstovat třeba jen na okenním parapetu. Pryč je tedy doba, kdy bylo možné těšit se z těchto půvabných exotických rostlin pouze ve skleníku nebo vitríně.