RAKYTNÍKOVÝ SIRUP VÝROBA a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Kyselina sírová patří mezi nejdůležitější průmyslově vyráběné chemikálie. Její vzorec je H2SO4 a triviální název „vitriol“. Jde o velmi nebezpečnou žíravinu. Při kontaktu koncentrované kyseliny sírové s pokožkou dochází k závažnému poleptání, vdechnutí jejích výparů může způsobit poruchy dýchání a její požití může být až smrtelné.
Výroba
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ RÝMOVNÍKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Rýmovníku.Letos jsem ho dal poprve na jaře na balkon a to jsem udělal dobře,roste,jako z vody,má silné výhonky.Doma rostl převysle,slabé výhonky a malé lístky.Sem tam ho pohnojím ekohnojivem.Uvažuji,že z něj udělám sirup,kdo by měl zájem,dal bych mu nějakou větvičku na množení,můj mail:honzahodo@seznam.cz.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jižibaba.
Dobrý den. Já jsem dala rýmovník do truhlíků na okna. Venčení mu opravdu velmi svědčí, je silný a nádherný.
Rakytníkový olej připravíme tak, že plody rakytníku usušíme na mírně teplém a vzdušném místě, musí si zachovat svou původní barvu a vůni. Potom je rozdrtíme a zalijeme slunečnicovým nebo olivovým olejem, na vnitřní užívání je nejlepší panenský, aby byla drť dobře zakrytá. Necháme 3 až 4 týdny stát na teplém místě. Denně protřepáváme. Přecedíme, zbytek protlačíme přes řídké plátno, skladujeme v tmavé sklenici na chladném místě. Užíváme vnitřně 3x denně 1 lžičku.
Olej z plodů obsahuje navíc karoteny a je tedy více oranžový. Je-li čistý, je tak oranžový, až je rudočerný. Olej z listů je pak s menším množstvím karotenů jen nažloutlý. V rakytníkovém oleji jsou rozpuštěny snad všechny možné olejové vitamíny, a proto se užívá pro zdraví zvláště při zánětech v zažívacím traktu, žaludečních vředech, Crohnově chorobě, zanesených žlučovodech, rakovině, zácpě, jaterních chorobách, poleptaném jícnu a hemoroidech. Doporučuje se užívat i při arteroskleróze, zvýšeném cholesterolu, poruchách prokrvení, infarktech, mrtvicích, trombózách, poruchách břišních mízovodů, při nedostatku olejových vitamínů a antioxidantů, únavnosti, v rekonvalescenci – vlastně téměř kdykoliv, když se necítíte dobře. Doporučuje se užívat olej 1–4x denně 1 lžičku, ale ne na noc.
V případě polypů a rakoviny střev se osvědčilo užívání směsi rakytníkového oleje a měsíčkového lymfoleje v poměru 1 : 2, a to 2–3x denně 1 lžíce (podle snášenlivosti).
Zevně se rakytníkový olej používá na rány, popáleniny, nežity, křečové žíly, omrzliny, bércové vředy a změněnou či atrofovanou pokožku na nohách, na poševní záněty, hemoroidy.
Ve svém příspěvku RYMOVNIK ALERGICKÉ REAKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den chci se zeptat jestli jsou nejaké alergické reakce na rymovnik dostala jsem sirup pro syna tak se chci zeptat jestli ho může jsou mu dva roky Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miluše.
dobrý den ....rýmovník je dobrý pro alergiky , co já mám zkušený a od kamarádek vím , po menších dávkách by neměl být problém.
Sirup (šťáva) z muchovníku je lahodný a zdravý nápoj, který se vyrábí z plodů tohoto keře. Muchovník, původem ze Severní Ameriky, plodí na začátku léta modročervené plody s chutí podobnou kombinaci borůvek a jeřabin. Plody jsou bohaté na vitamíny a minerály, což dělá sirup z nich zdravou pochoutkou.
Jak se sirup z muchovníku vyrábí?
Muchovník dozrává v červnu a červenci. Plody se sbírají, když jsou plně zralé a modročervené, aby šťáva z nich chutnala co nejlépe.
Plody se omyjí a případně rozmačkají, aby se lépe uvolnila šťáva.
Šťáva se vylisuje z plodů buď ručně, nebo pomocí odšťavňovače, což je mnohem lepší.
Vylisovaná šťáva se smíchá s cukrem a vaří se do zhoustnutí.
Pro delší trvanlivost se sirup pasterizuje. To se provádí zahřátím sirupu na vysokou teplotu a následným rychlým ochlazením.
Sirup z muchovníku se používá k dochucení dezertů, palačinek, jogurtů a dalších pokrmů.
Může se pít samotný zředěný vodou jako osvěžující nápoj.
Stejně jako u studené varianty je třeba si nejprve lístky rýmovníku pořádně očistit a nakrájet citrusy na plátky (opět nemusí být bio kvalita, ale citrusy by neměly být chemicky ošetřené). Nakrájené citrusy s natrhanými listy rýmovníků je potřeba nasypat do hrnce a zalít je horkou vodou. Tuto směs je potřeba nechat odstát alespoň do druhého dne. Druhý den je potřeba směs nejprve scedit a vzniklou tekutinu začít vařit. Do vařené tekutiny je třeba začít postupně vmíchávat cukr. Sirup je třeba přivést postupně k varu na mírném ohni. Odpověď na otázku jak dlouho se vaří je, že vařit se musí, dokud nezačne houstnout a nezíská měděnou barvu. Po vychladnutí sirup ještě více zhoustne. Ještě za tepla je potřeba sirup nalít do připravených (vyčištěných, vyvařených a vysušených) skleniček. Ty je potřeba pořádně uzavřít a otočit víčkem dolů. Sirup je třeba uchovávat na temném a chladném místě.
50 velkých listů rýmovníku (čím víc listí, tím silnější účinky sirupu)
1 l vody
1 kg cukru krupice
1 citrón / limetka
1 pomeranč
Postup přípravy:
Na začátku je třeba zdůraznit, že nevařený sirup trvá při výrobě déle, než jeho vařená varianta. Lístky rýmovníku je třeba nejprve pořádně očistit. Připravený citrón a pomeranč (řada receptů doporučuje bio citrusy, ale nejsou podmínkou, stačí, aby nebyly chemicky ošetřené) je třeba si nakrájet na plátky. I listy rýmovníku je vhodné si pokrájet, nebo natrhat (není třeba, aby byly kusy listů stejně velké). Pro přípravu sirupu z rýmovníku za studena je potřeba si připravit dostatečně velkou sklenici (vhodná je velká sklenice od okurek), v níž se bude "směs" skladovat. Sklenice musí být pořádně vymytá a hlavně i vysušená. Ve sklenici se postupně střídají vrstvy cukru, rýmovníku a citrónu / pomeranče. U vrstvení je důležité to, že úplně poslední musí být vrstva cukru, ten totiž slouží jako konzervant. Nádoba se musí také pořádně uzavřít a skladovat na nějakém chladnějším místě (někdo doporučuje sirup umístit za okno, jiný raději na temné místo, třeba do sklepa). Hlavní ale je na sirup nezapomenout a chodit ho kontrolovat, jestli neplesnivý na povrchu. Dobré je občas také sirup promíchat. Za několik týdnů by se měl obsah sklenice zcela rozpustit. Poté se musí obsah sklenice přecedit přes nějaké plátýnko a pak se opět uskladnit ve sklenici (ideálně v chladu a temnu).
Budete potřebovat: lístky z 1 stonku máty peprné, 3 lžičky třtinového cukru, 1–2 limety nebo citrony (1 kus na plátky), 1,5 l vody
Postup: Limetu nebo citron vymačkejte do skleněného džbánu, přidejte cukr a natrhané lístky máty. Zalijte vodou a dobře promíchejte. Limonádu nechte vychladit, můžete ozdobit plátky limety nebo citronu a kostkami ledu. Tip – místo cukru se dá použít med. Pro zvýraznění chuti přidejte trochu čerstvého zázvoru.
Mátový salát
Budete potřebovat: 1 salátovou okurku, bílý jogurt, 1 stroužek česneku, malý svazek čerstvě nasekané máty, půlku červené cibulky, sůl, pepř, šťávu z 1 citronu
Postup: Okurku oloupejte a nakrájejte na kostičky. Lístky máty nasekejte nadrobno a smíchejte s čerstvým jogurtem, přidejte prolisovaný stroužek česneku, sůl, pepř a zakápněte citronovou šťávou. Hotovou omáčkou přelijte okurky, nechte vychladit. Na závěr můžete přidat nadrobno pokrájenou červenou cibulku. Salát se skvěle hodí k pečenému masu.
Jahodový sorbet s mátou
Budete potřebovat: 100 g krupicového cukru, svazek čerstvé máty, 500 g čerstvých nebo mražených jahod, šťávu z jednoho citronu
Postup: Cukr smíchejte se 100 ml vroucí vody a na mírném plameni ohřívejte tak dlouho, až se úplně rozpustí. Přidejte lístky máty, odstraňte z plotny a nechte asi čtvrt hodiny stát, aby sirup nasál vůni máty. Lístky máty vyjměte. Jahody rozmixujte, přidejte citronovou šťávu a mátový sirup. Směs přelijte do vhodné nádoby a vložte do mrazáku. Nechte tak hodinu zmrznout, poté můžete podávat.
Mátový sirup
Budete potřebovat: čerstvou mátu (asi 50 dkg), 0,5 l vody, 1 větší citron bez jadérek na plátky, 0,5 kg cukru
Postup: V hrnci smíchejte vodu s cukrem a uveďte do varu. Až začne směs houstnout, přidejte nasekanou mátu a citron. Krátce povařte, aby se sirup krásně provoněl, přiklopte poklicí a za občasného míchání nechte 2–3 hodiny odstát. Poté směs přeceďte přes plátno a opět zahřejte téměř k bodu varu. Ještě horký sirup naplňte do sklenic, dobře uzavřete a nechte vychladnout. Skladujte v chladu.
Postup: Prolisovaný česnek smíchejte s hořčicí, olejem, šťávou z 1 citronu a nasekanou mátou. Do směsi naložte maso se zářezy (nejlépe jehněčí, ale může být i kuřecí) a nechte přes noc marinovat. Poté pečte v troubě.
Rakytník patří k velice zajímavým bylinkám, ze kterých se připravují zdravé čaje. Příprava rakytníkového čaje není vůbec složitá. Potřebujete jen jednu až dvě polévkové lžíce usušených rakytníkových plodů a nebo dřeva rakytníku, které uvařte ve vodě. Vařte je po dobu pěti minut a poté vše sceďte. Rakytníkový čaj by se měl vždycky připravovat čerstvý a popíjet ještě teplý. Čaj se dá připravit rovněž ze sušených či čerstvých listů, popřípadě z kůry nebo čerstvých výhonků. V takovém případě je dávkování jedna čajová lžička na čtvrt litru vody.
Odvar z listů a větví funguje údajně proti průjmu, semena jako projímadlo.
Irský mech (Sagina subulata) – zelený koberec v kuchyni využít nelze, ale puchratku kadeřavou (Chondrus krispus), tzv. irský mech, ano. Je to druh mořské řasy s mnoha výživovými hodnotami. Řadí se mezi potraviny s vysokou nutriční hodnotou.
Irský mech – rozjasňovač piva
Přidáním irského mechu se napomáhá srážení bílkoviny v mladině. Neovlivňuje chuť ani barvu výsledného piva.
Návod: Doporučená dávka je 3–5 g na 20 litrů mladiny. Minimálně 1 hodinu před použitím nalámaný dehydratujeme ve sklenici s horkou vodou. Přidáme 10–15 minut před koncem chmelovaru.
Tvarohový dort s želatinou z irského mechu
Suroviny na korpus:
kokos
ořechy dle výběru
datle
vanilka nebo kakao
javorový sirup
Suroviny na krém:
kokosové máslo
javorový sirup
voda
škrobový prášek
tvaroh
Suroviny na želatinu:
irský mech (mořská řasa)
šťáva z citronu
jahody
javorový sirup
Návod: Suroviny na korpus rozmixujte a rozetřete do formy. Suroviny na krém také rozmixujte a dejte na spodní vrstvu. Irský mech namočte den předem. Poté nakrájejte na kousíčky a přidejte šťávu z citronu, jahod, javorový sirup a rychle rozmixujte. S želatinou pracujte ihned, protože rychle tuhne. Nalijte ji na dort a dejte ztuhnout do lednice.
Nápoj při nachlazení a chřipce z irského mechu
Suroviny:
1 šálek sušených květů
1 šálek irského mechu
1 šálek jalovcových bobulí
1 šálek máty
1 šálek sušeného banánu
1 šálek rozmarýnu
Návod: Smíchejte všechny ingredience dohromady. Na jeden šálek nápoje dáme 1 kávovou lžičku bylinek, zalijeme vroucí vodou a louhujeme zhruba 15 minut. Sladit můžeme medem. Pijte minimálně 2krát denně.
Několik různých velkých misek pro uchovávání loupaných broskví, slupek a nakrájených broskví;
Ostrý nůž a škrabka na zeleninu;
Sterilizované sklenice, víčka a kroužky;
citronová šťáva - volitelné
Postup
Broskve omyjte a oloupejte škrabkou nebo povařením po dobu 60 sekund a poté ponořením do ledové vody.
Broskve nakrájejte, odstraňte pecku a nakrájejte nebo nechte na půlky.
Připravte si sirup z ovocné šťávy složený z ovocné šťávy a vody v poměru 1:1. Během mytí, loupání a krájení broskví tento sirup jemně zahřejte na sporáku.
Po dávkách vložte nakrájené broskve do připraveného sirupu a nechte je asi 5 minut povařit. Poté pomocí děrované lžíce přeneste ohřáté broskve do čistých sklenic. Mezi okrajem sklenice a ovocem nechte volný prostor asi 3 cm.
Jakmile jsou sklenice naplněné, nalijte na ně horký sirup a ponechte 2 cm volného prostoru.
Mezi broskve a zavařovací sklenicí vjeďte nožem nebo špachtlí a trochu přitlačte, aby se uvolnily vzduchové bubliny, a v případě potřeby přidejte další sirup, abyste u okraje zachovali 2 cm volného prostoru.
Na slabý sirup uvařte 6 hrnků vody a 2 hrnky cukru. Získáte tak 7 hrnků sirupu.
Na střední sirup uvařte 6 hrnků vody a 3 hrnky cukru. Budete mít 6 ½ hrnku sirupu.
Na silný sirup uvařte 6 hrnků vody a 4 hrnky cukru. Tak budete mít 7 hrnků sirupu.
Směs pomalu míchejte, aby se cukr rozpustil. Přiveďte vodu k mírnému varu a nechte ji vřít. Cukr můžete v nízkokalorické variantě nahradit Splendou nebo stévií. Nepoužívejte NutraSweet. Potom, co se cukr rozpustí, udržte sirupovou směs horkou. Nenechávejte ji vařit. Pokud budete pokračovat ve varu, může se sirup spálit a potom budete muset začít od začátku.
Sirup pro děti – jeden kilogram vylisované šťávy, jeden a půl kilogramu cukru, jedna lžička kyseliny citronové. Po rozpuštění cukru ve studené šťávě nalijte do lahví a uložte v chladu a temnu.
Šťáva pro diabetiky – vylisovanou neslazenou šťávu nalijte do sklenic s uzávěrem a při teplotě osmdesát pět stupňů zavařujte cca půl hodiny.
Marmeláda z rakytníku – kilogram plodů, půl kilogramu cukru, jeden vanilkový cukr, jeden pektogel, špetka kyseliny citronové. Plody rozvaříme a přidáme ostatní ingredience, krátce povaříme a vše rozmixujeme ponorným mixérem. Necháme malinko povařit a ještě horké plníme do sklenic, které uzavřeme a otočíme dnem vzhůru. Nemusí se již sterilovat.
Rakytníkový med – sušené rozemleté plody smícháme s včelím medem.
Elixír života – jeden díl sušeného rozemletého rakytníku, tři díly destilátu (vodka, koňak). V uzavřené láhvi necháme louhovat tři týdny, občas protřepeme a po scezení dáme do menších tmavých lahviček.