Možná vás překvapí, že jíme stále méně brambor. Zatímco v roce 1850 připadlo na jednoho člověka ročně 170 kg, dnes už je to jen 77 kg. Mohou za to určitě i brambory z velkovýroby, často poškozené a nevalné chuti. Kdo pěstuje vlastní, ví, že není brambor jako brambor! Jaká sadba je tedy ta nejvhodnější? A jak na pěstování?
Brambory z velkých lánů a vlastní brambůrky ze záhonu – obrovský rozdíl v chuti a kvalitě zná každý, kdo okusil. Brambory z velkovýroby se navíc prodávají v době, kdy už pro konzumaci nejsou vůbec vhodné, odrůdy určené pro letní a podzimní spotřebu jsou nabízeny i po Vánocích. Důvodem jsou přebytky. Jenže vodnaté brambory kuchaře ani strávníky nepotěší.
Vlastní brambory naštěstí nepěstujeme pro co nejvyšší produkci, ale proto, abychom si pochutnali.
Na záhoně získáme nejlepší brambory ekologickým pěstováním. Žádná minerální hnojiva, pouze chlévský hnůj a zelené hnojení. Vhodné jsou odrůdy méně citlivé na plíseň bramborovou, což je pro zdravé pěstování bez přemíry chemie důležité. Mandelinku bramborovou snadno vysbíráte ručně.
Kromě skvělé chuti budou vlastní brambory výrazně zdravější než ty z velkovýroby, které prošly postřiky proti plevelům před i po vzejití sadby, mořením, nejméně třemi postřiky proti plísni, následují postřiky proti mandelince a mšicím či chemická likvidace porostu před sklizní.
Rozhodnutí, jakou odrůdu brambor budete na své zahrádce pěstovat, již dnes není snadnou záležitostí. K ranosti, barvy dužniny, barvy slupky, rezistence vůči háďátku přibyl v posledních letech další podstatný parametr, a to varný typ. Navíc počet odrůd je stále větší.
Varný typ udává vlastnosti hlíz po uvaření a tím i konzumní použitelnost brambor.
Rozlišujeme tři základní varné typy:
Varný typ A: pevné lojovité brambory, které jsou nerozvářivé, příjemně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, vhodné pro přípravu bramborového salátu i ke konzumu jako vařené.
Varný typ B: polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k jídlu.
Varný typ C: měkké, moučnaté brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné k přípravě kaší a těst.
Varný typ D: není pro zahrádkáře významný – jde o odrůdy pro průmyslové zpracování.
Některé odrůdy jsou přechodem mezi uvedenými varnými typy. Například u označení AB, BA či BC vždy první písmeno značí převahu k varnému typu.
Pro zahrádkáře mají význam odrůdy velmi rané, rané, méně už polorané. Polopozdní až pozdní odrůdy, které se sklízejí až v polovině září, se na zahrádce nevyplatí. A pozor na to, že velmi rané odrůdy bychom měli zkonzumovat co nejdříve, nejdél
V naší poradně s názvem KULAJDA - KLUCI V AKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Omlouvám se, ale s kulajdou to nemá nic společného, ale jiný mail jsem nenašel: prosím proč se brambory servírují se slupkami? Kdysi se loupaly. Má to vztah k mykotoxinům apod. Já poprvé v životě viděl servírovat brambory se slupkami v SSSR v r 1984, to jsem se ale domníval, že jsou chudí (bylo to v "kolektivnoj kvartire"), čili 2-3 rodiny v paneláku 3+1. Proč prosím se servírují neoloupané? Mně to při pokus to sníst trochu vázne vkrku.
MB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brambory se slupkou jsou z výživového hlediska lepší, než loupané. Proč? Protože slupka obsahuje velké množství vlákniny.
Polovina vlákniny z celé brambory je právě ve slupce. Vláknina pomáhá předcházet zácpě a může snížit riziko rakoviny tlustého střeva, srdečních chorob a cukrovky 2. typu. Vláknina také pomáhá udržovat zdravou váhu. Konzumace potravin s vlákninou pomáhá předcházet náhlému poklesu krevního cukru, který může způsobit hlad a vést k bezduchému mlsání. Brambory se běžně servírují se slupkou, když jsou pečené. Je to obvyklé jídlo české kuchyně bez ohledu na sociální vrstvu. Pečenou bramboru ve slupce dostanete i v drahé restauraci na Staroměstském náměstí v Praze jako přílohu za úctyhodných 100 Kč.
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čapčuch.
Narážím často na jeden problém. Vyroste krásná košatá nať,ale brambor pod natí je málo a jsou drobné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Odpověď tkví ve hnojení. Pokud hnojíte brambory, i když jsou jejich výhony velké více než 25 až 30 cm, tak nebudete mít žádný výnos, ale jen bohaté zelené listy. Brambory je vhodné hojit jen zpočátku jejich růstu, aby vytvořily košaté výhony a pak v době "hnojivové diety" začly ukládat svou produkci ze slunce a vody do hlíz pod zemí. Co s tím dělat? Pokud používáte hnůj, tak ho dejte jen poloviční množství a jen na začátku před sadbou. Pokud používáte průmyslově vyráběná hnojiva, tak použijte to s vyváženým poměrem dusíku, draslíku a fosforu pro růst a aplikujte ho jen v první růstové fázi. Když jsou výhony velké 25 cm začněte opravdu vydatně zalévat a kontrolujte stonky, aby se na nich nevytvářela šedá plíseň.
Většina z nás si pod názvem „francouzské brambory“ představí zapečené brambory se salámem, vajíčkem, sýrem a případně i cibulí. Proč zrovna název francouzské brambory? To asi nikdo neví. Receptů na francouzské brambory je mnoho a každá domácnost si je obměňuje o ingredience, které má ráda.
Zapečené brambory jsou vrstvený pokrm připravený v jedné nádobě. Základ tvoří brambory, uzenina, cibule, zelenina, vejce, sůl, pepř. Navzdory některým předpisům, které uvádějí brambory vařené, je praktičtější použít brambory syrové. Vařené brambory se jednak musí připravit dopředu a nechat vychladnout, a to zabírá čas. A také máme k dispozici jen určité množství brambor, takže jich někdy může být málo. Syrové brambory můžeme oloupat další a dle potřeby přidat. Na výsledné chuti se nic nemění, jestliže použijete brambory vařené nebo syrové. Mění se pouze doba přípravy, která se u syrových brambor prodlužuje. Zapečené brambory jsou již domestikovaným pokrmem.
Francouzské brambory, nebo zapečené brambory? V podstatě jde o jeden pokrm, který je nazýván dvěma názvy. Záleží jen na nás, jak je připravíme, někdo se salámem, druhý se zeleninou. Podstatné je, že se vždy jako hlavní ingredience použijí brambory a něco...
V červenci již nezbývá mnoho času, aby bylo možné vypěstovat brambory na uskladnění. Kvalitní brambory na zimu potřebují vegetační období v délce 130 dnů od výsadby. To by v případě výsadby v červenci znamenalo sklizeň až v listopadu a v té době jsou již četné přízemní mrazíky a brambory by nemohly dozrát, protože by jim namrzla nať.
Oproti tomu rané sadbové brambory jako je Adéla, Belana, Dali, Elfe, Esmee, Marabel, Larisa a Princess se běžně nazývají „nové“ brambory, protože se sklízejí již po 100 dnech od výsadby, což by v případě výsadby v červenci znamenalo sklizeň na začátku října. Měli byste si rezervovat čas, abyste dostali své letní sadbové brambory do země někdy mezi prvním a druhým týdnem v červenci
První ranébrambory, které rostou pouhých 90 dnů, produkují kvanta chutných hlíz, které mají bílou voskovou dužinu. Jsou to typicky menší brambory a měli byste je vařit, dusit nebo restovat čerstvé právě vytažené ze země – dužina si tak zachová více svých přirozených cukrů a jejich chuť tak bude ještě sladší a lahodnější.
Brambory pozdní sezóny se pěstují z hlíz, které byly uskladněny v místnosti s řízenou teplotou, která je udrží v klidu, dokud nebudou připraveny k výsadbě mezi červnem až koncem července. Tyto sadbové brambory zasaďte, jakmile dorazí, aby mohly těžit z teplé letní půdy, kde rychle porostou.
Různé odrůdy mají různě dlouhé vegetační období, jehož délka se počítá od vyrašení až do sběru hroznů. Zkuste si tedy vybrat takovou odrůdu, která ve vašich podmínkách stihne dozrát, to zamená, že její vegetační doba nepřesáhne počet dní, ve kterých teplota neklesá pod 10 °C.
Velmi rané odrůdy – potřebují k dozrání 105 až 115 dnů: Irsay Oliver a Sieger
Středně rané odrůdy – dozrávají za 130 až 145 dnů: Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Panonia Kincse
Pozdní odrůdy – vyžadují 150 až 165 dnů: většina moštových odrůd
Velmi pozdní odrůdy – potřebují k dozrání 165 až 180 dnů: Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, André, Frankovka
Shrneme-li to, tak na pokrytí pergoly vybírejte vždy ze stolních odrůd vinné révy, které mívají velké a sladké bobule a vyznačují se zejména odolností proti mrazu a houbovým onemocněním. Jejich hrozny jsou předně určeny ke konzumaci a k výrobě stolních vín. Právě pro tyto účely se dlouhá léta speciálně šlechtily. Jde o tyto v České republice povolené a registrované odrůdy:
Arkadia – odrůda původem z Ukrajiny, má velké žlutozelené bobule; mezi u nás registrovanými odrůdami je nejodolnější proti houbovým onemocněním
Diamant – slovenská odrůda vhodná do zahrádek, velké mrazy nesnáší příliš dobře, proto je pro ni vhodnější teplé stanoviště
Chrupka bílá a červená – velmi staré odrůdy s nejasným původem, pravděpodobně pocházejí z Egypta či Malé Asie; získávají se z nich lehká stolní vína
Julski biser – odrůda z Bulharska, která vyžaduje teplé stanoviště, má žlutozelené bobule
Olšava – moravská mrazuvzdorná odrůda, která nemá vysoké nároky na polohu, velké hrozny s červenofialovými bobulemi tak dobře dozrávají i v náročnějších podmínkách
Panonia Kinsce – odrůda pocházející z Maďarska, vhodná do skleníků, její hrozny vydrží uskladněné poměrně dlouhou dobu
Pola – moravská odrůda s výbornými hrozny, vhodná jak pro pěstování v okrajových vinařských oblastech, tak i pro fóliovníky a skleníky
Vitra – moravská odrůda vhodná pro pěstování ve sklenících a fóliovnících, velké bobule mají příjemnou chuť
Brambory není vhodné pěstovat stále na stejném místě, jinak hrozí zamoření hnilobami, háďátkem i mandelinkou. Ideální je interval 4 roky.
Brambory vyžadují dobře vyhnojený pozemek, nejlépe hnojem v minimálním množství 4 kg/m2, a na jaře pak NPK v dávce 80–100 g/m2. Před výsadbou je nutné prokypření půdy, aby se lépe prohřála, pro rané výsadby se dokonce doporučuje půdu asi týden před výsadbou po přihnojení zakrýt průhlednou fólií, ta zvýší teplotu půdy až o 5 °C a urychlí počáteční růst.
I vzhledově pěkná sadba od známého může být promořena virovými chorobami, které dokážou snížit výnos až na polovinu, proto sadbu používáme raději novou a především uznanou.
Pro ranou sklizeň předkličujeme brambory při teplotě 10–18 °C po dobu 3 až 4 týdnů. Hlízy rozložíme do bedýnek v jedné vrstvě, nemusíme je zasypávat zemí a umístíme je na světle, vytvoří se tak krátké pevné zelené klíčky, často i se zárodky kořínků. Ve větším množství je vhodné sadbu alespoň narašit umístěním do místa s teplotou 15 °C po dobu 14 dnů před výsadbou. Předklíčená sadba poskytne sklizeň o 2–3 týdny dříve, narašená asi o týden. Nejvíce urychlíme sklizeň – kromě výše uvedených opatření – zakrytím porostu po výsadbě průhlednou porofólií nebo netkanou textilií. Textilii ponecháme na porostu až do odeznění jarních mrazů, odkrýváme ji jen při okopávce a přihrnování.
Termín výsadby brambor je podmíněn příchodem jarních mrazů. Mnozí zahrádkáři spěchají a sází již koncem března, ale u předklíčené sadby a předehřáté půdy se může snadno i při výsadbě v polovině dubna stát, že mladé rostliny popálí mráz i přes dostatečné přihrnutí. Porost je pak vhodné přihnojit dusíkatým hnojivem nebo předem chránit netkanou textilií.
Brambory nevysazujeme příliš hustě, hustý porost nedá větší výnos, naopak trpí více houbovými chorobami. Optimální spon je 60 x 35 cm (u raných 50 x 30 cm). Hlízy sázíme mělce (cca 6–8 cm) do prohřáté povrchové vrstvy půdy. Při výsadbě předklíčených i narašených brambor dbáme na zachování původní orientace hlízy a snažíme se o minimální poškození klíčků.
Během vegetace je nutné u klasického hrůbkového pěstování několikrát okopávat a 2–3x přihrnout zem. Hrůbek musí být dostatečně vysoký a shora plochý alespoň 15 cm, jinak se hlízy vytvářejí těsně pod povrchem, snadno zelenají a jsou více napadány plísní bramborovou. Poslední zásah, ať už okopávku, či přihrnování, ukončíme před květem rostlin (tedy při výšce porostu 20–30 cm), poté již kořínky špatně regenerují a dochází k poškození mladých hlíz.
Při sklizni je nutné hlízy chránit před zbytečným poškozením, 14 dnů před sklizní odstraníme nať a sklízíme za sucha při teplotách nad 12 °C. Sklizené brambory před naskladněním do sklepa necháme 10–14 dnů takzvaně vydýchat na tmavém suchém místě při běžné denní teplotě. Během této doby hlízy zacelí poranění a sníží své dýchání. Před uskladněním nezapomeneme vytřídit poškozené, hnilobami či plísní napadené hlízy.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KNEDLÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk.
Nevím, jaké má autorka zkušenosti s vařením bramborových knedlíků. Ale vzhledem k tomu, že se do těsta přidává krupice, krupička nebo i mouka,je mnohem vhodnější použít moučné brambory, tj. varný typ C,případně B, nikoliv varný typ A, což jsou salátové brambory.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M. Chalupníková.
Letos se podařilo kamarádce vypěstovat z jedné odrůdy brambory,které se po uvaření nedají jíst,jsou hořké. Čím by to mohlo být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V bramborách může být solanin a ten produkuje hořkou chuť, i když brambory nemají žádné zelené skvrny. Někteří lidé jsou citlivější na solanin a vnímají jeho hořkou chuť silněji než ostatní lidi.
Ingredience: 1 kg brambor, 400 ml smetany ke šlehání, 0,5 kg sýru ementál nebo kořeněného sýru, 1 slepičí vejce, muškátový oříšek, pepř, máslo (na vymazání zapékací misky), utřený česnek (taktéž na vymazání formy).
Postup: Syrové brambory oloupeme a nakrájíme na plátky o tloušťce mince. (Pokud máte k dispozici mandolínu (kráječ), neváhejte a použijte ji.) Nakrájené brambory dáme do vody, aby nezčernaly. Smetanu nalijeme do dostatečně velké mísy, do které se pak musí vejít i všechny brambory. Smetanu opepříme a osolíme. (A můžeme ji osolit dost, neboť brambory, jak je známo, absorbují hodně soli. Proto se někdy používají ke ,,stáhnutí“ slanosti. Smetana může být tudíž jakoby přesolená.) Smetanovou směs zamícháme a přidáme do ní trošku nastrouhaného muškátového oříšku. Vmícháme sýr (ementál nebo nějaký kořeněný sýr; měl by to být nějaký lepší sýr, jenž má zajímavější chuť). Nyní slijeme a osušíme brambory a nasypeme je do mísy se smetanovou kaší. (Když slijeme z brambor vodu, tak je dobré rozprostřít si utěrku, brambory na ni vysypat a poté pěkně promnout, aby se úplně vysušily.) Jakmile máme brambory v míse, rozklepneme do ní ještě slepičí vejce a dobře promícháme, aby se suroviny spojily. Francouzské brambory vložíme do trouby a pečeme v předehřáté troubě (v zapékací míse vymazané máslem a utřeným česnekem) přibližně 40−45 minut při teplotě 140 °C. Na posledních 5−10 minut můžeme zvýšit teplotu na 200 °C pro zvýraznění barvy. ,,Gratin je krásně dozlatova upečený. Voní úplně božsky. Jak jsou ty brambory s tou smetanou a sýrem, jak je to bohatý a tučný, tak si potřebujeme tu chuť ještě malinko něčím narušit. Nakrájíme proto trošku šnytlíku (pažitky), hezky navrch to bohatě posypeme a je hotovo.“
Ingredience: brambory, olivový olej, koření – drcený kmín, červená paprika, sůl (a někdy na chuť ještě oregano), dobrá je třeba i majoránka nebo kurkuma, pečicí papír
Postup: Brambory omyjte a nakrájejte na měsíčky, popřípadě měsíček ještě překrojte na půl, pokud jsou brambory větší. V míse brambory pořádně promíchejte s olivovým olejem a kořením. Záleží na vaší chuti, výborná je například kombinace drceného kmínu, červené papriky a oregana. Dobré jsou také s kurkumou. Ochucené brambory pak vyklopte na nepřilnavý plech, plech je lepší vyložit pečicím papírem, máte jistotu, že se brambory nepřichytí na plech. Brambory přikryjte alobalem nebo poklopem a pečte nejdříve 25 minut na 200 stupňů, pak poklop sundejte, teplotu trochu snižte a pečte ještě 10–15 minut. Brambory jsou hotové, když jsou měkké a na povrchu zlatavé. Takto připravené brambory jsou výborné s česnekovým máslem a sklenicí vychlazeného mléka nebo kefíru.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy. V případě, že jste byli tak opatrní a rostlinu jst
Jakmile se na stopkách brambor začnou vyvíjet květy, je to znamení, že pod nimi rostou hlízy brambor. Nyní můžete brambory sklízet, pokud chcete. Pokud je ale sklidíte okamžitě, získáte mladé, malé a nezralé brambory.
Brambory můžete nechat dále růst a sklízet je, až když začnou vadnout listy. Pak získáte vyzrálé a velké brambory.
Prospěšné je odstraňování květů, protože to pomáhá rostlině přesměrovat veškerou energii na vývoj velkých a škrobových brambor.
Jakmile jsou brambory připraveny ke sklizni podle vašich představ, teprve pak můžete oříznout vršek rostlin brambor. Jakmile oříznete vršek bramborových rostlin, nechte brambory v zemi ještě po dobu 1-2 týdnů. To pomáhá bramborám vytvořit silnou slupku. Takové brambory pak budete moci bez problémů skladovat několik týdnů či měsíců. V zemi je ale můžete bez problémů ponechat i 2 až 4 týdny, pokud není v půdě příliš vláhy.
Další situací, kdy byste měli ořezávat rostliny brambor, je případ napadení révy škůdcem nebo chorobou. Nejlepší je zbavit se takové natě, protože to pomáhá bramborové rostlině vyhnout se utrácení energie na boj s problémem. Seříznutím natě rostlina zaměří svou energii na vývoj nových listů a hlíz.
Další situací, kdy budete možná muset oříznout rostliny brambor, je, že stonky vyrostly příliš vysoko a zlomily se. To se může stát, pokud rostlinu přehnojujete hnojivem bohatým na dusík a nepřihrnujete ji zeminou. Rostlina se může zlomit kvůli hmotnosti vysokých stonků a brambory potom neporostou dobře, protože rostlina vynakládá spoustu energie na růst nových listů.
Jak správně oříznout nať bramborových rostlin?
Prořezávačem můžete odříznout horní část stonků brambor ve výšce 3 cm nad zemí. Pokud seříznete nať bramboru až k zemi, je možné, že hlíza bude vystavena vzduchu. To způsobí, že brambory zezelenají a stanou se nepoživatelnými.
Ve svém příspěvku AČOKČA NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Kde seženu tu ačokču.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sabina.
Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.
Nejdůležitějším faktorem při pěstování a množení borůvek je pH půdy. Borůvkám nejvíce vyhovuje pH 3,2–4,2. Při této hodnotě rostliny pěkně rostou a dosahují pravidelné sklizně. Pro množení kanadských borůvek je ideální lehká půda s vysokým podílem organické hmoty, která přirozeně vytváří kyselé prostředí.
Borůvka obsahuje mnoho vitamínů (vitamíny).
Abyste dosáhli většího efektu kyselého prostředí, můžete jámu vystlat fólií, která chrání substrát před vlivy z okolní půdy, nebo do země zapustit betonovou skruž, kterou vyplníte připraveným substrátem. Na jeden keř budete potřebovat minimálně 20 l zeminy. Doporučuje se čistá vrchovištní rašelina, která je přirozeným prostředím pro borůvky. První dva roky pak není nutné borůvky hnojit.
Hned po vysazení borůvek nezapomeňte na výchovný řez. První dva roky ponechte na rostlině jen nejsilnější, vzpřímeně rostoucí výhonky a ostatní odřízněte při zemi. Nejprve odstraňte poškozené části, poté tenké rozvětvené výhonky. Řezem se odstraňují i křižující se části výhonků uvnitř keře. Pak seřízněte u země všechny nevyzrálé a slabé jednoleté výhony vysoké do 50 cm.
Mezi odrůdy borůvky s nadměrnou násadou plodů patří hlavně ‚Bluecrop‘, ‚BlueRay‘, ‚Berkeley‘, ‚Goldtraube‘ a ‚Patriot‘, kterým musíte téměř každý rok odstranit i část rodivého dřeva čili části výhonků s květními pupeny. U odrůd se slabou až průměrnou rodivostí, jako jsou ‚Nelson‘, ‚Sierra‘, ‚Spartan‘, ‚Sunrise‘, ponechte co nejvíce rodivých výhonků.
Středně pozdní a pozdní odrůdy jsou například ‚Herbert‘, ‚Rubel‘, ‚Chandler‘ a ‚Legacy‘. Středně rané odrůdy pak ‚Sunrise‘, ‚Meader‘, ‚Sierra‘, ‚Bluejay‘, ‚Toro‘. Velmi rané a rané odrůdy jsou například ‚Chanticleer‘, ‚Earliblue‘, ‚Hannah‘s Choice‘, ‚Duke‘, ‚Goldtraube‘, ‚Spartan‘, ‚Collins‘.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata vojtová.
všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ
Základem je opatřit si alespoň dva keříky rozdílných odrůd kvůli vzájemnému opylování. Začněte s pěstováním na jaře a ještě tentýž rok můžete sklidit první úrodu. Minimálně do dvou větších nádob vysaďte po keříku. Při výběru mezi jednotlivými odrůdami nemusíte příliš váhat, není to tak podstatné. Nejdůležitější je, aby se jednalo o šlechtěnou odrůdu, což by mělo být označeno na cedulce při koupi. Aby se kanadská borůvka dobře ujala, doporučuje se kombinovat v květináči víc odrůd naráz, minimálně dvě. Zkuste například odrůdu Patriot či sladkou ‚Duke‘, anebo ‚Blue Crop‘. Pokud chcete co největší plody, ty rostou u odrůdy ‚Torro‘. Pro výběr sazenic borůvek platí, že nikdy nesmí jít o semenáče, to byste na plody čekali několik let a ještě bez záruky, co se kvality, velikosti a chuti plodů týká. Vyberte si rostlinu vypěstovanou z řízku šlechtěné odrůdy, ideálně v kontejneru a už s nasazenými květy. Kvůli opylování pěstujte blízko sebe alespoň dva keříky různých odrůd. Pěstitelé přinášejí na trh stále nové a nové odrůdy. Pro představu: mezi rané patří například ‚Goldtraube‘, ‚Record‘, ‚Rancocas‘ či ‚Earliblue‘, středně rané jsou odrůdy ‚Bluecrop‘, ‚Blueray‘, ‚Berkeley‘, ‚Pemberton‘, ‚Spartan‘ nebo ‚Zuckertraube‘. ‚Herbert, ‚Jersey‘, ‚Darrow‘ jsou pozdní, plodí tedy až ke konci sezóny.
Na pěstování si pořiďte velký květináč, ideálně alespoň velikosti vědra, kvalitní zeminu a rašelinu nebo částečně zetlelou lesní hrabanku. Do kvalitní zahradní zeminy je vhodné přidat kyselý komponent, tedy rašelinu či částečně zetlelou hrabanku, což je lesní půda s listím, jehličím a drobnými větvičkami. Co se týče hnojení, borůvky nesnáší vápenec a chlor, proto se vyvarujte hnojiv s touto příměsí.
Při pěstování nesmíte zapomínat na dostatečnou zálivku, protože rašelina rychle vysychá. U nádob, které umístíte na přímé slunce, to platí dvojnásob. Abyste ale na druhou stranu rostliny „neutopili“, můžete při sázení přidat na dno květináče trochu drenáže v podobě drobných kamínků.
První roky keříky nepotřebují stříhat, řez stačí provést až po dvou třech letech a zhruba v tříletém intervalu. Odstraňte při něm vždy nejstarší větvičky s malými přírůstky zcela u země, podpoříte tak růst výmladků. Budete-li o borůvky dobře pečovat, můžete stále stejné rostliny takto pěstovat i desítky let a sladká odměna vás každoročně nemine.
Ve svém příspěvku VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: brambory (cca 15 středních brambor), 50 ml olivového oleje (nebo 150 g másla), sůl, kmín (nebo rozmarýn, nebo tymián)
Postup 1: Brambory omyjeme důkladně vodou a osušíme. Podélně rozpůlenou bramboru položíme rovnou částí na prkénko a půlkulatou část prokrájíme nožem skoro celou (vcelku zůstane jen asi 1–2 mm). Na plech dáme olivový olej a naskládáme brambory rovnou částí dolů. Osolíme, ještě maličko zakápneme olivovým olejem a přihodíme dvě snítky rozmarýnu, či tymiánu. Pečeme ve vyhřáté troubě na 220 °C 30–35 minut.
Postup 2:Brambory omyjeme důkladně vodou a osušíme. Celé je prokrájíme ostrým nožem tak, aby nám zůstaly pohromadě jen asi 2–3 mm (plátek je delší, proto necháme i větší neprokrojený zbytek, než je u předchozí verze). Do vyšší zapékací misky dáme máslo nakrájené na plátky a na to naskládáme brambory (částí vcelku dolů). Osolíme, okmínujeme a dáme péct na 210 °C 50–60 minut. Výsledkem bude něco jako přechod mezi dušenou a pečenou bramborou (delikátní záležitost, obzvláště pokud chcete nechat hrát prim chuť brambory).
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše.
Ptám se proč mi krásné bílé květy hortenzie hned ještě v plném květu
hnědnou? Děkuji za odpověď s pozdravem
M.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hnědnutí květů hortenzie může mít tři příčiny.
1. Pěstování hortenzie na plném slunci. Ony krásně prospívají, ale květy vydrží jen do července. Může za to polední slunce, které je v létě moc silné a květy spálí. Zajistěte, aby rostlina byla chráněna před sluncem v době od 10 až do 15 hodin. Zkrátka ji pěstujte ji na sever od nějaké vyšší úzké rostliny nebo předmětu, jehož stín zajistí tuto ochranu.
2. V horkých letních dnech potřebuje hortenzie mnoho vody a mělká a nedostatečná zálivka také vede k hnědnutí rostliny i květů.
3. Předávkování umělými hnojivy může zapříčinit hnědnutí květů a okrajů listů. Obzvláště se to projevuje, když je rostlině podána silná dávka síranu hlinitého, aby byly květy modré.
Ingredience: 1 kg moučných brambor, 3 velká vejce (ušlehaná), 300 g hladké mouky (nebo méně, přesné množství závisí na druhu brambor)
Technologický postup: Uvařte brambory, ve velkém hrnci uveďte do varu vodu, osolte ji a vsypte celé, neloupané, ale pečlivě očištěné brambory. Stáhněte plamen a vařte je deset až patnáct minut. Pak brambory otestujte špičkou nože – měl by se setkat s jistým odporem (pokud do brambory snadno zajede, jsou už převařené). Berte je do utěrky a rychle loupejte, protože jak chladnou, stávají se hutnějšími a noky z nich by byly těžké. Pomocí ručního mlýnku umelte brambory přímo na pracovní plochu, a to dvakrát. Druhé mletí zajistí, že bude výsledkem stejnorodá směs (žádné větší kousky), která se také výborně provzdušní. Jestli nemáte mlýnek, použijte pákový lis na brambory; aby však měly správnou konzistenci, je v něm brambory nutné prolisovat třikrát. V hromádce prolisovaných brambor vytvořte důlek a vlijte do něj vejce. Poprašte trochou mouky a začněte zpracovávat; občas přidejte mouku, ale šetřete s ní – prim mají hrát brambory! Pracujte pečlivě, ale rychle – výsledek by měl připomínat křehké těsto na koláč, nikoli gumovitou hmotu. Měli byste získat měkké, tvárné těsto, které nelepí, a přesto dobře drží pohromadě. Rozhodně se vyvarujte výrazného propracovávání, jako kdybyste zadělávali třeba domácí chléb nebo pružné těsto na nudle. Gnocchi by přílišným hnětením a zapracováváním mouky ztratily lehkost. Nejprve těsto rozdělte na tři části. Každou z nich vyválejte na mírně pomoučené ploše na dlouhý úzký váleček, přibližně tloušťky palce. I tady platí: pracujte co nejrychleji. Během vyvalování budete váleček také trochu natahovat. Váleček těsta teď rozkrájejte na kousky velké jako palec. V tuto chvíli je prakticky hotovo a leckdo také už hází nočky do vody. Ale další tvarování a vzorování utvoří v nočku jednak prohlubeň, jednak strukturovanou stranu, takže omáčka na něm lépe drží. A také vytvoří z bezejmenného kousku těsta pravý gnocco, tedy noček. Každý kousek s citem vyválejte v mouce, uchopte palcem a ukazováčkem, lehce zmáčkněte, aby se mírně prohnul, a z jedné strany vytvořte efektní vzorek – jednoduše na nok obtiskněte obrácenou vidličku. Hotovými gnocchi poklaďte lehce pomoučenou pracovní plochu. Ve velkém hrnci uveďte do varu vodu a osolte ji. Postupně do ní vkládejte nočky (jenom tolik, kolik naberete). Vařte je dvě minuty; nabobtnají a vyplavou na povrch, odkud je seberte děrovanou naběračkou. Ochutnejte; pokud jsou „soffici e leggeri“ (měkké a lehké), máte svou „italskou maturitu“ úspěšně za sebou!
Ingredience: 1,5 kg syrových brambor, 350 g měkkého salámu, 1 velká cibule, sůl, pepř, sladká paprika (dle chuti), 6 stroužků česneku, 3 vejce, tuk.
Postup: Syrové, oškrábané a na plátky nakrájené brambory vložíme do vymazané zapékací mísy. Brambory osolíme, opepříme a posypeme sladkou paprikou. Na ně navrstvíme na kostičky nakrájenou cibuli a na kostičky nakrájený salám. Na tuto vrstvu přidáme prolisovaný (nebo na kostičky nakrájený) česnek. Na něj dáme znovu brambory, které okořeníme, na ně pak opět cibuli, salám a česnek. Takto pokračujeme, dokud nespotřebujeme všechny připravené suroviny. Poslední vrstvu by měly tvořit brambory, jež osolíme, opepříme a lehce posypeme paprikou. Navrch dáme trochu tuku. Brambory vložíme do trouby a zapékáme na 200 °C přibližně 1,5 hodiny. Před vyndáním v hrnečku rozšleháme vejce, vlijeme ho na brambory, promícháme a necháme zapéct.