Ratatouille je tradiční francouzský zeleninový pokrm. Připravuje se zejména v okolí města Nice. Jméno pochází z okcitánského slova ratatolha, což znamená míchaný pokrm. V Katalánsku je podobný pokrm nazýván xamfaina a na Mallorce tumbet.
Ratatouille versus lilek
Hlavní roli v ratatouille hraje zelenina, zejména pak lilek, proto vybírejte krásné, pevné lilky s lesklou slupkou beze skvrn, cukety nejlépe menší, papriky čerstvé, nejlépe kapie, a k tomu pevná, krásně zralá rajčata. Pokud dostanete na ratatouille chuť v zimě, doporučuje se použít plechovku s krájenými rajčaty. Co se týká koření, nejlepšího výsledku dosáhnete s čerstvými bylinkami pěstovanými za oknem či na zahrádce, ale ani s kvalitním sušeným kořením nic nezkazíte. Například oregano má sušené mnohem koncentrovanější chuť. Bazalka je typická pro italskou kuchyni, ale k rajčatům se skvěle hodí, proto je vhodné ji přidávat i do tohoto pokrmu. Pokud chcete recept více francouzský, nahraďte bazalku větším množstvím čerstvé majoránky. Cukr se v receptu používá na dotažení chuti a osvědčuje se použít hnědý přírodní třtinový cukr, ať již světlý z ostrova Mauricius, nebo nějaký tmavý s melasou. Ale i s obyčejným bílým to jde, jen ho dejte méně, protože je více sladký. Ratatouille je hodně syté. V restauracích můžete vidět použití ratatouille jako přílohy k masu, typicky ke kotletkám.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Animovaný film společnosti Disney Pixar nenápadně dostal do pozornosti malých diváků a potažmo i velkých strávníků francouzskou kuchyni včetně slavného pokrmu ratatouille, a podle prodejců hraček vzbudil u malých chlapců nevídaný zájem o kuchyňky a kuchyňské náčiní. Tento pokrm je spojen s hlavním hrdinou filmu – s krysou. Malý Remy je krysa, která se neliší vzhledem od ostatních. Vyrůstá společně s otcem a svojí velikou rodinou na venkově Paříže. A byl vždy jiný než ostatní, Remy má skutečně vytříbený vkus na jídlo – jako pravý gurmán. Nejí odpadky a ani nic podobného. Nesmíme zapomenout na jeho dokonalý čich. Při jedné akci, kde krade jídlo, se oddělí nechtěně od své rodiny a dostane se do centra Paříže, přímo před restauraci nejlepšího kuchaře Gusteau, který pro něj byl vzorem. Spřátelí se v této restauraci s uklízečem Linguini a později se ukáže, že jde o syna onoho slavného Gusteau. Je tu však problém, Linguini neumí vařit, Remy naštěstí ano. Spojí své síly a restaurace zase nabírá na úrovni. V cestě jim ale stojí velmi zákeřný a zároveň slavný kritik restaurací Anton Ego. Nakonec vítězí Ratatouille.
Ratatouille se většinou servíruje jako příloha k masu nebo jinému jídlu, někdy se podává i samostatně, většinou však s chlebem, někdy se taky používá jako náplň do palačinek. K základním ingrediencím patří rajčata, česnek, cibule, cukety, lilek, papriky a koření (zejména bazalka, majoránka, tymián a podobně), je ale možné použít i celou řadu další zeleniny. Ohledně způsobu přípravy se názory liší, někdy se prostě všechny ingredience smíchají dohromady a upečou, někteří kuchaři preferují to, že se část zeleniny nakrájí na kostičky a různě navrství a z druhé části (většinou rajčata, cibule, česnek, případně ještě olej) se připraví jakási omáčka a pokrm se pak upeče s ní. Pravdou však je, že správně se má zelenina nakrájet na kolečka a vrstveně ukládat na pekáč či plech a zapéct.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Ingredience: lilek, 2 malé cukety, 1 větší paprika (nejlépe kapie, červená nebo žlutá), 4 střední vyzrálá rajčata nebo 1 plechovka krájených rajčat, 1 cibule, 1 stroužek česneku, koření: tymián, rozmarýn, majoránka, oregano, bazalka, sůl, pepř, 1–2 lžičky krupicového cukru, 2 lžičky bílého vinného octa (nebo červeného)
Postup: Lilek rozkrojte napůl a vnitřní části posypte solí – vyloučí se tak tekutina a lilek nebude hořký. Vypocení lilku může trvat i 20 minut. Pokud spěcháte, nakrájejte rovnou lilek na kostky (tak 1,5 centimetru, jídlu sluší větší kostky) a posypte solí ty. Než nakrájíte ostatní zeleninu, sůl trochu tekutiny vytáhne. Pokud máte čerstvá rajčata, nakrojte jim slupku do kříže a vložte je do vroucí vody, tak na 1 minutu. Vytáhněte, nechte vychladnout a stáhněte z nich slupku. Poté je nakrájejte na menší kusy. Pokud použijete plechovku krájených rajčat, tato činnost vám odpadá. Cukety nakrájejte na kolečka či kostky, papriku nakrájejte také na kostky. Pokud nemáte rádi slupku, můžete papriku škrabkou oloupat. Velkou hlubokou pánev rozehřejte a přilijte trochu olivového oleje, vhoďte cuketu a 5–7 minut opékejte, aby okraje zezlátly a zelenina trochu změkla. Vždy po chvíli zamíchejte. Mezitím si nadrobno nakrájejte cibuli a nadrobno nasekejte také česnek. Opečenou cuketu vyjměte z pánve a dejte do mísy či talíře. Na rozpálené pánvi na troše olivového oleje opečte papriku, stačí jen 3–4 minuty. Mezitím propláchněte lilek pod vodou, a pokud není nakrájený, tak nakrájejte. Opečenou papriku opět vyjměte z pánve a přidejte k cuketě. Na pánvi tentokrát opékejte za průběžného míchání lilek, ten trvá nejdéle, přibližně 12–15 minut, než je měkký a ztmavne. Lilek má tendenci nasát více oleje, proto mu dejte do pánve více než ostatní zelenině. Opečený lilek vyjměte a přidejte k cuketě a paprice. Do rozpálené pánve vsypte cibulku a lehce míchejte až do zhnědnutí. Přisypte česnek a míchejte, než se rozvoní, to potrvá přibližně minutu. Pokud by se česnek dělal déle, mohl by zhořknout. Do pánve přidejte rajčata (ať již z plechovky, nebo oloupaná a nakrájená), cukr a vinný ocet, promíchejte a přisypte koření. Ochutnejte a dle chuti případně některé koření přidejte. Vsypte všechnu opečenou zeleninu a pořádně promíchejte, pak za mírného míchání dělejte ještě 3–4 minuty. Na talíři ratatouille ozdobte čerstvou bazalkou nebo majoránkou a podávejte s křupavými bagetami, ciabattami či čerstvým chlebem.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Postup: Zeleninu očistíme. Nakrájíme na kousky brokolici, cibuli, červenou papriku, zelenou papriku, cuketu, rajčata. Brokolici spaříme horkou vodou. Pak vše dáme do velké misky, osolíme, opepříme, posypeme červenou paprikou, směsí na grilovanou zeleninu, argentinským kořením a pokapeme olivovým olejem. Z ochucené zeleniny slijeme přebytečnou vodu, dobře promícháme a dáme na pánev. Opékáme asi 20 minut ze všech stran.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Recepty od Zdeňka Pohlreicha jsou srozumitelně napsané, včetně všech rad a tipů. Na rozdíl od jiných návodů jídel jsou popsány a nafoceny postupy u základních jídel. Použité potraviny v receptech jsou běžně dostupné v obchodech. Popisy jídel zvládnou i začátečníci, kteří neumí vařit. Recepty jsou ovšem přínosem také pro zkušené kuchaře.
Pečivo: na plátky nakrájené housky ze včera, olivový olej
Postup: Roztopte gril. Než teplota dosáhne potřebných vysokých hodnot (asi 250 stupňů), vložte steaky do misky, potřete je hořčicí a worcestrovou omáčkou, pokapejte limetkovou šťávou, osolte a opepřete (obě strany). Nechte je asi 20 minut marinovat. Zeleninu nakrájejte na kousky dle svých estetických požadavků (lilek nechte „vyslzet“ – posypte solí a asi po 15 minutách osušte). Kousky zeleniny promíchejte s olivovým olejem a trochou balzamikového octa, posypte nasekanými bylinkami, posolte a opepřete. Udělejte z alobalu misku, směs do ní vložte a uzavřete. Zeleninu v alobalu grilujte na přímém žáru asi 30 minut, steaky 12 minut (6 minut z každé strany pro střední propečení) a tousty (respektive nakrájené housky) asi 1 minutu. Steaky poté nechte 3 minuty „dojít“, tousty pokapejte olivovým olejem.
Kulajda podle Zdeňka Pohlreicha
Ingredience: 100 g sušených hub (je-li sezóna, použijte čerstvé houby), 1 l vývaru (Pohlreich používá hovězí), 50 g másla, 100 g hladké mouky, 150 g brambor, 4 slepičí vejce, 50 g kopru, 2 polévkové lžíce octa, 300 ml mléka, 100 ml smetany, sůl a pepř
Postup: Začnete přípravou světlé jíšky z másla a hladké mouky. Do kastrůlku vhodíte máslo, rozehřejete, přidáte mouku a zamícháte. Za stálého míchání zalijete hovězím vývarem, osolíte, přidáte pepř a přivedete k varu. Do základu kulajdy dáte houby (Pohlreich používá sušené houby, které namočil do vody) a na kostky nakrájené brambory. Vaříte velice zvolna 40 minut. Přilijete mléko, smetanu (dobré je použít zakysanou smetanu, může být i smetana ke šlehání) a dochutíte.
Ztracená vejce
Mezitímco se kulajda vaří, připravíte si zastřené vejce. Snahou šéfkuchařů je, aby bílek ztuhl a žloutek zůstal tekutý. PodlePohlreicha jsou pro úspěch klíčové dvě věci: „supr“ čerstvé slepičí vejce a že voda, do níž vajíčko umístíme, se bude vařit pomalinku.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Ingredience: 2 lilky nakrájené na 1cm plátky, 5 polévkových lžic olivového oleje, 2 červené cibule jemně nakrájené, 4 stroužky nakrájeného česneku, 2 červené papriky (nebo 1 červená a 1 žlutá) nakrájené na plátky, 1 nakrájený fenykl, 3 velké cukety nakrájené na 1cm kolečka, 4 rajčata nebo plechovka rajčat, 2 čajové lžičky provensálského koření
Salsa: malá hrstka složená z bazalky, petrželové natě, koriandru a máty, 1 stroužek česneku, 1 lžička kapary, 4–5 lžic olivového oleje, šťáva z ½ citrónu
Postup: Předehřejte gril na vysokou teplotu. Umístěte lilek na plech a potřete jej jednou lžící oleje. Grilujte po dobu 10–12 minut, až zlatavě zhnědne. Otočte a opakujte postup. Ve velké pánvi rozehřejte zbývající olej na středním plameni. Přidejte cibuli a vařte 5 minut. Přidejte česnek a vařte po dobu několika minut, poté přidejte papriky, fenykl a cukety a vařte 5–8 minut, dokud nezačnou měknout. Nožem nařízněte spodní část každého rajčete. Dejte je do mísy, přikryjte vroucí vodou a nechte minutu spařit. Odstraňte slupku. Nakrájejte rajčata na poloviny a odstraňte semínka lžící. Nakrájená rajčata přidejte do pánve spolu s lilkem a provensálským kořením. Zmírněte teplotu a zakryjte pánev těsným víkem a duste při mírné teplotě 20 minut. Dochuťte dle chuti použitím salsy, veškeré ingredience na salsu rozmělněte ve hmoždíři.
Ingredience: použijte stejné množství rajčat, lilku (baklažánu), cuket, červené a zelené papriky, cibule; dle chuti pak česnek, olivový olej, provensálské koření, sůl, pepř
Postup: Rajčata spaříme, oloupeme a vyškrábneme semena. Lilky nakrájíme na plátky, posolíme je a necháme asi 20 minut vypotit. Potom uvolněnou šťávu vymačkáme. Tím se zbavíme hořčin a lilek bude chutnější. Mladé cuketky neloupeme a nakrájíme je na plátky (nejlépe chutnají, pokud nepřerostou délku 15 cm). Z paprik vyjmeme jaderníky a nakrájíme je na silnější plátky. Česnek nakrájíme na plátky. Cibuli nekrájíme na drobné kousky. Na teflonové pánvi zahřejeme olivový olej a osmahneme cibuli, přidáme papriky a rajčata a podusíme cca 10 minut. Přidáme cukety a lilek, plátky česneku, osolíme, opepříme, přidáme bylinky a odkryté dusíme dalších cca 20 minut. Vydusíme všechnu šťávu a dáme jídlu šanci, aby se vůně spojily v jeden chutný celek, tedy ratatouille. Můžeme ihned podávat.
Těstovinový salát s kuřecím masem podlePohlreicha – charakteristika
Recept je založený na jednoduchých, čerstvých a kvalitních surovinách. Důraz se klade na perfektně opečené kuřecí maso, správně uvařené těstoviny al dente a svěží dochucení pomocí citronu, bylinek a lehkého krémového dresinku. Typické pro Pohlreicha je i to, že salát není přetížený majonézou ani těžkými přísadami.
Ingredience: 750 g mletého hovězího masa, 20 g zeleného pepře, 20 g nasekaného čerstvého tymiánu, 6 ml worcesterské omáčky, 15 g francouzské hořčice, mořská sůl, čerstvě namletý pepř, 6 housek na burger, 100 g listů rukoly, 1 cibule (nakrájená na plátky), 3 rajčata (nakrájená na plátky), kečup, majonéza, dip nebo prostě to, co máte rádi
Postup: Ve velké míse smíchejte ingredience na burgery a vše dobře promíchejte. Ze směsi vytvořte 6 plochých bochánků. Takto připravené je zakryjte mikrotenovou fólií a uložte do lednice. Připravte gril na přímé grilování. Burgery grilujte 3–5 minut z každé strany. Housky rozkrojte a dejte na gril. Bude jim stačit půl až jedna minuta. Na spodní půlku housky dejte nejprve list salátu, na něj burger, cibuli, plátek rajčete, omáčku dle chuti a přiklopte druhou půlkou housky.
Doporučení
PodlePohlreicha je lepší si na gril vzít raději jeden druh masa a připravit ho opravdu dobře než se při každém grilování přejídat neuvěřitelnou kombinací špekáčků, kuřecího a klobás. Ideální je sehnat si maso správně odleželé, například z býka, kterého po porážce na tři týdny vyvěsí v chladu a teprve pak ho bourají. Maso tak má čas a podmínky, aby krásně změklo a zkřehlo. Při nákupu pamatujte na to, že ve vyzrálém mase, které je na gril naprosto ideální, vám otisk prstu zůstane. Kdežto do čerstvého masa prst neotisknete ani náhodou.
Maso na grilu zásadně obracejte kleštěmi, nepoužívejte vidličku. Když maso rozpícháte, šťáva vyteče. Hotový steak se má nechat po sejmutí z grilu chvilku odpočinout, aby se šťáva rozlila zpět do celého masa. Hrubá mořská sůl je podlePohlreicha na dochucení hotového steaku ideální a dá mu chuťově rozměr navíc. Základem grilování jsou samozřejmě steaky, ale domácí burgery se stávají čím dál oblíbenějšími. Abychom skutečně věděli, co jíme, bude nejlepší, když si hovězí maso umeleme sami. Pokud koupíme maso kvalitní, libové, nepotřebujeme jako pojivo vejce ani strouhanku. Stačí čerstvé maso třeba z plecka, které si ochutíme hrubozrnnou francouzskou hořčicí, solí, zeleným pepřem, worcesterem – a máme skvělý materiál na hamburger. Maso si zaslouží dobře ručně promíchat a vytvořeným karbanátkům prospěje chvilka odpočinku v lednici. Maso si musí ale odpočinout i po tepelné úpravě před podáváním. Na začátku grilování je necháme v klidu zatáhnout, než jde samo lehce z roštu, pokud tuto zásadu dodržíme, čistě ho obrátíme. Pak už jen nahřejeme kvalitní bílé pečivo, před obložením potřeme rozříznutou housku majonézou a obložíme směsí listových salátů, rajčetem a kolečky čerstvé cibule.
Zdeněk Pohlreich tvrdí, že Češi neumí grilovat. A proto se rozhodl rozšířit povědomí o grilování a přinést nezaměnitelné recepty na gril. Díky televiznímu pořadu Šéf na grilu, uváděnému na TV Primau se grilování stalo módní záležitostí.
Rady Z. Pohlreicha:
Pokud si chcete na grilu udělat správný steak, budete potřebovat kvalitní hovězí maso. Nejpopulárnější je hovězí svíčková, bohužel je také hodně drahá. PodlePohlreicha je nejlepší maso, které bude na sobě mít mramorování, to znamená, že svaly jsou prorostlé tukem, který je základem chuti.
Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich radí vybrat si na gril raději jeden druh masa a to dobře ugrilovat. Grilování by nemělo být obžerství, ale pohoda. Není třeba se přejídat špekáčky, kuřecím masem a klobásou.
Dále uvádí, že správně odležené maso pro steaky se pozná podle toho, že když na něj zatlačíme prstem, otisk prstu na něm zůstane.
Maso na grilování je potřeba vyndat z chladničky alespoň půl hodiny před úpravou. Maso se krájí zhruba na šířku dvou centimetrů. PodlePohlreicha se může maso předem osolit i opepřit. Štětcem se maso potře olejem.
Gril je důležité dobře rozpálit, pak teprve na něj steak položit.
Z. Pohlreich říká, že existuje spoustu způsobů, jak poznat, že je steak správně propečený. On sám používá teploměr, ale tvrdí, že nejjednodušší je poznat maso po hmatu. Častou chybou je, že se maso kuchaři snaží odtrhnout od grilu, jenže ono se samo pustí. Do masa se nepíchá vidličkou! Maso se vždy obrací grilovacími kleštěmi.
Na grilovaný steak obvykle postačí tři až čtyři minuty z každé strany. Samozřejmě je důležité hned do masa nekrájet, aby nevytekla šťáva. Z. Pohlreich jej nechá prostě chvíli odpočinout.
Nakonec doporučuje na steak kápnout olivový olej a malinko jej osolit.
Ingredience: hovězí maso (nejlépe kližka), cibule, tuk, mletá paprika, pepř, sůl, rajský protlak, worcesterská omáčka, mouka na zahuštění
Pohlreich uvádí, že na guláš je nejlepší kližka, protože se nerozpadá, případně jiné hovězí přední – plec nebo krk. Vždycky by se měl guláš vařit z jednoho druhu, nejlépe z jednoho kusu masa, jen tak si zajistíte jednotnou chuť.
Cibule podlePohlreicha stačí obyčejná, důležité je až to, co s ní provedete. Říká se, že ideální poměr hovězího a cibule je jedna ku jedné, ale jídlo je pak moc sladké, lepší je dvakrát víc masa než cibule.
Pohlreich také připomíná, že s tukem při přípravě nemáte šetřit, přebytečný tuk můžete vždycky slít.
S dochucovadly to určitě nepřehánějte! Nepotřebujete nic víc než sůl, černý pepř, trochu protlaku a případně trochu worcesterské omáčky.
Postup: Pohlreich cibuli rozkrájí nejdřív vertikálně na čtvrtky a pak na kostičky, není třeba úplně najemno, ale platí, že čím větší plocha, tím více silice a tedy chuti. Nejdůležitější ale je, aby kousky byly stejně velké, jen pak se všechny orestují stejnoměrně. Tuk pořádně rozpálí, je důležité, aby se cibule celou dobu spíš smažila, než jen opékala. Jakmile se začne zabarvovat, už ji pořád míchá a hlídá. Největší umění je vystihnout ten okamžik, kdy je cibule tak akorát. Pohlreich uvádí, že cibule by měla mít světle hnědou barvu, stejně jako ta, která se dává na knedlíky. Správná chvíle nastává, jakmile cibule začne „jezdit“ po kastrolu, „chrastit“ a trochu ztvrdne. Pokud jste zazmatkovali a cibuli připálili, zalijte ji trochou vody, odstavte a zakryjte. Připálená cibule obarví vodu a ta pak zpětně dobarví zbytek cibule. Jestli se ale cibule vyloženě spálila, nedá se dělat nic jiného než začít s novou dávkou, radí zkušený kuchař.
Těsně před závěrem k cibuli přidá trochu protlaku a papriky, na kilo masa stačí jedna lžička, paprika nemá v jídle skřípat mezi zuby, a trochu směs podlije. Jakmile se základ trochu zavaří, vhodí do něj maso a už jen trpělivě dusí. PodlePohlreicha příprava poctivého guláše vyžaduje určitě hodinu a půl. Podlévá jen minimálně, maso by nemělo být zalité, ale pomalu se dusit, „pobublávat“ ve vlastní šťávě. Když se voda odpaří natolik, že je viditelný tuk, zapráší pokrm jednou nebo dvěma lžičkami mouky, trochu podlije, znovu přivede k varu a vaří doměkka.
Ochutnává, zahušťuje a dochucuje průběžně. Toto zdánlivě jednoduché jídlo má složitou chuť, která vyžaduje, aby se pořád dolaďovala. Solí, pepřem, možná lžící worcesterské omáčky. Úplně na závěr už správné dochucení trefíte těžko. Ostrost guláše by měla být příjemná, nikoli agresivní a přebíjející veškerou chuť. A určitě se vyhýbá závěrečnému zahušťování moukou, tím se ničemu nepomůže.
Jelení guláš podlePohlreicha – jak chutná opravdu dobře připravená zvěřina
Jelení maso je tmavé, výrazné a vyžaduje správnou techniku přípravy. Podle Zdeňka Pohlreicha je základ jednoduchý: dobrý vývar, kvalitní červené víno, správně opečená cibule a trpělivé dušení. Pokud dodržíš tyto kroky, guláš se ti vždy povede.