Ingredience: 2 kg blum, 800 g cukru krupice, 10 g kyseliny citronové, 2 l vody, 2 kusy hvězdiček badyánu, 2 kousky celé skořice.
Postup: Zralé pevné blumy dobře omyjeme, rozpůlíme a zbavíme pecek. Nálev: do hrnce vsypeme krupicový cukr, zalijeme ho vodou, přivedeme k varu a necháme krátce svařit, poté přidáme kyselinu citronovou, kousek skořice a badyán. Blumy naskládáme do čistých vyvařených sklenic, zalijeme je horkým nálevem až po okraj, uzavřeme víčky a sterilujeme 25 minut při teplotě 85 °C.
Recept 2
Ingredience: 1 kg blum.
Postup: Blumy vypeckujeme. Sklenice vypaříme a propláchneme slivovicí nebo jiným alkoholem. Na dno sklenice dáme asi 5 pecek a pak už skládáme půlky blum, dokud není sklenice plná (napěchovaná, ale blumy se nesmí nedotýkat víčka). Poté už jen „zavíčkujeme‟ a dáme zavařit. Sterilujeme 25 minut při teplotě 85 °C. Blumy pustí dost vlastní šťávy. Poněvadž nejsou doslazované, mají pořád „svoji‟ chuť, což znamená, že mohou být kyselejší. Dají se proto použít i k přípravě slaných jídel (třeba s masem).
Marmeláda z blum
Ingredience: 1 150 g cukru písek, 1 GELFIX KLASIK, 1 kg blum.
Postup: Blumy vypeckujeme, poté buď pokrájíme na malé kousky, nebo rozmixujeme. V troše cukru rozmícháme GELFIX KLASIK a roztok přidáme k ovoci. Povaříme asi 1 minutu. Pak přidáme zbytek cukru, promícháme a vaříme ještě asi 5 minut. Přibližně 2 malé lžičky marmelády nalijeme na talířek a necháme vychladnout. Pokud marmeláda ztuhne, nemusíme již nic přidávat (jinak přidáme ještě 2 lžičky kyseliny citronové). Horkou marmeládu nalijeme do skleniček, ty uzavřeme a dáme dnem vzhůru. Nezavařujeme.
Ve svém příspěvku RYNGLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Šraga.
Dobrý den,
která odrůda (dostupná na trhu) ryngle nebo blumy, případně i švestky je nejvíce odolná vůči monilóze.
Mám Althanovu renklódu, která tím velmi trpí (což je známá věc).
Děkuji.
L.Š.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 3 kg blum, 1,2 kg cukru krystal nebo krupice.
Postup: Blumy zasypeme cukrem, důkladně promícháme a necháme odstát (ideálně 24 hodin, ale nejméně přes noc). Zakryjeme alobalem (udělejte z něj pokličku, která trochu vzduchu propustí). Jestliže si vzpomeneme, v polovině doby stání zamícháme. Nádobu s blumami dáme na plotnu a zprudka vaříme asi 1 hodinu. Celou dobu by směs měla probublávat. Blumy se rozvaří na kaši (musíte pravidelně míchat, aby se směs nepřipalovala). Po 1 hodině snížíme teplotu a směs takto vaříme přibližně další 2 hodiny. Když má směs správnou povidlovou konzistenci (to znamená, že neteče, ale není ani ztuhlá jako kámen), ještě horkou ji nalijeme do skleniček, které jsme vypláchli rumem. Skleničky naplníme po okraj, „zavíčkujeme‟ a hned otočíme víčkem dolů. Tím se povidla sama konzervují.
Recept 2
Ingredience: 6 kg blum, 1 kg krupicového cukru, 250 ml octa, 1 vrchovatá lžička mleté skořice, 100−150 ml tuzemského rumu.
Postup: Blumy vypeckujeme a vložíme do největšího a nejširšího hrnce, který doma máme. Zasypeme je cukrem a zalijeme octem. Od této chvíle je nemícháme. Přiklopíme a necháme 24 hodin stát (lépe v chladu, aby nezkvasily). Hrnec bez poklice postavíme na sporák (v ideálním případě na kamna) a přivedeme k varu. Hodinu vaříme co nejprudčeji, poté teplotu snížíme, přiklopíme a vaříme pět hodin na nejmenším plamenu. Nemícháme! Povidla rozmícháme tyčovým mixérem, přidáme skořici a rum, promícháme a plníme sklenice (sklenice musí být čisté a úplně suché). Povidla by měla sahat centimetr pod okraj. Na povrch každé skleničky kápneme trochu tuzemského rumu, čímž zajistíme lepší trvanlivost. „Zavíčkujeme‟, naplněné skleničky otočíme dnem vzhůru a necháme je do druhého dne vychladnout.
Recept 3
Ingredience: 1 kg blum, 2 dl vody.
Postup: Blumy dobře omyjeme, rozpůlíme, odstraníme z nich pecky a nakrájíme je na malé kousky. Z domácí pekárny vyndáme pečicí formu. Do formy s nasazenými míchadly dáme 1 kg nakrájených blum a přilijeme 2 dl vody. Formu vložíme zpět do pekárny, nastavíme program DŽEM a pekárnu zapneme. Program zopakujeme ještě alespoň dvakrát. Povidla jsou hotová, když jsou dostatečně hustá. V průběhu programu dobře vymyjeme zavařovací sklenice, dáme je na plech a ve středně vyhřáté troubě sterilizujeme. Hotová povidla dáme do sklenic a necháme je pomalu vychladnout (při přípravě povidel nepřidáváme žádný cukr). Povidla je vhodné skladovat v menších sklenicích. Doba přípravy a název programu se mohou lišit podle typu domácí pekárny.
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Klíma.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta Tesařová.
PROČ SE KROUTÍ LISTY U BLUMY ČÍM JE POSTŘÍKAT DĚKUJI
Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).
Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.
Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Švestky, slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy patří do početné rodiny slivoní (Prunus). Mezi jejich příbuzné patří i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod má přibližně 430 druhů. Složením těla do něj patří i mango, ale jako tropická plodina se tam nepočítá.
Blumy mají žluté, zelené i fialovočervené kulovité plody se žlutou dužninou. Na trh se běžně dostává cca osm druhů blum.
Špendlíky vypadají jako menší žluté švestky, jsou tedy oválné. Dužnina, kterou lze dobře oddělit od pecky, má velice lahodnou chuť.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Blumy obsahují mnoho důležitých živin, které naše tělo potřebuje. Blumy představují bohatý zdroj draslíku, vitamínů skupiny B, vitamínů C a A a celé řady dalších minerálů (fosfor, železo, vápník). Dalším důležitým vitamínem je vitamín E, což je silný antioxidant, jenž chrání buňky lidského těla před poškozením.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Blumy se množí vegetativně, a to očkováním a roubováním. Pěstují se do výšek okolo 350 metrů nad mořem, protože špatně vzdorují mrazu. Pro vyšší nadmořské výšky jsou pak určeny odolné druhy. Blumy se sází na jaře či na podzim, přičemž místo štěpování musí zůstat nad zemí. Některé odrůdy jsou samosprašné, proto není třeba shánět opylovače. Existují však také cizosprašné a částečně samosprašné odrůdy, u nichž je třeba do jejich blízkosti vysadit ještě jinou odrůdu, která se o opylení postará. Nejlepší plody blum bývají na 2−3letém dřevě, což se zohledňuje také při řezu.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Blumy se nejčastěji konzumují přímo, tedy za syrova. Konzumují se samozřejmě plody čerstvé a zralé. Ve studené kuchyni se přidávají do ovocných salátů, v teplé kuchyni se blumy příliš nepoužívají, ale jsou velmi chutné například v bublaninách a nákypech. V potravinářském a konzervárenském průmyslu se z měkčích plodů některých odrůd vyrábí povidla a džemy, pevnější a menší plody se kompotují.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Gauota má atraktivní jasně červené plody, které mají přes 5 cm v průměru. Tužší dužnina krémové barvy je šťavnatá, příjemně sladká, velmi chutná. Tato velmi raná odrůda zraje v první polovině srpna. Zde můžete vidět, jak vypadá Gauota.
Kuban Delight patří mezi odolné a spolehlivě plodící odrůdy blumy. Středně velké tmavě červené až fialové plody mají šťavnatou a pevnou žlutooranžovou dužninu s vynikající sladkou chutí. Sklízejí se od poloviny srpna a dají se skladovat až 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá Kuban Delight.
Black Diamond je raná odrůda blumy s velkými tmavě modrofialovými kulatými plody, které zrají od poloviny do konce srpna. Dužnina je načervenale žlutá, pevná, šťavnatá, poměrně sladká a velmi chutná. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Diamond.
Angeleno s velkými oválnými plody sytě modré až černé barvy má vynikající sladkou chuť. Žlutorůžová dužnina je poměrně šťavnatá. Plody dozrávají od poloviny září a lze je bez problémů skladovat až do konce listopadu. Zde můžete vidět, jak vypadá Angeleno.
Black Gigant má velmi atraktivní a trvanlivé velké plody tmavě modré až černé barvy a kulovitého tvaru s tuhou, slabě narůžovělou a velmi chutnou dužninou, které se sklízejí od poloviny září. Odrůda je velmi odolná a má značné výnosy. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Gigant.
Black Amber dozrává od poloviny září. Plody jsou větší, kulovité, tmavě fialové až černé. Žlutě narůžovělá šťavnatá dužnina má vyváženou sladkou chuť. Odrůda se hodí k přímé konzumaci, uskladněné plody vydrží 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Amber.
Friar patří mezi odolnější odrůdy. Velké kulatější plody sytě modré barvy s tenkou slupkou mají oranžovou, velmi chutnou, středně sladkou dužninu, která se nesnadno odděluje od pecky. Sklízí se od konce října. Zde můžete vidět, jak vypadá Friar.
Superior je bluma, která byla vyšlechtěna pro pěstování v chladnějších podmínkách (snáší až −25 °C). Má středně velké kulaté plody červenozelené barvy s pevnou, zlatavě žlutou a sladkokyselou dužninou. Zde můžete vidět, jak vypadá Superior.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Bluma je 5 až 8 metrů vysoký strom se silnějšími větvemi, který se musí roubovat, aby plodil. Listy se podobají listům švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé a po jejich oplodnění vyroste na jejich místě kulatý dužnatý plod žluté barvy, který má přibližně 5 cm v průměru. Uvnitř dužniny je velká pecka. Blumy dozrávají obvykle během července a srpna.
Máte doma plné koše nasbíraných hřibů a hledáte recepty co s nimi? Jednoduše je zavařte!
Nabízíme vám velmi jednoduchý a bezpečný recept na zavařované houby, díky kterému vydrží čerstvé po následující dva roky.
Ve stručnosti je to takto: Nasbírané čerstvé houby nejdříve roztřídíme podle jejich stavu. Vybíráme pouze zdravé kusy, bez náznaku napadení škůdci. Pokud je na houbě plíseň, je lepší vyhodit celý kus. Vyříznutím postiženého místa totiž nemáme jistotu, že se plísně zcela zbavíme.
Zdravé houby nakrájíme na menší kousky. Některé druhy hub můžeme také opláchnout ve vodě. Naplníme do skleničky. Dříve se ale ujistíme, že jsou skleničky dokonale čisté. Snažíme se jich natlačit dovnitř co nejvíc, protože při zavařování ztratí objem. Na rozdíl od jiných receptů na zavařování do skleniček už nic nepřidáváme, jen je zavřeme a dvakrát sterilizujeme při teplotě 90 °C po dobu 90 minut a za 24 hodin sterilizaci opakujeme po dobu 60 minut při stejné teplotě. Zavařované houby by vám měly vydržet až dva roky. Po otevření je můžete zpracovat jakýmkoli způsobem.
Syndrom histaminové intolerance je onemocnění trápící v současné době 2–3 % populace, častější je u žen středního věku. HIT (histaminová intolerance) je důsledkem nepoměru mezi přísunem a odbouráváním histaminu v těle. Tato nerovnováha může být způsobena jednak zvýšeným příjmem histaminu v potravě, jednak vlastní nadprodukcí histaminu například u alergických reakcí nebo bakteriálních infekcí. Hromadění histaminu je dále způsobeno nedostatečnou aktivitou nebo sníženou koncentrací enzymu diaminooxidázy (DAO). Diaminooxidáza je enzym, který odbourává histamin.
Zatím stále není jednoznačně objasněno, zda se jedná o vrozenou dispozici, či jde o získanou poruchu tvorby. Enzym DAO je produkován přednostně v buňkách trávicího traktu, proto bývá snížený u pacientů s poškozením střevní sliznice, a to jak při akutních a chronických zánětlivých onemocněních (Crohnova choroba), tak i při nekompenzované celiakii či vleklých potravinových střevních alergiích.
Snížená produkce enzymu DAO může být přechodná, mění se v čase, takže pacient střídá dny (týdny, měsíce, roky) dobré tolerance s obdobím zhoršení. Po ukončení příjmu takzvaných blokátorů enzymu DAO může dojít i k vyléčení, například po skončení užívání některých farmak majících negativní vliv na činnost enzymu diaminooxidázy. V dnešní době je známo skoro 100 léčiv ze skupiny antidepresiv, analgetik či antirevmatik, která se účastní metabolismu histaminu.
Při stanovování diagnózy a následné diety je důležité si uvědomit, že kromě histaminu může člověk netolerovat i jiné organické dusíkaté látky. Pak mluvíme o obecné intoleranci biogenních aminů.
Při histaminové intoleranci nepoužíváme k přípravě smoothie nahnědlé nebo přezrálé ovoce. Měli bychom se vyhnout následujícímu ovoci – jahody, červený rybíz, angrešt, maliny, ostružiny, brusinky, pomeranče, mandarinky, grep, limetka, pomelo, tangerinka, ananas, červené hrozny (vysoké množství salicylátů), kiwi, guava, kokos, třešně, višně, meruňky, nektarinky, broskve, švestky, blumy, mirabelky, špendlíky, papája, fíky, datle, avokádo, větší množství vodního melounu, šípek, rozinky, sušené švestky, moruše, sušené či kandované ovoce.
Ve svém příspěvku DNA BLUMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina matyskova.
Je vhodná konzumace blum na dnu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Filip.
Přestan jíst maso vejce ryby jez jen ovoce a zeleninu a třeba se uzdravíš že?
hare KršnA hARE kRŠNA KRŠNA KRŠNA HARE HARE HARE RAMA HARE RAMA RAMA RAMA HARE HARE
Energetická hodnota 100 g blum je 837,4 kJ (200,14 kcal). Vzhledem k poměrně vysokému obsahu cukru nejsou plody blum vhodné pro osoby, jež trpí cukrovkou.
Uchovat červenou řepu zavařováním, aby mohla být celý rok připravena ke konzumaci, je prastarý zvyk, který funguje dodnes. Přestože má červená řepa nejvíc vitamínů a hodnot jako syrová, konzervace řepy má pro hospodyňku smysl. I těch vitamínů, minerálů a dalších hodnotných látek po zavařování červené řepy zůstane ještě dostatek.
Červená řepa je dobrým podpůrcem imunity, regeneruje organismus, podporuje růst tkání, má pozitivní vliv na funkci kardiovaskulárního systému, používá se při léčbě rakoviny a zároveň má preventivní účinky vůči této chorobě. Dnes se jí obvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný.
Červená řepa je plodina pocházející původně ze Středozemí, dnes je oblíbená v Evropě, Severní Americe a spoustě asijských zemí. Je známá pro své přínosné účinky na lidské zdraví, obsahuje mnoho vitamínů, minerálů a dalších prospěšných látek.
Konzumace této zeleniny celkově podporuje odolnost organismu. Červená řepa má pozitivní vliv na nervovou soustavu organismu člověka, posiluje nervy. Dalšími jejími nezanedbatelnými účinky jsou pozitivní vliv na vidění a zrakovou ostrost. Je vhodné ji užívat při ženských obtížích, menstruačních potížích a v období klimakteria. Červená řepa blahodárně působí na kardiovaskulární systém člověka, pročišťuje krev a podporuje krvetvorbu. Díky obsahu železa rovněž doplňuje červené krvinky. Osvědčuje se při rekonvalescenčních stavech po prodělané borelióze a klíšťové encefalitidě. Podporuje látkovou výměnu, tudíž má detoxikační účinky, a vyplavuje škodlivé látky pryč z těla. Má i protinádorové účinky, a tak se při léčbě rakoviny doporučuje pít šťávu z červené řepy. Díky vysokému obsahu vlákniny působí dobře červená řepa na trávení, podporuje produkci trávicích šťáv a podporuje i činnost žlučníku a jater. Je dobrým pomocníkem při hubnutí. Pro svůj obsah kyseliny listové se doporučuje těhotným ženám a při přípravě na těhotenství. Celkově má červená řepa regenerační účinky, podporuje růst vlasů a nehtů, zpomaluje stárnutí organismu. Červená řepa je sice co do chuti sladká, avšak je nízkokalorická.
Nutriční hodnoty zavařované červené řepy na 100 g jsou: 55,57 kcal, 1,6 g bílkovin, 10,6 g sacharidů, 0,17 g tuků, 2,8 g vlákniny, 16 mg vápníku, dále obsahuje sodík, draslík, hořčík, křemík a vitamíny C, B a jiné.
Takhle se zavařují houby na Moravě. Houby zavařované na přírodní způsob bez nálevu. Zdá se to divné, ale můžu jen doporučit, houby jsou skoro jako čerstvé, zůstává v nich chuť a částečně i tvar.
Houby na zavařování použijeme jen zdravé, nakrájíme na libovolné kousky. Lišky a václavky a všechny houby, které mají pod kloboukem žebrování umyjte vodou na sítku. Hřiby a ostatní houby jim podobné vodou nemyjte, ale očistěte nasucho.
Houby poměrně surovým způsobem, bez milosti, natlačte do sklenic a při tom se snažte, abyste z nich neudělali kaši. Houby při zavařování trochu zmenší svůj objem, tak abychom ve sklenicích nakonec něco měli.
A teď přijde hlavní překvapení tohoto receptu: do sklenic už nedáme nic, opravdu vůbec nic, jen je dobře zavřeme a sterilizujeme 90 min ve vodě horké 90 °C. Vyndáme a za 24 hodin znovu sterilizujeme 60 min zase při 90 °C. Po první sterilizaci zmenší svůj objem, ale po té druhé už ne. Houby zavařené touto moravskou vychytávkou vydrží až dva roky, možná i déle. Platí ale pravidlo, že při každém otevření sklenice nejprve přičichněte k obsahu. Pokud neucítíte nepříjemný zápach, tak je vše bezpečné. V opačném případě se to nepovedlo a celý obsah sklenice vyhoďte.
Zavařené houby se pak dají použít jako ty čerstvé, například do omáčky, polévky, pod maso, smaženice, kulajda, atp.
Zavařování v mikrovlnné troubě představuje pravděpodobně nejjednodušší způsob. Omyté plody se opatrně naskládají do sklenic, zalijí se cukerným roztokem, sklenice se uzavřou a dají do mikrovlnné trouby. Sklenice o obsahu 0,7 litru se v zapnuté mikrovlnce při základním nastavení výkonu na 700 W nechá 6 minut. Tato doba platí pro jednu sklenici, čas se tedy zvyšuje podle jejich počtu, viz výše. Při vyšším výkonu mikrovlnné trouby se doba zavařování zkracuje. Sklenice se do trouby staví po obvodu, ne na střed. Doba zavařování sklenic s menším objemem se snižuje v poměru k základní velikosti 0,7 litru, například sklenice s objemem 0,3 litru se zavařuje při výkonu 700 W pouze 3 minuty.
Ovoce se v mikrovlnné troubě samozřejmě zavařuje v zavíčkovaných sklenicích, které se ale plní tak, aby pod víčkem byla mezera alespoň 2 centimetry.
Doba zavařování dle výkonu mikrovlnné trouby:
výkon 700 W, čas 6 min
výkon 750 W, čas 5,6 min
výkon 800 W, čas 5,3 min
výkon 850 W, čas 5 min
výkon: 900 W, čas 4,6 min
Tip: Mikrovlnná trouba se může při přípravě kompotů využít i jinak, ovoce se v ní připraví a pak teprve zavaří klasickým způsobem. Výhodou je, že nemusíte připravovat cukerný nálev. Příkladem takového zavařování mohou být například velmi oblíbené a často zavařované jahody.
Postup: Jahody zbavíme stopek, omyjeme je studenou vodou a dáme do misky. Posypeme ovoce cukrem, přidáme vodu – na 2 hrníčky jahod se přidávají 2 lžíce cukru a 1 lžíce vody. Přikryjeme a v mikrovlnné troubě vaříme 2 minuty na nejvyšší stupeň. Jahody v misce promícháme a vaříme v mikrovlnce ještě jednu minutu. Ovoce necháme přikryté 5 až 10 minut mírně vychladnout a pak ho dáme do sklenic, které důkladně uzavřeme a sterilizujeme klasickým způsobem v hrnci s 85 °C horkou vodou 15 minut. Sklenice se po sterilizaci nechají vychladnout otočené dnem vzhůru.