Jako bílý včelí med je označován pastovaný med, který je někdy také označován jako šlehaný med, protože jeho barva je bílá nebo světle žlutá.
Pastovaný med je v principu zkrystalizovaný med, který byl během krystalizace míchán, takže se nemohly vytvořit velké krystaly tvořící tuhost medu. Je plnohodnotný stejně jako původní tekutý med, jeho výhodou je, že se již neroztéká, z namazaného chleba nekape, a proto mu řada spotřebitelů dává přednost. Někdy je tento med nazýván šlehaný.
Pro někoho je lepší, když včelař med ihned po vytočení z plástů pastuje, tedy speciálním postupem upraví do jemné, krémovité konzistence. V takto upraveném medu jsou zachovány všechny hodnotné látky, je měkký, snadno se roztírá, a přitom na rozdíl od tekutého medu při nabírání nekape a nestéká. Krémovité konzistence se dosahuje tím, že se zabrání tvorbě velkých, navzájem spojených krystalů medu – krystalky jsou jemné, nespojené. Pastový med má stejnoměrnou konzistenci, je téměř bílý, nebo mírně nažloutlý. Pravlastí krémového medu jsou USA a Kanada, kde je právě tento med spotřebiteli nejvíce žádán, a to nejen pro jeho konzistenci, ale i pro světlou barvu!
Je několik možností, jak dobře pastovat med, ale u medů, které obsahují větší množství řepkového medu, to jde velmi snadno – ten nejjednodušší způsob je zároveň ten nejlepší. Med se ponechá ve větší nádobě a pravidelně se míchá nerezovou míchačkou. Při nízkých teplotách se musí míchání opakovat několikrát denně, při vyšších teplotách stačí med promíchat jednou za den nebo i obden. Med se míchá, dokud to jde. Poté se uskladní, a až přijde jeho čas, plní se do sklenic. Pastový med dobře teče už při teplotách kolem 30 °C, což je teplota, při níž nehrozí poškození medu teplem. Na otázku: Jak dlouho se pastuje med? Je odpověď velmi složitá, protože se musí míchat až do úplného zhoustnutí.
Přirozenou vlastností většiny květových medů je krystalizace. Ta je způsobena určitým poměrem jednoduchých cukrů v medu a v žádném případě nesnižuje jakost medu (naopak je signálem, že med nebyl zahříván na příliš vysokou teplotu). Krystalizace však může být nepříjemná, pokud je med příliš tvrdý a špatně se dobývá ze sklenice. Při přirozené krystalizaci se také často oddělí z medu tekutá vrstvička s vyšším obsahem vody, která může začít kvasit. Takový med nezbývá než opatrně „ztekutit“ zahřátím, přičemž teplota by neměla přesáhnou 45 °C, při vyšší teplotě dochází ke zničení biologicky hodnotných látek v medu.
Přehřátý med je med, který prošel vysokou teplotou, například při neopatrném zkapalňování. Vyznačuje se tím, že jeho opětná krystalizace proběhne často až po dlouhé době nebo vůbec. Cenné látky takového medu však byly zničeny, a proto má hodnotu pouhého sladidla a kvalita takového to medu není žádná.
V naší poradně s názvem ZKVAŠENÝ MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel J.Hrdličková.
Zapomenuté 1 kg medu skladované při pokojové teplotě mi ve sklenici zkvasilo.
Ráda bych se dověděla, jak je to možné a jestli se dá z medu ještě něco udělat, kromě vyhození.
Med není hořký nebo nakyslý, ale nechutná medově.
Děkuji všem ochotným za odpověď.
Hrdličková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pravý včelí med nikdy nezkvasí. Zkvasit může jen med, do kterého byly přidány různé příměsi, jako například cukr, špinavá voda nebo další levné náhražky, kterými se med pančuje, aby ho bylo víc za míň peněz. Zkvašený med již není možné bezpečně použít a ani ho vrátit do původního stavu. Kupte si raději med čerstvý nejlépe přímo od včelaře.
Začneme tím, že po vybalení kuře důkladně opláchneme vodou a obereme zbytky peří, které na kuřatech občas bývají. Očištěné kuře můžeme naporcovat, což nejen zkrátí dobu pečení, ale také nemusíme v průběhu pečení kuře otáčet. Bez ohledu na to, zda budeme kuře porcovat, nebo je budeme péct vcelku, nejdříve maso ze všech stran osolíme. Osolené kuře vložíme do pečicí nádoby a potřeme mletou sladkou paprikou rozmíchanou v troše vody. K potírání kuřete je nejlépe použít mašlovačku. Okořeněné a osolené kuře poklademe tenkými plátky másla, podlijeme vodou a dáme péct do vyhřáté trouby. Pokud kuře pečeme odkryté, je vhodné dát pekáč v troubě co nejníže, aby se nám nejvýše položené části kuřete nepřipalovaly. Pečení začínáme při teplotě 180 °C, při které kuře pečeme přibližně hodinu. V průběhu pečení kuře občas potřeme zbytkem papriky rozmíchané s vodou, střídavě výpekem z pekáče. Pokud se nám voda příliš vypeče, samozřejmě ji dolijeme. Po hodině pečení zkontrolujeme, zda se na kuřeti vytvořila zlatavá křupavá kůrčička. Pokud ano, pouze zavřeme troubu a při stejné teplotě dopékáme dalších dvacet minut. Pokud je však kůže kuřete měkká a bledá, zvýšíme teplotu na 220 °C a kuře za občasného pomazání pečeme ještě asi dvacet minut.
Pečenékuře můžeme podávat s vařenou rýží, ale také s vařenými či opečenými bramborami, bramborovou kaší, méně častá je varianta s nudlemi. V případě, že pečeme kuře vcelku, položíme je nejdříve prsní částí dolů a po 40 minutách pečení otočíme.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Jedná se o produkt rostlinného původu. Medem se rozumí potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice) nebo na živých částech rostlin včelami, které je sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydrovat a zrát v plástech. Rozlišujeme dva zdroje medu, a to nektar a medovici.
Nektar je sladká šťáva tvořící se v květních nebo mimokvětních nektariích hmyzosnubných rostlin. Čerstvý nektar obsahuje vodu, cukry (sacharóza, fruktóza, glukóza a jiné), malé množství dusíkatých látek, minerálních látek, organických kyselin, dále pryskyřičnaté látky, inverzní enzymy z buněk nektarií, silice, terpeny, flavony, v některém nektaru se nachází i vitamín C. Nektar obsahuje rovněž pylová zrna či buňky rostlinných pletiv.
Medovice je hustá sladká šťáva, kterou vylučuje stejnokřídlý hmyz – červci, mšice nebo mery (medovnice jedlová, medovnice černoskvrnná, puklice dubová a jiné), které označujeme jako producenty medovice. Tito producenti cizopasí na listech, pupenech nebo větvích listnatých i jehličnatých stromů a keřů, jejichž sítkovicemi proudí míza, která slouží producentům medovice jako potrava, zvlášť v období rozmnožování. Míza je z rostlinných sítkovic nasávána ústním ústrojím producentů a prochází jejich trávicí soustavou, jejíž součástí je filtrační komora s tenkou blanitou stěnou, která hraje důležitou roli při filtraci bílkovin, cukrů, vody a dalších látek. Právě proteiny s menším množstvím cukrů a vody jsou zachyceny ve filtrační komoře a ve formě koncentrátu přecházejí dále do žaludku producentů. Naopak jednoduché cukry, minerální ionty a přebytečná voda proniknou přes filtrační komoru, respektive přes její propustnou blánu, a přecházejí do výkalového vaku. Tento filtrát (medovice) je pak vystřikován ve formě kapek na větve, listy nebo jehlice, odkud je sbírán včelami jako zdroj medovicového medu. Medovice obsahuje vodu, cukry (sacharóza, glukóza, fruktóza, maltóza, melecitóza, rafinóza a polysacharidy), aminokyseliny rostlinného původu, minerální látky, vitamíny a barviva.
Vznik medu je velmi složitý proces, který je závislý na včelstvu jako celku. Zdroj nektaru má na starost jen několik včel létavek (pátraček), které vyhledávají zdroje sladkých šťáv (sladinu) a ve chvíli, kdy takový zdroj najdou, se vrátí do úlu s plným medným váčkem, dají ochutnat ostatním včelám v úle a zároveň jim specifickou formou komunikace, označovanou jako včelí tanečky, předají informace o směru a vzdálenosti potravy, přičemž se řídí i polohou slunce na obloze
Snadný trik pro křupavou kůrčičku – potírejte kuře během pečení černým pivem.
Suroviny:
1 kuře
sůl
horká voda
koření dle chuti: kmín, pepř, sladké paprika, grilovací koření
tuk na vytření pekáčku
Postup:
Celé kuře pořádně omyjte pod studenou tekoucí vodou, nezapomeňte vypláchnout i břišní dutinu. Konce stehýnek překřižte přes sebe a potravinářským provázkem svažte k sobě. Kuře se tak bude lépe otáčet a zbude v něm o něco více šťávy. Pak kuře osušte papírovými utěrkami a celé je na povrchu i uvnitř osolte. Podle chuti můžete přidat koření, například kmín, mletou papriku nebo pepř. Grilovací koření pomůže k opravdu křupavé kůrčičce. Pekáček můžete vytřít trochou tuku. Troubu předehřejte na 220 °C a pečte kuře nejprve prsní masitou stranou dolů. Aby se kůže nepřichytila, můžete kuře podložit několika špejlemi. Pečte asi 15 minut, pak přilijte ke kuřeti hrneček horké vody (dejte pozor, abyste vodu nelili přes maso, prskalo by to). Snižte teplotu na 180 °C a pečte dalších 15 minut. Potom pekáček vyndejte z trouby, odstraňte špejle a kuře otočte. Pečte dalších 45 minut a během pečení kuře několikrát přelijte výpekem ze dna pekáčku. Ke konci pečení zapněte grilovací funkci, aby se vám vytvořila opravdu křupavá kůrčička.
Ve svém příspěvku KYSELINA MRAVENČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kuchařinka.
Dobrý den,
mám dotaz - asi 80 - 100 mravenců si vlezlo do načnuté sklenice s medem (množství medu asi 400 g) a utopili se v něm. Nebylo datažené víčko. Mravence jsem vylovila, jen jestli med se dá dále používat - není poškozen a nebude mít negativní vliv na zdraví. Mravenci byli mallí černí, bydlíme na venkově a začalo se jich objevovat velice mnoho. Likviduji, ale pouze přírodní cestou.
Mnohokrát děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dr. Ivan Babůrek.
V medu se ve velmi malém množství přirozeně vyskytují organické kyseliny včetně kyseliny mravenčí. Med bez jejich obsahu by nám možná nechutnal pro fádní chuť. Utopení mmravenci obsah kyseliny nepatrně zvýší. Na chuti, ani na zdravotních parametrech medu se to ale nijak neprojeví.
Kuře omyjte, osušte, osolte a opepřete. Po celém kuřeti rozetřete asi čtvrtku másla a vložte do pekáče vyloženého pečicím papírem. Kuře dejte hřbetem nahoru, aby se nepřichytilo. Takto připravené pak pečte v předem vyhřáté troubě na 180 °C asi 30 minut, postupně podlévejte vodou, pak kuře otočte a pečte dalších 15 minut. Připravte si kůru z jednoho citronu, tu nakrájejte na malé kousíčky a smíchejte se 3 lžícemi medu. Kuře vyndejte z trouby, přelijte výpekem a důkladně potřete připravenou směsí citronu s medem. Mezitím zvyšte teplotu v troubě na 200 °C a kuře ještě na 5 minut vraťte zpět, aby se vše zapeklo a dotvořila se kůrčička.
V naší poradně s názvem TÚJE A JEJICH NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra A..
Prosím o urgentní radu. Tůje na jaře kupované během týdne začali usychat. Při dokladném ohledani mají všechny cca 20 tújí praskliny velké. Viz foto a větvičky usychají. Nikde nemůžu najít co to je? Děkuji za radu Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Praskliny na kůře tújí bývají způsobeny nadměrnými srážkami nebo zálivkou na začátku sezóny. Poranění v kůře není třeba nijak ošetřovat, rostlina si s tím poradí sama. Zaschlé větve ostříhejte, čímž uvolníte místo pro růst nových, které místo rychle zaplní během příštích sezón.
Kuře omyjte a osušte, chcete-li péct kuře v celku, neporcujte ho, pokud ne, kuře naporcujte, ale nechte i s kůží. Ze zbylých ingrediencí připravte v misce marinádu. Marinádou potřete celé kuře, nezapomeňte na vnitřek kuřete, čím bude marináda nanesena důkladněji, tím bude hotové kuře lepší. Takto připravené maso nechte v lednici odležet a po pár hodinách můžete přendat do pekáče, podlít trochou vody a vložit do trouby předehřáté na 180 °C. Nechte asi 45 minut přiklopené, pak odklopte, několikrát přelijte výpekem, pokud ho je nedostatek, přidejte vodu a pečte bez víka do té doby, než se utvoří kůrčička.
Ve svém příspěvku CHOV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.
Je to krásné chovat včely, jenže není to jenom o tom. Objeví se nemoci, jako například je varroáza a hned je musíme léčit (mě se teda momentálně osvědčil Thymovar). Takže není to jen o medu ale hlavně o chovu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
obloha: brambory, tymián či rozmarýn, 4 červené cibule
Postup:
Kuře pečlivě omyjeme, odřežeme vše nežádoucí a pod prsní kůži vložíme bylinky, které maso krásně provoní. Bylinky rozprostřeme pořádně, ať nezůstanou na jednom místě. Vnitřek kuřete prosolíme a vložíme do něj omytý, na půlky rozkrojený citron přidáme i pár větviček rozmarýnu. Kuře osolíme i z vnější strany a provázkem svážeme, aby citron pustil krásně šťávu. Takto připravené kuře vložíme do pekáče a zakapeme olivovým olejem, nebo poklademe kousky másla. V polovině pečení přidáme brambory, které jsme si jen uvařili ve slupce, osolíme je a podle chuti je můžeme posypat bylinkami, které jsme použili i na kuře. K tomuto pečenému kuřátku patří i pečené červené cibule. Cibule z obou stran ořízneme, na horní straně nařízneme křížek a vložíme do něj hoblinku másla a bylinky. Ke kuřátku přidáme cca 30 minut před koncem pečení. Pečeme, dokud brambory i kuře nemají zlatavou barvu (asi hodinu a půl). Brambory během pečení promícháváme a podle potřeby podléváme. Před porcováním vyndáme citron, kterým pokapeme upečenékuře. Jako příloha se hodí brambory nebo rozpečená bageta. A nezapomeňte na skleničku bílého vína.
Ve svém příspěvku ZKVAŠENÝ MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
S tou špinavou vodou a cukrem bych to nepřeháněl.Kdo a proč by to tam dával...Prostě med z nejakeho duvodu nebyl dostatečně zralý.(Někdy včely zavíčkují i úplnou řidinu, když nestačí zpracovávat bohatku snůšku)Pak stači včelařova nezkušenost, absence refraktkmetru na mereni obsahu vody atd. a med skonci v sklenicich.Voda stoupa nahoru a med zacne kvasit.Druha moznost je med otevreny ve vlhkem špajzu atd.Med je velice hygroskopický.Přijímá vodu, ale i pachy.
Z medu bych odebral vrchni vrstvu a med pouzil do perniku atd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kája.
Samozřejmě, že med může zkvasit a také kvasí a jedná se o velmi kvalitní med pouze od včel aniž by kdokoli cokoli přidával. Stačí když má obsah vody vyšší než 20%. Záleží jen na včelaři kdy odebírá a vytáčí plásty a jestli odebírá zavíčkované. Nebo vytočí med se správným obsahem vody, ale je špatně uskladněný ( zavřený např. ) a jelikož je hydroskopický, tedy absorbuje vodu z prostředí, tak si když si ji natáhne víc než 20%, tak přirozeně začne kvasit. Takový med se stále dá využít, buď na medovinu nebo nechat vypálit na kořalku. Ale nejlepší způsob je zadělat ho do perníčků nebo zkrátka koláčů a moučníků, místo cukru. Nic se nikomu nestane.
Ingredience: 1 větší kuře, 1 citron, několik snítek tymiánu, snítka rozmarýnu, šest neoloupaných stroužků česneku, 1 žlutá cibule nakrájená na kolečka, 2 lžíce olivového oleje, 200 ml drůbežího vývaru, pepř, sůl
Technologický postup: Kuře omyjeme zvenku i zevnitř a osušíme. Citron přepůlíme a vymačkáme do velké mísy, přidáme i vymačkanou dřeň. Do mísy vhodíme ještě stroužky česneku, které nožem naplocho lehce rozmáčkneme, ale neloupeme, dále sůl, čerstvě mletý pepř a bylinky. Rukou nebo vařečkou směs promícháme a do mísy vložíme kuře. Snažíme se, aby se celé v té kořeněné kyselé šťávě dobře namočilo, a to ze všech stran. Kuře naplníme vším, co je v míse. Kuře zašijeme nebo zajistíme párátky tak, aby náplň nemohla vypadnout, a je-li to třeba, ještě zvenku dosolíme (sůl dá kůžičce křupavost). Rozehřejeme troubu, připravíme vývar a cibuli nakrájíme na kolečka. Do nízké zapékací mísy nebo pekáče nasypeme cibuli v jedné tenké vrstvě, kuře na ni posadíme a opatrně polijeme zbylou kyselou šťávou. Poté kuře ještě pokropíme olivovým olejem. Vložíme do trouby předehřáté na 200 °C. Zhruba po čtvrt hodině podlijeme sběračkou vývaru a během pečení dál podléváme, pokud je to třeba. Celkem pečeme hodinu a půl, nebo i déle, dokud maso nebude samo odpadávat od kostí. Upečenékuře zabalíme do alobalu nebo do dobře těsnícího hrnce s poklicí a necháme deset minut odpočívat (tak, aby teplo co možná neunikalo). Z pekáčku slijeme všechnu tekutinu. Poté vlijeme ještě trochu vývaru a vařečkou uvolníme všechny přípečky, cibuli a další voňavé kousky. Směs vlijeme přes cedník do slité šťávy a vařečkou vymačkáme co nejvíc tekutiny. Šťávu dosolíme a opepříme, můžeme přidat i trochu citronové šťávy a kapku ořechového oleje. Odkryjeme na chvíli kuře, slijeme z něj všechny uvolněné šťávy k ostatním a všechno dobře prošleháme metlou. Kuře naporcujeme, obsah břišní dutiny vyhodíme. Podáváme s omáčkou a bramborem anebo jen se svěžím řeřichovým salátem.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila Valentová.
Kuře omyjte, osušte a naporcujte na čtvrtiny. Připravte si marinádu z oleje, medu, sójové omáčky, utřeného česneku a šťávy z citronu. Kuře důkladně potřete připravenou marinádou a nechte v lednici odležet. Poté kuře přendejte do pekáče, lehce podlijte vodou a pečte v předehřáté troubě na 180 °C asi 30 minut, poté kuře otočte, na každý kus položte plátek oloupaného pomeranče, polijte výpekem a pečte dalších 30 minut. Abyste měli křupavou kůrčičku, polévejte kuřecí čtvrtky častěji.
Ingredience: 1 celé kuře, 60 g másla, 1 citron, 2 stroužky česneku, 1 lžíce majoránky, 1 lžíce tymiánu, sůl, pepř mletý, 1 kg brambor krájených na čtvrtky
Technologický postup: Nejdřív zapneme troubu na 200 °C, aby byla dobře předehřátá. Zapékací mísu nebo pekáč vymažeme máslem a připravíme si kořeněné máslo. Do misky nastrouháme na jemném struhadle kůru z poloviny citronu, přidáme máslo, česnek, majoránku, tymián, pepř a zamícháme. Kuře umyjeme a osušíme. Opatrně nadzvedneme kůži na prsou, aby se vytvořily kapsy. Do nich vpravíme asi tak dvě třetiny másla, přetáhneme kůži zpět a zbytkem másla pomažeme kuře na povrchu. Druhou polovinu citronu nakrájíme na kousky, vložíme je dovnitř kuřete a pak kuře svážeme kuchyňským provázkem. Omotáme ho kolem nohou, překřížíme pod tělem a svážeme pevně u stehen. Osolíme, opepříme, položíme kuře na pekáč prsíčky nahoru a dáme péct. Po dvaceti minutách kuře přikryjeme alobalem a pečeme dalších čtyřicet minut. Pekáč vyndáme z trouby, poklademe kolem kuřete brambory, potřeme je vypečenou šťávou a pečeme dalších třicet minut. Pak kuře vyndáme, necháme ho zakryté alobalem deset minut odpočinout, a pokud brambory ještě nejsou pečené, vrátíme je do trouby. Kuře pak naporcujeme a podáváme s brambory politými vypečenou šťávou.
Ve svém příspěvku LEPIVÉ KAPIČKY NA KVĚT.VÝHONECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Petr.
Dobrý den,
orchideje pěstuji dlouho a vždy bohatě kvetly. Letos mají bohatě nasazeno na květ, ale na některých výhonech se začaly tvořit lepivé kapičky konzistence medu. A netrvá dlouho a výhon začne hnědnout a potom zesvětlá a odumírá. Ohne se a zežloutne, ale neusychá. Neví někdo co je to za chorobu a jak s ní bojovat? Děkuji za radu
Josef Petr satchmo@centrum.cz
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
0,5 dl vody na podlití při pečení a cca 0,5–1 dl vody na dokončení šťávy
Postup:
Do rozpuštěného másla prolisujeme česnek, přidáme sůl, kari, papriku, touto směsí omyté kuře důkladně potřeme. Kuře vložíme do pekáčku a podlijeme vodou (0,5 dl). Dáme péct do trouby nejprve odkryté, asi po půl hodině zakryjeme. Během pečení poléváme šťávou a můžeme dosolit. Když už je kuře téměř měkké, odkryjeme a necháme opéct kůžičku. Hotové kuře vyjmeme z pekáče a do šťávy přidáme cca 0,5–1 dl vody a zahustíme hladkou moukou (bude bohatě stačit 1 lžíce, neděláme omáčku, ale šťávu), šťávu provaříme, kuře naporcujeme a podáváme s rýží přelitou dobrou šťávičkou.
V naší poradně s názvem KULAJDA - KLUCI V AKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Omlouvám se, ale s kulajdou to nemá nic společného, ale jiný mail jsem nenašel: prosím proč se brambory servírují se slupkami? Kdysi se loupaly. Má to vztah k mykotoxinům apod. Já poprvé v životě viděl servírovat brambory se slupkami v SSSR v r 1984, to jsem se ale domníval, že jsou chudí (bylo to v "kolektivnoj kvartire"), čili 2-3 rodiny v paneláku 3+1. Proč prosím se servírují neoloupané? Mně to při pokus to sníst trochu vázne vkrku.
MB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brambory se slupkou jsou z výživového hlediska lepší, než loupané. Proč? Protože slupka obsahuje velké množství vlákniny.
Polovina vlákniny z celé brambory je právě ve slupce. Vláknina pomáhá předcházet zácpě a může snížit riziko rakoviny tlustého střeva, srdečních chorob a cukrovky 2. typu. Vláknina také pomáhá udržovat zdravou váhu. Konzumace potravin s vlákninou pomáhá předcházet náhlému poklesu krevního cukru, který může způsobit hlad a vést k bezduchému mlsání.
Brambory se běžně servírují se slupkou, když jsou pečené. Je to obvyklé jídlo české kuchyně bez ohledu na sociální vrstvu. Pečenou bramboru ve slupce dostanete i v drahé restauraci na Staroměstském náměstí v Praze jako přílohu za úctyhodných 100 Kč.
Kuře v prsou nakrojíme a vložíme do marinády připravené z výše uvedených surovin. Necháme minimálně 3 hodiny v chladnu uležet. Poté dáme kuře do pekáčku prsní částí dolů, aby se lépe vsála šťáva, několikrát během pečení otočíme, pečeme cca 40 minut přiklopené v troubě na 180 °C a pak na dopečení kůrčičky ještě asi 15 minut odklopené. Skvělé s bramborami či chlebem.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu http://www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kuře omyjte, osušte a rozdělte na čtvrtky. Rozehřejte si troubu na 250 °C. Kuřecí čtvrtky osolte, opepřete, do pekáčku nalijte trochu oleje a vložte kuře. Nechte v troubě z obou stran krátce zatáhnout, poté přidejte cibuli, přiklopte a nechte 15 minut dusit. Ze zbylých surovin – piva, medu, kečupu, česneku a citronové šťávy – si připravte marinádu. Snižte teplotu v troubě na 180 °C, kuřecí čtvrtky přelijte připravenou marinádou a vložte zpět do trouby, už nemusíte přiklápět. Pečte 30 až 40 minut, průběžně polévejte šťávou. Pokud se vám šťáva vypeče, přidejte trochu vody, aby se cibule nepálila.
Kuře omyjte, osušte a rozdělte na čtvrtiny. Z medu, zázvoru, citronové šťávy, oleje, sójové omáčky, česneku, chilli papriček a soli připravte marinádu. Touto marinádou důkladně potřete kuře a nechte v lednici alespoň 2 hodiny marinovat. Poté přendejte do pekáče, podlijte trochou vody a dejte do trouby předehřáté na 180 °C, pečte asi hodinu, průběžně podlévejte výpekem, abyste si vytvořili kůrčičku.
Kuře omyjte, usušte, osolte, opepřete a okořeňte sladkou paprikou. Kuře přendejte do pekáče a dovnitř nacpěte pokrájené plátky slaniny společně s olomouckými tvarůžky a otvor uzavřete. Z piva, jablek a medu připravte směs, tu přilijte do pekáče ke kuřeti a vložte do vyhřáté trouby na 180 °C a pečte asi 45 minut až jednu hodinu, průběžně polévejte šťávou, aby se vytvořila kůrka.
Ve většině případů není zkvašení medu vaše vina, ale způsobí ho samotné včely. Někdy je však opravdu na vině nepozorný včelař. Včely přinášejí do úlu nektar s obsahem 60–70 % vody a postupně ho zahušťují. V ideálním případě by objem vody v medu neměl přesáhnout hranici 18 %. Někdy to ovšem včely nestihnou a med zavíčkují, často v období, kdy je delší dobu vysoká vzdušná vlhkost. Pokud je pak včelař netrpělivý či nezkušený, snadno může med s vyšším obsahem vody vytočit a prodávat, což způsobuje, že med může následně kvasit.
Med může kvasit, zkvašený med poznáte na první pohled. Když otevřete sklenici, první, co ucítíte místo nasládlé vůně medu, bude nepříjemný štiplavý zápach, charakteristický právě pro kvasící med. Takovýto med je někdy nazýván jako skvasený a nebo zkvašený. Hladina medu je pak pokrytá tenkou řídkou vrstvou. V takovém medu už nastal kvasný proces. Pokud byste si toho snad nevšimli před konzumací, věřte, že byste to poznali nejpozději v okamžiku, kdy byste med poprvé vložili do úst – je nakyslý.
Když med kvasí nebo je již zkvašený, je to nezvratný proces, který nelze zastavit.
Ke zkvašení ale může dojít i přímo u vás doma, pokud budete med nevhodným způsobem skladovat. Stačí, když špatně utáhnete víčko u sklenice. Med má totiž schopnost nasávat do sebe okolní vlhkost. A to je ten hlavní problém. Pokud totiž vlhkost v medu, respektive hladina vody v něm, přesáhne hranici zhruba 21 %, dojde ke kvašení a nevratnému znehodnocení medu.
Když vám med zkvasí, jediná rada je med vyhodit a koupit jiný. Jakmile totiž ke kvašení dojde, už není cesty zpět.