Oleandr obecný, latinsky Nerium oleander, je dekorativní keř až strom a jediný zástupce rodu oleandr (Nerium). Je charakteristický poměrně úzkými zelenými listy a různobarevnými květy, nejčastěji se jedná o růžovou, žlutou a bílou variantu. U oleandru platí jedno pravidlo: má mít „hlavu“ na slunci a „nohy“ ve vodě, to znamená, že potřebuje hodně slunce, hodně vody, a nadto pravidelně hnojit.
Žloutnutí listů
Pokud listy mění barvu, začínají žloutnout a hnědnout, může se jednat o Fomovou hnilobu.
Jaká je to choroba
Pokud je oleandr napaden Fomovou hnilobou, je na průřezu stonku vidět zhnědlé pletivo. Příčinou je dlouhodobé umístění ve vlhkém a chladném prostředí, často jde také o přehoustlé keře a trvalé přemokření pěstební nádoby či nevhodný těžký pěstební substrát.
Co s tím dělat
Napadené části rostlin je nutné odstranit až do zdravého pletiva a vylepšit pěstební podmínky. Je možné použít jako prevenci přípravek Previcur.
V naší poradně s názvem DRACENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Muzete prosim poradit, jak docilit zesileni stonku. Nekdo poradil, ze to co uriznu zakoreni i ve vode, to se take stalo a uz vesele roste :-). Ale pahylek, ktery zustal jsem mela stale vlhcit, aby nezaschl, pry pod rezem vyrasi nove vyhony. To jsem podctive delala, bohuze stejne odumrel. Nyni mam jeste jednu na velice tenkem stonku, tedy jen jeden vyhon a bojim se, aby po rezu korunky stavajici rostlina neumrela, no :-(
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracenu je nejlepší pěstovat vždy z terminálního výhonu. To znamená uříznout olistěnou část a nechat zakořenit ve vodě. Pokud je holý kmínek dostatečně dlouhý, jako ve vašem případě, tak ho můžete nařezat na kousky 15 až 20 cm dlouhé a rovněž nechat zakořenit ve vodě. Kořenový systém tropických rostlin v našich bytových podmínkách rychle degraduje a původní rostlina pak přestává odolávat nemocem a vyžaduje velké pěstební obaly.
Pahýl kmínku původní rostliny obrazí jen pokud je vystaven dostatečně silnému a dlouhému dennímu světlu. Na jeho vlhčení příliš nezáleží.
Fomová hniloba (Phoma sp.): Listy mění barvu, začínají žloutnout a hnědnou. Na průřezu stonku je viditelné zhnědlé pletivo. Příčinou je dlouhodobé umístění ve vlhkém a chladném prostředí, často také přehoustlé keře a trvalé přemokření pěstební nádoby či nevhodný těžký pěstební substrát. Napadené části rostlin musíme odstranit až ve zdravém pletivu a vylepšit pěstební podmínky. Použití přípravku Previcur pomůže jako prevence.
Šedá hniloba (Botrytis cinerea): Pletivo stonků je vodnaté a zahnívá, při vyšší vzdušné vlhkosti se pokrývá šedivým porostem houby. Plíseň se vyskytuje především v období, kdy jsou oleandry vystaveny prudkému kolísání suchého a chladnějšího prostředí s vlhčím a teplejším. Starší listy a odumřelé části rostlin je nutné odstranit. V zimních měsících udržujeme sušší prostředí a zabraňujeme dlouhodobému ovlhčení listů. Aplikace fungicidu má význam především při zvýšeném infekčním tlaku.
Bakteriální uzlovitost (Pseudomonas syringae pv. sevastanoi): Na listech se objevují černé skvrny se žlutým lemem. Výhony praskají a tvoří se „nádory“. Vlivem silného napadení jsou vrcholky výhonů, květy a plody hnědočervené a odumírají. Napadené listy je nutné okamžitě otrhat a zajistit rychlé osychání listů. Jako prevence se u zdravých rostlin provádí ošetření přípravkem Champion 50 WG.
Puklicovití (Coccidae): Patří k nejčastějším a nejzávažnějším škůdcům. Na listech a výhonech se objevují bělavé až žlutohnědé vyvýšeniny. Při počátečním napadení se dají odstranit štětcem namočeným ve slabém lihovém roztoku. Při větším plošném výskytu se provádí opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool nebo přípravkem Careo koncentrát.
Mšice (Aphididae): Listy jsou v důsledku sání mšic zkadeřené a žloutnou, při silném napadení se pokrývají lepivou medovicí, kterou mšice produkují. Na této medovici se druhotně usídlují černě. Vhodnou ochranou je trvalé umístění žlutých optických lapačů. V případě zjištění napadení mšicemi provádíme opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool. Naprosto ideální je použití biologického predátora – parazitické vosičky Aphidius colemani. Tato vosička o velikosti 0,5 mm vyhledává mšice, do kterých klade vajíčka. Tím dochází k usmrcení mšic a v mumifikovaném těle se následně vyvíjí další generace vosiček, které pokračují v parazitaci.
Třásněnka západní (Frankliniella occidentalis): Způsobuje kromě přenosu viróz deformaci mladých listů a zakrnění vrostlého vrcholu. Třásněnky se silně rozmnožují v květech, ty jsou znečištěny pylem a mají zhnědlé okraje. Ochranu je možné provádět postřikem přípravkem Vertimec, ale i zde opět jednoznačně upřednostňujeme biologickou ochranu pomocí dravého roztoče Amblyseius cucumeris a trvalým umístěním modrých optických lapačů.
V naší poradně s názvem RAJČATA A JEJICH CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
u balkonových rajčat mě opadali listy.nevím čím to je. děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejčastější příčinou, kdy rostlina rajčete ztratí naráz všechny listy, je stres ze sucha. Existuje postup, jak přimět rajče, aby se znovu olistilo pomocí postřiku dusičnanu amonného, ale zdržení, které to pro rostlinu znamená, je tak velké, že již prakticky nestihne začít rodit, tedy v našich podnebných podmínkách. Je tedy rozumnější tyto bezlisté rostliny nahradit rostlinami novými - zdravými a bedlivě dodržovat pěstební nároky rajčete, aby nedošlo k dalšímu vystresování rostlin.
Formuláře ČEZ Distribuce lze stáhnout na oficiálních stránkách distributora nebo vyplnit přímo v distribučním portálu. Nejčastěji jde o žádost o připojení elektrického zařízení nebo formulář pro změnu rezervovaného příkonu.
Na webu distributora najdete přehled všech dokumentů ve formátu PDF. Ty lze vyplnit elektronicky nebo vytisknout a podepsat. V posledních letech se ale stále více používá online podání, protože systém automaticky kontroluje některé chyby ve formuláři. Pokud například chybí povinné údaje nebo přílohy, portál vás na to upozorní ještě před odesláním žádosti.
Jak podat žádost o připojení elektřiny
Pro připojení domu nebo pozemku je potřeba podat žádost o připojení elektrického zařízení. Tento formulář slouží k vytvoření nového odběrného místa v distribuční síti.
Žádost lze podat elektronicky prostřednictvím distribučního portálu nebo jako vyplněný PDF dokument. Distributor následně posoudí kapacitu sítě a stanoví technické podmínky připojení. Ty obvykle zahrnují požadavky na elektroměrový rozvaděč, velikost jističe a umístění přípojky. Celý proces může trvat několik týdnů až měsíců podle složitosti připojení.
Kolik stojí připojení elektřiny ČEZ
Cena za připojení elektřiny se odvíjí především od velikosti hlavního jističe. Tento poplatek představuje cenu za rezervovaný příkon v distribuční síti.
Například běžný rodinný dům s jističem 3x25 A zaplatí za připojení přibližně několik desítek tisíc korun. Do této ceny se ale nezapočítávají práce elektrikáře ani budování přípojky na pozemku. Tyto náklady se mohou výrazně lišit podle délky kabelového vedení nebo složitosti instalace.
Jak dlouho trvá připojení elektřiny
Doba vyřízení žádosti o připojení elektřiny závisí na technické náročnosti projektu. U jednoduchých připojení může být proces hotový během několika týdnů.
V praxi ale často trvá celý proces několik měsíců. Distributor musí nejprve posoudit kapacitu sítě, připravit technické podmínky a následně probíhá realizace přípojky. Pokud je nutné posílení elektrického vedení nebo výstavba nové infrastruktury, může se doba připojení ještě prodloužit.
Jak zvýšit jistič u ČEZ Distribuce
Zvýšení výkonu elektřiny se řeší podáním formuláře žádost o změnu rezervovaného příkonu. Tento dokument slouží k úpravě velikosti hlavního jističe.
Distributor po podání žádosti zkontroluje, zda je elektrická síť schopná vyšší výkon dodat. Pokud ano, vydá technické podmínky pro změnu jističe. V některých případech může být nutné upravit elektroinstalaci nebo elektroměrový rozvaděč. Proto je dobré celý proces konzultovat s elektrikářem.
V naší poradně s názvem PROČ SE KROUTÍ PLODY OKUREK HADOVEK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Kůra.
Proč se kroutí okurky hadovky jsem se nikde nedozvěděl - Kůra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vině bývají nejčastěji problémy s opylováním. I když je ve vaší zahradě spousta opylovačů, podmínky nemusí být vhodné pro zajištění úplného opylení. Pokud nejsou květy okurek opyleny, plodí se z nich křivé okurky. Aby byl pyl potentní, vyžaduje polovlhké a teplé podmínky, a když je příliš sucho a horko nebo se během kvetení vyskytnou dlouhodobé deště, nemusí být vaječníky okurek plně opyleny. Chcete-li dosáhnout lepších výsledků opylení, můžete okurky opylovat ručně. Jak na ruční opylování a mnoho dalších odpovědí na to, proč se kroutí okurky hadovky naleznete zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj. Okrasné kamélie, například Camellia japonic
V naší poradně s názvem ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Dobrý den, prosím o radu ohledně vinné révy. Mám tedy jen jedinou hlavu :-) , žiju na Valašsku (Halenkov) a podmínky zde nemám dobré. Půda nepropustná , těžká, jižní svah .... Nicméně v loňském roce jsem měla nádhernou úrodu, ale o celou jsem přišla díky mouchám.
Neuvěřitelné množství much, včel, vos a všelijaké jiné havěti mi denodenně napadaly hrozny. Dávala jsem různé lapače a stovky much pochytala, ale bez valného úspěch zachránit hrozny. Prosím, abych předešla letos něčemu podobnému, jak hrozna ochránit ?
Děkuji za ochotu
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste kolem rostliny vytvořit ohrádku ze světlo propustné textilie. Třeba pomocí latěk, na které ji přehodíte. Okraje pak upevněte dole zeminou a dobře ukotvěte šňůrami do stran, podobně jako stan. Dovnitř dejte lapač. Takto bude moci k rostlině pronikat dostatek světla, vody a vzduchu při současném zabránění přístupu hmyzu. Při údržbě rostlinu odkryjte.
Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.
Množení muškátů semeny
Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.
Množení muškátů řízkováním
Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.
Kalanchoe není příliš náročná, vyhovuje jí téměř jakékoliv umístění, má ráda dostatek světla, ale neměla by být na přímém slunci. Rostlině vyhovuje obvyklá pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V létě jí svědčí teplo a přiměřená zálivka. V zimě by se měla teplota pohybovat od 10 do 15 °C. Pěstujete-li kalanchoe při nízké teplotě, omezte i zálivku, v zimě ji udržujte téměř v suchu.
Tato pokojová rostlina je nejen nenáročná na vodu, ale také na vlhkost vzduchu. Zalévejte ji nejlépe měkkou, odstátou vodou. V pěstební nádobě by měla být drenáž, abyste zabránili přemokření rostliny. Příliš chladné a vlhké stanoviště může být příčinou toho, že rostlina neroste. Ačkoli má kalanchoe sukulentní charakter, trvalý nedostatek vody nemiluje. Platí proto obecné pravidlo, že čím vyšší je teplota a čím sušší je vzduch, tím více musíte rostliny zalévat.
Od března do srpna či září přihnojujte rostlinu 1x za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro kaktusy. Mladé rostliny přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vysazujte je do širokých, nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl být lehký a propustný a měl by mít takovéto složení: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl písku a 1 díl kompostové zeminy. Někteří pěstitelé doporučují do zeminy přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Když chcete kalanchoe přesadit, seřízněte po odkvětu horní část rostliny, rostlina následně vytvoří nové výhony a zůstane kompaktní.
A jak přimějete kalanchoe ke kvetení? Uměle jí zkraťte den. Pokud rostlinku budete 4 až 6 týdnů vystavovat dennímu nebo umělému světlu na pouhých 8 až 10 hodin denně, měla by rozkvést, a to v jakoukoli roční dobu. Zastínit ji můžete například zakrytím neprůhlednou nádobou nebo krabicí, pozor, také pouliční osvětlení může kvetení překazit.
V naší poradně s názvem KALA DO INTERIÉRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
jako dárek jsem dostala kalu v barvě růžové,hned jsem si prostudovala její pěstování a jaké bylo pro mě smutné zjištění,když po 10 dnech začla uhnívat aniž bych ji vůbec zalila,nevíte čím to může být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Problém bude v tom, že jste rostlinku dostala asi nakaženou hnilobnou nákazou od předchozího pěstitele. Často za to můžou skladovací podmínky prodejce a nevhodná péče, obvykle ve velkých hobby-marketech. Pokud rostlina uhnila, tak ji již nic nezachrání a bohužel se s ní budete muset rozloučit. Kala je velmi náchylná na tento typ nákazy, protože ke svému růstu potřebuje dostatečně zamokřený substrát a vlhkost prostě hnilobné zárodky přitahuje a prospívá jim.
Voskovka má ráda dostatek slunečních paprsků, proto je vhodné umístit květináč s touto rostlinou na okno obrácené k jihu. Dařit se jí bude i na oknech orientovaných na východ, jihovýchod nebo jihozápad. Neměla by být ovšem na přímém slunci, protože jí mohou listy začít žloutnout nebo se pálit. Tuto rostlinu můžeme i letnit.
Pro pěstování voskovek je vhodná normální pokojová teplota pohybující se kolem 25 °C (maximálně však 28 °C). V zimě by neměla teplota klesnout pod 15 °C.
Pěstební substrát by se měl skládat z lehké drnovky, listovky, rašelinového substrátu, humusu a písku, vše ve stejném poměru. Substrát si můžeme namíchat sami nebo jej zakoupit již předpřipravený. K dostání je v každém větším zahradnictví.
Voskovku pravidelně zaléváme měkkou, odstátou vodou pokojové teploty. V pěstební nádobě by měla být dobrá drenáž, zabráníme tak přemokření a následnému uhnívání kořenů rostliny. Svědčí jí také pravidelné rosení listů, avšak květy nerosíme. Pěstujeme-li voskovku při nízké teplotě, omezíme i zálivku. Málo nebo naopak mnoho vody způsobuje poruchy v růstu rostliny. Od března do září rostlinu přihnojujeme 1x za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které zředíme s vodou.
Mladé rostliny přesazujeme každý rok, starší rostliny každé 2 až 3 roky. Na jaře lze rostlinu množit stonkovými řízky, které zakořeňují pro teplotě půdy okolo 20 °C.
Bělavé květy vytvářejí husté okolíky na krátkých ztloustlých postranních výhonech. Po odkvětu se nesmí odstranit, protože se na nich stále zakládají nové květy i v dalších letech. Nejbohatší květenství mají zejména starší rostliny. Při zakládání květů nesmíme rostlinu přemísťovat. Voskovky mohou dosáhnout velkého stáří. V zimě vyžadují světlo a chladno, jinak nezaloží poupata. Tato rostlina snese suchý vzduch a tvrdou vodu.
Ve svém příspěvku VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?
Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.
Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.
U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.
Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.
V minulém století k nám přicházely odrůdy z jiných zemí cíleně vyšlechtěné a tam registrované, které se vyznačovaly takovými pěstitelskými vlastnostmi a takovou kvalitou vín, že se postupně rozšířil
Ve svém příspěvku ŘÍZKOVÁNÍ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hradecký.
Zdravím,na zakořeňování révy v zimních měsících nemám podmínky,zakořeňuji výhradně zelenýmy řízky s použitím stimulátoru,řízky odebrané v červnu do podzima v pohodě prokoření malý květináč v průměru 5cm,proto přesazuji do průměru 10cm v červenci,do podzima vyrostou některé i dva metry,př.Muškát blue,Attika,Melinda,Premier atd.V listopadu jsou kmínky zdřevnatělé ale venku je přes zimu nenechávám,jsou v chladné místnosti,na jaře je pak normálně zasadím do volné upravené půdy,dělám to tak přes 15 let a keře normálně rodí,úplně v pohodě se dá za zelena nařízkovat i Vostorg který z vyzrálých řízků skoro ani nejde zakořenit,když ho dvakrát nebo třikrát přesadíte od malého květináče po 15cm v průměru tak udělá velký kořenový bal a ve volné půdě uš roste bez problémů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Myslím, že každého drobného pěstitele budou nejvíce zajímat odrůdy stolní. Existují také rezistentní stolní odrůdy?
Ve státní knize odrůd je zapsaná jen jediná. Jmenuje se Arkadia a pochází z Výzkumného ústavu v Oděse, kde vznikla křížením odrůd Moldova a Cardinal, a pojmenovali ji tam Nasťa. Pro přehlednost ještě jednou: u nás je to Arkadia, v Oděse Nasťa. Moldova je interspecifický kříženec mezi odrůdami Guzal Kara a Seyve Villard 12.375; Cardinal je kříženec původem z Kalifornie. Odrůda Arkadia byla k nám introdukována /uvedena jako nová/ a pochopitelně prošla státními odrůdovými zkouškami. Má velmi velký hrozen, poměrně hustý, s velkými bobulemi. Na nich je velmi zajímavý tvar: jsou trochu protáhlé do špičky, tento tvar se ampelograficky nazývá vejčitý. Barva slupky je zelenožlutá, v pěkných ročnících až zcela žlutá. Bohužel je náročná na podmínky, daří se jí v teplých a chráněných polohách s dostatkem vláhy – tedy je vhodná pro hlinitopísčité nebo písčitohlinité půdy. Sklízí se začátkem září. Velmi dobře odolává peronospoře, o něco hůře odolává padlí. Odolnost k plísni šedé je střední, stejně jako odolnost k mrazům. Velmi se doporučuje provádět redukci hroznů a to už ve fenofázi zavěšování (velikost hrášku – viz leden), nejlépe je ponechat na jednom letorostu jen jeden hrozen. Arkadia krásně vypadá na pergole, avšak zde bych důrazně doporučila jen malé zatížení a důsledně provádět zelené práce, i když se to ve výšce bude zdát obtížné. Tady je fotografie odrůdy Arkadia:
Na trhu se sazenicemi stolních odrůd je možné se setkat s řadou dalších stolních odrůd, které se k nám dostaly z různých jiných zemí. Proto se o některých z nich zmíním. V dobách, kde se v Evropě objevili první mezidruhoví kříženci, se u nás tehdy rozšířila americká odrůda Isabella, která se u drobných pěstitelů udržela řadu desítek let. Předpokládá se, že je křížencem Vitis labrusca a Vitis vinifera. A právě druh Vitis labrusca této odrůdě předal typické chuťové vlastnosti – výrazné tóny jahod či malin, které se také tehdy označovaly jako „liščina“ („fox“). Naši předkové již velmi brzy po introdukci těchto typů kříženců došli k závěru, že takovéto přespříliš výrazné ovocné vůně a chuti do charakteru evropských vín nepatří, dokonce v některých zemích byly další výsadby těchto kříženců zakázány. Nicméně v současné době nastává u některých prodejců „vzkříšení“ slávy „labruskoidních“ vín a sem tam se na trhu můžete setkat s dovozy amerických vín s označením Labrusca. Můj skromný názor je ten, že tyto příchutě opravu do evropských vín nepatří. Z pěstitelského hlediska to však zajímavá odrůda je, protože není n
V naší poradně s názvem SVĚTLÉ TEČKY NA LISTECH RAJČATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Poddaná.
Poradí mi někdo s touto záhadou. Na listech rajčat se tvoří světlé tečky. Listy jsem prohlédla lupou a jsou jinak naprosto čisté. Sazenice pěstuji na balkoně orientovaným západním směrem. Podle mne ideální podmínky. Na přepikýrování jsem koupila hlínu, bohužel už si nepamatuji od jakého dodavatele.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Svilušky, ty na listech u rajčat dělají přesně tyhle tečky. A to, že jste je nenašla lupou, je normální. Svilušky totiž listy rajčat sají jen krátce a pak hned místo opouští. Svilušky nesnáší vlhké počasí, takže v současných deštivých dnech se situace nebude zhoršovat, ale jakmile se vzduch vysuší a vysvitne slunce, udeří znovu. Nejlepší zbraň proti sviluškám je přípravek NISSORUN 10 WP, který je sice neusmrtí, ale zbaví je možnosti množení a tím způsobí jejich vymření.
To, že převislá vrba usychá, ještě neznamená, že je mrtvá. Rozhodující je stav pletiv pod kůrou.
Proveďte test škrábnutím na větvích i kmeni. Pokud je pod kůrou zelené pletivo, strom je živý. Úplně suché a hnědé pletivo signalizuje vážné poškození. U mladších stromů je šance na obnovu vysoká, pokud odstraníte příčinu stresu. Živý kmen je hlavním znakem vitality.
Jak poznám, že je vrba ještě živá?
Životaschopnost převislé vrby ověříte pružností výhonů a kontrolou pupenů.
Živý výhon je ohebný a neláme se snadno. Pupeny by měly být pevné a ne vyschlé. Pokud kombinujete test škrábnutím s kontrolou pupenů, získáte poměrně spolehlivý obraz vitality. Zdravý strom reaguje na zlepšení podmínek během jedné sezóny.
Proč žloutnou listy převislé vrby?
Nejčastější příčinou, když převislá vrba žloutne, je nesprávný vodní režim.
Sucho i přemokření způsobují podobný vizuální efekt, ale vyžadují odlišné řešení. Zkontrolujte vlhkost půdy do hloubky a sledujte strukturu listů. Žluté a křehké listy často signalizují sucho, zatímco měkké a povadlé mohou ukazovat na přelití. Včasná úprava zálivky obvykle vede k nápravě.
Je to sucho, nebo přelití?
Rozdíl mezi sucho vs. přelití poznáte podle stavu půdy a struktury listů.
Suchá půda do hloubky a křehké listy ukazují na nedostatek vody. Naopak těžká, mokrá půda a měkké listy naznačují přemokření. Pokud si nejste jistí, odeberte vzorek půdy z hloubky 10 cm. Správná diagnostika je klíčem k tomu, aby se převislá vrba mohla zotavit.
Mám vrbu vykopat a zasadit novou?
Výměna stromu má smysl pouze tehdy, pokud je kmen i většina větví zcela suchá.
Pokud převislá vrba usychá jen částečně a test vitality prokáže živé pletivo, je většinou lepší pokusit se o záchranu. Ekonomicky se vyplatí investovat do nové výsadby až tehdy, když dvě sezóny po sobě nepřinesly žádné zlepšení a strom nevytváří nové pupeny.
Kolik stojí výměna převislé vrby?
Cena nové výsadby se obvykle pohybuje mezi 2 000 až 6 000 Kč podle velikosti stromu.
Náklady zahrnují sazenici, případnou úpravu půdy a práci. Pokud je převislá vrba mladá a částečně vitální, bývá záchrana levnější než kompletní výměna. Před rozhodnutím zvažte i čas, který by nová výsadba potřebovala k dosažení podobného efektu.
Může se vrba vzpamatovat sama bez zásahu?
Bez úpravy podmínek se převislá vrba obvykle plně nezotaví.
Pokud je příčinou sucho nebo přelití, je nutné upravit zálivku a půdní podmínky. Strom sice může krátkodobě reagovat, ale bez odstranění příčiny se problém vrátí. Aktivní přístup výrazně zvyšuje šanci na obnovu vitality během jedné až dvou sezón.
Ve svém příspěvku CHOROBY SAZENIC RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Trnková.
Dobrý den,mám sazenice rajčat doma vypěstovaných ze semínek.Již mají 3patra listů a na posledním patře se začali kroutit nové výhonky a zdá se,že nerostou jak by měli.Kroutí se jen nové výhonky,spodní listy jsou v pořádku.Sázela jsem do země pro osivo koupené v zahradnictví.
Na listech není vidět žádný škůdce.Může mi někdo poradit?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veselý Stanislav.
Dobrý den,
mám ten samý problém s kroucením horních listů, neboli celých špiček.
Málé příznaky jsem již pozoroval při koupi sadby. Domníval jsem se, že je to způsobeno změnou prostředí, či přechodem sadby na jiné podmínky. Rostliny sice rostou, ale ono kroucení listů na špičkách přetrvává. Nevím co s tím ! Celkový vzhled rostlin není to správné "ořechové". Jsem z toho zklamaný.
Prosím o radu.
Děkuji Veselý.
Síran hlinitý se používá také ke změně barvy květů hortenzií na modrou zvýšením kyselosti půdy. Hortenzie potřebují pro modré květy hliník v půdě a přítomnost hliníku v kombinaci s kyselými půdními podmínkami umožňuje modravý efekt.
Jak to funguje:
Hliník: Hliník je nezbytný pro modré květy hortenzií.
Síran hlinitý: Síran hlinitý je zdrojem hliníku a také snižuje pH půdy, takže je ideální pro rostliny milující kyselinu, jako jsou hortenzie.
Aplikace: Síran hlinitý se obvykle rozpouští ve vodě a aplikuje se jako závlaha. Roztok se aplikuje na půdu kolem báze rostliny, přičemž se vyhýbá kontaktu s listy.
Důležité informace:
Testování půdy Před aplikací síranu hlinitého se doporučuje otestovat pH půdy, abyste určili vhodné množství.
Dávkování aplikace Pečlivě dodržujte pokyny k přípravku, protože nadměrná aplikace může rostlině poškodit. Kamenec amonný aplikujte rovnoměrně a vyhněte se přímému kontaktu s kořeny rostlin, protože by mohl způsobit poškození. Ačkoli může být kamenec amonný prospěšný, je zásadní používat ho s mírou. Nadměrná aplikace může vést k hromadění hliníku v půdě, což může být pro rostliny toxické.
Zalévání Po aplikaci síranu hlinitého rostlinu důkladně zalijte, aby se lépe rozpustil a dostal ke kořenům.
Opětovná aplikace Aplikaci opakujte každé několik týdnů během vegetačního období podle potřeby.
Bezpečnost Při manipulaci se síranem hlinitým vždy používejte rukavice a ochranu očí. Vždy se braňte vdechování prachu z kamence.
Další faktory Síran hlinitý je sice klíčovým faktorem při změně barvy, ale na konečnou barvu květu mají vliv i další podmínky, jako je kultivar hortenzie a celkové pěstební podmínky.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Koupil jsem v zahradnictví 2 hlavy vinné révy.Jedna ani po cca 6-ti letech neměla ani hrozen,druhá odkvete a pak hrozny uschnou.Mám je hlavně jako porost pergoly,ale i tak mě to štve.Dá se s tím něco udělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě nemáte vhodné podmínky pro zakoupenou odrůdu. Je potřeba se podívat po okolí, zda-li někde roste réva, která plodí. Tu si namnožit a nahradit s ní vaše dvě stávající. Taktéž můžete révu na pergole nahradit například vistárií, která vám bude dělat radost svými nádhernými květy a stávající révu pěstovat na jiném místě.
Chcete mít papriky na zahrádce nebo na slunném balkóně? Můžete si je vypěstovat ze semínek. Pro pěstování paprik ze semen začněte s klíčením semen uvnitř na konci zimy pomocí směsi pro výsev semen. Pro optimální klíčení udržujte teplou teplotu (27–32 °C) a pamatujte si, že papriky mají rády teplo zdola. Jakmile se sazenice vyvinou, přesaďte je do jednotlivých květináčů a postupně si je aklimatizujte na venkovní podmínky, než je vysadíte do zahrady. Bude to trvat 2,5 měsíce.
Klíčení
Začněte v interiéru: Semena začněte vysévat 8–10 týdnů před posledními očekávanými mrazy, tedy od poloviny února.
Směs pro výsev semen: Použijte dobře propustnou směs pro výsev semen.
Teplota: Pro klíčení udržujte teplou (27–32 °C). Papriky dobře klíčí a následně dobře rostou, když mají teplo zespodu. Proto je umístěte na vyhřívanou podložku a nastavte ji na uvedenou teplotu.
Hloubka výsadby: Semena vysejte do hloubky asi 0,6 až 1,2 cm. Dejte jich do každé buňky sadbovače několik. Později je vyjednotíte.
Zalévání: Půdu udržujte trvale vlhkou, ale ne přemokřenou.
Světlo: Jakmile sazenice vyklíčí, zajistěte jim dostatečné sluneční světlo. Můžete je přenášet podle toho, kde u vás v interiéru svítí slunce. Můžete také použít elektrické pěstební lampy.
Přesazování a pěstování
Jednocení: Jakmile sazenice mají několik pravých listů, prořeďte je na jednu rostlinu v každé buňce sadbovače nebo v květináči a odstraňte ty nejslabší.
Přesazování: Jak sazenice rostou, přesazujte je do větších květináčů, aby se mohly rozvíjet kořeny.
Otužování: Sazenice postupně aklimatizujte na venkovní podmínky tím, že je před vysazením na zahradě vystavíte po dobu 1–2 týdnů rostoucímu množství slunečního záření a nižším teplotám, které v tu dobu panují přes den venku, přičemž pobyt venku postupně prodlužujte až do pozdních hodin. Nebo je můžete od půlky března vynášet ven na přímé slunce a odpoledne je před západem vždy uklidit.
Výsadba papriky na zahradě: Sazenice venku vysaďte do dobře propustné půdy bohaté na organickou hmotu. S výsadbou počkejte, až budete mít jistotu, že přes noc teplota neklesne pod 6 °C.
Rozestupy: Rostliny udržujte od sebe vzdálené 30–45 cm v závislosti na odrůdě.
Podpěra: Během růstu rostlin jim poskytněte oporu, například kolíky nebo klece.
Zálivka: Pravidelně zalévejte, zejména v obdobích sucha.
Hnojení: Používejte hnojivo určené pro plodovou zeleninu, zejména po objevení prvních květů.
Hubení škůdců a chorob: Sledujte rostliny, zda se na nich nevyskytují škůdci a choroby, a v případě potřeby podn
V naší poradně s názvem VÝŠKA THUJI MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Sadílková.
Dobrý den prosím kolik můžou mít thuje na výšku mezi sousedy a z jaké strany se to měří, když mají sousedi níž pozemek cca 20 cm zda z naší strany, nebo z jejich podle mého názoru by se to mělo tykak našeho pozemku, kde jsou thuje a pravidelné udržované a vysazení v roce 2010, myslím od roku 2015 jsou už jiné podmínky děkuji Vám za odpověď s pozdravem Sadílková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Občanský zákoník neudává maximální výšku živého plotu mezi sousedy. Vychází se zde z logiky moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. V ideálním případě by vaše thuje neměly sousedovi stínit, zasahovat větvemi na jeho pozemek a znečišťovat ho. Na druhé straně máte právo oplotit svůj pozemek oplocením až do výšky 1,2 m od okolního terénu. Pokud si chcete postavit vyšší plot, potřebujete stavební povolení, ke kterému se soused může nesouhlasně vyjádřit.
Chcete li mít thuje na hranici pozemku vyšší než 1,2 m, měli byste si se sousedem vyjednat písemnou dohodu a nebo ústní za přítomnosti nezávislého svědka, například starosty obce.
Představa, že rostliny nemohou být v blízkosti tújí, není zcela přesná. Túje jsou obecně odolné a přizpůsobivé, ale některé rostliny nejsou ideálními společníky. I když neexistuje definitivní seznam rostlin, které absolutně nelze vysazovat v blízkosti tújí, určité druhy nebo kombinace mohou bránit jejich růstu nebo vytvářet méně než ideální podmínky. Patří sem rostliny, které soutěží o zdroje, jako je voda a živiny, nebo ty, které preferují velmi odlišné půdní nebo světelné podmínky.
Rostliny, které by mohly konkurovat tújím
Bujné rostliny s mělkými kořeny
Velké, rychle rostoucí rostliny s rozsáhlým kořenovým systémem mohou konkurovat tújím o vodu a živiny, zejména v prvních letech po výsadbě. Příkladem mohou být některé agresivní půdopokryvné rostliny nebo velké keře s podobnou kořenovou strukturou.
Rostliny, které preferují velmi odlišné půdní podmínky
Túje obecně preferují dobře propustnou půdu. Výsadba v blízkosti druhů, které preferují velmi vlhké nebo velmi suché podmínky, může vést k problémům buď pro túje, nebo pro druhou rostlinu.
Rostliny milující stín
Túje sice snášejí určitý stín, ale daří se jí na plném slunci. Výsadba v blízkosti rostlin, které absolutně vyžadují stín, nemusí být ideální.
Rostliny, které potřebují více světla
Naopak, pokud je túje vysazena na místě, které má příliš málo světla, nemusí se jí dařit. Proto dbejte na celkové světelné podmínky v dané oblasti.
Přehuštění výsadby
Vyhněte se výsadbě tújí příliš blízko k jiným rostlinám, zejména pokud jsou také velké nebo rychle rostoucí. To může vést k přehuštění a konkurenci.
Škůdci a choroby
I když je túja obecně odolná vůči škůdcům, její výsadba v blízkosti rostlin, které jsou náchylné ke stejným škůdcům nebo chorobám, může zvýšit riziko problémů.
V naší poradně s názvem DÍRKY V LISTECH BOBKOVIŠNĚ 14 DNŮ PO ZASAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobrý den, 14 dnů po zasazení se objevily dírky v listech bobkovišně a některé listy žloutnou.
Bude potřeba nějaký postřik?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jsem si docela jistý, že je to buď bakteriální nebo houbová skvrnitost listů. Navrhuji nechat to, protože rostliny mohou tento problém překonat samy. Primární příčinou jsou příznivé povětrnostní podmínky pro skvrnitost listů. Pokud je to moc špatné a rostliny mají napadeno více než 30 % listů, pak by mohl být dobrý nápad použít fungicid, například LOVELA MERPAN 80 WP.
Kdy je úplně nejlepší termín pro výsev paprik v Česku?
Nejlepší termín výsevu paprik je únor, kdy už je dostatek světla a zároveň mají rostliny dost času zesílit.
Únorový výsev dává paprikám prostor pro pomalý, ale stabilní růst. Z praxe vychází jako nejvyrovnanější řešení pro sladké i chilli papriky v bytových podmínkách bez nutnosti extrémního přisvětlování.
Mohu zasít papriky už v lednu?
Ano, ale jen při zajištění světla a tepla.
Lednový výsev bez LED přisvětlení a teplého substrátu vede téměř vždy k vytáhlým a slabým sazenicím. Pokud tyto podmínky nemáš, leden se nevyplácí.
Proč mi papriky nevzejdou?
Nejčastější příčinou je přemokřený a studený substrát.
Semena paprik snadno zahnívají. Pokud po dvou týdnech není vidět žádný klíček, je výsev většinou ztracený a nemá smysl čekat déle.
Proč se sazenice paprik hned po vzejití vytahují?
Vytahování znamená nedostatek světla, nikoli chybu v zálivce.
Jakmile se klíčky objeví, potřebují okamžitě silné světlo. Pokud ho nemají, stonek se prodlužuje a zeslábne, což už se špatně napravuje.
Má smysl přisvětlovat papriky jen večer?
Krátké přisvětlení nestačí.
Papriky reagují na celkovou délku dne. Ideální je 12–14 hodin světla. Dvě hodiny večer problém nevyřeší, jen ho oddálí.
Mám používat topnou podložku po celou dobu pěstování paprik?
Ne, topná podložka patří pouze ke klíčení, ne k dalšímu růstu.
Vyhřívání zespodu má smysl jen do chvíle, než se objeví klíčky. Jakmile papriky vzejdou, teplý substrát v kombinaci se slabším světlem způsobí vytahování a oslabení stonků. Po vzejití je důležitější světlo než teplo.
Kdy papriky přepichovat?
Přepichování patří do fáze prvních pravých listů, ne dříve.
Příliš brzké přepichování malé klíčky stresuje, pozdní vede k zamotaným kořenům. Ideální moment je, když má rostlina pevný stonek a jasně rozpoznatelné pravé listy. Krátké zpomalení po přepichování je normální a žádoucí.
Proč papriky po přepichování nerostou?
Zpomalení po přepichování je běžná reakce na stres.
Rostlina investuje energii do kořenů, ne do listů. Pokud má dostatek světla a není přelitá, růst se během jednoho až dvou týdnů obnoví. Přihnojování v této fázi většinou napáchá víc škody než užitku.
Kdy začít papriky hnojit?
Příliš brzké hnojení paprikám škodí.
V prvních týdnech mají rostliny dostatek živin ze substrátu. Hnojit má smysl až ve chvíli, kdy rostliny stabilně rostou a mají více pravých listů. Slabá dávka je vždy lepší než silná.
Proč mají papriky světlé nebo žluté listy?
Žloutnutí je nejčastěji reakcí na stres, ne nedostatek živin.
Studený substrát, přemokření nebo nedostatek světla vedou k blednut
V naší poradně s názvem KAMÉLIE HNĚDNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Marešová.
Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásné kamélie, dělají takovou radost během léta svými květy. Jenže co s nimi v zimě? Kamélie snese mrazy, ale nepřežije teploty nižší než -12 °C. Zároveň nemá ráda výkyvy zimních teplot. V našich podmínkách je proto lepší kamélii pěstovat v květináči a na zimu je uklidit do studené světlé místnosti s teplotou od 5 do 15 °C a relativní vlhkostí vzduchu 60%. Kamélie v květináčích se musí umístit do bezmrazých zimovišť, protože pokud ne, hrozí velké nebezpečí, že půda v květináči promrzne a hezké rostlinky mrazivé období nepřežijí. Přesto byste s jejich přesunem do interiéru měli počkat co nejdéle. Kamélie by měly zůstat venku, dokud teploty neklesnou po delší dobu pod bod mrazu, nebo dokud teploty neklesnou pod -5 °C. Poté se rostliny musí přesunout do světlých zimovišť. To může být klidně jen na leden a únor.
Při přezimování kamélií dbejte na následující podmínky a příští rok se budete moci opět kochat svými asijskými kráskami:
- Teplota pro přezimování: 5 – 15 °C;
- Vzdušná vlhkost: okolo 60% - to je velmi důležité dodržet;
- Jakmile půda na povrchu vyschne, zalévejte vodou bez vápníku, aby půda nikdy úplně nevyschla;
- Postříkejte rostliny vlažnou vodou bez vápníku nebo zapněte zvlhčovač pro zvýšení vlhkosti;
- Dokud nenasadí na květ, není nutné kamélie přihnojovat;
Velice důležité je dávat pozor na překročení teplot nad 15 °C. V zimě je třeba se tomu za každou cenu vyvarovat! Kamélie potřebují chladný odpočinek nejméně šest týdnů v roce. To je zásadní pro jejich kvalitu květu a pro budoucí zdravý růst. Vytápěné místnosti proto v žádném případě nejsou vhodné jako zimní stanoviště. Vlivem teplého a především suchého vzduchu z umělého topení totiž choulostivé rostliny rychle odhodí svá poupata a drasticky zkrátí fázi květu. Ideálním místem je proto nevytápěná zimní zahrada, venkovní skleník nebo parapet nevytápěného schodiště. Jakmile se už rozhodnete pro zimoviště, neměli byste ho měnit, protože kamélie během přezimování nesnáší náhlé změny prostředí. V polovině března mohou být kamélie opět vystěhovány ven. Noční teploty by v době vystěhování měly být alespoň +5 °C.
Nejlepší je kamélie přezimovat ve skleníku. Ideálním prostředím pro vaše kamélie v zimě je světlý a chladný skleník nebo zimní zahrada. Pokud tyto dispozice nemáte, tak můžete kamélie umístit i do tmavého studeného sklepa nebo do garáže. Pokud své kamélie necháte přezimovat ve tmě, například ve sklepě, je třeba rostliny po chladné tmě nejprve pomalu přivykat na světlejší a teplejší prostředí. Spící rostlinky můžete v březnu nejprve nastěhovat do chladné světlejší chodby a začít je pomalu více zalévat.
Na počátku našeho povídání jsme révu definovali jako rostlinu teplomilnou a světlomilnou. Z těchto vlastností je možné její požadavky odvodit. Má podobné nároky na teplo jako některé teplomilné ovocné druhy, např. meruňky nebo broskvoně. To je ovšem velmi zjednodušené přirovnání. Vinohradníci pro posouzení vhodnosti lokality pracují s průměrnými denními teplotami, přesněji s teplotami aktivními. Aktivní teplota je z pohledu vinohradníka taková průměrná denní teplota, která je vyšší nežli 10 °C. Jednotlivé číselné hodnoty aktivních teplot se sečtou za celý rok a dostaneme se tak ke čtyřmístnému číslu, označovanému jako „suma aktivních teplot“. Podle jeho velikosti lze posoudit danou lokalitu z pohledu výběru odrůd:
Je-li hodnota sumy aktivních teplot okolo 2 200°C, lze zde v takových polohách vysazovat a pěstovat pouze nejranější odrůdy, např. Čabaňská perla, Jakubské nebo Vrboska.
Pokud se suma aktivních teplot pohybuje okolo hodnoty 2 500°C, jsou místní podmínky vhodné pro středně rané odrůdy, jako je např. Müller Thurgau nebo Modrý Portugal, Chrupky, Moravský muškát a další.
Většina středně pozdní odrůd (např. Veltlínské zelené, odrůdy z rodiny Rulandských, Tramín, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe) a samozřejmě i pozdní odrůdy (Ryzlinky, André, Frankovka aj.) vyžadují nejlepší tepelné podmínky, tj. sumu aktivních teplot 2 700°C a více.
Kolik by mělo být stupňů, aby réva dobře odkvetla?
Průměrná denní teplota by měla být alespoň 15°C. V době iniciace, kdy se vytvářejí buněčné základy budoucích květenství pro následující rok, je nutná teplota nad 20 °C po dobu nejméně čtyř hodin. Iniciace probíhá v nejteplejších měsících; je-li v té době dostatek tepla, vytvoří se základy budoucích květenství na třech, někdy i na čtyřech nodech a dá se počítat se 3 – 4 hrozny na jednom letorostu.
A jak moc révě škodí mráz?
O révu se začínáme bát, když se minimální teploty blíží hranici mínus 15°C, to už totiž pomrzají nejcitlivější části – očka. Při teplotách okolo mínus 20°C pomrzá dvouleté dřevo a v mrazivých dnech s teplotami mínus 22°C můžeme počítat, že dojde i k pomrznutí starého dřeva, tedy kmínků.
A u jarních mrazíků je to jednoznačné: mráz kopřivu nespálí, ale rašící očka či již vyrašené rostoucí letorosty ano. Proto vinaři tři zmrzlé muže nemilují. Sem vložit Obr. 4 s popisem: Poškození vyrůstajících letorostů jarními mrazy
Co réva a voda?
Jak kdy. Nejlepší je, když prší v době před rašením oček. Dále jsou vhodné dešťové srážky po odkvětu, to se zvětšují bobule, a také samozřejmě v době, kdy bobule zaměkají. Déšť ale škodí v čase kve
Nejdříve musíme podle zákona najít odpovědného projektanta, který vypracuje projektovou dokumentaci a který pak odpovídá za správnost, celistvost, úplnost, bezpečnost a proveditelnost stavby. Odpovídá rovněž za technickou a ekonomickou úroveň projektu, včetně vlivů na životní prostředí.
Projektovou dokumentaci, jež zahrnuje i dokladovou část (například stanoviska dotčených orgánů), následně posoudí stavební úřad. Pokud je garáž na našem vlastním pozemku a bude sloužit pouze nám, končí celý oznamovací proces povinností stavebníka oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby.
Mezi základní podmínky umístění garáže patří to, že musí být postavena ve vzdálenosti minimálně 1,5 metru od sousedního pozemku rodinného domu (nachází-li se za plotem pozemek jiný, vzdálenost se dodržet nemusí, vždy ale záleží na konkrétním případu).
Rozhodně stavíme s rezervou, bylo by totiž krátkozraké stavět malou garáž jen proto, že právě vlastníme malé auto. Do garáže se vejde ještě třeba motorka, jízdní kola, sportovní náčiní a skříně na nářadí. Podmínky pro stavbu malých a velkých garáží se liší, přičemž limit je 25 m². Většina dnešních garáží tuto hranici přesahuje.
Malou garáž do 25 m² (na motorku a kola nebo sloužící jako sklad nářadí a podobně) lze na pozemku umístit jen na základě územního souhlasu. Pro jeho vydání musí být prokazatelné, že stavbě nic nebrání (stavba je v souladu s územním plánem, dotčené orgány mají souhlasné stanovisko, všichni účastníci stavebního řízení se stavebním záměrem souhlasí). Poté může stavební odbor vydat územní souhlas dle § 96 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Garáž větší než 25 m² se nejprve musí na pozemek potenciálně umístit. To je úkolem územního rozhodnutí. Potom přichází na řadu stavební povolení. Územní rozhodnutí a stavební povolení lze sloučit a požádat o ně najednou tehdy, když jsou podmínky území jednoznačné. To znamená, že je vše vyřešeno a stavbě nic nebrání: k pozemku se nevážou žádné výjimky; je vyřešen přístup na komunikaci; se stavbou souhlasí sousedi i všechny dotčené orgány; pozemek se nenachází v památkově chráněném území nebo v chráněné krajinné oblasti (a pokud ano, pak odbor památkové péče či příslušný odbor chráněné krajinné oblasti se stavbou souhlasí). Jestliže podmínky území jednoznačné nejsou (například technicky nelze dostát požadavku umístění garáže 1,5 m od hranice pozemku), musí se nejdříve projednat a udělit výjimka o Obecné technické požadavky na výstavbu ve znění pozdějších předpisů , poté přijde na řadu územní řízení a následně stavební povolení.
Garáže můžeme rozlišovat podle toho, z jakého materiálu jsou postaveny, jedná se tedy o garáže zděné, betonové, montované, montované zateplené.
Rozměry garáže se stanovují na základě potřeb zákazníka, přičemž nejmenší rozměr garáže je 5020 x 2900 x 2160 mm (délka x šířka x výška).