Chtěli jste si dát tatarskou omáčku ke svému oblíbenému pokrmu, ale jako naschvál je sklenice v ledničce prázdná? Nevadí, vyrobte si vlastní tatarskou omáčku – a možná už pro ni nikdy nepůjdete do obchodu. Domácí tatarská omáčka je rychlá, levná, a protože použijete jen dobré základní suroviny, nedá se s ní srovnat žádná na trhu nabízená. To samozřejmě platí, pokud budete tatarskou omáčku správně uchovávat, tedy v teplotě 5–10 °C. Při vyšší teplotě totiž tatarka nejen ztrácí své typické chuťové vlastnosti, ale dochází také k rozmnožování nežádoucích mikroorganismů. Nejlépe bude, když ji co nejrychleji spotřebujete, a to do 3 dnů, ale až ochutnáte domácí tatarku, zjistíte, že by to neměl být problém.
Domácí tatarka II.
Suroviny:
1 lžíce plnotučné hořčice
1 lžička octa
200 ml oleje
1 sterilovaná okurka
1 lžička mletého pepře
1 vejce
1 menší cibule
1 lžička soli
podle chuti zelená petrželka
Postup:
Okurku a cibuli nakrájejte najemno a nasypte do vysoké nádoby. Přidejte sůl, pepř, ocet a hořčici a nakonec do mísy vyklepněte vajíčko a zalijte olejem. Tyčovým mixérem vyšlehejte do potřebné konzistence. Pokud je tatarka příliš hustá, můžete přidat trochu oleje.
majonéza (vyrobte si vlastní dle níže uvedených receptů)
1 cibule
2–3 kyselé okurky
špetka soli
špetka pepře
Postup:
Cibuli a okurky nakrájejte na kostičky. Přidejte trochu majonézy, osolte a opepřete dle chuti. Množství surovin je závislé na množství strávníků. Pokud bude tatarka příliš hustá, můžete přidat trošku vody.
Z poloviny teplého mléka, cukru a droždí si uděláme kvásek. Pak přidáme ke kvásku prosátou mouku, sůl, smetanu a vejce. Důkladně promícháme, přilijeme zbytek mléka a vypracujeme vláčné těsto, které dáme na pár hodin odpočinout do lednice. Pak tvarujeme malé placky, které smažíme z obou stran buď ve fritovacím hrnci, nebo jen na pánvi.
Teplé langoše můžeme podávat tradičně s česnekem, tatarkou, kečupem a strouhaným sýrem.
Brambory uvařte ve slupce, po vychladnutí je nakrájejte na malé kousky (plátky nebo kostičky). Přidejte k nim lžičku hořčice, nebo trošku nastrouhaného čerstvého křenu (dobrá je i hořčice s křenem), dále na drobno nakrájenou cibuli (syrovou nebo spařenou) a sůl. Místo tradičního pepře použijte právě trošku mletého koriandru, poté ještě přidejte majonézu nebo tatarku (může být i zakysaná smetana), na kousky nakrájené kyselé okurky, trošku nálevu z okurek (dáváte-li čerstvě vařenou zelenina – mrkev, petržel, celer, hrášek), nebo celou jednu konzervu zeleniny do salátu. Nakonec můžete přidat nastrouhaný syrový celer, alespoň jednu vrchovatou lžíci, který salát zjemní a zajímavě dochutí. Můžete také přidat na tvrdo uvařené vejce a nakrájený salám. Dobře zamíchejte, ale opatrně, abyste ze salátu neudělali kaši. Před servírováním nechejte alespoň 1 hodinu odležet.
Ponorným mixérem vyšlehejte ve vyšší nádobě vejce, postupně vmíchejte také ostatní suroviny, kromě oleje. Ten přidávejte po větších kapkách do té doby, dokud nebude směs rozmixovaná a dokud vše nezhoustne tak, jak máte tatarku rádi. Nakonec můžete vmíchat i jemně nasekanou petrželku, pažitku, či rozmačkaný česnek.
Všechny suroviny by měly mít pokojovou teplotu. Žloutky, hořčici a ocet dejte do větší mísy, přidejte špetku soli, pepře a metličkou pomalu šlehejte. Smíchejte oba druhy oleje a za stálého šlehání jej přidávejte ke žloutkům. Nakonec do směsi vmíchejte čerstvou citronovou šťávu, dle chuti přidejte pepř a sůl. Do takto připravené majonézy nasypte nakrájenou šalotku, okurky, kapary a petrželku. Nakonec vše důkladně promíchejte.
Úplně nadrobno nakrájejte malou cibulku. Přidejte strouhanou sterilovanou okurku a trošku láku (dle chuti). Dosolte a můžete zjemnit troškou mléka (1 až 2 lžíce dle požadované konzistence). Pokud chcete, můžete dochutit svými oblíbenými bylinkami.
Majonézu smíchejte s hořčicí a nastrouhanou nakládanou okurkou, osolte a opepřete. Podle chuti můžete přidat i česnek. Nechte asi 10 minut odležet a můžete podávat ke svému oblíbenému pokrmu.
Květákové placičky se rozpadají nejčastěji kvůli příliš mokrému květáku, nedostatku pojiva nebo nedostatečně rozpálené pánvi.
Květák obsahuje velké množství vody a po uvaření ji ve své struktuře drží ještě více. Pokud se tato voda před přípravou směsi neodstraní, začne se při smažení uvolňovat. Směs se rozvolní a placičky ztratí tvar. Proto je zásadní květák důkladně vymačkat. Pomáhá také použít vejce jako pojivo a smažit placičky na opravdu rozpálené pánvi, aby se rychle vytvořila křupavá kůrka.
Jak udělat křupavé květákové placičky
Křupavé květákové placičky vzniknou díky dobře vymačkanému květáku, správné teplotě oleje a menší velikosti placiček.
Křupavost vzniká ve chvíli, kdy se povrch placičky rychle zatáhne v horkém oleji. Pokud je pánev málo rozpálená, směs začne spíš pomalu nasávat tuk. Placičky pak zůstávají měkké. Důležité je také dělat menší placičky, které se rychleji prohřejí. Když je květák dobře vymačkaný a směs není vodnatá, vznikne na povrchu přirozeně zlatavá křupavá kůrka.
Kolik mouky do květákových placiček
Do květákových placiček obvykle stačí přibližně dvě lžíce mouky na jeden střední květák.
Mouka by měla fungovat pouze jako lehké pojivo. Pokud jí přidáte příliš, směs začne připomínat těsto a placičky budou těžké a moučné. Klíčem není více mouky, ale správně připravený květák. Pokud je květák důkladně vymačkaný, drží směs pohromadě i s minimem mouky. Přidání většího množství mouky většinou jen maskuje problém s vodou v zelenině.
Jak poznat správnou konzistenci směsi na květákové placičky
Správná směs na květákové placičky by měla být měkká, ale zároveň držet tvar při tvarování v ruce.
Pokud směs teče nebo se rozpadá ještě před smažením, znamená to, že obsahuje příliš vody. Naopak velmi tuhá směs signalizuje příliš mouky. Ideální konzistence je taková, kdy lze ze směsi snadno vytvořit placičku, která drží tvar. Když ji položíte na pánev, měla by zůstat kompaktní a nezačít se okamžitě rozpadat. Správná konzistence směsi je jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu.
Co dělat, když je směs na květákové placičky moc řídká
Pokud je směs na květákové placičky příliš řídká, je potřeba odstranit přebytečnou vodu nebo přidat malé množství pojiva.
Nejlepší řešení je vrátit se o krok zpět a květák znovu vymačkat. Často totiž zůstane voda uvnitř směsi. Pomoci může také přidání trochy strouhanky nebo mouky, ale jen v malém množství. Příliš mnoho mouky by změnilo chuť i strukturu placiček. Ideální postup je nejprve odstranit vodu a teprve poté případně lehce upravit konzistenci směsi.
Je tahle fazolová polévka opravdu podle Pohlreicha, když nemá jíšku?
Fazolová polévka podle Pohlreicha je postavená právě na tom, že se obejde bez jíšky a stojí na chuti fazolí a klobásy.
Pohlreich dlouhodobě prosazuje, aby se chuť netlumila moukou. V této polévce se zahuštění řeší částečným mixováním fazolí a tukem ze syrové klobásy. Výsledkem je lehčí, ale plná chuť, která se neztrácí ani druhý den. Pokud byste přidali jíšku, chuť by se uzavřela a celý princip by přestal fungovat.
Mohu místo salsiccie použít běžnou českou klobásu?
Ano, ale výsledek nebude úplně stejný, protože salsiccia funguje jako hlavní nosič chuti celé polévky.
Syrová ochucená klobása uvolňuje tuk i koření přímo do základu. U běžné české klobásy je chuť často už uzavřená uzením. Polévka pak bývá plošší a vyžaduje víc dochucování. Pokud jinou možnost nemáte, použijte klobásu jemnou a přidejte ji opravdu brzy, aby měla čas chuť předat.
Proč je moje fazolová polévka hustá, ale chuťově mdlá?
Nejčastěji je problém v tom, že je hustá díky mouce nebo škrobu, ne díky samotným fazolím.
Když se zahušťuje jíškou nebo se polévka snaží zachránit na konci, struktura sice drží, ale chuť zůstane prázdná. Správná fazolová polévka podle Pohlreicha je hutná proto, že se část fazolí rozmixuje. Pokud chuť chybí, nepomůže sůl, ale lepší základ a kvalitnější klobása.
Kolik fazolí mám vlastně mixovat, aby z toho nebyla kaše?
Ideální je rozmixovat zhruba jednu třetinu obsahu, nikdy celý hrnec.
Pokud rozmixujete vše, polévka ztratí strukturu a připomíná spíš pyré. Když naopak nemixujete skoro vůbec, zůstane řídká. Třetina je kompromis, který funguje dlouhodobě. Důležité je také nemixovat při prudkém varu, aby se chuť neotupila.
Je lepší použít suché fazole, nebo fazole z konzervy?
Obě varianty fungují, ale každá má jiné nároky na postup a čas.
Suché fazole dávají lepší chuť a strukturu, ale vyžadují plánování a delší vaření. Konzervované fazole jsou rychlé a spolehlivé, jen je nutné je dobře propláchnout a hlídat, aby se nerozpadly. V běžném týdnu je konzerva praktická, o víkendu má smysl jít cestou suchých fazolí.
Proč chutná fazolová polévka druhý den lépe než první?
Protože fazole i klobása potřebují čas, aby se chutě skutečně spojily.
Během chladnutí a následného pomalého ohřívání se tuk, koření a fazole propojí. Chuť se zakulatí a vystoupí do popředí. To je další důvod, proč se do této polévky nepřidává mouka – druhý den by struktura byla těžká a nevzhledná.
Co dělat, když je polévka po uvaření příliš řídká?
Když je fazolová polévka řídká, většinou potřebuje čas, ne další suroviny.
Přemýšlíte, čím ozdobit perníčky pro děti? Připravte si polevy dle návodu, a protože jsou plné cukru, namelte si raději třtinový cukr na moučku, než abyste sáhli po bílém cukru. Určitě se to vyplatí. Citróny kupujte ideálně v bio kvalitě nebo je důkladně umyjte pod vodou čistou houbičkou na nádobí.
Postup: Bílek dáme do misky, přidáme moučkový cukr a citrónovou šťávu a třeme tak dlouho, dokud není poleva lesklá a hustá. Pokud je poleva stále řídká, přidáme více cukru, v opačném případě přidáme trochu citrónové šťávy.
Žloutková poleva
Ingredience: 2 žloutky, 100 g moučkového třtinového cukru
Postup: V misce smícháme žloutky s cukrem a třeme, dokud poleva nezhoustne a neleskne se. Pro zvýraznění chuti můžeme přidat polévkovou lžíci citrónové šťávy a cukr.
Citrónová poleva
Ingredience: 100 g moučkového třtinového cukru, 1 polévková lžíce horké vody, 2 lžíce citrónové šťávy
Postup: Moučkový cukr nasypeme do misky, polijeme horkou vodou, přidáme citrónovou šťávu a třeme, až je poleva hladká, lesklá a houstne. V případě, že je stále řídká, přidáme ještě trochu cukru.
Pokud chcete mít polevy barevnější, místo citrónové šťávy použijte 100% džus z pomeranče, černého rybízu nebo červené řepy.
Lze připravit zapečený květák Kluci v akci pouze z květáku bez romanesca?
Ano, zapečený květák Kluci v akci lze připravit i pouze z klasického květáku, pokud romanesco není k dispozici.
Romanesco má sice o něco pevnější strukturu a lehce oříškovou chuť, ale základ receptu tvoří květák. Pokud použijete pouze květák, výsledné jídlo bude stále chutné. Je však dobré květák nerozvařit, aby si při zapékání zachoval pevnější strukturu. Někteří kuchaři dokonce preferují variantu bez romanesca, protože květák má jemnější chuť a lépe se spojuje s kari houbovou omáčkou.
Čím lze nahradit sýr s modrou plísní v tomto receptu?
Sýr s modrou plísní lze nahradit jinými výraznými sýry, které se dobře rozpouštějí při zapékání.
Pokud někomu nevyhovuje chuť modrého sýra, může použít například gorgonzolu, která je jemnější. Další možností je použít kombinaci smetanového sýra a tvrdého sýra, například čedaru. V některých variantách se používá také parmazán, který dodá pokrmu výraznou chuť. Je však dobré počítat s tím, že modrý sýr vytváří charakteristickou chuť celého receptu.
Lze použít mražený květák na zapečený květák?
Mražený květák lze použít, ale je potřeba ho předem rozmrazit a zbavit přebytečné vody.
Mražený květák při rozmrazování často uvolňuje více tekutiny než čerstvý. Pokud by se použil bez úpravy, mohla by být omáčka při zapékání příliš řídká. Nejlepší postup je květák po rozmrazení krátce povařit a následně ho dobře scedit. Díky tomu si zachová lepší strukturu a pokrm nebude vodnatý.
Jak zahustit omáčku na zapečený květák?
Nejjednodušší způsob, jak zahustit omáčku na zapečený květák, je použití klasické jíšky.
Jíška vzniká opékáním mouky na másle a je velmi stabilní způsob zahuštění omáček. Pokud je omáčka příliš řídká, lze přidat malé množství další jíšky nebo ji nechat déle provařit, aby se část tekutiny odpařila. Někteří kuchaři používají také smetanu, která omáčku zjemní a částečně zahustí.
Jak dlouho péct zapečený květák v troubě?
Zapečený květák se obvykle peče přibližně 15 až 25 minut podle teploty trouby.
Nejčastěji se používá teplota kolem 190 °C. Při této teplotě se sýr krásně rozpustí a lehce zezlátně. Pokud by byla teplota nižší, zapékání by trvalo déle. Naopak při vyšší teplotě může sýr zhnědnout příliš rychle. Nejlepší je sledovat povrch jídla a vyndat pekáč z trouby ve chvíli, kdy sýr vytvoří zlatavou krustu.
Jaký vývar použít do omáčky?
Nejlepší je použít vývar z květáku nebo romanesca, který vznikne při vaření zeleniny.
Tento vývar obsahuje chuť zeleniny a přirozeně doplňuje celý recept. Pokud vývar nemáte, lze použít i zeleninový vývar nebo jemný kuřecí vývar. Důlež
Svíčková je kyselá nejčastěji proto, že se snažíte vyvažovat chuť kyselinou místo práce se základem.
Kyselost nevzniká sama od sebe. Obvykle je důsledkem brzkého přidání octa, citronu nebo vína, případně dlouhého varu bez dostatečné redukce. Chuť pak nemá hloubku a kyselina vystupuje dopředu. Správná svíčková se vyvažuje redukcí a sladkostí zeleniny, ne kyselinou. Pokud už je kyselá, další vaření nepomůže, jen změní charakter jídla.
Co dělat, když je svíčková řídká?
Řídká svíčková znamená, že základ nebyl dostatečně vytažený nebo zredukovaný, ne že chybí mouka.
Nejčastější chybou je snaha zahustit omáčku dřív, než má chuť. Řešením je vyjmout maso, základ zredukovat nebo rozmixovat část zeleniny. Mouka řeší strukturu, ale zabíjí chuť. Pokud omáčka chutná dobře, hustota se dá doladit technicky. Pokud nechutná, zahuštění problém jen zakryje.
Dá se svíčková ještě zachránit, když nechutná?
Ne každá svíčková se dá zachránit, protože existuje bod, kdy se už jen mění charakter jídla.
Pokud je chuť plochá, kyselá nebo unavená, další dochucování většinou nepomůže. V tu chvíli má smysl přijmout jiný výsledek nebo jídlo využít jinak. Záchrana neznamená návrat k ideálu, ale rozhodnutí, co s výsledkem dál. Tohle se stane i zkušeným kuchařům.
Pomůže přidání smetany, když je chuť špatná?
Smetana špatnou chuť neopraví, pouze ji zakulatí nebo utlumí.
Pokud základ chutná ploše nebo kyselě, smetana problém jen skryje. Po vychladnutí se chyby vrátí. Smetana má smysl až ve chvíli, kdy omáčka chutná dobře sama o sobě. Pokud to tak není, je lepší se vrátit ke kroku redukce nebo přehodnotit další vaření.
Kdy už je pozdě svíčkovou dál vařit?
Pozdě je ve chvíli, kdy chuť už se nemění k lepšímu, jen k jinému.
Poznáte to tak, že další vaření nepřidává hloubku, ale ubírá svěžest. Omáčka začne být těžká a unavená. V tomhle bodě je lepší přestat a přijmout výsledek. Další snaha obvykle vede jen k horší verzi původního jídla.
Musí se svíčková zahušťovat moukou?
Nemusí, a často by ani neměla, protože mouka není tradiční nutnost, ale záchranný nástroj.
Tradiční chuť vzniká redukcí a zeleninou. Mouka zakryje chyby, ale ubere charakter. Dobrá svíčková drží tvar i bez mouky. Pokud je základ správný, hustota přijde sama. Pokud není, mouka problém nevyřeší.
Jaké maso je na svíčkovou doma nejvhodnější?
Pro domácí svíčkovou je nejspolehlivější zadní hovězí nebo falešná svíčková.
Tyto kusy snesou delší tažení a odpouštějí drobné chyby. Pravá svíčková je jemná, ale citlivá a drahá. Doma často nedává nejlepší poměr ceny a výsledku. Svíčková je o technice, ne o luxusním mase.