Brusinka je nízký polokeř, 5–20 cm vysoký, s podzemními výběžky. Má střídavé vejčité tuhé lístky, často chomáčkovitě nahlučené, kožovité a přes zimu stále zelené. Vespod jsou světle zelené, nahoře tmavě zelené. Květy jsou převislé hrozny, bílé, narůžovělé, slabě voní a mají zvonkovitou korunu. Jsou obojaké, paprsčité, se srostlými obaly 4- až 5četné. Plody jsou bobule, které mají nejprve zelenou, pak bílou a nakonec červenou barvu. Obsahují červenohnědá rohlíčkovitá semena.
Brusnice brusinka roste od nížin do hor až do výšky 3 000 m n. m. Vyskytuje se v Evropě, v severních částech až po Asii a Japonsko a Severní Ameriku. Dokonce ji lze nalézt i za polárním kruhem. Roste v rašeliništích, v pahorkatinách, na severu převážně v tundře. V jižních částech více v horských oblastech.
Keříky brusinek dosahují výšky do třiceti centimetrů a rozrůstají se obvykle poléhavě do jednoho metru šířky. Většinou jsou samosprašné i cizosprašné, větší bobule (vyšší výnosy) zajišťuje opylení cizím pylem.
Původní druhy brusinek pocházejí z chudých písčitých či rašelinitých a kyselých půd. Odrůdy vyšlechtěné pro pěstování v zahradách mají půdní nároky stejné, vyžadují však slunečná stanoviště s dostatečně vlhkou zeminou. Oproti borůvkám mají brusinky nároky na vodu nižší, ale přeschnutí nebo dlouhodobé sucho jim neprospívá. V suchých oblastech přivítají pravidelnou zálivku (bude-li dešťovou vodou, tím lépe). Mělký kořenový systém brusinek uchráníte i vrstvou podestýlky vhodným materiálem.
Výběr odrůd se v posledních letech rozšířil o několik testovaných odrůd, takže je opravdu z čeho vybírat. Například brusinka 'Ida' tvoří kompaktní a silné cca dvaceticentimetrové keříky. Neodnožuje tolik a může se vysazovat do hustšího sponu. Má velké, chutné a zářivě červené plody.
Brusinky můžete vysazovat po celý rok, nejvhodnějším obdobím ale zůstává jaro nebo podzim. Půda musí být nezaplevelená a obohacená rašelinou (kyselá). Nejlépe uděláte, přidáte-li do každé výsadbové jamky rašelinu pro azalky a rododendrony.
Brusinky porostou i na polostinném stanovišti, ale málo pokvetou. Volte raději slunná místa, kde se dočkáte větší úrody. S přihnojováním brusinek si starosti dělat nemusíte, nejsou náročné a přehnojení vyloženě nesnáší. Pro lepší růst a výnosy ale potřebují dostatek organické hmoty, prospěje jim tedy nastýlání rašelinou, jemně drcenou kůrou, pilinami nebo lesní hrabankou. Podestýlka navíc zamezí odpařování vláhy, v zimě ochrání kořeny brusinek před vysycháním a teplotními výkyvy v půdě v časném jaru.
V naší poradně s názvem ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dužíkova eliška.
Jak se rozmnožují kanadské borůvky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku.
Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.
Ingredience: 200 g cukru, 250 g čerstvých brusinek, 200 ml vody, 1 ks hřebíčku, ½ lžičky citronové kůry
Technologický postup: Čerstvé bobule brusinek propláchneme studenou vodou. V kastrolu promícháme vodu s cukrem a přivedeme k varu. Do vroucího cukerného roztoku přidáme brusinky a vaříme, dokud bobule nepopraskají. Pak teplotu snížíme, přidáme kůru a hřebíček. Marmeládu z čerstvých brusinek vaříme na mírném ohni, za občasného míchání necháme probublávat asi 15 až 20 minut do zhoustnutí. Ještě teplou marmeládu přendáme do sklenic a uzavřeme. Takto připravený džem z čerstvých brusinek s kousky bobulek podáváme jako přílohu k sladkým moučníkům, masu a omáčkám. Můžeme servírovat i ke svíčkové omáčce.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Brusinky jsou červené bobule, které jsou zdrojem antioxidantů, obsahují vitamíny C, A a E, vlákninu, zlepšují funkci imunitního systému, zlepšují stav ústní dutiny, pomáhají při infekci močových cest, mají protizánětlivé, dezinfekční, močopudné i mírné proti průjmové účinky. Brusinky pomáhají ke snižování hladiny krevního cukru a mají vliv na celkové zdraví. Mohou vyléčit i začínající zánět, využívají se také jako doplňková léčba při horečce a zmírňují otoky. Antibakteriální schopnosti brusinek působí příznivě na celý organismus. Tyto zázračné plody podporují správnou činnost močového ústrojí a jsou dobrou prevencí proti infekcím močových cest. Navíc mají vysoký obsah železa, vápníku a draslíku.
Klikva je rostlina z čeledi vřesovcovitých jako brusinka, rodu klikva (Vaccinium). Plodem rostliny jsou bobule podobné brusince, kulovitého nebo soudkovitého tvaru. Podobně jako brusnice roste klikva v kyselých, na minerály chudých půdách, na vlhkých místech jehličnatých lesů, například na rašeliništích v mírném pásu severní polokoule. Klikvy podobně jako brusinky se zpracovávají v potravinářství jako čerstvé, sušené, v podobě marmelád a podobně a mají i podobné vlastnosti. Na našem trhu se používají klikvy dovážené například z Polska nebo Běloruska, kde se rovněž pěstují a šlechtí stejně jako klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon), pěstovaná v Severní Americe. V češtině jsou klikvy často zaměňovány s brusinkami, stejně jako v angličtině pojmem cranberries se příliš nerozlišuje mezi brusnicí brusinkou, dalšími kyselými brusinkami a popisovanou klikvou.
Pro zajímavost Klikva se dá poznat, pokud je na štítku potravinářského výrobku, kromě českého názvu, název v polském jazyce: Żurawina, v německém jazyce: Gewöhnliche Moosbeere nebo jen Moosbeere nebo ruský: Клюква (Kljukva).
Malé červené plody se každému vybaví především jako nezbytný doplněk svíčkové na smetaně. Brusinky toho ale nabízejí mnohem víc, nemluvě o jejich příznivém vlivu na lidské zdraví. Návodů co udělat z brusinek je celá řada. Použití a recepty z brusinek jsou opravdu rozmanité. Tak pojďme na to!
Ingredience: 250 g čerstvých brusinek, 200 ml vody, 200 g cukru krupice, 2 ks hřebíčku, půl lžičky citronové kůry
Postup: Čerstvé plody brusinek umyjeme pod tekoucí vodou. V kastrolu promícháme vodu s cukrem a přivedeme k varu. Do vroucího cukerného roztoku nasypeme brusinky a vaříme na mírném ohni, dokud bobule nepopraskají. Přidáme kůru a hřebíčky. Marmeládu vaříme za občasného míchání a necháme probublávat asi cca 15 minut do zhoustnutí. Ještě teplou marmeládu přendáme do sklenice a uzavřeme. Marmeládu podáváme jako přílohu ke sladkým moučníkům, k masu, omáčkám anebo na chleba s máslem.
Postup: Přebrané brusinky dáme do hrnce, přidáme cukr a vanilkový cukr, zamícháme a necháme rozvařit. Je potřeba promíchávat a během vaření sbírat pěnu. Nakonec přidáme 3 lžíce rumu. Poté už jen dáme do připravených čistých skleniček, vršek skleničky otřeme dočista, zavřeme a na chvíli postavíme na víčko. Už se nijak nezavařují. Z litru brusinek jsou 4 skleničky od přesnídávky. Takto připravené brusinky jsou výborné jako příloha ke svíčkové, králíkovi na smetaně apod. nebo jsou vynikající ke kachně po Tyrolsku.
TIP! Kachna po Tyrolsku: Kachnu omyjeme, osušíme, osolíme, břišní otvor vyplníme omytými a osušenými jablky. Na tuku osmahneme cibuli nakrájenou na kolečka a kořenovou zeleninu, přidáme divoké koření, zalijeme trochou vody, vložíme kachnu a pečeme v troubě při 180 °C doměkka a do červena. Občas poléváme výpekem. Kachnu poté vyjmeme, šťávu zaprášíme moukou, osmahneme a zalijeme vodou, povaříme. Přidáme cukr, brusinkový džem a nakonec 2 dcl červeného vína. Podle chuti dosolíme, kachnu podáváme s rýží anebo s houskovým knedlíkem. Výborná je také podávaná s opečenými bramborami obloženými pečenými jablky z kachny.
Ingredience: 400 g krůtích prsou, 3 jablka (vhodná jsou pevná a šťavnatá, nikoli moučná), 2 lžíce strouhanky, 50 g oloupaných a pokrájených mandlí, na malé kostičky pokrájená střída z 1 silnějšího plátku tmavého chleba, citronová kůra, 1 lžíce strouhaného čerstvého zázvoru, 500 g čerstvých, případně 300 g sušených brusinek, sůl, pepř, 4–5 lžic brusinkové zavařeniny, 250 cl suchého červeného vína, 2 lžíce medu, 1 lžička maizeny, 1 velká hrst nakrájené zelené petrželky, 30 g másla, špetka skořice, olivový olej, brambory
Postup: Jablka zbavíme jádřince a na hrubém struhadle nastrouháme i se slupkou. Přidáme 2 lžíce brusinkové zavařeniny, jednu třetinu brusinek, postrouhanou citronovou kůru a zázvor, trochu skořice, střídu chleba a mandle (trochu si jich ponecháme na ozdobení). Malinko osolíme a vše rukou promícháme. Je-li nádivka příliš vlhká, redukujeme ji strouhankou. Krůtí prsa nakrojíme tak, abychom z nich mohli vytvořit naklepáním dva co možná velké, avšak nepoškozené pláty. Osolíme, lehce opepříme. Doprostřed naklademe nádivku do krůty, okraje plátů přes ni přeložíme a pečlivě srolujeme, aby při pečení neunikala. Je-li třeba, vypomůžeme si jehlou nebo párátkem. Povrch vzniklých rolád osolíme a opepříme. Pečeme na pánvi do zlatova přikryté alobalem a samozřejmě obracíme. Na další pánvi nebo v kastrolu dusíme zbytek brusinek v červeném víně. Pokud tekutiny příliš ubylo, podlijeme změklé brusinky trochou horké vody, přidáme zbylou zavařeninu, špetku skořice, špetku soli, med. Promícháme a zahustíme maizenou rozpuštěnou v troše studené vody. Už jen chvíli povaříme. Brambory předem uvařené ve slupce rozkrojíme podélně na čtvrtky (někdo oloupané, někdo rád i se slupkou, zejména jsou-li to nové brambory). Na pánvi rozpustíme máslo a do pěnícího vhodíme nasekanou petrželku. Chvíli restujeme, pak přidáme brambory, dle chuti přisolíme a prohřejeme. Je dobré brambory jen prohazovat, nikoli příliš intenzivně míchat. Na talíř naklademe brambory konci k sobě, aby vytvořily hvězdu. Pečený krocan s nádivkou ve formě rolek se na talíř naaranžuje tak, že pečené krůtí rolky se překrojí na tři až čtyři špalíčky a poté se zalijí brusinkovou omáčkou. Posypeme mandlemi. Zdobíme plátky jablka zbaveného jádřince a snítkou petrželky.
V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.
Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.
Ingredience: 500 g brusinek, 200 g cukru krupice, šťáva z jednoho citronu, 1 bio citron, 125 ml vody, 1 malé kyselé jablko
Technologický postup: 500 g brusinek (i mražených) opláchněte a osušte. V nekovové misce smíchejte s 200 g krupicového cukru a šťávou z 1 citronu. Nechte stát přes noc, jednou až dvakrát promíchejte. Malé kyselé jablko očistěte, nastrouhejte a s nastrouhanou kůrou z 1 bio citronu (nebo 1–2 lžičkami sušené kůry) vložte do hrnce. Přidejte šťávu, kterou pustily brusinky, 2 hrsti plodů a 125 ml vody. Půl hodiny zvolna vařte, dokud směs nezhoustne. Dosypte zbylé brusinky a 5–8 minut ještě vařte.
Ingredience: 1 kg brusinek, 0,5 kg cukru, 2 ks hřebíčku, 1 ks celé skořice, 4 lžíce vody
Technologický postup: Do hrnce vložíme připravené brusinky, podlijeme malým množstvím vody a zakryté poklicí vaříme. Jakmile plody pustí více šťávy, přidáme hřebíček, skořici a při mírném varu bez poklice zahušťujeme asi 20 minut. Potom přisypeme cukr a opatrně mícháme do jeho rozpuštění. Zahušťujeme ještě asi 5 minut. Horké plníme do sklenic, zavíčkujeme a sklenice obrátíme dnem vzhůru. Takto necháme do vystydnutí. Plníme-li při nižší teplotě, sterilujeme 20 minut při 80 °C.
Ingredience: 1 kg brusinek, 450 g cukru krupice, 10 ks hřebíčku, 2 celé skořice
Postup: Umyté brusinky dáme do mísy, zasypeme cukrem a promícháme. Mísu uložíme na 24 hodin do chladna. Druhý den přesypeme brusinky do hrnce, přidáme hřebíček, celou skořici a přidáme 2 dcl převařené vody. Brusinky přibližně 20 minut zvolna prohříváme na plotně, ale NEVAŘÍME!!! Teplé brusinky plníme do malých skleniček, zavíčkujeme, dáme do zavařovacího hrnce a sterilujeme na 90°C 20 až 25 minut.
Ingredience: 2 l přebraných brusinek, 500 g cukru, půl strouhaná citronová kůra z jednoho citrónu, jedna lžička mleté skořice, 1/4 l vody
Postup: Cukr svaříme s vodou a sebereme pěnu. Poté do roztoku vložíme oprané a okapané brusinky, necháme přejít varem, brusinky scedíme a vložíme do vymytých a suchých sklenic. Do cukerného roztoku přidáme nastrouhanou citronovou kůru, lžičku skořice a znovu povaříme. Horký roztok vlijeme na brusinky, sklenice dobře uzavřeme, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Ukládáme do temna.
A jaké jsou vaše recepty na zavařované brusinky. Podělte se s nimi.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
Zamioculcas lze množit buď dělením trsů, nebo dělením lístků. Nejčastějším způsobem rozmnožování je asi dělení trsů přímo při přesazování této rostliny, kdy lze získat najednou hned několik exemplářů, protože v květináči obvykle rostou společně čtyři rostliny a více. Úspěšnost takového množení je prakticky stoprocentní.
Druhou a méně známou technikou je rozmnožování pomocí lístků, které se umístí do předem vyhřátého substrátu. Takto se zamioculcasy množí právě v domovském prostředí při déletrvajícím suchu: postupně shazují listy, které následně zakoření. My doma list před zasazením osušíme a pro lepší zakořenění použijeme stimulátor růstu. Poté umístíme na světlé a teplé stanoviště, kde zakoření během dvou měsíců.
Kukuřičné lupínky vložte buď do látkového pytlíku a párkrát přejeďte válečkem, nebo například nasypte na pečicí papír a opět si pomožte válečkem, aby vznikly jemnější kousky – neměli byste lupínky rozdrtit na prach, jen rozlámat. Pak je přesypte do mísy, přidejte ovesné vločky, slunečnicová a sezamová semínka, sekané lískové ořechy, brusinky, prášek do pečiva, trochu skořice, moučkový cukr a promíchejte. Na závěr vmíchejte vejce s bílým jogurtem. Plech na pečení vyložte pečicím papírem a s pomocí lžičky dělejte na papír hrudky, které můžete nechat tak, jak jsou, nebo je rozetřít do placičky. Pečte v předehřáté troubě na 180 °C dozlatova, asi 10 minut. Až se této varianty přejíte a budete ji chtít obměnit, přidejte do těsta čokoládové pecky, med, kousky jiného sušeného ovoce, například švestky, meruňky, jahody, nebo čerstvá jablíčka nakrájená na malé kousky. Na závěr můžete dozdobit čokoládovou polevou.
Brusnice brusinka není u nás ve volné přírodě až tak běžnou záležitostí, je tedy vhodné s ní nakládat opatrně a její porosty chránit. Volně rostoucí keře vás někdy mohou lákat k vyrýpnutí a přenesení domů, ale nedělejte to. Přírodu poškodíte a mnoho parády vám stejně nenadělají, jsou vhodné maximálně do skalky... Navíc, jak se dočtete později, nabídka kulturních druhů je dostatečná.
Brusinka je známa svým spolehlivým dezinfekčním účinkem na močové cesty, a pokud vás s nadcházejícím podzimem bude trápit běhání na WC, sáhněte po brusinkách v jakékoliv podobě (účinný je i běžně prodávaný džus).
Sbírá se plod i list. Listy obsahují glykosidy (hlavní účinnou látkou je arbutin v obsahu 4–9 %), třísloviny (malé množství, proto je dobře snáší děti), flavonoidy (ve větším množství mohou způsobit nevolnost, někdy je kvůli tomu například urologický čaj špatně snášen), minerální soli, organické kyseliny... Mají dezinfekční účinky. Účinné jsou při zánětu močových cest. Působí žlučopudně a snižují obsah cukru v krvi. Sušená droga je svěže temně zelená s nevýraznou vůní a hořkou, svíravou chutí.
Plody jsou červené, lesklé, mají trpkou nakyslou chuť a moučnatou konzistenci. Sbírají se od června do září, vybarvené, ale pevné. Čerstvé se nepoužívají. Suší se a zavařují. Brusinková zavařenina se nekazí, neboť je v plodech přítomen přirozený konzervační prostředek kyselina benzoová, a to v množství lidskému zdraví neškodném.
Brusinky dále obsahují cukry, kyselinu citronovou, jablečnou, v menším množství kyselinu šťavelovou a benzoovou. Najdeme v nich i karotenoidy, vitamín C, flavonoidy, třísloviny, glykosidy, antokyany, pektin a mnoho minerálních látek a solí. Působí proti průjmům, jsou antisklerotické a využívají se rovněž v potravinářském průmyslu.
Nutriční hodnota v 10 g brusinek je následující – energetická hodnota 105,1 kJ; 25,12 kcal; bílkoviny 0,13 g; sacharidy 6 g; tuky 0,07 g; vláknina 0,6 g.
Ingredience: 600 g cukru, 250 g čerstvých brusinek, 500 ml vody
Technologický postup: Svařte 500 ml vody s cukrem (400 g), a jakmile se cukr rozpustí, stáhněte sirup z ohně. Nechte ho pár minut chladnout, aby brusinky při zalití sirupem nepopraskaly. Potom brusinky v míse přelijte sirupem a nechte úplně vychladnout. Přikryjte fólií a uložte do druhého dne do lednice. Potom brusinky sceďte. Cukr (200 g) na obalení vsypte na plech a brusinky v něm postupně obalujte. Pokud se utvoří na plechu z cukru hrudky, přidejte nový. Obalené brusinky rozložte na 2 plechy vyložené pečicím papírem a nechte ještě pár hodin zaschnout. Brusinky jsou nejlepší hned v den výroby, ale vydrží vám i týden. Podávejte je například s kozím sýrem a pečivem. Jde o skvělý doplněk nejen k různým sýrům, ale i k pečené drůbeži nebo třeba ke grilovanému masu.