50 velkých listů rýmovníku (čím víc listí, tím silnější účinky sirupu)
1 l vody
1 kg cukru krupice
1 citrón / limetka
1 pomeranč
Postup přípravy:
Na začátku je třeba zdůraznit, že nevařený sirup trvá při výrobě déle, než jeho vařená varianta. Lístky rýmovníku je třeba nejprve pořádně očistit. Připravený citrón a pomeranč (řada receptů doporučuje bio citrusy, ale nejsou podmínkou, stačí, aby nebyly chemicky ošetřené) je třeba si nakrájet na plátky. I listy rýmovníku je vhodné si pokrájet, nebo natrhat (není třeba, aby byly kusy listů stejně velké). Pro přípravu sirupu z rýmovníku za studena je potřeba si připravit dostatečně velkou sklenici (vhodná je velká sklenice od okurek), v níž se bude "směs" skladovat. Sklenice musí být pořádně vymytá a hlavně i vysušená. Ve sklenici se postupně střídají vrstvy cukru, rýmovníku a citrónu / pomeranče. U vrstvení je důležité to, že úplně poslední musí být vrstva cukru, ten totiž slouží jako konzervant. Nádoba se musí také pořádně uzavřít a skladovat na nějakém chladnějším místě (někdo doporučuje sirup umístit za okno, jiný raději na temné místo, třeba do sklepa). Hlavní ale je na sirup nezapomenout a chodit ho kontrolovat, jestli neplesnivý na povrchu. Dobré je občas také sirup promíchat. Za několik týdnů by se měl obsah sklenice zcela rozpustit. Poté se musí obsah sklenice přecedit přes nějaké plátýnko a pak se opět uskladnit ve sklenici (ideálně v chladu a temnu).
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ RÝMOVNÍKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Rýmovníku.Letos jsem ho dal poprve na jaře na balkon a to jsem udělal dobře,roste,jako z vody,má silné výhonky.Doma rostl převysle,slabé výhonky a malé lístky.Sem tam ho pohnojím ekohnojivem.Uvažuji,že z něj udělám sirup,kdo by měl zájem,dal bych mu nějakou větvičku na množení,můj mail:honzahodo@seznam.cz.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jižibaba.
Dobrý den. Já jsem dala rýmovník do truhlíků na okna. Venčení mu opravdu velmi svědčí, je silný a nádherný.
Lístky rýmovníku pomáhají při léčbě rýmy, horečky, kašli, zánětu průdušek, nachlazení, zlepšují dýchání i astmatikům. Užívat rýmovník se doporučuje i při vysokém krevním tlaku, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, otocích končetin. Výluh z listů je vhodný i na léčbu oděrek, spálenin i záděr.
Velkou výhodou rýmovníku je, že se velmi rychle rozrůstá, když se mu daří. Z jeho listů se pak lze rychle vyrobit sirup, ten se dá připravit dvěma způsoby. Suroviny jsou na přípravu stejné.
Díky nevtíravé chuti a oslazení medem je čaj vhodný i pro děti. Ale pozor i rýmovník je bylinka, a tak je možné se jím předávkovat. A proto by neměl být užívaný víckrát než třikrát denně.
Čaj je vhodný při nachlazení, bolesti v krku, ucpaném nosu i při zánětech nosních dutin. Sloučeniny obsažené v rýmovníku navíc podporují vykašlávání a i vylučování hlenu z dýchacích cest. Čaj také při nemoci pomáhá pocení, kterým se odstraňují toxiny z těla přes kůži. Výhodou rýmovníku je, že jeho listy nejenže nedráždí při nemoci trávicí trakt, ale naopak ještě zabraňují vzniku a rozvoji bakterií a jiných patogenů v tomto traktu.
Na rozdíl od dětí dospělý může listy rýmovníku při bolesti v krku přímo rozžvýkat a nemusí si z nich dělat čaj (i když vypití čaje oslazeného medem je jistě příjemnější zážitek).
Ve svém příspěvku ČAJ Z RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Špičková.
Kolik listů rýmovníku se dává do čaje? Některé recepty mají 1 list na šálek vody, jiné 5 lístků na 1/4 litru, takže jak to je? Děkuji za odpověď. Špičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helička.
Já čaj z rýmovníku nevařím. Pouze když ráno cítím ucpaný nos, utrhnu lístek rýmovníku přelámu a vytřu s ním nos několikrát. Nevo jenom potřu pod nosem. Osvědčeno-zabírá.
Stejně jako u studené varianty je třeba si nejprve lístky rýmovníku pořádně očistit a nakrájet citrusy na plátky (opět nemusí být bio kvalita, ale citrusy by neměly být chemicky ošetřené). Nakrájené citrusy s natrhanými listy rýmovníků je potřeba nasypat do hrnce a zalít je horkou vodou. Tuto směs je potřeba nechat odstát alespoň do druhého dne. Druhý den je potřeba směs nejprve scedit a vzniklou tekutinu začít vařit. Do vařené tekutiny je třeba začít postupně vmíchávat cukr. Sirup je třeba přivést postupně k varu na mírném ohni. Odpověď na otázku jak dlouho se vaří je, že vařit se musí, dokud nezačne houstnout a nezíská měděnou barvu. Po vychladnutí sirup ještě více zhoustne. Ještě za tepla je potřeba sirup nalít do připravených (vyčištěných, vyvařených a vysušených) skleniček. Ty je potřeba pořádně uzavřít a otočit víčkem dolů. Sirup je třeba uchovávat na temném a chladném místě.
Příprava čaje z listů rýmovníku je velmi jednoduchá.
Ingredience:
10 lístků rýmovníku
0,5 l vody
Med
Postup přípravy:
Čerstvě utržené lístky rýmovníku je třeba nejprve dobře omýt, a pak je přelít horkou vodou a nechat asi na pět minut vylouhovat. Čaj je možné dochutit medem (tak jak každému vyhovuje).
V naší poradně s názvem ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dužíkova eliška.
Jak se rozmnožují kanadské borůvky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku.
Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.
Rýmovník lze pěstovat v sezóně na zahradě, ovšem na zimu jej musíme opět přesunout do interiéru. Pěstujeme jej tedy jako přenosnou rostlinu a do interiéru ji umístíme s nástupem října, a to do prostor, kde se teplota vzduchu pohybuje mezi 8 až 15 °C. Ovšem ani umístěním v běžně vytápěném interiéru mu neublížíme. Zimní mrazy však nesnese. V létě dovede rýmovník vytvořit krásné, dlouhé převisy (záleží na druhu), proto je vhodným doplňkem do balkónových truhlíků či na okenní parapety. Vytváří i přes metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených, bíle lemovaných listů. Rýmovník stále rychle dorůstá, můžete proto stříhat jeho vonné a léčivé listy, aniž by hrozilo vážné poškození rostliny.
Rýmovník lze pěstovat celoročně v bytě na parapetu při dostatku světla. Neumisťujeme jej však na přímé slunce, mohlo by rostlinu poškodit. V zimě rýmovníku dopřejeme světlo a spíše sucho při teplotě 15 °C, omezíme zálivku. Zkušení pěstitelé je doporučují rostlinku letnit venku. Dobře snáší občasný nedostatek vody, naopak jí škodí časté přelévání. Zemina by neměla vyschnout.
Hnojíme od jara do podzimu 1x až 2x za měsíc. K hnojení rýmovníku používáme tyčinky na zelené nebo interiérové rostliny či kapalná hnojiva. Rostlinu přesazujeme na jaře v březnu až dubnu. Mladé rostliny je dobré přesadit i dvakrát do roka. Vždy jen do o trochu většího květináče.
Rýmovníku prospívá zaštipování vrchních výhonů. Pomůže mu to k většímu rozkošatění, ke zhoustnutí. A věřte, že nové šlahouny, které vyrůstají z paždí listů, rostou každým dnem. Takže nemějte strach, uštípnete větvičku a vyrostou nejméně dvě další, ještě hezčí.
Rýmovník nezapře svou podobnost s hluchavkovitými rostlinami – květy rýmovníku kvetou nenápadně, a to zhruba týden. Doporučuje se květy včas zaštípnout a nechat rostlinu spíše košatět do tvaru koule.
Ingredience: 1 pomeranč, 1 citron, 30–40 lístků rýmovníku (dle velikosti), 1 l vody, 1 kg cukru
Postup: Oloupeme pomeranč i citron, natrháme a omyjeme lístky rýmovníku, do nádoby si také připravíme 1 litr vody. Cukr můžeme připravit až později. Pomeranč, citron a listy rýmovníku vložíme do hrnce a zalijeme litrem vroucí vody a necháme macerovat 24–48 hodin. Obsah hrnce zatížíme pokličkou a přikryjeme alobalem nebo utěrkou. Po 48 hodinách máme vyluhovaný nálev připravený ke scezení. Obsah hrnce tedy scedíme a připravíme pro konečnou fázi přípravy sirupu. Postupně přidáme 1 kilogram cukru (bílého nebo třtinového), nálev přivedeme k varu na mírném ohni a za občasného míchání vaříme. Přibližně za hodinu dostaneme ideální konzistenci sirupu. Vše pak přelijeme do připravených lahviček.
Dávkování: Sirup z rýmovníku je výborné sladidlo do čajů (náhražka medu) nebo se hodí k přípravě různých pokrmů. Používejte při obtížích.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Moravec.
Dobrý den
Pokud ještě máte sazenice rýmovníku měl bych o něj zájem Jsem z Prahy 9, Klidně bych si přijel.
Děkuji
JM
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.
Mám doma rýmovník, dost se rozrostl a tak by pro mě nebyl problém, udělat odnože. Stačí, když se větvička odstříhne a dá se do zeminy. Ještě se mě nestalo, aby se neuchytila. Ráda bych vám několik větviček odstříhla. Bydlím v Praze 4 krči, a tak, když budete mít zájem, ozvěte se mě. Telefon 605236075 a adresa mail: argo.connie@seznam.cz
Ingredience: 1/2 l vody, 1 hrnek listů rýmovníku, 1 lžíce octa
Postup: Vodu svařte v menším kastrolku, přidejte lístky a stonky rýmovníku, kastrol zakryjte, vypněte plamen a nechte uzavřené vychladnout. Jakmile máte odvar studený, přeceďte jej přes sítko, přidejte lžíci octa a je hotovo. Není nic jednoduššího než repelent nalít do malé rozprašovací lahvičky a pamatovat na to, že se máte nastříkat pokaždé, když jdete někam ven, kde hrozí výskyt klíšťat. Zdaleka nejlepší je postříkat holou kůži, samozřejmě hlavně od kolen dolů. Repelent ale nedělá skvrny ani na oblečení. Díky octu se repelent nezkazí ani za měsíc, do té doby ho ale zcela jistě spotřebujete. Vždy je však lepší uchovávat ho v lednici.
Tip: Odvar bude ještě účinnější, pokud k rýmovníku přidáte pár snítek tymiánu (nebo půl sáčku sušeného) a pár snítek levandule (nebo 3 kapky levandulové silice).
Tinktura z rýmovníku se užívá při rýmě, nachlazení nebo k posílení imunity. Při výrobě tinktury se louhováním uvolňují léčivé silice.
Ingredience: 500 ml 80% alkoholu, 20 listů z rýmovníku
Postup: Alkohol nalijte do nádoby a přidejte čerstvě otrhané listy z rýmovníku. Nádobu zakryjte utěrkou a dejte do tmavé místnosti louhovat. Doba louhování trvá cca 3 měsíce. Každý den byste měli tinkturu promíchat. Pokud listy začnou hnědnout, tak je okamžitě odstraňte. Hotovou tinkturu slijte do čisté nádoby a konzumujte.
Dávkování: Tinktura se užívá 3x denně po 10 kapkách, které se přidávají do smoothie, čaje nebo šťávy.
Ingredience: 25 až 35 lístků rýmovníku, 1 kg cukru, 1 l vody a 3 citrony
Postup: Citrony pořádně vydrhněte pod horkou vodou a nakrájejte i s kůrou na plátky. Citrusy i lístky rýmovníku vložte do hrnce a zalijte převařenou vodou, která je ještě horká. Lístky a kolečka ve vodě zatěžkejte třeba pomocí menší pokličky a celý odvar nechte stát do druhého dne. Za 24 hodin nálev přeceďte – citrusy se nebojte vymačkat, byla by škoda je vyhodit. Do tekutiny přisypte cukr a na mírném ohni vařte jednu až dvě hodiny, aby se voda odpařovala a sirup houstl. Sirup nezapomínejte často míchat, ale pozor na popálení (postříkání horkým cukrem totiž hodně bolí). Hotový sirup přelijte do lahví.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozlámaných v ruce. Odvar z 1 lístku rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení. Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí proti komárům, mouchám nebo molům.
Rýmovník je vhodný do ložnic, dětských pokojů, obýváků, respektive kamkoli do bytu. V místnosti, kde je umístěn, se zcela prokazatelně lépe dýchá, rýmovník dokonce pomáhá astmatikům. Doporučuje se také při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích. Jeho užívání pomáhá rovněž odstraňovat ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník se dá použít jako „angínovník“ – využívá se jako prevence před vznikem angíny.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Listy rýmovníku je těžké usušit, protože tato rostlina je plná vody, a tak většinou při sušení chytne plíseň, pak je samozřejmě již není možné použít. Vhodnější je tedy využívat rovnou čerstvé listy (jak již bylo zmíněno, rostlina se rychle rozrůstá, a tak bývá listů dostatek).
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Schneider.
Dotaz na koupi a cenu Rýmovníku. Momentálně tady po okolí Děčína nebo České Lípy
F.Schneider
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie Svobodová.
Dobrý den pane Schneidere,
jsem z Prahy, ale tento víkend nebo až příští pojedu za rodinou do Lužických hor a budu vystupovat v Novém Boru.
Tak kdybyste měl zájem a čas, tak se pak můžeme přes mail domluvit, že bychom se někde na autobusáku sešli a já bych Vám dala odnože.
Ty stačí jen na dva až tři dny dát zakořenit a pak smícháte zeminu s pískem a zasadíte. A když bude kytka u okna / za sklem / tak ze dne na den uvidíte, jak to roste před očima :-)
Rýmovník je možné použít třeba jako přírodní repelent (jeho vůně odpuzuje mouchy, i komáry), koření (vhodné použít k masu i do pomazánek), čaj (proti nachlazení, chřipce), inhalátor (ulevuje od bolesti v krku, ucpaného nosu, je vhodný i na rýmu), k ošetření ran a ekzémů. Rýmovník je vhodný také pro děti, protože jeho chuť pro ně není dráždivá.
Z účinných látek je nutné jmenovat především vonné silice (voní jako eukalyptus), díky nimž je rýmovník řazen mezi léčivky. Obsahuje ovšem také omega-6 mastné kyseliny nebo vitaminy A a C. Vzhledem k obsahu výše zmíněných vonných silic účinkuje při nachlazení, rýmě i bolestech v krku. Ostatně o tom už vypovídá sám název „rýmovník“. Doporučováno sice bývá i vnitřní užívání, tedy například formou čaje či žvýkáním, nicméně účinná je především inhalace. Dokonce prý stačí rozlomit či rozmačkat list a čichat, čichat a čichat. Pomoci může i při problémech s dýchacími cestami a pozitivně by měl dle všeho působit i na zdraví astmatiků.
Rýmovník má ale kladný vliv rovněž na další neduhy. Můžete jej vyzkoušet při horečce, bolestech hlavy, ale také při potížích s pokožkou, tedy při ekzémech či po bodnutí hmyzem. Podle některých zdrojů má i antioxidační vlastnosti, účinkuje při vysokém krevním tlaku, problémech s ledvinami anebo při problémech trávicího ústrojí. Rýmovníku pak můžete využít i k detoxikaci organismu a působí také proti stresu a psychickým potížím.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V.Svobodová.
Děkuji za radu. Kolik centimetrů necháváte narůst šlahouny,než je uštípnete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.
Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.
Ingredience: 70 g listů a stonků rýmovníku, 1 l kvalitního, za studena lisovaného olivového oleje
Postup: Listy v oleji rozmixujeme. Směs rýmovníku a oleje v lahvi vložíme do vodní lázně a při 60 °C zahříváme cca 30 minut. Poté umístíme sklenici ovázanou plátýnkem (nezakýváme víčkem) na okenní parapet. Necháme do druhého dne, pak ještě jednou zahřejeme a přecedíme přes plátýnko. Uchováváme v chladu a temnu.
Dávkování: Používáme na kožní nemoci či k namazání na hrudník při kašli a nachlazení.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře