Řekne-li se slané pečivo, napadne mnohé z nás preclík. Preclík (německy Brezel) je tradiční druh pečiva rozšířený již od středověku především v jižním Německu, severní Francii, Švýcarsku a v zemích někdejšího Rakousko-Uherska. Je to bílé pečivo vytvarované z tenké, na koncích zúžené těstové tyčky, stočené do kroužku a ukončené překřížením konců, nebo vytvarované do tvaru srdíčka či osmičky. Sype se hrubě krystalickou kuchyňskou solí, mákem nebo kmínem. Ovšem doba pokročila a v současnosti je k mání nepřeberné množství slaného pečiva.
Recept na nejlepší slané pečivo
Ingredience: 150 g nivy, 100 g Hery, 100 ml šlehačky, 200 g hladké mouky, 1 špetka soli, pepř. Na potření 1 žloutek, na posypání sladká paprika, kmín
Postup: Sýr rozmačkáme nebo nastrouháme, přidáme mouku, šlehačku, tuk, sůl, pepř a zpracujeme hladké těsto. Těsto dáme do chladna odpočinout. Potom vyválíme na tenkou placku, vykrajujeme formičkou různé malé tvary, klademe na vymaštěný plech, natíráme žloutkem a sypeme kmínem nebo mletou paprikou. Pečeme při 170 °C asi 10–15 minut. Jedná se o výborné slané pečivo k vínu.
Slané pečení z listového těsta
Ingredience: 1 listové těsto, 1 vejce, 1 balení nastrouhaného sýru, sůl, koření na pizzu, jemný kečup, 100 g šunky
Postup: Rozválíme pláty listového těsta, potřeme kečupem, posypeme kořením na pizzu, poklademe salámem, nastrouhaným sýrem i jinými ingrediencemi (dle vaší chuti a fantazie). Těsto stočíme a rozkrájíme na kousky asi 2 cm velké. Poklademe na plech (nejlépe na pečicí papír), potřeme vejcem a posypeme solí. Dáme péct do vyhřáté trouby a dozlatova pečeme. Vhodné k vínu, pivu, k televizi.
Slané velikonoční pečení
Ingredience: 400 g hrubé mouky, 1 lžička soli, 250 ml mléka, 1 lžička cukru, 40 g droždí, 20 g másla, 1 vejce
Postup: Mouku smícháme se solí. Ve vlažném mléce rozmícháme cukr, rozdrobené droždí, necháme nakynout a přidáme do mouky spolu s rozpuštěným máslem. Vypracujeme hladké těsto, přikryjeme utěrkou a necháme vykynout. Na pomoučené desce těsto rozdělíme na několik částí, z každé vyválíme váleček a upleteme rozmanité tvary. Naskládáme na vymazaný plech, potřeme vejcem rozšlehaným se solí a pečeme v předehřáté troubě při 180 °C asi 20 minut. Podáváme k zakousnutí hodovníkům.
Slané pečivo plněné
Ingredience na náplň: 1 cibule, pepř, 1 paprika, 320 g sterilovaného zelí, 1 vejce, 150 g šunky, sůl, 200 g uzeného masa, 100 g sýru
Ingredience na těsto: 250 ml mléka, 150 ml oleje, 1 kostka droždí, 1 lžička soli, 1 lžičk
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Předností zavařování v troubě je kromě časové úspory také absence velkého množství vody. Zavařovat můžete v troubě cokoli, například maso, houby, okurky, třešně a mnoho dalších plodin. V troubě je dostatek místa, takže můžete zavařit velké množství sklenic najednou. Nemusíte si kupovat speciální zavařovací hrnec. Zavařování v troubě je tedy vhodnou alternativou k objemným zavařovacím hrncům, s nimiž se vcelku obtížně manipuluje, problémy přináší rovněž jejich uskladnění, a nadto vám mohou poškodit sklokeramickou varnou desku.
Pokud se rozhodnete pro zavařování v troubě, nezapomeňte, že i zde jsou důležitým předpokladem úspěchu čisté sklenice a suchá, čistá víčka. Pozor: Při zavařování v troubě používejte jen sklenice s víčky na závit! Dále budete potřebovat plytký plech, někdo doporučuje pokrýt jeho dno látkovou utěrkou či plenou, která zamezí klouzání a případnému rozbití sklenic. Na plech vždy rozestavějte sklenice tak, aby se nedotýkaly. Poté plech zalijte vodou do výšky 2 až 3 centimetrů. Teplotu v troubě nastavte při zavařování na 200 až 220 stupňů Celsia. Plech se sklenicemi vložte do spodní části trouby a zapněte dolní i horní ohřev. Použijete-li menší sklenice, doba zavařování se bude pohybovat cca okolo 7 až 8 minut, u větších sklenic bude zapotřebí cca 10 až 12 minut. Přesná doba zavařování se může samozřejmě lišit u každé trouby a dle druhu zavařovaného ovoce či zeleniny. V zásadě platí, že měkké ovoce nebo zelenina se zavařuje kratší dobu než tvrdé druhy. U všech ostatních potravin a surovin – masa, ryb, ale i hotových jídel a polévek – se vychází z doby klasického zavařování v horké vodě. V případě většího množství zavařenin je dobré vyzkoušet sterilizaci jedné sklenice a pak podle ní zavařit všechny ostatní. Vždy nechejte zapnutý horkovzduch a v případě potřeby můžete na plech dolít horkou vodu. Zavařování v troubě zakončete stejným způsobem jako při klasickém zavařování v hrnci. To znamená, že se sklenice po vytažení z trouby otočí dnem vzhůru, a to nejlépe do dalšího dne. Poté je obraťte, zkontrolujte uzávěr a uskladněte je v suchých, chladných a tmavých prostorách.
Snadný, spolehlivý a šetrný způsob zavařování nabízejí například vybrané modely trub Gorenje, a to trouby z řady Gorenje Simplicity nebo trouba s technologií iChef+ nebo i další, které jsou vybavené speciálním programem na zavařování. V případě trouby iChef+ se pro zavařování používá režim ohřevu spodním topným tělesem společně s ventilátorem. Výrobci doporučují dobře uzavřené obyčejné sklenice s gumovou obroučkou a skleněným
Ve svém příspěvku PEČENÍ V PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Najka.
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní sálání. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování ve sporákové troubě
Ve sporákové troubě bez regulace teploty zavařujeme jen z nouze. Mezi sklenice postavíme jednu prázdnou jen s vodou a teploměrem. Podmínkou je, aby trouba pekla po celé ploše stejně, což je největší kámen úrazu!
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit!). Například můžeme použít skleničky od „Kunovjanky“ – na plech se jich vejde 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velké „klasické“ zavařovací sklenice – na plech se jich vejde 6 ks – zavařujeme 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Zavařování v mikrovlnné troubě
Do trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří!
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C (na horní i spodní topení). Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání tak bylo stejnoměrné. V dobře uzavřených sklenicích ovoce sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, u nichž lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu položíme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme sklenice s ovocem a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit). Malé skleničky zavařujeme 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, na plech se jich vejde 8. Velké klasické zavařovací sklenice (na plech se jich vejde 6) zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Ingredience na těsto: 3 vejce, 90 g moučkového cukru, trocha citronové kůry, špetka soli do sněhu, 90 g polohrubé mouky, 1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
Ingredience na pudink: 700 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 40 g cukru, 80 g másla
Ingredience na želé: 2 ks jahodové želé od Dr. Oetkera, 70 g cukru, 1 l vody
Dále: 500 g čerstvých jahod na dozdobení na talíři, šlehačku, jahodový topping, lístky máty
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou do bělavé pěny, taktéž ušleháme s malou špetkou soli pevný sníh a mouku prosejeme s práškem do pečiva. Pak do žloutkové směsi přidáme asi polovinu mouky a trochu sněhu, už lehčeji promícháme a zase přidáme druhou polovinu mouky s trochou sněhu, opatrně promícháme a nakonec jen velmi lehce vmícháme zbytek sněhu. Na pečení si předem připravíme hluboký plech s okraji, ten vyložíme pečicím papírem (aby nám na plechu lépe držel, tak plech můžeme mírně navlhčit). Pokud nepoužijeme papír, tak musíme vymazat tukem a vysypat hrubou moukou. Stačí do poloviny, jelikož piškot bude nízký. Na plech rozetřeme těsto, vložíme do vyhřáté trouby a upečeme. Po upečení i s papírem vyndáme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím uvaříme hustější pudink (osladíme ho dle vlastní chuti). Po uvaření odstavíme, občas promícháme a ještě do horkého vmícháme na menší kousky nakrájené máslo, až se hmota spojí. Místo části cukru můžeme přidat při vaření vanilkový cukr, rovněž lze místo cukru použít nějaké náhradní sladidlo. Z piškotového plátu odstraníme papír na pečení, plát vložíme zpět na plech a zalijeme ještě teplým pudinkem. Ten dobře rozetřeme až k okrajům, aby nikde nebyly mezery. Už nyní se mohou na pudink poklást jahody a mírně do pudinku zatlačit. Necháme v chladničce vychladit a pak zalijeme už mírně houstnoucí jahodovou želatinou připravenou dle návodu na sáčku – v 1 litru horké vody, ale pod bodem varu, rozpustíme 2 sáčky želatiny a cukr. Místo cukru můžeme opět použít nějaké náhradní sladidlo. Necháme v chladničce důkladně ztuhnout, krájíme na kousky a na talíři dozdobíme dle své fantazie šlehačkou, toppingem a mátou.
Jahodový koláč s tvarohem a pudinkem
Ingredience na těsto: 300 g polohrubé mouky, 100 g cukru moučka, 100 g másla nebo Hery, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 dl mléka dle potřeby
Ingredience na náplň: 1/2 kg tvarohu, 2 dl mléka, 1 vanilkový cukr, 200 g cukru, 2 vanilkové pudinky (jsou vhodné i ovocné), 2 vejce
Koláč je druh kulatého pečiva, který se připravuje pečením. V závislosti na připravovaném druhu může být zhotoven z různých druhů těsta. Koláčem se nazývají buď menší drobné kousky pečiva s náplní či bez ní, nebo velký plát těsta s náplní, která může být sladká nebo slaná. V Čechách se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň (makovou, tvarohovou, ořechovou, marmeládovou a podobně). Tradiční české koláčky se používají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění anebo při významných událostech (například svatba). Jsou většinou malé, s průměrem nepřesahujícím 8 cm, a pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou či cukrem. Pečou se z kynutého těsta. Na Moravě se nejčastěji podávají velké kruhové koláče. V některých oblastech mají krajové názvy, například na Valašsku se pečou takzvané frgály, o velikosti přibližně 25 centimetrů v průměru. Jsou z kynutého těsta a plní se nejčastěji povidly z jablek, hrušek či švestek.
Recept na tradiční český koláč
Ingredience: 500 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, 42 g droždí, 200 ml vlažného mléka, 4 žloutky, 1 vejce na potření, 1 balíček vanilkového cukru, kůra z 1 citronu, muškátový oříšek, rozinky na ozdobení
Ingredience na tvarohovou náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 g moučkového cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1 vejce
Ingredience na povidlovou náplň: 200 g povidel, 50 ml rumu, 1 lžička mleté skořice
Postup: Droždí rozmícháme s polovinou vlažného mléka, lžící krupicového cukru, lžící hladké mouky a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Zbylý krupicový cukr, hladkou mouku, vlažné mléko, žloutky, vanilkový cukr, nastrouhanou citronovou kůru, špetku nastrouhaného muškátového oříšku i kvásek promícháme, přidáme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme vláčné řidší těsto, které necháme na teplém místě 30 minut kynout. Těsto znovu zlehka propracujeme, necháme 30 minut kynout a pak ho rozdělíme na 20 dílků, ze kterých vyválíme kuličky, naskládáme je dostatečně daleko od sebe na plech a necháme opět kynout asi 15 minut, nakonec každou kuličku vytvarujeme na placičku s prohlubní uprostřed. Tvaroh smícháme s moučkovým cukrem i vanilkovým cukrem, povidla rozmícháme se skořicí i rumem a koláčky střídavě naplníme povidly, tvarohem, ozdobíme rozinkami, dáme do trouby a pečeme při 180 °C dozlatova asi 15 minut, hotové přendáme na kovovou mřížku a necháme vychladnout.
Sladké pečení z kvásku
Ingredience na těsto: 400 g kvásku, 400 g hladké mouky (může být bílá
Amonium se používá do nízkých těst, jako jsou perníčky, linecké pečivo, rakvičky a podobně.
Křehké hvězdičky
Suroviny: 90 g másla, 90 g cukru, 90 g mandlí, ½ vajíčka, 20 g čokolády, 1 lžíce medu, ¼ kávové lžičky skořice, 1 hřebíček, na špičku nože muškátový květ, na špičku nože amonium, kůra z ¼ citronu, 170 g hladké mouky, ½ vajíčka na potření, 30 g mandlí na ozdobu
Technologický postup: V míse umícháme máslo s cukrem a vajíčkem. Pak přidáme med, mleté neloupané mandle, strouhanou čokoládu, tlučenou skořici a hřebíček, muškátový květ, citronovou kůru a amonium. Umíchané těsto zahustíme moukou, dáme na vál, vyválíme na půlcentimetrovou výšku, vykrájíme hvězdičky, které pokládáme na dobře vymazaný plech, případně na pečicí papír. Povrch hvězdiček potřeme vajíčkem, ozdobíme loupanými mandlemi a v prostředně horké troubě upečeme do červena.
Zázvorky
Suroviny: 180 g moučkového cukru, 2 žloutky, 30 g hladké mouky, na špičku nože amonium, 10 g čerstvého zázvoru, 3 g sušeného zázvoru
Technologický postup: 1. den čerstvý zázvor oloupeme, nastrouháme na jemno a vymačkáme z něj přebytečnou tekutinu. Zázvor, žloutky, pospěšnou sůl a 100 g prosátého moučkového cukru třeme 15 minut v elektrickém šlehači. Mísu přikryjeme utěrkou a necháme ji stát na chladnějším místě do druhého dne. 2. den do mísy přidáme zbývající prosátý cukr a hladkou mouku. Vypracujeme těsto, které rozválíme na placku silnou 3 mm. Tvořítkem vykrajujeme požadované tvary. Klademe na plech vyložený pečicím papírem. Pečeme 10 minut bez odležení při 160 °C s ventilátorem. Během pečení troubu neotevíráme, aby zázvorky nesplaskly. Po upečení necháme vychladnout na roštu.
Keksy
Suroviny: 500 g hladké mouky, 150 g umělého tuku, 30 g práškového cukru, 20 g amonia, 1 vejce, 6 až 8 lžic mléka, rum
Technologický postup: V mouce rozdrobíme umělý tuk, přidáme cukr, vejce, amonium, 6 lžic mléka a vypracujeme těsto, které rozválíme a vykrajujeme z něj keksy. Plech slabě vymastíme, uložíme na něj keksy a pečeme je ve vyhřáté troubě. Upečené keksy namáčíme v rumu a v práškovém cukru.
Levné řezy
Suroviny: 350 g hladké mouky, 80 g práškového cukru, 50 g sádla, 1 vejce, 2 lžíce černé kávy, ½ dl mléka, 10 g amonia
Technologický postup: K mouce přidáme práškový cukr, sádlo, celá vejce, černou kávu a ve vlažném mléce rozpuštěné amonium. Všechno dobře smícháme a rozdělíme na tři díly. Každý díl upečeme na pomaštěném plechu. Upečený a vychladlý moučník spojíme nádivkou, povrch posypeme práškovým cukrem, necháme stát a potom k
Zavařovat můžeme v elektrické nebo také v plynové troubě. Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice postavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmějí být poskládány těsně vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje samozřejmě k zavaření kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme, lze použít jen skleničky s víčky na závit. Na plech se jich vejde 6 až 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, tvrdší ovoce zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu.
Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
V naší poradně s názvem OPORA PRO VÍNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendy.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda vinné révě nějak výrazně vadí jako opora kari síť?
Předem děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Kari síť se jako opora vinné révy dá použít, ačkoliv to není optimální. Budou tam překážet ty svislé tyče. Zkuste vybrat síť s velkými oky 20 až 30 cm. Kari síť také opatřete antikorozním nátěrem. Surová kari síť špatně reaguje na postřiky a mohla by rychle prorezivět.
První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.
Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.
Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.
Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.
V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného
Telecí maso je bledě růžové až růžové, jemně vláknité, měkké konzistence a libové. Obsahuje více vody než maso hovězí. Vzhledem k malému podílu tuku je lehce stravitelné a vhodné na dietní a dětskou výživu. Telecí maso má příjemnou chuť s vůní po mléce. Nejlepší je z tří- až pětitýdenních savých telat o hmotnosti kolem 60 kg. Barvu a strukturu masa ovlivňuje výživa. Na trhu lze koupit maso z mléčných telat, která jsou krmena jen mlékem, a běžné telecí, to je z telat krmených pící. Maso z mléčných telat je mnohem světlejší a křehčí. Vedle delikátní chuti nelze ani opomenout význam telecího z nutričního hlediska. Telecí má kalorickou hodnotu 580 kJ/100 g, jen 6 % tuku a 21 % bílkovin. Díky těmto hodnotám je toto maso nepostradatelné pro jedince s dietou s nižším obsahem tuku a s redukční dietou.
telecí droby – mezi telecí droby patří játra, srdce, plíce, jazyk, mozek, okruží (předžaludky telat a část střeva), slezina, brzlík (růstová žláza).
Díky výše popsané struktuře se telecí maso tepelně upravuje velmi rychle. Musíme dávat pozor při pečení a smažení, protože telecí maso má sklon k rychlému vysychání. Zásadně používáme nižší teploty a kratší čas přípravy. Lehké obalení masa v mouce před smažením udrží maso šťavnaté. Výjimečnou chuť telecího masa podtrhne kombinace s jemnými krémovými omáčkami, zeleninou a bylinkami. Všechny části určené na rychlou úpravu (pečeně, kotlety, svíčková, steaky) jdou výtečně kombinovat se všemi druhy hub. Přestože jde o maso libové, je například u pečeně žádoucí vrstvička tuku (tukové krytí), která chrání maso během kulinářské úpravy před vysušením. Tuk odstraňujeme zásadně až z upečeného masa.
Třešně zbavte stopek a omyjte je pod studenou tekoucí vodou. Naplňte jimi čisté sklenice a nachystejte si sladký nálev. Na 1 l vody budete potřebovat 30 dkg cukru. Cukr dobře rozmíchejte a krátce svařte. Třešně zalijte ještě horkým nálevem, otřete okraje sklenic do sucha a sklenice dobře uzavřete čistými a vysušenými víčky. Znovu raději upozorňujeme, že při zavařování v troubě musíte použít pouze sklenice s víčky na závit. Troubu nastavte na 250 °C. Na dno plechu položte starší utěrku či plenu a nalijte horkou vodu cca do výšky 2 až 3 cm. Poté na plech naskládejte sklenice s třešněmi. Menších sklenic se vám na plech vejde osm – tuto velikost zavařujte 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velkých sklenic (0,7 l) se na plech vejde šest – ty zavařujte 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby dolévejte na plech horkou vodu. Všechny zavařené sklenice poté vyjměte z trouby a nechte je do druhého dne obrácené víčkem dolů.
Ingredience: 3 velká vejce, 1 hrnek krupicového cukru, 2 hrnky polohrubé mouky, 1 sáček kypřicího prášku do pečiva, špetka soli, 1 kelímek smetany ke šlehání (215 ml), tuk a hrubá mouka na plech, 3 hrnky čerstvého nebo mraženého drobného ovoce dle chuti, moučkový cukr s vanilkou (na poprášení)
Postup: Předehřejte troubu na 180 stupňů. Do mísy vyklepněte vejce, vsypte cukr a vyšlehejte do bílé pěny. Přisypte prosátou mouku s kypřicím práškem a špetkou soli, vlijte smetanu a promíchejte. Vyšší plech vymažte a vysypte moukou a vlijte na něj těsto. Posypte ovocem a pečte dorůžova; trvá to asi 25 minut. Zkontrolujte špejlí, zda těsto nelepí. Vyjměte z trouby a nechte vychladnout. Podávejte poprášené moučkovým cukrem s vanilkou.
Ingredience: 500 g hladké nebo polohrubé mouky, 125 ml mléka + 4 lžíce na kvásek, 40 g cukru, 250 g másla nebo rostlinného tuku (máslo je vhodnější), 2 vejce a 1 žloutek (bílek uchováme na potření), 20 g (půl balíčku) droždí, 5 g soli
Postup: Do 250 g tuku na pečení rychle ručně zapracujeme 100 g mouky. Z těsta vytvarujeme nižší čtverec a dáme ho ztuhnout do lednice. Ze čtyř lžic mléka, trochy cukru a lžíce mouky umícháme kvásek, necháme vzejít. Mouku, cukr a sůl dáme do mísy a promícháme. Přidáme vejce, žloutek a kvásek a vypracujeme tužší těsto (hnětač usnadní práci). Přikryjeme utěrkou a necháme asi hodinu kynout. Pak kynuté těsto překlopíme na pomoučenou pracovní plochu a rozválíme na čtverec, jehož strany budou pokud možno dvojnásobné, než je hrana tukového kvádru. Proč? Protože tukové těsto položíme doprostřed kynutého plátu (nakoso) a překryjeme je volnými cípy – jako psaníčko. Balíček těsta v polovině přeložíme (zamezíme tak úniku tukové hmoty) a rozválíme dotenka. Pak těsto složíme na tři díly na šířku (jednu stranu přeložíme do poloviny a přiklopíme druhou volnou stranou) a stejně tak na délku. Uložíme na hodinu do lednice. Po hodině opět rozválíme a opět poskládáme a dáme ještě na 25 minut do lednice.
Modernější receptury doporučují nechat těsto v této fázi přes noc v lednici.
Odpočinuté těsto tence rozválíme na pomoučené pracovní ploše. Jde to velmi dobře. Z plátu odkrojíme nerovné okraje (hodí se na „šneky“). Pak už krájíme díly podle toho, co budeme vyrábět: trojúhelníky na rohlíčky a croissanty, čtverce na šátečky, trojúhelníčky (pirožky), obdélníky na kapsičky a hřebeny. Naplněné tvary dáme na lehce pomaštěný plech. Necháme alespoň 4 cm rozestup, protože pečivo hodně nabyde. Potřeme rozšlehaným bílkem.
Troubu vyhřejeme na 220 °C. Vložíme plech a asi po 5 minutách teplotu snížíme na 180 stupňů. Od trouby neodcházíme, pečení je rychlé. Po 10 minutách zkontrolujeme. Některé tvary už možná budou upečené – drobnější nebo s tučnější nádivkou, nebo při nestejném vyhřívání trouby. Budou mít zlatohnědou barvu. Ty lopatkou vybereme, ostatní dopékáme a postupně odebíráme. Oddělíme slané varianty, sladké pocukrujeme.
Necháme mírně zchladnout a můžeme zvát ke stolu. Pečivo je chutné i druhý den.
Slané kynuté těsto: Toto těsto je vhodné na housky a rohlíky, na slané či makové tyčinky nebo na dalamánky. Příprava je stejná jako u tuhého těsta, jen se k ostatním surovinám přidává pouze kostka cukru, celé vejce a sůl. Připravené tvary z vykynutého těsta se nechávají dokynout na plec
Jako pečivo označujeme druh jídla, který se připravuje pečením, případně smažením (například koblihy, lívance, palačinky). Vyrábí se z různých druhů těsta s obsahem obilné mouky v závislosti na druhu, který se připravuje. Ingrediencí, jichž se k pečení využívá, je obrovské množství – lze použít prakticky všechny. Mezi nejčastější pak patří: mouka, voda, cukr, vejce, tuk, mléko, ořechy.
Existuje několik možností, jak lze pečivo členit. Mezi nejčastější patří na sladké a slané pečivo.
Sladké pečení od Lenky
Ingredience: 5 banánů, 100 ml vody, 300 g polohrubé mouky, 200 g cukru, 2 vejce, 150 g másla, 1 lžička jedlé sody, ½ lžičky soli, 1 prášek do pečiva, 100 g kokosu, cukr na posypání, 1 zakysaná smetana, cukr, kakao
Postup: Banány rozmačkáme s vodou a potom přimícháme ostatní suroviny. Vymícháme hladké těsto, které nalijeme na vymazaný a vysypaný plech a pečeme cca 35 minut. Potřeme zakysanou smetanou a posypeme kakaem.
Postup: Květák rozebereme na růžičky, které chvilku povaříme v osolené vodě. Šunku pokrájíme na kostičky. Na trošce oleje necháme zesklovatět cibuli nakrájenou nadrobno, přidáme šunku a opečeme. Celá vejce rozšleháme vidličkou s mlékem, solí, pepřem, strouhaným muškátovým oříškem a vmícháme strouhaný tvrdý sýr. Květák posekáme, rozložíme do olejem vymazané zapékací misky, posypeme osmaženou šunkou a zalijeme vejci s mlékem. Vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C a zapékáme asi dvacet minut. Zapečený květák podáváme nejlépe s vařeným bramborem.
Smažený květák
Ingredience: 1 větší květák, sůl, hladká mouka a strouhanka dle množství obalovaného květáku, 2 vejce, olej na smažení na plech
Postup: Květák rozebereme na růžičky a důkladně propláchneme pod tekoucí vodou. Růžičky osolíme a NEVAŘÍME! V jedné misce si připravíme těstíčko ze dvou vajec, hladké mouky a vody a důkladně vymícháme vidličkou dohladka. Do druhé mísy nasypeme strouhanku. Osolené růžičky obalíme v těstíčku a ve strouhance a klademe na plech, na který jsme předem nalili olej ke smažení a poté jej ohřáli. Plech dáme do trouby a smažíme při 200 °C, asi po 30 až 45 min růžičky obrátíme a dosmažíme dozlatova. Předvaření v tomto případě není nutné, takto je květák opravdu VÝTEČNÝ.
Postup: Květák očistíme a rozebereme na růžičky. Cibuli oloupeme, očistíme a nasekáme najemno. Ve vyšší pánvi rozpálíme olej a vsypeme cibuli. Za občasného míchání ji necháme zrůžovět. Pak ji zalijeme vodou. Směs necháme přejít varem a přidáme růžičky květáku. Podle chuti základ květákového mozečku osolíme, opepříme a ochutíme kmínem. Přikryjeme a necháme pomalu dusit, než květák změkne. Zatím rozklepneme vejce a rozkvedláme je třeba v hrníčku. Měkký květák opatrně rozmačkáme vidličkou. Vlijeme vejce, důkladně promícháme a necháme asi 5 minut vařit. Květákový mozeček podáváme s bramborovou kaší nebo s čerstvým chlebem.
Na jeden litr oleje potřebujete 30 až 50 dýní. Po rozříznutí dýní vyjměte semínka, umyjte je a usušte. Poté je namelte na pastu připomínající těsto. Tímto způsobem získává dýňový olej svou typickou tmavou barvu. Tuto hmotu vložte do hnětacího stroje a přidejte trochy vody a soli. Nyní začíná nejtěžší část výroby – pražení. Hmotu musíte zahřívat tak dlouho, dokud se voda zcela neodpaří. Tím se bílkovina semínek vysráží a dýňový olej se oddělí. Během pražení také olej získá svou charakteristickou chuť a vůni. Hmotu nyní vložte do hydraulického lisu. Tlak zvyšujte pomalu, aby měl olej čas vytékat. Čerstvý dýňový olej musí před plněním do lahví chvíli odpočívat. Pokud se rozhodnete skladovat olej v ledničce, doporučujeme vyndat láhev několik minut před použitím. Tak se nejlépe uplatní jeho chuť a vůně. Olej má vynikající výraznou chuť a skvěle se hodí k bramborám, luštěninám, do polévek a sytých salátů.
Plněná máslová dýně
Suroviny: 1,5–2 kg středně velké máslové dýně, 4 špetky soli, 4 špetky hrubě mletého pepře, 4 lžíce oleje, 450 ml portského vína (nebo šťávy z granátového jablka), 60 ml červeného vinného octa, 50 g pískového cukru, 1 šálek sušených meruněk, 1 šálek sušených višní, 1 šálek solených mandlí
Postup: Předehřejte troubu na 200 °C, velký plech na pečení vyložte pečicím papírem. Dýně podélně rozkrojte na poloviny, vydlabejte semínka, pokapejte olejem a jemně osolte. Dýně uložte řeznou stranou dolů na připravený plech a pečte 30–35 minut. Mezitím smíchejte v hrnci portské víno, ocet, cukr a 1 špetku soli, směs přiveďte k varu a vařte 4 minuty. Přidejte nasekané meruňky a višně, promíchejte, odstavte z tepla a nechte stát 10 minut. Ovoce vyjměte z hrnce děrovanou lžící, vraťte hrnec na sporák, přiveďte směs k varu a vařte 15 minut. Ovoce promíchejte s mandlemi, dochuťte solí a mletým černým pepřem. Každou polovinu dýně naplňte připraveným ovocem a přelijte horkým portským vínem. Můžete podávat s plátky opečené bagety.
Postup: Dýni vydlabejte, nakrájejte na kostičky, pak nakrájejte cibuli a osmažte ji, přidejte nakrájenou dýni, brambory, kuřecí vývar, cca 2 litry vody, sůl a vařte cca 20 min. Poté polévku rozmixujte pomocí ponorného mixéru. Na závěr přidejte trochu smetany, na talíři ozdobte opečeným chlebem a pažitkou. Kdo má rád, může přidat i špetku muškátového oříšku. Polévka se nezahušťuje moukou, ale bramborem na