SALÁTY a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Napadá mě otázka, zda je vůbec někdo, kdo by neznal pařížský salát. Myslím, že ho můžeme zařadit stejně jako bramborový, vlašský či pochoutkový mezi nejčastěji poptávané saláty. Neříkám, že zachutná úplně každému, protože každý máme jiné chutě a upřednostňujeme třeba úplně něco jiného. Chcete-li se však o tomto salátu dozvědět více, nebo si ho dokonce sami doma připravit, jste tu správně.
Pařížský salát – cena
Cena pařížského salátu není jednotná, s tím se ale setkáváme u 99 % výrobků. Každý výrobce má jiné náklady, jinou přirážku a podle toho také jinou cenu. V základu bychom ale pařížské saláty mohli rozdělit do dvou skupin, a to na čerstvé a vakuově balené. Cena čerstvých salátů se pohybuje mezi 100 až 150 Kč/kg. V akci ho můžete zakoupit i v ceně kolem 60 Kč/kg. Vakuově balené pařížské saláty se v běžných obchodech prodávají balené nejčastěji ve 100g až 500g obalech a cena se pohybuje mezi 100 až 170 Kč/kg, opět můžete tyto výrobky zakoupit v akci i v ceně kolem 80 Kč/kg.
Problém často představují i obědy do práce. Stravování v restauracích bývá cenově neúnosné, rozvážené krabičky s jídlem jsou nezřídka pekelně drahé (bez ohledu na kvalitu a složení připravených jídel). A vy potřebujete 2 obědy a 2 svačiny: pro sebe a pro manžela/manželku. A zaplaťte 6.000 Kč měsíčně jen za obědy (pokud jeden oběd stojí 150 Kč). V zahraničí je celkem běžné, že obědy mají studenou formu (saláty, sendviče a jiné) a teplé jídlo se podává až k večeři. Tak co s tím? Zde najdete pár nápadů: saláty; mozzarella; slané koláče se zeleninou; slané palačinky; omeleta se zeleninou; plněná tortilla; kuskus, rýže, čočka nebo bulgur se zeleninou (přidají se ořechy, fazole, kukuřice, sýr, uzené tofu, tempeh); grilovaná zelenina plněná měkkým sýrem; zeleninový flan; zeleninových nákyp; kousek nádivky. Existuje velké množství možností. Když si přinesete jídlo z domova, bude vás stát polovinu, a to i v případě, že použijete ty „nejluxusnější‟ suroviny a dopřejete si velké porce. Počítejte: salát (okurka, olivy, řecký sýr) vyjde na 35 Kč, rizoto (rýže, kuřecí maso, zelenina, sýr) dokonce na 30 Kč. K obědu si můžete také přinést jídlo, jež jste nesnědli den předtím k večeři. Tím ušetříte nejen peníze, ale i čas, který byste věnovali přípravě nového pokrmu. Abyste se daným jídlem nepřejedli, zkuste využít třeba jen jeho část: z rýže, již jste jedli jako přílohu večer, si můžete připravit kaši nebo nákyp. A když vám zbude třeba pečené maso, můžete jej přidat do rizota nebo salátu.
Rychlovka k obědu do práce: Tvaroh smíchat se šťávou z citrónu a s trochou cukru a nakrájet do něj jedno velké jablko nebo ananas. Jedná se o zdroj bílkoviny a vlákniny, jenž neobsahuje žádné konzervanty. Výrobní náklady na jednu porci jsou cca 20 Kč. Obměnu mohou představovat nasypané ovesné vločky nebo cornflakes.
Sušení rajčat u nás není zcela běžné, ale s rozmachem domácích sušiček se postupně i u nás tento způsob stává oblíbeným druhem konzervace zralých plodů.
Pokud chcete vlastní vypěstovaná rajčata konzervovat sušením, nakrájejte je na čtvrtiny až osminy, záleží na velikosti samotných rajčat. V případě, že máte k dispozici sušičku, naklaďte kousky na síta, ideální je podložit rajčata pečicím papírem, protože obsahují velké množství vody. Pro usušení vybírejte zralé (možno i lehce přezrálé) plody. To, že jsou podle omaku vodnaté, vůbec nevadí, lehce přezrálá rajčata, která jsou na běžnou kombinaci již nevhodná z estetického důvodu, se na usušení výborně hodí.
Sušená rajčata pak nejlépe pokapejte olivovým olejem, zasypte rozdrcenou bazalkou, případně petrželí a osušte je. Osušená rajčata zabalte do sáčků, můžete použít i uzavíratelné nádoby. Ideální je sušená rajčata následně zamrazit, zůstane jim tak jejich krásná barva a zcela jistě se tím zabrání vzniku možné plísně.
Sušená rajčata najdou své uplatnění při přípravě italské kuchyně, především na pizzu nebo zeleninové saláty.
Tymián je tradičním kořením Španělska, Francie, Itálie a Řecka. V současnosti se jeho obliba vrací i do našich kuchyní. Známý je jako součást takzvaného Provensálského koření. V gastronomii se nejčastěji používá tymián obecný nebo tymián citrónový. Větší aromatizující účinek mají kupodivu listy sušené než čerstvé. Tymián pomáhá při zažívání, je tedy vhodný ke skopovému či vepřovému masu nebo ke zvěřině. Zvýrazňuje chuť marinovaného masa, s oblibou se přidává do svíčkové omáčky. Pár lístků ochutí i pokrmy z ryb, luštěnin a rýže. Často se jím dochucují zeleninové pokrmy, omáčky a saláty, ve směsi s oreganem, bazalkou nebo rozmarýnou se často používá na pizzu, vodný je i na těstoviny
Listy k přímé spotřebě sklízíme kdykoliv. Při kořenění lístky rostliny sdrhujeme a v dlaních rozemneme. Čerstvé větvičky můžete vložit do oleje nebo octa a tento přípravek pak používat k dochucování mnoha pokrmů.
Zkuste některý z níže uvedených receptů a ochutnejte specifickou příchuť tymiánu.
Kysané zelí v pytlíku je tradiční výrobek zdravé výživy. Zelí je nakrouhané a balené v ochranné atmosféře. Tím si zachovává dlouhodobou čerstvost a hodí se k přímé konzumaci tak jak je a nebo si ho můžete připravit dušením.
Co můžete udělat z kysaného zelí z pytlíku?
Z kysaného zelí si můžete připravit přílohy, jako jsou studené obilné saláty, teplé coleslawy, brambory na pánvi nebo slané bramborové a jablečné placky, které budou pikantním a chutným doplňkem večeře.
Sendvič z kysaného zelí z pytlíku
Příprava sendvičů z kysaného zelí z pytlíku ve stylu lahůdek je stejně snadná, potřebujete k tomu trochu vydatného žitného chleba s tenkými plátky hovězího masa, pikantním kysaným zelím a lepkavým švýcarským sýrem. Skvělý výsledek získáte vyváženou porcí krémového dresinku.
Sendvič s kysaným zelím z pytlíku je klasický lahůdkový sendvič vyrobený z žitného chleba, hovězího masa v konzervě, švýcarského sýra, kysaného zelí a ruského nebo dresinku Thousand Island. Sendvič můžete podávat studený, ale po opečení získá teplou a roztavenou konzistenci. K jeho přípravě nepotřebujete ani toustovač. V našem receptu na sendviče používáme běžnou pánev.
Suroviny:
340 g tenkých plátků hovězího masa v konzervě – kupte si ho v lahůdkářství nebo použijte zbytky domácího hovězího masa;
8 krajíců světlého nebo tmavého žitného chleba;
1/2 pytlíku (250 g) kysaného zelí, propláchnutého a dobře scezeného;
1/2 hrnku dresinku Thousand Island nebo ruský dresink;
4 plátky švýcarského sýra;
4 lžíce změklého másla.
Pokyny
Na 4 krajíce chleba rozložte hovězí maso. Na každý krajíc dejte čtvrtinu kysaného zelí, 2 lžíce dresinku a plátek sýra. Navrch dejte zbývající krajíce chleba. Sendviče potřete máslem.
Na malé pánvi opečte sendviče na středním plameni, dokud chléb z obou stran nezezlátne a sýr se nerozpustí.
Vejce lze samostatně připravovat jako vařená na tvrdo, na měkko, na hniličku, jako míchaná vejce (na cibulce nebo se slaninou), sázená vejce (volská oka), ztracená vejce (vařená v osolené octové vodě), jako vaječné omelety (s přídavkem zeleniny, uzenin, hub, sýrů a podobně). Vejce jsou důležitou součástí piškotových, kynutých, třených i odpalovaných těst, je to jedna za složek známého trojobalu, zalévají se jimi zapékané pokrmy, přidávají se do nádivek, knedlíků, lívanců, palačinek, svítků. Ve studené kuchyni se používají na obložené mísy, chlebíčky, jednohubky, pomazánky, saláty. Bílky se pak používají ke spojování mletých mas, potírání koláčů před tím, než se dají do trouby, připravuje se z nich sníh a polevy. Čerstvé žloutky se používají ke zjemňování polévek a omáček, připravuje se z nich majonéza a dressingy a šodó. My se dnes v našem článku zaměříme pouze na vajíčkovou pomazánku a nabídneme i tradiční recept na vajíčkový salát.
Penne jsou těstoviny trubkovitého tvaru se šikmými konci, vyráběné buď v hladkém, nebo vroubkovaném provedení. Jejich délka je kolem 3 centimetrů a tloušťka necelý centimetr. Penne nejčastěji najdete v italských pokrmech, bývají podávány k různým druhům omáček a často se z nich připravují těstovinové saláty.
Pstruh je chutná ryba s jemným masem, v našich podmínkách velmi dobře dostupná. Pstruha můžete připravit na spoustu způsobů a za použití jednoduchých receptů s minimem ingrediencí, ale také si s ním můžete dát více práce a použít nejrůznější suroviny, ať jsou to žampiony, víno, bylinky, to už záleží jen na vás, vše bude určitě chutnat výborně. Pstruha můžete upravovat na pánvi, v troubě, na grilu, v alobalu, za zmínku stojí i pstruh uzený, ale jedno pravidlo byste se měli snažit dodržet. Pstruh se na talíř podává celý, od hlavy až k ocasu, včetně ploutví, očí, ocasu, dokonce se říká, že líčka ze pstruha jsou to nejchutnější maso.
Zajímá-li vás nutriční hodnota pstruha, pak má 100 g této výborné ryby jen 570 kJ, obsahuje 20,9 g bílkoviny, 5,4 g tuku a 0,99 g omega-3 mastných kyselin. Ze pstruha lze připravit i dietní jídlo, záleží na tom, jaké další suroviny k přípravě použijete. Chcete- li si pochutnat, připravila jsem pro vás pár receptů.
Pstruh na másle
Ingredience:
pstruh
máslo
hladká mouka
sůl
kmín
citron
Postup:
Pstruha důkladně omyjte, osušte, nasolte a okmínujte. Kmínu se nemusíte bát, nic tím nezkazíte. Nezapomeňte nasolit i okmínovat pstruha v dutině břišní. Obalte ho v mouce. Na pánvi rozpusťte máslo a z každé strany na něm pstruha pečte zhruba 5 minut. Při podávání zakápněte citronem a jako příloha se hodí brambory, různé zeleninové saláty, zeleninová obloha, já osobně upřednostňuji krajíc čerstvého chleba.
Pstruh v troubě
Ingredience:
pstruh
máslo
cibule
anglická slanina
petrželová nať
hladká mouka
kmín
sůl
citron
Postup:
Pstruha omyjte, osušte, osolte a okmínujte i v dutině břišní. Povrch pstruha obalte v mouce a do dutiny břišní přidejte plátek slaniny, snítku petrželové natě a cibuli nakrájenou na tenké plátky. V pekáči rozehřejte máslo, vložte pstruha, přidejte zbytek pokrájené cibule. Na povrch pstruha položte pár plátků másla, aby se utvořila krusta. Nezakrývejte a pečte v troubě vyhřáté téměř na 200 C asi půl hodiny, než povrch zezlátne. Upečeného pstruha pokapejte šťávou z citronu.
Pstruh na grilu
Ingredience:
pstruh
anglická slanina
česnek
koření na ryby
citronová šťáva
sůl
Postup:
Pstruha omyjte, osušte, posolte, pokapejte citronovou šťávou a lehce posypte kořením na ryby. Do dutiny břišní dejte celý stroužek česneku. Pstruha zabalte do anglické slaniny a dejte na gril. Rybu grilujte po obou stranách,
Houskové knedlíky nakrájejte na kostičky a při nižší teplotě je opražte na másle, aby byly krásně křupavé. Tato „procedura“ může klidně trvat kolem 10 až 15 minut. Ale vydržte, je to důležité pro vynikající chuť tohoto jednoduchého pokrmu. Mezitím si rozklepněte do hrnečku vajíčka, ty poté vmíchejte ke knedlíkům a směs osolte, případně opepřete. Buďte připraveni, jakmile mají vajíčka tu správnou konzistenci, přeložte je ihned na talíř. Servírovat můžete posypané čerstvou pažitkou. Podávejte s kyselou okurkou, hlávkovým salátem nebo různými míchanými zeleninovými saláty. Pro ty, kdo se neobejdou bez masa, je možné na pánvičku dát společně s knedlíky i na kousky pokrájenou uzeninu.
Maso očistěte, omyjte a osušte. Nakrájejte na tenčí plátky. Z grilovacího koření, oleje a prolisovaného česneku si připravte marinádu, kterou potřete jednotlivé plátky. Bůček vložte do remosky a opékejte po obou stranách. Průběžně maso polévejte nebo potírejte zbylou marinádou. Pečte na plný výkon asi 1 hodinu. K takto pečenému bůčku se hodí smažené či vařené brambory, dušená zelenina a různé zeleninové saláty.
Rajčenka je rychle rostoucí stálezelený strom se srdčitými listy a bohatými květenstvími krémově bílých květů, které voní jako karamel. Plody mají charakteristickou chuť a barva je od zelené přes červenou až purpurovou. Slupka je hořká a před konzumací je nutno rajčenku spařit horkou vodou a oloupat. Takto připravené plody lze použít na saláty, pyré, džem a k masu. Rajčenka představuje bohatý zdroj vitamínu C, E a β-karotenu.
Pochází ze subtropů, z nevysokohorských partií, odkud se rozšířila po Jižní Americe a dále na Floridu, Kalifornii, Afriku, Austrálii a Asii.
Rajčenka řepovitá (Solanum betaceum) je nízký strom nebo keř, který plodí exotické ovoce nazývané rajčenka nebo tamarillo. Název tamarillo (počeštěno tamarilo) vznikl až okolo roku 1970 na Novém Zélandu a stal se mezinárodním obchodním označením pro tyto plody.
Rajčenka řepovitá je subtropický druh rodu lilkovitých a dorůstá obvykle do výšky 3,5 až 5 metrů. Kořeny má mělké, větve řídké, hustě žláznatě pýřité a porostlé střídavými listy, dlouhými 10 až 30 cm a širokými 5 až 10 cm; řapíky mají délku 2 cm. Listové čepele jsou lesklé, slabě dužnaté, vejčité, u báze srdčité, po obvodě celokrajné, na vrcholu krátce špičaté a výrazně žilkované.
Pětičetné oboupohlavné květy na dlouhých stopkách vyrůstají ve volných shlucích. Vonící květy bývají až 2 cm široké, mají pět nafialovělých kališních plátků asi 3 mm velkých a pět světle růžových, volných, voskovitých, podlouhlých, nazpět ohnutých, cípatých korunních plátků asi 1 cm dlouhých. Ve středu květu vyrůstá pět tyčinek se žlutými nitkami a prašníky, semeník s jednou čnělkou s bliznou. Kvetou po celý rok, často i v době, kdy již zrají první plody. Květy připomínají květy brambor.
Z opylených květů vyrostou visící, až 8 cm dlouhé, vejčitě elipsovité, zelené bobule, které ve zralosti mohou mít barvu purpurovou, krvavě červenou, oranžovou, červenou nebo žlutou. Jejich dužina je zbarvená žlutě až oranžovočerveně. Plody mají v přihrádkách černá, kruhovitá, plochá semena, která jsou výrazně hořká a tvoří asi třetinu plodu. Slupka plodu je tenká, hladká, lesklá a je také silně hořká.
Rajčenka řepovitá se pěstuje pro své plody, které ve zralosti voní po ananasu či jahodě a obsahují vitamín C a hodně dalších, pro tělo nezbytných minerálů. Plody se sklízejí postupně, jak dozrávají, a protože mají tvrdou slupku a pevnou dužinu, mohou být v papírových krabicích zasílány i na velké vzdálenosti. Dužina je poněkud kyselejší a přidává se do míchaných limonád a ovocných salátů, může se také dusit a přidávat do polévek a omáček obdobně jako rajčata. Plody lze konzumovat syrové, například sypané cukrem, solí nebo pepřem, a případně po rozpůlení grilovat jako zeleninu. Před konzumací je potřeba stáhnout hořkou slupku, nejlépe ponořením do horké vody. Rajčenky obsahují hodně pektinu, takže z nich lze snadno připravit džemy či čatní.
Kefír může být bezpečným a prospěšným doplňkem stravy těhotné ženy. Je to fermentovaný mléčný nápoj bohatý na probiotika, které mohou podporovat trávicí zdraví, potenciálně snižovat riziko těhotenských komplikací a nabízet další výhody.
Účinky kefíru během těhotenství
Zlepšené trávení
Probiotika v kefíru mohou pomoci zmírnit běžné trávicí problémy, jako je nevolnost, zvracení a zácpa, které jsou během těhotenství časté.
Snížené riziko infekcí
Kefír může pomoci udržovat zdravou vaginální flóru, což potenciálně snižuje riziko infekcí.
Možné snížení těhotenských komplikací
Nové výzkumy naznačují, že pravidelný příjem probiotik, jako je příjem z kefíru, může snížit riziko komplikací, jako je předčasný porod a preeklampsie, často spojené se zánětem.
Vstřebávání živin
Kefír může napomáhat vstřebávání živin, což je během těhotenství zásadní jak pro matku, tak pro vyvíjející se dítě.
Zdroj folátu
Mléčný kefír obsahuje přirozenou formu folátu, což je životně důležitá živina pro prevenci vrozených vad.
Další vitamíny a minerály
Kefír je také dobrým zdrojem vitamínu B12, vápníku, vitamínu K, riboflavinu a fosforu.
Kefír v těhotenství
Je důležité vybrat si kefír vyrobený z pasterovaného mléka, protože syrové mléko může obsahovat škodlivé bakterie, jako je Listeria.
I když je kefír obecně bezpečný, je nejlepší konzumovat ho s mírou a dávat si pozor na jakékoli potenciální vedlejší účinky, jako je nadýmání nebo plynatost.
Vždy se doporučuje poradit se s lékařem péče nebo dietologem, abyste prodiskutovali nejlepší stravovací možnosti pro vaše individuální těhotenství.
Jak zařadit kefír do svého jídelníčku
Konzumujte ho samotný: Kefír lze konzumovat jako osvěžující nápoj.
Začleňte ho do jídelníčku: Používejte ho do smoothie, cereálií nebo jako základ zálivek na saláty.
Obědy do školy řeší většinou rodiče u starších dětí. Jako oběd se hodí těstovinový salát. Těstovinové saláty lze připravit na sto způsobů, stačí použít pokaždé jinou zeleninu a změnit zálivku. Na studeno se mohou jíst rovněž palačinky (se strouhaným sýrem, zamotat ještě teplé) a různé smažené nebo pečené placky: bramborové placky, zeleninové karbanátky, květákové placky, zelné placky, vafle, lívance. Široké využití má také listové těsto: můžete udělat pirohy nebo slaný závin a naplnit je čímkoliv podle chuti. Do pirohů se dává zeleninová směs, někdy směs s kuřecím nebo mletým masem, někdy vajíčka nebo zelí. Pirohy lze připravit i na sladko s marmeládou nebo tvarohem. Do slaných závinů se dává i listový špenát, nasekaná brokolice, sýr (aby se to spojilo), slanina nebo šunka. Suroviny můžete různě kombinovat. Teplé je to samozřejmě lepší, ale i po vystydnutí vám to určitě bude chutnat. Občas se může konzumovat též bageta s kuřecím nebo krůtím masem obložená zeleninou.
Celerové saláty jsou výborné hlavně v zimě a jsou levné, rychlé, jednoduché a chutné.
Syrový celerový salát
Ingredience: stejné množství celeru a mrkve, k dochucení oříšky, ovesné nebo žitné vločky po jedné lžíci, hrst celerové natě
Postup: V poměru 1 : 1 smícháme syrový nastrouhaný celer s mrkví. Přidat můžeme oříšky, experimentátoři mohou vyzkoušet i přísadu tvořenou ovesnými nebo žitnými vločkami. Povrch salátu posypejte celerovou natí.
Tip: Takto připravený salát dodá organismu nejen důležité vitamíny (zejména skupiny B) a nenasycené mastné kyseliny, ale dovede též eliminovat nepříjemné důsledky naší rafinované stravy, plné anorganických prvků.
Postup: Celer nakrájený na nudličky povařte v osolené a okyselené vodě spolu s kořením. Vařte na skus. Po vychladnutí přidejte najemno krájená jablka, olej a podle chuti oslaďte.
Tip: Celer stačí očistit a nakrájet na malé kostičky. Podobně upravte i další ovoce – jablka, ananas nebo pomeranč. Do salátu můžete přidat třeba i nahrubo nasekané ořechy. Smíchejte s jogurtem nebo zakysanou smetanou a mírně osolte.
Jak se vám líbí netradiční celerové recepty? A jste příznivci celeru? Pokud ne, zkuste je a uvidíte, jak jsou chutné, a nemusíte být ani vegan. Vždyť takové zpestření masového jídelníčku není na škodu a ještě ušetříte. Nasládlá chuť celeru nemusí nutně doplňovat jen masitá jídla. Zkuste ji přidat třeba k ovoci, jistě tím rodinu příjemně překvapíte.