Bylinková zahrádka – spirála
Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.
Základní dělení bylinek:
- Jednoletky (budete muset vysévat každým rokem) – anýz, bazalka, fenykl, heřmánek, kerblík, kopr, koriandr, majoránka, měsíček lékařský, petržel, řeřicha
- Trvalky (víceleté rostliny) – česnek medvědí, dobromysl, estragon, heřmánek, hluchavka, lesní jahody, levandule, lichořeřišnice, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, saturejka, šalvěj, třapatka nachová, tymián, yzop
- Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie
Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.
Dělení bylinek podle umístění ve spirále:
- Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
- Střed spirály – anýz, bazalka, estragon, brutnák, fenykl, kmín, kopr, koriandr, mateřídouška, pažitka, saturejka, třapatka, tymián
- Spodní část spirály – heřmánek, kerblík, lichořeřišnice, máta, meduňka, petrželka, řeřicha
Dělení bylinek podle světelných nároků:
- Bylinky, které mají rády stín: česnek medvědí, pažitka, hluchavka, máta, kerblík, petrželka
- Bylinky nenáročné na pěstování: kopr, brutnák, rozmarýn, šalvěj, estragon, fenykl, koriandr, kerblík, meduňka, česnek, řeřicha, petržel, levandule, máta
Dělení bylinek podle vzrůstu:
- Nízké – česnek medvědí, heřmánek, hluchavka, dobromysl, kerblík, lesní jahody, majoránka, mateřídouška, pažitka, petržel, řeřicha, saturejka, tymián, yzop
- Vysoké – anýz, estragon, brutnák, heřmánek, kopr, koriandr, lichořeřišnice, meduňka, měsíček, stévie, šalvěj, třapatka
Dělení bylinek podle orientace světových stran:
- Rostliny na jižní stranu – dobromysl, kopr, koriandr, levandule majoránka, mateřídouška, rozmarýn, saturejka, tymián
- Rostliny na východní a západní stranu – anýz, bazalka, česnek medvědí, estragon, heřmánek, pažitka, routa, saturejka, šalvěj, třezalka tečkovaná, yzop
- Rostliny na severní stranu – cibule zimní (ošlejch), česnek medvědí, kerblík, kontryhel, máta, meduňka, petržel
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Bylinková zahrádka
Poradna
V naší poradně s názvem IVETAAZDENEK@EMAIL.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Prosím o radu jak se dělá čaj z olivových lístku dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na čaj z olivových lístků
Vezměte 10-20 zralých nepoškozených olivových listů ze zdravé rostliny. Důkladně je opláchněte ve vodě a mírně osušte. Mokré lístky umístěte na suchém a chladném místě po dobu 3 až 7 dní, dokud nebudou zcela vysušeny. V případě potřeby pak vezměte 10 až 15 sušených olivových listů na šálek vody a dejte je do nádoby vařit na 5 minut. Sejměte z plotýnky a nechte ještě listy plavat v převařené vodě po dobu 2-3 minut, dokud tekutina nedostane krásnou zlatavou barvu, pak teprve podáváme. Můžete přidat cukr, pokud si přejete. Čaj se dá pít teplý, ale vynikající je i studený.
Ještě zmíním léčivé účinky:
- snižuje krevní tlak
- snížuje predispozice ke krevním sraženinám (posiluje účinky Warfarinu)
- léčí cukrovku
- léčí infekce virové, bakteriální a plísňové
Zdroj: příběh Ivetaazdenek@email.cz
Recept na čaj z bobkového listu a hřebíčku
Bobkový list se dá využívat v kuchyni i jinak než "dochucovadlo". Z vavřínu se dá lehce uvařit čaj, který má nejrůznější léčivé účinky. Na tento čaj je potřeba asi 15 ks bobkových listů (sušených) a 3 dcl vody. Do připraveného hrnce se vloží bobkové listy a zalijí se vodou. Listy se vaří asi 12 minut o chvíle, kdy voda začne vřít. Poté se nechá odvar vyluhovat asi 3 hodiny. Po uplynutí této doby se čaj přecedí a odstraní se tak bobkové listy. Důležité je ale nekonzumovat tento čaj najednou, ale rozložit si ho po celý den. Doporučuje se vypít jeden doušek čaje za hodinu (pokud by člověk zkonzumoval větší množství, hrozilo by zřídnutí krve, a tak by mohlo dojít ke krvácení). Čaj z bobkového listu se navíc nesmí pít každý den. Doporučuje se pít ho nejprve za tři dny, pak za týden a pak až za dva měsíce od první konzumace. K lepším léčivým a detoxikačním účinkům se může do čaje přidat i hřebíček (2 hřebíčky na čaj).
Podobný výluh se dá použít i k inhalaci při léčbě dýchacích potíží. Doporučuje se 4 lžíce bobkového listu zalít půl litrem vroucí vody a deset minut nechat louhovat. Nemocný by pak měl asi 5 minut vdechovat výpary (pro větší účinek je vhodné se nad nádobou s výluhem sklonit s ručníkem přes hlavu). Doporučuje se tento postup opakovat dvakrát denně.
Stejný výluh se užívá také na při zánětu uší, nebo pocitu zvonění v uších. Do uší se ale výluh nenalévá! Užívá se opět jen pára. Ta se do ucha zavede prostřednictvím kornoutu vyrobeného z tuhého papíru. Celá procedura by měla trvat asi 15 minut. Při zánětu uší se doporučuje "napařovat" ucho dvakrát denně asi 3 dny, při nedoslýchavosti a zvonění stačí "napařovat" jen jednou denně.
Zdroj: článek Čaj z bobkového listu
Příběh
Ve svém příspěvku ČAJ Z RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef Rimanovsky.
Kolik toho mužu na 3 krat vypit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aja Rousová.
Ahoj, můžou čaj z rýmovníku i malé děti?
Zdroj: příběh Čaj z rýmovníku