Snad každého člověka čeká okamžik, kdy si začne budovat svůj vlastní domov. K tomu patří přemýšlet, bez kterých místností a zařízení se člověk prostě neobejde. Je jasné, že kuchyň, toaleta a koupelna jsou absolutní nezbytností. Návrh dalších místností je pak již na uvážení jednotlivce. Bude si přát mít kuchyň s obývacím pokojem dohromady? Nebo spojí ložnici a obývací pokoj? Kolik ve svém vysněném domově bude mít dětských pokojů? A je potřeba mít i pracovnu, nebo se bez ní obejde? Otázek padá mnoho. Stejně tak je to i se zařízením, snad každý člověk počítá, co vše bude ve svém novém domově potřebovat, bez kterého vybavení se neobejde. Určitou komplikací mohou být skříně. Najednou je potřeba řešit jaké skříně se do nového domova budou hodit, kolik jich bude, kolik zaberou prostoru a jak se dají umístit, aniž by zabíraly mnoho místa. A právě s tím souvisí i téma tohoto článku. Určitým moderním trendem se totiž stává vybudování šatny. Snad každá žena si již od dětství přála mít vlastní šatnu, v níž by vše její oblečení a módní doplňky byly hezky a přehledně srovnané. Prostor, kde by se mohla kochat svými novými kousky oblečení. Touha po šatně ale již není jen záležitostí žen, ale šatnu si přeje i řada mužů. I muž jistě ocení to, co mu šatna nabízí, a to kousek soukromí, přehlednost a praktičnost. Šatna bývá obvykle umístěna blízko ložnice, nebo zakomponována přímo do ní.
Jak si vyrobit vlastní šatnu v domě ale i v panelákovém bytu
Vlastní výroba šatny je z hlediska financí ta nejméně nákladná. Není třeba platit nikomu žádnou práci, jen se nakoupí potřebný materiál. Vzhledem k tomu, že řada lidí u samostatné a vlastníma rukama stavěné šatny nevyžaduje stavbu z masivního dřeva, tak i náklady na materiál nejsou tak vysoké. Do stavby šatny by se ale rozhodně neměl pouštět někdo, kdo ještě nikdy nic takového nedělal a celkově neumí se dřevem zacházet. Je třeba si uvědomit, že šatna (tím myšlené šatní skříně a jiná uložiště) musí často udržet velkou váhu a nesmí se ani při neodborné manipulaci převrátit. Proto je třeba vhodné se obrátit na někoho, kdo má už s něčím takovým zkušenosti.
Nejprve je nutné pořádně vyměřit prostor určený pro stavbu šatny a pak nakoupit potřebný materiál. Jako první se začíná vždycky od základních hranolů, které se přišroubují ke stropu a k podlaze. K těmto hranolům se pak budou postupně upevňovat jednotlivé části šatny.
Poté obvykle následuje montování jednotlivých příček, jejichž rozmístění si majitel sám rozvrhl. Při montování příček je důležité si uvědomit, že na ně se ještě pak připevní obkladové desky, takže je vždy lepší příčky montovat tak, aby vám později zajistili snadný přístup k připevnění obkladových desek. Pokud se rozhodnete vytvořit šatním skříňkám různá dvířka, je vždy dobré, aby byla jednoduchá na přimontování, a koupit kvalitní panty, na nichž dvířka k poličkám přiděláte. Pro šatnu je také důležité stanovit si už na začátku, jak bude vypadat vchod do šatny (čím bude tvořený). V některých bytech či domech je šatna součástí třeba nějaké chodby, a proto není možné z ní udělat uzavřený prostor, pokud je ale šatna vytvořená v místě, kde se dá oddělit od zbytku místnosti, tak se asi nejčastěji využívá oddělení šatny buď pomocí závěsů, zde stačí na strop přidělat garnýže, nebo jiný závěsný systém a je po problému. Další častou a velmi využívanou možností jsou posuvné dveře. Jejich instalace je totiž také jednoduchá, stačí přidělat kolejnice, po nichž budou dveře jezdit. S těmito dveřmi je ale třeba počítat již od začátku, aby se pro ně vytvořil dostatek prostoru mezi příčkami.
V dnešní době jsou velmi oblíbené vestavěné šatny. Jejich výhodou je, že už jsou v jejich ceně započítané dveře do šatny, které jinak samostatně bývají velmi drahé (vždyť v některých případech musí pokrýt celou šířku místnosti). Asi jednou z největších výhod, kvůli které si řada lidí vestavěnou šatnu pořídí, je to, že se jedná o uzavřený prostor, do kterého návštěvníci jen tak nikdo nenahlídne. Málokomu by bylo příjemné mít otevřenou šatnu, která je součástí obývacího pokoje, v takovém případě je nutné pořád pečovat o pořádek v této místnosti. U vestavěné šatny je vlastně jen na majiteli, co a jak má v šatně umístěné. Zájemci o šatny se ale nemusí bát omezeného výběru, v dnešní době je již na trhu velké množství návrhů na vestavěné šatny, navíc většina bytových architektů je schopná vytvořit návrh vaší šatny tak, aby to vyhovovalo vaším požadavkům a zároveň u toho respektovala potřeby šatny (dobré osvětlení a nutnost odvětrávání). V neposlední řadě je výhodou vestavěné šatny i to, že vnitřek šatny nemusí být dokonalý, není třeba, aby skříně v této šatně měly například zadní stěnu. Vestavěná šatna klidně může být tvořená jen policemi, bez jakýchkoliv skříněk, tím se také ušetří za materiál. Vestavěná šatna navíc zaručuje dostatek soukromí, což je jistě také příjemná výhoda.
Rozmístění vestavěných skříní v šatně je samozřejmě vždy na majiteli, obvykle si ale vybírají buď rozestavění skříní do tvaru písmene U, nebo do tvaru písmene L. Samozřejmě je možné udělat šatnu u jediné zdi, což je ale nepraktické, protože se pak majitel připravuje o další prostor, který mohl využít k ukládání předmětů. A proto jsou předcházející dva modely praktičtější.
Šatna ve tvaru U se využívá většinou v těch případech, kde je na šatnu dostatečně velký prostor. Všechny tři stěny jsou zastavěné vestavěnými skříněmi a čtvrtá stěna je volná jen proto, že je v ní umístěný vchod do šatny. Výhodou této šatny je, že se v ní dá uložit velké množství předmětů, a tak šatna může sloužit pro celou rodinu. Výhodou této šatny je také to, že uprostřed vzniká volný prostor, který se dá vhodně využít k manipulaci s věcmi umístěnými v šatně, nebo tu jen tak posedět. Tento typ šatny se ale dá využít i v případě, že pro šatnu nezbyl dostatečný prostor, základem ale je, aby uprostřed zůstal alespoň metrový prostor, v němž se může majitel šatny klidně a bez obav pohybovat.
Druhé oblíbené uspořádání šatny je do tvaru písmene L, k tomu obvykle dochází v případě, kdy se třetí stěna nedá z nějakého důvodu využít, například se zde nachází topení, nebo něco podobného. Výhodou této šatny je, že také vytváří mezi skříněmi dostatečný prostor třeba pro oblékání, navíc třetí volná stěna se může využít třeba k umístění velkého zrcadla, které v šatně jistě najde uplatnění.
Je třeba si uvědomit, že v řadě domácností šatny neslouží jen jako místo k převlékání a uskladnění oblečení a doplňků. Někteří lidé šatny využívají i jako celkový odkládací prostor, kam se dá třeba uložit vysavač, náhradní peřiny, schovat dárky pro děti atd. To vše si ale musí člověk ujasnit dopředu, než začne šatnu budovat. Pokud si totiž vytvoříte na šatnu jen malý prostor, pak nemůžete počítat, že se vám tam vejde veškeré oblečení a k tomu ještě předměty, které zrovna nepoužíváte.
Šatna by měla být správně rozmístěná, to znamená, aby splňovala všechny podmínky majitele (dostatek úložného prostoru), na majiteli je pak, aby si určil rozložení věcí. V podstatě by u toho měl respektovat jednoduché pravidlo, které mu usnadní do budoucna spoustu práce s reorganizací šatny. To pravidlo zní, že v šatně by se do nejvyšších pater a i do těch nejnižších měly dávat předměty, které se nepotřebují příliš často. Naopak věci, které jsou užívány velmi často, by se v šatně měly nacházet zhruba v úrovni očí. Někteří lidé se bojí šaten, v nichž nejsou dvířka u skříněk kvůli prachu, který sice může být nepříjemný, ale dá se řešit. Naopak skříně bez dvířek mají své výhody, jsou praktické a lehce přehledné. Určitým kompromisem v takovém případě mohou být dvířka, která jsou zhotovená z průhledného materiálu, protože tím se zároveň zabrání usedání prachu na oblečení a také to zaručí přehlednost v šatně.
Šatny mohou být různou podobu, v některých domech, a dokonce i v bytech se objevují šatny, pro něž je vyčleněná celá místnost. Jinde mají šatny podobu vestavěných skříní, které jsou součásti ložnice. V takovém případě se pak třeba řada lidí uchyluje k tomu, že tyto vestavěné skříně oddělí od zbytku ložnice nějakou přepážkou, aby v šatně vytvořili alespoň částečné soukromí. Jinde mohou šatnu vytvořit obyčejné skříně, které jsou seskládány vedle sebe tak, aby vytvořily uprostřed dostatečný prostor k převlékání.
Po šatně touží spousta lidí, muži i ženy si chtějí mít kam přehledně uskladnit své oblečení, problém ale je, když žijí v „paneláku“. Panelákový byt má totiž velmi omezený prostor, který někdy stěží stačí pro život jeho majitelů. Takoví lidé pak sice po šatně touží, ale považují její vybudování v jejich bytě za nereálné. Obvykle pak argumentují tím, že sami se tam stěží vejdou, natož aby tam dokázali vytvořit šatnu. Ale ani lidé žijící v panelákovém bytě nemusí klesat na mysli, dnes už se dají vytvořit i šatny vhodné do nevelkých bytů. Samozřejmě se nedá očekávat, že taková šatna bude velká, velikost šatny vychází z prostoru, který je staviteli k dispozici, takže vznikne malá šatna často tvořená vestavěnými skříněmi, aby nezabírala tolik prostoru. Malá šatna v panelákovém bytě bývá obvykle součástí ložnice, případně největší místnosti v bytě. Málokdy se podaří ušetřit místnost pro stavbu šatny, samozřejmě je to ale možné.
Šatna jako samostatná místnost v bytě
Jak již bylo zmíněno, někdy se zadaří a „ušetří se“ místnost v bytě, která může sloužit jako šatna. Obvykle to nastává v okamžiku, kdy se mladí lidé stěhují do většího bytu, než potřebují, protože předpokládají, že z jednoho pokoje bude časem dětský pokojíček. Tak jim na začátku může zůstat dostatečný prostor pro zbudování samostatné šatny. Druhá varianta je přesně opačná, nastává právě v okamžiku, kdy děti opouštějí společné bydlení s rodiči a rodičům najednou zůstává po dětech prázdný pokoj, který se opět dá využít jako šatní prostor.
Nevýhodou takovéto šatny je to, že jako samostatný pokoj nemusí být spojená s ložnicí a může se do ní vcházet třeba z kuchyně, což není úplně praktické. V panelákovém bytě se pak těžko provádějí úpravy, které se týkají rozmístění místností.
Nevýhodou tohoto šatního prostoru je také to, že nemusí mít dlouhé trvání. Pokud šatna vznikla jako zaplnění prostoru předtím, než se majitelé rozhodnou mít dítě, tak se může stát, že si šatnu vybudují, zařídí a najednou zjistí, že ji musí zrušit. Což přináší různé komplikace, majitelé se musí vyrovnat s tím, že vybavení šatny již nepotřebují, že jejich práce byla zbytečná a zároveň si často najednou uvědomí, že s prostorem šatny si už zvykli počítat a používají ho třeba i jako uložiště dalších předmětů, které pak najednou po zrušení šatny nemají kam umístit. Proto je výhodnější vytvořit samostatnou šatnu v bytě až poté, co jste si absolutně jistí, že tuto místnost už nikdy nebudete na nic jiného potřebovat.
Vybavení šatny v bytě je v podstatě stejné jako u vybavení samostatné šatny v domě s tím rozdílem, že v panelákovém bytě se bude pravděpodobně jednat o omezenější prostor pro šatnu. Takováto šatna může být opět vybavená nábytkem na míru, který si majitel objednal buď u řemeslníka nebo nějaké firmy, nebo může být vybavená nábytkem pořízeným z obchodních řetězců, případně se může jednat o nábytek, který si vytvořil majitel sám. Protože místnosti v bytě nebývají příliš velké, je pravděpodobné, že i zde se bude hojně vyskytovat vestavěný nábytek. I v této šatně je důležité osvětlení, obzvlášť pokud se někdo rozhodne vytvořit šatnu z malého kumbálku, který bývá součástí panelových bytů. Takovýto kumbálek nemá žádné okno, a proto je u něj extrémně důležité dobré osvětlení. Pokud to místnost dovoluje, opět zde může být vše, co je potřeba k starání se o uložené oblečení. Může zde být odkládací prostor pro použité oblečení a špinavé oblečení, také pak bývá součástí žehlící prkno a žehlička pro případ, že je potřeba něco na rychlo vyžehlit. Nevýhodou panelového bytu je to, že je zde velmi omezený prostor, a tak se snadno sklouzává k tomu, aby původně zamýšlený prostor k odkládání oblečení najednou sloužil jako odkladiště všeho možného. Pak původní účel šatny ztrácí svůj smysl.
Šatna jako součást místnosti
I v panelákovém bytě se dá vytvořit šatna, která je součástí vybrané místnosti. Je ale důležité, aby tato místnost byla v podstatě největší v bytě, protože šatna nějaký prostor určitě také zabere. V panelákovém bytě se obvykle šatny vytvářejí pomocí vestavěných skříní, které alespoň částečně šetří místo a vytváří iluzi většího prostoru. I v případě, že je šatna součástí nějaké větší místnosti může se od zbytku prostoru alespoň opticky oddělit. K tomu mohou sloužit různé posuvné závěsy, dveře, ale třeba i jednoduché korálkové závěsy, případně i uspořádání skříní může vytvořit alespoň dojem částečně samostatného prostoru. Samozřejmě soukromí zde není takové jako u samostatných šaten, ale i tak to může řadě lidí vyhovovat. Nevýhodou této šatny je, že se musí velmi dobře rozplánovat, aby nedošlo k tomu, že bude šatna zasahovat do zbývajícího prostoru.
Pokud majitel bytu nechce, aby šatní prostor rušil celkový vzhled místnosti, může se uchýlit ke stavbě šaten, které mají podobu falešných stěn, nebo šatnu schovat za nějaký nábytek. Základem je ale vždy si vše dobře vyměřit, protože prostor v šatně musí být dostatečný, aby se v něm člověk mohl klidně pohybovat. Interiéroví architekti doporučují šířku šatny minimálně 1 m a 20 cm. Délka šatny je pak už individuální podle velkosti stěny ve vybrané místnosti.
Obyvatelé bytu mají při vybavení takovéto šatny v podstatě stejné možnosti jako obyvatelé domů, mohou si nechat šatnu postavit od odborníků, což je ale samozřejmě finančně nákladnější, mohou si ji sami poskládat z kusů nábytků, které objeví v různých nábytkářských prodejnách, případně si mohou šatnu postavit i sami. Tato varianta je asi pro šikovné majitele nejvýhodnější, protože není tak finančně nákladná. Na stavbu šatny totiž není třeba vždy využívat nejkvalitnější dřevo, ale šatna se dá postavit třeba z dřevotřísky, dokonce se dnes objevují i šatny stavěné z palet. Kromě dřeva je samozřejmě ke stavbě nutné stavební lepidlo, šrouby a nějaké dřevěné hranoly, které budou sloužit jako základy u stropu a podlahy, aby byla šatna zpevněná a nehrozilo její zřícení.
V současnosti patří Ikea asi k nejnavštěvovanějším obchodním domům zaměřujícím se na prodej nábytku a dalšího příslušenství do domácností. V České republice se nachází čtyři obchodní domy Ikea, jeden je v Ostravě, jeden v Brně a dva se nachází v Praze (Černý Most a Zličín). Při návštěvě tohoto obchodního domu je možné si vystavený nábytek prohlédnout zakomponovaný do ukázkových místností (tak se dá třeba posoudit, k jakým barvám se dané skříně hodí), nebo stojící samostatně, kde se dají zase porovnávat různé skříně mezi sebou (nejen cenově, ale i z hlediska vybavenosti, velikosti a kvality). V Ikey se dá nakoupit snad veškeré vykoupení k vybavení šatny. Dají se zde najít skříně různých velikostí, jednoduché poličky, ale i závěsné systémy, různé věšáky, botníky, komody, organizátory nejen na oblečení, ale i na doplňky. Vše se zde nachází v různých dekorativních variantách. Nejčastěji se vyskytuje bílá barva, která je svým způsobem univerzální. Základem nákupu nábytku v Ikey je to, že majitel ví, co má jeho šatna obsahovat. Měl by už předem vědět, jak velké skříně potřebuje, kolik by měly mít poliček, jestli mu stačí jedna malá komoda, nebo jich potřebuje více atd. Také by měl mít přehled nejen o tom, jakým nábytkem šatnu vybaví, ale i jakými doplňky. Jestli se zde bude nacházet zrcadlo a jak velké atd. Určitě je dobré si nejprve doma vytvořit nějaký vlastní návrh šatny, pokud ale víte, že chcete vybavit celou místnost Ikea nábytkem, ale nevíte, jak to sestavit, může Vám posloužit Ikea plánovač Pax, což je takový program, do něhož si můžete zadat potřebné údaje o místnosti (třeba i barvu stěny) a volně si tam posouvat nábytek, jak se to hodí, což je výhoda, protože u každé skříně jsou zadány rozměry a Pax tedy sám propočítá, jestli se skříně vejdou vedle sebe, či nikoliv, zároveň je také hned vidět, jak takové rozmístění nábytku vypadá. V okamžiku, kdy se majitel šatny rozhodne, stačí mu vytisknout plánek s přehledem, které skříně si pro svou šatnu vybral, navštívit Ikeu a nábytek s i zakoupit.
Co se týká nábytku, je výběr v Ikey velký, můžete si zde najít skříně různých rozměrů, skříně s posuvnými dveřmi, skříně s klasickými dveřmi, skříně se zrcadly, skříně laminátové i dřevěné, skříně jen s poličkami, skříně jen se závěsným systém, nebo skříně kombinované. Ceny skříní se pohybují od 800 Kč do 30 000 Kč. Tato cena odráží nejen velikost skříně, ale i kvalitu materiálu a vybavenost skříně. Dražší skříně již v sobě mají často zakomponované i různé osvětlení, které se při manipulaci s oblečením může hodit. Ceny komod neboli prádelníků se pohybují od 500 Kč do 13 000 Kč, opět cena ukazuje vybavenost takovéto komody.
V Ikey se levně nenakoupí jen nábytek, ale i jeho příslušenství, ať už jsou to tyčové systémy, háčky, různé organizátory. Výhodou tohoto obchodního domu je nejen to, že se zde za pár tisíc dá vybavit levná malá šatna, ale i to, že si vše vybavení této šatny můžete naplánovat v klidu z domova a nemusíte s tím čekat až na místo. Zároveň ale pokud se na místě rozhodnete udělat nějakou změnu ve vašem návrhu, tak to není problém, i zde jsou k dispozici počítače a můžete si snadno vyzkoušet, jak by se třeba jiná skříň hodila do vašeho návrhu.
I díky těmto obchodním domům, šikovným řemeslníkům, anebo i vaší šikovnosti není v dnešní době problém vytvořit si doma příjemný a přehledný šatní prostor.
Důležité je si uvědomit, že nestačí se rozhodnout, že chcete mít ve svém domě, nebo bytě šatnu, je třeba zvolit vhodné umístění a zároveň i velikost šatny. A proto je dobré si na začátku vše dobře propočítat. Nejprve se doporučuje sepsat si všechny věci, které chcete mít v šatně umístěné. U toho je třeba také rozhodnout, jestli dané kousky oblečení budou složené, nebo budou pověšené na ramínku. Pokud totiž budou viset, je třeba také propočítat, jak vysoko musí být šatní tyč, aby se šaty dole o nic nemačkaly. V neposlední řadě je důležitá také finanční stránka. Kolik peněz chcete do stavby šatny investovat, a jestli si ji vytvoříte sami, s tím že si necháte nábytek vyrobit přímo na zakázku, nebo si šatnu vytvoříte z kusů nábytku, které nabízejí různé nábytkářské společnosti, anebo jestli to celé necháte na interiérovém architektovi.
Řada lidí se rozhodne, že si svou šatní místnost nechá sestavit od odborníka přesně na míru. Výhodou je zajištěná kvalita práce a zkušenost odborníků s uspořádáním šatny. Odborník je schopný sestavit šatnu tím nejefektivnějším způsobem, který ušetří spoustu prostoru. Dnes existuje řada firem ale i řemeslníků, kteří se stavbou takovýchto šaten zabývají. Někdy se může majitel rozhodnout, že si nechá postavit třeba jen část šatny na míru, někdy bude chtít vybavit třeba celou místnost. Někteří lidé si třeba nechají zhotovit jen skříň na míru, protože v komerčním prodeji nesehnali žádnou, která by odpovídala jejich požadavkům, nebo prostorovým dispozicím, což znamená, že jim vyšel v šatně buď příliš velký, nebo naopak příliš malý prostor a žádná běžně prodávaná skříň ho vhodně nevyplňuje. V takovém případě je právě ideální obrátit se na odborníky, kteří jsou schopni sestavit skříň podle jasně daných požadavků zákazníků. Pokud ale majitelé domu, nebo bytu nebaví objíždět nákupní střediska a hledat vhodný nábytek, tak je možné nechat stavbu celé místnosti právě na odbornících. Stavba takovéto místnosti obvykle začíná tím, že si návrhář prohlédne místnost, kde se má šatna nacházet, případně si prohlédne dům nebo byt a navrhne, kam by se šatna nejvíce hodila. V dnešní době jsou odborníci schopni vytvořit otevřenou šatnu, která je například součástí jiné místnosti, ale klidně i šatnu rohovou, šatnu samostatnou, nebo i šatnu průchozí, která spojuje více místností. Základem je znát prostorové dispozice objektu, kde bude šatna vybudována. Dalším krokem je zjištění požadavků majitele na šatnu, nejde ale jen o zjištění toho, jakou částku je do stavby šatny ochoten investovat, spíše se jedná o zjištění jeho očekávání, co by podle něj měla šatna obsahovat a jak by měla vypadat. Někteří majitelé si třeba budou přát šatnu vytvořenou hlavně z tyčových závěsných systémů, jiným naopak půjde o to, aby šatna měla co nejvíce poliček a dalších úložných prostor. V rámci těchto návrhů šaten také designér zjišťuje, co vše hodlá majitel v šatně uschovávat, jestli jen oblečení, nebo i boty a jiné doplňky, případně i jiné předměty (například vysavač, další peřiny atd.). Podle svých zkušeností a přání klienta je pak schopen sestavit návrh úložného prostoru. Někdy může být řešení ještě jednodušší a klient si vybere svou vysněnou šatnu z návrhů daného návrháře, pokud ho ale žádný jeho plán nezaujme, správný návrhář by měl být schopen sestavit šatnu opravdu i podle jednotlivých požadavků klienta. Obvykle spolu řeší kolik polic je potřeba, jakými a kolika závěsnými systémy šatnu vybavit, jestli využívat skříňky s dvířky, nebo jen čisté police, každý jednotlivý detail je na uvážení klienta. S interiérovým designérem je opravdu potřeba probrat nejen to, co bude ve skříních a poličkách uskladněno, ale je dobré mu i sdělit, které oblečení věší klient na ramínka, které prádlo a jak skládá. To vše pomůže návrháři, aby propočítal velikosti poliček a závěsných systémů.
V okamžiku, kdy spolu klient a návrhář vyřeší podobu úložného systému, přichází na řadu zbytek prostoru šatny, pokud se třeba jedná o samostatnou šatnu. Návrháře bude jistě zajímat, jak si jeho klient představuje, že bude šatna vypadat, jestli bude obsahovat nějaký prostor k relaxaci, kde a kolik bude v místnosti zrcadel, jaké osvětlení zvolit atd. Interiérového designéra bude také zajímat, jestli chcete mít v místnosti umístěné třeba i žehlící prkno (doporučuje se!), vysavač nebo třeba i šicí stroj. Vždy se bude také ptát, jak často jsou zmiňované předměty využívané, to proto, aby jim našel nejen dostatek prostoru, ale zároveň aby je umístil tak, aby byl k nim snadný přístup v případě časté potřeby, a nebo naopak je umístil někam do pozadí, kde nebudou hned na ráně, protože klient bude mít v šatně mnohem důležitější předměty. Po určení základní podoby šatny se obvykle přechází k jednotlivým detailům, jako je například barva a dekor skříní, u samostatné místnosti třeba i podlaha atd. Návrhář případně jiný člen firmy vám jistě pomůže s výběrem nejen barvy ale i materiálu šatny, obvykle jim k tomu slouží jejich vzorník, který mají k dispozici. Velmi oblíbenou variantou je bílá barva, která bývá o něco levnější než třeba klasické dřevo. V této části příprav se také řeší i jaké dveře budou vést do šatny. Je třeba si také uvědomit, že klient se nemusí rozhodnout hned na místě, má rozhodně nárok si vzít třeba vzorníky barev, materiálů ale i dveří domů a tam si vše v klidu promyslet. Pokud si bude klient přát, aby šatna obsahovala skříně s dvířky, tak i zde si bude vybírat materiál (nejčastěji se volí lamino, dýha sklo, či dřevodekor). V této části také hraje důležitou roli částka, kterou je majitel ochoten do stavby šatny investovat, podle toho se pak volí vhodný materiál na stavbu šaten. Pokud majitel chce do stavby investovat nemalou částku, může se rozhodnout, že celá šatna bude z masivního dřeva, další variantou u tohoto dřeva může být, že vnitřní police, které nejsou na očích, budou z levnějšího dřeva, z dražšího materiálu pak budou jen ty viditelné části. Pokud je šatna součástí větší místnosti řeší obvykle architekt i to, jakým způsobem šatnu oddělit od zbytku místnosti a jestli je její oddělení nutné. V okamžiku, kdy je návrh šatny jasně stanovený, tak se projekt předává řemeslníkům firmy, kteří jsou schopni šatnu podle návrhu zhotovit. V některých případech může být návrhář a řemeslník klidně jedna a ta samá osoba.
Mnoho lidí si už ani neumí představit, že by žili jinde než v rodinném domě. Vyhovuje jim mít své soukromí, které neruší žádný hluk ze sousedních bytů. Spousta lidí také tvrdí, že právě šatna se zařizuje lépe v rodinném domě než v panelákovém bytě (což už dnes nemusí být pravda). Lidé se ale mohou do rodinných domů stěhovat dvěma způsoby. Buď si nechají rodinný dům přímo postavit podle jejich přání s tím, že zde se už v návrzích může počítat se šatnou, nebo se nastěhují do domu, který byl již dříve postaven, a oni se přizpůsobí rozložení jeho místností, nebo si místnosti upraví. V tom prvním případě kdy si člověk dům nechá postavit, už tedy může od začátku s šatnou počítat, to znamená, že pro ni může vymezit speciální místnost, nebo například počítat s větší ložnicí s tím, že u jedné stěny bude umístěná šatna. V případě, že se majitel rozhodne, že chce mít šatnu v oddělené místnosti, obvykle ale zároveň chce, aby vchod do této místnosti vedl z jeho ložnice. Bylo by velmi nepraktické mít například šatnu v přízemí, ale ložnici v patře. Oddělená šatna má tu výhodu, že opravdu poskytuje dostatek soukromí a zároveň k uskladnění mohou sloužit všechny čtyři stěny místnosti. I ve větších ložnicích, kde bude umístěná šatna přímo v místnosti, může ale šatna poskytovat dostatek soukromí, pokud se zvolí vhodné oddělení od zbytku ložnice, taková šatna ale obvykle poskytuje o něco méně úložného prostoru. V některých domech se dokonce s šatnami počítá do všech ložnic (včetně dětských pokojů, protože i děti mívají větší množství oblečení).
Šatna v samostatné místnosti
Šatna v samostatné místnosti může sloužit nejen jako „skladiště“ oblečení a módních doplňků, ale může být i klidnou oázou. Záleží na člověku, co vše si v takové šatně vytvoří. Pokud chce i v této místnosti ušetřit místo, může stěny obložit vestavěnými skříněmi, které bývají přehledné a mohou být i uzavíratelné, což je výhoda, protože pak se na oblečení nepráší. Uprostřed místnosti pak vznikne prostor, který může majiteli, nebo majitelce sloužit jako místo, kde si může sednout, zatímco bude rozjímat o tom, co si ten den má vzít na sebe. Vhodné je také alespoň jeden „němý sluha“, na nějž si budete odkládat oblečení, které jste měli ten den na sobě. Samozřejmě by tu neměl chybět také koš na prádlo, protože se jistě občas stane, že vytáhnete něco, co budete chtít raději přeprat. Také by taková místnost měla být vybavená žehličkou a žehlicím prknem, obzvlášť když součástí šatníků jsou šaty a košile, které občas potřebují „dožehlit“. V neposlední řadě zde musí být umístěné dostatečně velké a osvětlené zrcadlo. Důležité ale je, aby celá tato místnost byla dostatečně osvětlená.
Základem každé šatny je samozřejmě úložný prostor pro oblečení. Takováto šatna může být vybavená policemi, které si majitel sestavil sám, ať už podle plánu, který čerpal z nějakého zdroje (například si mohl na internetu vyhledat šatnu, která se mu líbí a její podobu si sestavit), nebo podle vlastních představ. Předpokladem ale je, že je majitel šikovný řemeslník. Jednodušší varianta a stále finančně ne tak nákladná může mít podobu jednoduchých polic, které si může majitel šatny nechat v různých obchodech nařezat a pak si je sám může sestavit. Tato varianta není finančně tak nákladná, protože majitel šatny platí jen materiál, ne práci. Nevýhodou takového skladování oblečení je to, že police obvykle nemívají žádná dvířka, takže se na oblečení práší, a proto je lepší některé oblečení uchovávat v různých obalech, aby nebylo příliš zaprášené.
Další možností je, že si majitel na tvorbu najme buď firmu, nebo řemeslníka. Ten mu vytvoří návrh místnosti a pak šatnu vybuduje. Tato možnost je finančně nákladnější, protože se již neplatí jen materiál ale i práce řemeslníka, nebo řemeslníků. Pro majitele šatny je ale tato varianta bez práce, což může být velkou výhodou.
Poslední možností je, že si majitel šatnu sám vybaví nábytkem, který si může zakoupit v různých obchodech zaměřujících se právě na nábytek. Existuje řada skříní, závěsných systémů, poliček, které společně vytváří ideální šatnu. Základem je ale, že si majitel tento nábytek musí sám sestavit (nebo si na to někoho najmout), a hlavně už na začátku musí mít jasnou představu, jak má šatna vypadat, aby nekoupil nábytek, který se třeba do šatny nevejde, nebo se tam z nějakého důvodu nehodí.
Šatna součást místnosti
Výhodou domu, který si majitel postavil, nebo nechal postavit podle svých představ, je, že tam může od začátku počítat s prostorem pro šatnu. Pokud se tedy rozhodne, že chce, aby šatna byla součástí ložnice, stačí mu, aby naplánoval a nechal postavit ložnici o něco větší, třeba s výklenkem určeným jako šatna. Zároveň se už od začátku může podílet na tvorbě určitého předělu, který bude později oddělovat šatnu od zbytku místnosti. Šatna může být od zbytku místnosti oddělená různými sloupy, posuvnými dveřmi, závěsným systémem, různými výklenky, atd.
Někdy si ale naopak majitelé oddělení šatny nepřejí a šatna je tedy přímou součástí pokoje s tím, že jí je vymezený určitý (dostatečný) prostor.
Horší je to v případě, že si majitel dům koupil a musí se tedy přizpůsobit možnostem domu, na šatnu pak nebývá dopředu vymezený prostor, takže obvykle taková šatna není příliš velká. Ale šikovný architekt si dnes poradí i s menším prostorem, v němž může vytvořit šatnu třeba z vestavěných skříní.
Nevýhodou šatny, která je například součástí ložnice, je, že by měla respektovat styl místnosti, v níž se nachází. Pokud je šatna součástí ložnice, tak nebývá tvořená jen obyčejnými policemi, které si majitel mohl sestavit sám, protože šatna v ložnici, nebo v jiné místnosti musí pokoj reprezentovat. Také nevypadá dobře, pokud je nábytek v místnosti tvořen masivním dřevem a šatna je pak odbytá několika překližkami. To je jeden z důvodů proč takováto šatna může být finančně nákladnější než samostatná šatna, kde majitel může mít v podstatě jakýkoliv nábytek, protože to je jeho soukromý prostor.
Šatna, která je součástí místností, může být opět tvořená nábytkem na míru, který si může majitel sestavit sám, anebo předat své požadavky šikovnému řemeslníkovi nebo firmě, a ti se o to postarají. Výhodou tohoto způsobu je, že si může majitel šatny sám určit, kde budou dvířka, kde budou poličky a kde posuvný systém. Zároveň mu řemeslník může poradit, jak šatnu sestavit, aby v ní bylo co nejvíce úložného místa pro oblečení. Nevýhodou je samozřejmě cena, protože kvalitní materiál a zároveň řemeslná práce něco stojí.
Další možností je, že šatna bude vybavena nábytkem, který pochází z velkoobchodů. Nevýhodou tu je, že se musí majitel šatny podřídit svými požadavky tomu, co nabízejí různé nábytkářské společnosti. V takovém případě je dobré hledat a nespokojit se třeba jen s jedním nákupním střediskem, vložit do hledání vhodných skříní a polic trochu času, a třeba se pak najde nábytek, který vzhledem i strukturou bude odpovídat představám majitele.
Případně je samozřejmě možná kombinace několika způsobů, například velké skříně dokoupit a pak si některé police nechat sestavit.
I u šatny, která je součástí jiné místnosti, je třeba, aby se bral zřetel na některé nutnosti. Je jasné, že pokud není místnost příliš velká, že se zde nevybuduje i odpočívací koutek, kde se majitel může usadit a „kochat se svými módními poklady“, ale i tak by v této části místnosti některé věci neměly chybět. Rozhodně je nutné zde mít vlastní osvětlení šatny. Nestačí světlo z lustru, nebo z lampiček v ložnici. Na oblečení je třeba dobře vidět. V šatně nebo v její těsné blízkosti by měl být také odkládací prostor na použité oblečení (opět je možné využít „němé sluhy“, případně nějaký jiný systém uskladnění použitého oblečení). Samozřejmě v šatně nesmí chybět zrcadlo. V prostoru šatny by měl být také dostatek místa, aby se tam vešlo více než jen jeden člověk (obzvlášť ženy prostor ocení, když žádají o radu své kamarádky atd.). Odborníci doporučují minimální šířku šatny asi 1 m a 20 cm, aby se tam dalo pohodlně pohybovat. I zde může být v šatně nebo v její blízkosti připravené žehlicí prkno, ale samozřejmě to není podmínkou. Vše záleží na velikosti místnosti.
Pokud se majitel domu nebo panelákového bytu rozhodne pro sestavení vlastní šaty, má na výběr řadu materiálů, z nichž může svou šatnu postavit. Kromě klasického dřeva a dřevotřísky se v poslední době rozmáhá stavba různých druhů nábytku z přepravních palet. Nábytek z přepravních palet si můžete vyrobit sami, ale dokonce dnes už existují firmy, které se na tyto výrobky zaměřují. Výhodou přepravních palet je to, že patří mezi levný materiál. Navíc v dnešní době se dá z palet vyrobit prakticky jakýkoliv dřevěný nábytek včetně postelí, pohovek, stolů a i skříní. Díky tomu je možné si dnes vyrobit z tohoto materiálu snad kompletní nábytek do šatny. Dokonce šikovný řemeslník dokáže z palet vyrobit i rám pro zrcadlo, lampičku, křeslo i stoleček, které mohou být v šatně umístěné pro zútulnění místnosti. Základem vždy je, že je potřeba přepravní paletu pořádně začistit a zbavit jí třísek. S paletou si pak dál může majitel udělat v podstatě cokoliv. Dá se jen přelakovat bezbarvým lakem, aby byla zdůrazněná přírodní barva dřeva, nebo se dá nabarvit na jakoukoliv jinou požadovanou barvu tak, aby to majiteli vyhovovalo. Nevýhodou šatny z palet je asi to, že se k paletovému nábytku těžko vytváří vhodná dvířka, a tak může být oblečení zaprášené. I přesto jsou ale palety na výrobu šatního nábytku řadou lidí doporučovány. Dá se z nich lehce vyrobit jednoduchý botník (stačí jedinou paletu rozříznout na půl, aby nebyla tak široká, a boty umístit do prostoru, který je mezi vrchní a spodní částí palety, případně i na vrch palety). Podobně jednoduché je vytvoření i skříně z přepravních palet, stačí si jich pořídit dostatečné množství a vhodný nástroj k jejich řezání. Z palet se pak dá snadno vytvořit rám takové skříně (palety směřují směrem dolů), a jednoduché poličky. Takováto paletová skříň se pak dá lehce vybavit závěsným systémem, na nějž se umístí oblečení, u něhož je nutné, aby viselo a nebylo poskládané.
Takovýmto způsobem je možné poskládat několik šatních skříní, které se snadno umístí vedle sebe a vytvoří tak obrovskou šatní skříň. Zároveň se na palety dají snadno navěsit různé módní doplňky jako třeba šátky a šály.