SÁZENÍ AVOKÁDA a nejen to se dozvíte v tomto článku. Avokádo je ovoce oválného až kulovitého tvaru, na povrchu zelené barvy. Avokádo je plod stálezeleného stromu, dorůstajícího do výšky kolem 15 metrů, s odborným názvem hruškovec americký. Jak už jeho název napovídá, pochází z Ameriky, konkrétně z té Jižní. Avokádo je bohaté na vitamíny, minerály, proteiny, železo, vápník, fosfor, ale i draslík. Chcete se o tomto pro nás ne zrovna typickém ovoci dozvědět více? Dovolila jsem si pro vás připravit informace, jak avokádo konzumovat, nakupovat, pěstovat, ale i jak si ho vypěstovat z pecky a co si z něj nakonec uvařit.
Kroucení listů avokáda
Zkroucené listy avokáda jsou často způsobeny stresem z prostředí, včetně nedostatečného zalévání, nadměrného zalévání (což může vést k hnilobě kořenů), nerovnováhy živin nebo teplotních extrémů. Škůdci, jako jsou mšice, mohou také způsobovat kadeřavost listů, zejména u nových výhonků. Pro diagnostiku a odstranění problému nejprve zkontrolujte vlhkost půdy, hledejte škůdce a zvažte prostředí rostliny.
Příčiny a řešení
Problémy se zaléváním
Nedostatečné zalévání: Listy se kroutí směrem ven a mohou být suché a křupavé.
Řešení: Zalévejte rostlinu, když jsou horní 5 cm půdy suché. Ujistěte se, že půda není příliš písčitá a dokáže zadržet vlhkost.
Přehnané zalévání: Listy mohou být měkké, zkroucené a matné. To může vést k hnilobě kořenů, která brání kořenům absorbovat dostatek vody.
Řešení: Snižte zálivku a zkontrolujte květináč, zda má správný odtok vody. Ujistěte se, že půda není podmáčená.
Nerovnováha živin
Příčina: Nedostatek nebo příliš mnoho živin může vést ke kroucení listů.
Řešení: Hnojte rostlinu alespoň dvakrát za sezónu a používejte vyvážené hnojivo.
Stres z prostředí
Příčina: Náhlé změny teplot, příliš mnoho nebo příliš málo slunce nebo špatná cirkulace vzduchu mohou rostlinu stresovat.
Řešení: Chraňte rostlinu před extrémním horkem nebo chladem. Zajistěte jí asi 6 hodin jasného slunečního záření, ale pokud rostlina není aklimatizovaná, vyhněte se ostrému přímému slunci.
Škůdci
Příčina: Zejména mšice mohou způsobit kroucení a deformaci nových listů.
Řešení: Zkontrolujte spodní strany listů, zda se na nich nenachází drobný hmyz. Můžete je ošetřit postřikem zředěným neemovým olejem nebo insekticidním mýdlem.
Přirozené kroucení
Příčina: Některé odrůdy avokáda mají přirozeně listy ve tvaru taco, které se kroutí nahoru, například odrůdy 'Holiday' a 'Lamb'.
Řešení: Pokud je rostlina jinak zdravá, může se jednat pouze o přirozený tvar jejích listů.
Ve svém příspěvku AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čálková.
Vypěstovala jsem úspěšně sazenici avokáda z pecky . Ve výšce asi 1 m jsem chtěla zapěstovat na sazenici korunku a potom rostlinu věnovat na terasu nového bytu. Zastřihla jsem vršek , bohužel vyrostl jen jeden výhon, který vede šikmo od řezu. Mám obavy, že jsem celou rostlinu zničila. Prosím o radu, kde jsem udělala chybu a jestli mám ještě nějaké možnosti nápravy. Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Čálková.
Vypěstovala jsem úspěšně z pecky rostlinu avokáda a chtěla jsem zapěstovat korunku/ stromeček/ . Ve výši asi 1 m jsem zastřihla vršek rostliny, ale vyrostl jen další výhon, který roste šikmo od stonku. Co jsem udělala špatně ? Je vůbec můj nápad realizatelný ? Děkuji.
Klematis se doporučuje vysadit buď v dubnu, v květnu, anebo pak v období od srpna do října. Ale je možné ho vysadit kdykoliv, tyto měsíce se doporučují jako nejvhodnější.
Klematis je potřeba sázet vždy s pořádnou oporou. Ta může být různá, dřevěné žebříky, pletiva, drátěné ploty, betonářské stavební sítě, prostě cokoliv, o co se může rostlina opřít. Pokud si jako oporu vybereme zeď je potřeba, rostlinu sázet od zdi dost daleko, aby se ke kořenům vždy dostala voda.
Sázet klematis by se mělo do výživné zahradní půdy, která je bohatá na humus a živiny (hlavně na vápník). Půda by měla být dobře propustná a prokypřená zhruba do 50 cm a i odvodněná. Rozhodně se mu nedaří v těžké jílovité půdě. Nevyhovuje mu ani půda, která je příliš suchá, ale ani mokrá.
Sazenice klematisu je potřeba sázet dál od sebe (40 – 100 cm). Jakmile se klematis uchytí, je možné ho přesadit, změna místa nevadí ani starší rostlině. Doporučuje se jen s přesazením počkat buď na brzké jaro (než začne rostlina zelenat), nebo na odkvět, kdy se výhonky rostliny zkracují zhruba na 50 - 70 cm. Přesazovat by se měl klematis do vyhnojené jámy, aby se mu lépe dařilo se uchytit.
Při sázení klematisu je důležité správně zvolit místo, je to totiž trvalka, takže se předpokládá, že na daném místě nějakou dobu poroste (samozřejmě je ale možného i přesadit). Před výsadbou je potřeba vykopat jámu o rozměrech kolem 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy se přidá asi 8 cm drenáže, na tuto vrstvu se přidá zemina promíchaná s proleželým hnojem (kompostem, zahradním substrátem). Takto připravená jáma není potřeba, pokud je půda velmi dobře propustná, není přemokřená, ale je odvodněná. V takovém případě stačí vykopat jámu zhruba 40 cm hlubokou a rovnou připravenou sazenici zasadit.
Před sázením je potřeba sazenici namočit do nádoby s vodou, klematis se musí sázet o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru. Při sázení se rostlina nakloní tak, aby směřovala k opoře. Zemina se pak přitiskne k sazenici. Rostlinu je potřeba důkladně zalít. Poté další zálivky už nemusí být tak vydatné, rostlina nesnáší dobře přemokření. Rostlinu je potřeba k opoře přivázat, i další rostoucí výhonky je potřeba vyvazovat tak, aby směřovaly k opoře. Rostlina musí oporu pokrývat celou, výhonky nesmí směřovat jen do jednoho místa. Výhonky je potřeba přivazovat každý rok jak rostou. Ideálně ještě předtím než se zazelenají, protože pak zdřevnatí a jsou křehké a lehce se lámou. Navazování zdřevěnělých výhonků pak může na rostlině napáchat více škody než užitku.
Chuť avokáda není sladká ani kyselá, takže lze tyto plody použít do různých typů jídel, salátů či pomazánek. Můžete je zapékat, smažit, ale dokonce i natřít na chleba nebo z nich připravit tatarák.
Ve svém příspěvku SÁZENÍ RAJČATJAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NAĎA.
Někdo mi radil,abych račata sázela šikmo do půdy kvůli zakořenění,je to pravda?A ještě dotaz,pokud je zasadím do plastového kbelíku nebudou se v něm kořeny přehřívat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmil1.
Já hodně čerpám nápady a návody tady: https://magazin.specialniza… - určitě se tam dočtete vše, co budete potřebovat! :)
Pro pěstování avokáda doma nepotřebujete žádné speciální podmínky. Rostlinu pěstujte při pokojové teplotě 20 až 25 °C, udržujte dostatečnou vzdušnost a vlhkost. V letních měsících se bude rostlině krásně dařit venku, v zimě můžete teplotu snížit až k 15 °C. Nevystavujte ji přímému slunečnímu záření a snažte se substrát udržovat stále vlhký, ale ne přelitý, aby nedocházelo k zahnívání kořenů. Zálivku provádějte přímo do květináče a přebytečnou vodu, která protekla do spodní misky, slijte. Stane-li se vám, že avokádu začnou opadávat listy, může to mít většinou dvě příčiny, buď je rostlina přelitá, nebo suchá, nic se ale neděje, pokud se o rostlinu začnete starat tak, jak máte, brzy vám znovu obrazí.
Technologický postup: Avokáda podélně rozpulte až k pecce a kroucením proti sobě od sebe oddělte obě poloviny. Vyjměte pecku. Pomocí lžíce vydlabejte dužinu a v kuchyňském robotu ji rozmělněte spolu s vejci, smetanou, jarní cibulkou a hořčicí na hladkou kaši. Dochuťte a podávejte s pečivem, ozdobené zbylou cibulkou a nahrubo namletým pepřem.
Řízky habru, konkrétně měkké řízky odebrané na jaře nebo začátkem léta, jsou relativně snadnou metodou množení těchto stromů. Úspěšné mohou být i polotvrdé řízky odebrané koncem léta nebo začátkem podzimu. Proces zahrnuje výběr zdravých stonků, jejich přípravu čistým řezem pod očkem, ponoření do kořenového hormonu a jejich zasazení do dobře propustného média s následným zajištěním vlhkého prostředí.
Výběr a příprava řízků
Načasování: Řízky měkkého dřeva odebírejte na jaře nebo začátkem léta. Řízky polotvrdého dřeva odebírejte koncem léta nebo začátkem podzimu.
Zdroj: Vyberte zdravé, letošní výhonky habru.
Délka: Řízky zkraťte na délku asi 15–20 cm.
Řez: Proveďte čistý řez těsně pod očkem (místo připojení listu).
Odstranění listů: Odstraňte listy ze spodní poloviny řízku, abyste snížili ztrátu vody.
Kořenový stimulátor a sázení
Kořenový stimulátor: Ponořte odříznutý konec stonku do prášku s kořenovým hormonem.
Sázení: Vložte řízek do květináče naplněného dobře propustnou směsí na rozmnožování (např. perlitem a rašelinou).
Hloubka: Řízek zakopejte asi 5–7,5 cm hluboko a půdu zpevněte.
Řízky habru obvykle zakořeňují nejméně rok, někdy i déle, v závislosti na metodě a podmínkách prostředí. Řízky z měkkého dřeva odebrané na jaře nebo začátkem léta mohou zakořenit během několika týdnů, ale měly by být zasazeny do květináčů do poloviny léta, aby úspěšně přezimovaly. Řízky z polotvrdého dřeva odebrané na konci léta mohou zakořeňovat až do následujícího podzimu.
Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.
Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.
Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.
Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.
Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.
Ve svém příspěvku KDY SAZET HABR JAKO ZIVY PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta borojevicova.
Dobry den, ziji na malte a rada bych vysazela zivy plot kolem tenisovych kurtu mozna prave z habru.Moje otazka prosim ktery mesic je na vysadbu vhodny.dEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman Beneš.
Dobrý den, nejsem úplný specialista, ale habr je trochu jak plevel. Jen tak něco ho nezahubí. Takže bych doporučil na sázení zj. jaro nebo podzim, ale aby stihl dostatečně zakořenit před prvními mrazy. Prostě období dostatečné vláhy.
Nyní přichází specifické přípravné práce pro výsadbu vinné révy do květináčů nebo sudů. Dno naplňte do výšky deset centimetrů drenážním štěrkem (16/32 nebo 32/64). Nahoru položte kousek mulčovacího rouna, abyste zabránili pronikání zeminy do drenážní vrstvy. Zbývající objem doplňte směsí zahradního substrátu a písčito-štěrkové ornice.
Po naplnění se můžete pustit do sázení révy. Při sázení vinné révy platí pravidlo: rostlinu vždy sázejte hlouběji o šířku dlaně než byla původní výška květináče. Nakonec zeminu kolem rostlin pevně přitlačte.
Aby víno v květináči dobře rostlo, je třeba uzavřít a vyplnit případné vzduchové otvory na dně. Základem je proto místo po výsadbě silně zalít a nechat odtéct přebytečnou vodu. Vinná réva tak může v květináči plynule rozprostřít své kořeny a ideálně prospívat.
Pokud přemýšlíte, která odrůda bude nejvhodnější pro pěstování v květináči, můžete zvolit buď odrůdu 'Lakemont' nebo 'Vanessa'.
V naší poradně s názvem SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.
Kdy je nevhodnější doba pro sázení vinné révy?
zakoupil jsem v srpnu sazenici, mám ji hned zasadit nebo uskladnit do sklepa a sázet na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba pro sázení vinné révy je v dubnu a květnu. Kontejnerové sazenice je nejlepší sázet až do léta. Přestože lze vinnou révu sázet i v létě a na podzim, nově vysazená réva by mohla v zimě utrpět poškození mrazem a vlhkostí. Pokud jste tedy koupil sazenici teď v plném letním proudu, tak ji zasaďte co nejdříve na své stanoviště, aby měla čas zakořenit, než skončí vegetační období. Na zimu nezapomeňte rostlinu dostatečně přihrnout živým kompostem, který tlením stále vytváří teplo a ochrání tak novou sazenici před mrazy výkyvy vlhkosti.
Rozkrojte avokáda, zbavte je jader a lžící opatrně vyjměte dužinu, tu dejte do přichystané nádoby a přidejte k ní cibulku nakrájenou na drobno, zakysanou smetanu a sůl. Pomocí vidličky avokádo důkladně rozmačkejte a promíchejte s ostatními ingrediencemi. Pak přidejte prolisovaný česnek, zakápněte směs šťávou z limetky, přisypte rajčata nakrájená na kostičky, koriandr a lehce vše promíchejte. Podávejte například s opékanými brambory.
Až si půjdete avokádo koupit, vybírejte vždy jen plody tvrdé, nepomačkané, nenatlučené, bez barevných skvrn a zjevného poškození, předejdete tím tomu, že byste místo dobré pochoutky uvnitř našli kousek bezcenné hniloby. Raději kupte nezralý plod a nechte ho doma několik dní na temném místě při pokojové teplotě dozrát. Budete-li chtít avokádo použít, rozkrojte ho na dvě poloviny, vyjměte pecku, kterou nemusíte vyhazovat, poté lžící vydlabejte dužinu od slupky a hned ji zakapejte citronovou šťávou, aby nezhnědla.
Jak už víte, avokádo je exotické ovoce z Jižní Ameriky, na povrchu má lesklou zelenou barvu, uvnitř nažloutlou či nazelenalou dužinu a uprostřed plodu objevíte dřevnatou pecku. Avokádo obsahuje velmi malé množství tekutin, stejně jako banány, a má vysokou nutriční a kalorickou hodnotu. Až jedna třetina plodu je tvořena tuky, z velké části jde o nenasycené mastné kyseliny, které jsou zdraví prospěšné. Typické aroma tomuto ovoci dodávají volné mastné kyseliny. Jak jsem již uvedla, avokádo je bohaté nejen na vitamíny, ale je dokonce nejbohatším druhem ovoce na obsah vitamínu E, tento vitamín nás chrání před rakovinou a stárnutím buněk. Vitamín E však není jediným prvenstvím, patří k němu i vitamín B6 a především železo, které se z avokáda dobře vstřebává do těla, proto se toto ovoce doporučuje nejen všem chudokrevným.
Nejdříve rozpulte avokádo, oddělte od pecky a vydlabejte lžící, poté ho rozmačkejte vidličkou, přidejte 1/3 cukru a vyšlehejte do pěny. Do druhé mísy oddělte žloutky od bílků, opět přidejte 1/3 cukru a vyšlehejte. Přidejte mouku, kokos, zbylý cukr, vanilkový cukr, mléko, prášek do pečiva a pěnu z avokáda. Nakonec lehce vmíchejte sníh z bílků.
Těsto vlijte do máslem vymazané a strouhankou vysypané dortové formy nebo na plech, vložte do předem vyhřáté trouby na 180 °C a pečte asi 30 až 45 minut.
Budete-li se o avokádo řádně starat, dočkáte se odměny ve formě plodů. Na plody si ale budete muset dost dlouho počkat, zhruba tak pět let, někdy je to dříve, jindy později. Tato rostlina nepotřebuje ani opylení květů, poradí si i bez toho. Když se tedy nakonec dočkáte úrody, co pak s plody? Zkuste některý z níže uvedených receptů...
Gaucamole je tradiční mexická omáčka nebo salsa z avokáda. Guacamole se většinou jí spolu s mexickými nachos nebo tvrdými tortillami.
Ingredience: 2 zralá avokáda, 2 větší tvrdší rajčata, ½ cibule, česnek, citron, sůl, koriandr
Technologický postup: Zralé avokádo oloupeme, vyjmeme pecku a rozmačkáme vidličkou na kaši. Cibuli a rajčata nakrájíme na malé kousky a přimícháme k avokádu. Dochutíme prolisovaným česnekem, solí a citronovou šťávou. Pokud máme čerstvý koriandr, můžeme přidat.
Technologický postup: Z avokáda vybereme dužinu, kterou rozmačkáme vidličkou nebo rozsekáme v mixeru. Nivu nastrouháme na jemném struhadle a přidáme k avokádu. Směs avokáda a nivy osolíme, přidáme pepř a margarín a vyšleháme do krému. Potom přidáme nadrobno nakrájenou jarní cibulku a nadrobno nasekanou bazalku nebo pažitku, poté dáme zatuhnout tak na dvě hodiny do lednice. Hotovou avokádovou pomazánku s nivou podáváme s bílým nebo celozrnným pečivem.