Sekvoj je nejmohutnější strom na naší planetě, dosahující velmi vysoké věku. Sekvoj je velmi dekorativní stálezelený jehličnatý strom s úzce kuželovitou korunou, který dorůstá až do výšky 116 m a může být starý až 2 200 let. Řadí se do čeledi tisovité. Dřevo má odolné vůči trouchnivění, je však velmi lámavé a poměrně křehké. Vyrábí se z něj šindele a plošné laťky. Dřevo sekvojí je nevhodné pro stavební účely.
Pěstování sekvoje
Sekvoj je rostlina původně pocházející z Kalifornie. Sekvoje rychle rostou a jsou velmi odolné vůči nemocem.
Jak zasadit sekvoj
Sekvoj obrovskou můžeme sázet celoročně. Substrát pro výsadbu je vhodný stejný jako pro pokojové rostliny. Do substrátu se přimíchává Perlit, který slouží jako drenáž. Stanoviště pro rostlinu by mělo být slunné a teplota by měla být v rozmezí mezi 18–22 stupni. Vhodné jsou do větších zahrad, ke svému růstu potřebují častou zálivku. Semena je před výsevem nutné stratifikovat, nebo vysévat v zimních měsících.
Jak stratifikovat semena sekvoje
Semena sekvoje obrovské, stejně jako semena mnoha jehličnanů, často vyžadují stratifikaci pro zlepšení klíčení. Stratifikace zahrnuje simulaci zimních podmínek vystavením semen nízkým teplotám, obvykle v chladničce, po určitou dobu, obvykle několik týdnů. Tento proces pomáhá změkčit semenný obal a prolomit dormanci, což umožňuje úspěšnější a rychlejší klíčení. I když to není nezbytně nutné, stratifikace významně zvyšuje míru a rychlost klíčení.
Při stratifikaci se semena obvykle umístí do vlhkého média (jako je vlhký papírový ručník nebo rašelina) uvnitř uzavřené nádoby (jako je plastový sáček nebo uzavíratelný obal) a skladují se v chladničce po stanovenou dobu, často 4–6 týdnů.
I když některá semena mohou vyklíčit i bez stratifikace, obecně se doporučuje je stratifikovat, aby se maximalizovala šance na úspěch, zejména pro začátečníky.
Důležitý je také způsob, jakým semena po stratifikaci zasejete. Pro vývoj sazenic je klíčové zajistit správnou vlhkost půdy, odvodnění a světelné podmínky.
Ve svém příspěvku SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Poch.
Zasadil jsem semena Sekvoje a vyrostli z nich male stromecky asi 3cm velke.Zhruba po 3mesicich zacli usychat.Nevim jak je zalevat,malo nebo hodne,zatim je zalevam hodne a nepomaha to.Dekuji za kazdou radu.Pavel Poch.
Minule jste nám podrobně vysvětlila, jak založit vinici, jak provést výsadbu a jak se o mladé keře starat. Kde získáme sazenice?
Většina zájemců o výsadbu vinic si sadbu koupí; ti, co chtějí vysazovat větší výměru vinic, si ji raději předem objednají u školkaře. Školkaři, jakožto výrobci sazenic, si musí nejprve zajistit zdravý školkařský materiál, tzn. podnože a rouby příslušných odrůd. Garanty za množství a hlavně kvalitu školkařského materiálu jsou tzv. udržovatelé, většinou šlechtitelé, kteří mají dostatečně velké výsadby jednotlivých odrůd a provádějí na nich negativní selekci. To znamená, že vyřazují keře, u kterých se vyskytnou virová či jiná onemocnění, přenositelná tímto materiálem. Touto činností garantují, že rostlinný materiál, který od nich odchází, je zdravý.
Podnožová réva:
Kontroluje to ještě někdo?
Ano, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, zkráceně ÚKZÚZ. Takže školkařům můžeme důvěřovat. Školkaři pak produkují vlastní révové sazenice. Jde o poněkud komplikovaný proces. Nejprve odstraní všechna očka z podnoží a rouby rozstřihají na jednooké části. Pak spojí podnože a rouby – jde tedy o roubování, i když vinaři pro tento krok používají historický výraz: „štěpování“. Je možné to dělat anglickou, čili jazýčkovou kopulací – to je vhodné jen pro malé partie, protože je to časově náročná práce a ještě k tomu se to musí umět. Ve školkách se proto místo nožů používají štěpovací strojky, které nařezávají určitým způsobem, kdy vzniká řez ve tvaru řeckého písmene omega. Ve srovnání s ručními štěpaři jsou štěpovací strojky mnohem výkonnější, a dokonce umí zasouvat rouby do podnoží.
Spojení podnože a roubu štěpovacím strojkem:
Ať už se provádí štěpování ručně nebo strojově, místo spojení se ihned naparafínuje, aby spoje nevysychaly. „Štěpovance“ (podnože spojené s rouby) se ukládají do beden, ve kterých ve vhodnou dobu následuje proces stratifikace. Tím se rozumí, že štěpovanci jsou po určitou dobu vystaveni vyšším teplotám (okolo 30 °C), aby se začal vytvářet kalus – pletivo, jehož prostřednictvím obě části spolu srostou za zvýšených vlhkostních podmínek. Tvorba kalusu se musí kontrolovat. Později začínají rašit očka na roubech – to je signál pro snížení teploty prostředí. Jakmile se vytvoří kalus po celém obvodu štěpovaného místa, stratifikace je ukončena.
Naparafínované vrcholky roubovanců ve stratifikačních bednách:
Při stratifikaci tedy obě části srostou. Narostou při ní už i kořeny?
Mohou narůst, ale nemusí. Pokud ano, bývá to jen pár kořínků, které by rostlinu určitě nevyživily. Proto štěpovance čeká ještě jedno vegetační období, které tentokrát strá
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karla Večeřová.
Mám ve skleníku asi 10 let1 ks révy velkoplodé - odrůdu nevím, nahodilý kup. Na jaře prostříhávám, ale stejně má asi 50 sřapců hroznů. Kolik jich mám nechat, aby dozrály?
Děkuju za odpověď. Večeřová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Oldřich Česák.
Dobrý den,
potřeboval bych poradit, jak vypěstovat kmínek u vinné révy vysoký asi 80 cm z jehož
vrcholu bych už ohýbal tažně do stran.Vypěstoval jsem si sazenice zřízků a některé sazenice jsem si koupil. Ty vypěstované doma jsem loni napodzim uložil do sklepa
letos jsem je znova nasázel ven zkrátil jsem výhony na 2 očka. Nyní mi rostou jak
na těch vypěstovaných doma,tak i na kupovaných dva výhony, jeden delší jeden kratší.
Chtěl bych se zeptat jak postupovat dále abych založil ten kmínek jako to je na vinicích.
Kdy je úplně nejlepší termín pro výsev paprik v Česku?
Nejlepší termín výsevu paprik je únor, kdy už je dostatek světla a zároveň mají rostliny dost času zesílit.
Únorový výsev dává paprikám prostor pro pomalý, ale stabilní růst. Z praxe vychází jako nejvyrovnanější řešení pro sladké i chilli papriky v bytových podmínkách bez nutnosti extrémního přisvětlování.
Mohu zasít papriky už v lednu?
Ano, ale jen při zajištění světla a tepla.
Lednový výsev bez LED přisvětlení a teplého substrátu vede téměř vždy k vytáhlým a slabým sazenicím. Pokud tyto podmínky nemáš, leden se nevyplácí.
Proč mi papriky nevzejdou?
Nejčastější příčinou je přemokřený a studený substrát.
Semena paprik snadno zahnívají. Pokud po dvou týdnech není vidět žádný klíček, je výsev většinou ztracený a nemá smysl čekat déle.
Proč se sazenice paprik hned po vzejití vytahují?
Vytahování znamená nedostatek světla, nikoli chybu v zálivce.
Jakmile se klíčky objeví, potřebují okamžitě silné světlo. Pokud ho nemají, stonek se prodlužuje a zeslábne, což už se špatně napravuje.
Má smysl přisvětlovat papriky jen večer?
Krátké přisvětlení nestačí.
Papriky reagují na celkovou délku dne. Ideální je 12–14 hodin světla. Dvě hodiny večer problém nevyřeší, jen ho oddálí.
Mám používat topnou podložku po celou dobu pěstování paprik?
Ne, topná podložka patří pouze ke klíčení, ne k dalšímu růstu.
Vyhřívání zespodu má smysl jen do chvíle, než se objeví klíčky. Jakmile papriky vzejdou, teplý substrát v kombinaci se slabším světlem způsobí vytahování a oslabení stonků. Po vzejití je důležitější světlo než teplo.
Kdy papriky přepichovat?
Přepichování patří do fáze prvních pravých listů, ne dříve.
Příliš brzké přepichování malé klíčky stresuje, pozdní vede k zamotaným kořenům. Ideální moment je, když má rostlina pevný stonek a jasně rozpoznatelné pravé listy. Krátké zpomalení po přepichování je normální a žádoucí.
Proč papriky po přepichování nerostou?
Zpomalení po přepichování je běžná reakce na stres.
Rostlina investuje energii do kořenů, ne do listů. Pokud má dostatek světla a není přelitá, růst se během jednoho až dvou týdnů obnoví. Přihnojování v této fázi většinou napáchá víc škody než užitku.
Kdy začít papriky hnojit?
Příliš brzké hnojení paprikám škodí.
V prvních týdnech mají rostliny dostatek živin ze substrátu. Hnojit má smysl až ve chvíli, kdy rostliny stabilně rostou a mají více pravých listů. Slabá dávka je vždy lepší než silná.
Proč mají papriky světlé nebo žluté listy?
Žloutnutí je nejčastěji reakcí na stres, ne nedostatek živin.
Studený substrát, přemokření nebo nedostatek světla vedou k blednut
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat a rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém.
Dlouhou vegetační dobu, která je cca 140 dnů, zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů.
Celer do květu
Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy, projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina, která kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu, se v tomto případě chová jako jednoletá a kvete v roce výsevu. Tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte sklizně.
Celer na venkovní záhony nevysazujte dříve než po polovině května. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sazenice celeru sázejte pečlivě, tak aby srdéčko nebylo v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší.
Vysazování celeru
U bulvového celeru je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Hnojení
Celer je náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat vícesložkovým hnojivem. Například hnojivo na kořenovou zeleninu je vyhovující. Bulvový cel
V naší poradně s názvem SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.
Kdy je nevhodnější doba pro sázení vinné révy?
zakoupil jsem v srpnu sazenici, mám ji hned zasadit nebo uskladnit do sklepa a sázet na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba pro sázení vinné révy je v dubnu a květnu. Kontejnerové sazenice je nejlepší sázet až do léta. Přestože lze vinnou révu sázet i v létě a na podzim, nově vysazená réva by mohla v zimě utrpět poškození mrazem a vlhkostí. Pokud jste tedy koupil sazenici teď v plném letním proudu, tak ji zasaďte co nejdříve na své stanoviště, aby měla čas zakořenit, než skončí vegetační období. Na zimu nezapomeňte rostlinu dostatečně přihrnout živým kompostem, který tlením stále vytváří teplo a ochrání tak novou sazenici před mrazy výkyvy vlhkosti.
Plevelům se na povrchu té nevyhnojené půdy tolik dařit nebude, zatímco réva bude mít lepší podmínky. Musí se sazenice na výsadbu nějak připravit?
Záleží na tom, jak je připravená z révové školky. Sazenice při vyorávání ze školky mají dlouhé kořeny a na vrcholu dobře vyzrálý delší letorost – jak to nařizuje vyhláška o sadbě. Některé školky však pro zákazníky sazenice předem částečně upravují tak, že výhon zakrátí nanejvýše na dvě viditelná očka a celou vrchní část sazenice včetně místa srůstu podnože a roubu zaparafínují. To pak umožní výsadbu tzv. „na vysoko“, kdy místo srůstu bude trvale nad povrchem půdy a nebudou se tak vyvíjet rosné kořeny. Ty je totiž nutné v prvních letech odstraňovat nůžkami, aby se nestalo, že sazenice „zpravokoření“. Tím by se eliminovala ochranná funkce podnože před mšičkou révokazem, jak jsme o tom mluvili v lednu. Odstraňování rosných kořenů se odborně nazývá „ramování“.
Pokud sazenice ze školky zakrácené a naparafínované nejsou, musí se odstřihnout na dvě očka před výsadbou a musíme je vysadit hlouběji, aby místo srůstu (parafínem nechráněné) nevysychalo. Pak se ovšem ramování nevyhneme. Kořeny se zakracují tak, aby se bez problémů vešly do jamky a neměly tendenci se obracet nahoru – pak by nerostly. Obvykle je to na šířku dlaně, tady asi na 8 – 10 cm. Tyto úpravy se dělají bezprostředně, nejvýše den před výsadbou, a sazenice se pak na několik hodin, nejlépe přes noc, namočí, aby nasály vodu.
Na dno jamky je možné dát jemný, dobře proleželý kompost. Nikdy se takto nepoužívá čerstvý hnůj a také se nikdy do jamky nepřidávají průmyslová hnojiva – na začátku rozpouštění je koncentrace jednotlivých živin v jamce příliš vysoká. Jemné, mladé, čerstvě vyrůstající kořínky by se mohly při této koncentraci spálit. Připravené sazenice se umístí do jamky tak, aby výhon se dvěma očky směřoval vzhůru a kořeny byly volně rozprostřené v jamce. Místo srůstu umístíme v případě parafinovaných sazenic asi 2 – 3 cm nad budoucí povrch půdy. Nejsou-li sazenice ošetřené parafínem, umístí se zhruba ve výšce okolního povrchu půdy. Pak se jamka částečně zasype zeminou, která byla původně na povrchu a je tedy vyhnojená. Následuje utužení zeminy mírným přišlápnutím, a pak je potřeba jamku dostatečně zalít.
Výsadba sazenice „v polovině práce“:
Po vsáknutí vody se přihrne zbytek zeminy tak, že zemina, která byla původně dole, se umístí nahoru. A hned se z ní také vytvoří kopeček, aby očka na výhonu byla zakrytá a mohla vyrašit v klidu a bezpečí, bez ohrožení jarními mrazy přicházejícími v květnu. K sazenici hned můžeme umístit tyčku, ke které se vyrůstající letorosty budou za vegetace vyvazovat.
Vytvoření hrobku nad sazenicí:
Můžete upřesnit termín výsadby?
Většinou se sazenice vysazují na jaře, protože na podzim školky většinou nestihnou připravit sadbu k prodeji před zamrznutím půdy. Z hlediska zásobení sazenice vodou je však podzimní výsadba lepší. A ještě něco: je také možné koupit během roku kontejnerovanou sadbu, většinou na různých výstavách či trzích. Pak je dobré vysazovat co nejdříve po nákupu, aby kořeny měly konečně dostatek prostoru, který v kontejneru chybí.
A jak je potřebné se o nově vysazené keře starat?
V krátké době po výsadbě může dojít k utužení povrchu půdy, která tvoří kopeček nad sazenicí. Rašící výhon by pak mohl mít potíže při vyrůstání přes takto utužený půdní škraloup. Proto je nutné občas kopeček jemně a veleopatrně prokypřit. Ale v žádném případě by se pěstitel neměl snažit „pomoci“ rašícímu výhonu tím, že kopeček nechá rozhrnutý! Rašící výhon je pod půdou etiolizovaný (vybělený – neobsahuje chlorofyl) a při prvním setkání s prudkým sluníčkem by se mohl spálit stejně, jako se mnohdy na jaře spálíme my, když včas neodejdeme do stínu.
Jinak většina prací v době vegetace na nově vysazených keřích je v podstatě téměř shodná s pracemi kolem keřů, které už plodí, jak jsme o nich mluvili v předchozích měsících. Proto nám žádná z těchto „zelených prací“ principiálně neb
Ve svém příspěvku SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Čermák.
Dobrý den, mám zájem o sazenice stolních rezistentních odrůd nebo i zapěstované rostliny v kontejnerech. Množství podle odrůdové skladby, 20-40 ks.
Děkuji za odpověď, případně radu.
Čermák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chcete mít papriky na zahrádce nebo na slunném balkóně? Můžete si je vypěstovat ze semínek. Pro pěstování paprik ze semen začněte s klíčením semen uvnitř na konci zimy pomocí směsi pro výsev semen. Pro optimální klíčení udržujte teplou teplotu (27–32 °C) a pamatujte si, že papriky mají rády teplo zdola. Jakmile se sazenice vyvinou, přesaďte je do jednotlivých květináčů a postupně si je aklimatizujte na venkovní podmínky, než je vysadíte do zahrady. Bude to trvat 2,5 měsíce.
Klíčení
Začněte v interiéru: Semena začněte vysévat 8–10 týdnů před posledními očekávanými mrazy, tedy od poloviny února.
Směs pro výsev semen: Použijte dobře propustnou směs pro výsev semen.
Teplota: Pro klíčení udržujte teplou (27–32 °C). Papriky dobře klíčí a následně dobře rostou, když mají teplo zespodu. Proto je umístěte na vyhřívanou podložku a nastavte ji na uvedenou teplotu.
Hloubka výsadby: Semena vysejte do hloubky asi 0,6 až 1,2 cm. Dejte jich do každé buňky sadbovače několik. Později je vyjednotíte.
Zalévání: Půdu udržujte trvale vlhkou, ale ne přemokřenou.
Světlo: Jakmile sazenice vyklíčí, zajistěte jim dostatečné sluneční světlo. Můžete je přenášet podle toho, kde u vás v interiéru svítí slunce. Můžete také použít elektrické pěstební lampy.
Přesazování a pěstování
Jednocení: Jakmile sazenice mají několik pravých listů, prořeďte je na jednu rostlinu v každé buňce sadbovače nebo v květináči a odstraňte ty nejslabší.
Přesazování: Jak sazenice rostou, přesazujte je do větších květináčů, aby se mohly rozvíjet kořeny.
Otužování: Sazenice postupně aklimatizujte na venkovní podmínky tím, že je před vysazením na zahradě vystavíte po dobu 1–2 týdnů rostoucímu množství slunečního záření a nižším teplotám, které v tu dobu panují přes den venku, přičemž pobyt venku postupně prodlužujte až do pozdních hodin. Nebo je můžete od půlky března vynášet ven na přímé slunce a odpoledne je před západem vždy uklidit.
Výsadba papriky na zahradě: Sazenice venku vysaďte do dobře propustné půdy bohaté na organickou hmotu. S výsadbou počkejte, až budete mít jistotu, že přes noc teplota neklesne pod 6 °C.
Rozestupy: Rostliny udržujte od sebe vzdálené 30–45 cm v závislosti na odrůdě.
Podpěra: Během růstu rostlin jim poskytněte oporu, například kolíky nebo klece.
Zálivka: Pravidelně zalévejte, zejména v obdobích sucha.
Hnojení: Používejte hnojivo určené pro plodovou zeleninu, zejména po objevení prvních květů.
Hubení škůdců a chorob: Sledujte rostliny, zda se na nich nevyskytují škůdci a choroby, a v případě potřeby podn
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
U nás se pěstuje sekvoj v parcích jen vzácně. Jeho přirozené stanoviště je v horských lesích o nadmořské výšce od 1 400 m do 2 150 m. Výskyt sekvojí je omezen na Spojené státy americké, na pobřeží jižního Oregonu a Kalifornie. Sekvoj je národním stromem Kalifornie. Pokud se chcete podívat na sekvoje v Čechách, pár exemplářů najdete například v zámeckém parku v Ratměřicích na Benešovsku nebo na zámku Buchlovice. Nedosahují takové mohutnosti jako Generál Sherman – nejmohutnější strom na světě, který je vysoký 83,8 m a obvod jeho kmene měří 31,3 m.
V naší poradně s názvem ČESNEK MEDVĚDÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Moldřík.
Dobrý den. Rád bych začal pěstovat medvědí česnek. Nemohu najít informaci o tom, kde mohu nakoupit sazenice.
Za všechny rady předem děkuji. S pozdravem Moldřík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
Ve svém příspěvku KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Prosím o radu k tomuto keři. Teď na jaře po větším seříznutí keř krásně obrůstá, ale na koncích, kde už by byly květy, se listy stáčejí do ruliček a zastaví růst, patrně i květu. Po rozvinutí těchto listů, není vidět žádný hmyz ani škůdce. Díky za odpověď, co s tím mám dělat a nebo radu, aby se to nestalo. Měla jsem to i vloni. Díky Olga
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Olgo,nevím, zda mám pravdu či ne, ale může jít o stejnou houbovitou potvoru, která způsobuje např.kadeřavost broskví. Mně to chytlo např,i hrušku, oboj byly mldé sazenice zákrsků výšky jak keř. Jestli jste u lesa, tak odsadit co nejdáe, ale hlavně postříkat opakovaně, hned jak raší a pak znovu. Nejlépe prostředky s obsahem mědi např.Champion, event. přidat postřik Rosenmix - opakovaně, ještě při rašení a pak znovu. Ublížit nemůže, pomoci může
Na Znojemsku je Pavel Plaček jediným živnostníkem s podobným předmětem podnikání. Přestože je Znojemsko vinařským regionem, produkce sazenic vinné révy tu živí jediného muže. Pavel Plaček začal v Dyjákovičkách pěstovat sazenice vinné révy před třinácti lety, teď jich prodá až šedesát tisíc za rok. Podnožová vinice, na které nerostou hrozny, je pro produkci sazenic révy základ. Rok trvalo, než podnože vypěstoval a narouboval. Druhý rok mohl začít dělat sazenice a až třetí rok je prodávat. Začal je nabízet místním zahrádkářům z okolí. Chvíli samozřejmě trvalo, než se dostal do povědomí. Vloni dostavěl novou halu, na kterou získal dotaci z Evropské unie.
Pavel Plaček nabízí klasické odrůdy vín, ale i ty méně časté. „Pokud někdo chce něco speciálního, nebo přímo jeho odrůdu, která se mu líbí, tak se dá naroubovat cokoliv. Pokud třeba zákazník přijde, že chce sazenice Sauvignonu, ale přímo z keřů, co má na zahradě, protože právě ten je správně kopřivový, tak je možné udělat i to.“ Většinou ale dělá sazenice z oček ze šlechtitelských stanic, kde mají uznaný šlechtitelský materiál.
Sazenice řízků tújí v květináčích lze sázet po celou sezonu. Jinak tomu je u sadby v balu, nebo dokonce u prostokořenných sazenic. Ty je možné sázet jen brzy na jaře nebo naopak ke konci podzimu. V českých zahradnictvích už se dnes setkáte převážně s kontejnery (květináči), takže se nemusíte obávat, že by se rostlinky neujaly, pokud se rozhodnete živý plot založit například v červenci. Jen nezapomínejte na pravidelnou zálivku a další pravidla pro výsadbu tújí.
Túje potřebují vydatnou zálivku každý čtvrtý den bez deště. Zalévat budete tedy zejména v létě. V opačném případě mohou sucha zničit i vzrostlé sazenice. Jak již bylo zmíněno, sazenice tújí potřebují vlhkou půdu. Túje navíc sucho nesnáší dobře, jakmile jí zaschnou kořeny, už se nevzpamatuje.
Pokud již máte vypěstované sazenice tújí, je vhodné pustit se do výsadby. Výsadbu nepodceňujte. Máte jen jeden pokus a případná chyba vás bude mrzet desítky let. Rostliny v živém plotě vydrží pravděpodobně až do konce vašeho života.
Postup:
Kořenové baly namočte do vody.
Vykopejte 60 centimetrů hlubokou a 80 centimetrů širokou rýhu.
Vykopaný substrát smíchejte s kompostem.
Rostliny zasaďte na místo tak, aby nebyly příliš utopené.
Přiměřeně udusejte půdu v celé délce rýhy.
Půdu doporučujeme ještě zasypat bohatou vrstvou mulče.
Sazenice vydatně zalijte.
Odborníci doporučují na jeden metr dvě túje. Pokud tedy chcete vytvořit například 10 metrů dlouhou stěnu, budete potřebovat 20 tújí. Jestliže se rozhodnete pro exotičtější kultivary tújí, raději se zeptejte prodejce. Udávaná čísla platí pro nejžádanější túji 'Smaragd'.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Moravec.
Dobrý den
Pokud ještě máte sazenice rýmovníku měl bych o něj zájem Jsem z Prahy 9, Klidně bych si přijel.
Děkuji
JM
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.
Mám doma rýmovník, dost se rozrostl a tak by pro mě nebyl problém, udělat odnože. Stačí, když se větvička odstříhne a dá se do zeminy. Ještě se mě nestalo, aby se neuchytila. Ráda bych vám několik větviček odstříhla. Bydlím v Praze 4 krči, a tak, když budete mít zájem, ozvěte se mě. Telefon 605236075 a adresa mail: argo.connie@seznam.cz
Když přijde jaro a půda nebude zmrzlá, můžete dřevité řízky zasadit do květináčů se zeminou nebo je přenést na záhon. Nezapomeňte však sazenice nejprve otužovat, tedy postupně je zvykat na venkovní podmínky. Je také dobré, když se sazenice v prvním období udrží pod tunelem z netkané textilie.
Vysazení na záhon
Na záhonu udělejte do půdy svislé, dosti hluboké jamky a sazenice do nich umístěte tak, aby nad povrch vyčnívaly jen krátké kousky, pouze několikacentimetrové konečky. Nad zemí by měl vyčnívat pouze vrchol řízku s nejvyšším pupenem). Půdu kolem sazenic důkladně udusejte, nejlépe jemně prohněteme rukou. Je důležité, abyste při přesazování sazenic na záhon nepoškodili spodní část kořenových výhonů, protože tam mohou být sotva viditelné kořeny. Nesmíte tedy sazenice do země silně tlačit. Měly by se lehce vsunout do předem připravených otvorů.
Po několika týdnech (asi 10) by se měly objevit první listy, to si pak si můžete být jisti, že sazenice zakořenila a adaptovala se. Zakořeněné dřevité řízky lze vysadit na podzim na své určené stanoviště, například do řady na živý plot.
Chcete-li mít kvalitní keř, musíte sazenice vybírat zásadně v zahradnictví nebo ovocných školkách, kde vám poradí nejen s vhodnou odrůdou, ale doporučí vám i optimální množství rostlin. Vyšlechtěné odrůdy jsou vysoce mrazuvzdorné. Nedoporučuje se pořizovat si rakytník z neznámého zdroje, třebaže při cestování můžete narazit na místa, kde volně roste. Urýpnout odkopek by se mohlo zdát výhodné, ale je to jako koupit velkou neznámou. Nic z toho, co je předpokladem pro dobře rostoucí keř, nepoznáte ve svahu u silnice, kde mají rakytníky spíše funkci okrasnou a působí jako zpevňovače svahů.
Sazenice rakytníku je možné zakoupit, pro přehled se můžete podívat na cenu zde: sazenice rakytníku - cena.
Řízkování habru: Před umístěním řízků do substrátu musíme řízky nastimulovat k zakořenění. Chcete-li to provést, ostrým nožem nařízněte tenkou část kůry u spodního konce sazenice a poté ji ponořte do zakořeňovací lázně, ta může mít práškovou formu a nebo může být tekutá.
Kořenící stimulátory jsou přípravky obsahující auxiny a další sloučeniny, které urychlují proces zakořeňování. Na dřevité odřezky habru se vyplatí použít GELSTIM B, dostupný v tekuté gelové verzi.
Takto připravené dřevité řízky vložíme svisle do květináčů nebo truhlíků naplněných vlhkým pískem. Sazenice by měla být pod povrchem substrátu 1/2 až 2/3 své délky. V této formě se sazenice uskladní až do jara v místnosti nebo skleníku, kde budou chráněny před mrazy při stálé teplotě 0 až 5 °C. Květináče se sazenicemi lze umístit také například do sklepa, garáže, do chladné místnosti nebo do nevytápěného skleníku. Po celou dobu dbejte na to, aby substrát, do kterého sazenice vkládáte, byl neustále mírně vlhký.
Někteří zahradníci také praktikují výsadbu sazenic rovnou do země venku. Pak je však potřeba je dobře chránit před mrazem, například silnou vrstvou suchého listí přitisknutého větvemi jehličnanů.