Skladování zázvoru v plastovém sáčku: Vezměte neoloupaný zázvor a vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku. Poté ze sáčku vymačkejte všechen vzduch a sáček uzavřete. Vložte ho do části lednice, kde skladujete zeleninu, a zázvor vám vydrží několik týdnů hezky čerstvý. V porovnání s ostatními metodami skladování, jako je například skladování zázvoru v papírovém ubrousku, vám při použití této metody vydrží zázvor čerstvý až o několik týdnů déle. Pokud máte zázvor již oloupaný, můžete zvolit stejnou metodu, ale kořeny vám nevydrží čerstvé tak dlouho, jako když jsou neoloupané.
Skladování zázvoru v papírovém ubrousku a papírovém sáčku: Kousky neoloupaného zázvoru můžete zabalit do papírového ubrousku tak, aby k nim nemohl žádný vzduch, a potom je vložit do papírového pytlíku. Důkladně z pytlíku vymačkejte všechen vzduch a poté ho zalepte. Takto zabalený zázvor dejte do lednice, kde ho můžete skladovat i několik týdnů.
Skladování zázvoru v papírovém sáčku: Pokud nemáte příliš mnoho času, můžete zázvor pouze vložit do papírového pytlíku a ten nechat v lednici. Zázvor nevydrží tak dlouho, jako kdybyste použili jinou metodu skladování, ale pomocí tohoto rychlého a jednoduchého způsobu ho můžete uchovat alespoň několik dní. Tato metoda se používá také při skladování bylinek (například koriandru nebo kopru).
Skladování zázvoru v lihových nápojích: Čerstvě oloupané kousky zázvoru vložte do uzavíratelné nádoby s lihovinou nebo s nějakou kyselou tekutinou. Nejčastěji se používá vodka, sherry, rýžové víno, rýžový ocet nebo čerstvá limetková šťáva. Vodka a sherry patří mezi nejoblíbenější lihoviny (například ve vodce vám zázvor vydrží nejdéle čerstvý a jeho chuť zůstane téměř nezměněná). Přestože jde o funkční metodu skladování, každý lihový nápoj do jisté míry ovlivní chuť skladovaného zázvoru.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Staňková.
Dobrý den,
v žádném případě tuto formu skladování
nedoporučuji. Nechala jsem se zlákat a nyní, koncem
března,jde česnek na kompost. Stroužky jsou pevné,
ale hnědé.Jako zmrzlé.Stejně dopadla má sestra.
Proto nedoporučuji !!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Pro léčebné i potravinářské účely se sbírá kořen zpravidla dvouletých rostlin. A to na podzim (září až listopad) a někdy také na jaře (březen až květen). Kořeny se vyryjí rýčem, opatrně očistí, aby se neotloukly, a skladují v chladu a vlhku, nejlépe ve sklepě v písku.
Nejdůležitější a také nejnápadnější účinnou látkou křenu je thioglykosid. Při porušení pletiva (například strouháním) se působením enzymu myrozinázy tento glykosid štěpí na cukr a izothiokyanáty, které se obecně nazývají hořčičné silice. Izothiokyanáty mají výrazné fytoncidní účinky. Významný je i vitamín C, jehož obsah v křenu je přinejmenším stejně vysoký jako u pomerančů a dvakrát vyšší než u citronů.
V malých dávkách povzbuzuje křen chuť k jídlu a činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek. Vyšší dávky mohou vyvolat překrvení a podráždění žaludeční sliznice. Křen působí preventivně proti bakteriálním, ale i některým chorobám způsobenými viry, houbami a prvoky. O fytoncidním účinku křene se můžeme přesvědčit při nakládání červené řepy, k níž přikládáme plátky křenu, nebo jablek nastrouhaných s křenem; v tomto složení podléhají méně plesnivění. Směs strouhaných jablek s křenem můžeme v uzavřených sklenicích dlouho skladovat. Obdobně dlouho lze uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem.
V minulosti se používal křen zejména zevně. Přikládal se na omrzliny a klouby postižené revmatismem a ještě v nedávné době se běžně používaly křenové placky (stejně se uplatňovaly i hořčičné placky). Přikládaly se zabalené na postižené místo, které se během krátké doby silně prokrvilo, a revmatické bolesti polevily.
Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení (zvyšuje vylučování trávicích enzymů a normalizuje střevní mikroflóru), odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě, pro vysoký obsah vitamínu C je výborným prostředkem při rekonvalescenci. Při zevním použití zvyšuje prokrvení tkání, čímž urychluje hojení a regeneraci.
Vnitřně se podává nejčastěji čerstvý, nastrouhaný, pro zmírnění štiplavosti obvykle smíchaný s nastrouhanými jablky v poměru 1 : 1, a to v dávce 1 až 4 polévkové lžíce denně. Při průduškových chorobách se osvědčila inhalace křenu (1 polévková lžíce křenu se vaří ve vodě a páry z ní se inhalují přibližně 10 minut). K vypuzení žlučníkových kamenů se užívá macerát křenu v červeném víně (litrová láhev se naplní do 1/5 nastrouhaným křenem, zalije se červeným vínem, nechá se 10 dní luhovat a pak se užívají první 3 dny 3
V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.
Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Chcete-li česnek konzumovat hned po vytažení ze záhonku, nic vám v tom určitě nebrání.
Pokud jste česnek správně vysušili a připravili k uskladnění a dodržujete správné podmínky skladování, vydrží vám svěží po dobu několika měsíců.
Podmínky skladování
Česnek musíte skladovat v suchu – ideální nádoby pro skladování jsou proutěné koše, hliněné květináče, síťové tašky nebo například papírové pytle. Nádoba musí být dobře větratelná a neustále suchá. Dobrým nápadem pro vás může být použití starých punčochových kalhot, které zavěsíte ke stropu, jednotlivé paličky česneku od sebe oddělíte uzlem a postupně si budete potřebný česnek odstřihávat.
Dalším faktorem, který ovlivní životnost vámi vypěstovaného česneku, je teplota a vlhkost. Ideální teplota pro skladování je 13 až 18 °C a vlhkost kolem 60 %. Nižší vlhkost může vést k vysušení stroužků česneku a vyšší vlhkost pak k uhnívání a plísním.
V neposlední řadě byste měli vědět i to, že světlo úspěšnému skladování vašeho česneku také nepřidá, proto využívejte tmavá místa.
Bude-li skladování úspěšné, můžete na jaře jednotlivé stroužky použít k výsadbě a startu do nové úrody.
Pokud vám vaše domácnost a podmínky nedovolí uchovat si česnek po celou zimu v přijatelných podmínkách, můžete zvolit další způsoby uskladnění, a to například v chladničce nebo mrazničce.
Ve svém příspěvku KRBOVÁ KAMNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markus.
Docela dlouhý, ale zajímavý článek, rád jsem si ho přečetl. V dnešní době se hodně domácností vrací k topení dřevem, protože úspora při jeho spalování je značná. Já si dřevo těžím sám už dlouhá léta. Nejdříve jsem ho přikládal do kotle na TP a nyní do krbových kamen. Jsou s výměníkem a s přehledem ohřejí 8 radiátorů a 2 otopné žebříky Koralux. Chce to jen mít motorovou pilu, vozík za auto, prostor na skladování a chuť do práce.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na másle nechte zpěnit nadrobno nakrájenou cibuli, ale nenechte ji zhnědnout. Zaprašte moukou a vymíchejte bledou jíšku. Zalijte studeným vývarem, důkladně promíchejte metličkou a nechte alespoň 20 minut zvolna provařit. Sbírejte pěnu a nečistoty z hladiny. Občas promíchejte, aby se omáčka nepřipalovala ke dnu. Ke konci vaření přidejte polovinu nastrouhaného křenu a ještě 2–3 minuty vařte.
Zhoustlý základ omáčky ochuťte solí, pepřem, případně též několika kapkami citronové šťávy a 1–2 lžičkami cukru. Přilijte smetanu, rozmixujte a ještě propasírujte přes cedník. Nakonec vmíchejte zbytek nastrouhaného křenu a znovu podle potřeby dochuťte.
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Skladování česneku ve formě copu je nejlepší a také nejhezčí způsob uskladnění česneku. Cop je možné uplést z česneku, který má ještě neodřezané stonky. Zde je vidět nazorný návod jak se to dá plést: video návod jak plést česnekový cop.
Skladování česneku v chladničce
V případě, že uchováváte česnek v chladném prostředí, začne vám v době, kdy se dostane do pokojové teploty, během pár dnů klíčit, to je i důvod, proč vám brzy vyklíčí česnek z obchodu. Takže pokud chcete česnek uchovávat v chladničce, musíte ho tam nechat až do doby, než ho budete potřebovat použít.
V chladničce můžete uchovávat i oloupaný či nasekaný česnek, a to v malé, dobře utěsněné nádobě, ale určitě tento způsob není určený k dlouhodobému skladování.
Skladování česneku v mrazničce
Česnek můžete i zamrazit, možná si říkáte, že zamražený česnek není tak dobrý jako čerstvý, ale určitě z toho nemusíte mít obavy. Mrazit můžete česnek buď jako oloupané stroužky, nebo jako předem namletou pastu, kterou si zabalíte po malých dávkách do jednotlivých sáčků či vzduchotěsných nádob.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ufo.
Dobrý den, psali česnek neloupaný, ale nepsali o jak velikou nádobu se jedná a jaké množství česneku ...... také hledám možnost, jak uchovat koupený česnek co nejdéle a je to vážně problém .
Pro přípravu domácího Krenexu budete potřebovat 2 až 3 ks křenu, 200 až 300 ml vody, 3 lžíce oleje, 2 lžíce cukru a 2 lžičky soli. Křen omyjte, oloupejte a nastrouhejte nebo alespoň pokrájejte na malé kousky. Přendejte do mixéru, přidejte vodu a důkladně rozmixujte na hladkou kaši. Přidejte zbylé suroviny a ještě chvíli mixujte. Připravte čisté sklenice, například od dětské výživy, Krenex do nich přelijte a uzavřete. Nemusíte zavařovat, ale skladujte v lednici.
Křen, a to v jakékoliv úpravě, bývá používán především k vařenému a pečenému masu, jako je například ovar, vařené nebo pečené koleno, maso na grilu, ale také k opékaným uzeninám na ohni či k uzenému masu. Není výjimkou použití křenu v různých zeleninových nebo zeleninovo-masových salátech a bez křenu se 100% neobejdete v křenové omáčce. Někomu může zachutnat křenová pomazánka s mrkví, jiný si křen přidá do kuřecích rolád a nejednou jsem se dokonce setkala s tím, že si na čerstvém křenu pochutnali se zabijačkovým gulášem. Použití a rozmanitost této suroviny je veliká, proto je škoda si ho z léta či podzimu neuschovat i na chladné měsíce, kdy v obchodech zakoupíte kořeny, které se sice křenu podobající, ale jsou dřevnaté a jejich chuť ani aroma se tomu vašemu křenu zdaleka nevyrovnají.
U křenu selského (Armoracia rusticana) nejsou ani tak důležité listy nebo květy, jako spíš tlustý kořen v zemi. Při jeho naříznutí se začnou uvolňovat silice, které vyvolávají slzení, stejně jako při krájení cibule. Zároveň se postarají o uvolnění ucpaných dýchacích cest a čelních dutin. S tím je spojeno i léčebné užívání: křen rozpouští sliz a užívá se nastrouhaný s medem nebo cukrem jako prostředek proti kašli (třikrát denně jedna čajová lžička). Látky v křenu brzdí infekce. Křen se rovněž často používá v kuchyni. Aby nebyl příliš ostrý, je dobré jej spařit trochou horkého vývaru, poté ke křenu můžeme přidat strouhané sladké jablko nebo trochu mrkve. Přidáváme-li křen do konzervované červené řepy, krájíme ho očištěný na kolečka nebo jej hruběji nastrouháme, aby se mohl jíst spolu s řepou.
Křen selský je vytrvalá, 30 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, jemně rýhovaná, dutá, větvená. Přízemní listy jsou až 80 cm dlouhé, eliptické, zubaté, dlouze řapíkaté. Dolní lodyžní listy, které během vegetace odumírají, jsou peřenolaločné, krátce řapíkaté, horní lodyžní listy pak podlouhlé až kopinaté, zubaté nebo i celokrajné, přisedlé zúženou bází. Květenství se objevuje na konci větví a je složené z mnoha hroznů, květy jsou stopkaté, 4četné, špinavě bílé. Plodem je šešulka. Křen kvete v květnu až červenci.
Křen podáváme jemně nastrouhaný k vařenému nebo pečenému masu nebo z něj upravujeme křenové omáčky, zejména na tučná vepřová masa (ovar, uzené). Křen dobře opereme kartáčkem, pak ho tence oloupeme a jemně nastrouháme, ale vždy až těsně před podáním, aby stykem se vzdušným kyslíkem neztrácel vitamíny.
Používá se jako přísada k jídlům, zejména masitým. Fytoncidního působení křenu je také využíváno při nakládání okurek nebo červené řepy, k nimž se přidávají plátky křenu, díky kterému naložené směsi nepodléhají (nebo alespoň podléhají později) plesnivění.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Macháček Jan.
Ingredience na marinádu: 0,5 l černého piva, šťáva ze 2 citrónů, kůra z jednoho citrónu, 100 g zázvoru, hrst čerstvých bylinek (bazalka, tymián, petržel), 100 g másla
Ingredience na chutney: 4 větší jablka, 1 červená cibule, 0,5 dl oleje, 50 g cukru, šťáva z jednoho citrónu, 100 g a více čerstvého křenu, hrst koriandru
Postup: Uzené uvaříme doměkka, necháme vychladnout a naporcujeme. V hrnci smícháme černé pivo, šťávu a kůru z citrónů a zredukujeme na polovinu. Sundáme z ohně a přidáme nastrouhaný zázvor, máslo a nasekané bylinky. Maso dáme do marinády a necháme přes noc odležet v lednici. Troubu zapneme na gril na 220 °C a grilujeme na mřížce dozlatova, maso průběžně otáčíme. Na venkovním grilu to bude rozhodně ještě lepší. Cibuli si nasekáme najemno a necháme na oleji zesklovatět, přisypeme cukr a necháme zkaramelizovat. Poté přidáme oloupaná jablka nakrájená na kostičky, polovinu nastrouhaného křenu a šťávu z citrónu, dusíme doměkka. Jablečnou směs necháme vychladnout, vmícháme zbytek křenu a nasekaný koriandr, podáváme s uzeným masem a pečivem.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva nováková.
dobry den,sázime česnek náš nebo koupeny od pěstitelu-?-na stánku,odrudu neznám,ale už druhym rokem když nat zasichá už je totálne zhnily,při zelene zkroucene stopce je jako nedozrálej a taky už má tendenci plesnivět.Co dělat???nebo kde koupit kvalitni sazbu ?Děkuji moc za odpověd
,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naďa.
Česnek nemá rád častou zálivku, proto plesniví. Sklizeň je nejlepší v době, kdy se ty prostřední zkroucené stonky narovnají
U česneku se většinou považuje za nejobávanějšího škůdce háďátko zhoubné. Jeho napadení se projevuje žloutnutím listů a následným odumřením rostliny. Postižené palice česneku jsou houbovité, zahnívají a na podpučí jim chybí kořínky. Háďátka jsou štíhlá, 1 až 1,6 mm dlouhá, přezimují v zaschlých částech rostlin a v půdě. Z půdy do rostlin vnikají průduchy, poraněními, nebo aktivně pokožkou. V rostlinách se rozmnožují. Do roka mají několik generací. Někteří odborníci říkají, že doporučované moření stroužků před výsadbou přípravkem Sulka je v případě tohoto škůdce prakticky jen velmi málo účinné (nejdůležitější je pořízení zdravé sadby a správné místo pro výsadbu!), zato je účinné proti vlnovníku česnekovému. Tento roztoč za vegetace způsobuje deformace listů česneku a při skladování pak vysávání stroužků. Obdobné škody při skladování mohou způsobovat i třásněnky. Základem ochrany proti oběma škůdcům je skladování česneku při nízkých teplotách. Častým škůdcem u česneků z ozimých výsadeb je houbomilka česneková, moucha, která přezimuje ve stadiu dospělých much, které opouštějí zimní úkryty již po prvním jarním oteplení. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na rostliny a vylíhlé larvy (bělavé a dosahující délky 11 mm) se pak zavrtávají mezi srdíčkové listy. Napadené rostliny tak zaostávají v růstu, nejmladší listy se deformují a postupně odumírají. Za deštivého počasí takto poškozené rostliny často podléhají mokré hnilobě. Intenzita poškození často závisí na pěstitelských a povětrnostních podmínkách. Škody bývají silnější, když rostliny po přezimování trpí nedostatkem vláhy nebo je trvale chladné počasí, kdy česnek velmi pomalu roste a larvy škůdce mají více času na proniknutí k vegetačnímu vrcholu rostliny. Houbomilka česneková má za rok jen jednu generaci, a protože létá velmi brzy na jaře, poškozuje prakticky pouze porosty zimního česneku. Možností ochrany proti tomuto škůdci je ošetření porostů zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře, a to buď formou postřiku, nebo zálivky. Nejvhodnější ochranou je ale přikrývání porostů netkanými textiliemi, což musíte udělat včas, nejlépe ještě před příchodem zimy. Postřik musíte provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a za dva týdny jej zopakovat. Zálivka se pak aplikuje jen jednou, a to 14 dnů po prvním oteplení (obvykle již v březnu). V oblastech s pravidelným výskytem se k ochraně doporučují přípravky Karate Zeon 5 CS nebo Reldan 40 EC.
V naší poradně s názvem SKLADOVÁNÍ DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Dvořáková.
Jak skladovat Dýni Hokaido.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýni Hokkaido lze skladovat až 8 měsíců v závislosti na možnostech. K tomu je ideální místo ve sklepě chráněné před světlem, suché a vzdušné. Nejlepší je dýně zavěsit v sítěném pytli na strop. Tímto způsobem se zabrání otlakům a růstu plísní. Pokud je dýně Hokkaido již nakrájená, měla by být spotřebována během několika dnů.
Plastové uzavíratelné nádoby jsou moderní, nejpraktičtější, nejsnáze se v nich uchovávají poživatiny, umožňují člověku mít přehled o stavu potravin a v neposlední řadě zamezují působení nežádoucích vlivů z okolí, proto mají v současnosti široké využití (nejen v kuchyni, ale i na zahradě, v zemědělství a podobně). Většinu plastových dóz lze dát do lednice či mrazáku, do mikrovlnné trouby i do myčky. Plastové uzavíratelné nádoby se vyrábějí ze speciálního pevného potravinářského plastu. Do této skupiny nádob se řadí: dózy, kanystry, sudy, uzavíratelné zipové sáčky.
K výhodám plastových uzavíratelných nádob patří jejich dlouhá životnost, odolnost vůči teplotám a povětrnostním vlivům, nerozbitnost, různé využití a relativně nízké pořizovací náklady. Nevýhodou těchto nádob je, že se z nich mohou uvolňovat škodliviny do potravin a že nejsou šetrné k životnímu prostředí (mimo jiné kvůli špatné likvidaci).
Plastové dózy
Plastové dózy jsou ideální ke skladování sypkých materiálů či pastových hmot v potravinářství nebo drogeriích. V plastových dózách se velmi dobře uchovávají i přenášejí potraviny i pochutiny. Rovněž se dobře skladují (často se prodávají celé sady dóz, jež do sebe dokonale zapadají). Co se týče finančních nákladů, pořizovací cena plastové dózy nebývá příliš vysoká.
Vzhledem k pevnosti, odolnosti a snadné manipulaci mají kanystry široké využití, od skladování a přepravy poživatin až po uložení nebezpečných látek. Plastové kanystry se nejčastěji vyrábějí z vysokohustotního polyetylenu, do kterého se přidávají barviva a stabilizátory. Výhody plastových kanystrů jsou následující: pojmou velké množství tekutin; jsou lehké, vzduchotěsné a voděodolné; při zvolení vhodného typu kanystru jsou také skladné, což uplatníme hlavně při jejich převozu (některé kanystry jsou dokonce konstruovány tak, aby se mohly vrstvit na sebe, aniž by došlo k poškození spodního kanystru).
Na internetových stránkách naleznete různé druhy a ceny plastových kanystrů.
Plastový sud
Plastové sudy slouží k přepravě a skladování pastových, sypkých nebo kusových hmot a vyrábějí se (stejně jako kanystry) z vysokohustotního polyetylenu. Na trhu se můžeme setkat s plastovými sudy různých tvarů i barev a nejčastěji se zcela snímatelným víkem. Barevné provedení sudu má i svůj význam: například v potravinářství se používají především bezbarvé sudy neboli natura, do kterých je dobře vidět (pouhým okem lze zkontrolovat jejich vnitřní obsah); v chemickém průmyslu se používají tmavě modré sudy s černým víkem, poněvadž tot
Aby bylo česnek možné dlouhodobě skladovat, je třeba nechat jej pořádně usušit, jedině tak si jej můžeme vychutnat i během mrazivé zimy. Česnek zůstává čerstvý i dlouho poté, co byl vytažen ze země. Chceme-li česnek dobře uskladnit až pro zimní spotřebu, je třeba jej přesunout na suché, stinné a vzdušné místo. Může to být na kryté verandě, pod střechou nebo ve větrané garáži. Položte česnek jeden vedle druhého – kvůli dobré cirkulaci vzduchu. Česnek nedávejte na přímé sluneční světlo, jinak se na horkém slunci zhorší jeho chuť. Množství přímého slunečního svitu minimalizujeme i v době skladování. Nikdy česnek nemyjte.
Česnek můžete svázat do skupinek za nať a pověsit je. Pokud jste dostatečně zruční, natě zkuste zaplést. Při pletení pak uschlé části stonku rovnou odstraňujte. Části stonku, které jsou ještě zelené a pružné, vám usnadní pletení copu. Takto připravené svazky pak nechte vyschnout na stinném místě. V průběhu sušení již z česneku neodstraňujte listy. Česnek čerpá energii z listů až do doby, než se z nich odpaří všechna vlhkost. Listy rovněž zabraňují napadení houbami. Asi po měsíci budou kořeny scvrklé a listy hnědé. Je tedy třeba kořeny zakrátit, odstranit suché listy a nečistoty, někdy i oloupat pár vrstev obalu z paličky. Jen jich nikdy neodstraňujte příliš mnoho a cop nezkracujte!
Kvůli optimálnímu uskladnění je důležité nenechat copy projít chladem (cca pod 7 °C), to znamená dát je hned po usušení do tepla (kuchyň, spíž), nebo je v opačném případě skladovat v co nechladnějších podmínkách (ideálně 0–3 °C nad nulou) při vlhkosti vzduchu cca 65 %. Krátkodobý a mírný mráz česneku neublíží. Důležité je hlavě česnek po sklizni řádně vysušit.
Česnek se musí skladovat v suchu, ideální nádoby pro skladování představují proutěné koše, síťové tašky, hliněné květináče nebo papírové pytle. Nádoba musí být větratelná a suchá. Je možné využít staré punčochy, které lze zavěsit ke stropu, jednotlivé paličky česneku oddělit uzlem od sebe a postupně česnek odstřihávat. Ideální teplota pro skladování je 13 až 18 °C a vlhkost asi 60 %. Nižší vlhkost vede k vysušení stroužků česneku a vyšší vlhkost zase k uhnívání a plísním. Je třeba využít tmavá místa.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vandenberk.
Dobrý den.Chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně křenu.Letos jsem si chtěl naložit hlávkový zelí s křenem.Křen jsem si tyčovým mixérem na jemno rozdrtil a uzavřel do sklenic s uzavíratelným víčkem a uložil do ledničky.Křen byl kupovaný v marketu a měl dost velkou sílu.Druhý den jsem ho chtěl použít a uplne z něho vyprchala ta síla.Tak mám zelí s křenem a není to vůbec cítit.Nedávno k pečenýmu kolenu jsem do předu dal očistěný křen na dva dny do vody a stalo se úplně to samý tak nevím kde je chyba.Prosím o radu co dělám špatně.Předem děkuji za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Ingredience: 600 g hovězího zadního masa, sůl, 1 cibule, 4 kuličky pepře, 2 kuličky nového koření, 30 g másla, 3 lžíce hladké mouky, 10 mandlí, 500 ml mléka, 200 ml sladké smetany, 1 lžíce strouhaného křenu, 1 lžička cukru
Postup: Hovězí maso vložíme do osolené vařící vody, do které jsme přidali cibuli rozkrojenou na poloviny, pepř a nové koření. Pod pokličkou zvolna vaříme do měkka. Zatím si na pánvi rozpustíme máslo, přidáme hladkou mouku a připravíme světlou jíšku. Necháme zchladnout. Mandle oloupeme a jemně nastrouháme (nasekáme). Přidáme je se špetkou soli k mléku a mléko uvedeme do varu. Přisypeme jíšku, dobře promícháme a asi 2 minuty povaříme. Potom přidáme smetanu, lžíci nastrouhaného křenu a cukr. Promícháme a hned odstavíme. Nakonec uvařené maso nakrájíme na plátky a podáváme přelité smetanovou omáčkou. Ozdobit můžeme lístkem koriandru, zelené petrželky nebo několika plátky mandlí. Vhodnou přílohou jsou houskové knedlíky, ale i vařené brambory.
Dejte do osolené vody vařit těstoviny dle návodu. Mezitím si nakrájejte na jemno cibuli a česnek a nechte je na rozpáleném oleji zesklovatět. Uzené maso společně se špekáčkem nakrájejte na malé kostičky, přisypte do pánve k cibulce a česneku a společně restujte. Po chvíli přidejte jemně nakrájené kyselé zelí, špetku oregana a ještě chvíli restujte. V hrnečku rozmíchejte vejce s trochou soli a mléka. Uvařené těstoviny sceďte a dejte do zapékací mísy. Zalijte rozšlehaným vejcem, přidejte směs z pánve a 100 g nastrouhaného sýra. Vše promíchejte a dochuťte pepřem a muškátovým oříškem. Zbylých 100 g nastrouhaného sýra posypte po povrchu a dejte do trouby zapéct.
Zapékané těstoviny s houbami a mletým masem
Suroviny:
350 g těstovin (flíčky)
300 g mletého masa
2 stroužky česneku
1 cibule
špetka drceného kmínu
špetka pepře
špetka majoránky
2 lžíce sádla
hrst sušených uvařených nebo podušených hub
1 dl mléka
2 vejce
máslo
2 lžíce nasekané petrželky
Postup:
Těstoviny uvařte dle návodu, slijte do síta, propláchněte rychle studenou vodou a nechte okapat. Mezitím než těstoviny okapou, si na sádle opečte mleté maso s cibulí, česnekem, kmínem, pepřem a majoránkou. Poté přidejte připravené houby a petrželku, směs osolte a promíchejte s těstovinami. Ušlehejte mléko s vejcem (stačí rozmíchat vidličkou v hrníčku) a vymažte máslem ohnivzdornou misku (či běžný pekáček), připravené těstoviny s dalšími přísadami do ní vyklopte, zalijte mlékem s vejci a dejte prudce zapéct. Povrch můžete před zapékáním pokrýt několika plátky másla. Jako příloha se hodí zeleninový salát, kysané zelí nebo sterilované okurky.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vandenberk.
Dobrý den.Chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně křenu.Letos jsem si chtěl naložit hlávkový zelí s křenem.Křen jsem si tyčovým mixérem na jemno rozdrtil a uzavřel do sklenic s uzavíratelným víčkem a uložil do ledničky.Křen byl kupovaný v marketu a měl dost velkou sílu.Druhý den jsem ho chtěl použít a uplne z něho vyprchala ta síla.Tak mám zelí s křenem a není to vůbec cítit.Nedávno k pečenýmu kolenu jsem do předu dal očistěný křen na dva dny do vody a stalo se úplně to samý tak nevím kde je chyba.Prosím o radu co dělám špatně.Předem děkuji za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den,
mám podobnou zkušenost, že když nastrouhám křen, který uzavřu do sklenice, tak do druhého dne křen vyčichne. Tuto zkušenost mám pouze u kupovaného křenu, když se mi poštěstí a křen vykopu přímo ze země, tak ten vydrží. Vyplývá z toho to, že v obchodech kupujeme velmi nekvalitní křen, který nemá patřičné složení.
Ingredience: 500 g vařených brambor, 1 špenátový protlak, 5 stroužků česneku, 1 cibule, 2 lžíce olivového oleje, 250 ml mléka, 100 g nastrouhaného sýra, sůl, mletý pepř, mouka, 3 vejce.
Postup: Brambory rozmačkáme na kaši (nemusí být úplně najemno‚ protože malé kousky brambor tvoří pěknou strukturu kaše). Z oleje a mouky připravíme světlou jíšku‚ zalijeme ji mlékem‚ rozšleháme‚ povaříme‚ pak osolíme a přidáme polovinu nastrouhaného sýra. Špenátový protlak necháme rozmrazit. Cibulku osmažíme dozlatova na lžíci oleje‚ poté přidáme špenátový protlak‚ česnek a sůl. Do skleněné zapékací mísy vložíme brambory a špenátovou směs. Do špenátu uděláme tři otvory, do kterých rozklepneme vejce‚ vše přelijeme připravenou omáčkou a posypeme zbylým sýrem. Zapékáme asi 30 minut v troubě předehřáté na 180 °C.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolina.
Dobrý den, ano je to přesně tak jak uvádíte i mě se to stávalo s kupovaný křenem a česnekem, nyní mám svůj Křen domácí, je to plevel tak ze ho kam ho dáte tam poroste, ale síla toho křenu se nedá popsat.
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Postup: V pánvi Wok rozehřejeme polovinu oleje, krátce na něm opečeme zázvor a česnek. Přidáme vepřové maso, mícháme a opékáme 3 až 4 minuty. Všechno vyjmeme z pánve a uchováme horké. Ve woku pak rozehřejeme zbytek oleje, přidáme zelí a opékáme ho 2–3 minuty doměkka. Přimícháme kešu oříšky. Do pánve vrátíme maso se zázvorem a česnekem, přimícháme sójovou omáčku, bílé víno a cukr, mícháme asi 1 minutu. Přidáme sezamový olej, osolíme a opepříme podle chuti.