150 g hrubé mouky (dle potřeby přidejte – záleží na druhu brambor)
cca 1 dcl mléka
sůl
Postup:
Syrové brambory omyjte, oloupejte a nastrouhejte na jemném struhadle. Nastrouhané brambory nejlépe v ruce vymačkejte do sucha – vodu z nich ale chytejte do misky, nevylévejte ji. Vyždímané brambory vložte do větší mísy, přelijte horkým mlékem, promíchejte a nastrouhejte k nim oloupané vařené brambory. Z odstáté vody z brambor velmi opatrně slijte pryč tekutinu, dokud vám na dně nezůstane jen škrob (dávejte pozor, abyste s miskou moc nepohybovali, škrob by se vám opět promíchal s vodou). Do mísy s bramborami přidejte tento škrob, vejce, mouku, sůl a vařečkou vypracujte těsto (nesmí být tuhé), ve kterém by po přejetí prstem měla zůstat čára. Ve velkém hrnci přiveďte vodu k varu, osolte ji a lžící namáčenou ve studené vodě tvořte z těsta větší noky, které vkládejte do vroucí vody. Vždy vařte jen jednu várku, to je asi 10–15 kusů, abyste měli knedlíky stejnoměrně uvařené. Vařte cca 10 minut, dle velikosti. Knedlíky po uvaření propíchejte špejlí nebo vidličkou. Tyto chlupaté knedlíky můžete podávat například jako přílohu k pečenému masu s ohřátým kyselým zelím a posypané smaženou cibulkou.
Na výrobu umělé krve se dá použít i bramborový škrob, který se jmenuje Solamyl. Není však na výrobu umělé krve tak vhodný jako kukuřičný sirup. U směsi se Solamylem krev drží lépe na kůži, nestéká, ale jde po manipulaci velmi špatně smýt z rukou.
Ingredience: Na přípravu 250 ml umělé krve budeme potřebovat 250 ml vody (pokud chcete hodně realistickou krev, použijte vlažnou nebo 36 až 37 °C teplou vodu), 1 pytlík potravinářského barviva, stačí i půl (jahodově červené, ne malinově červenou, ta je spíš růžová), a Solamyl.
Postup: Do nádoby, v níž budeme připravovat umělou krev, nalejeme vodu. Přidáme škrob a barvivo. Škrobu dejte maximálně 2 lžičky nebo se vám nerozpustí a zůstane na dně bílá sedlina. Pozor si dejte i při vsypávání barviva. Bude stačit maximálně půl sáčku na 250 ml vody. Uvědomte si, že sáček jahodově červené obarví až 6 kg materiálu. Vše je potřeba důkladně rozmíchat, aby nevznikly hrudky. Umělá krev se nesráží jako lidská nebo zvířecí, proto ji můžete mít v láhvi klidně celý den (noc) a nic se s ní nestane. Pozor, umělá krev sice vypadá lépe než pravá, ale barví mnohem více než originál. Pokud tedy budete chtít cákat krev, buďte opatrní, protože se poměrně špatně pere, barví i kůži a zuby, při styku s kontaktní čočkou může dojít k jejímu zbarvení do růžova.
Bešamel z rýže od Rice&Rice představuje skvělý základ pro mnoho vynikajících receptů. Je připravený k přímému použití, bez živočišných tuků, a tedy bez cholesterolu. Rýžová bešamelová omáčka Rice&Rice je zaručeně bez lepku, bez laktózy a vyrobená z organické italské rýže. Je vynikající i pro přípravu těstovin, jako jsou lasagne, cannelloni a další zapékané těstoviny.
Tvrdíte, že se to nemá přehánět s hnojením. Jak tedy správně hnojit?
Nejprve si musíme objasnit, k čemu révové keře jednotlivé živiny potřebují, a jak vypadají, když některá živina schází nebo přebývá. A také je třeba vědět, jak jednotlivé živiny v rostlinách na sebe vzájemně působí - že mezi nimi mohou být i antagonistické (=„nepřátelské“) vztahy. Pokud nejsou jejich vzájemné poměry správně vyrovnané, rostliny pak některé z živin nedokážou přijímat.
Takový dusík je součástí řady nezbytných organických látek, které se nacházejí v každé buňce. Dusík si také réva ukládá jako zásobní látky, nejčastěji v kořenech a ve starém dřevě. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem, bledými listy s načervenalými řapíky. Důsledkem je slabě probíhající fotosyntéza a horší procesy vyzrávání. Ale ani nadbytek není révě ku prospěchu. Keře sice mají silný vzrůst, listy jsou sytě zelené, bobule velké, avšak při přehnojení dusíkem může být větší sklon ke sprchávání a hrozny husté, ale také se zvyšuje riziko onemocnění houbovými chorobami. Pletiva obsahují velké buňky, mající v sobě mnoho vody, takže v zimním období snadněji pomrzají. Zde jsou vidět příznaky nedostatku dusíku:
Fosfor je prvek, který se „angažuje“ v řadě biochemických procesů. Především je to fotosyntéza, přeměna jednoduchých cukrů na škrob (potřeba pro zdárné přezimování) a také se uplatňuje při procesu dýchání. Působí i na tvorbu pylu, semen a plodů. Naštěstí ho v našich půdách bývá dostatek a s příznaky jeho nedostatku se proto můžeme setkávat jen ojediněle. Ty se projevuje tmavými listy, na jejichž okrajích se mohou objevovat nahnědlé skvrny. Květy po opylení opadávají a na podzim špatně vyzrává dřevo. Nadbytek fosforu je úplnou výjimkou, proto jeho projevy můžeme vynechat.
Další významnou živinou je draslík. Je důležitý pro zdárný průběh fotosyntézy, pro tvorbu různých enzymů (chovajících se jako velitelé biochemických procesů) a ovlivňuje ukládání zásobních látek. Jeho nejdůležitější role je při vyzrávání letorostů; dobře vyzrálé letorosty lépe přezimují a odolávají mrazům. Nedostatek draslíku se projevuje na dolních listech nejprve zasycháním okrajů listů, které se mohou stáčet nahoru. Starší listy s postupujícím časem mohou nabývat hnědého až hnědofialového nádechu. Zde jsou vidět příznaky nedostatku draslíku:
A co ty „nepřátelské“ vztahy mezi živinami?
Uvedu příklady: je-li réva přehnojena dusíkem, špatně přijímá draslík, a v důsledku toho dusíkem přehnojené vinice snadněji pomrzají. Dalším příkladem je poměr mezi draslíkem a hořčíkem. Při nadbytku draslíku bývá omezený příjem hořčíku. A také se nadbytek draslíku jako nedostatek hořčíku projevuje: na spodních listech
Dobře očištěného králíka naložte do marinády z vinného octa a vody a nechte přes noc marinovat. Druhý den vyndejte, prošpikujte mrkví, cibulí a špekem. Do hrnce nasypte nakrájenou cibuli, mrkev a celer, navrch položte králíka a koření. Osolte, opepřete, zalijte olivovým olejem, portským vínem a duste cca 10 minut. Přidejte česnek, podlijte vodou a dejte péct do trouby na 180 °C asi na 1,5 hodiny. Poté maso vyjměte a rozmixujte šťávu. Vhodnou přílohou jsou noky. Nastrouhejte vařené brambory, přidejte vejce, sůl, mouku, parmazán a škrob. Z této směsi vypracujte těsto, nechte ho chvíli odpočinout, pak z něj vyválejte válečky, ze kterých nakrájíte špalíčky. Ty vhazujte do vařící, mírně osolené vody a vařte tak dlouho, dokud nevyplavou nahoru.
2 polévkové lžíce sójové omáčky a kremžské hořčice
olej, sůl, pepř
Postup:
Omyté a osušené maso nakrájíme na tenčí proužky. Připravíme si marinádu smícháním oleje, hořčice, sójové omáčky, soli a koření. Kuřecí maso promícháme s marinádou a necháme v chladu odstát asi hodinku, aby se spojily chutě. Na hlubší pánvi nebo v hrnci zpěníme nahrubo nakrájenou cibuli, přidáme marinované kuřecí a restujeme, dokud se maso nezatáhne. Když se maso zatáhne, přidáme na plátky pokrájený česnek, na proužky pokrájenou kapii, kukuřici a sterilizované žampiony. Dále přidáme na drobno nakrájené rajče a zelené fazolky. V troše studené vody rozmícháme škrob nebo hladkou mouku a vlijeme do vroucího pokrmu. Chvíli povaříme a můžeme servírovat nejlépe s rýží.