Palačinka je nekynutý moučník a také postní jídlo. Připravuje se z tekutého těsta, jehož základem jsou mouka, mléko a vejce, které mohou být doplněné solí, cukrem a jinými ochucovadly. Má podobu velmi tenké placky, pečené na pánvi nebo na rozpálené desce (kameni). Jako postní jídlo (pokud se nekombinuje s masem) se leckde spojuje s určitými rituály jara, adaptovanými v náboženství.
Slanépalačinky s masem
Receptů na slanépalačinky s masem je celá řada. Níže najdete například recept s kuřecím a mletým masem.
Slanépalačinky s kuřecím masem
Ingredience na palačinky: 0,5 litru polotučného mléka, 2 vejce velikosti M, 250 g hladké mouky, špetka soli, olej na smažení
Ingredience na náplň: 300 g kuřecích prsou, 1 zavařené lečo (ne zmražené; cca 700 g), 1 cibule, 2 vejce, 100 ml smetany na vaření, 150 g nastrouhaného tvrdého sýra, sůl, pepř, olej
Postup: Nejprve usmažíme palačinky. Můžete použít klasické palačinkové těsto nebo můžete zvolit i žitné, pohankové či jakékoliv jiné těsto. Všechny jmenované ingredience s výjimkou oleje důkladně smícháme do tekutého těsta, ve kterém nejsou žádné hrudky. Na sporáku řádně rozehřejeme pánev. Jakmile je pánev rozehřátá, mašlovačkou na ni naneseme tenkou vrstvu oleje. Ve chvíli, kdy má olej tu správnou teplotu, vlijeme do pánve pomocí naběračky dostatečné množství těsta, které nám vytvoří krásnou palačinku ve tvaru dokonalého kruhu. Poté, co je dozlatova osmažena první strana, obrátíme palačinku pomocí naběračky na druhou stranu, a také ji smažíme dozlatova. Hotovou palačinku přendáme na talíř, ideálně zakryjeme poklopem, aby nám příliš rychle nechladla. Celý postup opakujeme s každým dalším kusem, než nám nezbude žádné těsto.
S přípravou náplně začneme tak, že necháme v pánvi na oleji orestovat nadrobno nakrájenou cibulku. Jakmile je orestovaná, vložíme do pánve na nudličky nakrájená kuřecí prsa (osolená a opepřená) a opečeme je. Ve chvíli kdy jsou nudličky hotové, přilijeme lečo a necháme ho pár minut povařit. Na závěr do směsi rozklepneme jedno vejce a důkladně ho do ní zamícháme. Podle potřeby vše ještě osolíme a opepříme. Náplň rozdělíme rovnoměrně na palačinky, které poté zarolujeme a vedle sebe naskládáme do vymaštěné zapékací mísy. Vše zalijeme vejcem rozšlehaným ve smetaně a posypeme nastrouhaným sýrem. Nakonec vložíme do trouby předehřáté na 180 °C a pečeme, dokud nezačne sýr tvořit zlatavou krustu. Hotové palačinky s kuřecím masem ihned podáváme.
Slanépalačinky s mletým masem
Ingredience na palačinky: 0,5 l mléka, 300 g hladké mouky, 3 vejce, 2 g soli, olej na smažení
Ingredience na náplň: 25 g tuku, 20 g cibule, 300 g rajčat, 100 g mletého masa, sůl, černý pepř, sladká paprika, zelená petrželka
Ingredience na zálivku: trocha mléka a mouky, 1 vejce
Ingredience na posypání: slaný sýr (například balkánský)
Postup: Připravíme si směs na náplň do palačinek. Do studeného tuku s trochou vody a soli přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a podusíme
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Řekne-li se slané pečivo, napadne mnohé z nás preclík. Preclík (německy Brezel) je tradiční druh pečiva rozšířený již od středověku především v jižním Německu, severní Francii, Švýcarsku a v zemích někdejšího Rakousko-Uherska. Je to bílé pečivo vytvarované z tenké, na koncích zúžené těstové tyčky, stočené do kroužku a ukončené překřížením konců, nebo vytvarované do tvaru srdíčka či osmičky. Sype se hrubě krystalickou kuchyňskou solí, mákem nebo kmínem. Ovšem doba pokročila a v současnosti je k mání nepřeberné množství slaného pečiva.
Recept na nejlepší slané pečivo
Ingredience: 150 g nivy, 100 g Hery, 100 ml šlehačky, 200 g hladké mouky, 1 špetka soli, pepř. Na potření 1 žloutek, na posypání sladká paprika, kmín
Postup: Sýr rozmačkáme nebo nastrouháme, přidáme mouku, šlehačku, tuk, sůl, pepř a zpracujeme hladké těsto. Těsto dáme do chladna odpočinout. Potom vyválíme na tenkou placku, vykrajujeme formičkou různé malé tvary, klademe na vymaštěný plech, natíráme žloutkem a sypeme kmínem nebo mletou paprikou. Pečeme při 170 °C asi 10–15 minut. Jedná se o výborné slané pečivo k vínu.
Slané pečení z listového těsta
Ingredience: 1 listové těsto, 1 vejce, 1 balení nastrouhaného sýru, sůl, koření na pizzu, jemný kečup, 100 g šunky
Postup: Rozválíme pláty listového těsta, potřeme kečupem, posypeme kořením na pizzu, poklademe salámem, nastrouhaným sýrem i jinými ingrediencemi (dle vaší chuti a fantazie). Těsto stočíme a rozkrájíme na kousky asi 2 cm velké. Poklademe na plech (nejlépe na pečicí papír), potřeme vejcem a posypeme solí. Dáme péct do vyhřáté trouby a dozlatova pečeme. Vhodné k vínu, pivu, k televizi.
Slané velikonoční pečení
Ingredience: 400 g hrubé mouky, 1 lžička soli, 250 ml mléka, 1 lžička cukru, 40 g droždí, 20 g másla, 1 vejce
Postup: Mouku smícháme se solí. Ve vlažném mléce rozmícháme cukr, rozdrobené droždí, necháme nakynout a přidáme do mouky spolu s rozpuštěným máslem. Vypracujeme hladké těsto, přikryjeme utěrkou a necháme vykynout. Na pomoučené desce těsto rozdělíme na několik částí, z každé vyválíme váleček a upleteme rozmanité tvary. Naskládáme na vymazaný plech, potřeme vejcem rozšlehaným se solí a pečeme v předehřáté troubě při 180 °C asi 20 minut. Podáváme k zakousnutí hodovníkům.
Slané pečivo plněné
Ingredience na náplň: 1 cibule, pepř, 1 paprika, 320 g sterilovaného zelí, 1 vejce, 150 g šunky, sůl, 200 g uzeného masa, 100 g sýru
Ingredience na těsto: 250 ml mléka, 150 ml oleje, 1 kostka droždí, 1 lžička soli, 1 lžičk
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Do misky nalijte mléko, rozklepněte do něj vajíčko a důkladně rozkvedlejte. Přisypte mouku, přidejte špetku soli a znovu důkladně rozmíchejte. Těsto můžete před smažením nechat chvíli odpočinout, doporučuje se 15–30 minut. Na smažení palačinek se doporučuje používat pánev s nízkým okrajem a nepřilnavým povrchem. Pánev nejprve vymažte olejem a palačinky otáčejte nejlépe za pomocí pánve nadhozem do vzduchu, můžete je otočit i mechanicky, ale při nadhozu se vám palačinky zaručeně nepotrhají.
Těsto na palačinky je poměrně univerzální a můžete je připravovat na sladko i na slano. Tradiční je palačinky potírat marmeládou, vynikající je třeba meruňková nebo jahodová, skvěle také palačinky chutnají s nejrůznějšími ovocnými dresinky, medem, nutelou, švestkovými povidly či sladkým tvarohem. Srolované, přehnuté či poskládané palačinky můžete dozdobit a dochutit šlehačkou, pocukrovat moučkovým, vanilkovým či skořicovým cukrem, přelévat máslem nebo smetanou. Zdobit je lze třeba nastrouhanou čokoládou nebo oříšky.
Na tradiční sladkou náplň použijte například 250 g měkkého tvarohu, 80 g rozinek, špetku skořice, 2 lžíce mléka, 1–2 sáčky vanilkového cukru a 1 lžíci strouhaného kokosu.
Co se týká slané varianty palačinek, můžete vybírat mezi masovou směsí, špenátem, tepelně upravenými vejci. A poté je zapéct se sýrem, skvělá a chutná je třeba i smetanová zálivka s kořením.
Slanou náplň můžete vytvořit například ze 3 lžic olivového oleje, 1 šalotky, 200 g čerstvého špenátu, špetky soli a 120 g parmazánu.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Ingredience: 1 l mléka, 650 g hladké mouky, 4 celá vejce, 1 rovná lžíce grilovacího koření
Ingredience na náplň: 1 špenát se smetanou, 2 stroužky česneku, 20 dkg strouhané nivy, osmažená cibulka, slanina
Postup: Nejdříve si připravíme špenát, na máslo dáme orestovat cibulku, kterou zaprášíme hladkou moukou, poté přidáme mražený sekaný špenát. Necháme ho rozpustit a podusit, ochutíme bylinkovou solí, utřeným česnekem (cca 2 stroužky) a přidáme smetanu a vajíčko. Chvíli ještě povaříme a odstavíme přikryté pokličkou, aby zůstal obsah teplý.
Následně připravíme palačinky – do litru mléka postupně zašleháváme hladkou mouku, vajíčka, grilovací koření a špetku soli, smažíme postupně na pánvi. Takto připravené palačinky potřeme špenátem, zatočíme, naskládáme na talíře, hustě zasypeme nivou, kterou zalijeme horkým špekem s dozlatova opečenou cibulkou.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Palačinka se podává obvykle plněná (tedy z jedné strany namazaná a pak zarolovaná nebo složená) nejčastěji nasladko, ale i naslano. Typickou náplní je ovoce, ať už čerstvé, nebo ve formě kompotu, marmelády, sladké pomazánky či tekuté čokolády. Zvenku, někdy i zevnitř, bývá často ozdobena šlehačkou, jogurtem, tvarohem nebo čokoládovou polevou, případně jejich kombinací. Je také možné palačinku podávat naslano, tedy plněnou například špenátem, masem, sýrem a podobně. Samotné plnění se někdy (zejména v restauracích) provádí v kuchyni před servírováním, ale zejména v domácích podmínkách probíhá častěji servírování palačinky s náplněmi na stole zvlášť, aby si jedlíci mohli sami pestře namíchat náplň dle vlastního vkusu. Recepty na palačinky jsou různé.
Zde je základní recept na palačinky:
Ingredience: 500 ml mléka, 3 hrníčky hladké mouky, 3 vejce, špetka soli, olej ke smažení (pokud nemáme nepřipalující nádobí (pánev)
Postup: V misce rozšleháme vejce s mlékem a solí, pak postupně přisypáváme mouku, ale stále šleháme. Poté rozehřejeme na pánvi trochu oleje a ušlehané těsto na něm smažíme. Vytvořenou palačinku po čase otočíme, aby se opekla oboustranně. Nakonec ji naplníme podle chuti nasladko či naslano.
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Ingredience: 1 lžíce olivového oleje, 1 cibule nasekaná najemno, 100 g slaniny, 200 g pokrájených žampionů, 1 utřený stroužek česneku, 200 ml smetany, 400 g mraženého špenátu, 8 palačinek, 100 g strouhaného eidamu
Postup: Troubu předehřejte na 200 °C. Na mírném plameni rozpalte olej, vsypte cibuli a slaninu a 3–4 minuty opékejte. Přidejte žampiony a za občasného míchání opékejte další 4 minuty. Přidejte česnek, vmíchejte smetanu a přiveďte k varu. Vařte 5–10 minut do zhoustnutí. Vmíchejte špenát a nechte ho minutu zavadnout. Směsí naplňte palačinky, zarolujte je a vyskládejte do vymazané zapékací mísy, posypte sýrem a pečte 15–20 minut dozlatova.
V naší poradně s názvem JAK UPLEST RAGLÁNOVI RUKÁV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Jak se plete raglánov svetr ,každý dil zvlášť? Poradi někdo prosim ale začínam s pletenim tak radit jak pro blbe
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ivano, tenhle dotaz je úplně v pořádku. Raglánový svetr je sice „strašák“, ale když se rozloží na malé kroky, je to vlastně logická skládačka. Vysvětlím ti to opravdu od úplného začátku, bez zkratek a bez předpokladů, že už něco víš.
Budeme mluvit o variantě „každý díl zvlášť“ – tedy zadní díl, přední díl a dva rukávy, které se pak sešijí. To je pro začátečníka často nejpřehlednější cesta.
---
CO JE RAGLÁN A V ČEM JE JINÝ
Raglán poznáš podle toho, že rukávy nejsou všité rovně, ale vedou šikmo od podpaží až ke krku. Ty šikmé linie se nazývají raglánové linie.
U pletení „každý díl zvlášť“ znamená raglán tohle: – nejdřív pleteš rovný obdélník
– pak začneš ubírat oka šikmo
– tím vznikne ten typický raglánový tvar
Žádná magie. Jen ubírání ok.
---
Z ČEHO SE SVETR SKLÁDÁ
Svetr se skládá ze čtyř samostatných kusů:
1. zadní díl
2. přední díl
3. levý rukáv
4. pravý rukáv
Všechny se pletou od spodního lemu nahoru.
---
ZADNÍ DÍL – ÚPLNÝ ZÁKLAD
Tohle je nejjednodušší část, ideální na rozjetí.
Jak na to: – nahodíš oka podle návodu (nebo velikosti)
– upleteš spodní lem (např. hladce/obrace, pružný vzor)
– pokračuješ rovně nahoru (většinou hladce)
Dokud se nedostaneš do výšky podpaží.
Teď přijde raglán.
RAGLÁN NA ZADNÍM DÍLU: – na začátku i na konci každé lícové řady
– ubereš 1 oko
– tohle opakuješ v každé druhé řadě
Tím se okraje začnou šikmo zužovat směrem ke krku.
Zadní díl se většinou neuzavírá do výstřihu, jen se doplete do potřebné výšky a oka se odloží nebo uzavřou.
---
PŘEDNÍ DÍL – PODOBNÝ, JEN S VÝSTŘIHEM
Začátek je úplně stejný jako zadní díl: – lem
– rovně nahoru
– raglánové ubírání na obou stranách
Rozdíl přijde u krku.
VÝSTŘIH: – v určité výšce uzavřeš prostřední oka
– dál pleteš levou a pravou polovinu zvlášť
– u krku ubíráš oka, aby vznikl oblouk
Tohle zní složitě, ale je to jen: – trochu zavřeš
– pak občas ubereš jedno oko u krku
Nic víc.
---
RUKÁVY – UŽŠÍ, ALE STEJNÁ LOGIKA
Rukáv je vlastně úzký obdélník, který se nahoře zužuje.
Postup: – nahodíš méně ok než na tělo
– upleteš lem rukávu
– pleteš nahoru a postupně přidáváš oka (aby rukáv nebyl úzký)
Když jsi v podpaží: – začneš raglánové ubírání
– ale jen na jedné straně rukávu v každé řadě
Výsledkem je šikmá hrana, která krásně sedne k tělu svetru.
---
SEŠÍVÁNÍ – POSLEDNÍ KROK
Až máš: – zadní díl
– přední díl
– oba rukávy
Všechno sešiješ: – nejdřív raglánové švy
– pak boky
– nakonec rukávy
Používá se matracový steh nebo obyčejné sešití – žádná věda.
---
DŮLEŽITÉ UKLIDNĚNÍ NA ZÁVĚR
Pokud: – ti uteče oko
– zapomeneš ubrat
– něco vypářeš
Tak je to naprosto normální. Každá pletařka, i ta zkušená, párá. Pletení není o dokonalosti, ale o rytmu a trpělivosti.
Pokud budeš chtít: – můžu ti to rozepsat doslova po řadách.
Nyní jsem ti alespoň vytvořila jednoduchý náčrt raglánu (bez textu, jen tvary), který ti zde přikládám.
Z mouky, vejce a mléka si připravte těsto na palačinky, chvilku nechte odpočinout a poté smažte tenké palačinky. Na oleji osmahněte kuřecí prsa nakrájená na nudličky, přidejte koření a sůl. Když je maso měkké, přidejte do pánve špenát, krátce poduste, přidejte smetanu, sůl a česnek. Hotovou směsí naplňte palačinky a složte je do kornoutku. Palačinky těsně před podáváním posypte strouhaným sýrem a dejte na 3 minuty zapéct.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Ingredience na těsto: 3 vejce, 200 ml mléka, sůl, 150 g hladké mouky, olej na pečení
Ingredience na náplň: 1 menší červená paprika, 100 g ředkvičkových či luštěninových klíčků, 1 hrst rukoly, 300 g měkkého tvarohu, 200 g eidamu (plátky)
Postup: Vejce vyšleháme s mlékem a špetkou soli. Vmícháme prosátou mouku a asi 100 ml vody. Těsto necháme chvíli odpočinout a pak z něj na pánvi vytřené olejem upečeme 6 palačinek. Papriku, klíčky i rukolu opláchneme a osušíme. Z papriky odstraníme semena; dužinu nasekáme na drobné kostičky a smícháme je s tvarohem, který pak dle chuti osolíme. Vychladlé palačinky potřeme tvarohovou pomazánkou a poklademe plátky eidamu, rukolou a klíčky. Palačinky zarolujeme a příčně překrojíme.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Proč se mi palačinky na celestýnské nudle trhají hned po nalití na pánev?
Palačinky se trhají hlavně proto, že těsto je příliš husté nebo je pánev nedostatečně rozehřátá. Těsto se musí po pánvi samo rozlévat, jinak se vrstva nedokáže rovnoměrně zatáhnout.
Začátečníci často přidají mouku, aby se jim s těstem lépe pracovalo, tím si ale problém zhorší. Husté těsto vytvoří nerovnoměrnou vrstvu, která se při prvním pohybu roztrhne. Řešením je řidší těsto a klid při nalévání.
Musí být těsto opravdu tak řídké, jak se říká?
Ano, řidké těsto je základ úspěchu. Pokud těsto teče z naběračky bez zastavení, je správně. Pocit nejistoty je normální.
Řidkost umožní vytvořit extrémně tenkou palačinku, která se rychle zatáhne a později se dobře krájí. Hustší těsto sice působí bezpečně, ale vede k silným palačinkám, které v polévce měknou a lámou se.
Proč musí palačinky zůstat světlé a nesmí zhnědnout?
Tmavá palačinka znamená přepálený povrch. Taková palačinka je tužší a v polévce se chová nepředvídatelně.
Celestýnské nudle nemají být opečené, ale jen zatáhnuté. Světlá palačinka zůstane poddajná, dobře se krájí a v horkém vývaru změkne rovnoměrně bez zakalení.
Kdy přesně mám palačinku otočit?
Palačinku otáčejte ve chvíli, kdy povrch zmatní a okraje se začnou samy odlepovat. Barva není vodítko.
Pokud palačinku otočíte příliš brzy, roztrhne se. Pokud čekáte příliš dlouho, začne hnědnout. Správný okamžik je krátký, ale dobře čitelný, když se na něj soustředíte.
Proč se celestýnské nudle krájí až po vychladnutí?
Teplé palačinky jsou měkké a lepí se. Po vychladnutí se struktura stabilizuje a řezy jsou čisté.
Krájení teplých palačinek vede k mačkání, trhání a slepování nudlí. Vychladnutí není zdržování, ale technologický krok, který ovlivní celý výsledek.
Jak tenké mají celestýnské nudle být?
Celestýnské nudle mají být jemné a rovné, ne široké proužky. Tloušťka palačinky určuje šířku nudlí.
Čím tenčí palačinka, tím jemnější nudle a lepší chování v polévce. Příliš široké nudle působí těžce a rychle měknou.
Mohu nudle připravit dopředu?
Ano, celestýnské nudle lze připravit předem. Skladujte je suché a oddělené.
Ideální je uchovat je při pokojové teplotě v zakryté nádobě. Do polévky je přidávejte vždy až při servírování, aby si zachovaly strukturu.
Mohu těsto na celestýnské nudle zachránit, když je příliš husté?
Ano, husté těsto lze zachránit přidáním mléka. Ředění je vždy lepší než přisypávání mouky.
Přilévejte mléko postupně a po každém přidání těsto promíchejte. Správná konzistence je dosažená ve chvíli, kdy těsto teče z naběračky plynule. Přidání mouky problém neřeší, naopak zhor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Ingredience na těsto: 4 vejce, mléko, hladká mouka, voda, sůl, pepř, grilovací koření (lze použít jakékoli koření podle chuti)
Ingredience na špenát: 500 g čerstvých listů špenátu, 200 g nivy, 200 g sýru cottage, 2 středně velké cibule, 2 vajíčka (M), olej, sůl
Postup: Nejprve usmažíme palačinky. Kromě těch klasických z pšeničné mouky můžeme použít i zdravější varianty v podobě pohankových či špaldových. Vejce rozklepneme do misky, zalijeme mlékem a trochou vody, přisypeme mouku. Těsto musí být řidší, asi jako hodně tekutý med. Do této směsi přidáme sůl, pepř a koření dle chuti. Na rozehřátou pánev s olejem nalijeme trochu těsta a smažíme palačinky.
Postup na špenátovou náplň: Nyní se vrhneme na náplň. Špenátové listy propláchneme pod tekoucí vodou a následně je spaříme. Cibuli nakrájíme najemno a nivu rozkrájíme na malé kousky nebo nastrouháme na struhadle. Do rozehřátého hrnce nalijeme přiměřené množství oleje, na kterém poté do zesklovatění osmažíme cibulku. Pak přidáme listy špenátu a pár minut je na cibulce necháme orestovat. Když je špenát orestovaný, vložíme do hrnce nivu a cottage, rozklepneme vejce, důkladně vše promícháme, stáhneme plamen, přiklopíme pokličkou a za občasného míchání vaříme zhruba 10 minut. Nakonec celou směs osolíme. Hotovou horkou špenátovou směsí plníme palačinky a ihned podáváme.
Ingredience na těsto (na 20 palačinek): 250 g hladké mouky, 3 vejce, 1/2 litru mléka, 2 lžíce oleje nebo rozpuštěného másla, 60 g cukru, 1/2 lžičky soli
Postup: Do mísy prosejeme mouku, uprostřed uděláme důlek, klepneme do něj vejce a smícháme je s moukou. Po troškách přiléváme mléko s olejem a všechno postupně promícháváme tak, aby vzniklo tekuté hladké těsto. Dochutíme solí a cukrem. Zpracovanou směs necháme nejméně hodinu odpočinout. Potom rozehřejeme pánev a vytřeme ji tukem – to opakujeme při přípravě každé palačinky. Naběračkou naléváme příslušnou část těsta do pánve, kterou držíme nad ohněm, a krouživým pohybem těsto pravidelně rozléváme, aby vytvořilo slaboučkou vrstvu. Hotové palačinky uchováme v teple pro další úpravu, nejlépe tak, že mísu s palačinkami postavíme nad hrnec s teplou vodou a přikryjeme poklicí. Záleží na nás, jakou náplň zvolíme: doprostřed každé palačinky dáme buď broskve, kolečko ananasu, jahody či jiné, většinou kompotované ovoce. Náplň může tvořit třeba cukrářský krém doplněný nadrobno nasekanými kompotovanými hruškami, dále mírně oslazený utřený tvaroh s bobulkami hroznů. Palačinky lze podávat přeložené na polovinu nebo svinuté, posypané cukrem a ozdobené šlehačkou.
Ingredience na těsto: 350 g hladké mouky, 300 ml polotučného mléka, 300 ml pramenité vody, 20 g vanilkového cukru, 3 celá slepičí vejce (středně velká), 1 špetka soli, máslo na smažení
Postup: Všechny suroviny vložíme do velké mísy s tím, že mouku předtím prosejeme přes síto. Poté ze všeho umícháme krásně hladké řídké těsto na palačinky, které před samotným smažením necháme zhruba 30 minut odležet. Následně přistoupíme k samotnému smažení. Doporučujeme mít na to speciální pánev na palačinky či palačinkovač, protože francouzské palačinky jsou velice specifické, dělají se opravdu tenké a nemusely by klasickou pánev přežít. Pánvičku rozehřejeme, následně ji lehce a rovnoměrně potřeme předem rozpuštěným máslem a nalijeme na ni těsto. Toho používejte daleko méně než u běžně připravovaných palačinek v našich končinách, které bývají tlustší. Aby se vám toto menší množství těsta na pánvi lépe rozprostřelo, zvedněte vždy před jeho nalitím pánev na chvíli ze sporáku. Tím se pánvička lehce zchladí, těsto se nezačne tak rychle smažit a snadněji se rozteče do všech směrů. Palačinka je z jedné strany hotová, jakmile se pustí pánve, což poznáme tak, že se po ní volně pohybuje, když s pánvičkou kvedláme sem a tam. Obrátíme na druhou stranu, dosmažíme a takto opakujeme s dalšími kusy.
Pokrmy typu palačinek z mouky, kravského mléka a slepičích vajec jsou rozšířené prakticky po celém světě a připravují se v řadě variant, zejména podle druhu mouky, případně krupice:
V Česku známá varianta je zpravidla z těsta z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec a je populární zejména v zemích střední Evropy.
Ve Francii a podle ní také v angličtině a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe.
Ve východní Evropě se palačinky nazývají bliny.
V Číně mají mimo jiné jarní palačinky.
Podobným pokrmem jsou lívance ze stejného nebo podobného těsta s droždím, tedy kynutého, respektive kypřeného, které se pečou silnější a často s menší plochou (lívanečky).
V USA jsou typickým, velmi podobným jídlem lívance (pancakes), které jsou často ochucovány javorovým sirupem.
Z Německa pochází recept na palačinku pečenou v troubě zvanou dutch baby.
V jihovýchodní Asii připravují serabi, což jsou palačinky z rýžové mouky a kokosového mléka.
V Etiopii a Eritreji mají palačinky zvané injera, které se připravují z kvašeného těsta z miličky habešské.
Vejce důkladně rozkvedlejte v mléce a poté postupně přidávejte hladkou mouku se špetkou soli. Pokud chcete palačinky na sladko, přisypte ještě podle chuti cukr. Když je těsto hotové a odležené, můžete na předem rozehřátou pánev nalít rostlinný olej nebo máslo. Naběračkou pak nalévejte těsto na pánev a po osmažení palačinky do zlatavé barvy z jedné strany ji otočte a smažte i z druhé strany. Palačinky servírujte například potřené marmeládou nebo sladkým tvarohem, zabalené do rolky a posypané moučkovým cukrem.
Ingredience na těsto: 400–500 ml vody, 400 g polohrubé mouky (nebo 300 g polohrubé a 100 g hladké mouky – palačinky budou jemnější), 1 vejce, 1 špetka soli, 5 lžic oleje, 1 lžíce mletého cukru (volitelné)
Postup: Smícháme 3/4 vody, mouku, sůl, vejce, a to ideálně šlehačem, aby nevznikly hrudky. Do hladkého těsta přidáme olej a po jeho vmíchání doředíme zbytkem vody na požadovanou konzistenci. Při smažení první palačinky přidáme na pánev kapku oleje a na rozpálenou pánev vlijeme těsto a pečlivě rozlejeme po celé ploše. Jakmile změní palačinka barvu (místo bílé bude béžová), můžeme ji obrátit a dosmažit druhou stranu. Na hotové palačinky naneseme, co máme rádi – marmeládu, tvaroh s cukrem, prostě cokoli, například 2 lžíce moučkového cukru a 1 lžíci kakaa, promícháme nasucho a přidáme cca 2 lžíce vody. Říká se tomu nepravá čokoláda.
Ingredience: 500 g hladké nebo polohrubé mouky, 125 ml mléka + 4 lžíce na kvásek, 40 g cukru, 250 g másla nebo rostlinného tuku (máslo je vhodnější), 2 vejce a 1 žloutek (bílek uchováme na potření), 20 g (půl balíčku) droždí, 5 g soli
Postup: Do 250 g tuku na pečení rychle ručně zapracujeme 100 g mouky. Z těsta vytvarujeme nižší čtverec a dáme ho ztuhnout do lednice. Ze čtyř lžic mléka, trochy cukru a lžíce mouky umícháme kvásek, necháme vzejít. Mouku, cukr a sůl dáme do mísy a promícháme. Přidáme vejce, žloutek a kvásek a vypracujeme tužší těsto (hnětač usnadní práci). Přikryjeme utěrkou a necháme asi hodinu kynout. Pak kynuté těsto překlopíme na pomoučenou pracovní plochu a rozválíme na čtverec, jehož strany budou pokud možno dvojnásobné, než je hrana tukového kvádru. Proč? Protože tukové těsto položíme doprostřed kynutého plátu (nakoso) a překryjeme je volnými cípy – jako psaníčko. Balíček těsta v polovině přeložíme (zamezíme tak úniku tukové hmoty) a rozválíme dotenka. Pak těsto složíme na tři díly na šířku (jednu stranu přeložíme do poloviny a přiklopíme druhou volnou stranou) a stejně tak na délku. Uložíme na hodinu do lednice. Po hodině opět rozválíme a opět poskládáme a dáme ještě na 25 minut do lednice.
Modernější receptury doporučují nechat těsto v této fázi přes noc v lednici.
Odpočinuté těsto tence rozválíme na pomoučené pracovní ploše. Jde to velmi dobře. Z plátu odkrojíme nerovné okraje (hodí se na „šneky“). Pak už krájíme díly podle toho, co budeme vyrábět: trojúhelníky na rohlíčky a croissanty, čtverce na šátečky, trojúhelníčky (pirožky), obdélníky na kapsičky a hřebeny. Naplněné tvary dáme na lehce pomaštěný plech. Necháme alespoň 4 cm rozestup, protože pečivo hodně nabyde. Potřeme rozšlehaným bílkem.
Troubu vyhřejeme na 220 °C. Vložíme plech a asi po 5 minutách teplotu snížíme na 180 stupňů. Od trouby neodcházíme, pečení je rychlé. Po 10 minutách zkontrolujeme. Některé tvary už možná budou upečené – drobnější nebo s tučnější nádivkou, nebo při nestejném vyhřívání trouby. Budou mít zlatohnědou barvu. Ty lopatkou vybereme, ostatní dopékáme a postupně odebíráme. Oddělíme slané varianty, sladké pocukrujeme.
Necháme mírně zchladnout a můžeme zvát ke stolu. Pečivo je chutné i druhý den.
Slané kynuté těsto: Toto těsto je vhodné na housky a rohlíky, na slané či makové tyčinky nebo na dalamánky. Příprava je stejná jako u tuhého těsta, jen se k ostatním surovinám přidává pouze kostka cukru, celé vejce a sůl. Připravené tvary z vykynutého těsta se nechávají dokynout na plec