Jméno Zdeněk Pohlreich jsem začal brát vážně ve chvíli, kdy jsem podle něj začal vařit doma. Ne v televizi, ne v restauraci, ale v běžné kuchyni, s běžnými surovinami a lidmi kolem stolu, kteří mají jasná očekávání.
Krátká odpověď hned na začátku zní takto: ano, Zdeněk Pohlreich je pro mnoho lidí nejlepší kuchař, ale jen pokud se jeho autorita přeloží do reality domácí kuchyně. Bez tohoto překladu jeho styl často naráží.
FAQ – často kladené otázky
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podle Pohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podle Pohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podle Pohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podle Pohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreichvelmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Ve chvíli, kdy se Zdeněk Pohlreich označuje za nejlepšího kuchaře, dává smysl ho porovnat s dalšími výraznými tvářemi české gastronomie. Ne proto, aby se vyhlásil vítěz, ale aby bylo jasné, pro koho je který přístup vhodný.
Pohlreich versus Kluci v akci
Kluci v akci mluví jazykem domácnosti. Vysvětlují, zpomalují, přizpůsobují se běžnému provozu. Pohlreich naopak tlačí na výsledek a neomlouvá se za nároky. Technicky má Pohlreich navrch, prakticky jsou Kluci v akci čitelnější pro většinu lidí.
Pohlreich versus Roman Paulus
Roman Paulus je systematický a klidný. Učí techniku bez tlaku a emocí. Pohlreich učí skrze konfrontaci. Výsledky mohou být podobné, ale cesta je jiná. Paulus je učitel, Pohlreich trenér.
Pohlreich versus domácí kuchařský mainstream
Běžné domácí vaření je postavené na kompromisu. Chuť, cena, čas, nálada rodiny. Pohlreich kompromisy odmítá. To je jeho síla i slabina. Ne každá domácnost chce vařit jako restaurace.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Miflerky jsou rousné zakrslé slepice. Jde o původní zakrslé plemeno chované v Evropě již po staletí. Vyznačuje se skromností, otužilostí, ale i poměrně dobrou snůškou. Barva kůže je bílá. Snůška je 100–120 kusů vajec s bílou až krémovou skořápkou, minimální hmotnost násadových vajec je 30 gramů.
Dospělý kohout dosahuje hmotnosti 0,7–0,9 kg, slepice pak váží 0,5–0,7 kg. Kohouti se kroužkují průměrem kroužku 16 milimetrů, slepice 15mm.
Rousná zakrslá slepice je slepice zakrslého typu s kratším, zavalitým, poněkud zvednutým trupem, vysoko neseným ocasem, typickou lyrovitou horní linií, spuštěnými křídly, supím peřím na holeních a hustými rousy. Většinou se chovají bezvousé, méně často vousaté rázy a občas i rázy se zkadeřeným opeřením.
Hlava tohoto plemene je menší až středně velká. Zobák je kratší, silný a lehce zahnutý, jeho barva je odvislá od zbarvení peří. Laloky pod zobákem jsou kratší a dobře zaoblené. Oči má rousná zakrslá slepice poměrně velké a výrazné a jejich barva souvisí se zbarvením peří. Křídla jsou dlouhá, uzavřená, dolů spuštěná tak, že kopírují osu holení. Ocas je středně velký, široce nasazený pod úhlem asi 60°, plynule vychází z linie sedla a je zřetelně vějířovitý.
Ingredience: 1 slepice nebo 4 slepičí nohy, 1/4 l smetany, 1 velká cibule, olej, hladká mouka, sladká paprika, 1 slepičí bujón, sůl
Postup: Slepici rozčtvrtíme a potřeme solí. V papiňáku osmahneme na oleji nakrájenou cibulku, až zesklovatí, zaprášíme sladkou paprikou, necháme lehce zpěnit a zalijeme vodou. Vložíme čtvrtky slepice i s kůží a slepičí bujón. Přikryjeme víkem a vaříme asi 30 minut. Poté slepici vyjmeme, obereme z kostí a zbavíme kůže. Do šťávy vlijeme smetanu a mouku rozkvedlanou buď ve smetaně, nebo ve vodě a necháme asi 20 minut povařit. Omáčku můžeme zjemnit kouskem másla, popřípadě dosolit. Poté vložíme obrané maso. Podáváme s houskovým knedlíkem.
Zdeněk Pohlreich nejprve do hlubšího kastrolu nalije olivový olej a přidá nakrájenou nebo ještě lépe na struhadle nastrouhanou mrkev a celer, najemno nakrájenou cibuli a chvíli vše restuje. Mezitím si naseká tři stroužky dobrého česneku (kupte nejlépe od českého farmáře, radí šéf) a přidá jej do zeleninového základu v kastrolu.
Z 500 g hovězího a 300 g vepřového masa Z. Pohlreich připraví směs mletého masa, kterou dá do kastrolu, osolí a opepří a nakonec přidá nasekaný rozmarýn. Restuje do odpaření tekutiny. Jakmile je mleté maso pořádně orestované, nalije Zdeněk Pohlreich do kastrolu asi půl litru červeného vína, přidá loupaná rajčata a dusí pod poklicí přibližně hodinu a půl.
Mezitím se pouští do přípravy těstovin. Pláty lasagní Z. Pohlreich vždy napřed trochu povaří ve vodě a poté je rozprostře na čistou utěrku, aby uschly. Nastává slavnostní okamžik, tedy vrstvení lasagní. Vždy je to tak, že se bešamelem začíná a bešamelem také končí, připomíná šéf. Poslední vrstva se zasype sýrem, radí Pohlreich.
Bešamel připraví Zdeněk Pohlreich tak, že z mouky a másla usmaží světlou jíšku, kterou zalije studeným mlékem, prošlehá a přidá bobkový list a hřebíčky. Vaří na mírném ohni při častém míchání asi 15 minut. Nakonec přidá muškátový oříšek, sůl a pepř.
A jak tedy konkrétně Zdeněk Pohlreich postupuje při vrstvení? Nejprve naběračkou nalije do pekáče bešamelovou omáčkou a na ni rozprostře těstoviny. Na lasagne pak umístí vrstvu boloňského ragú a znovu vrstvu bešamelu. Dále pokračuje úplně stejně. Nakonec Z. Pohlreich vše bohatě zasype parmazánem a lasagne vloží do trouby předehřáté na 180 °C. Pokrm zapéká asi 40 minut.
Ingredience: 1 rozporcovaná slepice na čtvrtky, 1 cibule, 60 g másla, 1 lžíce sladké papriky, 2 rajčata nebo 1 lžíce rajčatového pyré, 1 litr drůbežího vývaru z kostky, 1 kelímek kysané smetany, 2 lžíce hladké mouky, několik lžic mléka na zředění, sůl
Postup: Slepici důkladně omyjeme, osušíme a rozdělíme na 4 porce, které osolíme. Cibuli oloupeme a nakrájíme co nejvíc nadrobno. V kastrole rozehřejeme máslo a opékáme na něm cibulku, než zesklovatí. Poté cibulový základ odstavíme ze sporáku, přisypeme sladkou papriku a necháme ji pěkně rozvonět v rozpáleném tuku. Na cibulku s paprikou vložíme připravené porce masa, důkladně je obalíme v této směsi a necháme minutku dvě zatáhnout. Pokud chceme mít šťávu červenější, vmícháme do ní před vařením ještě lžíci rajčatového pyré. Poté podlijeme vývarem, zakryjeme poklicí a dusíme na mírném ohni, než maso úplně změkne. Hotové maso vyndáme z hrnce, paprikový základ odstavíme z plotny. V kysané smetaně si rozmícháme mouku. Směs lze zředit trochou mléka (přibližně na hustotu palačinkového těsta). Tuto směs přilijeme k základu a dobře ji v něm rozmícháme, aby se neutvořily hrudky. Vrátíme na sporák a přivedeme k bodu varu. Pak ztlumíme teplotu a za stálého míchání smetanovou omáčku ještě asi deset minut vaříme. Na závěr ochutíme.
V naší poradně s názvem OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.
Jaká je ochranná lhůta po postřiku ? Za jak dlouho mohu pustit slepice do trávníku ???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ochranná lhůta po postřiku Bofixem je 28 dní. Vizuálně to poznáte podle toho, že plevel vlivem postřiku již zcela uschl. Po této době můžete na trávník pustit slepice nebo posekanou trávu zkrmovat.
Ingredience: 1 slepice, 1 zakysaná smetana, 1 smetana, jíška, 1 větší cibule, 4 čajové lžičky mleté sladké papriky, 6 kuliček nového koření, 6 kuliček jalovce, 3 větší bobkové listy, olej, sůl, citronka (může být i ocet) na dochucení
Postup: Na oleji osmahneme cibuli, přidáme koření, zasypeme mletou paprikou a zalijeme trochou vody. Necháme asi 5 minut povařit a přihodíme rozporcovanou slepici. Zalijeme ještě asi 1–1,5 l vody a pod pokličkou dusíme, dokud není maso měkké. Když je maso měkké, tak ho vyndáme na talířek, obereme, anebo kdo nechce přijít o obíračku, tak ho nechá tak, jak je. Mezitím si smícháme zakysanou smetanu se sladkou a s jednou sběračkou omáčky. Nalijeme do omáčky, chvilinku povaříme a pak zahustíme jíškou. Když je omáčka zahuštěná, tak do ní vrátíme maso a dochutíme ji solí a citronkou. Podáváme s máslovými noky.
Noky
Ingredience: 60 g másla, 1 vejce, 1 lžička soli, 500 g hrubé mouky, 300 ml mléka, 1/2 lžičky prášku do pečiva
Postup: Změklé máslo ušlehejte s vajíčkem a solí do pěny. Z mouky odeberte malou část, kterou promíchejte s práškem do pečiva a ponechte stranou. K máslu s vajíčkem střídavě zapracujte mléko a zbylou mouku. Těsto nechte cca 30 minut odpočívat při pokojové teplotě. Poté zapracujte poslední část mouky s práškem do pečiva. Připravte si velký hrnec s vroucí osolenou vodou. O stěnu misky odkrajujte z těsta lžící nočky. Vařte je přibližně 8 minut, poté ihned slijte nebo vylovte cedníkem. Uvařené nočky promastěte máslem, aby se příliš neslepily.
Ingredience: 1 slepice s kůží, 1 větší cibule, 500 ml mléka, 300 ml smetany, 500 ml slepičího vývaru, 40 g červené mleté papriky, slunečnicový olej, lžička másla, sůl a pepř
Postup: Maso omyjeme, osolíme a opepříme. Na hlubší pánvi rozpálíme olej a rozporcované maso opečeme dozlatova a vyndáme je ven. Poté osmažíme dozlatova najemno nakrájenou cibuli, přidáme mletou papriku, promícháme a zalijeme mlékem a vývarem. Vložíme maso a dusíme doměkka. Hotové maso vyjmeme, omáčku zahustíme jíškou a vaříme dál pomalu asi 30 minut. Poté dosolíme a opepříme, přidáme smetanu a lžičku másla a ponorným mixérem vše rozmixujeme. Omáčku přecedíme. Podáváme s domácím houskovým knedlíkem.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že rybí maso je velmi zdravé. Obsahuje malé množství tuku, který je však našemu tělu prospěšný. Maso je dietní a velmi chutné. Překážku občas ale tvoří spousta kostí, která je ve většině případů v rybách obsažena.
Zdeněk Pohlreich ve spoustě případů ryby připravuje vcelku. To proto, že když si někde dáváte rybu, kterou jste ještě neměli, jste rádi, že ji konečně uvidíte na vlastní oči. Ostatně to působí i vizuálně lépe než klasické filety. Velkou nevýhodou upravování a servírování celé ryby jsou kosti, se kterými se na talíři prostě musíte poprat. Leckdy pak talíř vypadá spíše jako po explozi než po konzumaci.
Zdeněk Pohlreich se tedy snaží vykostit ryby už před tepelnou úpravou. Vykostění ryby nepatří mezi nejjednodušší kulinářské úkony. Je třeba trocha zručnosti a také opakovaného tréninku. Učený z nebe nespadl! Zdeněk nejprve vyřízne z ryby první filet, což bývá mnohem jednodušší než druhá část. Ta je o něco těžší, protože páteř s kostmi již nedrží na odříznutém filetu, tudíž se hůře odřezává. Pokud mu na filetu zůstanou zbytky kostí, jednoduše je odřízne.
Pstruha a všeobecně ryby Zdeněk Pohlreich smaží výhradně na olivovém oleji. Nedává ho tam hodně, vytvoří pouze tenký film na povrchu pánve. Nejprve dobře rozpálí pánev, poté na ni nalije olivový olej, ten také nechá dobře rozpálit, a teprve poté začíná smažit.
Rybu Zdeněk Pohlreich smaží nejprve vždy kůží dolů. Nesnaží se ji z filetu nijak odstranit. Pod ní se nachází tuk, který se při smažení hezky rozpustí do masa a dodá mu tím lepší chuť. Rybu vždy opéká spíše méně než více, protože s nedopečenou rybou lze ještě něco dělat. Naopak vysušenou rybu můžeme leda tak vyhodit.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že k rybě neodmyslitelně patří citronová šťáva. Tu musí mít vždy při ruce. Zároveň k celému pokrmu dobře ladí bylinky, jako například čerstvá petrželka nebo rozmarýn, které celému pokrmu ještě dodají patřičnou svěžest.
Ideální přílohou k rybě podle Zdeňka Pohlreicha bývá zelenina, kterou lehce osmahne na pánvi. Pokud má pouze jedno prkénko na krájení, doporučuje nejprve nakrájet zeleninu na požadované kousky a teprve pak na něm pracovat s rybou. Vyhnete se tak nezbytnému mytí krájecí plochy.
V případě smažení zeleniny používá výhradně olivový olej, který jí dodá skvělou chuť. Navíc zeleninu není třeba smažit dlouho. Nezapomene ji také dobře osolit a opepřit. Každý druh zeleniny snese jinou dobu smažení na pánvi, proto je dobré tomu přizpůsobit velikost nakrájených kousků a také dobu, kdy danou zeleninu do pánve přidáme.
Postup: Zdeněk Pohlreich srnčí maso (kýtu nebo plecko) odblaní, omyje, osuší, pokrájí na větší kostky a obalí v mouce. Velkou cibuli nakrájí na kostky a uzenou slaninu na proužky. Česnek prolisuje, rajčata pokrájí na kousky a feferonku poseká nadrobno. Na rozehřátém sádle Pohlreich nechá zesklovatět pokrájenou cibuli, přidá proužky uzené slaniny, bobkový list, celý černý pepř, celé nové koření, celý jalovec a společně orestuje asi 5 minut. V tomto základu zprudka opeče srnčí maso, aby se na povrchu vytvořila kůrčička, cca 3 až 4 minuty. Nyní Zdeněk Pohlreich přidá obě mleté červené papriky, nechá je v tuku rozpustit a přisype pokrájená rajčata, ze kterých vydusí tekutinu. Známý kuchař usilovně míchá, aby se nic nepřipálilo a nezhořklo. Dále přidá prolisovaný česnek, posekanou pikantní papričku, podlije srnčím anebo domácím hovězím vývarem či horkou vodou, přikryje pokličkou a na mírném plameni pomalu dusí do změknutí masa, asi 120 minut. Podle potřeby podlévá vývarem a často promíchává. Přibližně v polovině vaření začne Z. Pohlreich podlévat maso kvalitním suchým červeným vínem. Když je maso měkké, vyjme ho na talíř. Šťávu i s kořením promixuje ponorným mixérem dohladka nebo poctivě propasíruje. Šťávu až nyní osolí a okoření majoránkou, vrátí maso, společně prohřeje a podává. Srnčí guláš na červeném víně Z. Pohlreich servíruje s knedlíky podle vlastního výběru.
Dobře očištěné kuře rozdělíme na 6–8 kousků, které osolíme a obalíme ve sladké paprice. V kastrolu na másle dozlatova osmažíme cibulku nakrájenou nadrobno. Na pánvi na oleji opečeme zprudka jednotlivé kousky kuřete ze všech stran. Potom do kastrolu s cibulkou vložíme kousky kuřete (bez oleje), zalijeme troškou teplé vody a pod pokličkou dusíme asi 30 minut.
Poté maso vyjmeme a uschováme ho v teple. Šťávu zahustíme sladkou a kysanou smetanou, omáčku za stálého míchání povaříme asi 5 minut a nakonec ji propasírujeme sítkem na porce kuřete. Maso necháme v omáčce jen chvíli prohřát, už nevaříme.
Kuře na paprice podáváme s maďarskými noky, houskovými knedlíky nebo s vařenými těstovinami.
Zdeněk Pohlreich tvrdí, že Češi neumí grilovat. A proto se rozhodl rozšířit povědomí o grilování a přinést nezaměnitelné recepty na gril. Díky televiznímu pořadu Šéf na grilu, uváděnému na TV Primau se grilování stalo módní záležitostí.
Rady Z. Pohlreicha:
Pokud si chcete na grilu udělat správný steak, budete potřebovat kvalitní hovězí maso. Nejpopulárnější je hovězí svíčková, bohužel je také hodně drahá. Podle Pohlreicha je nejlepší maso, které bude na sobě mít mramorování, to znamená, že svaly jsou prorostlé tukem, který je základem chuti.
Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich radí vybrat si na gril raději jeden druh masa a to dobře ugrilovat. Grilování by nemělo být obžerství, ale pohoda. Není třeba se přejídat špekáčky, kuřecím masem a klobásou.
Dále uvádí, že správně odležené maso pro steaky se pozná podle toho, že když na něj zatlačíme prstem, otisk prstu na něm zůstane.
Maso na grilování je potřeba vyndat z chladničky alespoň půl hodiny před úpravou. Maso se krájí zhruba na šířku dvou centimetrů. Podle Pohlreicha se může maso předem osolit i opepřit. Štětcem se maso potře olejem.
Gril je důležité dobře rozpálit, pak teprve na něj steak položit.
Z. Pohlreich říká, že existuje spoustu způsobů, jak poznat, že je steak správně propečený. On sám používá teploměr, ale tvrdí, že nejjednodušší je poznat maso po hmatu. Častou chybou je, že se maso kuchaři snaží odtrhnout od grilu, jenže ono se samo pustí. Do masa se nepíchá vidličkou! Maso se vždy obrací grilovacími kleštěmi.
Na grilovaný steak obvykle postačí tři až čtyři minuty z každé strany. Samozřejmě je důležité hned do masa nekrájet, aby nevytekla šťáva. Z. Pohlreich jej nechá prostě chvíli odpočinout.
Nakonec doporučuje na steak kápnout olivový olej a malinko jej osolit.
Pohlreich uvádí, že ve většině případů to bývá tak, že v profesionálních kuchyních převládají ortodoxní názory. Každý, kdo chce steak well done (tedy hodně propečený), by zasloužil snad přinejmenším ukamenovat. Pohlreich radí hlavně se hovězího nebát. Strava má být vyvážená a chuť na pořádný kus hovězího je normální. Vždyť je to kvalitní bílkovina, kterou tělo čas od času potřebuje. A jak na to? Zde je recept:
Recept
Pohlreich radí vyjmout maso z lednice alespoň půl hodiny před tím, než začnete vařit, aby pak na pánvi nebo grilu nedostalo takový teplotní šok. Pohlreich maso předem jen opepří, solí až po tepelné úpravě. Hlavně radí nepanikařit a nesnažit se maso obracet příliš brzy. Je lepší chvilku počkat, až se maso zatáhne a takzvaně odskočí z grilu (případě tálu).
Paralelně na desce griluje i papriky a v mezičase připraví ve woku trošku čerstvého špenátu se lžičkou wasabi, což je japonský křen. To kvůli další chuti v pokrmu. A když jsou papriky hotové, využije toho, že je deska rozpálená, a lehce opeče rozpůlené žampiony.
Ingredience: 2 velké cibule, 6 stroužků česneku, 2 lžíce sladké mleté papriky, kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo voda, 1 kohout, sůl, snítka rozmarýnu, lžička mleté papriky, 250 ml 33% smetany, 1 kapie nebo červená paprika, 4 žampiony, slunečnicový olej
Postup: Na oleji dosklovata orestujeme na kostičky nakrájenou cibuli, přidáme česnek, orestujeme, pak zaprášíme mletou paprikou, krátce osmahneme, zalijeme vývarem, osolíme a přivedeme k varu. Části naporcovaného kohouta na straně kůže nařízneme, osolíme, opečeme na oleji ze všech stran dozlatova, přihodíme snítku rozmarýnu, během opékání lehce poprášíme mletou paprikou, pak sejmeme (olej uchováme i se snítky rozmarýnu) a vložíme do základu na omáčku, přiklopíme, dusíme doměkka, na závěr zalijeme smetanou, necháme přejít varem a podáváme. Na oleji po opečeném mase orestujeme papriku nakrájenou na nudličky a na větší kousky nakrájené žampiony. Papriku s žampiony klademe na každou porci kohouta, navrch ozdobíme snítkou opečeného rozmarýnu. Jako příloha se hodí špecle, bramborové noky, knedlíky, rýže.
Oloupanou cibuli nakrájíme na drobné kostičky. Kuře dobře očistíme a naporcujeme. Na másle osmažíme jemně pokrájenou cibulku, když už je zlatavá, vmícháme mletou papriku. Po zpěnění zalijeme trochou vody, přidáme osolené porce kuřete a dusíme pod pokličkou. Při dušení porce obracíme a podléváme vodou.
Měkké porce kuřete vyjmeme, šťávu zahustíme světlou jíškou, kterou jsme připravili z mouky a másla, rozšleháme a povaříme nejméně 20 minut, než nám vznikne hustší omáčka. Přilijeme smetanu, necháme přejít varem, přisolíme. Omáčku nakonec přecedíme na porce kuřete a prohřejeme.
Klasické kuře na paprice podáváme s dušenou rýží nebo těstovinami.