Jaternice nebo jitrnice
Co se týká názvu, stává se, že ještě někdo používá i název jaternice. Tohle pojmenování se k nám dostalo z němčiny překladem ze slova Leberwurst. Dnes je slovo jaternice už zastaralé, ale občas ho někdy někdo použije. Správná jitrnice se pozná podle toho, že nemá bílý prstýnek. Z jednoho prasete se dá připravit až 60 jitrnic.
Slovo jaternice používali naši předci, a to z toho důvodu, že se do nich mlela syrová játra.
Není jitrnice jako jitrnice. Všude je dělají jinak, někde masovější, jinde s větším podílem housky. Liší se i v použitém koření a dalších přidaných surovinách. Jsou místa, kde přidávají kroupy, jinde rýži nebo česnek. Základními surovinami je ale vždy méně hodnotné maso. Rozlišit bychom měli i dva základní druhy jitrnic:
- Moravské – připravují se z masa z vařené hlavy, vařené kůže, syrových jater, vývaru, koření.
- České – připravují se z laloku, bůčku, vnitřností (plíce a slezina), jater, kůže, bílého pečiva, vývaru, koření.
Jitrnice se nejčastěji koření solí, pepřem, mletým novým kořením, majoránkou, mletým zázvorem, přidává se i česnek a v některých regionech i cibule. Poměr surovin je různý podle krajů a tradic.
Ze všeho nejdřív si musíte namlít nebo nakrájet pomocí kolébky podřadné maso, které se nehodí ani do tlačenky. Jde například o hlavu, uši, všelijaké odřezky, kůže, plíce a další vnitřnosti. Do směsi se přidá třený, nikoliv mačkaný česnek. Je to proto, aby se netvořily „cucky“. Směs se okoření majoránkou, novým kořením, pepřem, solí (někde přidávají i kroupy). Přidá se natrhaná buchta (v horším případě veka nebo žemle) a spaří se vřelou polévkou ze zabijačky.
Masová směs se pak plní (naráží) do čistých vepřových střívek. Ta se na zabijačce musí otočit naruby, aby se dokonale vyprala (očistila). Je třeba je přeprat minimálně v deseti vodách. To, že jsou střeva čistá a připravená pro plnění, se pozná podle toho, že vržou mezi prsty. Takto omytá střeva se uchovávají ve vodě se solí a octem.
Pak je šikovný řezník nařeže na délku jitrnic (cca 20 cm) a zašpejluje na jednom konci. To se dělá jako při pletení. Pak se otevřený konec střívka vezme mezi dva prsty a tlakem se sevřenou pěstí druhé ruky vhání směs masa do střívka nebo pomocí narážečky. Na druhém konci se zašpejluje a jitrnice je připravena k vaření nebo pečení.
Jitrnice se vaří ve velkém hrnci s vodou teplou 70 až 80 °C asi deset minut nebo čtvrt hodiny, protože všechno, co je uvnitř, je už jednou vařené, kromě krupice. Voda, ve které se vaří jitrnice, se nesmí nikdy vařit (bublat). Pak se vytáhnou z teplé vody a vloží se do studené vody. Pokud taková jitrnice plave, je hotová.
Zdroj: článek Jaternice
Rýžové jaternice
Ingredience: 3 kg masa z hlavy, bůčku a laloku, 1,8 kg vnitřností (plíce, srdce, slezina), 1,5 kg rýže, 0,5 kg jater, 200 g cibule, 13 g soli, 1 lžíce mletého pepře, 1 lžíce majoránky, 1 lžíce nového koření, ½ lžičky mletého zázvoru, 5 stroužků česneku, 2 l masitého vývaru, tenká střeva, špejle
Technologický postup: Masité části předvaříme. Dbáme na to, aby maso bylo stejnoměrně měkké. Játra semeleme syrová a promícháme s utřeným česnekem. Masité části po tepelném zpracování rozemeleme nahrubo a uvařené vnitřnosti najemno. Přidáváme osmahnutou nakrájenou cibuli. Umleté vnitřnosti, maso a uvařenou rýži smícháme dohromady, přidáme játra s česnekem, sůl a další zbylé přísady dle chuti. Poté zředíme vývarem. Střeva obrátíme, vypereme a necháme okapat. Nakrájíme je na délku 15 až 20 cm a uzavřeme na jednom konci špejlí. Připraveným prejtem je rukama nebo nabíječkou naplníme. Poté je zašpejlujeme i z druhé strany. Připravené jitrnice dáme sterilovat – vložíme je do horké vody, teplota by měla být kolem 75 °C, a necháme vařit 20 až 30 minut. Jitrnice jsou hotové, když začnou plavat na hladině. Uvařené jitrnice omyjeme ve studené vodě a necháme vychladnout. Po dobu chladnutí je obracíme, aby se tuk rovnoměrně rozprostřel.
Zdroj: článek Jaternice
Charakteristika
Telecí maso je bledě růžové až růžové, jemně vláknité, měkké konzistence a libové. Obsahuje více vody než maso hovězí. Vzhledem k malému podílu tuku je lehce stravitelné a vhodné na dietní a dětskou výživu. Telecí maso má příjemnou chuť s vůní po mléce. Nejlepší je z tří- až pětitýdenních savých telat o hmotnosti kolem 60 kg. Barvu a strukturu masa ovlivňuje výživa. Na trhu lze koupit maso z mléčných telat, která jsou krmena jen mlékem, a běžné telecí, to je z telat krmených pící. Maso z mléčných telat je mnohem světlejší a křehčí. Vedle delikátní chuti nelze ani opomenout význam telecího z nutričního hlediska. Telecí má kalorickou hodnotu 580 kJ/100 g, jen 6 % tuku a 21 % bílkovin. Díky těmto hodnotám je toto maso nepostradatelné pro jedince s dietou s nižším obsahem tuku a s redukční dietou.
Dělení telecího masa podle jakosti:
- 1. třída – kýta;
- 2. třída - ledviny, žebra, plec, hrudí;
- 3. třída – kližka, kolínka, krk, pupek.
Použití jednotlivých částí podle užitkovosti:
- kýta – minutky (řízky, medailónky, filé), pečení, dušení, smažení;
- plec – mleté úpravy, dušení, rizoto, ragú;
- ledvina, žebra – pečení, dušení, minutky;
- krk – na pečení, mletá úprava;
- hrudí – pečení, plnění, vaření, zadělávání, dušení;
- pupek – pečení, plnění, dušení, mleté úpravy;
- kolínka – vaření, dušení, pečení;
- nožičky – vaření, na rosoly;
- telecí droby – mezi telecí droby patří játra, srdce, plíce, jazyk, mozek, okruží (předžaludky telat a část střeva), slezina, brzlík (růstová žláza).
Díky výše popsané struktuře se telecí maso tepelně upravuje velmi rychle. Musíme dávat pozor při pečení a smažení, protože telecí maso má sklon k rychlému vysychání. Zásadně používáme nižší teploty a kratší čas přípravy. Lehké obalení masa v mouce před smažením udrží maso šťavnaté. Výjimečnou chuť telecího masa podtrhne kombinace s jemnými krémovými omáčkami, zeleninou a bylinkami. Všechny části určené na rychlou úpravu (pečeně, kotlety, svíčková, steaky) jdou výtečně kombinovat se všemi druhy hub. Přestože jde o maso libové, je například u pečeně žádoucí vrstvička tuku (tukové krytí), která chrání maso během kulinářské úpravy před vysušením. Tuk odstraňujeme zásadně až z upečeného masa.
Zdroj: článek Telecí maso