Buřty na pivu patří mezi jídla, která vypadala jednoduše už našim rodičům, ale ve skutečnosti se dají velmi snadno pokazit. Nejčastěji proto, že se vaří místo pečení, pivo zhořkne nebo buřty ztratí šťavnatost. A přesně tady začíná rozdíl mezi „nějakými buřty na pivu“ a verzí, ke které se lidé vracejí.
Po letech zkoušení můžu říct jednu věc naprosto jistě: pokud chcete spolehlivý výsledek bez vysušených buřtů a bez hořkého piva, remoska funguje lépe než trouba. Ne náhodou, ale díky tomu, jak pracuje s teplem, párou a chutí.
FAQ – Často kladené otázky
Proč jsou buřty na pivu v remosce lepší než v troubě?
Buřty na pivu v remosce jsou lepší proto, že se pečou v uzavřeném prostoru a chutě se neztrácejí odpařováním. Pivo nehořkne a buřty zůstávají šťavnaté.
Remoska vrací páru i aroma zpět k jídlu, takže cibule karamelizuje a pivo se propojí s tukem. V troubě se tekutina ztrácí a chuť se rozpadá. Právě tento rozdíl je důvodem, proč je výsledek z remosky stabilnější a chuťově kulatější.
Kolik piva dát na buřty na pivu v remosce?
Na buřty na pivu v remosce stačí 250 až 300 ml piva, tedy zhruba jedno malé pivo. Buřty nesmí být ponořené.
Pivo má být jen u dna, aby pracovalo s cibulí a tukem. Jakmile jsou buřty v pivu, začnou se vařit a ztratí šťavnatost. Správné množství poznáte podle vůně – nemá štípat, ale vonět sladce a kulatě.
Jaké pivo je nejlepší na buřty na pivu v remosce?
Nejlepší je světlý ležák střední hořkosti. Příliš hořké nebo silné pivo výsledek zhorší.
Pivo zde nefunguje jako nápoj, ale jako chuťová složka. Ležák se v remosce zakulatí, zatímco silná nebo výrazně chmelená piva mají tendenci zhořknout. Značka není důležitá, styl ano.
Můžu použít tmavé pivo?
Tmavé pivo lze použít, ale jen opatrně a v menším množství. Chuť je pak výraznější a sladší.
Problém tmavého piva je v kombinaci s cibulí – pokud je jí hodně, výsledek může být těžký a nasládlý. Pro první pokus je vždy lepší klasický světlý ležák.
Proč se buřty v remosce nepíchají?
Buřty se nepíchají, protože by ztratily šťávu a vyschly. Obal drží chuť uvnitř.
Jakmile buřt propíchnete, tuk i šťáva vytečou a už se nevrátí. V remosce se buřty propečou i bez porušení obalu díky cirkulaci tepla shora.
Jaký tuk je na buřty na pivu nejlepší?
Nejlepší je sádlo, případně malé množství másla. Olej funguje nejhůř.
Sádlo snese vyšší teplotu a má neutrální chuť. Máslo je jemnější, ale je potřeba hlídat, aby se nepřepálilo. Olej nedokáže vytvořit plnou chuťovou základnu.
Kolik cibule dát na buřty na pivu?
Cibule má být dostatek, klidně tři velké kusy na čtyři až pět buřtů. Cibule je základ chuti.
Část cibule se rozpadne, část zkaramelizuje. Pokud jí je málo, omáčka nemá tělo a pivo chutná prázdně. Cibule nesmí být jen doplněk.
Jak poznám, že se buřty v remosce povedly?
Povedené buřty poznáte podlevůně. Nemá být hořká ani štiplavá, ale nasládlá a masová.
Buřty jsou šťavnaté, omáčka lehce hustá a chuť vyvážená. Pokud máte chuť vytřít talíř chlebem, výsledek je správný.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podlePohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podlePohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podlePohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podlePohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreich velmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Ve svém příspěvku ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
nevím no.....já nálev nedělám.....zaliju prostě octem a zatáhnu sklenice....každý si zředí,jak potřebuje:)....
Technologický postup: Špekáčky oloupeme, nakrájíme na ježka, vložíme do pekáče vymazaného sádlem. Poté špekáčky opečeme po všech stranách a obrátíme je ježkem nahoru, zalijeme pivem, okořeníme pepřem a chilli. Pekáč dáme do trouby a asi 15 minut podusíme. Pak přidáme nahrubo nakrájenou cibuli a utřený česnek. Podle potřeby dál podléváme pivem. Asi po 20 minutách přidáme lečo a nasekané feferonky a asi půl hodiny dusíme v mírně vyhřáté troubě. Těsně před dokončením zalijeme špekáčky pivem a necháme přejít varem. Můžeme podávat jako teplý předkrm nebo jako chuťovku k pivu s chlebem.
Ve svém příspěvku ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomas.
To ta cibule zacalo vam to kvasit. Musi byt v chladu
Buřty na pivu v remosce nejsou efektní jídlo, ale poctivá kuchyně. Fungují proto, že respektují suroviny a technologii. Remoska zde není náhražkou trouby, ale nástrojem, který dává pivu, cibuli a tuku čas a prostor.
Když se dodrží správné poměry a nechá se jídlo pracovat samo, výsledek je stabilní a opakovatelný. A právě to je důvod, proč se k tomuto receptu lidé vracejí znovu a znovu.
Kdybych to měl shrnout jednou větou: buřty na pivu v remosce nejsou o pivu, ale o tom, jak se pivo potká s cibulí v zavřeném prostoru.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Co je to buřtguláš a čím se liší od klasického guláše?
Buřtguláš je jednoduché české jídlo z uzeniny a brambor, které se vaří rychleji než klasický guláš a používá jiné suroviny na buřtguláš.
Na rozdíl od hovězího nebo vepřového guláše se buřtguláš připravuje hlavně z uzeniny, brambor a cibule. Nevyžaduje dlouhé dušení masa, takže je hotový výrazně rychleji. Typická je i hutnější konzistence díky bramborám, které se částečně rozvaří a omáčku přirozeně zahustí. Buřtguláš je proto ideální jako rychlé, syté a levné jídlo pro běžné vaření.
Jaké suroviny na buřtguláš jsou úplně základní?
Základní suroviny na buřtguláš tvoří brambory, uzenina, cibule, paprika, česnek a tuk.
Bez těchto surovin už by nešlo o klasický buřtguláš. Brambory zajišťují sytost a hustotu, uzenina dodává chuť a tuk, cibule vytváří základ omáčky. Mletá paprika je klíčová pro barvu i chuť a česnek s majoránkou dotvářejí typické aroma. Ostatní přísady, jako fazole, houby nebo pivo, jsou už jen varianty.
Jaká uzenina je nejlepší na buřtguláš?
Na buřtguláš jsou nejlepší kvalitní špekáčky nebo buřty s vysokým obsahem masa.
Ideální je uzenina, která při vaření pustí chuť i tuk, ale nerozpadne se. Klasické špekáčky jsou sázkou na jistotu, dobře fungují i liberecké párky nebo domácí uzenina. Vyhněte se příliš měkkým párkům s nízkým obsahem masa, které se v guláši rozvaří a ztratí strukturu.
Jak vaří buřtguláš Zdeněk Pohlreich?
Buřtguláš podlePohlreicha staví na opečené uzenině, cibuli, paprice, smetaně a postupném zahuštění.
Zdeněk Pohlreich klade důraz na správně opečený základ, aby buřty zůstaly pevné a chuťově výrazné. Papriku krátce rozvoní, zalévá vařící vodou a guláš zjemňuje smetanou. Zahuštění řeší moukou rozmíchanou ve vodě až na závěr. Výsledkem je krémovější, výraznější verze, kterou detailně popisuje samostatný recept.
Je buřtguláš vhodný pro děti?
Buřtguláš pro děti ano, ale musí být upravený bez pálivého koření a s jemnější chutí.
Pro děti se používá méně uzeniny, ideálně kvalitní párek s vysokým obsahem masa, minimum papriky a žádné chilli. Chuť lze zjemnit přidáním cizrny nebo rozmixované brambory. Česnek a majoránku stačí přidat v malém množství. Taková verze je lehčí na trávení a přitom stále sytá.
Lze uvařit buřtguláš bez brambor?
Ano, buřtguláš bez brambor existuje a připravuje se hlavně z uzeniny, cibule a rajčatového základu.
Tato varianta je méně sytá, ale chuťově výrazná. Brambory se nahrazují sterilovanou paprikou, rajčatovým protlakem nebo kapiemi. Zahuštění zajišťuje tuk a redukce omáčky.
Ingredience: 4 špekáčky, 3 cibule, 1 malá lahev kečupu (300 ml), 1 černé pivo
Technologický postup: Špekáčky rozdělte na půl a nařežte je jako na oheň. Do pekáče nalijte kečup a pivo v poměru 1 : 1 (například 1 hrnek kečupu a 1 hrnek piva) a promíchejte. Cibuli nakrájejte na půlměsíčky a část přidejte do pekáčku. Do omáčky vložte nakrájené špekáčky a zasypte zbytkem cibule. Pečte v troubě na 200 °C asi 50 minut, každých 15 minut špekáčky otočte a promíchejte.
Pokud bych měl ukázat na jednu věc, která rozhoduje o tom, jestli budou buřty na pivu jen „nějaké“, nebo opravdu dobré, je to cibule. Ne pivo. Ne buřty. Cibule.
Cibule v remosce nefunguje jako příloha, ale jako nosič chuti. Musí jí být dost, musí mít čas a musí se potkat s tukem. Jakmile cibuli uspěcháte, zůstane syrová. Když ji přepálíte, zhořkne. Správná cibule je měkká, lehce karamelizovaná a voní nasládle.
Kdybych to měl říct jednou větou: dobré buřty na pivu začínají správnou cibulí.
Ingredience: 8 velkých brambor s pěknou slupkou, 4 špekáčky, 400 ml černého piva, 4 lžíce kečupu, 6 stroužků česneku, 3 lžíce provensálského koření, 2 lžíce grilovacího koření, 1 lžička soli
Technologický postup: Smícháme 200 ml piva, kečup, prolisovaný česnek, provensálské bylinky, grilovací koření a sůl. Brambory omyjeme, nakrájíme na půlměsíčky (rozkrojíme podélně napůl a potom na třetiny), špekáčky nakrájíme stejným způsobem. Brambory a špekáčky dáme do zapékací misky a zalijeme připravenou zálivkou. Dobře promícháme a vložíme do maximálně vyhřáté trouby. Cca po 20 minutách zalijeme zbývajícími 200 ml piva, promícháme a za občasného prohození pečeme celkově hodinu a čtvrt. Za dobu pečení se zálivka vsákne do brambor a zbude jen hustá omáčka. Na talíři sypeme jemně nakrájenými proužky cibule.
Je tahle fazolová polévka opravdu podlePohlreicha, když nemá jíšku?
Fazolová polévka podlePohlreicha je postavená právě na tom, že se obejde bez jíšky a stojí na chuti fazolí a klobásy.
Pohlreich dlouhodobě prosazuje, aby se chuť netlumila moukou. V této polévce se zahuštění řeší částečným mixováním fazolí a tukem ze syrové klobásy. Výsledkem je lehčí, ale plná chuť, která se neztrácí ani druhý den. Pokud byste přidali jíšku, chuť by se uzavřela a celý princip by přestal fungovat.
Mohu místo salsiccie použít běžnou českou klobásu?
Ano, ale výsledek nebude úplně stejný, protože salsiccia funguje jako hlavní nosič chuti celé polévky.
Syrová ochucená klobása uvolňuje tuk i koření přímo do základu. U běžné české klobásy je chuť často už uzavřená uzením. Polévka pak bývá plošší a vyžaduje víc dochucování. Pokud jinou možnost nemáte, použijte klobásu jemnou a přidejte ji opravdu brzy, aby měla čas chuť předat.
Proč je moje fazolová polévka hustá, ale chuťově mdlá?
Nejčastěji je problém v tom, že je hustá díky mouce nebo škrobu, ne díky samotným fazolím.
Když se zahušťuje jíškou nebo se polévka snaží zachránit na konci, struktura sice drží, ale chuť zůstane prázdná. Správná fazolová polévka podlePohlreicha je hutná proto, že se část fazolí rozmixuje. Pokud chuť chybí, nepomůže sůl, ale lepší základ a kvalitnější klobása.
Kolik fazolí mám vlastně mixovat, aby z toho nebyla kaše?
Ideální je rozmixovat zhruba jednu třetinu obsahu, nikdy celý hrnec.
Pokud rozmixujete vše, polévka ztratí strukturu a připomíná spíš pyré. Když naopak nemixujete skoro vůbec, zůstane řídká. Třetina je kompromis, který funguje dlouhodobě. Důležité je také nemixovat při prudkém varu, aby se chuť neotupila.
Je lepší použít suché fazole, nebo fazole z konzervy?
Obě varianty fungují, ale každá má jiné nároky na postup a čas.
Suché fazole dávají lepší chuť a strukturu, ale vyžadují plánování a delší vaření. Konzervované fazole jsou rychlé a spolehlivé, jen je nutné je dobře propláchnout a hlídat, aby se nerozpadly. V běžném týdnu je konzerva praktická, o víkendu má smysl jít cestou suchých fazolí.
Proč chutná fazolová polévka druhý den lépe než první?
Protože fazole i klobása potřebují čas, aby se chutě skutečně spojily.
Během chladnutí a následného pomalého ohřívání se tuk, koření a fazole propojí. Chuť se zakulatí a vystoupí do popředí. To je další důvod, proč se do této polévky nepřidává mouka – druhý den by struktura byla těžká a nevzhledná.
Co dělat, když je polévka po uvaření příliš řídká?
Když je fazolová polévka řídká, většinou potřebuje čas, ne další suroviny.
Jaký je hlavní rozdíl mezi těstovinovým salátem podlePohlreicha a běžným domácím salátem?
Těstovinový salát podlePohlreicha stojí na jednoduchosti, výrazné chuti a rychlé spotřebě, zatímco běžný domácí salát se často připravuje dopředu a musí vydržet.
V praxi to znamená, že Pohlreichův styl počítá s jiným načasováním dochucení a s větším důrazem na okamžitý chuťový efekt. Doma je ale nutné upravit poměry tuku a kyseliny, jinak salát ztěžkne a druhý den ztratí rovnováhu.
Proč je těstovinový salát druhý den skoro vždycky horší?
Druhý den chutná těstovinový salát jinak, protože těstoviny dál nasávají tuk, sůl i kyselinu a mění se jejich struktura.
Pokud byl salát dochucen „na doraz“ už první den, nemá žádnou rezervu. Správný postup počítá s tím, že se salát dochutí znovu, zejména kyselinou a solí, jinak působí mdlým a těžkým dojmem.
Jaké těstoviny jsou do těstovinového salátu podlePohlreicha nejlepší?
Nejlépe fungují krátké, pevnější těstoviny, které udrží strukturu a nerozpadnou se.
Vyhýbám se tenkým nebo velmi hladkým tvarům, protože rychle změknou. Ideální jsou těstoviny, které zvládnou opětovné dochucení a nezmění se v kaši ani po několika hodinách v lednici.
Kolik oleje je do těstovinového salátu opravdu potřeba?
Většina lidí dává do salátu příliš mnoho oleje hned na začátku, což je hlavní důvod těžké chuti.
Správné množství se dává ve dvou fázích. Nejprve jen tolik, aby se těstoviny nelepily, a zbytek až po vychladnutí. Díky tomu zůstane salát lehčí a lépe se reguluje chuť.
Je lepší přidat kyselinu hned, nebo až na konec?
Kyselina patří do salátu částečně hned po uvaření těstovin a částečně až před podáváním.
První dávka pomůže nastartovat chuť a zabrání mastnému dojmu, druhá slouží k doladění. Pokud se kyselina přidá jen na konci, salát bývá chuťově plochý a rychle těžkne.
Dá se těstovinový salát zachránit, když je mastný?
Ano, ve většině případů se dá mastný těstovinový salát ještě zachránit.
Nejlépe funguje přidání malé dávky kyseliny a soli, případně trochy čerstvé zeleniny. Nikdy už nepřidávám olej. Cílem je obnovit rovnováhu, ne salát dál zatížit.
Jak dlouho může těstovinový salát vydržet v lednici?
Správně připravený těstovinový salát vydrží 24 až 36 hodin, pokud je skladovaný v chladu.
Po této době už se mění struktura těstovin i zeleniny. Salát je stále jedlý, ale chuťově slabší. Pokud vím, že ho budu jíst druhý den, nechávám si část dochucení stranou.
Hodí se těstovinový salát podlePohlreicha ke grilování?
Ano, ale ne ke každému masu. Těstovinový salát se hodí ke grilované zelenině nebo lehčím masům.
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podlePohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
Ingredience: buřty podle počtu strávníků, cibule, 1 černé pivo, sůl, pepř, česnek, kečup, feferonka (nebo chilli), drcený kmín
Postup: Do pekáče rozložíme na kolečka nakrájenou cibuli, asi půlcentimetrovou vrstvu, na ni dáme na půlky rozkrojené buřty, které osolíme, opepříme a pokmínujeme. Prolisujeme česnek, dále zalijeme kečupem a rozložíme feferonky nebo zasypeme chilli kořením a zalijeme černým pivem. Pečeme, až se pivo téměř odpaří, ale trochu ho musí zůstat, aby byla šťáva. Podáváme s pečivem.
Tip: Takto pečené buřty jsou vynikající i druhý den, pokud je hned nesníte.
Ingredience: 1 kg buřtů, 1 pikantní kečup, 250 ml černého piva, 2 velké cibule, 4 papriky, 1 cuketa, 6 stroužků česneku (podle chuti)
Postup: Buřty oloupeme a podélně rozpůlíme. Dáme do pekáčku, přidáme nakrájenou zeleninu, zalijeme omáčkou a pivem a pečeme cca na 160 °C do změknutí zeleniny. Měla by nám vzniknout hustá šťávička.
Ingredience: 1 kg špekáčků, 500 ml černého piva, 500 ml kečupu, 1 velká cibule, 1 bílá paprika
Technologický postup: Do hluboké pánve nalijeme tmavé pivo a kečup a pořádně rozmícháme. Přidáme na proužky nakrájenou cibuli, papriku a na půl překrojené špekáčky. Na pánvi vaříme, dokud cibule a paprika nezměknou tak, jak to máte rádi. Špekáčky je možné také samostatně opéct a poté přidat do hotové omáčky. Pro výraznější chuť se může přidat prolisovaný česnek, sůl a pepř. Ale věřte, že i bez soli a pepře bude omáčka výborná. Jako přílohu je možné podávat houskový, nejlépe domácí knedlík (omáčka je chuťově podobná rajské a knedlíky jsou k ní opravdu výborné) nebo chléb. Pokud se vám omáčka bude zdát hořká, může se lehce přisladit.
Ingredience: 600 g zeleninového leča, 300 g žampionů, 400 g čertovských špekáčků, 300 g maďarského točeného salámu, 2 dl kečupu, 2 dl polotmavého piva
Technologický postup: Do remosky vylijeme ze sklenice lečo. Na něj naskládáme nakrájené žampiony. Pak navrstvíme uzeninu, točený salám rozkrojený na poloviny a špekáčky nařezané jako na oheň. Vše postříkáme kečupem a nakonec zalijeme pivem. Pečeme v remosce. Občas kontrolujeme a obracíme vrstvy, aby se špekáčky nepřipalovaly. Podáváme s chlebem.
Ingredience: 6 buřtů, 1 velká cibule, 1 stroužek česneku, čertovská omáčka, kečup, hořčice, niva dle chuti, cca 0,3 l piva, může být feferonka
Postup: Buřty rozkrojíme v půli, ale ne celé, aby zůstaly obě půlky spojené. Vzniklý prostor naplníme pikantní omáčkou, plátkem cibule a česneku a plátkem nivy, dáme do varné mísy – pekáče, zasypeme zbytkem nakrájené cibule a česneku, přidáme cca 2 lžíce hořčice (pokud máme rádi ostré, dáme klidně dijonskou hořčici), přibližně 2x takové množství kečupu, kdo má rád ostré, dá kousek feferonky, a zalijeme pivem tak, aby byly buřty ze 3/4 ponořené. Přiklopíme víkem a dáme do trouby, ze začátku na 220 °C, dokud se nezačne omáčka „vařit“, pak snížíme teplotu cca na 150–200 °C a necháme 20 min. Vykukující části buřtů se opečou a omáčka zhoustne. Je to rychlovka k obědu, večeři nebo jen tak na chuť.