Špenát patří mezi listovou zeleninu. Pěstují se různé odrůdy, které se liší hlavně svými listy. Sklízí se na jaře a na podzim. Špenát je velmi prospěšná zelenina, která obsahuje velké množství stopových prvků a minerálních látek.
Pěstování
Pěstování špenátu není vůbec náročné, protože se jedná o jednoletku s krátkou vegetační dobou. Vzhledem k tomu, že se špenát sklízí již měsíc (maximálně 6 týdnů) po výsevu, tak jej můžete sázet a sklízet několikrát ročně. Proto je špenát často využíván i jako takzvaná předplodina nebo meziplodina. Může se sázet na záhon i s jinou zeleninou, například s mrkví anebo cibulí.
Při prvním výsevu na jaře můžete sklízet špenát již koncem dubna. Když špenát zasejete v dubnu, sklízíte jej počátkem června. Pokud sázíte špenát až na podzim, musíte čekat celou zimu, zato se však můžete těšit na sklizeň již velmi brzy na jaře. Pokud dáte špenát na záhonek v srpnu, určitě se z něj budete radovat ještě v září anebo v říjnu téhož roku.
Špenát potřebuje hlinitopísčitou půdu, která dostatečně zadržuje vodu, s pH 6–7,5. Před výsevem zem přihnojte listovým hnojivem.
Semena špenátu jsou schopná klíčit již při teplotě 2–4 °C, proto je můžete sít velmi brzy na jaře. Špenát se sází do země cca 20 cm od sebe do 4 cm hlubokých rýh. Pokud zasadíte špenát do písčité půdy, budete jej muset chodit často zalévat.
Listy se sklízí dříve, než začne špenát kvést. To je v době, kdy má vyvinuto minimálně 6 listů. Sklízí se tak, že se seřezávají listy asi 2,5 cm nad zemí.
Špenát nemá rád vysoké teploty a dlouhé dny, protože ty jej ženou do květu (teploty nad 16 °C). Bohužel s kvetením špenát ztrácí chuť a tuhne.
Pokud špenát neroste, má půda nejspíše méně živin, a proto je dobré zem ještě přihnojit a pravidelně ji odplevelovat. Při odplevelování si však dávejte pozor, abyste okopáváním špenát nepoškodili, má totiž kořínky těsně pod povrchem půdy. Plevel ale odstraňovat musíte, protože bere špenátu živiny i vodu.
Sklizený špenát skladujte při nulové teplotě v 95–100% vzdušné vlhkosti maximálně po dobu 1 týdne. K delšímu skladování je zapotřebí špenát nejprve zamrazit (opraný a nasekaný).
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Špenát je oblíbená listová zelenina, která se používá téměř ve všech kuchyních. Má velmi jemnou chuť a delikátní texturu. Je tedy snadné přizpůsobit chuť připravovaného pokrmu podle potřeby.
Špenát má mnohem více zdraví prospěšných látek. Vitamíny A a C, antioxidanty, které udržují kardiovaskulární systém v kondici a snižují riziko infarktu. Kyselinu listovou, která je podstatná pro vývoj červených krvinek, pro růst a jako prevence poškození plodu. Cholin a inositol, substance, které přispívají k prevenci proti arteroskleróze a zpomalují kornatění tepen. Karotenoidy lutein a zeaxantin podporující zrak a snižující riziko makulární degenerace a šedého zákalu. Vitamín K nutný pro správnou krvetvorbu a srážlivost krve. Z minerálních látek obsahuje větší množství hořčíku.
Při nákupu čerstvého špenátu vybírejte vždy sytě zbarvené lístky, můžete se držet zkušeností prababiček – špenát by měl být mladý, světlý a křehký. Jestliže ho chcete připravovat jako dušenou přílohu (nebo samostatné jídlo), počítejte s tím, že se svaří o více než polovinu. Pro čtyřčlennou rodinu tak potřebujete alespoň kilogram listového špenátu. Doma špenát zbavte tužších částí řapíků a důkladně jej operte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky zeminy. Listový špenát vařte ve větším množství osolené vody (aby nezhnědl), ale jen krátce (několikrát „překulte“ varem). Pak postupujte podle konkrétního receptu.
Špenát by se měl dostat ze zahrady přímo na talíř, respektive na pánev či do hrnce. Pokud ho chcete skladovat, uložte ho do polyetylenového sáčku a co nejrychleji do lednice. Sklizený špenát je citlivý na etylen, proto jeho listy neskladujte v lednici spolu s jablky, melouny nebo rajčaty (etylen, který tyto plodiny uvolňují, způsobuje žloutnutí špenátových listů).
Špenát netrapte dlouhou tepelnou úpravou. Stačí, když ho necháte lehce zavadnout. Mražený nemusíte rozmrazovat, stačí ho krátce podusit v trošce vody. Špenát může být výtečnou součástí polévek, nákypů, slaných koláčů, těstovin nebo štrúdlů i spousty jiných jídel. Jeho chuť výborně ladí s máslem, smetanou, sýry a slaninou. Olivový olej, česnek a čerstvě namletý pepř pak dodají špenátovým pokrmům ten správný akcent. Mladé čerstvé lístky se hodí i syrové na salát.
Dát špenát do mrazáku je ta nejlepší volba pro jeho dlouhodobé uchování. Důležité je mít čerstvý špenát s nezvadlými listy. Všechny listy dejte do velké nádoby se studenou vodou a rukama listy properte. Během této operace vytahujte všechno, co se vám nelíbí. Pak po malých částech přendejte listy do hlubokého sítka, důkladně přelijte (spařte) vařící vodou a hned zchlaďte v čisté studené vodě a nechte okapat. Takto postupně sterilizujte všechny listy a nechte okapat. Po té listy tyčovým mixérem rozmixujte na pyré, které nalijte do forem na mufiny nebo do kelímků od paštiky a dejte hluboce zmrazit. Zmrzlé formičky vyprázdněte a zmrzlý špenát dejte volně do pytlíku po několika kusech zpět do mrazáku.
Minule jste nám podrobně vysvětlila, jak založit vinici, jak provést výsadbu a jak se o mladé keře starat. Kde získáme sazenice?
Většina zájemců o výsadbu vinic si sadbu koupí; ti, co chtějí vysazovat větší výměru vinic, si ji raději předem objednají u školkaře. Školkaři, jakožto výrobci sazenic, si musí nejprve zajistit zdravý školkařský materiál, tzn. podnože a rouby příslušných odrůd. Garanty za množství a hlavně kvalitu školkařského materiálu jsou tzv. udržovatelé, většinou šlechtitelé, kteří mají dostatečně velké výsadby jednotlivých odrůd a provádějí na nich negativní selekci. To znamená, že vyřazují keře, u kterých se vyskytnou virová či jiná onemocnění, přenositelná tímto materiálem. Touto činností garantují, že rostlinný materiál, který od nich odchází, je zdravý.
Podnožová réva:
Kontroluje to ještě někdo?
Ano, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, zkráceně ÚKZÚZ. Takže školkařům můžeme důvěřovat. Školkaři pak produkují vlastní révové sazenice. Jde o poněkud komplikovaný proces. Nejprve odstraní všechna očka z podnoží a rouby rozstřihají na jednooké části. Pak spojí podnože a rouby – jde tedy o roubování, i když vinaři pro tento krok používají historický výraz: „štěpování“. Je možné to dělat anglickou, čili jazýčkovou kopulací – to je vhodné jen pro malé partie, protože je to časově náročná práce a ještě k tomu se to musí umět. Ve školkách se proto místo nožů používají štěpovací strojky, které nařezávají určitým způsobem, kdy vzniká řez ve tvaru řeckého písmene omega. Ve srovnání s ručními štěpaři jsou štěpovací strojky mnohem výkonnější, a dokonce umí zasouvat rouby do podnoží.
Spojení podnože a roubu štěpovacím strojkem:
Ať už se provádí štěpování ručně nebo strojově, místo spojení se ihned naparafínuje, aby spoje nevysychaly. „Štěpovance“ (podnože spojené s rouby) se ukládají do beden, ve kterých ve vhodnou dobu následuje proces stratifikace. Tím se rozumí, že štěpovanci jsou po určitou dobu vystaveni vyšším teplotám (okolo 30 °C), aby se začal vytvářet kalus – pletivo, jehož prostřednictvím obě části spolu srostou za zvýšených vlhkostních podmínek. Tvorba kalusu se musí kontrolovat. Později začínají rašit očka na roubech – to je signál pro snížení teploty prostředí. Jakmile se vytvoří kalus po celém obvodu štěpovaného místa, stratifikace je ukončena.
Naparafínované vrcholky roubovanců ve stratifikačních bednách:
Při stratifikaci tedy obě části srostou. Narostou při ní už i kořeny?
Mohou narůst, ale nemusí. Pokud ano, bývá to jen pár kořínků, které by rostlinu určitě nevyživily. Proto štěpovance čeká ještě jedno vegetační období, které tentokrát strá
Technologický postup: Z oleje a mouky připravíme světlou zásmažku. Do ní dáme již povolený špenát a mícháme, dokud se nerozpustí. Za stálého míchání špenát osolíme, přidáme nasekaný česnek a vlijeme rozklepnutá vejce. Nakonec špenát zjemníme smetanou nebo mlékem. Pokud máme špenát raději řidší, můžeme použít mléka či smetany více. Klasický dušený špenát podáváme s výpečky, moravským vrabcem nebo vepřovým na česneku. Záleží na chuti.
Technologický postup: Čerstvý špenát propláchneme a necháme okapat. Šalotky oloupeme a nasekáme nahrubo. Rozehřejeme si pánev. Dáme olivový olej, vsypeme šalotku a orestujeme ji dozlatova. Přidáme špenát a necháme ho na horké pánvi povadnout. Špenát osolíme, opepříme, případně ochutíme česnekem. Špenát již jen krátce orestujeme a je hotovo. Rychlý listový špenát podáváme k bramborům, knedlíku, kaši a k masu. Výborný je i k rybě.
Technologický postup: Čerstvý špenát propláchneme a necháme okapat. Šalotky oloupeme a nasekáme nahrubo. Rozehřejeme si pánev. Dáme olivový olej, vsypeme šalotku a orestujeme ji dozlatova. Přidáme špenát a necháme ho na horké pánvi povadnout. Špenát osolíme, opepříme, případně ochutíme česnekem (českého česneku stačí půl stroužku). Špenát již jen krátce orestujeme a je hotovo. Rychlý listový špenát podáváme k bramborům, knedlíku, kaši a k masu. Výborný je i k rybě.
Ingredience: 1 kg čerstvého listového špenátu, 100 g slaniny, máslo, 3 stroužky česneku, 50 g ořechů, 30 g rozinek, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Na pánvi orestujeme na kostičky slaninu, přidáme česnek nakrájený na plátky, který také orestujeme. Přihodíme rozinky a očištěný špenát, opepříme, opatrně dosolíme. Máme-li rádi křehký špenát, tak jej tepelně takřka neupravujeme; kdo chce špenát měkčí, tak obsah pánve párkrát prohodí, kdo rád špenát jako „šráky“, tak podusí krátce pod poklicí. Při podávání špenát posypeme drcenými ořechy.
Nejčastěji pěstovaný je u nás klasický špenát, který má kulaté hladké semeno. Ten má tu nevýhodu, že se musí vysévat velmi brzy na jaře či na podzim, protože za dlouhého dne vybíhá velmi rychle do květu. Jeho nevýhodou je tedy poměrně malá výtěžnost díky krátké době pěstování, protože rychle vykvétá. Odrůda Giant Noble je špenát naprosto stejné chuti jako špenát předešlý, má však oproti předešlému druhu veliké tučné listy tmavé barvy. Jeho výhodou je, že ještě na začátku června je krásný, vzrostlý, nevykvetlý a neustále narůstá, protože se mu průběžně utrhávají jen ty velké listy. Pěstování klasického špenátu je velmi jednoduché. Brzy na jaře se naseje semeno do řádků. Špenát brzy pokryje půdu mezi řádky, čímž se zamezí výskytu většího množství plevele. Špenát se sklízí spolu se salátem a ředkvičkami jako první zelenina.
Listový špenát je křehká zelenina a doba vaření rozhoduje o barvě, chuti i obsahu živin. Obecné doporučení:
Blanšírování: 10–20 sekund ve vroucí vodě, okamžitě zchladit v ledové vodě — listy zůstanou sytě zelené a křehké.
Rychlé vaření na pánvi: restovat 1–2 minuty na vyšší teplotě se stroužkem česneku nebo trochou oleje — ideální pro přílohy a těstoviny.
Dlouhé dušení: 3–5 minut při slabém ohni pro smetanové omáčky; pozor, při delším vaření ztrácí špenát barvu a živiny.
Praktické tipy
Zavlažování špenátu vodou během vaření neprovádějte — místo toho zkuste přidat trochu vývaru pro zvýraznění chuti. Sůl přidávejte až na konci, aby špenát nepustil nadměrně vodu.
Ingredience: 600 g listového špenátu, 200 g masitých rajčat, 2 menší stroužky česneku, 30 g piniových semínek, 2 lžíce olivového oleje, čerstvě nastrouhaný muškátový oříšek, černý pepř, sůl
Technologický postup: Špenát propereme a rozebereme. Silné stonky odstraníme. Necháme okapat. Rajčata nařízneme do kříže a spaříme vroucí vodou. Pak je oloupeme, vyndáme jadérka a dužinu nakrájíme na kostičky. Česnek oloupeme a jemně nasekáme. Piniová semínka opražíme na suché pánvi do zlatova. Špenát po částech svaříme ve vroucí osolené vodě, zchladíme ledovou vodou a necháme velmi dobře okapat. Ve velkém kastrolu rozpálíme olej a česnek v něm krátce osmahneme. Přidáme špenát a kostky rajčat, promícháme a prohřejeme. Ochutíme solí, pepřem a muškátem. Vmícháme piniová semínka a podáváme.
Během vánoc a adventu úplně postačí, když cukroví dáte do papírové krabice na dorty, kterou dáte do pevného igelitu a takto zabalené to dáte do stínu na balkon. Mírný mráz ani déšť tomu nevadí. Domů si vždy naberte jen tolik, kolik sníte za jeden den.
Pokud vám zbyde cukroví po vánocích, tak pro jeho uchování je nejlepší hluboké zmrazení ve vakuové misce. O velikonocích nebo na Valentina pak budete mile překvapeni jeho čerstvostí a skvělou chutí.
Šťávu ze zázvoru skladujte v chladničce maximálně týden. Neoloupaný zázvor se dá skladovat v chladničce 2−3 týdny. Jestliže chcete zázvor skladovat déle, můžeme/musíte ho zamrazit. V takovém případě zabalte zázvor do potravinové fólie, vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku, ze kterého vymačkejte všechen vzduch. Sáček se zázvorem uzavřete a dejte do mrazáku. Takto zabalený zázvor můžete skladovat až několik měsíců. Až ho vytáhnete zmrazený, zkuste ho nastrouhat na struhadle na sýry, je to velmi jednoduché.
Mražení nakrájeného zázvoru: Zázvor oloupejte a nakrájejte na malé kousky. Z nich vytvořte malé hromádky a ty rozložte na tác s pečicím papírem. Tác vložte do mrazáku a nechte ho tam tak dlouho, dokud všechen zázvor nezmrzne. Potom zázvor přendejte do vzduchotěsné krabičky nebo do sklenice s těsným víčkem. Nakonec nádobu se zázvorem dejte zpět do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží v mrazáku až šest měsíců.
Mražení nasekaného zázvoru: Zázvor se slupkou nasekejte na kousky, jaké budete v budoucnu potřebovat k vaření, tj. můžete mít větší kousky, ale i malé kousíčky zázvoru. Ty potom vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dejte do mrazáku.
Mražení zázvoru ve formě medailonků: Víte-li, že budete při vaření potřebovat zázvor ve formě medailonků, oloupejte ho, nakrájejte na medailonky a ty následně vložte do skleněné misky nebo do nějaké jiné nádoby, kterou můžete umístit do mrazáku. Nádobu se zázvorem dejte do mrazáku a nechte ji tam, dokud zázvor úplně nezmrzne (po hodině můžete medailonky obrátit). Poté kousky zázvoru vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dobře zavřete. Krabičku se zázvorem dejte zpátky do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží minimálně tři měsíce.
Nápady, moderní design a promyšlená řešení pro optimální komfort při obsluze charakterizují program domácích přístrojů Liebherr. K nim patří stolní a volně stojící chladničky, kombinace chladničky a mrazničky, stolní a volně stojící mrazničky, mrazicí truhlice, chladničky na nápoje a na udržování zásob, klimatizované a temperované chladničky na víno a chladničky a mrazničky pro profesionální použití.
Patentovaný systém Liebherr BioFresh nabízí ideální klima pro uskladnění vašich potravin tak, aby zůstaly déle čerstvé a přispívaly tak ke zdravému stravování.
Teplota je udržována těsně nad bodem mrazu, aby bylo jídlo uchráněno před mrazem. Také je zde ideální vlhkost. Ovoce, zelenina, maso, a ryby si udrží své vitamíny a minerály, delikátní chuť a atraktivní vzhled až třikrát déle než v běžné chladničce.
Ve vybraných lednicích s mrazáky Liebherr najdete zásuvky BioFresh neboli oddělené chladicí přihrádky s vysokou vlhkostí, které jsou vhodné k uchování zeleniny a ovoce. Prostor DrySafe poskytuje nízkou vlhkost vzduchu, je tak ideální pro ukládání masa, ryb a mléčných výrobků, které by měly být vždy vzduchotěsně zabaleny. Při nízké teplotě a vlhkosti vzduchu se totiž sníží činnost mikroorganismů, které napomáhají kažení potravin. Díky výše uvedenému jsou potraviny déle čerstvé. Také je zde vhodné skladovat ryby.
Tyto chladničky v podstatě podporují zdraví a wellness styl díky udržení životně důležitých minerálů a vitamínů v potravinách. Ty zůstávají až třikrát déle čerstvé než s tradičním chlazením – technologie BioFresh Liebherr zaručuje perfektní čerstvost u všech druhů potravin.
Nejprodávanějším typem je chladnička Liebherr CUef 2811. Jde o volně stojící kombinovanou chladničku značky Liebherr s mrazničkou, o celkovém objemu 263 litrů. Vybavena je jasným LED osvětlením chladicí části, nastavitelnými nožičkami, tlumeným zavíráním a tyčovým madlem. Nastavení teploty lze provést jednoduše pomocí otočného regulátoru. Jistě oceníte i moderní vzhled lednic, díky kterému se skvěle hodí téměř do jakékoliv kuchyně. Mraznička o objemu 53 l je vybavena systémem SmartFrost, který zabezpečuje rovnoměrné rozdělení teploty, menší tvorbu námrazy a působí pozitivně na spotřebu energie. Vyjímatelné skleněné mezipodlážky a průhledné šuplíky umožňují variabilní uspořádání vnitřního prostoru. Tak lze celý vnitřní prostor použít jako VarioSpace i pro extra velké mražené produkty. Systém FrostSafe nabízí dokola uzavřené šuplíky s průhledným čelem pro dokonalé a energeticky úsporné mrazení. Chladnička nabízí 4 police z tvrzeného skla a 2 přihrádky na ovoce a zeleninu vyznačující se snadnou údržbou. Využívat můžete také přihrádku na&