STÁLE ČERVENÉ OČI

Proč mi červenají listy na muškátech?

Červené listy pelargonie mohou naznačovat stres nebo být přirozenou vlastností některých odrůd. Červené listy mohou být známkou stresu z různých faktorů, jako jsou nízké teploty, nadměrné zalévání, nedostatek živin nebo nadměrné sluneční světlo. Některé odrůdy pelargonií však mají přirozeně červené nebo bronzově zbarvené listy.

Zde je podrobnější pohled na možné příčiny:

Červené listy související se stresem

Teplota:

Pelargonie preferují teploty mezi 15–24 °C. Vystavení extrémnímu horku nebo chladu může způsobit zčervenání listů.

Zalévání:

Přehnané zalévání i nedostatek živin mohou vést k červeným listům. Ujistěte se, že půda není trvale příliš mokrá ani příliš suchá.

Nedostatek živin:

Pelargonie potřebují specifické živiny a jejich nedostatek se může projevit červenými listy.

Sluneční světlo:

Pelargonie obecně preferují plné slunce, ale příliš mnoho přímého slunečního záření může způsobit zčervenání listů jako ochranné opatření proti poškození sluncem.

Nemoci:

Červené zbarvení listů může být také příznakem některých plísňových nebo virových onemocnění.

Přirozeně červené listy:

Některé odrůdy pelargonií mají přirozeně červené nebo bronzově zbarvené listy, což je normální vlastnost.

Řešení problémů

Zkontrolujte prostředí:

Ujistěte se, že rostlina dostává dostatečné množství slunce a že teplota je v ideálním rozmezí pro pelargonie.

Upravte zálivku:

Zkontrolujte vlhkost půdy a podle toho upravte zálivku.

Zvažte hnojení:

Pokud máte podezření na nedostatek živin, zvažte použití vyváženého hnojiva Kristalon pro muškáty nebo NPK.

Izolujte a ošetřete, pokud je rostlina nemocná:

Pokud máte podezření na nemoc, izolujte rostlinu a ošetřete ji vhodným fungicidem nebo jiným přípravkem.

Odstraňte postižené listy:

Pokud jsou červené listy způsobeny stresem, můžete je odstranit, abyste podpořili nový, zdravý růst..

Zdroj: článek Co s muškáty na jaře

Poradna

V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.

Zdroj: příběh Anturie pěstování

Pozemek

A co je potřeba vědět o pozemku, na němž bychom chtěli založit vinici?

Obecně lze říci, že réva se hodí do mírného a subtropického pásma. Více na sever je pro ni zima, v tropech nevyhovují dlouhé (půlroční) intervaly sucha a srážek. Také nadmořská výška je omezující faktor. Kvůli vhodným teplotním podmínkám v našich zeměpisných šířkách bychom měli vybrat pozemky do výšky 300 – 350 m nad mořem, pokud chceme dosáhnout přiměřené kvality sklizně. Určitě se dají najít vhodná místa pro pěstování révy i ve vyšší nadmořské výšce, je však nutno počítat s nižší dosažitelnou cukernatostí i s vyšším obsahem kyselin v hroznech.

Vinné révě se nejlépe daří na jižním svahu...

Určitě. Svahy orientované na jih jsou na naší polokouli těmi nejvýhřevnějšími polohami. Keře vysazené na západních svazích zůstávají dlouho orosené nebo mokré po srážkách, což vytváří vhodné podmínky pro rozvoj houbových chorob. Na východních svazích hrozí nebezpečí, že mladé letorosty budou poškozeny jarními mrazy, protože zde bývá velký rozdíl mezi denními a nočními teplotami. A svahy obrácené na sever bývají studené a pro pěstování révy se nehodí.

Stejně tak je potřebné uvědomit si rozdíly na jednotlivých částech svahu. Nahoře na kopci často povívá větřík, čímž se teploty snižují. Proto se na vrcholy svahů hodí odrůdy s kratší vegetační dobou. Dolní části svahu mívají hluboké, hlinitější půdy (vlivem dlouhodobé eroze), proto se hodí pro odrůdy s vysokou plodností, které mívají větší nároky na vodu. Někde se však na dolních svazích mohou občas vyskytovat přízemní mrazíky – tam je nutné vybírat odolnější odrůdy.

Která odrůda se osvědčila jako nejodolnější vůči mrazům?

Ryzlink rýnský.

Nejlepším místem na svahu je tedy jeho střední část...

Ano, zvláště pak, když je otočená k jihu. To jsou polohy ideální pro nejnáročnější odrůdy, jako je například Rulandské bílé, Rulandské šedé, Chardonnay, Tramín červený a další.

Říkáte, že hlinitější půdy se hodí pro vysoce plodné odrůdy. Jaké druhy půd vlastně révě vyhovují?

Z hlediska nároků na druhy a kvalitu půd je réva nenáročná; obecně je možné říci, že roste ve všech druzích půd s jedinou výjimkou – nedaří se jí v půdách přemokřených, které jsou studené a uhnívají v nich kořeny. Réva zkrátka nemá ráda „mokré nohy“. I když samozřejmě některé skupiny odrůd se trochu specializují na „své“ půdy. Jak jsem již uvedla, hlinitější půdy se hodí pro odrůdy, které přinášejí vysoké výnosy, ale zvláštní kvalita vín se od nich očekávat nedá.

Pro kvalitní odrůdy jsou nejvhodnější půdy kamenité nebo štěrkovité, které se během dne dobře prohřívají a ještě po západu slunce uvolňují nahromaděné tep

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - březen