Popínavé rostliny mají zcela nezastupitelné místo v každé správné zahradě. Dovedou dodat vaší zahradě jiný rozměr, umí ji doslova pozvednout. Popínavé rostliny jako jedny z mála dovedou využít i okolní stavby stvořené člověkem, dovedou zakrýt nevzhlednou zeď, starý, opršelý plot nebo stěnu sousedovy garáže. Pokud jim chybí nějaká opora, dovedou si ji s vaší malou pomocí vytvořit samy. Popínavé rostliny, ať již opadavé, či stálezelené, dokážou vytvořit optickou stěnu pro nevzhledná ošklivá zákoutí, zdůraznit architektonickou krásu vašeho domu a dodat mu romantický nádech. Popínavé rostliny se hodí i na místa, kde by asi běžná okrasná rostlina či dřevina s největší pravděpodobností jen obtížně prosperovaly. Popínavé rostliny šplhají vzhůru, některé rychle, jiné pomaleji. Táhnou se za světlem, za sluníčkem. Po dosažení určité výšky a ztráty opory pak padají v záplavě syté zeleně nebo vodopádu barevných květů – podle přání majitele zahrady či jeho zahradníka. Mnoho popínavých rostlin se používá také jako půdopokryvná rostlina.
Popínavé jahody
Popínavé jahody v pravém smyslu slova neexistují, jedná se o vybrané druhy jahod, které mají bohaté výhony, jež je nutno vyvazovat k opoře. Samotné jahody nemají žádný druh úponů, jimiž by se mohly k opoře samy pnout (jedná se spíše o převislé). Aby jahody dobře plodily, je třeba velmi dobrá zálivka a hnojení, z chudé půdy vám jahody nevyrostou, i když budete mít zvolenou správnou odrůdu. Při nákupu „popínavých“ jahod dejte pozor, co vlastně kupujete.
Mara de bois
Má latinský název Mara de bois, je to stáleplodící odrůda francouzského původu, kříženec druhů Gento x Ostara x Red gauntlet x Korona. Plody jsou střední, mají kulovitý tvar a středně červenou barvu. Kalich se dobře odděluje, chuť je středně sladká. Sklizeň z 10 m2 činí obvykle 14 až 20 kg. Odnožovací schopnost je střední. Nejdříve dává menší plody, později jsou již velké a ze sortimentu převislých odrůd je nejlepší. Na bílou skvrnitost listů (houbová choroba) je středně náchylná. Lze ji použít k pěstování na balkónech a na malých prostorách – bohatě plodí. Mladé rostlinky jsou schopné plodit na dlouhých šlahounech, které visí ze závěsného květináče. Pěstovat je lze běžně na záhonech, v závěsných květináčích nebo v květináčích uložených na zemi, což je nejlepší.
Super star
Má latinský název Super star a jde o stáleplodící (převislou) odrůdu německého původu. Plody jsou střední, mají pravidelný kulovitý tvar, středně červené barvy. Kalich se obtížněji odděluje, chuť je sladká, středně aromatická. Sklizeň z 10 m2 je 12 až 14 kg. Odnožovací schopnost je střední. Vůči bílé skvrnitosti listů (houbová choroba) je velmi odolná, díky zdravým listům bujně roste. Mladé rostlinky jsou schopny plodit na dlouhých šlahounech, které visí ze závěsného květináče. Pěstovat ji lze běžně na záhonech, v závěsných květináčích nebo v květináčích uložených na zemi, což je nejlepší.
Ve svém příspěvku JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.
Ingredience na těsto: 3 vejce, 90 g moučkového cukru, trocha citronové kůry, špetka soli do sněhu, 90 g polohrubé mouky, 1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
Ingredience na pudink: 700 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 40 g cukru, 80 g másla
Ingredience na želé: 2 ks jahodové želé od Dr. Oetkera, 70 g cukru, 1 l vody
Dále: 500 g čerstvých jahod na dozdobení na talíři, šlehačku, jahodový topping, lístky máty
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou do bělavé pěny, taktéž ušleháme s malou špetkou soli pevný sníh a mouku prosejeme s práškem do pečiva. Pak do žloutkové směsi přidáme asi polovinu mouky a trochu sněhu, už lehčeji promícháme a zase přidáme druhou polovinu mouky s trochou sněhu, opatrně promícháme a nakonec jen velmi lehce vmícháme zbytek sněhu. Na pečení si předem připravíme hluboký plech s okraji, ten vyložíme pečicím papírem (aby nám na plechu lépe držel, tak plech můžeme mírně navlhčit). Pokud nepoužijeme papír, tak musíme vymazat tukem a vysypat hrubou moukou. Stačí do poloviny, jelikož piškot bude nízký. Na plech rozetřeme těsto, vložíme do vyhřáté trouby a upečeme. Po upečení i s papírem vyndáme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím uvaříme hustější pudink (osladíme ho dle vlastní chuti). Po uvaření odstavíme, občas promícháme a ještě do horkého vmícháme na menší kousky nakrájené máslo, až se hmota spojí. Místo části cukru můžeme přidat při vaření vanilkový cukr, rovněž lze místo cukru použít nějaké náhradní sladidlo. Z piškotového plátu odstraníme papír na pečení, plát vložíme zpět na plech a zalijeme ještě teplým pudinkem. Ten dobře rozetřeme až k okrajům, aby nikde nebyly mezery. Už nyní se mohou na pudink poklást jahody a mírně do pudinku zatlačit. Necháme v chladničce vychladit a pak zalijeme už mírně houstnoucí jahodovou želatinou připravenou dle návodu na sáčku – v 1 litru horké vody, ale pod bodem varu, rozpustíme 2 sáčky želatiny a cukr. Místo cukru můžeme opět použít nějaké náhradní sladidlo. Necháme v chladničce důkladně ztuhnout, krájíme na kousky a na talíři dozdobíme dle své fantazie šlehačkou, toppingem a mátou.
Jahodový koláč s tvarohem a pudinkem
Ingredience na těsto: 300 g polohrubé mouky, 100 g cukru moučka, 100 g másla nebo Hery, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 dl mléka dle potřeby
Ingredience na náplň: 1/2 kg tvarohu, 2 dl mléka, 1 vanilkový cukr, 200 g cukru, 2 vanilkové pudinky (jsou vhodné i ovocné), 2 vejce
Jahody lze pěstovat ze semen nebo vysazovat přímo sazenice. Asi největší výhodou pěstování jahodníků ze semen je to, že semena a samotné rostliny jsou vždy zdravé, nezavlečou vám na zahrádku žádnou chorobu, jak by se to mohlo stát u sazenic. Výsadbu jahod je třeba provést včas, ať už jde o převislé jahody, popínavé jahody, nebo klasické jahody. Ideální dobou pro vysazení jahod je jak podzim, tak i období na jaře. U jahodníků je velmi důležité, aby pořádně zakořenily. Jestliže se tak nestane, pak je rostlina předurčena k zániku.
Nejlepší doba pro výsadbu a přesazování převislých jahod je časné jaro. Ale platí, že rostliny v kontejnerech je možné vysazovat celoročně. Pro sadbu používejte vždy dostatečně velké nádoby. Čím větší objem zeminy bude v nádobě k dispozici, tím lépe budou jahodníky růst. Nezapomeňte na to, aby byly v nádobě dostatečně velké otvory pro odtok přebytečné vody a na dně asi 5 cm silná drenážní vrstva (například hrubý štěrk). Na tuto drenážní vrstvu položte netkanou textilii (běžně používanou například při pěstování zeleniny), aby se zemina nemohla smísit s drenážní vrstvou. Jako zeminu k sázení použijte nejlépe hotový substrát, který je k dostání v každém zahradnictví nebo větším supermarketu. Jahody vysazujte do truhlíků či velkých květináčů asi 30 cm od sebe.
Převislé jahody pěstované v květináčích či truhlících vyžadují mírné zastínění, aby nedošlo k přehřátí kořenového systému. Důležité je také pravidelnější přihnojování během vegetace a pravidelná zálivka. Plody nenechávejte přezrát, vypadají na rostlině sice hezky, ale postupně ztrácejí chuť.
Při pěstování převislých jahodníků v květináči dbejte na to, aby byla půda vždy rovnoměrně vlhká, jinak rostliny reagují přerušením růstu. Proto, a to zejména po výsadbě a až do okamžiku, kdy jahodník začne růst, soustavně zajišťujte mírnou vlhkost půdy. Nikdy však nezalévejte listy, plody a srdíčko rostliny, předejdete tak tvorbě plísňových infekcí a hnilobě.
Sklizeň plodů bude možná od května do prvních mrazů. Pro požadovaný růst jahodníku je nutné první květy odstranit. Tento krok bude rostlinu stimulovat k nárůstu šlahounů, na nichž se postupně po jednotlivých patrech bude vytvářet velké množství plodů. Na rostlině ale ponechte maximálně 3–4 silné šlahouny. Později přirůstající šlahouny odstraňte, jahody tak budou větší, chutnější a rostlina začne dříve plodit na vzdálenějších patrech. Při dobré péči mohou mít šlahouny až 5 pater a dosahovat délky více než 150 cm. Ale doporučuje se na každém šlahounu ponechat pouze tři patra.
Ve svém příspěvku PŘEVISLÉ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Auerová.
Mám převislý jahodník v truhlíku, stále ještě plodí. Jak ho mám uchovat přes zimu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Smola.
Dobrý den. Mám každý rok převislé jahody v truhlících na oknech a tam se jim velice daří.V každém 4 rostliny. Následně nechám růst pouze jeden šlahoun z každé a na něm jenom první odnož a pod ní odstřihnu.V polovině září truhlíky opatrně vyklopím na záhon a protože je to jeden celek,nožem rozkrájím na jednotlivé rostliny,/moc se s tím nemažu / a zasadím klasicky do záhonu.Odnože nestříhám ale sázím poblíž mateř.rostliny a upevním kovovou spojkou do hlíny.Zaliji a průběžně chodím odstraňovat nové květy aby se jahody nevysilovaly a získaly sílu na zimu.Takto stráví zimní období a koncem dubna je vyryji a s novým substrátem vrátím do truhlíků.Mateřské rostliny používám dva až tři roky.Funguje to,žádné nezmrzly a odnože už dostali známí i sousedé .
Starost o přezimování jahod začíná v podstatě už po jejich sklizni. Správné zazimování jahodníku je důležité nejen pro jeho samotné přežití do další sezony, ale i pro případnou eliminaci nejrůznějších chorob a škůdců. Nejčastěji dochází k poškození jahodníku vymrznutím, když v hloubce kořenového systému teplota klesne pod -15 stupňů Celsia. Pokud je kořenový systém bohatý a zdravý a teplota neklesne pod zmiňovaných -15 °C, jahodník je schopen zimu přečkat bez úhony. Dost důležitým opatřením před zimou je zamezení výskytu chorob a škůdců odstraněním listů asi pět centimetrů nad srdíčkem. Napadené a staré listy je nutné obrat a zlikvidovat.
Jak ošetřit jahody na podzim?
Přezimování převislých jahodníků je problematické, a pokud nemáte k dispozici nic jiného než balkon a nemůžete je zapustit do záhonu, většinou se s nimi musíte rozloučit. Tyto jahodníky je totiž nutné na zimu zasadit do záhonu. Před zazimováním je zapotřebí zakrátit výhony. Dokud není mráz, jahody občas mírně zalévejte, aby zemina zcela nevyschla. Velkým nepřítelem této skupiny rostlin je totiž sucho. A také v zimě, je-li tomu půda přístupná, musíme zalévat. Nejlépe ještě před zimou, nebo už v době, když noční teploty klesají pod bod mrazu, proveďte jednu pořádnou zálivku. V mnoha případech škody během zimy obvykle nezpůsobí mráz, ale chybějící vlhkost. Mráz totiž odnímá půdě vodu. Rovněž neškodí zakrýt jahodníky přes zimu chvojím. Na jaře jahody přesaďte do nové zeminy. Jakmile je přenesete z místnosti pro přezimování ven, silně je seřízněte do požadovaného tvaru.
Proč jsem začal pěstovat medvědí česnek v truhlíku
První impuls byl jednoduchý: nechtěl jsem být závislý na krátké sezóně a náhodném sběru. Navíc ve městě není sběr vždy jednoduchý a ceny v obchodech bývají vysoké. Balkon jsem měl, chuť experimentovat taky. Otázka zněla: dokáže lesní rostlina dlouhodobě fungovat v nádobě?
První rok byl spíš pokus než plán. Druhý rok už cílený experiment. Třetí rok potvrzení, že některé postupy fungují dlouhodobě a jiné ne.
Výhody oproti sběru
Okamžitá dostupnost – vyjdu na balkon a sklízím.
Kontrola nad čistotou prostředí.
Možnost regulovat sklizeň a nevytrhat vše najednou.
Postupné množení cibulek v nádobě.
Nevýhody a limity nádoby
Omezený prostor pro kořeny.
Riziko přemokření.
Rychlejší vyčerpání substrátu.
Závislost na pravidelné zálivce.
Pro koho to není vhodné
Pokud máte pouze jižní rozpálený balkon bez možnosti stínu a nemůžete zalévat alespoň obden v teplých dnech, úspěch je nejistý. Stejně tak pokud nemáte možnost zimního chladu (například vytápěná lodžie), rostlina se nevyvine správně.
Existují ale situace, kdy pěstování v truhlíku dlouhodobě nedává smysl. Pokud máte pouze jižní balkon bez možnosti stínění a teplota substrátu běžně přesahuje 35 °C, cibulky budou trvale ve stresu. Stejně tak pokud nemáte možnost ponechat truhlík venku přes zimu, rostlina nenastartuje plnohodnotný jarní růst. Medvědí česnek není celoroční bylinka – kdo očekává nepřetržitou sklizeň, bude zklamán.
Kdy to rovnou vzdát
Pokud chcete celoroční zelenou bylinu do kuchyně, medvědí česnek není vhodný kandidát. Má jasnou sezónu a v létě zatahuje.
Stáleplodící maliník plodí na jednoletých výhonech. Rozkvétá na vrcholových částech dřevnatícího letošního výhonu v srpnu a plody dozrávají od poloviny srpna až do prvních mrazíků. Tyto odrůdy jsou vhodné do každé zahradní půdy. Tento druh hnojíme kompostem či odleželým hnojem. Tato odrůda je plně mrazuvzdorná. Plody jsou velké, červené, s navinulou chutí a velice příjemnou vůní. Sklizňové období končí v polovině října. Ideální je rostlinu sázet na slunečné stanoviště, je vhodná doplňková závlaha v letních měsících. Pro kvalitní sklizeň se doporučuje pěstování pouze jednoletých výhonů, které je nutné po odplození odstranit. Seřezáním maliníku předejdete napadení houbovými chorobami.
Ve svém příspěvku PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michala.
Já převislé jahody přezimovávám v suterénu s okny. Je tam přes zimu kolem deseti stupňů. Jednou za měsíc to trochu zaleju. Jahody jsou pak zjara pěkně silné a brzy plodí. Na začátku vegetace provedu postřik přípravkem Mospilan 20 SP a začnu pomalu přihnojovat tekutým Cereritem.
Verbena, někdy také nazývána sporýš, je také velmi oblíbenou balkonovou květinou, a to především ve svém převislém vydání. Vzpřímené verbeny se hodí do květináčů i záhonů. Ani tyto balkonové květiny nejsou ochuzeny na barevné škále, bývají bílé, oranžové, růžové, červené, žluté, fialové i několikabarevné. Květ verbeny se skládá z několika drobnějších kvítků.
Jak verbenu pěstovat
Verbena má sice ráda slunce a teplo, ale můžete ji pěstovat i v polostínu. Abyste docílili nových a nových květů a tím i neustálého květenství, je potřeba, abyste alespoň jednou týdně zbavili rostlinu starých květů zaštípnutím. Verbeny jsou vhodné pro záhony i truhlíky, vyrůstají do výšky 15 až 30 cm a šířky 30 až 60 cm. Do jednoho truhlíku o délce 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlinek, abyste docílili očekávaného výsledku. Verbeny můžete kombinovat společně s jinými druhy rostlin, jen je potřeba volit takové rostliny, které mají rády hodně vláhy a hnojiva.
Substrát pro verbeny by měl být dobře propustný, plný výživy, ale zároveň by měl mít schopnost dobře si svou vláhu zadržet. Samozavlažovací truhlíky budou mít pro vás a rostliny i v tomto případě velký přínos, vy nebudete muset zalévat každý den a verbeny budou mít dostatek vláhy.
Chcete-li si verbeny vypěstovat ze semen, máte-li kde, není to problém. Je potřeba, aby místo, na které je chcete vysévat, mělo alespoň 10 °C, zároveň musí mít dostatek světla, ale ne na přímém slunci. Semena vysévejte v březnu ve vzdálenosti 2,5 cm, do hloubky 1 cm. Zeminu po celou dobu nesmíte nechat vyschnout. K vysévání můžete použít také semenáče, což jsou nádoby určené přímo k předpěstování rostlin. Do truhlíku je možné verbeny přesazovat jakmile se objeví první pravé lístky. Na balkon lze truhlíky umístit až „po zmrzlých“, protože teploty nesmějí klesat pod bod mrazu.
Zálivka a hnojení
Jak jsem již uvedla, verbeny mají rády vlhkou půdu, proto je potřeba pravidelná zálivka. V teplých letních dnech i každodenní, pokud tedy nevyužijete doporučené samozavlažovací truhlíky. Ani hnojivem nemůžete u verben šetřit, doporučená dávka je jedenkrát týdně. Používejte hnojivo pro balkonové květiny.
Přezimování
Chcete-li si rostliny uchovat na další rok, je potřeba je včas přemístit, aby nebyly poškozeny mrazem. Místnost by měla být dobře prosvětlená a teplota by se měla pohybovat mezi 8 až 10 °C, ideálním místem jsou zimní zahrady, zádveří či dobře prosvětlené a nevytápěné chodby. Výhonky rostliny seřízněte na délku asi 15 cm, aby se vám s verbenou lépe manipulovalo a zbytečně jste ji nepoškodili. Otrhejte všechny uvadající lístky. Během zimy rostliny průběžně zalévejte, aby úplně nevyschl
Ve svém příspěvku PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,mám dotaz jak stříhat převislé jahody mám na mysli šlahouny,minulý rok na jahodách bylo spoustu šlahounů a nevím zda je vystříhávat nebo zkracovat,byly až l1m dlouhé,děkuji za odpověd,Marie
Zralé jahody nejprve dobře omyjte a nechte oschnout. Potom odstraňte stopky s lístky a jahody nasypte do studeného, velmi lehce vymaštěného hrnce. Přidejte trošku vody a za stálého míchání prudce vařte do té doby, než se částečně voda odpaří. Potom přisypte po částech cukr smíchaný s Pektogelem, ale dávejte pozor, aby se jahody nepřestaly vařit. Povařte ještě cca 5 minut. Horký jahodový džem přelijte do čistých, nahřátých skleniček, zavíčkujte je a obraťte dnem vzhůru. Jahodový džem nechte takto vychladnout.
Ve svém příspěvku POSTŘIKY NA HOUBOVÉ CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Róbert.
Jahody jsou celý den na sluníčku, ve větších truhlících , jsou hnojené kristalonem jahoda i hoštické hnojivo na jahody cca po týdnu, zavlažované jak ze shora tak zespoda. Listy při výskytu hniloby hned odstraňuji. Může někdo poradit.Děkuji
Na zahradě můžeme mít nejrůznější druhy jezírek (výjimkou nejsou ani jejich kombinace, například může být koupací jezírko spojené s okrasným či chovným atd.)
a) Koupací jezírka
Tato jezírka jsou přírodní (a výrazně hezčí) variantou bazénů. Výhodou tohoto typu jezírka je, že nejen ovlivňuje a zvlhčuje vzduch v zahradě, ale hlavně není pro jeho provoz potřebná žádná chemie. Navíc na rozdíl od bazénů, které jsou určeny jen ke koupání, tyto jezírka mají i relaxační účinek a estetickou funkci. Koupací jezírka by měla mít plochu nejméně 30 m2 (místy by měla být hloubka minimálně 1,2 m). Tato jezírka by neměla být nijak chemicky čištěna (voda v bazénu je tedy čistější, ale voda v koupacím jezírku zas pomáhá tělu zvýšit jeho obranyschopnost). I voda v jezírku je ale čistá, jen ne chemicky. K čištění mohou být použití filtry, čerpadla. Velký vliv na čistotu této vodní plochy mají také rostliny, ale ty nedokážou vše, a tak jim právě pomáhají již zmíněná čerpadla a filtry. Nevýhodou koupacího jezírka opět na rozdíl od bazénu je, že péče o něj vyžaduje specifické znalosti, navíc by se v něm neměli koupat lidé namazaní opalovacími krémy (nebo ošetřeni jinými kosmetickými přípravky), došlo by tak ke znečištění vody.
b) Jezírka určená k chovu ryb
Při stavbě tohoto specifického jezírka je důležité si hned na začátku promyslet, kolik a jaké ryby budeme v rybníčku chovat. To se totiž odráží na typu, hloubce a velikosti jezírka. Hloubka jezírka musí mít minimálně 1,2 m (nejvhodnější je hloubka 1,8 m). Tato hloubka by měla rybám zajistit, že teplota v jezírku přes zimu bude alespoň 4 °C, a tím jim zajistí šanci k přežití. Nevýhodou tohoto jezírka je, že ryby způsobují, že v jezírku je více živin, a tím pádem musí být lepší filtrace jezírka. Kvůli rybám je potřeba hodně řešit umístění fontán, vodopádů a dalších vodních her, aby ryby nijak neomezovaly a nedej bože jim nějak neublížily. Správně zvolit se musí i jezerní rostlinky.
c) KOI jezírka
Jedná se o jeden z velmi oblíbených typů jezírek určených k chovu ryb. Koi kapříci jsou původem z Japonska a dožívají se dokonce až 30 let věku (výjimkou není ale ani vyšší věk). Průměrná délka této ryby je kolem 30 – 70 cm. Pro KOI kapry je potřeba jezírka s rozlohou minimálně kolem 15 – 20 m2 s proměnlivou hloubkou (ta by měla místy být až 2 m). Na krajích jezírka se doporučuje menší hloubka třeba kolem 80 cm. U těchto jezírek mohou být zasázeny rostlinky, ale KOI kapři k nim nesmí mít přístup, protože jinak by je ničily a rozrývaly kvůli nim i dno. Filtrace u tohoto typu jezírka by měla mít mechanický předfiltr (odlučuje nečistoty z vody, zachycuje výka
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Vrana.
Dobrý den.
Moje žena mnoho let úspěšně pěstuje na balkoně převislé muškáty. Vždy je naš balkón nejhezčí široko-daleko. Velmi ji ale trápí, že někdy přijde vítr s přívalovým deštěm či kroupami a její chloubu zničí. Chci se pokusit nějak její muškáty ochránit. Viděli jsme kdysi v Rakousku, že tam používají nad muškáty jakousi ochrannou stříšku, u nás jsem nic takového neviděl. Poraďte prosím, jak na to.
Děkuji a pozdravuji
Ivan Vrana vrana@pef.czu.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ochranná stříška nad muškáty je nesmysl. Bude akorát stínit a bránit desťové zálivce, která muškátům prospívá. Dešťové smrště, které muškáty ničí obvykle zasáhnou ze strany a tomu žádná stříška nezabrání. Když muškáty občas zalijete zředěným výluhem ze slepičinců, tak zesílí a lépe pak odolají podobným rozmarům počasí.
Ano, medvědí česnek může růst i na slunném balkoně, ale pouze pokud mu zajistíte stínění a stabilní vlhkost substrátu. Přímé polední slunce je rizikové.
Ve svém testu jsem krátce vystavil část truhlíku přímému odpolednímu slunci a špičky listů začaly během dvou dnů zasychat. Medvědí česnek je lesní rostlina, která přirozeně roste v polostínu. Pokud máte jižní balkon, doporučuji umístění ke zdi, použití stínicí textilie nebo vyšší okolní vegetaci. Bez těchto opatření dochází k přehřívání substrátu a stresu cibulek.
Jak hluboko sázet cibulky medvědího česneku do truhlíku?
Cibulky medvědího česneku sázejte přibližně 5 cm hluboko do dobře propustného substrátu. Příliš mělká výsadba vede k nestabilnímu zakořenění.
V mém experimentu mělká výsadba (cca 2–3 cm) způsobila slabší zakořenění a nižší vitalitu ve druhém roce. Optimální hloubka 5 cm umožní stabilní růst a lepší ochranu před vysycháním. Důležité je také dodržet rozestupy 4–5 cm mezi cibulkami, aby nedocházelo ke konkurenci o prostor a živiny.
Kolik vody potřebuje medvědí česnek v nádobě?
Medvědí česnek potřebuje trvale vlhký, ale ne přemokřený substrát. U běžného truhlíku 40 × 20 cm to znamená přibližně 1–2,5 litru vody týdně podle teploty.
Největší chybou je automatické zalévání bez kontroly. V mém tříletém testu vedla nadměrná zálivka k plísni a úhynu části cibulek. Vlhkoměr nebo kontrola prstem je spolehlivější než pevný harmonogram. Substrát má být vlhký na dotek, nikoli mazlavý nebo těžký.
Přezimuje medvědí česnek v truhlíku venku?
Ano, medvědí česnek musí projít zimním chladem, aby na jaře správně vyrašil. Přezimování venku je přirozené a žádoucí.
Jednu sezónu jsem truhlík přenesl do nevytápěné chodby z obavy před mrazem a jarní růst byl opožděný o téměř tři týdny. Krátkodobý mráz cibulkám nevadí, pokud není substrát přemokřený. Důležité je zajistit odtok vody a zabránit dlouhodobému zamrznutí v podmáčené půdě.
Proč medvědí česnek druhý rok roste slabě?
Slabý druhý rok bývá důsledkem příliš intenzivní sklizně nebo špatné struktury substrátu. Cibulky potřebují energii z listů pro další sezónu.
V prvním roce jsem sklidil téměř všechny listy a druhý rok byl růst slabší. Nechte alespoň polovinu listů na každé cibulce a udržujte substrát vzdušný. Přemokření nebo úplné vyschnutí během léta může cibulky oslabit natolik, že další sezóna bude výrazně slabší.
Dalším faktorem může být přehoustnutí cibulek. Ve třetím roce testu bylo patrné, že pokud jsem část trsů nerozdělil, začaly si konkurovat o prostor a živiny. Půda byla fyzicky zaplněná kořeny a růst stagnoval. Řešením bylo rozdělení trsů a částečná o
V naší poradně s názvem ŽÁDOST O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Rebhánová.
Dobrý den mám dotaz slyšela jsem že už teď můžu dát na balkon truhlíky s rostlinou million bells tak se ptám jestli je to pravda. děkuji za odpověď Lenka Rebhánová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Million bells již můžete mít venku, přežije i nízké mrazy kolem -2°C, ale nečekejte žádné přírůstky. Rostlina potřebuje hlavně slunce. Větší úspěch budete mít ve skleníku s vystavením na stanoviště až po zmrzlých. Když budete pěstovat ve skleníku, hnojte hnojivem s převahou dusíku.
Že nemáte zahradu? Nevadí, budku nebo krmítko si můžete pořídit i na malinký balkon nebo je pověsit za okno. Doby, kdy si lidé vyráběli krmítka či budky výhradně podomácku, jsou pryč. Dnes se jim věnují nejen truhláři se svými originály, ale také hobby markety s masovou výrobou. Výběr v materiálech i tvarech je velice pestrý. Krmítka však bývají výhradně určená k tomu, abychom ptáčkům hlavně v zimě „přilepšili“ zrním či semínky, případně i kouskem jablka či lojem a podobně. Je vhodné, aby byla vybavena odtokovým kanálkem, aby se v nich nedržela voda nebo tající sníh.
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinek Jiri.
Dobry den vyskytl se mi takovy problem - od znameho jsem dostal v loni hroznove vino v kvetinaci .Kvetinac byl maly vino nic moc velkeho vzrustu.Na podzim jsem cele vino presadil do velkeho kvetinace dal na balkon a udelal k nemu mensi drevenou konstrukci.Na jare se vino docela krasne zazalenalo ale vyskytl se onen zmineny problem na cele sazenici ( listy i stonek ) se objevilo neco co vypada jako kdyby to nekdo posypal cukrem crystal - nevim co to je a jestli s tim mam neco delat - na listech je to ze spoda - poradi mi nekdo prosim i s dalsi veci - docetl jsem se ze se ma vino zastipovat jako u rajcat - jsem zrejme zahradnik praclovek - nevim o cem je rec. Predem vsem dekuji za rady.
Jelinek Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilém.
Zdravím před 2 Romana jsem byl na sběru vína ve Francii u Bordeaux a super zážitek a nové zkušenosti. S tím že o víno je se potřeba starat celý rok, od vyvazování zastřihávání až po sběr a zpracování je to náročná práce. Víno i rád piju a ve Francii je nekonečný výběr dala se tam sehnat i láhev za 2eura ale taky třeba za 20euro. A občas si i objednávám nějaka francouzské víno tady https://www.vinigrandi.cz/ mají tam výběr zahraničních vín a dost i z Francie.
Pokud maliny neplodí, může to být způsobeno špatným řezem. Některé maliny plodí na loňských výhonech, jiná odrůda na letošních letorostech. Účelem řezu je podpořit vývin nových letorostů, které dávají základ nové úrodě, odstranit odplozené výhony a prosvětlit keře. Na jeden metr porostu se doporučuje ponechat 8 až 10 dobře vyvinutých výhonů.
Odrůdy malin, které se sklízí v průběhu července, se řežou na podzim, pozdní odrůdy se sklizní v srpnu a začátkem září se seřezávají až na jaře. Ty totiž plodí na výhonech, které vyrostou během sezony. Pěstování remontantních malin je náročnější v tom, že odplozené výhony se musejí vystříhat a nové upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily. Během vegetace je nutné odstraňovat všechny výhony, které nebudou potřeba k dalšímu pěstování (slabé, přebytečné, suché). Ponechává se jen 6 až 8 letorostů nahrazujících odplozené dřevo. V předjaří se dokončí řez, jímž se odstraní přebytečné výhony (během vegetace ponechané ve větším počtu), a zbývajícím výhonkům se pouze zakrátí vrcholky.
Maliny plodí na jednoletém či dvouletém dřevě, podle toho se odrůdy rozlišují na jednoplodící a stáleplodící, známé i pod pojmem remontantní. Na jednoplodícím maliníku dozrávají plody zpravidla od července, a to na loňských výhonech. První maliny remontantních odrůd lze sklízet od poloviny července, ale hlavní úroda bývá až na podzim, kdy dozrávají plody na nových výhonech. Takže dvě sklizně v jednom roce.
Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.
Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.
Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.
Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.
Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.
Ve svém příspěvku ZALÉVÁNÍ BRAMBOŘÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Ahoj, nejspíš se mi podařilo brambořík ulít, půda je vlhká, listy žloutnou, dá se ještě nějak zachránit? nejsem asi moc velký pěstitel květin, ale ráda bych mu pomohla, prosím o radu Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Také pěstuji brambořík poprve, dostala jsem ho na jaře. Po odkvětu jsem přesadila do většího květináče a dala na balkon na plné slunce. Zalévala jsem do korýtka (pod ruhlík) a dávala tam dost hodně vody. On si sám zal co chtěl a najednou mi narostla hlava listů jako hlávka zelí. Přihnojovala jsem na pokojové květiny hnojivem lx za týden a najednou jsem měla plno květů i třicet najednou a stále rostla poupata. Nemohla jsem se na tu krásu a zázrak vynadívat. Teď jsem ho přemístila domů ale nelíbí se mu to a já nevím co s tím. Snad tu najdu nějakou radu, jak ho přezimovat. Vlasta
Poměrně velké množství odrůd malin se dělí na jednoplodící – letní – maliníky, které se využívají především v komerčním pěstování, a na stáleplodící – podzimní – maliníky.
Schönemann je asi nejčastěji zastoupená odrůda v komerční produkci malin v Německu. Keře mají mnoho pevných, tmavočervených a poměrně velkých plodů s jemně nakyslou chutí a typickou vůní.
Rumiloba pochází z Německa. Plody jsou velké, sladce nakyslé, středně červené s příjemným aroma.
Zeva 2 jsou odrůdy vyšlechtěné ve Švýcarsku. Mají velmi aromatické, jasně červené, středně velké a pevné plody. Velmi dobře se transportují a hodí se k zmrazování.
Glen moy je raná odrůda ze Skotska. Plody má středně velké, pevné a tmavě červené. Chutná mírně nakysle, vůně není příliš intenzivní.
Glem prosen byla vyšlechtěna ve Skotsku. Středně červené třpytivé plody střední velikosti mají mírně nakyslou chuť a nejsou výrazně aromatické. Sklízí se na podzim.
Autumn Bliss – Blissy pochází z Velké Británie. Plody zrají od začátku srpna do prvních mrazíků. Jsou středně velké, matné, tmavočervené, chutnají velmi mírně nakysle a aroma je nevýrazné. Jsou to ideální maliny pro další zpracování.
Meeker je odrůda kultivovaná v USA. Má velmi aromatické, středně velké pevné plody s jasně středně červenou barvou, které se vyznačují delší trvanlivostí než ostatní odrůdy.
Tulameen má původ v Kanadě. Je to nová odrůda s velkými, zářivě světle červenými pevnými plody. Jejich chuť je jemně nakyslá, aroma je příjemné a typicky malinové.
Odrůdy malin nejvíce pěstované v České republice:
Esena Poslada je vyšlechtěná odrůda s velkými chutnými plody, které mají typickou malinovou vůni a v plné zralosti růžovou barvu. Pěstuje se hlavně v evropských zahradách.
Balabery jsou středně velké maliny s purpurovou barvou, typickou chutí i vůní. Tato odrůda je velmi rozšířená na zahradách po celé Evropě.
Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.
U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.
Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.
Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.