STAVBY V OCHRANNEM PASMU VYSOKEHO NAPETI

Co lze a nelze stavět v ochranném pásmu

Jedna z nejčastějších praktických otázek zní: co se vlastně smí a nesmí stavět v ochranném pásmu. Odpověď není univerzální a vždy závisí na typu sítě, ale existují jasná pravidla, která se v praxi opakují.

Bez souhlasu provozovatele sítě zpravidla nelze v ochranném pásmu:

• stavět rodinný dům, garáž ani hospodářskou stavbu,
• zakládat pevné betonové základy,
• provádět hluboké výkopy,
• vysazovat stromy s hlubokým kořenovým systémem.

Podmíněně lze (po dohodě nebo s písemným souhlasem):

• oplocení (nejčastěji drátěné nebo lehké ploty),
• pergoly bez pevných základů,
• zpevněné plochy ze zámkové dlažby,
• dočasné stavby.

V praxi platí jednoduché pravidlo: čím rizikovější síť, tím přísnější omezení. Zatímco u vodovodu nebo telekomunikací lze výjimky získat relativně snadno, u plynu, VN a VVN je povolování výrazně složitější.

Každá stavba v ochranném pásmu by měla být konzultována předem. Dodatečné povolování je složité a často neúspěšné.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Příběh

Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.

Zdroj: příběh Ochranné pásmo podzemního vedení

FAQ – Často kladené otázky

Co je ochranné pásmo a kdy vzniká?

Ochranné pásmo vzniká automaticky ze zákona kolem vedení, zařízení nebo stavby technické infrastruktury.

Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nemovitostí nebo v územním plánu. Ochranné pásmo platí vždy a omezuje stavební činnost, terénní úpravy i výsadbu podle typu sítě.

Mohu stavět v ochranném pásmu, když získám souhlas?

V některých případech ano, ale nikdy automaticky.

U vodovodu, kanalizace nebo telekomunikací lze někdy získat písemný souhlas provozovatele. U plynu, VN, VVN a trafostanic je povolení výjimečné a často zcela nemožné.

Jak daleko se může stavět od trafostanice?

Minimální ochranné pásmo trafostanice jsou 2 metry od obvodové stěny objektu.

V tomto prostoru nelze bez souhlasu umisťovat stavby, ploty ani skladovat materiál. Někteří provozovatelé mohou požadovat i větší odstup.

Jaké je ochranné pásmo vedení VN 22 kV?

U nadzemního vedení VN 22 kV je ochranné pásmo 7 metrů od osy krajního vodiče.

U podzemního kabelového vedení VN činí ochranné pásmo zpravidla 2 metry od osy kabelu. V pásmu jsou omezeny stavby, výkopy i výsadba stromů.

Platí ochranné pásmo i pro elektrickou přípojku?

Ano, i elektrická přípojka má ochranné pásmo.

U vedení NN do 1 kV činí ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy vedení nebo kabelu. Toto pásmo se často porušuje při stavbě plotů a zpevněných ploch.

Jaké je ochranné pásmo plynovodu?

Ochranné pásmo plynovodu závisí na tlaku plynu.

U nízkotlakého plynu je to 1 metr, u středotlakého 2 metry a u vysokotlakého plynovodu 4 až 7 metrů od osy potrubí. V pásmu jsou přísná bezpečnostní omezení.

Jaké je ochranné pásmo vodovodu a kanalizace?

Vodovod i kanalizace mají ochranné pásmo 1,5 metru od osy potrubí.

V tomto pásmu nelze bez souhlasu provádět stavby, zakládat pevné konstrukce ani jezdit těžkou technikou.

Jaké je ochranné pásmo studny?

Ochranné pásmo studny závisí na jejím typu.

U kopané studny se obvykle stanovuje minimálně 5 metrů, u vrtané studny minimálně 12 metrů. U zdrojů pitné vody mohou být vymezena pásma I. a II. stupně s výrazně přísnějšími pravidly.

Platí ochranné pásmo i když není zapsané v katastru?

Ano, platí vždy.

Ochranné pásmo není vázáno na zápis do katastru nemovitostí. Neznalost ochranného pásma nechrání vlastníka před sankcemi.

Co hrozí při porušení ochranného pásma?

Hrozí pokuty, zastavení stavby i odstranění objektu.

Provozovatel sítě může požadovat uvedení pozemku do původního stavu. V některých případech může dojít i k ohrožení bezpečnosti nebo přerušení dodávek.

Jak postupovat před koupí pozemku?

Vždy si nechte vytyčit inženýrské sítě.

Ověřte typ vedení, ochranná pásma a konzultujte záměr se stavebním úřadem i provozovateli sítí. Tím předejdete nejčastějším a nejdražším chybám.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Příběh

Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.

Zdroj: příběh Ochranné pásmo

Kolaudace při ohlášení stavby

Podmínky kolaudace při ohlášení stavby

Kolaudace jako taková u ohlášené stavby neprobíhá. Vy jako vlastník jste povinen oznámit stavebnímu úřadu alespoň 30 dní předem, že plánujete započít užívání stavby. Stavební úřad by si s vámi na základě vašeho oznámení měl sjednat datum, kdy provede závěrečnou kontrolní prohlídku, na základě které dostanete souhlas stavbu užívat.

Co budete k žádosti o užívání stavby potřebovat?

Než budete žádat o užívání stavby, je potřeba se zastavit na stavebním úřadě a vyzvednout si příslušnou žádost nebo si tuto žádost najít na internetu. K žádosti dále budete muset doložit:

• geometrický plán ověřený katastrálním úřadem;
• geodetické zaměření skutečného provedení stavby;
• průkaz energetické náročnosti budovy;
• doklady o výsledcích zkoušek a měření všech předepsaných předpisů;
• atesty a certifikáty použitých materiálů na stavbě;
• prohlášení stavebníka či zhotovitele, že provedl stavbu dle rozhodnutí stavebního úřadu;
• dokumentace skutečného provedení se zakreslenými změnami.

Potřebujete radu?

Vyhledejte si poradenskou stránku na internetu nebo kontaktujte místně příslušný katastrální úřad.

Cena kontrolní prohlídky a závěrečného stanoviska

Podání oznámení o užívání stavby i vydání závěrečného rozhodnutí stavebním úřadem jsou zdarma.

Zdroj: článek Co je kolaudace

Příběh

Ve svém příspěvku KOLAUDACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Zdroj: příběh Kolaudace

FAQ – často kladené otázky

Jak daleko musí být dům od trafostanice?

Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.

V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochranné pásmo trafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.

Kolik metrů je ochranné pásmo trafostanice?

Ochranné pásmo trafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.

Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochranné pásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.

Může být trafostanice vedle domu?

Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.

V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo trafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.

Je trafostanice u domu nebezpečná?

Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.

Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochranné pásmo trafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.

Může být trafostanice na mém pozemku?

Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.

V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.

Co znamená věcné břeme

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jak daleko stavět dům od trafostanice: kolik metrů je bezpečných

Kolaudace rodinného domu

Podmínky kolaudace

Abyste splňovali požadavky pro kolaudaci, dnes nazývanou kolaudační souhlas, musí váš dům splňovat všechny technické a bezpečností podmínky. Dům by měl být kompletně připraven k obývání a neměl by především ohrožovat zdraví a život osob v něm později žijících.

Kdy kolaudace probíhá?

Jestliže se stavba blíží k dokončení, podá stavebník písemnou žádost o kolaudaci, kde uvede předpokládaný datum dokončení. Dále by žádost měla obsahovat jméno, číslo stavebního povolení a seznam odchylek od stavebního povolení. Stavební úřad by měl do 30 dnů určit termín kolaudace a všechny dotčené účastníky o tom nejméně 7 dní předem informovat.

Kdo se kolaudace účastní?

Kromě zaměstnance stavebního úřadu se kolaudace účastní vlastník stavby, stavebník, uživatel stavby a majitel pozemku, na kterém je stavba postavena, dále se kolaudačního řízení může účastnit projektant, stavební dozor nebo zhotovitel.

Co budete ke kolaudaci potřebovat?

Předtím než přijde úředník na kontrolu, si zkontrolujte, že vám nechybí žádný z potřebných dokumentů, a to:

• stavební projekt ověřený stavebním úřadem;
• geodetické zaměření stavby, včetně vodovodů a kanalizace;
• doklad o vytyčení stavby;
• revizní zprávy na elektroinstalace, hromosvod, komín, tlakové zkoušky těsnosti vodovodní instalace, tlakové zkoušky ústředního topení, revize plynových spotřebičů, jsou-li instalovány;
• měření radonu nebo doklad o použití protiradonové izolace;
• stavební deník;
• zpráva o splnění podmínek stavebního povolení;
• seznam odchylek od původního stavebního povolení, včetně zakreslených změn;
• atesty použitých stavebních materiálů;
• protokol o likvidaci odpadů vzniklých při stavbě.

Potřebujete radu?

Není-li vám stále něco úplně jasné, obraťte se buď přímo na stavební úřad, který vám vydal stavební povolení, určitě vám rádi otázku zodpoví, nebo využijte některou z internetových poraden.

Cena kolaudace

Kolaudace vašeho rodinného domu je zdarma, přesto však nákladová položka při kolaudaci nebude nulová. Nějaké výdaje vás při kolaudaci budou stát potřebné revize a zprávy a poté také vklad na katastru nemovitostí. Tak tedy jediný, komu byste za kolaudaci nic platit neměli, je stavební úřad, pokud vám nevyměří pokutu za nedodržení některé z podmínek.

Kolaudační rozhodnutí

Kolaudační rozhodnutí je závěrečná zpráva, kterou vám vydá stavební úřad na základě kolaudačního řízení. Opravňuje vás užívat stavbu k bydlení. V kolaudačním rozhodnutí si stavební úřad může klást podmínky, které je potřeba odstranit. K odstranění nedostatku vám stanoví termín, po tuto dobu již můžete stavbu zpravidla užívat, protože se nejedn

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Co je kolaudace

Poradna

V naší poradně s názvem PERGOLA NA ZAHRADE - ZDI Z BLOKŮ NA BETONOVYCH ZAKLADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Požadavky pro kolaudaci

Ochranné pásmo plynovodů a plynárenských zařízení

Ochranná pásma plynovodů patří mezi nejpřísněji kontrolovaná, protože porušení může mít přímé bezpečnostní následky. Rozsah ochranného pásma závisí na tlaku plynu a typu zařízení.

Základní ochranná pásma plynovodů:

• nízkotlaký plynovod – ochranné pásmo 1 metr od osy potrubí,
• středotlaký plynovod – ochranné pásmo 2 metry,
• vysokotlaký plynovod – ochranné pásmo 4 až 7 metrů podle tlaku.

Samostatná pravidla platí pro regulační stanice plynu, kde je ochranné pásmo 3 až 10 metrů podle typu zařízení.

V ochranném pásmu plynu není dovoleno bez souhlasu provozovatele:

• provádět zemní práce,
• umisťovat stavby a základy,
• vysazovat stromy,
• jezdit těžkou mechanizací.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Poradna

V naší poradně s názvem PLAŠIČ KRTKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Duchoslavová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Plašič krtků

Ochranná pásma energetických zařízení při stavbě domu

Při plánování stavby domu je dobré myslet nejen na trafostanici, ale také na další energetická zařízení v okolí. Elektrická vedení nebo kabely mohou mít vlastní ochranná pásma, která mohou ovlivnit umístění stavby.

Ochranné pásmo je prostor kolem energetického zařízení, který slouží k bezpečnému provozu a k zajištění přístupu pro údržbu nebo opravy.

Pokud se některé z těchto zařízení nachází v blízkosti pozemku, může být nutné přizpůsobit projekt domu nebo jeho umístění. V praxi to ale často znamená pouze drobnou úpravu projektu.

Zdroj: článek Jak daleko stavět dům od trafostanice: kolik metrů je bezpečných

Příběh

Ve svém příspěvku REKOLAUDACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Zdroj: příběh Kolaudace

Evidence nemovitostí

V České republice správu údajů o tuzemských nemovitostech, jejich soupis, popis a geometrické a polohové určení zajišťuje Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK), respektive jeho krajské katastrální úřady. Součástí údajů spravovaných katastrem nemovitostí je také evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Katastr nemovitostí je zdrojem informací pro řadu subjektů. Slouží například k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k oceňování nemovitostí. Základní územní jednotkou je katastrální území.

Údaje z katastru nemovitostí dříve poskytovala pouze jednotlivá pracoviště katastrálních úřadů. Od začátku roku 2007 mohou na základě zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, vydávat výpisy z katastru nemovitostí vedle katastrálního úřadu rovněž obecní úřady, úřady městských částí, krajské a matriční úřady, notáři, Česká pošta a Hospodářská komora ČR.

Předmětem evidence v katastru nemovitostí jsou pozemky v podobě parcel (označené parcelním číslem), budovy spojené se zemí pevným základem (budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, nebo budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele), byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zákona v budovách, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci. Evidují též přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem.

Informace o vlastníkovi získáte na stránkách Katastrálního úřadu. Můžete si vybrat, zdali chcete vyhledat vlastníka parcely, stavby nebo bytové jednotky. Jakmile máte zobrazenu parcelu, stavbu nebo byt jejíhož vlastníka chcete dohledat, opište z obrázku kód pro zobrazení vlastníka a odešlete jej. Pokud jste kód opsali správně, což někdy může být náročné, zobrazí se vám všechny dostupné informace k danému objektu. Mezi tyto informace patří:

• Jména a adresy vlastníků a jiných oprávněných osob;
• Vlastnické právo a podíl;
• Omezení vlastnického práva (nejčastěji zástavní právo smluvní a věcná břemena);
• Jiné zápisy;
• Řízení, v rámci kterých byl k nemovitosti zapsán cenový údaj;

Zdroj: článek Jak nahlížet do katastru nemovitostí

Příběh

Ve svém příspěvku POŽADAVKY PRO KOLAUDACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Plaček.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.

Zdroj: příběh Požadavky pro kolaudaci

FAQ – často kladené otázky

Musím být osobně přítomen u kolaudace rodinného domu?

Osobní účast vlastníka u kolaudace není povinná, pokud je zajištěno platné zastoupení.

Stavební úřad běžně umožňuje, aby vlastníka rodinného domu zastupovala jiná osoba na základě plné moci. Typicky jde o manžela, projektanta nebo stavební firmu. Klíčové je, aby plná moc byla jednoznačná a správně formulovaná. Bez ní se úřad se zástupcem nebude bavit, i kdyby měl veškeré podklady.

Platí stejná plná moc pro kolaudační souhlas i kolaudační řízení?

Ano, jedna plná moc může platit pro oba postupy, pokud je formulována správně.

V praxi je vhodné použít obecnou formulaci „zastupování při kolaudaci nebo vydání kolaudačního souhlasu“. Tím se vyhnete situaci, kdy úřad zvolí jiný postup, než jste očekávali. Příliš úzká formulace může způsobit, že plná moc nebude uznána, i když je jinak formálně v pořádku.

Mohu použít jednu plnou moc na rodinný dům, garáž a zahradní domek?

Ano, jedna plná moc může pokrýt více staveb, pokud jsou jasně vyjmenovány.

Podmínkou je, že se všechny stavby nacházejí na stejném pozemku nebo jsou řešeny u stejného stavebního úřadu. V textu plné moci musí být každá stavba výslovně uvedena. Obecné označení typu „všechny stavby na pozemku“ je rizikové a může vést k odmítnutí.

Může mě při kolaudaci zastupovat manžel nebo manželka?

Ano, manžel nebo manželka může vlastníka zastupovat na základě plné moci.

Stavební úřad neřeší rodinný vztah, ale pouze formální správnost dokumentu. Pokud je nemovitost ve společném jmění manželů, je nutné, aby plnou moc podepsali oba. Jinak může úřad dokument zpochybnit nebo odmítnout.

Může kolaudaci zařídit projektant nebo stavební firma?

Ano, projektant i stavební firma mohou vlastníka zastupovat, pokud mají odpovídající plnou moc.

U odborných zástupců je vhodné použít rozšířenou plnou moc, která jim umožní komunikovat s úřadem samostatně. Důležité je uvést přesný rozsah oprávnění, aby bylo zřejmé, že se zastoupení týká právě kolaudace konkrétní stavby.

Musí být podpis na plné moci úředně ověřený?

Ve většině případů úřední ověření podpisu není povinné.

U rodinných domů, přístaveb nebo garáží stavební úřady často ověření nevyžadují. Přesto se může stát, že konkrétní úřad ověření doporučí nebo si ho vyžádá. Ověřený podpis je bezpečná volba, pokud chcete předejít pochybnostem nebo opakovaným návštěvám úřadu.

Co se stane, když je plná moc napsaná nepřesně?

Nepřesná plná moc může vést k odmítnutí zastoupení nebo k odkladu kolaudace.

Typickými chybami jsou chybějící označení stavby, neurčitý rozsah oprávnění nebo nejasná identifikace pozemku. V takovém případě úřad obvykle vyzve k doplnění nebo požádá o novou plnou moc. Proces se tím zbytečn

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Plná moc k zastupování při kolaudaci rodinného domu, přístavby,

Příběh

Ve svém příspěvku POŽADAVKY PRO KOLAUDACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal Vinš.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emil 4.

Zdroj: příběh Požadavky pro kolaudaci

Ochranné pásmo vodovodu, kanalizace a studní

Vodovodní a kanalizační vedení mají ochranná pásma menší než elektro nebo plyn, ale o to častěji se porušují při stavbě plotů, přípojek nebo zpevněných ploch.

Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace:

• vodovodní potrubí – ochranné pásmo 1,5 metru na každou stranu od osy potrubí,
• kanalizační potrubí – ochranné pásmo 1,5 metru.

Zcela samostatnou kapitolou je ochranné pásmo vodního zdroje, tedy studní.

Ochranné pásmo studny:

• kopaná studna – minimálně 5 metrů,
• vrtaná studna – minimálně 12 metrů,
• u zdrojů pitné vody mohou být stanovena i rozsáhlá pásma I. a II. stupně.

V ochranném pásmu studny je zakázáno umisťovat žumpy, septiky, hnojiště nebo chemické sklady.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Příběh

Ve svém příspěvku KOLIK STOJÍ VYBUDOVAT DRÁTĚNÝ PLOT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Z..

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Kolik stojí vybudovat drátěný plot?

Ochranné pásmo elektrického vedení nízkého napětí (NN)

Elektrické vedení nízkého napětí (NN) do 1 kV patří mezi nejčastější sítě na soukromých pozemcích. Typicky jde o přípojky k rodinným domům, garážím nebo hospodářským stavbám.

Ochranné pásmo vedení NN je stanoveno následovně:

• u nadzemního vedení NN je ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy krajního vodiče,
• u podzemního vedení NN je ochranné pásmo 1 metr od osy kabelu.

V praxi to znamená, že v tomto pásmu nelze bez souhlasu provozovatele provádět výkopy, zakládat stavby ani vysazovat hluboce kořenící stromy.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Poradna

V naší poradně s názvem KOLIK STOJÍ VYBUDOVAT DRÁTĚNÝ PLOT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Z..

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Kolik stojí vybudovat drátěný plot?

Ochranné pásmo vedení velmi vysokého napětí (VVN)

Vedení velmi vysokého napětí (VVN) zahrnuje typicky napětí 110 kV, 220 kV a 400 kV. Jedná se o páteřní energetické trasy s nejpřísnějšími omezeními.

Ochranná pásma VVN jsou stanovena takto:

• 110 kV – ochranné pásmo 12 metrů od osy krajního vodiče,
• 220 kV – ochranné pásmo 15 metrů,
• 400 kV – ochranné pásmo 30 metrů.

V těchto pásmech je zpravidla zcela zakázána výstavba obytných i hospodářských objektů. Výjimky jsou možné pouze ve zcela specifických případech a po složitém schvalovacím procesu.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Stavební povolení

Nový stavební zákon v tomto mluví velmi jasně: pokud pergola dle § 103 zákona č. 183/2006 Sb. nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m² a výšku 5 m, není pro tuto stavbu nutné stavební povolení ani zrychlené řízení v podobě ohlášení stavby. V případě, že pergola splní podmínku stavby, pro kterou není třeba územní souhlas nebo rozhodnutí, platí v tomto případě, že „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“

V případě, že některý z bodů není splněn, musíte zažádat o územní souhlas nebo rozhodnutí. Územní souhlas je ošetřen § 96 zákona č. 183/2006 Sb. Tento paragraf obsahuje i výčet dokumentů, které jsou k vydání územního souhlasu potřeba:

• doklady prokazující vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3;
• souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4;
• stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
• souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.

Ve vyhlášce není rozveden důležitý pojem „příslušné výkresy“, který však rozvádí příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Jedná se o žádost o územní souhlas, který je třeba vyplnit a odnést na stavební úřad, ale také podrobnější seznam příloh, které jsou spolu s žá

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Stavba pergoly

Poradna

V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Jak daleko od plotu zasadit túje

Typ stavby a potřeba plné moci při kolaudaci

Ne každá stavba se při kolaudaci posuzuje stejně a ne u každé je plná moc nutná ve stejném rozsahu. Právě tady často vznikají zbytečné nejasnosti, které vedou k vracení dokumentů nebo k odkladu kolaudace.

U rodinných domů a menších staveb na pozemku se stavební úřady drží poměrně ustálené praxe. Pokud se vlastník nemůže dostavit osobně, plná moc je standardní řešení. Rozdíly jsou ale v tom, jak přesně musí být stavba v dokumentu popsána.

Následující přehled ukazuje, jak stavební úřady obvykle přistupují k jednotlivým typům staveb.

Z tabulky je patrné, že plná moc je u většiny běžných staveb akceptovaná. Klíčové je správně popsat, o jakou stavbu jde, a nepoužívat příliš obecné formulace.

Zdroj: článek Plná moc k zastupování při kolaudaci rodinného domu, přístavby,

Příběh

Ve svém příspěvku ČÍSLO POPISNÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kratochvilova.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Číslo popisné

Kolaudace bytu

Podmínky kolaudace bytu

Chystáte-li kolaudovat byt v bytovém domě, případně v atypickém domě s několika byty, není možné zkolaudovat vlastní byt, aniž by byly ostatní byty a společné prostory ke kolaudaci připraveny. Nekolaudujete bytovou jednotku, ale celou stavbu. Podmínky pro kolaudaci jsou téměř stejné jako u rodinného domu.

Kdy kolaudace probíhá?

Stejně jako u rodinného domu podá stavebník při dokončování prací písemnou žádost o kolaudaci, kde uvede předpokládaný datum dokončení, jméno, číslo stavebního povolení a seznam odchylek od stavebního povolení. Do 30, u větších objektů do 60 dnů by měl stavební úřad určit termín kolaudace a všechny dotčené účastníky o tom informovat.

Kdo se kolaudace účastní?

Kromě zaměstnance stavebního úřadu se kolaudace účastní vlastník stavby, stavebník, uživatel stavby a majitel pozemku, na kterém je stavba postavena, dále se kolaudačního řízení může účastnit projektant, stavební dozor nebo zhotovitel.

Co budete ke kolaudaci potřebovat?

Ke kolaudaci bytového domu budete potřebovat tyto dokumenty:

• stavební projekt ověřený stavebním úřadem;
• zpráva stavbyvedoucího;
• geodetické zaměření stavby, včetně vodovodů a kanalizace;
• doklad o vytyčení stavby;
• revizní zprávy na elektroinstalace, hromosvod, uzemnění, komín, tlakové zkoušky těsnosti vodovodní instalace, tlakové zkoušky ústředního topení, revize plynových spotřebičů, jsou-li instalovány;
• měření radonu nebo doklad o použití protiradonové izolace;
• stavební deník;
• soupis drobných vad a nedodělků;
• zpráva o splnění podmínek stavebního povolení;
• seznam odchylek od původního stavebního povolení, včetně zakreslených změn;
• doklad o měření intenzity umělého světla;
• doklad o měření hlučnosti;
• protokol o technické kontrole výtahu;
• atesty použitých stavebních materiálů a technologií;
• atesty na protipožární dveře, uzávěry, signalizaci;
• osvědčení o způsobilosti svářečů konstrukcí s číslem průkazu a datem poslední zkoušky;
• protokol o likvidaci odpadů vzniklých při stavbě.

Potřebujete radu?

Pro radu se obraťte na stavební úřad, který vám vydal stavební povolení, nebo využijte některou z internetových poraden.

Cena kolaudace

Kolaudace jako taková je zdarma, hradit budete pouze potřebné protokoly, zprávy a později vklady.

Zdroj: článek Co je kolaudace

Jaké stavby se nejčastěji řeší plnou mocí

V praxi se plná moc ke kolaudaci nejčastěji používá u rodinných domů a staveb, které s domem přímo souvisejí. Stavební úřady jsou na tyto situace zvyklé, ale očekávají jasné a konkrétní vymezení stavby.

Typickými případy jsou kolaudace rodinného domu, přístavby obytné části, samostatné nebo přistavěné garáže, zahradní domky, dílny nebo sklady na pozemku. Čím přesněji je stavba v plné moci popsána, tím menší je riziko, že úřad dokument odmítne.

Nejčastější chybou je příliš obecné označení stavby bez uvedení pozemku nebo typu stavby.

Zdroj: článek Plná moc k zastupování při kolaudaci rodinného domu, přístavby,