STELLATA a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Zalíbil se vám keř, v mnoha případech již spíše strom, který kvete brzy na jaře a jehož květy mají růžovobílou barvu a objevují se mnohem dříve, než se strom stihne zazelenat? Pak se určitě jedná o magnolii. Rozhodnete-li se pro ni, určitě vás po pár letech od zasazení potěší těmi nejnádhernějšími květy, a to hned zjara. A jakou vybrat a jak ji pěstovat? Nechte se inspirovat dalšími řádky…
Magnolia Stellata
Magnolia Stellata, česky také šácholan hvězdokvětý, pochází z Japonska, konkrétně z ostrova Honšú. Myslím, že i Magnolia Stellata se vám bude líbit, prohlédněte si foto.
Zajímá vás, čím že je Magnolia Stellata charakteristická? Určitě jsou to její bílé květy hvězdicového tvaru, které se začínají objevovat opravdu velice brzy, a to už na přelomu března a dubna, tím je ale také tato magnolie bohužel velice náchylná na zmrznutí. Jen co magnolie hvězdokvětá vykvete, zaujmou vás nádherné květy nejen svým vzhledem, ale také svou vůní, protože tato odrůda patří mezi ty nejaromatičtější.
Rovněž Magnolia Stellata bude mít květy ještě na holých větvičkách, až vyraší listy, budou mít barvu spíše matně zelenou a budou oválného tvaru, asi 10 cm veliké.
Často se Magnolia Stellata využívá k dalšímu šlechtění nových druhů.
Jak pěstovat Magnolii Stellata
Magnolia Stellata se řadí mezi menší magnolie, a to pro svou výšku do 2 metrů. Do šířky se však větví mnohem víc. Vzhledem k tomu, že kvete opravdu velice brzy, hned jako jedna z prvních, je potřeba nevysazovat ji na volné prostranství, kde klesají teploty hodně hluboko. Nejlépe volte jihozápadní až západní stranu, aby vás mráz nepříjemně nepřekvapil v době kvetení. Keř pokud možno nepřesazujte a nezastřihávejte, pokud chcete upravit tvar, proveďte to hned po odkvetení, a pokud možno co nejméně.
Stejně jako ostatní magnolie má Magnolia Stellata ráda slunce, proto by stanoviště mělo být slunné či polostinné. Půdu zvolte kvalitní, dobře propustnou, spíše kyselejší a rostlinu pravidelně zalévejte.
Magnolia Susan, můžete ji také znát pod českým názvem šácholan Susan, byla vyšlechtěna stejně jako magnolie Betty ve 20. století v USA, a to několikerým křížením stejných odrůd jako magnolie Betty, tedy magnolie Liliflora a magnolie Stellata. Snad právě proto toho mají oba druhy tolik společného. Ani teď si nenechte uniknout fotografie zachycující krásu tohoto kultivaru.
Každá magnolie je něčím typická, a co že vás zaujme jako první u magnolie Susan? Určitě je to její jedinečná červená, někdy tmavě růžová barva na povrchu květů tulipánového tvaru, uvnitř je květ jen o pár odstínů světlejší. U květů této magnolie se asi nedočkáte, aby se úplně otevřely, jako to bývá u ostatních magnolii. Jak jsem již uvedla, Magnolia Susan je hodně podobná kultivaru Magnolia Betty, kvete rovněž až na konci dubna či v květnu, čímž klesá riziko umrznutí narašených květů.
Už vás asi ani nepřekvapí, že rovněž u Magnolie Susan se listů dočkáte teprve po odkvětu a že sytě zelené listy vydrží až do podzimu.
Jak pěstovat Magnolii Susan
Magnolia Susan je středně vysoký až vysoký keř, dosahuje výšky kolem 1,5 až 3 metrů a šíře 1 až 2 metry, takže i když se opět nejedná o největší z druhů magnolií, přesto potřebuje mít svůj prostor. Znovu si místo pro zasazení vyberte důkladně, protože ani Magnolie Susan nemá ráda přesazování. Nejlepší je, aby své stanoviště nemusela nikdy měnit. Ani s prostřiháváním to nepřehánějte, není potřeba, jen to opravdu nutné a hned po odkvetení.
Magnolii Susan vyberte slunné až polostinné místo, nejlépe s kyselejší, ale dobře propustnou půdou a myslete na pravidelnou zálivku, za kterou vás tato magnolie odmění krásnými rudými květy a sytě zelenými listy.
Magnolia Betty, českým názvem šácholan Betty, byla vyšlechtěna v USA, a to ve 20. století křížením magnolie Liliflora a magnolie Stellata. O tom, zda bude slušet vaší zahradě, se můžete přesvědčit na těchto fotografiích.
Magnolia Betty nepatří svou velikostí mezi největší, ale je charakteristická především svou překrásnou citrusovou vůní – bravurně převálcuje všechny ostatní magnolie, o kterých se tedy nedá říci, že by nevoněly, ale tato síla je opravdu veliká. Květy se u magnolie Betty začínají objevovat koncem dubna, což je o něco později než u ostatních druhů, ale v naší republice, respektive v našich klimatických podmínkách, jde spíše o přednost, protože se nemusíte tolik obávat, že by vám květy zmrzly. Květy této magnolie mají na povrchu růžovou až purpurovou barvu, vnitřní plátky jsou bílé.
Stejně jako u magnolie Soulangenovy se u magnolie Betty dočkáte nejdříve květů a až po odkvetení vyrazí lístky, které budou mít jasně zelenou barvu po celou dobu, než na podzim opadají. Může se stát, že budou mít v letním období lehce načervenalý nádech, ale to není u magnolie Betty pravidlem.
Jak pěstovat Magnolii Betty
Pokud si zakoupíte tento kultivar, myslete na to, že až budete vybírat místo vhodné pro zasazení, nesmíte mimo jiné zapomenout na to, že i když se nejedná o největší magnolii, přesto tento keř dosahuje výšky kolem 2 až 3 metrů a šíře 1 až 2 metry. Abyste za několik let nezjistili, že magnolie už nemá kam růst, protože tato rostlina opravdu nemá ráda přesazování. Pokud to přeci jen bude nutné, buďte hodně opatrní a počítejte s tím, že se z toho bude i 2 roky vzpamatovávat. Ani s prořezáváním si nemusíte dělat těžkou hlavu, pokud tedy nechcete upravovat tvar tak, aby se vám více líbil, pak prořez provádějte hned po odkvětu.
Magnolii Betta vyhovuje slunné až polostinné místo, lehká a dobře propustná půda. Opět nezapomínejte na zálivku, pravděpodobně vám rostlina neuschne, ale její vzhled nebude působit tak svěže a krásně, jak by tomu mělo v optimálním případě být. Pokud bude mírná zima, málo dešťů či sněhu, zalévejte magnolii i v zimě.
Magnólie je rozsáhlý rostlinný rod, který zahrnuje okolo dvou set jednotlivých druhů. Jsou to jednak stromy a keře stálezelené, rostoucí v tropickém pásmu, tak opadavé, které jsou mrazuvzdorné a známé z našich zahrad. Barva květů je nejčastěji růžová, růžovo-fialová, růžovo-bílá, vyskytují se ale i druhy vínové, vínově-červené, bílé nebo žluté.
K nejvíce vysazovaným u nás patří Magnolia soulangiana. Tento solitér dorůstá výšky 5-8 m a vytváří rozložitý, bohatě větvený keř. Je proto vhodný do větších zahrad nebo parků. Vyznačuje se hojností růžovobílých květů, které jsou velké (u starších exemplářů jsou až 20 cm široké) a mívají až 18 korunních plátků. Tento strom nakvétá velmi brzy, když je rostlina ještě bez listů. O to více květy vyniknou. Rizikem ale je, že vlivem mrazu mohou namrznout, zhnědnou a opadají. K oblíbeným patří také Magnolia stellata, jejíž květy jsou bílé a svým tvarem připomínají hvězdu. Keř dorůstá výšky maximálně 3 metrů (roste spíše do šíře), je proto vhodný i do menších zahrad. Milovníci tmavších barev jistě ocení vínově kvetoucí Magnolii liliifloru Nigru, která vykvétá až v květnu (nehrozí ji tedy mrazy) nebo jí podobnou Magnolii rusticu Rubru, jejíž květy vypadají jako baculatý vínovo-fialový tulipán nebo Magnólii genii.