Brambory jsou i v současnosti velmi oblíbenou přílohou, pěstování brambor je proto víc než praktické. V posledních letech má však pěstování vlastních brambor na zahrádkách klesající tendenci, protože brambory ze zahrádky odborníci přirovnávají k bramborám v BIO kvalitě, jejichž cena také nakonec vyjde mnohem výhodněji. I když pěstování brambor není nikterak složité.
Techniky pěstování
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříháníšvestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG
Zavařování švestek v mikrovlnné troubě není doporučenou ani standardní metodou konzervace. I když lze mikrovlnnou troubu použít k vaření švestek a dokonce i k výrobě marmelády, není vhodná pro dlouhodobou konzervaci, jakou dosahuje tradiční zavařování v uzavřených sklenicích. Proces ohřevu v mikrovlnné troubě spolehlivě nevytváří vakuové utěsnění potřebné pro bezpečné a dlouhodobé skladování. Pro správné plnění a konzervování švestek se doporučuje metoda vodní lázně nebo tlakového zavařování.
Zde je důvod, proč není zavařování švestek v mikrovlnce ideální:
Nedostatečné vakuové utěsnění
Ohřev v mikrovlnné troubě spolehlivě nevytváří vakuové utěsnění potřebné k zabránění znehodnocení a zajištění dlouhodobého skladování.
Nepředvídatelné rozložení tepla
Sklenice se v mikrovlnné troubě mohou ohřívat nerovnoměrně, což může vést k nedostatečně zpracovaným oblastem, kde by se mohly množit bakterie.
Není to uznávaná metoda
Ohřev v mikrovlnné troubě pro potřeby konzervování není standardní ani doporučenou praxí odborníků na zavařování potravin.
Nejlepší způsob uchování švestek
Konzervování ve vodní lázni
Vhodné pro ovoce s vysokým obsahem kyselosti, jako jsou švestky. Zahrnuje ohřev uzavřených sklenic ve vroucí vodě za účelem vytvoření vakuového uzávěru.
Tlakové zavařování
Používá se pro potraviny s nízkým obsahem kyselosti a zajišťuje správnou sterilizaci a utěsnění pro dlouhodobé skladování.
Zmrazování
Jednodušší metoda krátkodobé konzervace. Švestky lze zmrazit celé, nakrájené na plátky nebo rozmixované.
Ve svém příspěvku VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Řez švestek vychází z několika důležitých poznatků, které bychom si měli hned na začátku ujasnit. Slivoně produkují velmi křehké dřevo. Často se říká, že je dokonce nejkřehčí ze všech ovocných stromů. V souvislosti s velkou plodností to může být někdy problém – větve se pod tíhou dozrávajících švestek snadno vylamují. Další důležitou informací je fakt, že nejžádanější slivoně plodí dvouleté a tříleté větve. Další výklad ohledně řezu švestky se opírá právě o tyto dva obecné a důležité poznatky.
Ačkoliv švestka zvládá řez nejlépe v průběhu vegetace, tak začátečníkům doporučujeme provádět řez švestek zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez na jaře totiž nekomplikují listy a lépe je tak vidět, co by se mělo prostříhat. Pokud vám nevadí při řezu olistění, tak je lepší švestku ostříhat v druhé polovině června nebo právě po sklizni. Během zimy jsou jakékoliv úpravy řezem nevhodné.
Slivoně jsou ovocné stromy bujného růstu. Potřebují tedy poměrně pravidelný a razantní řez. Nejlepší plody bývají na 2–3letém dřevě. To při řezu vždy zohledníme. Slivoně mají křehké dřevo a větve vyrůstající v ostrých úhlech se pod tíhou plodů často vylamují.
Správnou korunu slivoně by měly tvořit 3 až 4 kosterní větve, které mají dobré nasazení k terminální větvi. Terminální větev roste přímo vzhůru ve středu koruny. Pokud jsou větve kolem terminálu, pak se jedná o přirozenou korunu. Pokud jsou s odstupem 80 až 120 cm, pak se jedná o korunu patrovou. Nejčastěji se na našich zahrádkách pěstuje přirozený tvar koruny.
Jestliže máte ve své zahradě přehuštěný, možná několik let nestříhaný strom, nesnažte se ho radikálně zmladit najednou. Strom většinou zareaguje bujným růstem nových výhonků. Ty však rostou směrem nahoru (říká se jim vlky), a nejen že z nich nebudete mít úrodu, ale strom vám zbytečně zahustí. Druhým rokem je stejně budete muset odstranit. Raději se snažte omlazovat strom postupně. Někdy to může trvat i tři, možná čtyři roky, než dosáhnete požadovaného tvaru. Ale věřte, že se to vyplatí. Ušetříte si čas i námahu.
Pokud si na řez švestek nevěříte, je možné se obrátit na firmy, které se této činnosti věnují a určitě vám strom rády ostříhají podle standardů.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Clematis neboli plamének je nejlepší nestříhat vůbec. Stačí jen odstranit mrtvé výhony. Pokud přesto chcete rostlinu zkrátit, tak maximálně jen o 30 až 50 cm na jaře.
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy. V případě, že jste byli tak opatrní a rostlinu jst
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ OLEANDRU DKVETLÉ TOBOLKY-STŘÍHAT -NEVÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Marková.
Mám po odkvětu vystříhat zbylé výrustky mezi větvičkami, nebo nechat.nevím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Stříhání odkvetlých výrůstků je čistě záležitost estetická. Pokud vám tyto zbytky po květech vadí, tak je ostříhejte. Rostlině je to jedno. Oleandr bude kvést stejně v obou případech.
Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Rajčata se dostala do Evropy v 16. století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podrobil si území pozdějšího Mexika. Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezaštipujeme, hravě překoná výšku 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dostatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách – jako balkónová rajčata. Díky své relativní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na balkón nebo terasu.
Pokus o pěstování „biorajčat“ bohužel nedopadl dobře. Pěstování rajčat bez jakékoli formy chemického postřiku se bohužel ukázalo jako ne zrovna ideální řešení, a ještě předtím než majitel zahrádky stihl sklidit úrodu, sklidila jej obvykle za něj plíseň.
Známe salátová rajčata i taková, co mají hodně šťávy a málo dužiny a naopak – hodně dužiny a málo šťávy. Známá jsou žlutá i červená rajčata nejrůznějších odstínů a také tvarů. V poslední době byly vyšlechtěny odrůdy ve tvaru krychle, aby se daly snáze balit a zasílat.
Ve svém příspěvku KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Prosím o radu k tomuto keři. Teď na jaře po větším seříznutí keř krásně obrůstá, ale na koncích, kde už by byly květy, se listy stáčejí do ruliček a zastaví růst, patrně i květu. Po rozvinutí těchto listů, není vidět žádný hmyz ani škůdce. Díky za odpověď, co s tím mám dělat a nebo radu, aby se to nestalo. Měla jsem to i vloni. Díky Olga
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Olgo,nevím, zda mám pravdu či ne, ale může jít o stejnou houbovitou potvoru, která způsobuje např.kadeřavost broskví. Mně to chytlo např,i hrušku, oboj byly mldé sazenice zákrsků výšky jak keř. Jestli jste u lesa, tak odsadit co nejdáe, ale hlavně postříkat opakovaně, hned jak raší a pak znovu. Nejlépe prostředky s obsahem mědi např.Champion, event. přidat postřik Rosenmix - opakovaně, ještě při rašení a pak znovu. Ublížit nemůže, pomoci může
Chcete -li zlepšit celkovou produkci okurek, zvažte použití následujících dvou technik.
Pěstování okurek na fólii
Použijte černou nebo hnědou plastovou fólii. U okurek je pro špičkovou produkci nezbytná teplá a vlhká půda a právě tmavá fólie zajistí prohřátí půdy a zamezí odpařování vody. To urychlí růst a zvýší výnosy. Fólie také zabrání růstu plevele.
Pěstujte okurky vertikálně
Při plánování zahrady zvažte pěstování odrůd okurek vhodných pro vertikální růst. Jako oporu můžete použít mříže, sítě plot nebo sloupky pergoly. Vertikální pěstování nejlépe využívá zahradní prostor tím, že růst probíhá vzhůru a brání rozšiřování rostlin po celé zahradě, stejně jako udržuje plody čisté a rovné, když se vyvíjejí nad zemí. Vědci dokázali, že pěstování okurek vertikálně dramaticky zvyšuje výnosy, protože rostlina má lepší cirkulaci vzduchu a více slunečního světla než rostlina pěstovaná na zemi. Například pro intenzivní pěstování okurek salátovek je vertikální způsob ideální řešení.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Většina bylinek je poměrně nenáročných, nevyžadují příliš mnoho prostoru ani velké květináče. Nezapomeňte, že čím menší nádobu použijete, tím více je potřeba hnojit, v malé sklenici klidně jednou za dva týdny. Menší, ale častější musí být také zálivka, aby neuhnívaly kořínky. Zkuste si připravit květináče třeba ze starých plechovek od čaje, kreativitě se meze nekladou. No a jaké bylinky, tak to už záleží na vás, jaké máte rádi, anebo si můžete vybrat z bylinek, které jsou popsány v tomto článku, například dle náročnosti na pěstování.
Bylinky se dají používat jak čerstvé, tak i sušené. Takže když je nestihnete zpracovat, je možnost je skladovat suché po relativně dlouhou dobu. Bylinky mají široké využití v kuchyni jako koření, přísada do salátů nebo například na pizzu. Jsou však také vhodné do nápojů, například do smoothie nebo koktejlů, což dokazuje velmi oblíbené mojito připravované z máty. Mnoho z nich je také vhodných k přípravě nejrůznějších čajů, zejména pak těch léčivých. Spousta bylinek má totiž nenahraditelné léčivé účinky a jsou hojně využívány nejen v alternativní, ale dnes již i v moderní medicíně. Můžete je ale také pouze usušit a nechat jimi provonět váš byt, dům či šatnu.
Ideálním obdobím pro výsev bylinek je jaro, přičemž je vhodné začít s výsevem co nejdříve, mimo jiné kvůli prodlužování dnů a zvyšujícímu se množství slunečního svitu. Při pěstování bylinek doma se zamyslete zejména nad volbou nádoby a místa. Ať už ale vyberete jakýkoli květináč či truhlík, nejdůležitější jsou samotné bylinky. Pěstitelům se doporučuje kupovat již předpěstované bylinky, ne však ty ze supermarketu, které jsou určeny spíše k okamžité spotřebě. Často jsou vysazeny v nekvalitním pěstebním substrátu a krátce poté, co si je donesete domů, mohou být napadeny plísní. Výpěstky bylinek nakupujte tam, kde je prodávají v dobré kondici a optimálně zalité. Na pěstování bylinek kupte vhodnou zeminu s přídavkem rašeliny. Zemina pro doma pěstované bylinky by měla být dobře propustná a bohatší na živiny než při pěstování na záhonech. Vhodné může být i organické hnojivo pro bylinky, kterým můžete dle potřeby hnojit jednou za 2 týdny. K substrátu přikupte také drobné zahradnické náčiní, při pěstování bylinek využijete zahradnické nůžky, lopatku i sázecí kolík.
Jakmile jsou bylinky zasazeny, je potřeba se o ně dobře starat, přestože nejsou na údržbu zdaleka tak náročné jako ostatní pokojové rostliny. Slunečno mají rády bylinky jako mateřídouška, šalvěj, oregano, rozmarýn či levandule a meduňka. Tyto byliny je tedy vhodné zasít na jaře či přes léto. Stín či polostín je vhodný pro mátu, šťovík, kerblík a libeček. Pok
V naší poradně s názvem KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Je možné Komuli zkrátit aspoň o polovinu již na podzim a na jaře opět do požadované velikosti ? Obávám se rozlomení přes zimu.Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když komuli ostříháte na podzim, tak nejspíše přes zimu zemře. Pokud potřebujete komuli výrazně prořezat, tak první polovinu délky zkraťte v březnu a druhou polovinu v březnu následujícího roku.
Kamélie je rostlina, kterou lze poměrně snadno pěstovat, jakmile jí vytvoříte ty správné podmínky. Může být pěstována jak ve vnitřních prostorách, tak ve venkovních květináčích, ale také venku na záhoně.
Světlo a teplo
Ideální při pěstování kamélie je možnost ji na léto umístit ven a na zimu zase přenést do chladných, nepřetápěných částí domu. Ven kamélii přestěhujte nejlépe v květnu, preferuje polostín, ale bude snášet i slunné místo, pokud to nebude horké polední slunce. Myslete i na to, že na větru či v průvanu bude koruna kamélie rychle osychat. Rostlinu venku nechte co nejdéle, nejvýše však do prvních mrazíků.
Pěstujete-li rostlinu v květináčích, jejich baly rychle promrzají a rostlinu poškozují. Tam, kde se zimní teploty pohybují do -15 °C lze nechat kamélie i přes zimu v zemi, jen je třeba je zakrýt velkou vrstvou mulče a přikrýt geotextilií. Největším problémem při tomto způsobu pěstování bývá, že při pozdních mrazech omrzají mladé výhonky a odumírají.
Mnohem lepší je, když si kamélii můžete donést zpět do domu a umístit ji do místnosti vytápěné nejvýše do 15 °C. Kamélie potřebuje nižší teploty, protože ji podněcují k rozkvětu pupenů. Při teplotě 6–10 °C vám kamélie pokvete až pět týdnů, kdežto pokud byste ji umístili do vytápěného obývacího pokoje, odkvetla by vám po několika dnech.
Tato rostlina rozhodně není určena k pěstování v paneláku.
Půda a přesazování
Kamélie vyžaduje kyprou, kyselou půdu, která je vlhká, ale nezadržuje přebytečné množství vody. Kořeny kamélie mají vysoké nároky na kyslík, proto jsou dost mělké a není doporučováno v její blízkosti pěstovat další rostliny, které by svými kořeny kamélii utlačovaly. Zvolíte-li pro pěstování kamélie místo pod vzrostlým stromem, ve stínu, bude jí to vyhovovat a určitě se jí zde bude dobře dařit. Vyberte takový strom, který ji nebude svými kořeny obtěžovat, jako by to dělala například borovice.
Pěstujeme-li kamélie v květináčích, je potřeba je přesazovat. Nejlepší čas pro přesazování je na jaře, před začátkem nového růstu. Pokud kořeny rostliny pronikají květináčem, je možné přesazovat i na podzim. Mladé rostliny kamélie se přesazují jednou za dva roky, starší rostliny dle potřeby. K přesazování můžete použít substrát určený pro rododendrony, protože obsahuje málo vápníku a má odpovídající nízké pH.
Zalévání
Kamélie by neměla být suchá ani podmáčená. Přelití rostlině nepomůže, stejně jako zaschnutí, proto zalévání věnujte dostatečnou péči. Při přeschnutí mohou opadat poupata, při přelití uhnívat kořeny. Množství vody je potřeba přizpůsobit daným klimatickým podmínkám. Kamélie pěstované v květináčích budou vyžadovat méně vod
Už jste zajisté slyšeli o novém trendu pěstování rostlin – revoluční květináč byl vyvinut, aby změnil způsob pěstování rostlin jejich otočením vzhůru nohama. Uvnitř nádoby se nachází uzavíratelný disk, který je vlastně tím nejinovativnějším prvkem v celém tomto pěstebním systému. Do disku v užší části květináče se lije voda, která zavlažuje půdu nacházející se v druhém disku v širší části květináče. Do druhého disku je zároveň zasazena rostlina. Z horního disku se pak postupně uvolňuje zálivka směrem ke květině, takže jde vlastně o princip samozavlažovacích květináčů. Nejprve šlo o takzvané speciální závěsné vaky, které byly vyvinuty hlavně pro pěstování zeleniny na terase i balkoně. Tvůrci vycházeli z toho, že zvlášť ve velkých městech zeleně ubývá a mizí i z bytů, teras a balkonů. Člověk vždy najde něco důležitějšího, čím volné místo zaplnit. Prostor však stále zůstává pod stropem a nad hlavami. Tak proč ho nevyužít? A právě z tohoto důvodu se na trhu objevily speciální vaky na pěstování rostlin kořeny nahoru. Jedna taková nádoba stojí přibližně dvě stě korun. Pod názvem Sky plantery najdete pěstební nádoby speciálně určené pro tento nezvyklý způsob pěstování pokojových rostlin anebo bylinek v kuchyni, které tak budete mít alespoň neustále po ruce, kdykoli budete vařit a dochucovat jimi své pokrmy. A které rostliny můžete pěstovat „hlavou dolů"? Například rajčata, petržel, mátu, pelargonie, voděnku, břečťan, anturie i některé palmy a orchideje. A s jejich přezimováním nemusíte mít starost. V zimním období se o ně staráte stejně jako po zbytek roku.
Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.
Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.
Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.
Kromě lesklých a kožovitých, tmavě zelených listů je bobkovišeň také známá svým rychlým a bujným růstem, takže nedrží tvar, zvláště pokud je stříhána v nesprávnou roční dobu.
Pokud bobkovišeň seříznete v zimě, tak rostlina zareaguje rychlým vytvořením bohaté vegetace na jaře. To znamená, že kromě okamžité ztráty tvaru, který jste mu dali pečlivým prořezáváním, bude živý plot zranitelnější vůči padlí, houbě, která se živí rostoucími rostlinnými pletivy.
Kdy je tedy ten správný čas na prořezávání živých plotů z bobkovišně? Optimální období je pozdní jaro/začátek léta po odkvětu, od konce května do konce června. V tomto ročním období rostlina reaguje na řezání tím, že produkuje novou vegetaci pomaleji a méně hojně, čímž si déle udrží krásný pravidelný tvar, který jste jí dali.
Jak prořezávat bobkovišně
Nyní, když víme, kdy je nejlepší čas na prořezání bobkovišní, pojďme zjistit, jak ji prořezat. Při stříhání živých plotů mějte na paměti staré přísloví, že „méně je více“: Stříhání omezte na odstraňování suchých, zlomených nebo nemocných větví a stříhejte pouze minimální množství nutné k udržení jejich celkového tvaru. Řezání také udržuje živý plot kompaktní, takže nemá dutý vzhled: řezání nejvyšších větví způsobí, že se rostlina vyvine do šířky a zahušťuje listy pod korunou.
Po dokončením ručního stříhání nemocných nebo poškozených větví pomocí zahradnických nůžek pak můžete šetrně stříhat mechanizovanými nůžkami na živý plot. Pokud jde o nůžky na živý plot, můžete si z řady elektrických nůžek na živý plot vybrat model, který je pro vás ten pravý, například model s tichým chodem s dvojitým ostřím (s ostrými zuby podél obou hran). Pokud je vaše zahrada obklopena domy, je rozumné zvolit nástroj, který není nadměrně hlučný, jako je elektrický nebo akumulátorový plotostřih. Obchodníci nabízí kompletní modely i s baterií a nabíječkou, což vám poskytuje 2 hodiny provozu mezi nabíjením.
Pokud dáváte přednost profesionálnímu modelu vhodnému pro náročnější živé ploty a intenzivní použití, tak vybírejte z řady plotostřihů s benzínovým motorem s výkonem 0,75 kW a se 75 cm jednoduchým ocelovým nožem (se řeznými zuby pouze podél jedné hrany). Mezi profesionálními nůžkami na živý plot s benzínovým motorem najdete také hřídelové nůžky na živý plot s výkonem 0,9 kW a dvoubřitým nožem, který je nastavitelný ve mnoha polohách od 0 do 180°. Hřídelové nůžky na živý plot usnadňují stříhání živých plotů na nerovném nebo strmém terénu nebo tam, kde je porost obtížně dostupný.
Jak používat nůžky na živý plot k prořezávání bobkovišní
Chcete-li zastřihnout živý plot z bobkovišní, tak nejprve seřízněte strany a&nb
Čačanská lepotica je doporučená odrůda švestky pro domácí zahradu, která zaujme svými dobrými vlastnostmi, jako je všestrannost plodů, samosprašnost a robustnost stromu.
Je tolerantní vůči šarce, ale náchylná k dvojitému plodění, není náchylná ke květní monilii, rzi švestkové a průstřelům listů.
Strom je středně rostoucí s kulovitou až pyramidální korunou, preferuje slunná až částečně zastíněná místa s dobře propustnou, humózní půdou.
Stříhání čačanské lepotice je shodné, jako stříháníšvestek. Pro malé zahrady se hodí čtvrtkmen s pyramidálně dutou korunou bez středního výhonu.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře