Treskatmavá (Pollachius virens, angl. saithe), zvaná také pollack, žije ve velkých hejnech především ve vodách severního Atlantiku. Vyhovuje jí pobyt u dna i ve volné vodě v hloubce kolem 200 m. Tato dravá ryba se živí korýši a malými rybkami, velmi rychle roste a může se dožít až 25 let. Pohlavní dospělosti dosahuje po dvou letech, velmi dobře se množí. Její maso je chutné a pevné. Nejvýznamnějšími producenty jsou USA a Rusko. Většinou se zamrazuje na moři, ale část výlovu jde ve formě celých mražených ryb jako surovina do Číny, kde se znovu rozmrazí, filetuje a jako „double frozen“ (tedy dvakrát zmražená) se dováží mimo jiné i do EU.
Postavení ploutví tresky tmavé je podobné jako u tresky obecné a dalších treskovitých ryb. Má však poněkud vypouklejší břicho a tlamu s výraznou spodní čelistí na horní části tmavého čumáku. Je světlejší než její bělomasá příbuzná, stříbřité tělo přechází na hřbetě do hnědozelena, břicho má téměř bílé. Dorůstá 130 cm při hmotnosti zhruba 30 kg, na trhu se můžete nejčastěji setkat s exempláři 70 cm dlouhými a vážícími 3 až 4 kg.
Treskatmavá má velmi aromatické, pevné a libové maso, které je zasyrova šedočervené a bledne až po tepelné úpravě. Právě kvůli tmavé barvě masa nepatřil dříve tento druh tresky k oblíbeným rybám, ale příznivý poměr kvality k ceně a vynález konzervace při vysoké teplotě jí zajistil popularitu. Chuť masa vynikne především při smažení, lze ho však využít také na závitky, sekanou, rybí guláš, špízy a do rybích prstů, případně k solení, uzení či konzervování. Tudíž úprava tresky má mnohostranné využití. Vysoce kvalitní filé, zamražené na moři, je bílé, s nižším obsahem tuku. V USA je to nejprodávanější ryba. Veškerá produkce pochází z volného oceánu, není zatím znám způsob, jak ji chovat faremně. Na moři zamražená surovina se produkuje ve dvou základních druzích, a to jako filety nebo filety slisované do bloku. Kvalitativně mezi nimi není rozdíl. Jen celé filety mohou občas obsahovat, zejména v hlavové části, drobnou kost, značí se proto jako PBI (pin bone in – špendlíkové kosti uvnitř), může se z nich vyrábět i blok. Vyšší kategorií je filetový blok prakticky bez kosti, značený PBO (pin bone out – bez kostí), kde podle standardu nesmí být více než jedna drobná kůstka na 1 kg výrobku. Tato surovina se používá pro výrobu porcí označených jako bez kosti a vhodná je i pro děti.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Ingredience: 1 kg mražené tmavé tresky, koření na ryby, česnek, 250 ml smetany na šlehání, 1 tavený sýr, citronová šťáva, olivový olej
Postup: Rozmrazenou, omytou a osušenou rybu pokapeme olejem a posypeme kořením na ryby. Necháme chvíli odstát a poté ogrilujeme. Smetanu zahřejeme a přidáme tavený sýr a rozetřený česnek. Směs necháme projít varem a přelijeme jí ogrilovaný plátek tmavé tresky. Podáváme s bramborem.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Postup: Filety tresky naporcujeme. Ideálně na porce tvaru kostky. Každou porci z obou stran osolíme a opepříme a jen velmi lehce pokapeme olivovým olejem. Rozehřejeme troubu na maximální teplotu a na plech položíme pečicí papír, na který naskládáme jednotlivé porce tresky, které velmi opatrně a minimálně poprášíme hladkou moukou a na každou porci položíme kousek másla. Jelikož filety jsou bez kůže, není nutno porce při pečení obracet. Jakmile bude ryba lehce zlatavá a začne se na dotek rozpadat na „masové lupínky“, je hotová. Vhodnou přílohou je bramborová kaše obohacená vmíchanou hrstí najemno nasekané čerstvé pažitky.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Postup: Pokrájejte nahrubo rajčata. Do hrnce dejte olivový olej a česnek. Na středním plameni osmažte česnek do tmavohněda, poté jej vyjměte a vyhoďte. Přidejte rajčata, petrželku, sůl a pepř. Stáhněte plamen a povařte omáčku 15 až 20 minut, dokud nezhoustne a nezíská tmavší barvu. Mezitím nakrájejte rybu na kusy přibližně o velikosti 5 x 7,5 cm, obalte je v mouce, počkejte 5 až 10 minut, znovu je obalte v mouce a mouku na nich uhlaďte. Do pánve na smažení nalijte alespoň 2,5 cm rostlinného oleje a rozehřejte jej na 190 stupňů. Kusy ryb postupně osmažte vždy po několika do zlatohněda. Nechte je okapat na kuchyňských ubrouscích. Udržujte je v teple a je-li třeba, přihřejte omáčku. Osmažené ryby dejte na servírovací mísu, přelijte je omáčkou a podávejte.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kelímek rajčatového pyré, 2 lžíce olivového oleje, 1 plátek másla, 4 hrsti cibulky s natí, 4 plátky tmavé tresky, 300 g cherry rajčat, 1/2 citronu; podle potřeby voda na podlití a směs koření na ryby
Postup: Pláty tresky dobře omyjeme, osušíme a výrazně pokapeme citronem. Necháme odležet a potom tresku po obou stranách posypeme kvalitním kořením na ryby (nejlépe s kousky sušené zeleniny). Nepoužíváme levné koření ze supermarketů. Cherry rajčátka omyjeme a rozkrájíme na poloviny. Zelenou cibulku nakrájíme na kolečka. Na velké pánvi rozehřejeme olej s máslem a tresku zprudka osmahneme, stačí 1–2 minuty. Do pekáčku vsypeme 3 hrsti cibulky a půlku celkového množství cherry rajčátek. Posypeme kořením na ryby, poklademe tresku a zasypeme zbytkem zeleniny. Nakonec přelijeme rajčatovým pyré a znovu posypeme kořením. Jen mírně podlijeme vodou a dáme péct do vyhřáté trouby. Pečeme okolo 30 minut, řídíme se hlavně pohledem. Šťávy nesmí být moc a zelenina by měla vypadat propečeně.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Postup: Tresku naporcujte, osolte, opepřete a pokapejte limetovou šťávou. Potřete olivovým olejem a vložte na gril.
Připravte si pesto: V hmoždíři smíchejte bazalku, petrželku, nakrájený česnek, oříšky, olivový olej a kapku octa a rozmělněte. Pak přimíchejte nastrouhaný parmazán a promíchejte. Pečenou tresku nandejte na talíř a podávejte s pestem a nakrájenými cherry rajčátky, které jste osolili a opepřili.
Slimák popelavý patří do čeledi slimákovitých (Limacidae), řádu stopkookých (Stylommatophora), podtřídy plžů plicnatých (Pulmonata).
Tělo tohoto plže dosahuje délky 15 až 20 cm, ve vzácných případech prý dokonce 30 cm. Je silné, s napjatou pokožkou, výrazně vyniklý kýl zasahuje až do poloviny hřbetu. Pokožkové hrboly jsou na hřbetě dlouhé 8 až 10 mm, na bocích 5 až 7 mm. Zbarvení je velmi proměnlivé, někteří jedinci jsou antracitově černí, jiní nevýrazně bělaví nebo popelavě šedi. Kresba často bývá uspořádána do podélných pruhů, štít však zůstává jednobarevně šedý, černý nebo červený. Je popsána řada barevných forem – jednou z nejhezčích je L. cinereo-niger bielzi, která má masově červený hřbet s rudým kýlem a tmavě rudý až černý štít (vyskytuje se například na Křivoklátsku). Chodidlo je vždy výrazně rozčleněno na světlá střední a tmavá okrajová pole. Sliz je bezbarvý, hřbetní destička 8,5 mm dlouhá a 6 mm široká.
Slimák popelavý obývá převážně lesní porosty a dává přednost lesům podhorským a horským. Zdržuje se pod kůrou starých stromů, v trouchnivých pařezech a podobně. V místech výskytu bývá hojný, často najdeme více jedinců pohromadě. Živí se houbami, zelenými částmi rostlin, hlízami a různými živočišnými zbytky. Obývá téměř celou Evropu a od Skandinávie po středomořské ostrovy. Zaměnit jej můžeme za slimáka největšího, který má jednobarevné chodidlo a skvrnitý štít, nebo za podkornatkou žíhanou (mladé jedince). Od plzáka lesního ho rozeznáme podle umístění pneumostomu a kýlu na hřbetě.
Jde o velký druh slimáka – velikost těla 120–200 mm. Zbarvení je velmi variabilní, nejčastěji však tmavě šedomodré se světlým kýlem v zadní čísti nohy. Vyskytují se však i světle šedí až bílí jedinci s tmavými skvrnkami kolem kýlu. Známí jsou rovněž albinotičtí jedinci. Spodní strana těla je okolo okrajů tmavá, uprostřed světlá. V zadní části těla je vždy nápadný střední kýl. Patří mezi naše největší plže.
Slimák popelavý obývá především lesnaté oblasti, najdeme ho v různých typech lesů, zejména v listnatých, smíšených a lužních lesích. Vyhledává zastíněné a husté lesy. Vzácněji se objevuje také v okolí lidských sídel a v zahradách. Ukrývá se pod padlými kmeny, kameny nebo kůrou. Ze svého úkrytu vylézá až v noci, živí se zejména rostlinnou potravou a houbami.
Ingredience: 180 g másla, 330 g pískového cukru, 4 vejce, 330 g polohrubé mouky, 125 ml mléka, tuk a hrubá mouka na přípravu formy, 1 lžíce kakaového prášku
Postup: Nepřilnavý vnitřní povrch bábovkové formy vymažte zhruba jednou lžící oleje a vysypte třemi až čtyřmi lžícemi hrubé mouky. Zbytek mouky, který se nenalepí na vymaštěné stěny, vysypte. Dejte si při vymazávání záležet zejména ve všech temnějších zákoutích a na středovém kolíku, právě tam se bábovka při vyklápění často zákeřně přilepí. Troubu předehřejte na 160 stupňů, horkovzdušnou pouze na 140. Máslo třete za pomoci vařečky, ručního šlehacího mixéru nebo třecího nástavce kuchyňského robotu tak dlouho, až přestane klást původní odpor a změkne, zhruba jednu až dvě minuty. Přidejte od oka stanovené dvě třetiny cukru a ještě 10 minut třete (ručně třete ještě déle). Máslo musí zřetelně zesvětlat a nenápadně nabýt na objemu. Oddělte žloutky od bílků. Žloutky jeden po druhém zašlehejte do máslové pěny, další vždy až poté, co předchozí beze stopy zmizí.
Mouku prosejte. Ve třech dávkách pak postupně, tentokrát už jen vařečkou, zapracujte vždy třetinu mouky a třetinu mléka. Chovejte se ke vznikajícímu těstu jemně, abyste se zbytečně nepřipravili o vzduchové bublinky, které jste do něj předtím pracně vetřeli. Nemíchejte těsto déle, než je nezbytně nutné ke vstřebání surovin. Z bílků a jedné malé špetky zbývajícího cukru ušlehejte ruční nebo elektrickou metličkou měkký a řídký sníh. Pak po lžících zašlehejte zbytek cukru a pokračujte dál ve šlehání, dokud nebude sníh lesklý a nezhoustne – při nadzvednutí metličky se na něm vytvoří špičky, které se jen pozvolna ohnou dolů. Teprve takto cukrem ztužený sníh opatrně vyklopte z misky k téměř hotovému těstu. Můžete ho šetrně vložit velkou lžící, zaboříte ji v polovině mísy skrz sníh a těsto až ke dnu, vše podeberete směrem k sobě a dolní část obsahu mísy vyzdvihnete nahoru. Pak mísu otočíte o devadesát stupňů proti směru hodinových ručiček a akci se stěrkou zopakujete. Pak znovu otočíte a znovu zaboříte, a znovu a znovu, až se těsto se sněhem rovnoměrně promíchá. Přestaňte co možná nejdříve.
Oddělte jednu třetinu těsta a prosejte na ni kakaový prášek. Vložte ho do těsta stejným způsobem jako sníh, až se těsto rovnoměrně obarví dohněda. Do bábovkové formy opatrně nalijte jednu třetinu světlého těsta. Při této akci budete muset formou otáčet (nejspíš svojí třetí rukou), aby se těsto rovnoměrně rozlilo dokola. Pokračujte první polovinou hnědého těsta, poté totéž zopakujte s druhou třetinou světlého, zbývající polovinou tmavého a na závěr se zbytkem světlého těsta. Ve formě tedy n
Ingredience: 400 g polohrubé mouky, 250 g cukru krupice, 1 kypřicí prášek do perníku, 2 lžíce kakaa, 1 vejce, 250 ml mléka, 10 lžic oleje, marmeláda, poleva tmavá čokoládová, poleva bílá čokoládová
Postup: Ve dvou miskách smícháme sypké a tekuté ingredience. Ty poté smícháme dohromady a vše šleháme ručním šlehačem, než je těsto hladké. Nalijeme na plech s pečicím papírem a pečeme cca 30 minut, podle trouby. Upečený a vychladlý perník rozřízneme podélně a bohatě namažeme marmeládou. Na chvíli ho zatížíme, aby se obě poloviny perníku pěkně spojily. Mezitím si ve vodní lázni rozehřejeme polevy. Tmavou polevou natřeme celý perník, bílou polevou uděláme do tmavé polevy spirálu, a vidličkou ji od středu roztáhneme do krajů – tím nám na perníku vznikne krásný vzor. S polevami pracujeme rychle, aby tmavá poleva nestihla ztvrdnout, než na ní uděláme vzory.