ÚPRAVA JEHNĚČÍCH ŽEBER, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Jehněčí maso se vyznačuje řídkou, vodnatelnou, narůžovělou svalovinou s nažloutlým tukem.
Technologický postup: Žebra omyjeme, osušíme a vložíme do pekáče. Mírně osolíme a necháme 10 minut odpočinout. Poté je potřeme marinádou, podlijeme troškou vody a dáme péct asi na 1 až 1,5 hodiny při 170 °C. Po upečení podáváme s chlebem a křenem.
Technologický postup: Olej smícháme s prolisovaným česnekem, přidáme sůl a pepř a promícháme. Touto směsí potřeme žebra a necháme odležet nejlépe přes noc. Pak je dáme na pekáč, potřeme kari smíchaným se 3 lžícemi hořčice, přidáme trošku másla, přikryjeme a pečeme 2 hodiny v troubě při 150 °C. Posledních 20 minut pečeme bez nezakryté.
Ingredience: 8 ks jehněčích žebírek, sůl, mletý bílý pepř, hladká mouka, 2 lžíce oleje, 1 lžíce másla, 1 velká cibule, 100 g tvrdého sýra, 1–2 vejce, worcesterská omáčka
Technologický postup: Odblaněná jehněčí žebírka zbavíme přebytečného tuku. Částečně odkrojíme od kosti, na okrajích nařízneme a zlehka naklepneme. Osolíme, opepříme, obalíme v mouce a na oleji opečeme. Na másle zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme nastrouhaný sýr, vejce a ochutíme kapkami omáčky. Směs naneseme na opečená žebírka a na mřížce rozehřátého grilu zapečeme. Zapečená žebírka podáváme s pečenými bramborami nebo zeleninovým salátem.
Ingredience: 700 g jehněčích žebírek, 100 g másla, 15 stroužků česneku, sůl, mletý černý pepř, několik snítek rozmarýnu
Technologický postup: Nejprve naporcujeme žebra na jednotlivé díly, které osolíme a opepříme. Několik snítek rozmarýnu odložíme stranou na ozdobení při podávání a zbytek rozmarýnu nakrájíme. Žebírka dáme do pekáčku nebo zapékací mísy, posypeme rozmarýnem, přidáme oloupané a na poloviny nakrájené stroužky česneku, dále do pekáčku přidáme máslo, podlijeme cca 100 ml vody a dáme péct do trouby vyhřáté na cca 180 °C. Pečeme asi 50 minut, až je maso měkké. Talíře ozdobíme několika snítkami rozmarýnu, které poklademe vedle sebe, na ně dáme upečená žebírka a podáváme. Jako přílohu můžeme použít brambory v různé úpravě.
Technologický postup: Žebírka odblaníme a zbavíme tuku, nařízneme a lehce naklepeme. Česnek prolisujeme, smícháme se solí, olejem, octem a s trochou pepře. Vzniklou směsí (marinádou) žebírka potřeme po obou stranách. Pak je poskládáme na sebe do misky a necháme v chladnu asi dvě hodiny marinovat. Pokud nespěcháme, můžeme nechat i přes noc, ničemu tím neublížíme. Když maso z marinády vyjmeme, necháme ho okapat a pak v rozpáleném tuku opečeme z každé strany asi 8–10 minut. Podáváme se zeleninou a různě upravenými bramborami.
Nedostatek hořčíku narušuje nejvýznamnější rostlinné procesy, jako je fotosyntéza či biosyntéza bílkovin. Dlouhodobější deficit se projevuje především na starších listech omezením zeleného zbarvení, které se označuje jako chloróza. Listové žilky zůstávají zelené, plocha mezi žilnatinou však žloutne. Při pokračujícím nedostatku hořčíku chlorotické části odumírají. Tyto změny jsou často doprovázeny purpurovým zabarvením listů (jako při nedostatku fosforu). Postupně dochází k opadu starších listů a letorosty ovocných stromů se vyholují. Na výskyt nedostatku hořčíku má vliv kyselost půdy. Značný vliv má i množství srážek v zimním a jarním období, které mohou způsobit splavení hořčíku mimo oblast kořenů.
Předpokladem omezení poruch z nedostatku hořčíku je úprava půdních podmínek. Jedná se především o vápnění kyselých půd pomocí hnojiv s obsahem hořčíku, jako jsou dolomity, dolomitické vápence, případně strusky, které se aplikují na podzim. Zjištěný nedostatek hořčíku během vegetace je možné omezit přihnojením rostlin hnojivem Kieserit nebo hořkou solí. Účinnost tohoto zásahu silně závisí na vlhkosti půdy, proto je vhodná kombinace se závlahou. Nelze však očekávat výrazný efekt na půdách silně kyselých a půdách s vysokým obsahem draslíku.
Sálavé teplo lze využít klasicky, to znamená jako sálavé panely, které jsou hygienické, snadno udržovatelné a přitom atraktivní, například z přírodního kamene. Vzhledem ke svému výkonu jsou používány jako doplňkové vytápění, mohou vyhřát interiéry až do 180 m3. Vše je ale závislé na materiálu budovy, místnostech a izolaci objektu. Sálavé panely nabízejí vysokou účinnost, snadnou regulaci a tichý provoz. Při jejich provozu nedochází k víření prachu, tím pádem výskytu roztočů a nečistot, jsou ideální tam, kde žijí astmatici a alergici. Sálavé panely lze umístit jak na stěnu, tak i na strop místnosti.
Plynové sálavé topné panely
Princip tohoto vytápění je obdobný jako u kachlových kamen s rovnoměrným sáláním tepla do prostoru místnosti. Umístění plynových panelů je možné na stěny i stropy. Vstupní náklady na plynové sálavé topné panely jsou obecně nižší než u klasického plynového topení. Není totiž nutné pořizovat rozvody, přípojky a jiné další příslušenství.
Sálavé teplovodní panely
Teplovodní sálavé panely využívají sálání tepla, které je zprostředkováno speciálními panely s efektivně tvarovanou sálavou deskou. Teplovodní panely jsou ohřívány horkou vodou nebo párou přiváděnou ocelovými trubkami v teplotě 110 až 130°C. Velikost a délku panelů můžete vybírat přesně dle potřeb vytápěného prostoru. Pro větší efektivitu a nižší tepelné ztráty je vhodná tepelná izolace, kterou obvykle zajišťuje sklolaminátová izolační rohož. Instalace panelů je díky závěsným řetízkům jednoduchá a dovoluje více možností zavěšení. Standardně jsou panely dodávány v barvě holubí šeď RAL 9002 a nebo bílá RAL 9010, jiné barevné provedení lze objednat. Povrchová úprava bývá zakončena komaxitovým lakem.