Po naložení se kuře pouze opláchne a osuší utěrkou (nedává se rozvlažit) a zavěsí do udírny do teplého a hustého kouře. Udíme do zlatohnědé barvy. Doba uzení je zhruba 4–8 hodin. Rozhodující je však požadovaná barva, ne doba. Nesmí dojít k vysušení, oheň se zasypává mokrými pilinami nebo prostříkává vodou. Kůžička by měla být kyprá a vláčná. Uzené kuřecí maso je jedlé již po 2 hodinách, i když barva není to pravé.
Postupujete-li zvolna, tak se za 5 až 8 hodin dočkáte šťavnaté a voňavé dobroty. Kouř musí být vlhký!
Po tom všem domácím uzení jsem asi svého domácího příliš nepotěšil.
Pokud chcete udit maso uvnitř bytu, řekl bych, že investujte do udící pistole. Nejsem moc na vychytávky – jsem dost „staromódní“, pokud jde o kuchyňské vybavení – ale tohle rozhodně stojí za to. Takže vy, kteří bydlíte v bytech, můžete stále udit, aniž byste měli udírnu na dvorku!
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Králíka omyjte a vytrhejte vnitřní sádlo. Do stehen a hřbetu našpikujte slaninu. Králíka dobře osolte jak zevnitř, tak zvenku. Maso vložte do pekáče, cibuli, česnek a zbytek slaniny nakrájejte na tenké plátky a položte na králíka. Vše posypte grilovacím kořením. Mírně podlijte vodou nebo vývarem. Králíka vložte do trouby a pečte doměkka. Během pečení králíka otáčejte, podlévejte a přelévejte vypečenou šťávou, dokud nebude maso měkké. Tradičního pečeného králíka můžete podávat s vařenými brambory či s bramborovou kaší.
V naší poradně s názvem SKOPOVÉ KLOBÁSY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Dobrý den. Můžete mi poradit, prosím, na kolik stupňů a jak dlouho udit skopové klobásy? Budu moc rád za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Skopové klobásy, jaká lahoda. Hmmm. Jejich uzení je ale umění. Nejdříve musíte vyhřát udírnu na teplotu 70°C. Pak do udírny rezvěste klobásy a půl hodiny je nechte při otevřených dvířkách vysychat. Poté udírnu zavřete a klobásy uďte po dobu 8 hodin. K uzení použijte suché dřevo ovocných stromů bez kůry nebo dřevo bukové.
Maso z nutrie je bledě růžové, velmi křehké, jemně vláknité, s nízkým obsahem tuku. Tuk není prorostlý do tkání, proto je maso lehce stravitelné, s nízkým obsahem cholesterolu a vysokým obsahem bílkovin.
Výživové vlastnosti
Maso z nutrie je velmi vysoké kvality a lehce stravitelné, složením velmi podobné masu králičímu. Na rozdíl od králíka je svalovina nutrie tmavší a má jemnější svalová vlákna. Ve svalové tkáni je jiná skladba rozložení tuku, proto si zachovává šťavnatost vepřového masa. Kalorickou hodnotou se vyrovná jehněčímu masu. Vzhledem k velmi nízkému obsahu cholesterolu (ve 100 g pouze 70 mg), tuku (do 5 %) a vysokému obsahu bílkovin (kolem 20 %) je maso nutrií hodnoceno jako dietní. Nezanedbatelný je i vysoký obsah sacharidů a proteinů (kolem 20 %). Maso z nutrie se dá upravovat na všechny způsoby (včetně uzení), podobně jako maso králíka. V domácnostech je nejčastější kulinářskou úpravou pečená nutrie na česneku.
Maso z nutrie a dna
Libové maso v menších dávkách při tomto onemocnění neuškodí. Při dnavém záchvatu by se maso nemělo jíst vůbec, po záchvatu začínejte s konzumací masa opatrně. Nutrie je dietní maso.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Před předehřátím trouby posuňte jeden rošt tak, aby seděl na dně trouby. Nastavte teplotu trouby na 140 °C. U této techniky budete mít dobu uzení 3 hodiny.
Namočte litr dřevěných štěpků na hodinu do vody. Vypusťte vodu a uchovejte 1/4 hrnku vody. Poté vložte vlhké kousky dřeva na dno pekáče s uchovanou vodou na namáčení. Ale ne příliš mnoho vody, nechcete, aby štěpka plavala.
Do pekáče se dřevem vložte rošt na pečení a položte žebra na rošt. Nakonec pekáč utěsněte alobalem. Ujistěte se, že je fólie napnutá tak, aby byl dostatečný prostor pro cirkulaci kouře.
Uzení je v tomto případě trochu odlišné od obvyklých postupů, liší se hlavně v nakládání. Drůbež nakládáme pouze do láku, ať už celou anebo porcovanou na části. Krůty, kachny a ostatní drůbež se doporučuje vykostit, připravit na jednotlivé porce a pak teprve udit. Hotové maso se při krájení nedrobí a nerozpadá a je připravené přímo na talíř. Celá drůbež anebo porce se udí zásadně s kůží, potrhaná nebo chybějící kůže není vzhledná, i chuťově není drůbež stažená z kůže dobrá. Povrchová vrstva se příliš vysuší a ztvrdne.
Nakládání do láku se provádí pouze směsí soli a dusičnanu draselného. Poměry jsou stejné jako při uzení masa, vážíme i s kostmi a považujeme je za maso pro výpočet množství soli. Nedává se cukr a česnek. Pro naložení je lepší drůbež pouze chlazená, mražené je sušší.
Kachnu rozdělíme na porce, důkladně nasolíme a necháme 1 až 3 dny proležet. Před uzením oklepeme sůl a udíme podle velikosti porcí doměkka 6 až 8 hodin na 75 °C.
V diskuzi RYCHLOSŮL PRAGANDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Heřmánek.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na zkušenost při smíšeném způsobu solení (naložení) masa s použitím směsi běžné soli a Pragandy. U Pragandy se uvádí, že maso je připravené pro uzení již po 14 dnech. Což mi připadá krátká doba, aby se do masa dostala chuť česneku. Když bych použili Pragandu 50% a běžnou sůl 50% a prodloužil dobu na 4 týdny, může vzniknout nějaký problém? Děkuji za názor.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kg mletého králíka, 1 kg vepřové krkovičky, sůl nebo 40 g rychlosoli, 1 dcl mléka, 2 dcl vody, umělá střeva na tlačenku
Postup: Králičí maso důkladně odblaníme, nameleme (na sekanou), přimícháme krkovičku, nakrájenou na mini kostičky, přidáme sůl, mléko, vodu a pořádně promícháme, alespoň 20 minut. Necháme 2 dny uležet, poté naplníme do tlačenkových střev. Dáme vařit na 3 hodiny při 70 °C. Vyjmeme z vody, zatížíme a necháme vychladnout.
V diskuzi NUTRIE RECEPT MANIPULACE S MASEM NUTRIE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.kotink.
Dobrý den, mám dotaz. Má se ulovená nutrie ponechat v srsti nějaký čas jako zajíc, nebo se musí hned stáhnout z kůže a vyvrhnout. Děkuji za radu a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Nutrie se hned stahuje.V kožichu se nenechává...kůže se stahuje a namáčí do přípravků a pak napína. Vyčiní se.Nutrii se odstraní vnitřnosti a vše jak u králíka.Má zdravé maso, ktré se kdysi dodávalo do nemocnic...a taky se z něj dělaly výborné kobásy..vím to, protože jsme je doma měli a ne v malém množství...i zlaté nutrie :)
Ingredience na 1 l láku: 1 l vody, 60 g urychlovače (Pragandy)
Technologický postup: Kuře omyjeme a naložíme do láku na tři dny. Nádobu necháme v lednici nebo ve studeném sklepě. Před uzením kuře umyjeme v hodně teplé vodě. Udíme na 90 °C asi 4 hodiny. Za tu dobu maso krásně změkne.
V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při tomto postupu se řiďte většinou stejnými pokyny jako u první metody. Má stejnou dobu uzení tři hodiny, ale nastavte troubu na 150 °C.
Ze staniolu vytvořte velkou „obálku“, dostatečně velkou, aby se vešla na dno pekáče. Vzal jsem velmi velký kus alobalu, přeložil jsem ho napůl a pak jsem strany sroloval, aby se uzavřely.
Nastavte troubu a namočte dřevo stejným způsobem, jak jsem popsal v metodě č. 1. Vezměte namočené štěpky a s trochou vody je dejte do starého hrnce na sporák. Zahřívejte dřevěné štěpky, aby mohly začít kouřit. Jakmile je velké množství kouře a dřívka jsou horké, opatrně je nasypte do fóliového obalu a uzavřete otevřený konec.
Vezměte tuto obálku a vložte ji na dno pekáče a propíchněte několik velkých otvorů, aby se uvolnil kouř. Umístěte rošt a žebra na horní část balíčku s ohárky a poté utěsněte celý pekáč krytem z alobalu.
Králíka dobře očistěte, naporcujte, osolte a ochuťte drceným kořením (jalovcem, bobkovým listem, pepřem). Jednotlivé kusy nejprve opečte na oleji ze všech stran dozlatova. Mrkev, celer a petržel nakrájejte na hrubší kousky a orestujte je na oleji dozlatova s celým jalovcem, tymiánem a petrželovou natí. Poté zalijte drcenými rajčaty, vínem a vývarem, přiveďte k varu, vložte porce králíka a pečte 1 až 1,5 hodiny v troubě vyhřáté na 160 °C. Maso nepřiklápějte, pouze přelévejte, případně dle potřeby podlévejte. Jako přílohu doporučují Kluci v akci rajčátka na másle. Stačí jen několik mini rajčátek zlehka naříznout, spařit, zchladit, oloupat a krátce prohřát na másle s hrstí plocholisté petržele. Jednotlivé porce pečeného králíka pak na talíři ozdobte těmito rajčátky.
Na 1 kg masa se dávají 2 dkg rychlosoli, lák na zalití se připravuje z 10 l vody a 50 dkg rychlosoli.
Postup:
U masa na uzení je ideální, aby vážilo zhruba 1,2 kg a aby bylo bez kosti. Maso si navážíme a odvážíme sůl, kterou do masa dobře vetřeme. Takto připravené naskládáme do smaltované nebo kameninové nádoby. Nádobu uchováváme v lednici nebo na jiném studeném místě, třeba ve sklepě. Za tři dny zalijeme maso připraveným lákem, aby bylo celé potopené, a dáme zpět do chladna. Celkem necháme maso odležet týden, ale můžeme i déle. Před uzením maso umyjeme v hodně teplé vodě a osušíme. Roztopíme udírnu a rozvěsíme maso na háčkách. Udíme asi osm hodin na 90 stupňů. Samozřejmě záleží na druhu masa.
Druhá možnost:
Není nad to, když na oslavě vytáhnete z udírny pořádný kus voňavé a křehké uzené krkovice nebo vlastní klobásy. Když dodržíte několik pravidel, není domácí uzení nijak náročné.
Nepospíchejte, chce to čas.
Vyberte kvalitní a čerstvé maso.
Naporcujte maso na vhodnou velikost pro uzení.
Nakládání masa nasucho
Jde o klasický způsob nakládání za pomocí běžné kuchyňské soli nebo rychlosoli (například Praganda). Můžeme přidat jakékoli jiné koření dle vlastní chuti a doplnit o česnek. Maso na uzení prosolíme a dobře zapracujeme (vetřeme), důležité je dodržovat při nakládání přísnou hygienu. Takto připravené uložíme do čisté nádoby tak, aby mezi jednotlivé kusy neměl přístup vzduch. Maso uskladníme při teplotě do 4 °C.
Nakládání do láku
Na uzení masa používáme stejné druhy soli nebo rychlosoli, jen se ředí v různém poměru vodou, říkáme tomu lák na maso. Koncentrace soli nejde přesně určit, protože každý má rád různou slanost. Jako základ můžeme brát poměr 800 g obyčejné soli na 10 l vody. U rychlosoli se radši řiďte návodem na obalu výrobku a poté si množství případně upravte dle vlastní chuti. Lák můžete doplnit o koření a bylinky, které máte rádi. Určitě zkuste pepř, jalovec, bobkový list, nové koření, rozmarýn a další. Aby bylinky a koření uvolnily více aroma, doporučuje se lák krátce povařit. Lák na maso použijeme vychlazený. Kdo nemá rád koření a bylinky, může nechat lák pouze slaný. Maso musí být vždy zcela ponořené. Někdy je potřeba ho zatížit.
Uzení masa
Teplota se při uzení masa pohybuje v rozmezí 60–100 °C.
Vhodné dřevo na uzení masa je buk, poté například olše, bříza, habr, jasan a další tvrdá dřeva.
Doba uzení je závislá na druhu a velikosti masa a na teplotě uzení.
Doporučujeme při uzení používat vpichovací teploměr.
Technologický postup: Brambory oloupeme, zeleninu očistíme. Nakrájíme na klínky nebo kolečka. Okořeníme a pokapeme olejem. Všechno promícháme, aby se zelenina obalila. Nahoru položíme stehna a přikryjeme alobalem. Pečeme při 200 °C 15 minut. Poté odkryjeme a dopečeme do změknutí a opečení zeleniny cca 20–25 minut.
Králíka prošpikujte slaninou, osolte, pokmínujte a potřete hořčicí. Takto připraveného jej vložte do pekáčku s uzeným bokem, přidejte koření a nasekaný česnek, podlijte vodou a přiklopené pečte asi 1,5 hodiny na 200 °C. Posledních cca 20–30 minut dopékejte maso odkryté. Ze šťávy sesbírejte tuk, zaprašte ji moukou, orestujte a nechte chvilku provařit. Posbíraný tuk vraťte zpátky do šťávy a můžete servírovat. Jako příloha se doporučuje špenát a bramborový knedlík.
Ingredience: 800 g králičího hřbetu a kýty, sůl, 1 lžička mletého zázvoru, olej, cibule, 20 g hladké mouky, 200 ml smetany, citrónová šťáva, mandle, máslo
Postup:Králíka nasekáme na porce, osolíme, posypeme mletým zázvorem a lehce opečeme na oleji s nakrájenou cibulí. Vše zaprášíme moukou, osmahneme, rozmícháme, zalijeme vodou a dusíme doměkka. Před koncem dušení přidáme smetanu, ochutíme citrónovou šťávou a krátce povaříme. Mandle spaříme ve vařící vodě, oloupeme, nakrájíme na nudličky, osmahneme na másle a při podávání jimi posypeme porce králíka. Tento recept je českou klasikou a příprava zabere cca 80 minut.
1 lžička pepře, mleté sladké papriky, kmínu a majoránky
2 bobkové listy, 2 kuličky jalovce, 2 hřebíčky
5 stroužků česneku
Postup:
Do vody vložte koření a česnek a společně povařte cca 10 minut. Králíka dobře očistěte, odblaňte, opláchněte vodou a naporcujte. Takto připravené porce jednotlivě osolte, zalijte nálevem z koření a česneku a nechte do druhého dne v chladu odležet. Druhý den pečte maso pod pokličkou i s nálevem doměkka. Změklé králičí maso odkryjte, přidejte sádlo a dopečte dorůžova. Vhodnou přílohou jsou vařené nebo opečené brambory a kompot či zeleninový salát.
Maso by mělo být vždy světle růžové, voňavé a pružné. Králíka skladujte v lednici maximálně tři dny, v mrazáku až jeden rok. Králičí maso je svou strukturou a vlastnostmi podobné drůbežímu masu, jelikož je dobře stravitelné a obsahuje rovněž nízké množství tuku, což je vhodné pro dietní pokrmy. Má nízký obsah cholesterolu, silně jsou zde zastoupeny vitaminy skupiny B – B2, B6 a B12, z minerálních látek jsou zde bohatě zastoupeny látky jako draslík, hořčík, zinek, fosfor a síra.
Králíka můžete smažit, grilovat, dusit, králičí maso lze přidávat do polévek, rolád, gulášů, pomazánek, salátů, k omáčkám. Nejčastěji se však peče v troubě na víně, česneku, paprice, cibuli, se zeleninou či bramborami. Dušený králík si rozumí s křenem, vínem, česnekem, houbami, špenátem, rajčaty a bylinkami. I když je králík vláčné maso, často se velmi vysušuje, proto jej při pečení v troubě raději přikrývejte a spíše ho duste v páře.
