VAJGELIE ZELENÉ HOUSENKY a nejen to se dozvíte v tomto článku. Barvy hrají při výběru okrasných dřevin do zahrady určitě velkou roli. Zahrada, kde jsou jen různé odstíny zelené, nepůsobí moc vesele. Pokud ji chcete rozzářit, můžete volit dřeviny okrasné svými listy nebo vybírat mezi různobarevně kvetoucími keři. Ale pozor, na malém pozemku postačí jako kontrast jen jediný barevně odlišný exemplář, použijete-li příliš barevných kombinací, bude celkový dojem neklidný. My vám dnes nabídneme několik keřů, které ozdobí vaši zahradu nádhernými růžovými květy.
Vajgélie
Tento oblíbený opadavý keř dorůstá do výšky 0,5 až 3 m a kvete podle odrůdy od května do srpna v bílé, růžové nebo červené barvě. Růžově kvetou kultivary ´Purpurea´, ´Piccolo´, ´Eva Supreme´ (k nim viz níže). Vajgélie v době květu dobře vyniknou jako dominantní solitér uprostřed travnaté plochy, vhodné jsou i do živých plotů, dobře vypadají rovněž vysazené ve skupinách. Oválné listy jsou dlouhé 5 až 10 centimetrů a u některých odrůd mají i okrasný význam (odrůdy s dvoubarevnými listy, které jsou dekorativní i v době, kdy nekvetou). V současnosti se pěstuje mnoho kříženců souhrnně označovaných jako Weigela hybrida.
Pěstování
Vajgélie potřebuje přiměřeně výživnou půdu a plné slunce, případně jen slabé zastínění. Je vhodná i do nižších poloh, neboť se považuje za mrazuvzdornou. V tuhých zimách sice může namrznout, ale po řezu dobře regeneruje. Na jaře přihnojujte kompostem. Na vhodném stanovišti jsou vajgélie dlouhověké a vypadají nádherně i déle než padesát let. Doporučuje se kombinovat je s tavolníkem, pustorylem či trojpukem. Keř se rozmnožuje bylinnými řízky, dřevité špatně rostou. Každý rok proveďte řez starších větví, aby si keř zachoval mohutnost a krásně kvetl. Staré rostliny s neuspořádaným růstem seřízněte úplně, zdokonalíte tím jejich habitus, ale jednu sezonu nepokvetou.
Přesazení vajgélie
Pro přesazování keře vajgélie vyberte nové místo s dobře propustnou půdou a dostatkem slunečního světla. Vykopejte jámu dvakrát širší a hlubší než kořenový bal. Připravte nové místo přidáním kompostu a kypré půdy. Opatrně vyjměte vajgélii z původního místa a zachovejte kořenový bal neporušený. Umístěte ji do nové jámy a ujistěte se, že horní část kořenového balu je v úrovni okolní půdy. Zasypte zeminou, důkladně zalijte a zamulčujte, aby se udržela vlhkost.
Načasování
Nejlepší doba k přesazení vajgélie je buď brzy na jaře, než vyraší nové porosty, nebo brzy na podzim po letních vedrech.
Vyhněte se přesazení v nejteplejší části léta.
Vyberte správné místo
Vajgélie preferuje plné slunce před částečným stínem a dobře propustnou půdu.
Prohlédněte rostlinu
Před vykopáním zkontrolujte vajgélii, zda nemá poškozené nebo nemocné větve, a prořezejte je.
Příprava nové jámy
Vykopejte jámu, která je dvakrát tak široká a hluboká jako kořenový bal vykopané vajgélie.
Připravte půdu
Na dno jámy přidejte trochu dobře shnilého kompostu nebo jiné organické hmoty pro zlepšení odvodnění a úrodnosti půdy.
Vykopání vajgélie
Kolem vajgélie vykopejte brázdu a ujistěte se, že z kořenového balu získáte co nejvíce.
Opatrně vyjměte
Opatrně vyjměte vajgélii z původního místa a zakryj
Ve svém příspěvku BUKSUS A HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Svobodová.
Housenky jsem objevila i ve Slapech. Postřik Lepinoxem plus zafungoval dobře. Nyní řeším, jestli mám keř prostrihat či jej nechat zotavit se bez sestřihu. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.
Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je najaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září, stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.
Vajgélie se v poslední době velmi často objevuje na našich zahradách, a to pravděpodobně kvůli tomu, že jde o keř nenáročný na pěstování a údržbu. Tento opadavý keř dorůstá asi do dvoumetrové výšky, stejně tak do šířky. Listy vajgélie jsou oválné až podélně vejčité, květy jsou 2 až 4 cm dlouhé trubky různých barev (dle odrůd a kultivarů), objevují se na začátku léta a sporadicky pak opět na konci srpna.
Například kultivar Olympiade má mladé lístky jasně zlatožluté, spodní listy se pak zbarvují do jasně žlutozelené. Květy jsou ostře purpurové. Roste vzpřímeně, vyhovují mu středně živné a mírně vlhké půdy a polostín. Aby keř bohatě kvetl, doporučuje se okamžitě po odkvětu zakrátit nové větve na jednu třetinu až jednu polovinu délky nového výhonu. Kvete vždy na loňském dřevě. Vajgélie je mrazuvzdorná.
Na těchto fotografiích se můžete sami přesvědčit o půvabu keře vajgélie.
Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je drobný motýl z čeledi travaříkovití, který patří mezi dobré letce. Dospělec má obvykle bílá křídla s hnědým lemem, ale existují i jedinci zcela hnědí. Rozpětí křídel motýla je 40–45 mm. Samičky žijí přibližně 8 dní a svá vajíčka kladnou na listy zimostrázu (Buxus), známého u nás také jako krušpánek.
Housenky
Spíš než drobného motýlka máte šanci najít jeho larvy. Jsou zelenožluté barvy s černými pruhy a bílými puntíky, s nápadně lesklou černou hlavou. Housenky zavíječe zimostrázového dorůstají délky až 5 cm. Okusují nejen listy buxusu, ale i zelenou kůru. Při přemnožení může dojít k holožíru. V našich podmínkách může mít motýl 2–3 generace. Housenky z poslední snůšky přezimují mezi listy v kokonech.
Původ
Domovinou zavíječe zimostrázového je východní Asie. Jak přesně se dostal do Evropy, se zatím neví. Předpokládá se, že pronikl v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. V Evropě byl poprvé zaznamenán v Porýní v roce 2006, kde již v následujícím roce způsobil místy holožíry na buxusech. Na našem území byl poprvé výskyt tohoto škůdce zaznamenán v roce 2011 v NP Podyjí. Na jaře 2013 byly zaznamenány lokálně silné žíry až holožíry také v okrajových částech Brna. Dospělci zavíječe nebo jeho housenky byli pozorováni rovněž v Olomouci, Uherském Hradišti, Praze či Neratovicích.
Jak ho poznám?
Housenky začínají svůj žír uvnitř keře, navíc jsou skvěle maskované. Tudíž můžete stát metr od buxusu plného desítek housenek a nemusíte nic vidět. Ve chvíli, kdy se housenky objeví na okraji keře, je jeho vnitřek důkladně zkonzumován. Z tohoto důvodu je vhodné buxus pravidelně kontrolovat, a to nejlépe tak, že větvičky rozhrnete a podíváte se dovnitř. Přítomnost zavíječe zimostrázového prozradí nejen poškozené listy, nález housenek, ale i množství trusu připomínajícího drobné zelené granule. Pokud tedy nechcete přijít o svůj buxus, začněte pravidelnou prohlídkou keřů. Tu byste měli provádět v době, kdy jsou tito škůdci aktivní, v našich podmínkách je to od března do října. Čím dříve přítomnost škůdce objevíte, tím lépe jej můžete proti housenkám chránit. Zde se podívejte na to, jak vypadá buxus napadený housenkami.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA BUKSUSU - HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk Filip.
Dobrý den,
prosím, poraďte mi nějaký účinný prostředek proti housenkám na buksusu.
Děkuji za pochopení, vstřícnost a zaslání odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jednoznačně Lepinox Plus je určený na ochranu rostlin proti housenkám a je velmi účinný při likvidaci právě housenek zavíječe zimostrázového na buxusu. Tady se můžete podívat kolik stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/hledej….
Jde o biologický požerový insekticid určený proti všem škodlivým housenkám motýlů jako jsou obaleči, zavíječi, píďalky, bělásci a další. Přípravek Lepinox Plus obsahuje bakterii Bacillus thuringiensis, která narušuje trávicí ústrojí housenky. Během několika desítek minut přestává housenka žrát a do 2-3 dnů umírá. Přípravek je neškodný pro člověka i domácí mazlíčky. Aplikace se provádí postřikem v době výskytu housenek, nejlépe mladších stádií. Postřik lze provádět při teplotách minimálně 15°C.
Pokud chcete svou zahradu ozdobit bíle kvetoucím keřem, můžete vybírat z kultivarů těchto známých druhů: kdoulovec, čilimník, hroznovec, ibišek, hortenzie, tavolník, šeřík, kalina, vajgélie, trojpuk.
Kdoulovec
Kultivar Chaenomeles x superba ´Nivalis´je opadavý listnatý keř dorůstající do výšky 1,5 až 2 m. Kvete v březnu a dubnu. Vhodný je do skupin, jako živý plot nebo coby solitér. Lze jej dobře tvarovat řezem.
Kultivar Cytisus praecox ´Albus´ je zelený metlovitý keřík, dorůstající do výšky okolo 1,5 m. Kvete v květnu a červnu. Po odkvětu je nutný hluboký řez, ale určitě neřežte až do starého dřeva. Vyžaduje lehčí, písčité půdy a slunné stanoviště. Ve stínu totiž málo kvete a špatně vyzrávají nové výhony, které pak v zimě snadno namrzají.
Kultivar Exochorda x macrantha ´The Bride´ dorůstá cca do výšky 1 m. Listy jsou opadavé, obvejčité, až 7 cm dlouhé, raší poměrně brzy zjara. Keř kvete v květnu poměrně velkými jednoduchými květy uspořádanými v hroznech. Květy nejsou vonné a objevují se na loňských výhonech (řez tedy provádějte ihned po odkvětu). Tvar keře je zaoblený a přepadavý. Hroznovec roste pomalu a hustě, je to nenáročná dřevina, vhodná téměř do všech podmínek.
Kultivar Hibiscus syriacus ´China Chiffon´ dorůstá do výšky 1,5 až 2,5 m, kvete v srpnu až září nápadnými plnými bílými květy s červeným středem. Listy raší na jaře dost pozdě, jsou trojlaločné, hrubě zubaté. S podzimem se zbarvují do žluta a opadávají. Tento kultivar je mrazuvzdorný.
Na zeminu je nenáročný, přizpůsobí se téměř jakékoliv půdě. Vyhovuje mu spíš mírně vlhká půda, ale pozor na přemokření. Vysazuje se na slunné stanoviště. Řez provádějte jen tehdy, je-li to nutné. Vysazujte je jako menší solitéry nebo do skupin keřů. Přihnojujte kvůli lepšímu kvetení.
Kultivar Spiraea japonica ´Albiflora´ je opadavý nízký keř dorůstající cca do výšky jednoho metru. List je zelený, květy se objevují v červnu až srpnu. Roste vzpřímeně, jde o nenáročný keř, který lze každoročně tvarovat řezem.
Kultivar Viburnum plicatum ´Kilimadjaro´ dorůstá do výšky necelých dvou metrů. Čistě bílé květy jsou složené ve vrcholových latách, vyrůstají po celé délce vodorovných větví a ve velkém množství se objevují od konce května až do června. Opadavé listy jsou podlouhle vejčité, zelené, na rubu šedavé, chlupaté, na podzim se barví do fialova. Na keři jsou mí
Ve svém příspěvku ZAHRADNÍ BUXUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Přerovská.
Dotaz, přezimoval buxus k politování. Byly velké mrazy, ale je to už víc než čtyři roky, nic se mu nestalo až teď. Náhle vypadá ze spodu jako suchý, stříhala jsem ve výšce asi 60 cm, byl pěkný, také je blízko menší, asi 40 cm, také na obou vypadají jako nemocné.
Není to dlouho co jsem zaslechla že se k nám dostala nějaká housenka z Číny, ani jsem to neposlouchala, teď nevím, jestli to není něco podobného. Pokud máte radu, napište co se asi stalo, myslím, že už bude jenom na vykopání. Fotku nemám, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daniela.
Jedná se o zavíječe zimostrázového a dá se na to koupit postřik. Dva roky zpátky jsem si takto zachránila tři keře. Nejdříve jsem housenky sbírala a ničila, ale bylo jich moooooc. Nejsou vidět nahoře na listech, hledejte uvnitř keře a dobře se dívejte, jsou zelené.
Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné jsou přípravky s obsahem látky thiacloprid.
Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.
Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich vnitřních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Dřín (Cornus) neboli svída je košatý keř vysoký 3 až 6 m. Pro živé ploty jsou vhodné jen dva domácí druhy – dřín obecný (Cornus mas L.) a svída (Cornus sanquinea L.). Dřín obecný dorůstá výšky 3 až 6 m a tvoří obyčejně košaté keře, někdy i keřové stromky. Ještě před vyrašením listů, v únoru až dubnu, keř žlutě kvete, kvítky jsou drobné, ale velmi početné a jsou hojně navštěvované včelami. Vejčitokopinaté listy jsou 3 až 5 cm dlouhé, celokrajné a mají nápadné obloukovité nervy. Od jara až do podzimu jsou jasně zelené. Korálově červené, na podzim dozrávající plody jsou asi 1,5 cm dlouhé a jsou jedlé. Ačkoli dřín není náročný na půdu, daří se mu nejlépe ve středně těžkých a živinami bohatých půdách s vysokým obsahem vápníku a na výslunných sušších místech a na svazích. Dobře snáší i kouřové ovzduší. Třebaže najdeme v přírodě rozptýlené keře i ve světlých dubových, bukových a lužních lesích, musí být živý plot na plném výsluní. Dřínové živé ploty jsou sestřihávané, 1 až 2,5 m vysoké a 0,6 až 1 m široké. Řez musíme provádět opatrně a nesmí být příliš radikální. Svída dorůstá výšky 2 až 5 m a má větve na slunečné straně nápadné červené, listy krátce řapíkaté, široce vejčité a květy drobné a bílé. Rozkvétá koncem května a v červnu. Svída je vhodná jen pro volně rostoucí živé ploty, hodí se k ohraničování obor, remízů a podobně. U země je živý plot široký 2 až 3 m.
Vajgélie (Weigelia) jsou velmi hezké, 1 až 2 m vysoké a téměř stejně široké keře s vystoupavými a obloukovitě zahnutými větvemi. Kvetou velice bohatě na začátku června – žlutobíle, růžově anebo purpurově červeně. Pro 2 až 3 m vysoké volně rostoucí živé ploty se hodí W. florida D. C. s tmavorůžovými květy, pro 2 metry vysoké ploty bohatě kvetoucí W. styriaca Klenert s květy jahodově červenými a na živé ploty 1,5 až 2 m vysoké se hodí hybridy (s výjimkou odrůdy 'E. Rathke', která roste slabě a pomalu). Vajgélie žádá výsluní a nepříliš těžkou, na živiny bohatou půdu. Každé dva roky bychom měli přihnojovat a řez omezit jen na odstraňování nejstarších větví na konci zimy. Sazenice vysazujeme ve vzdálenosti 70 až 90 cm.
Brslen (Euonymus) je téměř po celé Evropě i v západní Asii rozšířený keř. Dorůstá výšky až 6 m a má 3 až 4 m v průměru. Květy má drobné, zelenavě bílé, plody tvoří známé korálově červené kvadrátky. Na podzim se listy brslenu vybarvují a jsou karmínově červené. Brslen je vhodný pro volně rostoucí živé ploty, snese i stín, ale na podzim se pak méně vybarvuje. Vysazuje se ve vzdálenosti 50 až 60 cm.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvody žloutnutí listů u rajčat:
- mohlo by to být z důvodu nedostatku dusíku v půdě. Zda-li je to tento případ můžete zjistit zkontrolováním hladiny dusíku v půdě a pak případně přidat trochu výživných látek do půdy. Po několika dnech můžete pozorovat, jestli jsou stále žluté a nebo začaly zelenat.
- dalším důvodem by mohla být houba nebo bakteriální problém jako Alternaria alternata nebo dalších nemocí rajčat. Pokud vaše rostlina má nějakou takovou nemoc, pak by měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.
- někdy to může být problém se škůdcem v rostlinách, který musí být správně odstraněn. Mohly by to být housenky nebo červi ovlivňující zdravotní stav rostliny rajčete. Můžete použít organické pesticidy, jenž se dobře vypořádají s touto situací.
Před provedením jakýchkoli změn s půdou nebo přidáním pesticidů, je třeba se ujistit, že rostlina není vysychlá. Půda by měla být dostatečně vlhká. Pokud tomu tak není, pak může být i tento malý nedostatek důvodem ke žloutnutí listů.
Vavřín vznešený, běžně známý jako bokový list, může být napaden různými chorobami, ačkoli je obecně považován za bezproblémovou rostlinu. Mezi běžné problémy patří houbová onemocnění, jako je padlí a skvrnitost listů, a také škůdci, jako jsou meruly vavřínové (Trioza alacris), červci (puklice) a housenky. Bobkové keříky mohou také postihnout choroby, jako je Phytophthora (hniloba kořenů a koruny) a potenciální problémy s nadbytkem nebo nedostatkem minerálů.
Houbová onemocnění
Padlí listové
Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílý práškový povlak na spodní straně listů, který nakonec způsobí, že postižená tkáň zhnědne a odumře a zanechá po sobě díry.
Houbová skvrnitost listů
Houby způsobující skvrnitost listů způsobují hnědé skvrny na listech a středy těchto skvrn mohou nakonec vypadnout a vytvořit díry podobné těm, které způsobuje padlí listů.
Plíseň listů
Plíseň listů může vážně poškodit listy vavřínu, snížit jejich estetickou hodnotu a celkové zdraví.
Škůdci
Merula vavřínová
Tento malý hmyz vysává mízu ze stromu, zanechává bílý zbytek a způsobuje suché skvrny na listech. Může také způsobit ztluštění, žloutnutí a kroucení listů směrem dolů.
Puklice
Červci mohou napadat vavříny, což vede ke snížené vitalitě, změně barvy listů a dokonce i k jejich opadávání.
Housenky
Housenky, larvy můr a motýlů, mohou být také škůdci, kteří se živí listy a způsobují jejich vysychání a hnědnutí.
Další škůdci
Další škůdci, jako jsou housenky, červci Pulvinaria regalis, měkkokožci a obaleči, mohou vavřín také postihnout, i když obecně nepředstavují významnou hrozbu pro zdraví stromu.
Další problémy
Phytophthora
Toto houbové onemocnění způsobuje hnilobu kořenů a koruny, což vede k suchým listům, tmavé, pruhované kůře a lepkavé míze na listech.
Nedostatek nebo nadbytek minerálů
Nedostatek dusíku může způsobit žloutnutí listů, zatímco nadbytek minerálů může vést k chloróze a odumírání špiček listů.
Poškození sluncem
Bobkový list potřebuje sluneční světlo, ale příliš mnoho slunce může způsobit změnu barvy listů (zbarvení do světle žluté nebo bronzové), popáleniny listů (hnědé, křupavé okraje), opadávání listů a vadnutí listů.
Vadnutí špiček listů
Toto onemocnění způsobuje abnormální hnědnutí a vysychání špiček listů.
Ošetření a prevence
Dobrá drenáž: Při sázení bobkového listu zajistěte správnou drenáž, protože nemá rád mokré nohy.
Dostatečné sluneční světlo: Bobkový list potřebuje sluneční světlo, ale vyhněte se nadměrnému slunění, zejména během polední špičky.
Správná zálivka: Vyhněte se přelévání nebo suchu a zajistěte, aby půda byla dobře propustná.
Ve svém příspěvku BUKSUS NA BONSAI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr C.
Zdravím,
mohli by jste přidat současného škůdce č.1 - ty čínské housenky. Jméno ale neznám.
A můžu přidat jeden svůj nezapomenutelný zážitek. Jako malý kluk jsem navštívil, tehdy sovětské, Soči. Zde jsem v rámci jednoho výletu navštívil i zimostrázový prales.
Z místních roklí rostly stromy silné asi 15cm a byly vysoké 70 metrů. Zřejmě jak se táhly za světlem a zároveň měly oporu stěn roklí. Hlavní atrakcí ale byl na jedné mýtině strom, který byl cca 0,5m silný a vysoký jako nějaký hodně vzrostlý a starý buk. A přes svou nijak zvláštní tlouštku (ve srovnání s běžným stromem) byl prý starý asi 2500 let. Takže zřejmě za vhodných podmínek roste buxus ve formě stromů a to o pořádné výšce a hlavně o obrovském stáří.
Petr C
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud budeme hledat preventivní opatření proti této housence, moc jich nenajdeme.
V případě slabšího napadení můžete housenky sbírat ručně. Jsou však velmi dovedně maskované, a tak nemáte jistotu, že je objevíte všechny. Nepolevujte ani v dalších dnech. Osvědčilo se i ošetření keře silným proudem vody z tlakového postřikovače. Pod napadený keř nejprve rozložte silnější igelitovou plachtu, na kterou vodou spláchnete housenky a další nečistoty.
Preventivní aplikace chemického postřiku (insekticidu proti žravým škůdcům) není snadná právě kvůli tomu, že housenky jsou ukryté uvnitř keře. Postřik je třeba aplikovat důkladně i dovnitř keře. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid (například Mospilan 20 SP). Použít můžete také přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, například Foray 48, Lepinox Plus. Aktuální nabídku s účinnými přípravky dostupnými na trhu můžete vidět zde: Zavíječ zimostrázový - chemická ochrana. Vždy však dbejte pokynů výrobce a dodržujte bezpečnostní pravidla. Insekticid aplikujte co nejdříve po zjištěném napadení. Načasování vychází podle vývoje jednotlivých generací škůdce na polovinu dubna, červen a konec října.
Ve svém příspěvku BUKSUS A HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Novotný.
Dobrý den,měli jsme dlouhá léta krásné buksusy,během krátké doby začínají žloutnout a usychat.Byly zavlažovány,máme podezření na kočičí moč,ale v tak velkém rozsahu?Můžete mi prosím poradit,co dělat?Na některých místech začínají opět vyrážet nové odrosty.Existuje nějaká i chemická obrana?Budu vděčný za každou radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.
Obaleč mramorový (Lobesia botrana)
popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezi
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU CHOROBY A ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Josef.
Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,
měla jsem úplně stejný problém u česneku. Česnek byl napaden rzí, listy rostliny začaly žloutnout, některé víc, některé méně. Rozhodla jsem se česnek vytáhnout ze země. Vrchní vrstva byla pokryta plísní. Sloupla jsem a dala sušit. Dokonce už mi něco žere i cibuli. U kořene, pokud už není zcela sežraný, jsem objevila malinké hnědé housenky.
Také prosím o radu.
Vrba jíva (Salix caprea) je náchylná k různým škůdcům a chorobám. Mezi běžné škůdce patří mšice, housenky a červci, kteří mohou způsobit poškození listů, změnu barvy a zpomalený růst. Plísňová onemocnění, jako je rez, rakovina a padlí, mohou také ovlivnit zdraví rostliny a vést ke skvrnitosti listů, odumírání větví a možnému opadávání listů. Kromě toho mohou vrbám jívám způsobit škody tesařík asijský a bekyně velkohlavá.
Škůdci
Mšice
Tento hmyz sající mízu může způsobit zpomalený růst, stočené listy a může přitahovat sazovité černé plísně v důsledku vylučování medovice.
Housenky
Různé larvy můr a pilatek se živí listy, což může vést k opadávání listů.
Červci
Tento hmyz se může přichytit na stonky a listy, vysát mízu a způsobit změnu barvy a zpomalený růst.
Mandelinka dvacetitečná
Larvy a dospělci se živí listy a mohou je okusovat.
Tesařík asijský
I když vrba jíva vykazuje určitou odolnost, může být stále hostitelem a potenciálním rezervoárem tohoto čínského brouka.
Bekyně velkohlavá
Housenky této můry mohou napadat listy vrby.
Pilatky
Larvy různých druhů pilatek mohou způsobovat škody na listech nebo způsobit jejich opadání.
Roztoči
Svilušky se také mohou živit listy a způsobovat žloutnutí a skvrnitost.
Nemoci vrby jívy
Rez: Plísňová rez, jako je Melampsora caprearum, může způsobit oranžové nebo prašné skvrny na listech, což ovlivňuje fotosyntézu a může vést k opadaní listů.
Rakovina a gummóza: Tato onemocnění mohou způsobit léze kůry, vytékání mízy a odumírání větví.
Strupovitost vrby: Patří mezi plísňové choroby a může způsobit poškození listů a větví, což může vést k odumírání listů.
Padlí: Plísňové onemocnění, které může způsobit bílý, práškový povlak na listech.
Skvrnitost listů: Plísňová onemocnění listů mohou způsobit skvrny a žloutnutí listů, což může vést k odumírání listů.
Hniloba kořenů: Nesprávná zálivka a půdní podmínky mohou vést k hnilobě kořenů, což ovlivňuje celkové zdraví stromu.
Vodní znaménko: Bakteriální onemocnění, které může způsobit odumírání větví a červené listy.
Péče
Pravidelně kontrolujte rostlinu, zda nevykazuje známky škůdců a chorob. Odstraňujte postižené větve, abyste zabránili šíření chorob. Zajistěte správnou zálivku a dobře propustnou půdu, abyste zabránili hnilobě kořenů. K hubení škůdců používejte vhodné metody, jako je chemický postřik, insekticidní mýdlo nebo neemový olej. V případě houbových chorob zvažte použití vhodných fungicidů. V některých případech může být prospěšné pro výsadbu vybrat odrůdy vrb odolné vůči rzi. Dodržováním těchto preventivních opatření a prováděním vhodných ošetření v případě potřeby můžete pomoci udržet zdraví a vitalitu vaší vrby na hodně dlouho.
Ve svém příspěvku JAK PREZIMOVAT NA BUXUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Zajímá mám. se o buxusy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.
Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je na jaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září. Stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.
Hebe (Veronica sect. Hebe) může být náchylná jak k chorobám, tak ke škůdcům. Mezi běžné nemoci patří padlí, skvrnitost listů (způsobená houbami jako Stemphylium a Septoria) a peronospora, která může způsobit nevzhledné skvrny a deformace listů. Hniloba kořenů se může objevit i při špatném odvodnění. Mezi běžné škůdce patří mšice, molice, svilušky a v některých případech i housenky, drobníček jahodový, slimáci a třásněnky.
Nemoci
Padlí
Objevuje se jako bílý, mastkovitý prášek na listech a stoncích, často v důsledku špatné cirkulace vzduchu.
Skvrnitost listů
Houbkové infekce (jako Stemphylium a Septoria) způsobují skvrny na listech, které se mohou lišit barvou a velikostí.
Peronospora
Houbové onemocnění, které může způsobit žloutnutí a deformaci listů s chlupatým výrůstkem na spodní straně.
Hniloba kořenů
Vyskytuje se při špatném odvodnění půdy, což vede k rozkladu kořenů a úpadku rostlin.
Škůdci
Mšice
Malý, zelený hmyz, který se živí novými výhonky.
Molice
Drobný, bílý hmyz, který může napadat listy.
Svilušky
Vytvářejí na listech jemné pavučiny a způsobují žlutě tečkovaný vzhled.
Další škůdci
Housenky, ropuchy, slimáci a třásněnky mohou také napadat keřovité rozrazily hebe.
Léčba a prevence
Dobrá cirkulace vzduchu: Zajistěte správné rozestupy mezi rostlinami, aby se umožnil pohyb vzduchu a snížilo se riziko houbových onemocnění.
Správná zálivka: Vyhněte se přelévání a zalévání shora, které může přispívat k houbovým infekcím.
Pravidelná kontrola: Rostliny často kontrolujte, zda nevykazují známky škůdců a chorob.
Odstraňte napadený materiál: Odstraňte a zlikvidujte všechny nemocné nebo napadené části rostlin.
Neemový olej: Lze použít k hubení mšic, molic a dalších škůdců.
Odolné odrůdy
Vyberte kultivary rozrazilů, o kterých je známo, že jsou odolnější vůči chorobám. Například:
Hebe 'Veronica's Choice': Známá pro svůj kompaktní růst a odolnost vůči běžným chorobám.
Hebe 'Midsummer Beauty': Nabízí dobrou odolnost vůči chorobám a vytváří bohaté, dlouhotrvající květy.
Hebe 'Variegata': Zatímco některé panašované odrůdy mohou být náchylnější k problémům, 'Variegata' je známá pro svou relativní odolností.
Hebe 'Red Edge': Oblíbená volba s dobrou odolností vůči chorobám, zejména při pěstování v dobře propustné půdě.
Hebe 'Sutherlandii': Odolná a kompaktní odrůda, která je relativně odolná vůči chorobám.
Hebe 'Rakaui': Další kompaktní odrůda známá pro svou odolnost vůči chorobám.
Hebe 'Pink Lady': Vyznačuje se atraktivními růžovými květy a dobrou odolností vůči chorobám.
Hebe 'Youngii': Nízko rostoucí, rozložitá odrůda, která je ob
Houbové choroby bychom tedy měli zase na čas zlikvidované. A co škůdci?
Škůdcům jsme se doposud věnovali jen jedenkrát – v dubnu jsme se seznámili s těmi, kteří škodí už na začátku vegetace. To jsou především roztoči. S těmi se nejlépe bojuje předjarním postřikem. Réva však má nepřátele i mezi motýly. Jde o dva druhy, které se chovají stejným způsobem, takže je můžeme řešit najednou. Jsou to motýli, velikostně odpovídající asi tak molům, jmenují se obaleč mramorovaný, latinsky Lobesia botrana a obalečík jednopásý, latinsky Eupoecilia ambiquella. Ve svém životním cyklu procházejí několika stádii: z vajíček se vylíhnou larvy, ty se zakuklí, a posléze z kukly vyletí motýlek. Vzájemně je můžeme rozpoznat právě ve stádiu dospělce, tedy motýla. V našich podmínkách mívají 2 – 3 generace za vegetaci. Škodí především jejich housenky, a to tím, že v první generaci vyžírají jednotlivé kvítky nebo i celá květenství. Zbytky kvítků spojují se svým trusem a z této směsi vytvářejí „pavučinky“, kterými květy obalují. Odtud jejich název. Druhá generace způsobuje škody mnohem větší, protože housenky druhé generace se „pasou“ na bobulích, kde poškodí slupku a vyžírají jejich vnitřky. Někdo by mohl říci: no, to je toho, tak ať si dají, celou sklizeň nám přece nesežerou. To je sice pravda, ale druhá generace obalečů škodí především tím, že se narušením celistvosti slupky bobulí otevírá cesta houbovým chorobám druhé poloviny vegetace. Zde je vidět mladý hrozen zahalený do „pavučiny“ obalečů:
Můžeme proti nim bojovat jinak než chemicky?
Ano, v tomto případě mám dobrou zprávu: chemická ochrana se už běžně nahrazuje šetrnější ochranou biologickou. Pro velkoproducenty se hodí metoda zvaná „matení samců“. Je založena na aplikaci samičích feromonů do prostoru vinice v odpařovačích, feromony se uvolňují do vzduchu a vytvářejí obalečům takové „erotické dusno“, že nejsou schopni konkrétní samičky nalézt. Ty pak nejsou oplodněny a další generace se tudíž nevylíhne. Tato metoda se bohužel nehodí pro majitele malých viničních ploch, protože feromonový mrak nad malou plochou může být snadno větrem zavát tam, kde už vinice není.
Další metoda je založena na dodávání parazitoidů do těl larev. Ty umí larvy tak poškodit, že uhynou. Jde o mikroorganizmus zvaný Bacillus thuringiensis, který má svou buňku vybavenou toxinem. Když se Bacillus thurigiensis dostane do trávící soustavy larvy, toxin se v ní rozpustí a larvu zlikviduje. Zdá se to být drsné, ale tato metoda ochrání hrozny. Konec konců, tento mikroorganizmus nepoužívají jen vinaři, uplatní se v řadě ovocnářských, zelinářských a polních kultur. Biopřípravek obsahující Bacill
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA BUXUSU - HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slambor Josef.
Dobrý den, mám asi 60 buxusů soliterně a v rabátkách, po zjištění napadení jsem použil Lepinox, ale nezdál se moc účinný, pak jsem použil Metetion účinnost byla mnohem vyšší, protože mě došel a nedá se již sehnat, použil jsem Karate, který jak se zdá je také dobrý. Zjímalo by mě jestli motýl klade vajíčka průběžně v celém letním období, nebo jen v určitém období. Letos mám toho škůdce poprvé.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vajíčka klade dospělá samička zavíječe zimostrázového především na spodní stranu listů, do vnitřní části keře, kde jsou méně nápadná. Dospělí motýli létají od konce května do září, přičemž ve střední Evropě stihnou mít 2 až 3 plodící generace v jednom roce.
Vrba japonská (Salix integra 'Hakuro Nishiki'), běžně známá jako vrba celolistá, je obecně považována za relativně nenáročnou na údržbu, ale může být náchylná k určitým škůdcům a chorobám. Mezi běžné problémy patří padlí, skvrnitost listů, rakovina a rez. Problematický může být i hmyzí škůdce, jako jsou mšice, červci alias puklice a housenky.
Škůdci
Mšice: Tento malý hmyz vysává mízu z rostliny, což může způsobit kroucení a deformaci listů.
Puklice: Červci pokrytí tvrdou skořápkou se také mohou živit rostlinnou mízou, což vede k jejich žloutnutí a oslabení růstu.
Housenky: Tyto larvy mohou, pokud se nebudou kontrolovat, způsobit značné opadávání listů.
Dřevokazní brouci: Červotoči se mohou zarývat do stonků a větví a oslabovat rostlinu.
Síťnatkovití: Můry s průhlednými křídly můžou způsobit skvrnitý nebo tečkovaný vzhled listů.
Brouci: Některé druhy brouků se mohou živit listy.
Nemoci
Padlí: Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílý, práškovitý povlak na listech.
Skvrnitost listů: Různé houbové nebo bakteriální patogeny mohou způsobovat skvrnitost listů, což může vést k opadávání listů.
Rakovina: Rakovina vytváří propadlé, nemocné oblasti na stoncích a větvích, často způsobené houbovými nebo bakteriálními infekcemi.
Rez: Oranžové nebo žluté pustuly na listech.
Agrobacterium tumefaciens: Bakteriální onemocnění, které způsobuje hálky nebo nádorovité výrůstky na kořenech a stoncích.
Chrastovitost vrby: Houbové onemocnění, které může způsobit léze na listech a stoncích.
Plíseň: Vrby mohou postihnout různé plísně, které způsobují odumírání a změnu barvy listů.
Hniloba kořenů: Špatně odvodněná půda může vést k hnilobě kořenů, která může rostlinu oslabit nebo zahubit.
Péče
Dobré pěstitelské postupy: Zajistěte správnou výsadbu, zálivku a hnojení pro podporu zdravého růstu a snížení náchylnosti k škůdcům a chorobám.
Stříhání: Rostlinu pravidelně prořezávejte, abyste odstranili odumřelé, poškozené nebo nemocné větve.
Hubení škůdců: Ručně škůdce sbírejte, používejte insekticidní mýdlo nebo zahradní olej nebo přineste užitečný hmyz, jako jsou berušky, k hubení mšic.
Hubení chorob: Okamžitě odstraňte napadené části rostliny a v případě potřeby zvažte použití fungicidů.
Pro účinnou ochranu proti škůdcům na Buxusu je klíčové načasování. Postřik by se měl provádět v době, kdy se housenky aktivně živí, obvykle při teplotách alespoň 15 °C. V případě zavíječe zimostrázového a dalších housenek rostliny pravidelně kontrolujte od poloviny března do října a postřik provádějte, jakmile uvidíte známky poškození nebo housenek. Pro dosažení optimálních výsledků opakujte ošetření každé dva až tři týdny mezi březnem a říjnem.
Zavíječ zimostrázový
Postřikujte, když jsou housenky malé, ideálně v polovině května, začátkem července a srpna a ještě v září.
Mera zimostrázová
Postřikujte zahradnickým olejem nebo insekticidní mýdlem začátkem května, kdy dochází k novému růstu.
Systémový insekticid
Systémový insekticid je nejspolehlivější forma ochrany buxusu proti všem škůdcům. Po aplikaci postřiku rostlina do sebe absorbuje jed, který si v sobě zachová po dobu až 3 týdnů. Po tuto dobu je pro všechny škůdce jedovatá. Systémové insekticidy se dají koupit v hobby marketu a nebo online na internetu.
Pravidelně sledujte své Buxusy, zda nevykazují známky škůdců, a v případě potřeby ošetření opakujte.
V naší poradně s názvem POPÍNAVÁ ROSTLINA NA PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Prosím o radu
Rostlina je jednoletá rychle rostoucí popínavá po plotě.Stonky jsou zelené dužnaté ne dřevnaté.Květy jsou žluté trochu ve tvaru jako kopr místamy stočené do spírál jako u vína.Plody jsou zelené šištíce s bodáky ve tvaru jako kiwi.Na podzim šištice uschne a spodní část se rozevře a vypadnou z ní 4 ploché hnědé pecky .Tvar jako dýňové semínko s rozdílem celé hladké.Mockrát děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám odkaz na stránku, kde jsou vidět nejznámější popínavé druhy a jejich obrázky: https://www.theguardian.com…
Podle obrázků najděte tu svojí rostlinu a hned vedle se dozvíte její latinský název. Podle něho již dohledáte český název.
Pustoryl, známý u nás pod názvem nepravý jasmín, se dostal do Evropy v roce 1562, kdy ho ze zahrad v Topkapi v istanbulském sultánově paláci přivezl do Vídně velvyslanec římského císaře.
Pustoryl má tvrdé dřevo, které se nekroutí, a právě proto je ideálním materiálem k výrobě luků a šípů. Z květů a listů lze vyrobit mycí a čisticí pěnu. Pokud se o to však budete sami pokoušet, buďte přitom opatrní, protože rostlina je jedovatá.
Pustoryly jsou vhodné díky své bohaté násadě květů také do solitérních výsadeb. Jsou to spolehlivé keře, kterým není třeba věnovat žádnou zvláštní péči. Jejich pozitivní vlastností je rychlý růst, což je častým důvodem jejich výsadby na místa, kde mají plnit krycí funkci. Nezřídka se používají k odclonění zahradního posezení jako maskovací nebo výplňová dřevina. Mohou být velmi působivými společníky dalším zahradním keřům, jako například vajgélii nebo kdoulovci, jejichž květy mají kontrastní červenou barvu. Zajímavě působí i v kombinované výsadbě s kalinou.
Různé druhy pustorylů mají odlišné typy květů, některé jsou plné, jiné jednoduché nebo poloplné. Jejich základní barvou je bílá, a to hned v několika odstínech. Ve středech květů najdete typická očka žlutého, růžového, nebo i karmínového odstínu. Pokud vám jde u pustorylů především o vůni, vyvarujte se nákupu odrůd, které nevoní. Jsou to Philadelphus pubescens, Philadelphus hirsutus a Philadelphus floridus.
Tento okouzlující a naprosto nenáročný keř našich babiček rozkvétá až v teplých měsících – v červnu či červenci. Květy jsou jasně bílé s jemně nažloutlým středem. Keř kvete hojně každý rok, nemá rád hnojení. Listy jsou cca 8 cm dlouhé, oválné, sytě až tmavě zelené, opadavé. Keř je plně mrazuvzdorný.
Pustoryl obecný je taková česká venkovská klasika. Každá druhá chalupa se v červnu rozvoní sladce jasmínovou vůní na mnoho metrů. V bezprostřední blízkosti může být pro někoho i těžká. Intenzivně voní obzvlášť za teplých letních večerů. Nepravé jasmíny pěstujeme jednoznačně pro jejich květy. Původní čtyřčetný květ doznal díky šlechtění rozmanité proměny. Květy mohou být jednoduché, poloplné i plné a ještě se mohou lišit vnitřním uspořádáním. Květy jsou na větévkách jednotlivě i seskupeny a v čase květu bývá nezřídka obalena celá větvička. Keře rostou poměrně rychle, pouze drobnější a zakrslé typy se vyznačují středními přírůstky. Podzimní zbarvení není nijak výrazné.
Nejvhodnější je pro pustoryly světlé slunečné stanoviště, kde bohatě kvetou, ale mohou růst i v přistínění. Pustoryl obecný snese i větší stín, ale méně kvete.
Všechny pustoryly upřednostňují půdy s obsahem vápníku. Mnohé druhy nejsou náročné na půdu, ale ty vyšlechtěné raději sá
Jedním z důvodů, proč česnek neprospívá, může být napadení háďátky, což jsou drobné, asi 2mm hlístice. Podle toho, na které části rostliny se vyskytují (a které poškozují), je dělíme na háďátka kořenová, stonková a listová. U česneku poškozuje háďátko zhoubné podpučí, takže dochází k odumírání kořenů. Napadené rostliny zastavují růst a často dosahují výšky pouze několika centimetrů nad zemí, kroutí listy a ztrácejí chlorofyl (zelené barvivo), takže jejich zbarvení bývá světle zelené až žlutavé. Česnek brzy odumírá.
Velmi nepříjemným škůdcem je molík česnekový. Kromě česneku napadá cibuli a pór. V dospělosti je to drobný motýlek velký asi jen 15 mm. Je zbarvený tmavohnědě až šedavě a na předních křídlech může mít bělavou svítivou skvrnu. Samice kladou vajíčka v květnu, většinou jednotlivě nebo jen v několika kusech na spodní stranu listů rostoucích u země. Vyhledávají skrytá místa. Z vajíček se líhnou housenky, které na rostlinách vyžírají chodbičky a způsobují poškození zvané minování. Napadené listy jsou zevnitř poškozovány a postupně odumírají nebo v určitých částech zasychají. Obvyklé je jejich zlomení, pokud škůdce poškodí cévní svazky silněji v jednom místě. Molík česnekový se kuklí na vnější straně listů, opět skrytě. Tento škůdce může vyvinout v našich podmínkách průměrně tři generace. Nejcitlivější bývá česnek rašící na jaře.