Dýně je jednoletá rostlina z čeledi tykvovitých s velkými žlutými květy. Patří svým druhem mezi dýně, melouny a okurky. Plodem je velká bobule, někdy až 60 kg těžká. Pochází z Indie, ale dnes je rozšířena po celém světě. Semena dýně se již odedávna používala v lidovém léčitelství proti střevním cizopasníkům. Semena dýní obsahují dosud neprozkoumanou látku, která snižuje přilnavost (lepivost) těla tasemnice a pomáhá ji vypuzovat z těla ven. Pěstování dýně je zábava, stejně jako jiné zahradnické činnosti. Vědci zjistili i terapeutické účinky dýní. Jíst dýně je zdravé pro všechny. Přidávejte dýni do svého jídelníčku po celý rok.
Druhy dýní
Dýně můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na jedlé druhy a okrasné druhy.
Jedlé druhy dýní
Baby Boo:Tato dýně má krásnou bílou barvu se žebrováním, velmi se hodí na vaření, je však chutná i v syrovém stavu.
Dýně obecná: V našich podmínkách je nejčastěji pěstovaným druhem dýně. Její vyzrálé plody dosahují hmotnosti až několika desítek kilogramů. Vhodná je k vaření i kompotování.
Dýně Hokaido: Pochází z japonského ostrova Hokaido. Má sladkou chuť, jež se podobá bramborám nebo pečeným kaštanům, a řadí se k nejmenším pěstovaným dýním vůbec, dosahuje totiž hmotnosti přibližně jen 0,7 až 2,5 kilogramu. Barvu mívá od žluté až po sytě oranžovou. Dužinu má oranžovou. Dýně Hokaido je známá především díky svým pozitivním účinkům na lidské zdraví.
Dýně máslová: Je nejsladší ze všech. Navíc je po uvaření krásně krémová. Má tvar hrušky, světle béžovou oranžovou slupku a uvnitř je sytě oranžová. Je vhodnější ji oloupat, hodí se na polévky, na pečení nebo jako příloha například k rýži nebo kuřecímu masu.
Festival dýně: Patří mezi žaludové dýně. Vzhledem ke svému tvaru a žluto-bílo-zelenému zabarvení na povrchu je velmi vhodná k dekorativním účelům, je ji však možné využít také v kuchyni. Je totiž velice lahodná i v syrovém stavu.
Chameleon: Je dýně žaludového tvaru, kterou je díky jejím krásným barvám možné použít jako dekoraci. Velmi vhodná je však také na vaření, má totiž jemnou oříškovou chuť, je možné ji i déle skladovat. Díky tomu, že roste jako keř, není ani její pěstování náročné na prostor.
Iron Cup: Tato dýně je na povrchu zelená a uprostřed světle oranžová. Je vhodná pro jakoukoli kuchyňskou úpravu, především pak na polévky. Díky její konzistenci je možné ji skladovat nezvykle dlouho, zhruba až jeden rok.
Kamo Kamo: Dýně výborně se hodící pro svou sladkou chuť k přípravě sladkých dipů. Má oranžovo-zelený žebrovaný povrch, a tak může sloužit i jako decentní dekorace.
Korunní princ: Dýně své jméno získala podle korunky, která na plodu vyrůstá. Tento druh je na povrchu bílý, ale dužinu má sytě oranžovou.
Marina di Chioggia: Tento druh dýně má kvalitní dužinu, která má tmavou nebo šedozelenou barvu. Výborná je pečená anebo dušená ve vlastní slupce.
Muškátová dýně: Dýně je na povrchu žebrovaná a zelená, uvnitř je sytě oranžová. Má poměrně hutnou dužinu. Tento druh dýně je výborný i v syrovém stavu.
Německá centýřová dýně: Tato dýně je vhodná na kompotování. V našem mírném klimatu se jí velice daří a její pěstování vůbec není složité ani náročné.
Olejová dýně: Je vyhledávaná pro svá vynikající semínka, která je však nejdříve potřeba řádně usušit. Nachází se v nich celá řada vitaminů a minerálů.
V naší poradně s názvem BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.
Dobry den. Mam asi pětiletý bobkový list, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na puklice je nejúčinnější chemická ochrana pomocí přípravku Mospilan. Bohužel jde o jed a v případě bobkového listu je to nešťastné řešení, protože se sice zbavíte puklic, ale nemůžete použít listy na vaření. Přírodní cesta k likvidaci puklic na vavřínu jsou berušky. Beruška se živí puklicemi a pomůže k jejich zničení. Ovšem je to živý tvor a bude těžké ho přimět, aby zůstal právě na vašem vavřínu. Další přírodní cesta je použití nimbového oleje. Olej ze stromu nimba má insekticidní účinky, když se pečlivě nastříká na všechny části postižené rostliny. Olej z nimby je možné koupit na internetu, například tady: https://www.prozdravi.cz/ni…
Chcete-li připravit milánské osobuko z telecího masa, tak nejprve připravte masový vývar, který budete potřebovat k vaření tohoto úžasného pokrmu. Poté oloupejte cibuli a nakrájejte ji na půlkolečka. Na pánvi rozehřejte polovinu oleje, přidejte cibuli a smažte asi 5 minut na středně vysokém ohni, poté zalijte polovinou množství bílého vína a vaříme dalších 10 minut.
Jakmile cibule zhnědne, vyjměte ji z pánve a dejte stranou. Pánev si ponechte na další postup. Nyní vezměte plátky telecího osobuka a pomocí nůžek udělejte 3 řezy na pojivové tkáni každého z nich, abyste zabránili jejich zkroucení během vaření.
Do zapékací mísy nasypte mouku a dochuťte solí a pepřem, poté promíchejte lžící. Maso v ní z obou stran obalte a poté oklepejte přebytečnou mouku.
Nalijte zbývající olej do pánve, kde jste předtím smažili cibuli, přidejte máslo a nechte ho rozpustit, pak vložte kousky masa a osmahněte je na středně vysoké teplotě, aniž byste se jich dotkli nebo je otáčeli. Asi po 4 minutách je jemně otočte a všimnete si, že se na vnější straně vytvořila lahodná kůrčička.
Z druhé strany kousky masa opékejte asi 2 minuty a poté je pokapejte zbylým vínem a nechte odpařit. V tuto chvíli přidejte vývar tak, aby téměř pokrýval maso, poté přidejte osmaženou cibuli a stáhněte plamen, přikryjte pokličkou a vařte na středně mírném ohni 35 minut. Mezitím si oloupejte stroužky česneku, odstraňte z nich klíčky a 2 minuty je povařte ve vroucí vodě. Tímto způsobem bude česneková chuť méně výrazná, ale pokud chcete, můžete tento krok vynechat.
Po 35 minutách vaření jednotlivé kousky masa velmi jemně otočte znovu přikryjte pokličkou a pokračujte ve vaření dalších 25 minut. Mezitím si omyjte petrželku a spolu s blanšírovanými stroužky česneku ji nadrobno nasekejte.
Mějte na paměti, že doba vaření se bude lišit podle velikosti masa: pokud je hmotnost zakoupených řezů menší než 300 gramů, vaření bude kratší.
Pokud chcete udělat verzi s hráškem, můžete ho přidat asi deset minut před koncem vaření. Osobuko také můžete doplnit klasickými pečenými bramborami, nebo podle toho, co nabízí sezóna, můžete použít slané restované žampiony nebo restovanou dýni.
Po uvaření vypněte oheň a do pánve přidejte nasekanou petrželku a česnek, poté ochuťte nastrouhanou kůrou z citronu.
Vaše milánské osobuko je připraveno k podávání a vychutnávání! Milánské osobuko se tradičně podává se šafránovým rizotem, ale výborné bude i s jednoduchým rizotem alla parmigiana.
Topinambury dorůstají do úctyhodné dvoumetrové výšky a jejich květy i listy se velmi podobají slunečnici. Semena dozrávají jen v klimaticky teplejších oblastech, proto se v našich podmínkách množí výhradně vegetativně, a to z hlíz. Topinambur je odolný proti mrazu i suchu, ale přece jen je více náročný na vláhu než brambory. Topinambury mají obdobné složení jako brambory. Obsahují bílkoviny, necelé procento tuku, šestnáct procent inulinu, minerálie železo a křemík a o trochu méně draslíku. Právě pro vysoký obsah inulinu místo škrobnatých látek jsou vhodnou zeleninou pro diabetiky. Chuť hlíz je velmi jemná i za syrova, nastrouhané nebo nakrájené na plátky se přidávají do salátů, vaří se jako příloha, mohou se opékat nebo jimi lze nahradit v polévkách brambory. Vaří se krátce s kapkou citronové šťávy nebo octa, aby hlízy nemodraly, ale zůstaly pěkně bílé. Ale pozor, vařte opravdu jen krátce, protože hlízy jsou velmi brzo měkké.
V hlízách topinamburu je obsažen kvalitní olej, vláknina, aminokyseliny, vitamín C a další vitamíny, draslík a především inulin. Ten je vhodný nejen pro diabetiky, ale i pro všechny ostatní, neboť snižuje hladinu cukru v krvi a ničí volné radikály. Jsou skvělou dietní potravinou napomáhající redukci nadváhy, i potravinou vhodnou pro osoby v rekonvalescenci a pro osoby starší. Zlepšují nejen činnost trávicí soustavy, ale i jater a ledvin, podporují látkovou výměnu obecně, také působí antirevmaticky a proti astmatu. Jsou vhodné pro těhotné ženy, neboť jejich požívání zmírňuje těhotenské křeče i nevolnosti a působí proti potratu. Pozitivně působí na snižování hladiny cholesterolu v krvi, mají i detoxikační a antistresové účinky.
Topinambury lze připravovat na spoustu způsobů, je možné je konzumovat jak za syrova, tak je tepelně upravovat. Jejich chuť je mírně nasládlá s jemně oříškovým nádechem. Hlízy topinambur ze všeho nejdříve očistíme kartáčkem. Konzumovat je můžeme vcelku, nakrájené na plátky nebo na kostičky, lze je i strouhat na struhadle. Můžete je smíchat s další zeleninou nebo je vařit, dusit, zapékat nebo smažit. Za syrova v salátech nahradí ředkvičku, mají obdobnou chuť, a za tepla je lze užít všude tam, kdy bychom použili jako přílohu k jídlu brambory. Z topinamburů si můžete připravit v odšťavňovači i čerstvou šťávu, pro vylepšení chuti ji doplňte třeba o šťávu z čerstvých mrkví.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KARLOVARSKÝ HOUSKOVÝ KNEDLÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucasice.
My doma veškeré knedlíky děláme už jen na páře.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hary.
Před 49 lety jsem okoukal vaření knedlíků v páře od své nastávající tchýně a od té doby to jinak nedělám. Nemusím mít strach z rozvaření, spolehlivě vytvořím knedlíky, které jsem ještě nikdy nevařil.
V tomto případě nepotřebujeme cukr ani nálev, ovoce si samo pustí při sterilizaci šťávu. Jde o rychlé zavařování, u kterého můžeme využít i blanšírování, většinou se však provádí klasickou sterilizací – do sklenic pokládáme nepředvařené ovoce. Při sterilizaci zahříváme pomalu, abychom potřebné teploty dosáhli i ve středu ovoce a udržovali ji po celou dobu sterilizace. Takové zavařeniny můžeme použít do koláčů, buchet, na pudingy či kaše, ale i rozmixované ve vodě na výrobu zdravých nápojů.
Tímto způsobem si můžeme připravit i džem nebo hustší zavařeniny. Od klasických zavařenin, které obsahují množství cukru a chemie, se budou lišit zejména řidší konzistencí. Rozdíl bude samozřejmě i v jejich sladkosti.
Doba sterilizace v horké vodní lázni je podobná jako u zavařování kompotů.
Chceme-li džem obohatit o nerozvařené kousky ovoce, přidáme do něj přibližně 5 až 10 minut před ukončením varu (závisí na druhu a tvrdosti ovoce) asi 20 % čerstvě nakrájených ovocných kousků a vše spolu dovaříme.
Aby džem aspoň trochu zrosolovatěl, zkombinujeme sladké ovoce s kyselým anebo méně zralým ovocem (obsahuje více pektinů). Potom už jen stačí nakrájené ovoce prudce a krátce povařit – za stálého míchání se zahustí na potřebnou konzistenci. Var zbytečně neprodlužujeme, aby se pektinové rosolotvorné látky nerozložily.
Zavařeniny bez přidaného cukru, umělých sladidel a rizikových chemikálií jsou vhodné i pro diabetiky. Přirozený brzdicí efekt ovocné vlákniny brání rychlému vstřebávání glukózy do krve, a tím i prudkému zvýšení glykemie. Tento pozitivní účinek můžeme posilnit (a to platí nejen pro diabetiky, ale i pro lidi trpící obezitou a jinými civilizačními chorobami) tak, že biokompoty a biopomazánky budeme konzumovat s celozrnnými obilnými jídly a pečivem.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.