Bojlery jsou zásobníkové ohřívače vody. Mají podobu tlakové nádoby uložené většinou nastojato (vertikálně), ale někdy i naležato (horizontálně). Zdroj tepla může být rozličný, například elektřina, plyn, pára, teplá voda a podobně. Podstatou je akumulace ohřáté vody. Bojler musí být vybaven zabezpečovacím zařízením, zejména pojistným ventilem sloužícím k odvedení přetlaku při případné poruše či nevypnutí topného tělesa. Často bývá doplněn také čidlem, podle jehož údajů se automaticky zapíná či vypíná ohřev vody.
Bojlery 50 l
Mezi tyto bojlery patří níže uvedené produkty.
DRAŽICE OKCE 50
Jedná se o elektrický akumulační ohřívač určený pro zavěšení na zeď. OKCE se prodávají o objemech 50–200 litrů. Vodorovné rozteče kotevních šroubů (450 mm) výrobce zachovává po celou dobu historie výroby kvůli snadné výměně vysloužilých ohřívačů. Lze také dokoupit závěs na rozteč kotevních šroubů 350 mm. Ohřev zajišťuje keramické topné těleso ovládané provozním termostatem a jištěné bezpečnostním termostatem (tepelnou pojistkou). Teplotní rozsah: 5–74 °C. Připojovací napětí: 1-PE–N/AC 230 V/50 Hz. Elektrické krytí IP 45 umožňuje umístění ohřívače do zóny 1 dle ČSN 33 2000–7–701.
Hlavní využití: příprava TUV v objektech s možností využití nízkého tarifu elektrické energie (noční proud)
Příslušenství: pojistný ventil
Technické parametry ohřívačů:
objem (l): 51
maximální provozní tlak nádoby (MPa): 0,6
napětí (V): 230
příkon (W): 2 000
elektrické krytí: IP 45
výška ohřívače (mm): 561
průměr ohřívače (mm): 524
maximální hmotnost ohřívače bez vody (kg): 30
doba ohřevu elektrickou energií z 10 °C na 60 °C (h): 1,5
VELIS EVO je plochý elektrický zásobníkový ohřívač vody s povrchem v elegantní bílé barvě a s detaily v barvě stříbrného kovu. Díky hloubce pouhých 27 cm a možnosti zvolit svislou nebo vodorovnou instalaci šetří ohřívač VELIS EVO místo a dobře zapadne do každé koupelny.
Výhody:
funkce ECO EVO – úspora energie až 259 kWh ročně
ekologická polyuretanová izolace
snadné ovládání – chytrý displej pro snadné ovládání teploty, se signalizací připravené sprchy
nový vylepšený elektronický termostat CoreTECH – mimořádně tichý ohřev vody
úspora času – díky funkci velmi rychlého ohřevu pro první sprchu (za 50 minut) a inovativní konstrukci s dvojitou nádrží, která zaručuje, že se při odběru vody ze zásobníku smíchává přitékající studená voda s již ohřátou mnohem pomaleji a jen ve spodní části ohřívače
dlouhá životnost – dvojitá ocelová nádrž s titanovým smaltováním, chytré samočisticí topné těleso s titanovým smaltováním, vysoká kvalita provedení
prodloužená sedmiletá záruka na prorezivění nádrže
bezpečný provoz – ohřívač ARISTON VELIS EVO PLUS je vybaven bezpečnostním systémem ABS 2.0 pro případy přerušení dodávek elektřiny neb
Termostatický ventil je zařízení, které využívá fyzikálních zákonů k regulaci tepelného výkonu otopných těles (radiátorů, podlahových konvertorů a tak dále) v systémech vytápění. Jedná se o speciální armaturu, v níž je poloha kuželky dána změnou objemu kapaliny (nejčastěji lihu) v těle ventilu. Změna objemu kapaliny je dána tepelnou roztažností vlivem změny teploty ve vytápěné místnosti – čím vyšší teplota, tím větší objem kapaliny. Při zvyšování teploty okolního vzduchu nad požadovanou hodnotu kapalina zvětší svůj objem natolik, že zatlačí na kuželku ventilu a tím začne přivírat průtok přitékající topné vody. Vlivem menšího množství teplé vody v otopném tělese se snižuje jeho výkon a dochází tak k regulaci vnitřní teploty vzduchu. Ventily mají omezení rozsahu, nastavení a blokování, paměťový kroužek pro opakované nalezení polohy pro nastavení požadované teploty, protimrazovou bezpečnostní funkci, zabezpečení proti zcizení. Rozsah nastavení teploty v místnosti je 5–26 °C. Ventilové těleso je vyrobeno z poniklované mosazi. Použitím termostatických ventilů můžete dosáhnout až 20% úspory energie. Termostatické ventily reagují pružně na změny teploty okolí, takže využívají efektivně jak energii, tak tepelné zisky (od slunečního záření, lidského tepla i elektrických spotřebičů).
Odvzdušňovací ventily najdou své uplatnění v uzavřeném topném okruhu, kde se během provozu vytvářejí plyny. Tyto plyny musí být z rozvodu odváděny, neboť v opačném případě způsobují poruchy funkčnosti (například: hlučnost, problémy s oběhem vody, koroze a další). Odvzdušňovací ventily slouží k odpuštění nahromaděného vzduchu v ohybech nebo kapsách na potrubí či v systémech rozvodů topení a dělí se na automatické a manuální.
Automatické odvzdušňovací ventily pracují samostatně na principu plováku, který je v kontaktu s kapalinou v systému. Při poklesu plováku vlivem vzduchových bublin dojde k otevření odvzdušňovacího ventilku, který spustí proces řádné funkce odvzdušňovacího ventilu. Automatické odvzdušňovací ventily lze ještě doplnit o zpětný ventil, takzvanou klapku, ta umožní demontáž odvzdušňovacího ventilu při údržbě nebo jeho výměně bez nutnosti vypuštění celého rozvodu.
Manuální odvzdušňovací ventily odstraňují přebytečný vzduch mechanicky, a to ručním zásahem.
Když domácí vodárna často spíná a hned se zase vypne, tak to znamená, že v zásobníku s vodou není žádný vzduch. Je nezbytné, aby v zásobníku bylo dostatečné množství vzduchu, protože vodárna funguje tak, že stlačuje tento vzduch a jeho tlakem pak pohání proud vody.
Voda samotná příliš natlakovat nejde, ale plynný vzduch ano. Je-li ho v zásobníku málo, k jeho stlačení dojde rychle a vodárna je hned zase vypnuta. Po odtoku trochy vody se tlak z mála vzduchu rychle uvolní a vodárna musí zase hned tlakovat.
Řešení je jednoduché. Stačí vodárnu vypojit z elektrické sítě a nahoře uvolnit těsnící šroub. Potom pomocí odtokového ventilu, který je umístěn na spodku vodárny vypustit všechnu vodu ze zásobníku. Znovu utáhnout vše, co bylo povoleno a zapnout vodárnu. Tím bude mít zásobník dostatečné množství vzduchu pro svou správnou funkci.
Počítejte, že vody v zásobníku bude mnoho, takže její vypouštění může znamenat problémy v prostoru s vodárnou.
Správná vodárna má mít na sobě v místech připojení sacího potrubí ventil, který reguluje nasávání vzduchu společně s vodou při každém zapnutí vodárny. Nedostatek vzduchu v zásobníku je známkou toho, že tento ventil buď nefunguje a nebo je špatně nastavený.
Pokud tento ventil z nějakého důvodu nejde opravit, je vhodné opatřit zásobník vody ventilkem, podobným, jako u pneumatik a pravidelně jednou za měsíc do zásobníku nspumpovat vzduch kompresorem nebo autopumpičkou.
Parní topení je jednou z nejstarších technologií vytápění, ale proces ohřívání a kondenzace vody je méně efektivní než více moderních systémů a navíc obvykle trpí významnými časovými průtahy mezi zapnutím kotle a teplem, které proudí do radiátorů. V důsledku toho je u parního systému obtížné přizpůsobit se nočním požadavkům na útlum.
První systémy ústředního vytápění budov používají parní distribuci, kde se pára pohybuje skrze potrubí, bez použití čerpadel. U neizolovaného parního potrubí dochází k nežádoucímu úniku tepla, což se eliminuje použitím skelné izolace potrubí, která odolá vysokým teplotám.
Pravidelná údržba parních topných těles závisí na tom, zda je těleso jedno - potrubní systém (potrubí, které dodává páru a také vrací kondenzát) nebo dvou - potrubní systém (samostatné potrubí vrací kondenzát). Jedno - potrubní systémy používají automatické odvzdušňovací ventily na každém radiátoru, které se odvzdušní tehdy, když pára vyplní systém a vypne automaticky, když pára dosáhne otvoru. K zanesení odvzdušňovacích ventilů dochází kondenzací vody a vytvářením vodního kamene. K tomuto odstranění může být využit roztok octa s vodou, ve kterém se odvzdušňovací ventil vyvaří, obvykle je třeba ventil vyměnit.
Toto video porovnává jednotrubkové a dvoutrubkové parní topné systémy. Video vysvětluje rozdíly v tom, jak jednotlivé systémy fungují, včetně role odvzdušňovacích otvorů a odvaděčů kondenzátu. Pojednává také o výhodách a nevýhodách každého systému, jako je účinnost a hladina hluku.
Parní radiátory mohou také zvlnit podlahy, pokud sousedí na jejich tepelné expanzi a kontrakci. V průběhu času může vrýt do podlahy stopy po kondenzaci vody. Oba tyto účinky mohou mít za následek naklánění radiátoru a bránit tak vodě jejímu plynulému vypouštění z chladiče, když se ochladí. To způsobí bouchací zvuky, když se radiátor zahřívá. Držáky radiátoru by měly být montovány mírně směrem k potrubí u jedno - potrubního systému nebo k parní části u dvou - potrubního systému.
U dvou - potrubního systému je třeba starší hlavice držet v otevřené nebo zavřené poloze, tím dochází k rovnováze v systému. Pokud se vám zdá, že máte problémy s některými radiátory, které poskytují příliš mnoho tepla a jiné příliš málo, mohlo by se jednat o příčinu poruchy hlavice. Nejlepším řešením je vyměnit všechny hlavice.
Parní radiátory umístěné na vnější stěně můžou způsobit tepelné ztráty sálavého tepla skrz zdi ven. Chcete-li zabránit takové tepelné ztrátě, můžete nainstalovat tepelné reflektory za tyto tělesa. Je možné si vytvořit i vlastní reflektor z fóliové lepenky, která je k dispozici v mnoha obchodech se stavebním materiálem. Mo
Teplovodní radiátory jsou jedním z nejčastějších rozvodů tepla v novějších domech a řadí se mezi nucené systémy. Radiátory jsou podlahového typu nebo koncipované ve vzpřímené poloze, které se podobají parním radiátorům. Nejčastějším problémem v teplovodních systémech je nežádoucí vzduch v systému. Na počátku každé topné sezóny, když je systém spuštěn, se musí postupně u každého radiátoru mírně otevřít odvzdušňovací ventil, zavře se, když voda začne unikat přes ventil. U patrových domů se nejprve odvzdušní v patře a postupně se sejde dolů.
Jeden ze způsobů, jak ušetřit energii v teplovodních systémech je, vybavit samostatnými zónami ovládání. Zónou je nejúčinnější stanovit velké plochy v domácnosti, nebo jsou použity v jednotlivých částech domu. Při instalaci automatického topení se instalují automatické ventily na teplou vodu radiátorů, ovládaných termostaty v každé zóně domu. Pomocné programovatelné termostaty vám umožní automatické vytápění a zároveň zajistí ochlazení části domu tak, aby odpovídaly vašemu způsobu využití.
Radiátorový ventil AS-T-90, 1/2 rohový, dvouregulační. Přesné přednastavení vysouvatelnou škrticí kuželkou. Nátrubek s převlečnou maticí s kónickým těsněním. Univerzální model s vnitřním závitem pro závitové trubky a svěrné šroubení. Pro srovnání cen je možné se podívat na internetové stránky radiátorové ventily Herz.
TS-90-V-Termostatický ventil s plynulým přednastavením, úhlový pravý, skrytá regulace (červená krytka). Montáž ventilu na topné těleso zleva. Nátrubek s převlečnou maticí s kónickým těsněním. Univerzální model s vnitřním závitem pro závitové trubky a svěrné šroubení pro vnitřní závit (kov na kov). Pro srovnání cen je možné se podívat na internetové stránky radiátorové ventily Danfoss.
Radiátorový ventil s přednastavením. Přesné přednastavení průtoku pomocí klíče. Bílá ochranná krytka. Doporučená maximální teplota 120 °C, s krytkou 90 °C, lisovací provedení 110 °C. Jmenovitý tlak 10 barů, pro nízkotlakou páru 110 °C /0,5 barů. Pro srovnání cen je možné se podívat na internetové stránky radiátorové ventily Heimeier.
Pomocí Gardena domácí vodárny 3000/4 eco Classic s výkonem 650 W a maximální kapacitou 2 800 l/h můžete snadno ušetřit energii. Vodárna plně automaticky distribuuje levnou dešťovou vodu například ze sudu na dešťovou vodu, ze studny nebo cisterny do vaší domácnosti a zahrady.
V závislosti na požadavcích na vodu se domácí vodárna zapíná a vypíná automaticky, takže pracuje velmi levně. Plynule nastavitelný eco režim také ušetří až 15 % energie ve srovnání s normálním provozem.
V případě zahřátí čerpadla, když kapalina nemůže odtékat, se čerpadlo automaticky vypne díky tepelné pojistce proti přetížení.
Velkoobjemová, 24l nádrž je 5 let bezúdržbová. Během této doby membrána nemusí být měněna a ani není potřeba doplňovat vzduch. Domácí vodárna Classic je sériově vybavena integrovaným předfiltrem, který chrání čerpadlo před nečistotami a pískem, rovněž také zpětnou klapkou, což znamená, že může být snadno uvedena do provozu. Velký plnicí otvor a napouštěcí ventil zajistí rychlé a bezproblémové uvedení do provozu. Samonasávání je optimalizováno pomocí nastavení ručního kontrolního ventilu. Kromě toho tepelná pojistka proti přetížení sleduje plynulý a bezchybný chod bezúdržbového kondenzátorového motoru. Před příchodem prvních mrazů je nutné vypustit čerpadlo za pomoci vypouštěcího šroubu.
Cena domácí vodárny se pohybuje kolem 4 000 korun.
Tento postup je univerzální a funguje u většiny běžných domácích vodáren. Důležité je dodržet pořadí kroků a žádný z nich nevynechat, jinak se výsledek nemusí dostavit.
Nejprve vodárnu úplně vypněte z elektrické sítě. Nejde jen o bezpečnost, ale i o to, aby čerpadlo během práce nespínalo. Poté otevřete nejbližší kohoutek a nechte vodu z tlakové nádoby úplně vytéct. Tento krok je zásadní. Pokud v darlingu zůstane voda, měření i foukání bude zkreslené a výsledek špatný.
Jakmile voda přestane téct, připojte manometr k ventilku na tlakové nádobě. Naměřená hodnota je skutečný tlak vzduchu v darlingu. Často bývá překvapivě nízká nebo nulová. Typickou chybou je přeskočit tento krok a začít foukat bez kontroly.
Pomocí pumpy nebo kompresoru začněte tlak pomalu zvyšovat. Foukejte po malých krocích a průběžně měřte. Cílová hodnota by měla odpovídat zapínacímu tlaku čerpadla mínus 0,2 až 0,3 bar. Příliš rychlé nebo hrubé foukání může ventil poškodit.
Po dosažení správného tlaku zavřete všechny kohoutky a znovu zapněte vodárnu do sítě. Sledujte, při jakém tlaku čerpadlo sepne a vypne. Pokud se chová jinak než dříve, jste na správné cestě. Jestliže se nic nezměnilo, může být problém v tlakovém spínači.
V běžném provozu sledujte chování vodárny několik dní. Správně nastavený darling poznáte tak, že čerpadlo nespíná při každém drobném odběru a tlak vody je stabilní. Pokud se problémy vrátí, je čas hledat únik nebo mechanickou závadu.
Celý postup zabere přibližně půl hodiny, ale dokáže výrazně prodloužit životnost čerpadla a zlepšit komfort používání vody v domácnosti.
Nedostatek vzduchu v darlingu se nejčastěji projeví tím, že vodárna spíná téměř při každém otevření kohoutku.
Dalším typickým znakem je kolísání tlaku vody, krátké cykly zapnutí a vypnutí čerpadla nebo pocit, že tlak rychle „padá“. Pokud po otevření baterie slyšíte okamžité sepnutí čerpadla, je velmi pravděpodobné, že tlak vzduchu v darlingu je příliš nízký. Tento stav zbytečně zatěžuje čerpadlo a dlouhodobě vede k jeho rychlejšímu opotřebení.
Můžu dofoukat tlak v darlingu bez vypuštění vody?
Ne, dofukování tlaku bez vypuštění vody je zásadní chyba a nevede ke správnému výsledku.
Pokud je v tlakové nádobě voda, naměřený tlak je zkreslený a vzduch se nemá kde stlačovat. Výsledkem je falešný pocit, že je tlak správný, ale po spuštění vodárny se problémy vrátí. Správné dofoukání tlaku v darlingu je možné pouze tehdy, když je nádoba prázdná a bez tlaku vody.
Co se stane, když tlak vzduchu v darlingu přeženu?
Příliš vysoký tlak vzduchu je stejně špatný jako tlak nízký.
Při přefouknutí se výrazně sníží množství vody, které je vodárna schopná dodat bez spuštění čerpadla. To se projeví krátkými odběry a častějším zapínáním čerpadla. Přefouknutý darling také způsobuje tvrdý a nepříjemný náběh tlaku v rozvodech, což může z dlouhodobého hlediska zatěžovat armatury a spoje.
Proč vodárna spíná i po správném dofoukání tlaku?
Pokud vodárna spíná i po správném nastavení tlaku vzduchu, problém je pravděpodobně jinde.
Častou příčinou bývá netěsný zpětný ventil, drobný únik vody v rozvodech nebo poškozená membrána v tlakové nádobě. V takovém případě dofoukání tlaku v darlingu samo o sobě situaci nevyřeší a je nutné hledat mechanickou závadu. Ignorování tohoto stavu vede k trvalému přetěžování čerpadla.
Jak poznám prasklou nebo vadnou membránu v darlingu?
Nejjednodušší test je kontrola ventilku na tlakové nádobě.
Pokud po stisknutí ventilku uniká voda místo vzduchu, je membrána poškozená. Dalším znakem je rychlý únik tlaku i po dofoukání. Prasklá membrána v darlingu znamená, že vzduch a voda se nemají oddělit, a další foukání už nemá žádný smysl. V takovém případě je nutná výměna membrány nebo celé nádoby.
Jak často bych měl tlak v darlingu kontrolovat?
Ideální je kontrolovat tlak vzduchu v darlingu alespoň jednou ročně.
V praxi se osvědčilo spojit kontrolu s jarním spuštěním vodárny nebo s pravidelnou údržbou. U starších systémů může tlak klesat rychleji. Pravidelná kontrola tlaku v domácí vodárně je jednoduchý úkon, který výrazně prodlužuje životnost celého systému.
Platí stejné hodnoty tlaku pro všechny domácí vodárny?
Tepelné čerpadlo je chladicí systém skládající se z kompresoru a dvou cívek z měděného potrubí (jedné vnitřní a jedné venkovní), které jsou pro lepší přenos tepla obklopeny hliníkovými žebry. V režimu topení s venkovní cívkou, která odebírá teplo ze vzduchu, ohřívá kapalné chladivo, které se vypařuje do plynů. Vnitřní cívka uvolňuje teplo z chladiva, které kondenzuje zpět do kapaliny. Zpětný ventil v blízkosti kompresoru může změnit směr průtoku chladiva pro chlazení i pro rozmrazování venkovních cívek v zimě.
Při venkovní teplotě klesající pod 5°C jsou elektrické odporové cívky méně efektivní, podobně jako ty, které máte ve svém topinkovači, aby vnitřek ohřívaly. To je důvod, proč vzduchová tepelná čerpadla nejsou vždy efektivní pro vytápění v oblastech s chladnými zimami. Některé jednotky mají místo elektrických odporových cívek plynové pece, které jim umožňují pracovat efektivněji.
Účinnost a výkon dnešních vzduchových tepelných čerpadel je jedenapůlkrát až dvakrát větší než těch, které byly k dispozici před třiceti lety, a to v důsledku technologických vylepšení, jako jsou například:
termostatické expanzní ventily pro přesnější kontrolu průtoku chladiva do krytu cívky;
variabilní rychlostní ventilátory, které jsou účinnější a mohou kompenzovat některé z nežádoucích účinků omezených kanálů, špinavého filtru či znečištěné cívky;
vylepšená konstrukce cívky;
lepší elektrický motor a dvourychlostní kompresor;
měděné potrubí, zvětšení vnitřní drážkové plochy.
Většina centrálních tepelných čerpadel jsou dělené systémy, což znamená, že mají jednu cívku uvnitř a jednu venku. Dodávkové a návratné potrubí je připojeno k centrálnímu ventilátoru, který je umístěn uvnitř.
Některá tepelná čerpadla mají balený systém. Ty obvykle mají obě cívky i ventilátor venku. Vyhřívaný nebo chlazený vzduch je do interiéru dodáván potrubím, které prochází zdí nebo střechou.