Vepřové koleno v pomalém hrnci jsem začal vařit z jednoduchého důvodu: chtěl jsem mít maso měkké bez neustálého hlídání a bez rizika, že ho vysuším. Zároveň jsem ale nechtěl přijít o chuť, výpek a poctivou kůrku, která ke kolenu prostě patří.
Krátká odpověď z praxe zní: ano, koleno v pomalém hrnci funguje výborně, ale jen pokud se dodrží správná váha, čas a následná finální úprava. Jinak skončíte s gumovou kůží, mdlou chutí nebo masem, které se od kosti odmítá pustit.
FAQ – často kladené otázky
Mohu vařit vepřové koleno v pomalém hrnci přes noc?
Ano, koleno v pomalém hrnci lze vařit přes noc, pokud dodržíš režim LOW a správnou váhu masa.
V praxi je noční vaření jedna z největších výhod pomalého hrnce. U kolena 1–1,5 kg je bezpečný rozsah 7–8 hodin, u většího kolem 2 kg zhruba 9–10 hodin. Důležité je, aby koleno nebylo celé ponořené v tekutině a aby se nepoužil režim HIGH. Přetažení času o hodinu obvykle nevadí, ale výrazné prodloužení už vede k suchému masu.
Proč je koleno měkké nahoře, ale tuhé u kosti?
Tuhé maso u kosti znamená, že koleno nebylo dostatečně dlouho v nízké teplotě, kde se rozpadá kolagen.
Tento problém vzniká nejčastěji u větších kolen vařených na režim HIGH nebo při zkrácení času. Povrch se tváří hotově, ale střed zůstává tuhý. Řešením není zvýšit teplotu, ale prodloužit čas na LOW. Pokud už je koleno rozvařené nahoře a tuhé uvnitř, zachránit ho prakticky nelze – příště je nutné vařit podle váhy, ne podle vzhledu.
Musí být koleno v pomalém hrnci celé ponořené?
Ne, koleno v pomalém hrnci nesmí být celé ponořené, jinak se vyvaří chuť.
Správně má být koleno obklopené tekutinou maximálně z jedné třetiny. Zbytek práce odvede vlastní šťáva a tuk. Pokud koleno plave, výsledek je vodový a mdlý. Naopak při příliš malém množství tekutiny hrozí připékání, což ale poznáš už během vaření podle zápachu. Vždy je lepší začít s menším množstvím a případně lehce dolít.
Jak poznám, že je koleno hotové?
Hotové koleno poznáš podle odporu u kosti, ne podle barvy nebo času.
Správný test je obyčejný nůž: musí zajet až ke kosti bez znatelného odporu. Maso se zároveň nesmí samo rozpadat. Pokud koleno „padá“ při zvednutí, je už přetažené. Barva masa může klamat, zvlášť u pivní varianty, proto se vždy řiď strukturou, ne vzhledem.
Lze vařit koleno v pomalém hrnci bez piva?
Ano, koleno bez piva je dokonce jistější varianta, hlavně pro začátečníky.
Bez piva vynikne přirozená chuť masa a koleno je tolerantnější k drobným chybám v čase. Používá se voda nebo lehký vývar, cibule, česnek a základní koření. Pokud koleno mírně přetáhneš, výsledek bývá stále dobrý, což u pivní varianty neplatí. Bez piva je také menší riziko hořkosti.
Kdy přidat med a hořčici, aby se nespálily?
Med a hořčice patří výhradně až do fáze finální kůrky, nikdy do pomalého hrnce.
Cukr v medu se při dlouhém vaření spálí a zhořkne. Správný postup je koleno po dovaření potřít směsí medu, hořčice a výpeku a teprve pak dát do trouby nebo na gril. Pokud med použiješ dřív, chuť už nezachráníš žádným dochucením.
Jak dosáhnout křupavé kůže, aby maso zůstalo šťavnaté?
Ve svém příspěvku VEPROVA KYTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
moc pěkné zpracované
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Narazila jsem na tyto stránky náhodou a moc se mi líbí. Divím se, že - např. u vepřové kýty - je jen jeden komentář. Přála bych autorům více pochval!
Díky!
Vepřové koleno je v české kuchyni při přípravě pokrmů velmi oblíbené. Vepřové koleno je narůžovělé někdy až tmavočervené, s trochou tuku.
Nejlepší maso je ze 7–10měsíčních kusů o váze 80–110 kg. Protože vepřové maso obsahuje větší množství tuku, má větší energetickou hodnotu než ostatní druhy masa. Je také hůře stravitelné.
Vepřové koleno lze tepelně upravovat různými způsoby, ať už vařením, pečením, nebo uzením.
Rozlišujeme vepřové koleno přední a zadní. Přední koleno je menší s menším množstvím masa a je vhodné spíše na vaření. Zadníkoleno je odděleno těsně u kýty, takže obsahuje více masa, je kvalitnější a chutnější. Vhodnou tepelnou úpravou je pečení nebo uzení. Zadníkoleno se také někdy nazývá jako šunkové.
Vepřová kolena se prodávají většinou nevykostěná a cena se u předního kolena pohybuje okolo 60 korun za kilogram, u zadního kolena pak kolem 75 korun za kilogram.
V gastronomii se vepřové koleno anglicky řekne pork knuckle a nebo taky ham hock.
Ve svém příspěvku KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bazen servis moric.
nedoporučuji.kyselina solná narušuje flexibilní bazenové hadice, které časem naboboptnají a a místě lepu...koleno, skymmer, mufna...dojde k prasknutí.no..a potom, kopete, kopete a hledáte....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alexandr starzinský.
Zdravím, nevím zdali jsem to nějak nepochopil, ale co tedy na snížení PH v bazénu? Kyselinu sírovou nebo solnou tedy ne? Na jiném foru to doporučují, tedy solnou spíše pro tvrdou vodu (to je můj případ), nikde jsem nečetl že narušuje hadice nebo spoje. Vždyť z obchodu PHmínus je vlastně kyselina sírová, nevím v jaké koncentraci ale to je asi skoro jedno. Ze své praxe již druhý rok používám solnou a myslím že to plně vyhovuje, zdravím A.S.
Jaký je rozdíl mezi hovězí zadní kýtou a předním hovězím?
Hovězí zadní kýta je libovější a jemnější než přední hovězí, které obsahuje více vaziva a tuku.
Zadní kýta se hodí hlavně na pečení, plátky a minutky, zatímco přední hovězí je vhodnější pro dlouhé vaření, polévky nebo guláše. Rozdíl poznáte hlavně v délce přípravy a struktuře masa.
Která část zadní kýty je nejjemnější?
Nejjemnější částí zadní kýty je váleček, který má pravidelná vlákna a minimum vaziva.
Právě proto se váleček často používá na pečení vcelku nebo slavnostnější pokrmy. Ostatní části, jako ořech nebo šál, jsou pevnější a vyžadují jiný způsob úpravy.
Je hovězí zadní kýta vhodná na steak?
Hovězí zadní kýta není klasické steakové maso, ale steak z ní připravit lze.
Je nutné krájet maso přes vlákno, zvolit tenčí plátky a krátkou tepelnou úpravu. Výsledkem nebude měkký steak jako z roštěné, ale chuťově výrazné libové maso.
Proč bývá hovězí kýta někdy tuhá?
Tuhost hovězí kýty je nejčastěji způsobena špatnou úpravou, nikoli kvalitou masa.
Rychlé smažení, nedostatek tekutiny nebo špatně zvolená část kýty vedou k vysušení. Pomalejší příprava a správná technika problém většinou odstraní.
Jak dlouho dusit hovězí zadní kýtu?
Doba dušení hovězí zadní kýty se pohybuje kolem 45–90 minut podle velikosti kusu.
Důležité je dusit maso při mírné teplotě a pravidelně kontrolovat množství tekutiny. Příliš krátké dušení vede k tuhosti, příliš dlouhé může maso rozpadnout.
Je hovězí kýta vhodná pro pomalý hrnec?
Ano, hovězí zadní kýta se do pomalého hrnce hodí velmi dobře.
Dlouhá a šetrná příprava při nízké teplotě pomáhá rozložit vlákna a zachovat šťavnatost. Výsledkem je měkké maso vhodné na omáčky nebo trhané pokrmy.
Jak poznám kvalitní hovězí zadní kýtu?
Kvalitní hovězí kýta má sytě červenou barvu a jemnou strukturu vláken.
Maso by nemělo zapáchat ani být příliš tmavé. Důležitý je také původ masa a způsob skladování v obchodě nebo řeznictví.
Mohu hovězí zadní kýtu zamrazit?
Hovězí zadní kýta je vhodná ke zmrazení, pokud je správně zabalená.
Doporučuje se porcovat maso předem, dobře zabalit a rozmrazovat pomalu v lednici. Opakované zmrazování se nedoporučuje.
Jaký je rozdíl mezi zadní kýta a zadní hovězí?
Zadní hovězí je obecné označení, zatímco zadní kýta je konkrétní část masa.
Pojem zadní hovězí se používá lidově a může zahrnovat více částí. Pro recepty je vždy lepší řídit se přesným názvem řezu.
Proč je hovězí zadní kýta oblíbená v české kuchyni?
Hovězí zadní kýta je oblíbená díky poměru ceny a využitelnosti.
Nabízí široké možnosti přípravy, je dostupná a při správném postupu poskytuje velmi dobrý chuťový výsledek, což z ní dělá stálici českých receptů.
Ve svém příspěvku VCELI RAMKY NA STUDENOU,NEBO TEPLOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka Rendl.
Jaké postavení rámků je lepší pro včelky, studené či teplé? Mám miru rámků 39-24, což asi není podstatné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Postavení rámku v úle se stanovuje oproti česnu. Rozeznáváme dva druhy a to studenou (podélnou) nebo teplou (příčnou) stavbu. Pro co se rozhodnout je věc názorů, každý včelař na to má svůj pohled a opodstatnění. Zde bych to viděl hlavně, na jakém stanovišti jsou umístěny úly, klimatických podmínkách a z jaké strany převážně vane vítr. Pokud jsou úly chráněné volil bych studenou (podélnou) stavbu, zda-li ale směrem od česna vane často vítr nebo jsou úly ve vyšší nadmořské výšce, tak bych volil teplou (příčnou) stavbu. Toto ovšem nese určité riziko, že včely v zimním chomáči se drží blíže k česnu z důvodu čerstvého vzduchu a může dojít k vyhladovění, protože včely nevyužijí zásoby umístěné v zadní části nástavku. Osobně využívám teplou stavbu.
Ingredience: 1,5 kg zadního vepřového kolene, 7 bobkových listů, 7 kuliček jalovce, 10 kuliček celého pepře, 1 cibule, kmín, sůl, voda
Technologický postup: Koleno očistíme, omyjeme. Do hrnce nalijeme vodu tak, aby bylo koleno ponořeno. Do vody přidáme bobkový list, jalovec, celý pepř a cibuli, kterou jsme rozčtvrtili, a přivedeme k varu. Vodu osolíme a vložíme koleno (koleno vkládáme až do vroucí vody). Vaříme 1,5 hodiny co nejmírnějším varem. Před uplynutím doby varu si rozpálíme troubu na 200 °C – horní a dolní ohřev. Koleno vyjmeme z vývaru a kůži nařízneme několika řezy na každé straně. Do celého povrchu vetřeme sůl a kmín. Pak koleno položíme na mřížku podloženou pekáčem a umístíme do trouby tak, aby bylo ve střední části trouby. Pečeme 1,5 hodiny, po 45 minutách koleno otočíme (koleno během pečení nepoléváme). Po uplynutí doby přepneme troubu na gril (na 220 °C) a grilujeme 7–8 minut, koleno otočíme a dopřejeme mu totéž z druhé strany. Poté koleno podáváme buď vykostěné, nebo vcelku.
Hovězí kýta bez kosti – jak s ní pracovat a co z ní vařit
Hovězí kýta bez kosti je oblíbená především pro snadnou manipulaci a široké využití. Nejčastěji se používá na pečení, dušení, plátky na omáčkách nebo na rolády. Díky absenci kosti se maso rovnoměrněji propéká a lépe se porcuje.
Je však nutné počítat s tím, že jde o libové maso. Pokud se připravuje příliš rychle nebo bez dostatečného podlití, může vyschnout. Pomalá tepelná úprava je u hovězí kýty bez kosti téměř vždy jistota.
Části hovězí zadní kýty
Hovězí kýta patří v dělení hovězího masa mezi takzvané hovězí zadní, která je v 1. jakostní kategorii – tedy patří mezi dražší kousky. Hovězí kýta se skládá:
z ořechu,
vrchního a spodního šálu,
zadní kýty,
válečku,
květové špičky.
Jak je vidět, zadní kýta se skládá z několika částí, které se liší jemností i vhodným způsobem úpravy. Správná volba konkrétní části je klíčová pro výsledek receptu.
Hovězí kýtu je možné v dnešních podmínkách zakoupit již rozbouranou na jednotlivé šály nebo jejich části. V některých řeznictvích je možné zakoupit i kýtu v celku s kostí, ta se dá rožnit, ale je to velmi náročná úprava. Spíše si ji doma rozbouráte na jednotlivé šály nebo kusy.
Květová špička (rump steak)
Jde o nejlepší část zadního hovězího. Tohle velice jemné maso najdete v horní části kýty, upravit jej lze téměř jakkoli. Hodí se k pomalejší úpravě v celku (pečení), vynikající je také na minutky jako rump steak. Maso lehce potřete olivovým olejem, který můžete v závěru zjemnit lžičkou másla. Po grilování nebo smažení před konzumací maso nechte několik minut odpočinout na pánvi nebo grilu.
Hovězí zadní ořech (tip roast, tip steak, ball tip)
Je to libová část z přední části zadní kýty (předkýtí). Jde o pevnější část s výraznou masovou chutí. Skládá se ze tří částí svaloviny, které se od sebe oddělují. Vynikající je pečínka (peče se v celku), pokud je maso perfektně vyzrálé a odleželé, hodí se i na steak. Také se hodí na plátky na houbách, na cibuli, řízky nebo rychlé minutky.
Vrchní šál (top round steak)
Hovězí vrchní šál je libový kus z vnitřní části zadní kýty, má obvykle jemné tukové mramorování. Maso má jemnější svalové vlákno než maso ze spodního šálu, proto je i měkčí a křehčí. Vhodný je především pro pomalejší úpravy – dušení, pečení nebo gulášové recepty. Vyžaduje delší čas, ale odmění se plnou chutí. Vhodný je také ke grilování.
Spodní šál (bottom round steak)
Je to nejnamáhanější část zadní kýty, nemůže být tedy nejkřehčí a nejměkčí. Ovšem dobře zralý spodní šál se hodí i pro minutkovou úpravu. Spodní šál má hrubší sv
Ingredience: 1 vepřové koleno, 70 g mrkve, 70 g petržele, 70 g celeru, 1 lžíce rajčatového protlaku, 1 lžíce sádla, 5 stroužků česneku, mletý pepř, sůl, 6 kuliček nového koření, zelená petrželka
Postup:Koleno očistíme a omyjeme. Kůži příčnými a podélnými řezy nařízneme, do zářezů vetřeme česnek rozetřený se solí. Koleno zlehka osolíme a opepříme, vložíme do kastrolu, přikryjeme poklicí a uložíme přes noc do lednice. Druhý den koleno vyjmeme, v kastrolu rozehřejeme trochu sádla a koleno ze všech stran dozlatova orestujeme a poté vyjmeme. V základu orestujeme na větší kostky nakrájenou zeleninu, přidáme lžíci protlaku, promícháme, vložíme koleno zpět, zalijeme vodou nebo vývarem, aby bylo ponořené, přidáme 6 kuliček nového koření, přikryjeme pokličkou a dusíme na mírném ohni přibližně 1 hodinu. Po hodině koleno vyjmeme, vložíme do pekáčku, zalijeme vývarem a zeleninou a pečeme v předem vyhřáté troubě na 180 °C cca 2 hodiny do úplného změknutí a vytvoření krásné zlatavé barvy a kůrky. Doporučenou přílohou jsou vařené brambory posypané petrželkou.
Tento postup vychází z opakované praxe a počítá s tím, že vaříte v běžném domácím pomalém hrnci. Neřeší ideální stav, ale realitu kuchyně.
Připrav koleno a hrnec.Koleno opláchni, osušíš a kůži jemně nařízni do mřížky. Do hrnce dej cibuli, česnek a koření, koleno polož kůží nahoru. Smyslem je, aby maso neleželo přímo na dně a chuť se uvolňovala postupně.
Přidej tekutinu s rozumem.
Zvol variantu (pivo / bez piva) a tekutinu dolij tak, aby koleno bylo ponořené maximálně z jedné třetiny. Pokud plave, je to špatně. Správný stav poznáš podle toho, že tuk zůstává na povrchu.
Vař podle váhy, ne podle hodin.
Nastav režim LOW. Koleno 1–1,5 kg vař 7–8 hodin, koleno kolem 2 kg 9–10 hodin. Kontrolní signál je nůž – musí projít k masu u kosti bez odporu, ale maso se nesmí rozpadat samo.
Nech maso odpočinout.
Po dovaření koleno vyndej a nech 10–15 minut odpočívat. Tím se šťávy stáhnou zpět do masa. Pokud tento krok vynecháš, maso se při finální úpravě vysuší.
Vytvoř křupavou kůži.Koleno potřete směsí medu, hořčice a výpeku. Dej do trouby na 220–240 °C na 15–25 minut podle velikosti, nebo krátce na gril. Jakmile kůže začne tmavnout a bublat, konči – tady se láme výsledek.
Ingredience: 1 vepřové koleno (zadní), 4–6 stroužků česneku, 50 g sádla, 300–500 ml světlého piva, 1 lžíce soli, 200 ml vody, 2 lžíce kremžské hořčice, 1–2 cibule, 1 lžíce drceného kmínu
Postup: Před samotnou úpravou nařízneme po celém kolenu kůži hlubšími zářezy. Poté koleno vykostíme, rozevřeme a nasolíme, zabalíme a dáme přes noc do ledničky. Druhý den koleno rozbalíme, potřeme hořčicí a dobře zabalíme pomocí kuchyňského provázku nebo silnější nitě. Cibuli a česnek očistíme a obojí nasekáme. Koleno vložíme do pekáčku, posypeme cibulí, česnekem, drceným kmínem a přidáme sádlo. Podlijeme vodou a pivem. Pekáček přikryjeme a dáme péct do trouby rozehřáté na 200 °C. Během pečení koleno často podléváme a obracíme. Křupavé pečené koleno podáváme se šťouchanými brambory, strouhaným křenem a hořčicí.
Technologický postup: Vodu, ocet, bobkový list, sůl a nové koření provaříme. Hrnec odstavíme a nálev necháme vychladnout. Do připraveného nálevu vložíme rozetřený česnek a očištěné koleno. Vložíme do lednice a necháme přes noc marinovat. Druhý den vepřové koleno v nálevu dáme vařit. Vaříme téměř do změknutí. Měkké koleno vyjmeme a vložíme do dobře vymaštěného pekáčku. Pečeme asi 10 minut za častého podlévaní a otáčení. Nakonec celé koleno potřeme medem rozmíchaným s citronovou šťávou a grilovacím kořením. Vepřové koleno na medu pečeme ještě dalších pár minut, aby získalo křupavou kůžičku.
Postup:Koleno očistíme, vložíme do tlakového hrnce, přidáme 4 stroužky česneku vcelku, bobkový list, nové koření, pepř, zalijeme vodou, trochu více osolíme a dáme asi na 40–60 minut (podle velikosti kolene) vařit. Do remosky nasypeme nakrájenou cibuli, na ni položíme uvařené koleno obrané od kosti, potřeme prolisovaným česnekem, posypeme kmínem a paprikou, podlijeme trochou vývaru, ve kterém se koleno vařilo, a ještě asi 20–30 minut pečeme.
TIP: Vývar z kolene se dá použít na tlačenku nebo polévku.
Kůže se pečením nepřipravují samostatně, ale vždy bývají součástí pokrmu, například koleno s kůží, grilovaná kýta s kůží, pečený bůček s kůží.
Pečené vepřové koleno
Ingredience: 750 g vepřového zadního kolena s kůží, 2 ks cibule, 5 stroužků česneku, kmín, sůl, pepř mletý nebo drcený, 150 g kořenové zeleniny
Technologický postup: Předehřejeme troubu na 200 °C. Cibuli nakrájíme na půlměsíčky a vložíme půl množství do pekáče. Koleno omyjeme a nařežeme kůži na čtverečky, osolíme, lehce opepříme a pořádně potřeme prolisovaným česnekem smíchaným s kapkou vody. Takto připravené maso vložíme do pekáče a pokmínujeme. Kolem nasypeme nakrájenou zeleninu (kostičky či kolečka) a zbytek cibule. Podlijeme množstvím vody a vložíme do vyhřáté trouby. Vepřové koleno pečeme 2,5 hodiny, z toho 1,75 hodiny pod pokličkou, přičemž maso postupně otáčíme a poléváme výpekem. Poté 45 minut pečeme bez poklice, znovu pravidelně otáčíme a poléváme. Pečené vepřové koleno podáváme vcelku nebo krájené s chlebem, plnotučnou hořčicí či křenem.
Křupavý vepřový bůček
Ingredience: 1 kg vepřového bůčku s kůží, 1 ks cibule, sůl, pepř, 2 stroužky česneku, voda
Technologický postup: Bůček vložíme na minutku do mrazáku, aby sádlo ztuhlo, potom kůži nařežeme na co nejmenší mřížky. Stačí pouze proříznout kůži, sádlo už řezat nemusíme. Doporučuje se si s touto operací dostatečně pohrát, výsledek snažení stojí opravdu za to. Velkou cibuli nařežeme na 1 až 1,5 cm tlustá kolečka a narovnáme do nádoby, v níž budeme péct bůček. Podlijeme vodou, aby byla cibule do poloviny potopená, vložíme bůček a dostatečně jej ze všech stran osolíme, opepříme a potřeme rozmačkaným česnekem. Pečeme v předehřáté troubě, spíš rychleji než pomalu. Jídlo je hotové, když je cibule dohněda opečená. Bůček je vynikající teplý i studený a vypečená křupavá kůžička je hřebem pokrmu. Sůl na kůži se postupně splavuje a plynule přelévá bůček, naopak zespodu prostupuje aroma cibule.
Technologický postup: Do 200 ml vody rozpustíme potřebné množství soli (na 9 kg masa asi 2 kg soli). Připraveným roztokem napícháme pomocí injekční stříkačky a jehly celou kýtu na různých místech. Kůži můžeme nařezat na mřížky. Pak celou kýtu posolíme a vložíme do nálevu, který by měl být na chuť slaný a řádně očesnekovaný. No, a pak už jen záleží na vás, jak dlouho budeme mít maso naložené v láku. Pro urychlení je možné kýtu napíchat rychlosolí, pak ji stačí nechat jeden týden naloženou na chladném místě. V den grilování je vhodné celé maso i s lákem povařit jen 30 minut, a to nejlépe v kotli. Poté kýtu napíchneme na grilovací tyč, zajistíme proti posunu a vložíme na gril. Pak už jen točíme a topíme a čekáme na první okrajování. Během grilování je vhodné maso potírat připraveným roztokem pro lepší chuť a barvu (olej, česnek, grilovací koření, sůl a pivo).
Technologický postup: Pečlivě opálené, očištěné koleno opláchneme pod studenou tekoucí vodou a vložíme do vařící vody. Osolíme, přidáme pepř, nové koření, bobkový list, rozkrojenou cibuli, celý česnek a zvolna vaříme pod poklicí doměkka. Koleno vyjmeme a vykostíme, servírujeme nakrájené na plátky a mírně přelité horkým vývarem.
Ve chvíli, kdy mi někdo řekne, že koleno z pomalého hrnce je tuhé, vím téměř jistě, že problém není v hrnci, ale v rozhodnutí během vaření. Pomalý hrnec koleno nezachrání, jen zpomalí chyby.
Nejčastější omyl je představa, že „když přidám čas, musí to povolit“. U kolena to platí jen do určité hranice. Pak už maso sice změkne na povrchu, ale u kosti zůstane gumové.
Tuhé u kosti, měkké nahoře
Tahle situace znamená jediné: koleno nebylo dostatečně dlouho v teplotním pásmu, kde se kolagen rozpadá. Často se to stává u větších kusů vařených na HIGH.
Rozpadlé maso bez chuti
Přetažený čas nebo příliš tekutiny. Maso se sice oddělí od kosti, ale chuť je pryč. To je typické hlavně u menších kolen vařených jako dvoukilové.
Gumová nebo tvrdá kůže
Kůže v pomalém hrnci nikdy nezměkne do křupava. Pokud zůstane tvrdá i po finální úpravě, byla buď vysušená už během vaření, nebo přišla do styku s cukrem příliš brzy.
Klasické pečení kolena v troubě má jednu nevýhodu: dlouhé hodiny hlídání a neustálé podlévání. Pomalý hrnec mi umožnil přesunout hlavní práci na čas, kdy nejsem v kuchyni, a přesto dosáhnout konzistentního výsledku.
Zásadní rozdíl je v tom, že koleno se v pomalém hrnci netrápí vysokou teplotou. Kolagen má čas se rozpadnout a maso změkne rovnoměrně, ne jen na povrchu.
Technologický postup: Předehřejeme troubu na 200 °C. Cibuli nakrájíme na půlměsíčky a vložíme půlku množství do pekáče. Kolena omyjeme a nařežeme, osolíme, lehce opepříme a pořádně potřeme prolisovaným česnekem smíchaným s kapkou vody. Vložíme jej do pekáče a pokmínujeme. Kolem nasypeme nakrájenou zeleninu (kostičky či kolečka, lze použít i mraženou směs) a zbylou cibuli. Podlijeme množstvím vody a vložíme do vyhřáté trouby. Vepřové koleno pečeme 2,5 hodiny z toho 1,75 hodiny pod pokličkou, přičemž ho postupně otáčíme a poléváme výpekem. Poté 45 minut pečeme bez poklice a znovu pravidelně otáčíme a poléváme. Pečené vepřové koleno podáváme s chlebem, plnotučnou hořčicí či křenem.