Tvarování korun se přizpůsobuje biologickým vlastnostem ovocných stromů (vzrůst druhu nebo odrůdy, schopnost ovětvování, tvorba plodného obrostu) a klimatickým podmínkám. Korunu vždy tvarujeme tak, aby byla pevná, vznosná a dobře osvětlená.
Druhy řezů
Zakládací řez – provádí se u mladých stromů v období jejich intenzivního růstu. Nejčastěji se jedná o řez prováděný v okrasné školce při založení koruny, nebo se jedná o řez při výsadbě stromů na trvalé stanoviště, kdy je základem pro formování koruny do typického habitu či funkčního typu. Provádí se do 15–20 let věku stromu, pak následují řezy udržovací.
Výchovný řez – jeho cílem je zabezpečit druhově charakteristický staticky odolný tvar koruny ošetřovaného jedince a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon. Rovněž přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (úpravou podchodné, pojezdové výšky). Při provádění výchovného řezu se odstraňují zejména poškozené, suché větve, kodominantní větvení, navzájem se křižující větve a větve s vrůstající kůrou v úžlabí (tlaková větvení).
Udržovací řez – používá se u vzrostlých stromů, které již překlenuly období intenzivního růstu. Cílem je zajistit jejich dlouhodobou funkčnost a omezit na minimum jejich možné negativní působení na okolí.
Zdravotní řez – jedná se o komplexní udržovací řez (ostatní udržovací řezy z něj vycházejí). Cílem je především zabezpečit dlouhodobou funkčnost stromu z hlediska vitality, zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Tento řez se opakuje v několikaletých intervalech, alespoň však jednou za 8– až 10 let, s ohledem na aktuální stav stromu. Tímto řezem se odstraňují či zkracují větve suché, mechanicky poškozené, zlomené, jinak provozně nebezpečné, napadené škůdci nebo houbami, větve, které se kříží, větve zahušťující korunu, nevhodně směřující větve. Ošetřují se tak kodominantní a tlaková větvení, zarovnávají pahýly po nekvalitních řezech a podobně.
Bezpečnostní řez – je nejjednodušší variantou zdravotního řezu, zaměřenou pouze na provozní bezpečnost stromu. Bezpečnostním řezem se odstraňují pouze větve, které by mohly bezprostředně ohrozit okolí. Jedná se o větve suché, mechanicky poškozené, nalomené, zlomené. Z důvodu závažnosti je možno bezpečnostní řez provádět celoročně v intervalech přibližně 2–6 let.
Redukční řez – podle charakteru a zaměření se dělí na redukční řez vlastní (redukce od určité překážky), prosvětlovací (prosvětlení koruny z provzdušnění a revitalizace koruny), symetrizační (symetrizace z důvodu náporu větru) a stabilizační SIA (stabilizace stromu pomocí redukce výšky koruny, vypočtená dle metody Static Integrated Assessment).
Redukční řez vlastní – se zaměřuje na celkovou nebo jednostrannou redukci koruny. Často se jedná o stromy v blízkosti různých překážek nebo stromy dlouho ponechané bez jakékoliv péče. Taktéž se odstraňují větve, které výrazně vychylují strom z jeho těžiš
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Polešovský.
Ošetření vinné révy na podzim
Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
- Do popelnice NE! Pokud se nudíme listí shrabeme a dáme na kompost. Vinaři se tímto nezabívají-je to ztráta času. Malovinaří postříkají močovinou zeminu a tím urychlí rozklad starého listí.
Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinnáréva neslzí.
- Kdo se do budoucna nechce trápit virovímy chorobami a Escou provádí řez až po 15.únoru. Pouze vinaři co toho mají příliž mnoho stříhají dříve a vystavují se tím ryziku zmrznutí tažňů. Jinak se nedoporučuje žádný řez!!!
Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
- Ne trochu, ale mladá rostlina má mít v chladnějších oblastech zakryté spodní očka případně zásobní čípek. Zahrnuje se to jako brambory. Malovinaři naorávají vinice a tím chrání hlavně před lednovými a únorovými mrazi.
Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.
- Postřik případné hnojení se dělá podle potřeby založené na rozboru půdy. Vápenaté mléko může na některých půdách spíše škodit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
První postřik vinné révy se provádí ve fázi 2–4 pravých listů, nikoli podle konkrétního data v kalendáři.
Právě v tomto období začíná být réva citlivá na první infekce, zejména padlí a plíseň révovou. Pokud je teplé a vlhké počasí, má první postřik vinné révy zásadní význam pro průběh celé sezóny. Při suchém a chladném jaru je možné zásah mírně odložit, ale čekání na viditelné příznaky je téměř vždy pozdě.
Co když jsem první postřik nestihl?
Pokud jste první postřik nestihl, není vše ztraceno, ale je nutné jednat rychle.
V takovém případě je důležité okamžitě zhodnotit stav listů a počasí. Pokud ještě nejsou patrné příznaky chorob, lze situaci často dohnat jedním cíleným preventivním zásahem. Jakmile se ale objeví skvrny nebo povlaky, opožděné stříkání vinné révy už jen tlumí problém a nelze očekávat stejný výsledek jako při správném načasování.
Stříkat vinnou révu před deštěm, nebo po dešti?
Obecně je lepší stříkat před deštěm, pokud se očekává jen slabý nebo přeháňkový déšť.
Mnohé přípravky potřebují určitou dobu, aby se na listech uchytily. Silný déšť krátce po aplikaci však může účinnost snížit. Pokud prší dlouhodobě, je někdy lepší počkat na krátké okno sucha. Stříkání vinné révy před deštěm má smysl pouze tehdy, když je dostatek času na zaschnutí postřiku.
Jak poznám, že už je na postřik pozdě?
Na postřik je pozdě ve chvíli, kdy je infekce silně rozvinutá a viditelná na většině listů.
Typickým znakem je rozsáhlé napadení, zasychání listů nebo silný bílý povlak u padlí. V takové situaci pozdní postřik vinné révy chorobu nezastaví, pouze zpomalí její šíření. Smysluplnější je odstranění napadených částí a příprava lepší ochrany pro další sezónu.
Kolikrát za rok je nutné vinnou révu stříkat?
Počet postřiků závisí na počasí, lokalitě a způsobu pěstování.
U jednoho keře na zahradě často stačí dva až tři správně načasované zásahy. Ve vlhkých oblastech nebo při deštivém létě může být postřiků více. Jak často stříkat vinnou révu nelze říci jedním číslem, ale vždy je lepší méně zásahů v pravý čas než mnoho zásahů pozdě.
Má smysl stříkat vinnou révu bez viditelných příznaků?
Ano, právě preventivní postřik má největší účinek.
Plíseň i padlí se vyvíjejí skrytě a ve chvíli, kdy jsou viditelné, je infekce často rozběhnutá. Preventivní stříkání vinné révy chrání listy ještě před napadením a snižuje potřebu dalších zásahů. Čekání na příznaky je nejčastější chybou začátečníků.
Co když jsem vinnou révu nikdy nestříkal?
Pokud réva nebyla nikdy stříkaná a přesto plodí, může jít o výjimečně příznivé podmínky.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kubánek.
nadpis vašeho článku a nejen vašeho je střihání vinné révy na podzim a není tam ani slovo o tom střihu na podzim,prosím o jednoduchou věc,jak a kdy se stříhá vinnáréva na podzim. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Podzimní řez vinné révy se standardně neprovádí. Řez se provádí až v únoru. Během podzimu dřevo ještě dozrává a není připraveno na zkracování. Nejlepší období pro řez vinné révy je únor - doba, kdy odezní největší mrazy. Teprve pak se provádí řez vinné révy.
Stále se zabýváme ošetřováním dospělých révových keřů v plodné vinici. Co všechno však musíme vědět a udělat, chceme-li si vinici teprve založit?
To je otázka na nejméně dvě hodiny povídání. Takže si to rozdělíme. Dnes bychom se věnovali spíše přípravným pracím a vlastní výsadbu si necháme zase na jindy.
Ze všeho nejdůležitější je posoudit, zda v místě zamýšlené budoucí vinice jsou podmínky vhodné pro vinnou révu. Pokud tuhle otázku řeší někdo, kdo se stane profesionálním velkoproducentem, má nad sebou bič, který se jmenuje: finanční prostředky. Založit vinici, která by ho v budoucnu měla uživit, je nemalá investice, proto musí být všechno důkladně prověřeno a promyšleno. Z tohoto pohledu jsou na tom zahrádkáři mnohonásobně lépe. Úplně nejjednodušším kritériem vhodnosti pro pěstování révy je srovnání se zdařilým pěstováním meruněk či broskví. Daří se v daném místě tyto dva ovocné druhy pěstovat? Pokud ano, révě se bude dařit také. Avšak návštěvníci těchto webových stránek patrně mají hlubší zájem o pěstování révy a proto se na tuto otázku podíváme podrobněji.
Nejdůležitějších faktorem podle Vašeho přirovnání asi bude dostatek sluníčka.
Samozřejmě, réva je přece teplomilná. Vhodnost dané lokality se posuzuje podle veličiny zvané suma aktivních nebo suma efektivních teplot. Myslím, že nám budou stačit ty aktivní. Pro révu vinnou je aktivním dnem takový den, kdy průměrná denní teplota je vyšší než 10°C. Hodnoty těchto aktivních teplot, tedy průměrných denních teplot (např. 10,2°C, 14,8°C nebo třeba 25,5°C) se sečtou za celý rok a na této sumě pak závisí výběr ranějších nebo pozdnějších odrůd. Pro ty úplně nejranější odrůdy, jako je např. kdysi značně rozšířená odrůda Čabaňská perla, či pro nově povolené Jakubské, je minimální hodnota sumy aktivních teplot 2 200°C. Hodnoty okolo 2 500°C jsou přiměřené pro středně rané odrůdy, jako je například Müller Thurgau nebo Modrý Portugal. A pozdní odrůdy, jako například Ryzlink rýnský, odrůdy z rodiny Rulandských, Tramín červený či Ryzlink vlašský, vyžadují hodnotu sumy aktivních teplot okolo 2 700°C.
Réva je také světlomilná, proto je potřeba ji umístit na sluníčko, rozhodně by neměla být zastíněna stromy. Nejvíce světla potřebuje pochopitelně při dozrávání hroznů, ale také při iniciaci oček, o které jsme mluvili před chvílí.
Možnost pěstování révy je určitě také limitována nadmořskou výškou. Existuje nějaká číselně vyjádřitelná hranice?
No ovšemže. Hranice nadmořské výšky možného pěstování révy úzce souvisí s dalšími klimatickými faktory, např. zda jde o přímořské klima nebo kontinentální. V našich klimatických podmínkách se za bezpečnou pro révu považuje nadmořská výška přibližně do 250 m. Samozřejmě, že se mohou ozva
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování vinné révy na pergole je velmi oblíbené a na konci léta to působí zajímavě, když pod prgolou odpočíváte a nad vámi visí bohaté hrozny. Obvykle se nechávají vyrůst rostliny tak, aby byl jeden tažeň od země až k vrcholu pergoly a až nahoře se začal větvit. V horních partiích se moc stříhat nemusí, protože vinnáréva prosperuje, i když se vůbec nestříhá. Pokud z nějakého důvodu budete potřebovat prořezat, tak to proveďte vždy v únoru nebo začátkem března hned po skončení nejsilnějších mrazů. Počet oček nemusíte moc řešit a zkraťte to jak potřebujete.
Ve svém příspěvku NÁHRADA ZA QUADRIS MAX ČI OPTIKOMBI VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Holub.
Zdravím, Quadris Max či Optikombi vinnáréva se již ani jeden nevyrábí a nedají nikde sehnat. Osobně jsem Quadris používal a fungoval mi. Chci se zeptat, jaký postřik (aktuálně koupitelný) mi doporučíte jako adekvátní náhradu?? Děkuji! PH, Znojmo
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
„365 dní roku je
u révy rozdělitelné do tří částí, podle fyziologických změn, které u ní
probíhají. Rozlišuje se období růstu, kdy roste vše, co může: letorosty, listy,
fazochy, květenství a hrozny, jednotlivé bobule. Za ním následuje období
vyzrávání, kdy vyzrávají nejen hrozny, ale také i samotné letorosty, které
postupně dřevnatí a stává se z nich jednoleté dřevo, nazývané též réví. Také listy, než opadnou, musí
vyzrát; ztrácejí při tom zelené barvivo chlorofyl a zabarvují se do krásných
podzimních barev. Poslední období je obdobím odpočinku, označuje se slovem dormance.
Každé
z těchto období sestává z několika částí, které se nazývají fenofáze. Fenofáze jsou přesně definované
a s jejich pomocí lze popsat vegetační stádium, ve kterém se réva právě
nachází. Přechod mezi jednotlivými fenofázemi závisí na klimatických
podmínkách, především na teplotě. Délka jednotlivých fenofází se může lišit
podle odrůd (zvláště v druhé polovině vegetace).
První projev
růstové aktivity se nazývá slzení.“
Réva pláče? ☺
„Ano, my
poetičtí vinaři říkáme, že réva „pláče“.
Na jaře míza vytéká ze všech
řezných ran, které jsme způsobili zimním řezem. Zpočátku mízu tvoří jen voda,
později obsahuje sušinu, především glukózu.“
Réva pláče
sladce?
„Skutečně, ochutnáte-li
kapičku tekutiny vytékající po řezu, zjistíte, že je sladká. Postupné
zahušťování mízy glukózou se líbí bakteriím, kterých je už i v předjaří na vinici mnoho, ty se na řezných ranách množí a při tom produkují sliz, který ucpává cévní svazky – tím se slzení zastavuje. Slzení probíhá při vnějších teplotách okolo 5 – 6 °C.
Další fenofáze – rašení – se už projevuje mnohem
viditelněji. Pupeny, jimž se říká očka, se zvětšují, obalové šupiny se otvírají, objevuje se bělavé chmýří označované slovem vatička. Po několika teplých dnech už jsou na křehkých zárodcích
budoucího letorostu rozpoznatelné zoubky prvních listů. Rašící očkose v tomto
stádiu někdy nazývá holoubě.“
Při jaké
teplotě réva začíná rašit?
„Většinou kolem
10 stupňů, ale záleží na odrůdě.“
Jak hodně réva
naroste?
„V čase mezi
rašením a kvetením, tedy v období označovaném jako „prodlužovací růst“, letorosty dosáhnou délky 600 – 800 mm.“
Ve svém příspěvku VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Dobrý den
Měl bych dotaz. Vinnáréva plodí na dřevě, které roste druhým rokem. Když mám na pergole 2 tažně dlouhé cca 5 metrů, tak mi na něm letos bude plodit, ale jak to mám udělat na příští rok? Mám opět nechat 2 nové tažně a staré odstranit? nebo mi bude plodit i na starším dřevě?
Děkuji za odpověd Pavel
Réva má za sebou nejdůležitější krok pro produkci hroznů – kvetení. Co se bude dít s révou tento měsíc?
Po odkvetení se z květů stávají malé bobulky. Ty se zvětšují a zároveň těžknou. Stopečky tvořící kostru hroznu jsou jejich hmotností tak zatěžovány, že už se neudrží ve vzpřímené poloze a mladičký hrozen, poslušen zákona gravitace, se postupně ohýbá dolů. Tato fenofáze se proto nazývá „zavěšování hroznů“. Změna nastává v době, kdy je většina normálně opylených bobulek veliká asi tak jako semena v hrachovém lusku. Proto druhý název pro toto stádium je „velikost hrášku“. Kromě toho existuje ještě několik dalších krajových pojmenování. V této době je réva velmi vděčná za přísun vody, kterou potřebuje právě pro růst bobulí.
A co budeme my vinohradníci ve vinici dělat v tomto měsíci?
Některé práce si zopakujeme, například zastrkování výhonů do dvojdrátí (či jejich vyvazování), také můžeme pokračovat ve vylamování zálistků, které od minula dorostly a začínají zahušťovat keře v horní části letorostů, případně zastiňovat hrozny. Jiné práce budeme u většiny způsobů vedení dělat poprvé. Jde o takzvané „osečkování“. Účelem tohoto agrotechnického zásahu je zastavit prodlužovací růst letorostů a tak je přimět, aby se „věnovaly potomstvu“, tady začaly ukládat asimiláty tak, aby byly použitelné pro vyvíjející se hrozny. Réva má značně vyvinutou apikální dominanci, jak jsme si vysvětlili v lednu, a proto vrchol výhonu silně podněcuje letorost k dalšímu intenzivnímu růstu, za což zodpovídá fytohormon zvaný auxin. Správně bych měla říci fytohormony, protože auxinů si réva vytváří více druhů a ukládá si je ve vrcholcích výhonů.
Teoreticky by se tedy dalo říci, že růst se zastaví odstraněním pouhých několika vrcholových buněk, takže by stačilo odštípnout třeba jen jediný centimetr výhonu. V praxi je tomu trochu jinak. Takhle by osečkování fungovalo, kdyby se provedlo v tom správném termínu, tedy asi na konci fenofáze uzavírání hroznů nebo lépe na začátku zaměkání hroznů. Jenže v té době by už byly přírůstky na letorostech tak dlouhé, že by pro ně nestačila drátěnka a začaly by přepadávat dolů, čímž by zastiňovaly spodní části výhonů s hrozny, které by tak dostávaly méně světla a déle by osychaly. Důsledky by byly jasné: vytvoření podmínek pro rozvoj houbových chorob působících v druhé polovině vegetace, jako je bílá či šedá hniloba, a pak také zpomalení vyzrávání, což by se projevilo v kvalitě hroznů. Zde je vidět osečkovaný vinohrad:
Proto nás intenzivní narůstání výhonů nutí provádět osečkování dříve, obvykle tehdy, kdy k zastiňování porostů pomalu začíná docházet, což často bývá už v červenci. A v této době má réva ještě dostatek síly svůj růst
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Hnojení révy je velmi důležité, a to především v období, kdy čekáte úrodu. Na keřích révy vinné postupně vylamujte zálistky ve spodní části letorostů. Půdu kolem keřů kypřete a přihnojujte roztokem dusíkatého hnojiva, zejména pokud keře špatně rostou. Někteří pěstitelé doporučují pro větší výnosy a kvalitní plody na jaře použít vedle dobrého kompostu také dávku Kristalonu Start a v srpnu dávku Kristalonu Podzim. Jiní radí rozhodit na jaře kolem keře 2–3 hrsti Cereritu a zapravit do půdy okolo rostliny.
Nezapomínejte na pravidelné přihnojování, protože vinnáréva trpívá nedostatkem mikroprvků, jako je bor, molybden nebo železo, což může následně zapříčinit chlorózy a jiné fyziologické nemoci. K přihnojování můžete používat buď granulovanou chlévskou mrvu, nebo speciální vodorozpustné hnojivo pro vinnou révu. Použití hnojiva je velmi jednoduché, stačí do konve nasypat vrchovatou lžíci hnojiva na 10 litrů studené vody a každých 14 dní použít cca 5–10 l pro jednu sazenici (záleží na velikosti rostliny).
Vinnou révu můžete podpořit také postřikem na list (nejlépe v červenci, kdy keř dosahuje maximální listové plochy). Rostlina si tak může potřebné látky brát kořeny i listy a nezatěžuje ji tak rozvod živin. Hlavními prvky, které hrají při výživě révy rozhodující roli, jsou dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník, bor, zinek, molybden, měď, železo a mangan.
Jedním z prvních příznaků nedostatku (ale někdy i nadbytku) výše uvedených prvků je žloutnutí a takzvané tabákovatění listů. Tyto příznaky však mohou být i ukazatelem mnoha dalších chorob, ať už virových či bakteriálních – o tom viz níže Choroby a škůdci vinné révy.
Potřebnou výživu může vašemu keři dodat například hnojivo PREMIUM – VINNÁ RÉVA, které je 100% vodorozpustné a obsahuje všechny potřebné živiny včetně důležitých mikroprvků. Optimální poměr jednotlivých živin splňuje nároky na zdravý růst rostliny a zajišťuje bohatou úrodu kvalitních hroznů. Zvýšený obsah draslíku příznivě ovlivňuje délku skladování hroznů po sklizni, obsah hořčíku zlepšuje chuťové vlastnosti hroznů. Aplikační roztok připravíte rozpuštěním 10 g hnojiva v 10 l vody. Doporučená dávka roztoku je 5–10 l k sazenici. Doporučená intenzita přihnojování je maximálně 1x za týden v období vegetace (duben–srpen) v závislosti na půdních podmínkách. Hnojivo lze použít i pro listovou aplikaci, přičemž je možné ho kombinovat s přípravky na ochranu rostlin. Roztok se připraví rozmícháním 50–100 g hnojiva v 10 l vody, roztok se rovnoměrně aplikuje postřikem na list v množství 0,04 l/m2. Postřik lze aplikovat před květem 2x ve čtrnáctidenních intervalech a 3x po odkvětu, neaplikovat v době kvetení.
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Jednoznačně doporučuji tvarovat v zimě (únor/březen). Podzim není vhodný a nic tím neurychlíte. Vinnáréva už bude spát a stejně nebude růst. Naopak pozdě na jaře (duben/květen) už hrozí, že se bude probouzet a to také není vhodné.
Doporučuji přečíst několik článků. Například výborné informace získáte zde: https://www.vinarskydum.cz/…
Vinnáréva patří mezi ovocné stromy, které kvetou nejpozději v roce. Mnohé odrůdy otevírají své jemně vonící květy až v červnu. Abyste zajistili, že réva vloží svou energii do vývoje bobulí a ne do tvorby výhonů, musíte v létě odříznout příliš dlouhé plodonosné šlahouny na čtyři listy za poslední násadou plodů. Tomuto zákroku se říká podlom a provádí se hned jak se ukáže hrozínek, což bývá na konci května a začátkem června. Jak správně provést podlom, se můžete podívat zde: podlom v červnu.
Vylamování fazochů
Fazochy, jsou takové zálistky, rašící výhonky v paždí listů a jelikož jde o neplodné postranní výhony, měly být odstraněny, pokud jsou extrémně dlouhé nebo tak silné, jako související hlavní výhon. Ukázkové video o tom, jak provést vylamování fazochů, můžete shlédnout tady: vylamování zálistků video.
Vylamování listů
Postupně by se měly odstraňovat i jednotlivé listy v zóně hroznů, aby si mohly postupně zvyknout na slunce. Jak tuto činnost provádět v červnu a v létě se můžete podívat tady: vylamování letorostů.
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.
Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: https://youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.
Víme z historie, že Římané v zájmu rozšiřování svého území vedli dlouhá desetiletí války s Kelty, Germány a jinými národy. Římští vojáci putovali Evropou, a v dobách, kdy zrovna nevedli urputné boje, mísili s místním obyvatelstvem a předávali jim výdobytky své kultury. S postupujícími vojsky se tak rozšiřovalo pěstování révy po ostatních částech Evropy, na území dnešní Francie, Rakouska, Maďarska, a také k nám. Velký vliv na rozvoj vinařství mělo rozšiřující se křesťanství: víno bylo potřebné pro náboženské obřady. S rozšiřováním křesťanství souvisí příchody různých církevních řádů na naše území (cisterciáci, premonstráti, benediktýni), kteří přinášeli vzdělanost – někteří z mnichů byli v té době téměř jedinými, kteří uměli číst a psát. Uměli také léčit, starat se o půdu, pěstovat různé rostliny a zemědělské plodiny a chovat domácí zvířata. A také pěstovat révu a z hroznů vyrábět víno. Navíc je panovníci často obdarovávali půdou.
V legendách a ve více či méně věrohodně napsaných kronikách se můžeme setkat s příběhem o sv. Ludmile, jak se stala křesťankou a jak vychovávala svého vnuka Václava k získávání praktických zkušeností s různými profesemi. Vypráví se, že sv. Václav okopával vinici a také šlapal hrozny při sklizni. Ať už je to pravda nebo jen legenda, z tohoto příběhu vyplývá, že v této době se réva na našem území běžně pěstovala. První písemné záznamy o existenci vinic v Čechách jsou z roku 1057, kdy se v zakládací listině biskupství v Litoměřicích uvádí, že kníže Spytihněv daroval litoměřické kapitule pozemky pro zřizování vinic v okolí Litoměřic včetně vinařů. První písemná zmínka o vinicích na Moravě pak pochází z roku 1101, a tou je také zakládací listina, tentokrát kláštera v Třebíči.
Jan Neruda píše ve své Baladě o Karlu IV.: „Eh, vezu révu z Burgund sem...“ Jak moc se Karel IV. zasloužil o rozvoj vinařství na našem území?
O Karlu IV. bychom z dnešního pohledu mohli říct, že to byl velmi dobrý ekonom a velmi úspěšný podnikatel. Měl schopnost vidět možnosti ke zlepšování stavu země. A velmi výrazně se zasloužil o rozmach českého vinařství. V roce 1351 nechal dovézt odrůdy, které znal z let výchovy na francouzském dvoře a které měly nahradit doposud pěstované odrůdy. Ty byly sice plodné, ale s malými hrozny a bobulemi a vína z nich byla nekvalitní, řídká a obsahovala málo alkoholu. S novými odrůdami dovezl i vinaře, kteří uměli révu vysázet a pěstovat a také vyrábět kvalitní vína, a měli to naučit i místní obyvatele. A aby byl o tuto zemědě
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Máte před sebou kmen (staré dřevo), tažeň (loňské dřevo) a výhony, ze kterých jste sklízeli hrozny. V době, kdy se réva stříhá (únor–březen), si vyberte jeden výhon, na kterém byly loni hrozny, nejlépe ten nejblíže kmínku. Všechny ostatní výhony odstřihněte a ten jeden, co zbyl, ohněte do podoby nového tažně. Nejlépe jde ohýbat v době, kdy už v něm proudí míza. Z jeho pupenů vyrostou na jaře nové výhony, které na podzim zaplodí. A tak stále dokola provádíte stříhání vinné révy. Vinnáréva se vám pak odvděčí následnou plodností.
Platí však pravidlo, že neořezaný keř má větší zásobu živin ve dřevu, a proto je lépe mrazuvzdorný. Neměli byste tedy řezat dřív, než pomine riziko velkých mrazů, které by révu mohly zničit. Na druhou stranu, jakmile začne do révy proudit hodně mízy, z řezných ran réva takzvaně slzí a oslabuje ji to. Takže příliš pozdní řez také škodí. Pokud používáte dlouhé tažně, tak zde platí, že tažeň se lépe ohýbá a vyvazuje v momentě, až je v něm nějaká míza, jinak by mohl prasknout.
Jedna nápověda pro řez: Řežte v době od Matěje (24. 2.) do Josefa (19. 3.), tím toho mnoho nepokazíte. Velké mrazy už obvykle nebudou hrozit, přičemž pupeny ještě nebudou nalité.
Ve svém příspěvku RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majda.
Na rez ostružinovou jsem našla toto:
Rez ostružinová (Kuehneola uredinis, syn. Kuehneola albida) napadá ostružiny i maliník. Na jaře se na letorostech objevují fialovočervené zduřeniny. Rez ostružinová přezimuje v infikovaných výhonech, šíří se za deštivého počasí. Mechanicky můžete silné napadení omezit včasným odstraněním všech napadených výhonů, nejlépe již při rašení. Potíže často způsobuje blízkost dalšího ohniska rzi. Ideální v takovém případě je, aby ošetření porostů věnovali zvýšenou pozornost i sousedé.
Preventivní postřiky ohrožených ostružiníků se aplikují krátce po vyrašení rostlin (aspoň 2x v desetidenních intervalech). V seznamu registrovaných přípravků zatím nejsou proti rzi ostružinové uvedené žádné přípravky. Zahraniční odborná literatura doporučuje přípravky na bázi bitertanolu (Baycor 25) a mancozebu (Dithane DG NeoTec).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Voštová.
Děkuji něco podobného jsem už také našla. Na začátku bylo vše v pořádku a i roky předtím. Objevilo se to až letos a ne na začátku ale spíš na konci. I když jsem si mohla nevšimnout. Je tam stále obrovské množství plodů ale nejspíš již nedozrají, podle toho co jsem zjistila. Budu asi muset vše ostříhat a co bude měně napadené ošetřit. Snad nepřijdu o vše. Děkuji za info.
Na počátku našeho povídání jsme révu definovali jako rostlinu teplomilnou a světlomilnou. Z těchto vlastností je možné její požadavky odvodit. Má podobné nároky na teplo jako některé teplomilné ovocné druhy, např. meruňky nebo broskvoně. To je ovšem velmi zjednodušené přirovnání. Vinohradníci pro posouzení vhodnosti lokality pracují s průměrnými denními teplotami, přesněji s teplotami aktivními. Aktivní teplota je z pohledu vinohradníka taková průměrná denní teplota, která je vyšší nežli 10 °C. Jednotlivé číselné hodnoty aktivních teplot se sečtou za celý rok a dostaneme se tak ke čtyřmístnému číslu, označovanému jako „suma aktivních teplot“. Podle jeho velikosti lze posoudit danou lokalitu z pohledu výběru odrůd:
Je-li hodnota sumy aktivních teplot okolo 2 200°C, lze zde v takových polohách vysazovat a pěstovat pouze nejranější odrůdy, např. Čabaňská perla, Jakubské nebo Vrboska.
Pokud se suma aktivních teplot pohybuje okolo hodnoty 2 500°C, jsou místní podmínky vhodné pro středně rané odrůdy, jako je např. Müller Thurgau nebo Modrý Portugal, Chrupky, Moravský muškát a další.
Většina středně pozdní odrůd (např. Veltlínské zelené, odrůdy z rodiny Rulandských, Tramín, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe) a samozřejmě i pozdní odrůdy (Ryzlinky, André, Frankovka aj.) vyžadují nejlepší tepelné podmínky, tj. sumu aktivních teplot 2 700°C a více.
Kolik by mělo být stupňů, aby réva dobře odkvetla?
Průměrná denní teplota by měla být alespoň 15°C. V době iniciace, kdy se vytvářejí buněčné základy budoucích květenství pro následující rok, je nutná teplota nad 20 °C po dobu nejméně čtyř hodin. Iniciace probíhá v nejteplejších měsících; je-li v té době dostatek tepla, vytvoří se základy budoucích květenství na třech, někdy i na čtyřech nodech a dá se počítat se 3 – 4 hrozny na jednom letorostu.
A jak moc révě škodí mráz?
O révu se začínáme bát, když se minimální teploty blíží hranici mínus 15°C, to už totiž pomrzají nejcitlivější části – očka. Při teplotách okolo mínus 20°C pomrzá dvouleté dřevo a v mrazivých dnech s teplotami mínus 22°C můžeme počítat, že dojde i k pomrznutí starého dřeva, tedy kmínků.
A u jarních mrazíků je to jednoznačné: mráz kopřivu nespálí, ale rašící očka či již vyrašené rostoucí letorosty ano. Proto vinaři tři zmrzlé muže nemilují. Sem vložit Obr. 4 s popisem: Poškození vyrůstajících letorostů jarními mrazy
Co réva a voda?
Jak kdy. Nejlepší je, když prší v době před rašením oček. Dále jsou vhodné dešťové srážky po odkvětu, to se zvětšují bobule, a také samozřejmě v době, kdy bobule zaměkají. Déšť ale škodí v čase kve
Když se vám réva ujme, začne na jaře rašit a z hlavních oček vyběhnou silné výhony. Vedle nich se však probudí také „spící neviditelná“ očka, jejichž slabé výhony musíte vylomením odstranit. Takže by vám měly zůstat jen dva hlavní výhony. Zeminu opět přihrňte k sazenici, teprve v červnu kopečky země (růvky) postupně rozhrnujte a během července silnější ze dvou silných výhonů začněte vést podle opory, to znamená, přivažte ho ke kolíku nebo ke drátěnce. Ten druhý buď zcela odstraňte, nebo zkraťte cca na délku 15 cm. Tento zkrácený výhon vám vytvoří řadu oček, která pak můžete využít v případě, že by hlavní výhon v zimě vymrzl. Půdu kolem sazenic kypřete a odplevelujte. Plné hnojivo použijte poprvé začátkem léta, podruhé začátkem srpna. Na podzim kolem sazenice zryjte půdu a přidejte vyzrálý kompost nebo zetlelý hnůj. Před zimou k sazenici opět přihrňte okolní zeminu.
Péče ve 2. roce
Na jaře odhrňte půdu a kratší ze dvou výhonů zakraťte na 1 očko. Pokud je delší výhon vyzrálý a silný asi jako tužka, sestřihněte ho na 60–90 cm, podle toho, jak vysoký chcete mít budoucí kmen. Je-li však tento výhon slabý a málo vyzrálý, zkraťte ho na 2 očka, ostatní výhony odstraňte. Během roku vám budou přirůstat další výhony a takzvané fazochy (neplodné výrůstky, zálistky, které je potřeba odstraňovat stejně jako u rajčat). Během léta přihnojujte, ošetřujte proti houbovým chorobám, na podzim zaryjte hnůj nebo kompost a přidejte menší množství kombinovaného hnojiva. Do podzimu mohou výhony dorůst až do délky 1,5–2 m. Je tedy čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek volně přivazujte k opoře, nejlépe páskami z PVC. Na zimu opět nahrňte zeminu a vytvořte růvek, který ochrání očka před mrazem.
Péče v dalších letech
Brzy zjara se provádí řez dle způsobu vedení révy. Řez by měl být hotov do poloviny března, pokud však trvá nebezpečí příchodu silnějších mrazů, révu zatím neřežte, mráz by snadno poškodil očka. Neořezaný keř snáší zimní mrazy lépe. Je třeba si uvědomit, že kvalitní plodné letorosty vyrůstají z loňského dřeva, a proto je nutné zabezpečit jeho obnovu řezem. U stolních odrůd obvykle platí, že nejlepší hrozny vyrůstají na výhonech vyrostlých z 5–7 očka, proto je u nich lepší delší řez na takzvané tažně. Řez má vliv na plodnost révy, provádějte ho tedy vždy svědomitě. Účelem řezu je, aby réva dala sice menší počet hroznů, ale o to větších a vyvinutějších. Řezem se také udržuje keř ve vhodném tvaru. U nás je asi nejčastěji používaný řez na hlavu, aby se vytvořilo kolínko, ze kterého se nechají vyrůst 2–3 hlavní výhony (tažně), z nichž se bude
Kdy je nejlepší čas stříhat okrasnou převislou vrbu?
Nejlepší čas na stříhání převislé okrasné vrby je konec zimy až velmi brzké jaro, ještě před rašením.
V tomto období je strom v klidové fázi, dobře snáší zásah a po zahájení vegetace rychle reaguje novým růstem. Pokud se řez provede příliš pozdě, už během aktivního rašení, strom sice obvykle přežije, ale může být oslabený a růst bude chaotičtější. Správně zvolený termín řezu převislé vrby výrazně ovlivňuje hustotu koruny i celkový tvar v daném roce.
Mohu převislou vrbu ostříhat opravdu hodně, až „na hlavu“?
Ano, převislou vrbu lze ostříhat velmi razantně, pokud je zdravá a dobře zakořeněná.
Začátečníci mají často strach, že strom zničí, ale převislá vrba snáší hluboký řez překvapivě dobře. Právě razantní zkrácení větví podporuje tvorbu nových, silných výhonů. Problém není v tom, že by byl řez příliš hluboký, ale spíše v tom, že je váhavý a nepravidelný. Strom pak reaguje nevyváženým růstem a ztrácí převislý tvar.
Co když jsem převislou vrbu několik let vůbec nestříhal?
Pokud převislá vrba nebyla několik let stříhaná, není to konec, ale náprava bude trvat déle.
U zanedbané vrby bývá dřevo přestárlé, větve holé a koruna zahuštěná u hlavy. Řez převislé vrby po letech zanedbání je nutné rozdělit do jednoho až dvou let, aby strom nebyl příliš oslabený. První rok se provede hlubší základní řez, další rok se tvar doladí. Výsledky nejsou okamžité, ale ve většině případů se strom dokáže obnovit.
Jak poznám, že jsem řez převislé vrby udělal špatně?
Špatně provedený řez se obvykle projeví nepravidelným nebo nežádoucím růstem.
Typickým signálem je, že převislá vrba po řezu roste hlavně nahoru, vytváří dlouhé svislé výhony a ztrácí převis. Dalším znakem je slabé obrůstání nebo holé konce větví. To většinou znamená, že řez byl příliš opatrný nebo vedený ve špatných místech. Výhodou vrby je, že chyby lze většinou v dalších letech opravit.
Přestane převislá vrba po řezu růst?
Ne, správně provedený řez růst převislé vrby nezastaví, naopak ho podpoří.
Po řezu může strom krátkodobě působit „mrtvě“, ale během sezóny obvykle vyraší velmi silné výhony. Řez převislé vrby stimuluje růst, protože strom se snaží obnovit korunu. Pokud vrba po řezu neroste vůbec, bývá problém v termínu řezu, zdravotním stavu nebo v nevhodných podmínkách stanoviště.
Jak rychle převislá vrba po řezu znovu obrazí?
U zdravé převislé vrby se nové výhony objevují obvykle během několika týdnů.
V první sezóně po řezu bývá růst velmi rychlý a výhony mohou dosahovat i desítek centimetrů. Druhý rok se růst zpomaluje a koruna se začne zahušťovat. Rychlost obrůstání převislé vrby závisí na množství vody, živin a slunečním stanov
Ve svém příspěvku MALÁ TVORBA HROZNŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Vinnáréva pěkně kvete vytváří se hrozny, při dozrání je však úroda velmi malá, vytvoří se jenom několik málo skutečných kuliček hroznů. Jsou však sladké a zdravé.
Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Vinnáréva saje vodu z velkých hloubek doslova jako čerpadlo. Zalévat tedy révu vinnou nemusíme. O to náročnější je však vinnáréva na živiny, především na fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg) a vápník (Ca). Při nedostatku kteréhokoli z těchto prvků rostlině žloutnou listy, neroste a špatně plodí či vůbec neplodí.
Mějte na paměti, že příprava pozemku pro pěstování vinné révy začíná na podzim. Před orbou pozemek urovnejte, odstraňte vše, co by mohlo vadit při orbě a škodit vysázené vinné révě. Následně proveďte orbu alespoň do hloubky 30 cm, díky tomu se dostanou živiny i do spodnějších vrstev a zároveň se tak zlepší vodní hospodaření v půdě. Pro zlepšení vlastností půdy můžete provést výsev zeleného hnojení, které na jaře posečete, namulčujete a zapracujete do půdy. Poté můžete výsev zeleného hnojení zopakovat. Než přijde následující podzim, je dobré si nechat provést půdní rozbor a na jeho základě při druhé podzimní orbě zapracovat scházející či málo zastoupené živiny do půdy. Půdu na jaře urovnejte a vytyčte za pomocí kolíků spon výsadby, je-li to třeba.
Révavinná 'Zilga' je bujně rostoucí vinnáréva pocházející z Pobaltí. V dospělosti dorůstá do výšky 5 m. Kvete v květnu zelenými květy v hroznovitých květenstvích. Má středně velké světlezelené srdcovité listy s výraznou pětilaločnatou čepelí. Střapce hroznů mají modrou barvu s bobulemi velkými 1,5 cm. Dozrávají během září a října.
Odrůda má ráda slunná místa, na vyzrání plodů potřebuje spoustu slunce. Pro bujný růst vyžaduje více hnojit a zalévat. Je ale nenáročná na typ půdy. Ve srovnání s jinými druhy je u nás plně mrazuvzdorná, a to až do -40 °C. Je celkem odolná vůči chorobám a nevyžaduje chemické ošetření, případně jen minimální.
Je to odrůda vhodná na pokrytí konstrukcí a pergol. Lze ji pěstovat i ve velkých květináčích, pak je však nutné ji dobře zalévat. Na zimu je třeba ji zakopat do země nebo schovat do místnosti bez mrazu.