VISÍCÍ RAJČATA je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Zavařováním hotové boloňské omáčky bez masa získáte polotovar pro rychlou přípravu velmi chutného a snadného italského jídla. Hotové domácí omáčky jsou uvařené omáčky uložené ve sterilizovaných sklenicích, které stačí otevřít a ohřát.
Na trhu je mnoho druhů a mnoho značek, ale domácí zavařené omáčky jsou mnohem chutnější a originálnější. Domácí zavařené omáčky na špagety jsou určitě vynikající řešení pro ty, kteří pracují a mají málo času, protože budou schopni připravit dobrý hlavní chod za pár minut. Čtěte dále a nejdete zde dva recepty na zavařování boloňské omáčky bez masa.
Zavařená boloňská omáčka bez masa
Omáčka z čerstvých rajčat je nejklasičtější z italských omáček, čerstvá rajčata oloupaná, nakrájená na kousky a orestovaná na pánvi s olejem, česnekem a bazalkou. Typický letní recept, kdy jsou rajčata v plné sezóně bohatá na chuť a málo vodnatá. Omáčka, která je rychlá na přípravu, za méně než 15 minut bude hotová!
Příprava čerstvé rajčatové omáčky je velmi snadná, ale je důležité znát pár malých triků, aby byla omáčka lahodná! Začněme s výběrem vhodných rajčat. Vždy vybírejte zralá rajčata s malým množstvím vody a semen. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. Pokud se rozhodnete použít cherry rajčata, doporučuji Datterino. Jakmile rajčata vyberete, omyjte je a blanšírujte ve vroucí vodě, abyste odstranili slupku (v případě rajčat Datterino to není nutné!). Rajčata nakrájejte a odstraňte přebytečnou vodu a semínka.
Pokud jde o vaření rajčatové omáčky, teplota je velmi důležitá. Aby se z rajčat stala lahodná omáčka, olej musí být horký; pouze tímto způsobem zkaramelizují rajčatové cukry a vaše omáčka bude hustá a krémová. Postupujte podle receptu krok za krokem pomocí těchto několika jednoduchých tipů a během pár minut připravíte lahodnou omáčku z čerstvých rajčat!
Ingredience
Na 2 sklenice po 250 g:
1 kg rajčat;
olivový olej;
2 stroužky česneku;
chilli;
čerstvá bazalka;
sůl a pepř.
Postup
Pro přípravu dobré omáčky z čerstvých rajčat doporučuji zvolit zralá rajčata s nízkým obsahem vody a semínek. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. V případě cherry rajčat zvolte Datterino.
Rajčata omyjte, na konci udělejte příčný řez a blanšírujte je 1 až 2 minuty. Scedíme je, namočíme do studené vody a oloupeme. Pokud použijete rajčata Datterino, stačí je rozpůlit a použít i se slupkou.
Rajčata překrojte napůl a odstraňte přebytečnou vodu a semínka. Dužinu nakrájejte na malé kousky, pokud dáváte přednost homogennější omáčce, dužinu rozmixujte.
Na pánev se širokým dnem nalijte olivový olej. Přidejte česnek a nechte na mírném ohni smažit. Česnek musí uvolnit svou chuť do oleje, aniž by se připálil! Jinak vám to celé zhořkne a můžete to vyhodit.
Zvyšte teplotu a rychle přidejte rajčatovou dužinu. Buďte opatrní, protože to bude prskat! Proto to ihned zakryjte pokličkou. Když jsou kousky rajčat prohřáté na vysokou teplotu, přidejte sůl a čerstvou nasekanou bazalku. Tajemství dobré rajčatové omáčky je plný plamen, který umožňuje rajčatovým cukrům zkaramelizovat a udělat omáčku hustší a krémovější.
Ve svém příspěvku CHOROBY VYSAZENÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dědík.
Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dobešová Vlasta.
Mám na zahradě rajčata, která mají červené plody, ale špatně se trhají a jsou uvnitř bílé. Není to odrůdou, protože se jedná o jednotlivé rostliny z druhu. Mám několik druhů a je to napříč u všech.
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata, kdo neví jak, stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce a bez zbytečných ztát. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte a můžete podávat.
Penne arrabiata se slaninou
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
150 g slaniny
8 rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
bazalka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata – stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce. Poté nakrájejte cibuli a slaninu na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Penne arrabiata z konzervovaných rajčat
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
2 plechovky konzervovaných rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
petrželka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem a prolisovaným česnekem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte konzervovaná rajčata, chilli papričku a nechte chvíli dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte sůl, uvařené těstoviny a nasekanou petrželku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Rajčata se jednoduše umyjí, nakrájí na kolečka a dají na síta. Pozor na kov, když přijdou do styku s kovem, černají. Pokud máte dřevěné rámečky s kovem, potáhněte je záclonou, zasponkujte sponkovačkou na střešní fólii nebo připínáčky a rajčata na takto připravené rámečky posázejte a dejte nad kamna. Jestli kamna nemáte, sušte je v troubě, ale jen maximálně na 60 °C.
1. postup:
Není třeba rajčata ani předvářet, ani dávat na chvíli do páry, prostě a jednoduše je nakrájejte a dejte je sušit. Druhý den je otočte, každé rajče pěkně zvlášť, většinou se sesypou dvě až tři síta dohromady. Na sušení je vhodnější vybírat pěkně dužnatá, spíše zralejší rajčata, za kterých nekape šťáva. Nesolte je, nedělejte s nimi prostě vůbec nic, jen je usušte zcela do sucha. Neuskladňujte je nikdy po noci, kdy nejsou rozhořená kamna, ale až když jsou zase úplně suchá, nenavlhlá. A pak, když jsou opravdu suchá tak, že se neohnou, je dejte na suché místo do bavlněného sáčku.
2. postup:
Rajčata nakrájejte na půlky a vydlabejte lžičkou vnitřek, obraťte je naruby a přitom natrhněte na 1/4. Zelený "kominíček" zůstane a drží čtvrtky pohromadě. Vypadá to jako motýl. Osolte a položte na plech nebo karton. Dejte na hodinu nebo dvě na sluníčko zavadnout. Potom navěšte na rošt v troubě (horkovzdušné) a pečte 2 hodiny na 50 °C, poté hodinu na 100 °C. Přitom nechte otevřená dvířka (škvíru 5-10 cm). Pokud nejsou po této době rajčata hotová, vypněte troubu, zavřete ji a nechte do rána. Doba sušení závisí na tloušťce stěny rajčete.
3. postup:
Použijte oválná rajčata s minimem vody, nakrájejte je na kolečka, osolte hrubozrnnou solí a sušte v troubě přímo na roštu 6 až 9 hodin, prvních 15 minut na 180 stupňů a zbytek doby cca na 70-80 stupňů. Potom nechte vychladnout, napěchujte do sklenice s bazalkou, česnekem, rozmarýnem (dle chuti) a zalijte horkým olivovým olejem, ale nemusíte. Výborné jsou i pečené nebo grilované papriky naložené do olivového oleje s bylinkami.
Ve svém příspěvku RAJČATA - BÍLÉ SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Komule.
dle mého názoru se jedná o vysazení neotužených rajčat a jejich následné poškození sluncem, event. větrem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Také mám bílé skvrny na rajčatech.Letos jsem se bála je dát ven,aby nepomrzli vzhledem k výkyvům počasí.Takže se přikláním k názoru,že nejsou otužované,což je pravda.Listy jsou světle zelené. Jak rajčata rostou,vršky už mají hezky zelené,tmavší než ty spodní skvrnité. Postupně ty skvrnité olamuji,snad se to vzpamatuje a budou zdravé.
Rajčenka je rychle rostoucí stálezelený strom se srdčitými listy a bohatými květenstvími krémově bílých květů, které voní jako karamel. Plody mají charakteristickou chuť a barva je od zelené přes červenou až purpurovou. Slupka je hořká a před konzumací je nutno rajčenku spařit horkou vodou a oloupat. Takto připravené plody lze použít na saláty, pyré, džem a k masu. Rajčenka představuje bohatý zdroj vitamínu C, E a β-karotenu.
Pochází ze subtropů, z nevysokohorských partií, odkud se rozšířila po Jižní Americe a dále na Floridu, Kalifornii, Afriku, Austrálii a Asii.
Rajčenka řepovitá (Solanum betaceum) je nízký strom nebo keř, který plodí exotické ovoce nazývané rajčenka nebo tamarillo. Název tamarillo (počeštěno tamarilo) vznikl až okolo roku 1970 na Novém Zélandu a stal se mezinárodním obchodním označením pro tyto plody.
Rajčenka řepovitá je subtropický druh rodu lilkovitých a dorůstá obvykle do výšky 3,5 až 5 metrů. Kořeny má mělké, větve řídké, hustě žláznatě pýřité a porostlé střídavými listy, dlouhými 10 až 30 cm a širokými 5 až 10 cm; řapíky mají délku 2 cm. Listové čepele jsou lesklé, slabě dužnaté, vejčité, u báze srdčité, po obvodě celokrajné, na vrcholu krátce špičaté a výrazně žilkované.
Pětičetné oboupohlavné květy na dlouhých stopkách vyrůstají ve volných shlucích. Vonící květy bývají až 2 cm široké, mají pět nafialovělých kališních plátků asi 3 mm velkých a pět světle růžových, volných, voskovitých, podlouhlých, nazpět ohnutých, cípatých korunních plátků asi 1 cm dlouhých. Ve středu květu vyrůstá pět tyčinek se žlutými nitkami a prašníky, semeník s jednou čnělkou s bliznou. Kvetou po celý rok, často i v době, kdy již zrají první plody. Květy připomínají květy brambor.
Z opylených květů vyrostou visící, až 8 cm dlouhé, vejčitě elipsovité, zelené bobule, které ve zralosti mohou mít barvu purpurovou, krvavě červenou, oranžovou, červenou nebo žlutou. Jejich dužina je zbarvená žlutě až oranžovočerveně. Plody mají v přihrádkách černá, kruhovitá, plochá semena, která jsou výrazně hořká a tvoří asi třetinu plodu. Slupka plodu je tenká, hladká, lesklá a je také silně hořká.
Rajčenka řepovitá se pěstuje pro své plody, které ve zralosti voní po ananasu či jahodě a obsahují vitamín C a hodně dalších, pro tělo nezbytných minerálů. Plody se sklízejí postupně, jak dozrávají, a protože mají tvrdou slupku a pevnou dužinu, mohou být v papírových krabicích zasílány i na velké vzdálenosti. Dužina je poněkud kyselejší a přidává se do míchaných limonád a ovocných salátů, může se také dusit a přidávat do polévek a omáček obdobně jako rajčata. Plody lze konzumovat syrové, například sypané cukrem, solí nebo pepřem, a případně po rozpůlení grilovat jako zeleninu. Před konzumací je potřeba stáhnout hořkou slupku, nejlépe ponořením do horké vody. Rajčenky obsahují hodně pektinu, takže z nich lze snadno připravit džemy či čatní.
Sušení rajčat u nás není zcela běžné, ale s rozmachem domácích sušiček se postupně i u nás tento způsob stává oblíbeným druhem konzervace zralých plodů.
Pokud chcete vlastní vypěstovaná rajčata konzervovat sušením, nakrájejte je na čtvrtiny až osminy, záleží na velikosti samotných rajčat. V případě, že máte k dispozici sušičku, naklaďte kousky na síta, ideální je podložit rajčata pečicím papírem, protože obsahují velké množství vody. Pro usušení vybírejte zralé (možno i lehce přezrálé) plody. To, že jsou podle omaku vodnaté, vůbec nevadí, lehce přezrálá rajčata, která jsou na běžnou kombinaci již nevhodná z estetického důvodu, se na usušení výborně hodí.
Sušená rajčata pak nejlépe pokapejte olivovým olejem, zasypte rozdrcenou bazalkou, případně petrželí a osušte je. Osušená rajčata zabalte do sáčků, můžete použít i uzavíratelné nádoby. Ideální je sušená rajčata následně zamrazit, zůstane jim tak jejich krásná barva a zcela jistě se tím zabrání vzniku možné plísně.
Sušená rajčata najdou své uplatnění při přípravě italské kuchyně, především na pizzu nebo zeleninové saláty.
V naší poradně s názvem RAJČATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lipská.
prosím,jdou z loňských usušených jadérek rajčat vypěstovat ta samá kvalitní odrůda rajčat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud byla rajčata, z kterých jsou semínka, vypěstována přirozeným způsobem na denním světle a plody dozrály na rostlině, tak po jejich zasetí vzejdou velmi podobné rostliny a některé z nich budou mít stejné plody. Při pěstování rajčat z vlastních semen je potřeba vypěstovat více rostlin, protože jen některé budou mít možnost plodit pěkná rajčata.
Rajčata se dostala do Evropy v 16. století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podrobil si území pozdějšího Mexika. Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezaštipujeme, hravě překoná výšku 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dostatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách – jako balkónová rajčata. Díky své relativní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na balkón nebo terasu.
Pokus o pěstování „biorajčat“ bohužel nedopadl dobře. Pěstování rajčat bez jakékoli formy chemického postřiku se bohužel ukázalo jako ne zrovna ideální řešení, a ještě předtím než majitel zahrádky stihl sklidit úrodu, sklidila jej obvykle za něj plíseň.
Známe salátová rajčata i taková, co mají hodně šťávy a málo dužiny a naopak – hodně dužiny a málo šťávy. Známá jsou žlutá i červená rajčata nejrůznějších odstínů a také tvarů. V poslední době byly vyšlechtěny odrůdy ve tvaru krychle, aby se daly snáze balit a zasílat.
Ve svém příspěvku KEŘÍČKOVÁ RAJČATA BAJAJA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír zahradník.
Letos jsme místo části rajčat Bejby F1 vysadili 200ks keříčkového rajčete Bajaja.
(pod vlivem televizní reklamy!) Už kvetou, jsou však hustá jako křoví! Vyštipovat,
nebo ne? Každá větvička krásně kvete a má už desítky plodů. Dozrají však?
Bejby děláme na hlavní stonek a máme až 25 vijanů nad sebou, říjen-listopad
sklízíme ze štaflí. Má někdo praktickou zkušenost?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
To je zvláštní kategorie tvarů pro vysoké vedení, kdy kmínek je veden až k vrcholu sloupků tvořících opěrnou konstrukci, takže celá zelená hmota keřů včetně hroznů visí dolů. Příkladem je tvar zvaný jednoduchá záclona, což je krátké kordonové ramínko, na kterém se nařezávají čípky. Složitějším tvarem je dvojitá záclona, někdy označovaná GDC, která na řádku tvoří dvě za sebou visící plochy. Do našich klimatických podmínek se však příliš nehodí. Zvláštním tvarem je vertikálně vedený kordon, mezi vinaři označovaný Vertiko. Jde o svislé rameno, na kterém se nařezávají tři patra se čtyřmi dvouokými čípky. Toto vedení bylo jednu dobu hodně rozšířené, ukázalo se však, že pro velké plochy příliš vhodné není. Hodí se však, jako všechny kordonové tvary, do zahrádek, kde pěstitelé mají dostatek času se mu věnovat.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ RAJČAT PO SEZONE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Dobrý den,
mám keříčková rajčata doma za oknem v truhlíku, pěstuji je poprvé, bude mi plodit rostlina i příští rok nebo rostlina po sběru posledních rajčat uhyne?
Mám tam poměrně dost ještě zelených plodů a mám obavu, že již nestihnou dozrát, mám rostlinu zbavit okolních listů a větviček nebo to ničemu nepomůže?
Děkuji moc.
Sandra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rajče jedlé je trvalka, ale v našich krajích nepřežije zimu, pokud se ji nepřisvětluje. Nechte rostlinu přirozeně dožít a zelená rajčata nechte dozrát, buď na rostlině nebo sklizená a umístěná na slunci.
Agapanthus africanus – jeho stvol dorůstá výšky až 60 cm, barva květu může být světle modrá, fialová nebo bílá. Zde se můžete podívat, jak tento druh vypadá.
Agapanthus campanulatus – stvol je vysoký asi 50 cm, květ je složený z několika malých kvítků v barvě světle až tmavě modré, s tmavým proužkem uprostřed. Kvete v létě. Na těchto stránkách si jej můžete prohlédnout.
Agapanthus codii – květ dorůstá výšky 1–1,5 m, barva květu je tmavě modrá, po otevření květu se ukáže světle modrá s výrazným tmavým pruhem uprostřed. Kvete v letních měsících. Tady několik fotografií tohoto druhu.
Agapanthus inapertus – stonek květu je vysoký až 1,5 m, barva květu je krásná, tmavě modrá až fialová, jednotlivá kvítka vypadají jako visící trubky. Kvete od ledna do března. A takto vypadá Agapanthus inapertus.
Agapanthus praecox – jedná se o druh stálezelený, stonek květu dorůstá až do výšky 1 m, barva květu je světle modrá až bílá. Zde si můžete prohlédnout tento druh.
Ve svém příspěvku HOKAIDO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Reich Jarosalav.
Rád bych se zeptal pěstitelů Hokaidó, zda rostlinu nějak zaštipují, např. jako rajčata.
Předem děkuji Jarda R
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Matějková.
Navazuji na dotaz p.Reicha z 5.5.t.r. a rovněž by mě zajímalo, zda mohu odstřihovat listy. Vysadili jsme část na kompost a neskutečně se nám to rozrostlo. Děkuji za názory.
Nekvetení dipladénie může být způsobeno několika faktory, které se primárně týkají světla, vody, teploty a hnojení. Nejčastějšími viníky jsou nedostatek slunečního světla, nesprávná zálivka (příliš mnoho nebo příliš málo), teplotní výkyvy a nedostatečné hnojení.
Světlo
Rostliny dipladénie potřebují dostatek slunečního světla, ideálně 6–8 hodin přímého slunečního světla denně, aby hojně kvetly.
Nedostatek světla může vést k menšímu počtu květů a slabému růstu.
Pokud vaše rostlina nedostává dostatek světla, zvažte její přesun na slunnější místo nebo doplnění pěstebními lampami.
Zalévání
Dipladenie preferují stálou vlhkost, ale nesnášejí přemokřenou půdu.
Přelévání může vést k hnilobě kořenů, která se může projevit jako suchá rostlina – žloutnutím a vadnutím listů, i když je půda mokrá.
Nedostatek vody může způsobit suché, křupavé listy a visící stonky.
Zajistěte správný odtok a upravte zálivku podle ročního období a povětrnostních podmínek.
Teplota
Dipladeniem se daří v teplých dnech při teplotách ideálně mezi 15–29 °C.
Jsou citlivé na chladné teploty pod 7 °C a při vystavení mrazu mohou utrpět poškození nebo odumřít.
Náhlé teplotní výkyvy mohou také negativně ovlivnit kvetení.
Proto je nutné dipladenie pěstovat v květináčích, které lze během chladnějších měsíců přemístit do interiéru.
Hnojení
Pravidelné hnojení během vegetačního období může podpořit kvetení.
Používejte vyvážené hnojivo každých 4–6 týdnů nebo hnojivo s pomalým uvolňováním aplikovaným jednou na jaře.
Vyhněte se nadměrnému hnojení, protože to může být také škodlivé pro další kvetení.
Péče o dipladenii aby kvetla
Prořezávání
Pravidelné prořezávání, zejména odumřelých nebo přerostlých stonků, může podpořit nový růst a více květů.
Trpělivost
Některé dipladenie mohou jednoduše potřebovat více času k rozkvětu, zejména pokud se jedná o mladé rostliny.
Pozorování
Pečlivě sledujte svou rostlinu, zda se na ní neobjevují známky potíží, jako jsou žloutnoucí listy, vadnutí nebo škůdci, a tyto problémy neprodleně řešte.
Vyjměte vepřové kolínko z obalu nebo řeznického papíru a odstraňte přebytečnou vlhkost z vnější strany masa papírovými utěrkami.
Prohlédněte vnější stranu vepřového kolínka a odstraňte všechny velké visící kusy přebytečného tuku nebo kůže, ale zbytek kůže nebo tukové kloboučky ponechte na kolínku neporušené.
Potřete povrch masa tenkou vrstvou hořčice, aby se suchá kořenící směs dobře přilepila a jemně kolínka posypte grilovacím kořením.
Použijte svůj oblíbený předem připravený kořenící prostředek nebo v malé misce smíchejte sůl, černý pepř, česnekový prášek, cibulový prášek, uzenou papriku a hnědý cukr. Rovnoměrně okořeňte všechna kolena grilovacím kořením ze všech stran a dejte je stranou, zatímco si budete připravovat udírnu.
Jak připravit vepřovou kolínku k uzení
Pokyny pro uzení
Předehřejte udírnu na 122 °C a nastavte ji na nepřímý ohřev. Pro tento recept použijte lehčí dřevo, jako je jabloň nebo třešeň.
Položte kolena přímo na rošt grilu a nechte je udit na mírném ohni asi hodinu. Po první hodině začněte lehce stříkat vnější stranu uzených kolen buď zředěným jablečným octem, nebo hovězím vývarem, abyste pomohli vytvořit kůrčičku a umožnili, aby se na mase lépe uchytila uzená chuť. Poté maso stříkejte každou hodinu.
Pokračujte v uzení, dokud vepřová kolínka uvnitř nedosáhnou teploty 74 °C (obvykle 3–4 hodiny), a poté je sejměte z grilu. Lehce postříkejte vnější stranu, poté je pevně zabalte do alobalu a vložte zpět do udírny. Pokud chcete, můžete v tomto okamžiku také zvýšit teplotu grilu až na 130–150 °C, abyste urychlili proces dokončení.
Nechte vepřové kolínka udit, dokud nebudou po zapíchnutí teploměru zcela měkká. Měkkosti obvykle dosáhnete, když vepřové maso dosáhne vnitřní teploty 89-93 °C.
Vyjměte vepřová kolena, zabalte je do utěrky a dejte je do malé chladničky, aby si odpočinuly a došly alespoň hodinu.
Opatrně odstraňte alobal a můžete kýtu podávat s vašimi oblíbenými BBQ přílohami tak, jak je, nebo ji stáhněte a vyjměte kost.
Uzené vepřové maso pokapejte svou oblíbenou BBQ omáčkou a dobrou chuť!
V naší poradně s názvem RAJČE KEŘÍČKOVÉ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Pragerová.
Dobrý den,
mám dotaz ,zda se keříčkové rajčata také zaštipují jako normální.
Děkuji
Pragerová Věra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Keříčková rajčata se musí zaštipovat také, aby rostlina rostla jen vzhůru. Až budete spokojená s výškou rostliny, tak zaštípněte i terminální výhon. Tím se probudí postranní výhony, které vytvoří onen keřík. Někdy se stane, že z bočního výhonu se stane znovu terminální, který by rostl opět vzhůru, tak ten je potřeba také zaštípnout.
Feng šui je staré čínské umění, které se zabývá tím, jak bychom měli maximálně využívat proudy vesmírné energie. Díky němu si můžeme vytvořit harmonii ve všech místech, kde se pohybujeme.
Stromy a rostliny v domě hodnotí feng šui kladně, protože element dřeva symbolizuje růst a rozvoj. Zelená je barvou růstu. Zelené rostliny přinášejí mír spolu s harmonií a uvolňují ustarané myšlenky. Redukují stres a přinášejí s sebou rovnováhu a klid. Chytají sluneční paprsky a proměňují je na svoji potravu. Pro umocnění bohatství pak není nic lepšího než postavit zelenou listnatou rostlinu do jihovýchodního rohu obývacího pokoje. Ovšem pamatujte si, že vlastnit nemocné rostliny je horší než nemít žádné.
K prvním krokům patří seskupení různých rostlin do jednoho květináče, aby si vzájemně poskytovaly přiměřenou vlhkost. Tímto se též získá atraktivní dekorativní a bujný porost, který přitáhne pohled nejen váš, ale i vašich návštěv. Důležité je odstraňování povadlých listů a větviček, protože zbytečně překážejí a zabraňují normálnímu růstu zbylých rostlin.
Rostliny, s výjimkou těch, které nevydrží příliš přímého světla, by měly stát na místech nejvíce osvětlených. V zimním období je udržujte dál od tepelných zdrojů. Nezapomeňte na zalévání, ale pozor, abyste je neutopili. Udržujte vlhkou půdu. Ideální je zavlažování s frekvencí dvakrát až třikrát týdně.
V případě, že některou rostlinu stále zaléváme a ona vypadá nevyživená, znamená to, že potřebuje přesadit. Buď ji přendáme do většího květináče, anebo vyměníme vrchní část zeminy za novou s více organickými vlastnostmi.
Přesazujeme také, když je zemina příliš hustá a lepivá. Stejně tak se doporučuje přesazování dvakrát až třikrát za rok, a to v období jara nebo před dobou květu. Povadlé listy? Pokud vypadají některé listy povadle, můžeme je oživit přidáním nálevu ze studeného čaje.
Feng šui připomíná rostliny, které zdobí dům či byt po celý rok a které ovlivňují dobré naladění lidí žijících v jejich okolí. Patří mezi ně například kapradí, fíkusy, popínavé a visící rostliny.
Lopatkovec blahodárně účinkuje při využití metody feng šui tím, že z prostoru odstraňuje alkoholy, aceton, trichlóretylén a následně dodává klidnou a silnou energii.
Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.
Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.
Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.
V naší poradně s názvem ČERNÉ TEČKY NA RAJČATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den,
na balkoně pěstujeme rajčata, ale objevili se nám na listech černé tečky - viz foto. Prosím o radu, co by to mohlo být a jak s tím bojovat. Našli jsme, že by to mohla být septoriová skvrnitost, ale nejsme si jisti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii není septoriová skvrnitost, spíše to vypadá jako příznak nerovnováhy ve výživě. Bude zřejmě třeba snížit dávky dusíku a zvýšit fosfor a draslík. Rostlinám by prospěl postřik na list hnojivem s vyšším obsahem fosforu. Zároveň bude třeba zamyslet se nad hnojivem v zálivce a zkusit použít Kristalon zdravé rajče a paprika.
Jak nadměrná, tak i nedostatečná zálivka mohou způsobit zkroucené listy cibule. Nadměrná zálivka vede k přemokřené, visící listové hmotě, zatímco nedostatečná zálivka způsobuje jejich zkroucení a křehkost.
Zaměřte se na vlhkost půdy, ve které cibule roste a udržujte ji tak, aby nebyla přemokřená ani suchá. Zalévejte důkladně, ale zřídka, a nechte půdu mezi zálivkami vždy vyschnout, zejména po dešti.
V naší poradně s názvem ČERNÉ TEČKY NA RAJČATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Na fotografii není septoriová skvrnitost, spíše to vypadá jako příznak nerovnováhy ve výživě. Bude zřejmě třeba snížit dávky dusíku a zvýšit fosfor a draslík. Rostlinám by prospěl postřik na list hnojivem s vyšším obsahem fosforu. Zároveň bude třeba zamyslet se nad hnojivem v zálivce a zkusit použít Kristalon zdravé rajče a paprika.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza.
Děkuji za odpověď.
Hnojiva pořídím a snad rajčata zachráníme!
Přeji pěkný den.