Vrba jíva fotografie
Zde můžete vidět, jak vypadá vrba jíva.
Zdroj: Vrba jíva
V naší poradně s názvem VRBA JÍVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MVDr. Josef Holejšovský Ph..
Dobrý den, kde je prosím možné zakoupit, případně objednat, sazenice vrby jívy (kočičky). Děkuji předem za vaší odpověď.
S pozdravem
Josef Holejšovský
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vrba jíva je běžně k dostání v zahradnictví a v hobby marketech (OBI, Hornbach, Bauhaus, Baumax). Zakoupit jde i na internetu. Nabídky internetových obchodů můžete vidět zde: https://www.heureka.cz/?h%5…
Zdroj: Příběh Vrba jíva
Vrba jíva se od ostatních druhů vrb liší tím, že ji nelze množit dřevitými řízky, téměř vůbec nezakořeňuje.
Vrba jíva je rozšířená takřka po celém území Evropy (kromě jižní části Pyrenejského a Balkánského poloostrova), zasahuje přes severní Írán či Island až do severní Asie a do Japonska. Toleruje nejrůznější půdy, nesnáší však, na rozdíl od jiných druhů, přemokřená a zrašeliněná stanoviště.
Zdroj: Vrba jíva
V příběhu PĚSTOVÁNÍ KOČIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Chtěla bych se zeptat jak zazimovat jivu , "kočičky" když ji pěstují v květináči.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Pěstování kočiček
Vrbu jívu převislou můžete znát pod názvem kočičky nebo Kilmarnock. Roste do velikosti okolo 1,5 m a začátkem jara (březen) rostlinu obsypou krásné žluté květy. Jívy nejsou náročné na pěstování. Sází se do propustné, neutrální půdy na slunečné nebo polostinné stanoviště s dostatkem vláhy. Rostlinu je vhodné seřezávat na jaře.
Zdroj: Vrba jíva
V naší poradně s názvem KRMÍTKO PRO SÝKORY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Hezký den,nenašel jsem plánek pro budku na sýkorky.Bude možné.Rád bych chtěl pomoci ptáčkům na zimu.Děkuji Vrba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Plánek na budku pro sýkorky je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
Další inspirace na to, jak zhotovit další různé budky pro sýkory, můžete vidět tady: https://www.google.cz/image…
Zdroj: Příběh Krmítko pro sýkory
V naší poradně s názvem CERERIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Kaplanová.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda může celerit poškodit zažívání pejska,nebo kočičky...Náš pejsek měl problémy,zvracel a vnučka mi dávala za vinu,že jsem celerit nasypala také krůžičkám a nijak jsemho moc nezahrabala do hlíny...Děkuji za vaši radu,zdraví Hana Kaplanová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zatímco hnojivo Cererit může poskytnout výživu rostlinám, obsahuje škodlivé chemikálie, které jsou pro psy a kočky jedovaté. Pes nebo kočka mohou tyto chemikálie náhodně zkonzumovat, když jsou nasypány na záhonu třeba jen tím, že budou běhat a hrát si v těchto místech a pak při olizování svého těla zkonzumují jednotlivé kuličky hnojiva, které jim uvízly v tlapkách nebo v srsti. I malé množství může způsobit problémy, držte proto své mazlíčky daleko od hnojiv nebo použijte vhodné zábrany.
Příznaky, že pes pozřel hnojivo, zahrnují:
- Slintání.
- Nevolnost.
- Zvracení.
- Průjem.
- Obtížné dýchání.
- Třes a záchvaty.
Je třeba aktivně dohlížet na své psy, když jsou venku. Pokud váš mazlíček pozře na zahradě škodlivý toxin, vyhledejte okamžitou pohotovostní veterinární péči. Pokud víte, že snědli něco škodlivého, přineste s sebou i vzorek jedovaté látky.
Nejlepší je jít se psem ven. Čerstvý vzduch a pohyb jsou dobré pro vás i pro ně.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Cererit
Vrba jíva je dvoudomá, kvete v březnu a dubnu před rašením listů. Květy jsou uspořádány v nápadná, stříbřitě lesklá jehnědovitá květenství, 2,5–3,5 cm dlouhá (samičí jehnědy jsou delší a štíhlejší). Samčí květy mají dvě tyčinky, samičí květy mají jednu nektariovou žlázku a černé, dlouze chlupaté listeny. Samčí jsou žluté od prašníků, samičí jsou zelenkavé. Plody jsou tobolky v klasu dlouhém 5 cm, které dozrávají v květnu. Tobolky jsou stříbřitě chloupkaté, krátce stopkaté, do 10 mm veliké s 5–7 základy semen v každé chlopni. Semena jsou drobná a ochmýřená a jsou větrem snadno přenášena na velikou vzdálenost.
Zdroj: Vrba jíva
Kmen vrby má v průměru 50 cm. Borka je zpočátku hladká, matná, světle šedá, s kosočtverečnými lenticelami; s přibývajícím věkem přechází v podélně popraskanou tmavošedou až nahnědlou. Letorosty jsou silné, v mládí šedozelené nebo nažloutlé, řídce chlupaté, později hnědozelené a lysé. Pupeny jsou vejcovité, zelenohnědé a lysé. Tento druh patří mezi širokolisté vrby. Listy jsou eliptické nebo vejčité, nepravidelně pilovité až téměř celokrajné. Jsou střídavé, 6–11 cm dlouhé a 3–5 cm široké, na líci tmavozelené, svraskalé a téměř lysé, na rubu šedobílé chlupaté se zřetelnou žilnatinou. Řapík je dlouhý 1–2 cm, palisty velké, polosrdčité a dlouho vytrvalé. Exempláře s nápadně úzkými listy, s čepelí dvakrát delší než širší, se řadí k variantě angustifolia. Jedince s velmi krátkými prýty s téměř okrouhlými listy označujeme jako formu rotundifolia.
Zdroj: Vrba jíva
Dřevo se využívá většinou jako palivo. Vrba jíva je ovšem ceněna pro své pionýrské kvality, je velmi užitečná při přirozeném zalesňování krajiny. Nepotlačuje ostatní dřeviny, zlepšuje svým opadem lesní půdu, poskytuje potravu zvěři, a jakmile ji hlavní dřeviny začnou přerůstat, sama odumírá a ustupuje.
Důležitá je i ve včelařství, neboť poskytuje bohatou a zároveň první jarní pastvu včelám (pyl i nektar). Pro širokou veřejnost je však nejvíce známá jako jedna z kočičkových vrb – větévky samčích stromů jsou v předjaří řezány pro okrasu. V sadovnictví se občas vysazuje kultivar Pendula s převislými větvemi, tzv. smuteční odrůda jívy.
Zdroj: Vrba jíva
Kultivary vrby, a sice samčí exempláře, jsou na jaře nejdůležitějším zdrojem pylu. Vrba je rostlinou dvoudomou, tedy samčí a samičí, květy se nacházejí odděleně na různých rostlinách. Samičí vrbové keře nebo stromy navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují nektar. Nektar nabízejí i květy samčí, ale méně než květy samičí. K vrbám náleží kolem 20 druhů. Nejznámější je vrba košařská, která kvete velmi brzy, a jíva. Včely ji navštěvují velmi intenzivně, takže by v žádné zahrádce takový keř nebo strom neměl chybět. Vrba je nenáročná, ke svému růstu ale potřebuje hodně vláhy. Rozmnožuje se velmi snadno pomocí řízků: po odkvětu uřízneme z větví asi 25 cm dlouhé řízky se 4–5 očky. Zapíchneme je do zeminy a intenzivní zálivkou zajišťujeme dostatek vláhy. Na vhodně položených pozemcích je živý plot z vrb pro včely velmi dobrým zdrojem pylu.
Smetanka lékařská (pampeliška) začíná kvést dříve než ovocné stromy a kvete potom současně s nimi. Kromě pylu poskytuje v některých letech za slunečného, teplého a vlhkého období tolik nektaru, že můžeme počítat s dobrou sklizní medu. Včelaři proto rádi vyhledávají rozlehlé luční plochy jako zdroj vyloženě časné snůšky, kterou využívají k rozvoji včelstev.
Naše ovocné dřeviny jsou velmi dobrými zdroji pylu a nektaru. Zvláště u cizosprašných třešní, jabloní, hrušní a švestek je opylovací činnost včel velmi potřebná a poskytuje včelám velmi dobrou snůšku.
Další kulturní a divoké dřeviny. Jako velmi časný zdroj pylu se osvědčují různé druhy olší, které rostou převážně na březích řek nebo potoků. Hodně pylu a nektaru mají trnky a hloh bílý, ale nejbohatší sortiment – pokud to tak můžeme říct – mají javory: javor klen, javor mléč a javor babyka. Poskytují kromě nektaru a pylu i medovici. Většinou jsou to pěkné stromy do parků a alejí; javor mléč a javor klen jsou důležitými dřevinami ve smíšených lesích. Krušina olšová je ve všech směrech skromná; její květy jsou nenápadné a včelám poskytují pouze nektar, zato ale ve velkém množství.
Zdroj: Včely v květnu
Příčinou žloutnutí listů oleandrů je nedostatek vody. Oleandr je taková středomořská vrba, je mu nejlépe, když má v misce pod květináčem stále vodu. Žloutnutí listů může být způsobeno i nedostatkem živin nebo napadení puklicemi.
Čmeláci se živí především nektarem z květů a díky svému dlouhému sosáku dosáhnou i k tyčince hluboko usazené mezi okvětními lístky, ke které se žádný jiný opylovač nedostane. Průměrná délka čmeláčího sosáku je 7,4 mm, je tedy o 1 mm delší než průměrný včelí sosák. Pyl si nabalují na sběrné košíčky – dlouhé tuhé chloupky na širokých zadních nohou. Za letu unesou na nohách množství pylu odpovídající až polovině vlastní váhy. Zajímavé jsou výsledky nedávného výzkumu, které ukázaly pozoruhodnou individualitu opylovací strategie čmeláků, a to nejen mezidruhově, ale i mezi příslušníky stejného druhu. Každý čmelák má vlastní styl ve výběru druhu rostlin a zvláště toho, které květy a v jakém pořadí navštíví a kolik květů mu stačí, než poletí dál. Tyto zdánlivě nedůležité rozdíly mohou výrazně ovlivnit výsledek opylení. Čmeláci vyrábějí med velmi řídký a v tak malém množství, že vystačí pouze pro jejich vlastní potřebu. Proto nemá smysl čmeláky chovat jako včely za účelem produkce medu, naopak – vzít jim i to málo, co mají, by vůči nim bylo kruté.
Potravu tvoří hmyzosnubné, medonosné rostliny, včetně těch velmi časných, a také vhodné keře a stromy. Královna a později dělnice nosí potomkům pyl bohatý na proteiny, který potřebují i pro sebe.
Následující seznam oblíbených čmeláčích rostlin rozhodně není úplný: ovocné stromy a keře, vrba jíva, ladoňka (zejména Scilla hispanica), zběhovec plazivý, hluchavky, rozmarýn, šalvěj, tymián, yzop, levandule, měrnice černá, šanta, meruzalky, plicník, brutnák, hadinec, dračík, hledík, vřesovec, česneky (i pažitka), orlíček, janovec metlatý, štírovník růžkatý, vikve, hrachor, úročník bolhoj, vlčí bob, zvonky, kostival, skalník, náprstník, kakosty, zimolez, máky, chrpa, štětka lesní, slunečnice ostrožka, topolovka, jirnice, svazenka, kyprej vrbice, hlaváč, máčka, rozchodníky, čimišník obecný, různé druhy zimolezů...
Zdroj: Čmelák
Nejčastěji se pomlázky pletou z vrby bílé, která obvykle roste podél vodních toků. Barva proutí bývá žlutá, světle hnědá až červená. Samozřejmě můžeme použít jakoukoliv jinou košíkářskou vrbu – pružnost prutů vyzkoušíme obtočením přes ruku. Smuteční vrba není vhodná pro svou přílišnou měkkost, navíc je po uschnutí křehká.
Obecně nejvhodnější doba k řezu je od listopadu do února, později už stoupá míza a proutky bývají narašené.
Vybereme si asi 12 až 15 proutků, pokud možno celých hladkých, bez postranních větviček. Počet je dostatečný i s rezervou pro náhradu případně zlomeného proutku. Délka by měla být přibližně 1 metr – budeme počítat se zkrácením po zapletení asi o pětinu. Proutky by u „paty“ měly být silné maximálně 0,5 cm, jinak se nám nepodaří pevně utáhnout spodní část splétání poblíž rukojeti.
Na rukojeť budeme navíc potřebovat tenký a co nejdelší proutek. V nouzi můžeme k obtáčení použít rozpůlený silný prut, z něhož ještě nožem seřízneme dřevitou část a tím získáme plochý „šén“.
Proutky ustřihneme zahradnickými nůžkami nebo uřízneme ostrým nožem co nejníž, aby ponechaný pahýl byl co nejkratší. Skladujeme je venku nebo v chladném prostoru, aby moc nevyschly a nebyly lámavé.
Pokud nenajdeme čas zpracovat proutky hned, před prací je namočíme a zatížíme ve vaně. Doba se liší mírou zaschnutí – od půlhodiny do 2 dnů. Při delším namáčení vodu vyměňujeme. Před vlastním splétáním proutky zprohýbáme, aby zvláčněly, nepraskaly a lépe se utahovaly. Seříznutím na silnějším konci je upravíme na stejnou délku.
Zdroj: Pletení pomlázky
V lékárně je možné koupit Jezevčí mast, což je unikátní bylinný přípravek, který nahrazuje osvědčený účinek nedostupného jezevčího sádla. Jezevčí sádlo se v tradičním lidovém léčitelství užívalo jako prsní balzám pro lepší odkašlávání při chřipce a nachlazení. Přípravek obsahuje harmonicky vyváženou směs 20 druhů bylinných výtažků v bio kokosovém másle.
Složení:
Jezevčí mast je vhodná k potírání a masážím v oblasti hrudníku, krku, zátylku, zad, případně čela a spánků. Naneste dostatečné množství přípravku a důkladně vmasírujte. Pro dosažení maximálního účinku je vhodné proceduru zopakovat několikrát denně. Jezevčí mast je produkt na přírodní bázi, který lze používat dlouhodobě.
Mast je určena pro zevní užití. Zabraňte vniknutí do očí, na sliznice a poraněnou kůži. Skladujte mimo dosah dětí, v suchém prostředí a při pokojové teplotě. Vzácně se může vyskytnout alergická reakce na některou z bioaktivních složek přípravku. Země původu: Švýcarsko.
Zdroj: Jezevčí sádlo
Vrba jíva je běžně k dostání v zahradnictví a v hobby marketech (OBI, Hornbach, Bauhaus, Baumax). Zakoupit jde i na internetu. Nabídky internetových obchodů můžete vidět zde: https://www.heureka.cz/?h%5…
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den, kde je prosím možné zakoupit, případně objednat, sazenice vrby jívy (kočičky). Děkuji předem za vaší odpověď.
S pozdravem
Josef Holejšovský
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Chtěla bych se zeptat jak zazimovat jivu , "kočičky" když ji pěstují v květináči.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Hezký den,nenašel jsem plánek pro budku na sýkorky.Bude možné.Rád bych chtěl pomoci ptáčkům na zimu.Děkuji Vrba
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda může celerit poškodit zažívání pejska,nebo kočičky...Náš pejsek měl problémy,zvracel a vnučka mi dávala za vinu,že jsem celerit nasypala také krůžičkám a nijak jsemho moc nezahrabala do hlíny...Děkuji za vaši radu,zdraví Hana Kaplanová.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět