Jednoduché recepty na moučníky jsou v oblibě pro nenáročnost přípravy – většinou vám postačí hrnek, polévková lžíce na odměření, vařečka a miska na promíchání. Můžete vytvořit tmavé či světlé variace, prostě to, co máte rádi. Jsou snadné, přičemž vykouzlíte vláčný, nadýchaný dezert, který za půl hodiny voní na stole.
Ingredience: 350 g hladké mouky, 120 g moučkového cukru, 2 žloutky, 250 g másla, 1 sáček vanilkového cukru, citronová kůra
Technologický postup: Promícháme žloutky s cukrem, máslem, moukou, vanilkovým cukrem a nastrouhanou citronovou kůrou. Všechny ingredience dobře smícháme a vypracujeme hladké linecké těsto. Těsto zabalíme do fólie a necháme v lednici aspoň půl hodiny odpočinout. Linecké těsto rozpůlíme a vyválíme na pláty. Podle potřeby z něj vykrajujeme tvary, vkládáme na vymazané plechy nebo do forem koláčů. Linecké pečeme při 180 °C dorůžova. Tenké vykrajované cukroví se peče jen 5 až 7 minut. Po vychladnutí slepujeme jakoukoliv marmeládou nebo plníme libovolným krémem. Linecké zdobíme podle vlastní fantazie. Toto těsto můžeme používat na cukroví, dezerty a různé moučníky.
Pokud jste nedávno sklidili úrodu česneku ze své zahrádky, můžete si vyrobit domácí česnekový prášek, který vám poslouží jako výborné koření. Nejprve stroužky česneku oloupejte, pak nakrájejte na tenké plátky a dejte na suchou pánev, kterou vložíte do vyhřáté trouby na 150 °C. Česnek v troubě za stálé teploty sušte. Usušený česnek rozdrťte v mixéru a prosejte sítkem. Kousky, které vám nepropadly sítkem, nemusíte vyhazovat, ale můžete je uskladnit stejně jako sušený prášek v uzavřených nádobách v chladu, ale ne mrazu. Takové sušené kousky česneku jsou výborné třeba na pizzu.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dýně můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na jedlé druhy a okrasné druhy.
Jedlé druhy dýní
Baby Boo:Tato dýně má krásnou bílou barvu se žebrováním, velmi se hodí na vaření, je však chutná i v syrovém stavu.
Dýně obecná: V našich podmínkách je nejčastěji pěstovaným druhem dýně. Její vyzrálé plody dosahují hmotnosti až několika desítek kilogramů. Vhodná je k vaření i kompotování.
Dýně Hokaido: Pochází z japonského ostrova Hokaido. Má sladkou chuť, jež se podobá bramborám nebo pečeným kaštanům, a řadí se k nejmenším pěstovaným dýním vůbec, dosahuje totiž hmotnosti přibližně jen 0,7 až 2,5 kilogramu. Barvu mívá od žluté až po sytě oranžovou. Dužinu má oranžovou. Dýně Hokaido je známá především díky svým pozitivním účinkům na lidské zdraví.
Dýně máslová: Je nejsladší ze všech. Navíc je po uvaření krásně krémová. Má tvar hrušky, světle béžovou oranžovou slupku a uvnitř je sytě oranžová. Je vhodnější ji oloupat, hodí se na polévky, na pečení nebo jako příloha například k rýži nebo kuřecímu masu.
Festival dýně: Patří mezi žaludové dýně. Vzhledem ke svému tvaru a žluto-bílo-zelenému zabarvení na povrchu je velmi vhodná k dekorativním účelům, je ji však možné využít také v kuchyni. Je totiž velice lahodná i v syrovém stavu.
Chameleon: Je dýně žaludového tvaru, kterou je díky jejím krásným barvám možné použít jako dekoraci. Velmi vhodná je však také na vaření, má totiž jemnou oříškovou chuť, je možné ji i déle skladovat. Díky tomu, že roste jako keř, není ani její pěstování náročné na prostor.
Iron Cup: Tato dýně je na povrchu zelená a uprostřed světle oranžová. Je vhodná pro jakoukoli kuchyňskou úpravu, především pak na polévky. Díky její konzistenci je možné ji skladovat nezvykle dlouho, zhruba až jeden rok.
Kamo Kamo: Dýně výborně se hodící pro svou sladkou chuť k přípravě sladkých dipů. Má oranžovo-zelený žebrovaný povrch, a tak může sloužit i jako decentní dekorace.
Korunní princ: Dýně své jméno získala podle korunky, která na plodu vyrůstá. Tento druh je na povrchu bílý, ale dužinu má sytě oranžovou.
Marina di Chioggia: Tento druh dýně má kvalitní dužinu, která má tmavou nebo šedozelenou barvu. Výborná je pečená anebo dušená ve vlastní slupce.
Muškátová dýně: Dýně je na povrchu žebrovaná a zelená, uvnitř je sytě oranžová. Má poměrně hutnou dužinu. Tento druh dýně je výborný i v syrovém stavu.
Německá centýřová dýně: Tato dýně je vhodná na kompotování. V našem mírném klimatu se jí velice daří a její pěstování vůbec není složité ani náročné.
Olejová dýně: Je vyhledávaná pro svá vynikající semínka, která je však nejdříve potřeba řádně usušit. Nachází se v nich celá řada vitaminů a minerálů.
Aromatický rozmarýn se využívá při přípravě masových jídel, která výborně dochutí. Ať už je to skopové, ryby nebo drůbež. Neexistovala by bez něho francouzská kuchyně. Je důležitou součástí provensálského koření. Výborně se hodí také na ochucení nádivek, marinád, sýrových a zeleninových pokrmů, přidat ho můžete do zapečených brambor nebo na pečené brambory, na pizzu, nic nezkazíte ani přidáním do těstovin. V malém množství ho můžete přisypat i do džemů a likérů, které tím získají neotřelou chuť. Ponořením snítky čerstvého rozmarýnu do oleje nebo octa získáte následně skvělé dochucovadlo zeleninových salátů. Vzhledem k jeho silnému aroma a nahořklé, kořenité chuti to ale s dávkováním nepřehánějte. Doporučená dávka je jedna lžička sušeného koření do pokrmu pro čtyři osoby. Ve větším množství může působit až opojně.
Ve svém příspěvku NUTRIE RECEPT MANIPULACE S MASEM NUTRIE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.kotink.
Dobrý den, mám dotaz. Má se ulovená nutrie ponechat v srsti nějaký čas jako zajíc, nebo se musí hned stáhnout z kůže a vyvrhnout. Děkuji za radu a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Nutrie se hned stahuje.V kožichu se nenechává...kůže se stahuje a namáčí do přípravků a pak napína. Vyčiní se.Nutrii se odstraní vnitřnosti a vše jak u králíka.Má zdravé maso, ktré se kdysi dodávalo do nemocnic...a taky se z něj dělaly výborné kobásy..vím to, protože jsme je doma měli a ne v malém množství...i zlaté nutrie :)
Tymián má nejen dezinfekční účinky, ale také výborně pomáhá k vykašlávání sekretu z horních cest dýchacích. Lze si vyrobit vynikající domácí sirup, který zabírá lépe než drahé sirupy a tablety v lékárně, přitom neškodí, a navíc je i chuťově výborný, takže i děti ho budou mít rády. Je to přírodní medicína, která vám pomůže více než chemie.
Příprava domácího sirupu: Svařte 500 ml vody a 40 dkg hnědého cukru. Vařte asi 10 minut a potom přisypte 10 g tymiánu (nejlépe z vlastní zahrádky). Můžete přidat také lžičku strouhaného čerstvého zázvoru nebo lžičku mletého zázvoru. Nechte odstát cca 6 hodin, poté přeceďte přes jemné umělohmotné sítko nebo plátýnko. Sirup nalévejte do čistých skleněných nádob, například do sklenic od dětské výživy. Užívejte 3–5x za den polévkovou lžíci, dětem pak dávku snižte na čajovou lžičku. Sirup výborně funguje i na úporný kašel.
Příprava bylinkového čaje pro zlepšení odkašlávání: K namíchání čajové směsi budete potřebovat 2 díly natě tymiánu nebo mateřídoušky, 1 díl listu jitrocele, 1 díl semene anýzu nebo fenyklu. Dvě lžíce této směsi zalijte 0,5 l teplé vody a nechte přes noc macerovat. Ráno uveďte do varu, odstavte a nechte 10–15 minut luhovat. Poté čaj přeceďte a užívejte po lžících během celého dne.
Pstruh je chutná ryba s jemným masem, v našich podmínkách velmi dobře dostupná. Pstruha můžete připravit na spoustu způsobů a za použití jednoduchých receptů s minimem ingrediencí, ale také si s ním můžete dát více práce a použít nejrůznější suroviny, ať jsou to žampiony, víno, bylinky, to už záleží jen na vás, vše bude určitě chutnat výborně. Pstruha můžete upravovat na pánvi, v troubě, na grilu, v alobalu, za zmínku stojí i pstruh uzený, ale jedno pravidlo byste se měli snažit dodržet. Pstruh se na talíř podává celý, od hlavy až k ocasu, včetně ploutví, očí, ocasu, dokonce se říká, že líčka ze pstruha jsou to nejchutnější maso.
Zajímá-li vás nutriční hodnota pstruha, pak má 100 g této výborné ryby jen 570 kJ, obsahuje 20,9 g bílkoviny, 5,4 g tuku a 0,99 g omega-3 mastných kyselin. Ze pstruha lze připravit i dietní jídlo, záleží na tom, jaké další suroviny k přípravě použijete. Chcete- li si pochutnat, připravila jsem pro vás pár receptů.
Pstruh na másle
Ingredience:
pstruh
máslo
hladká mouka
sůl
kmín
citron
Postup:
Pstruha důkladně omyjte, osušte, nasolte a okmínujte. Kmínu se nemusíte bát, nic tím nezkazíte. Nezapomeňte nasolit i okmínovat pstruha v dutině břišní. Obalte ho v mouce. Na pánvi rozpusťte máslo a z každé strany na něm pstruha pečte zhruba 5 minut. Při podávání zakápněte citronem a jako příloha se hodí brambory, různé zeleninové saláty, zeleninová obloha, já osobně upřednostňuji krajíc čerstvého chleba.
Pstruh v troubě
Ingredience:
pstruh
máslo
cibule
anglická slanina
petrželová nať
hladká mouka
kmín
sůl
citron
Postup:
Pstruha omyjte, osušte, osolte a okmínujte i v dutině břišní. Povrch pstruha obalte v mouce a do dutiny břišní přidejte plátek slaniny, snítku petrželové natě a cibuli nakrájenou na tenké plátky. V pekáči rozehřejte máslo, vložte pstruha, přidejte zbytek pokrájené cibule. Na povrch pstruha položte pár plátků másla, aby se utvořila krusta. Nezakrývejte a pečte v troubě vyhřáté téměř na 200 C asi půl hodiny, než povrch zezlátne. Upečeného pstruha pokapejte šťávou z citronu.
Pstruh na grilu
Ingredience:
pstruh
anglická slanina
česnek
koření na ryby
citronová šťáva
sůl
Postup:
Pstruha omyjte, osušte, posolte, pokapejte citronovou šťávou a lehce posypte kořením na ryby. Do dutiny břišní dejte celý stroužek česneku. Pstruha zabalte do anglické slaniny a dejte na gril. Rybu grilujte po obou stranách,
Ve svém příspěvku SUŠIČKY OVOCE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helenka.
Jako pokud chcete sušit třeba maso, vyplatí se investovat do kvalitnější sušičky. Mohu říct, že jsem měla kulatou plastovou a maso jsem pak vyhazovala. Pak jsem si pořídila yden sušičku a maso je z ní opravdu výborné, protože má právě nastavitelný program a tudíž i termostat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza Nosková.
Ahoj Helenko, kromě ovoce bych ráda sušila právě i maso. Myslíte, že byste mi dokázala poradit, nějakou dobrou sušičku, se kterou by to šlo? Přemýšlela jsem o G21 Paradiso big, je velká, výkonná a prý by to měla umožňovat. Navíc se jí poměrně daří v testech spotřebičů, třeba tady - https://vas-pomocnik.cz/sus… Ale nedovedu posoudit, jestli to pořadí odpovídá tomu, jak by to mělo být a jestli je opravdu nejlepší. Navíc u větší sušičky (a já nechci nějakou maličkou krabičku) už to není zrovna malá investice a nechtěla bych někomu naletět. Předem díky za odpověď :)
Turan nádherný (Erigeron speciosus) je mrazuvzdorná trvalka, která se velice snadno pěstuje, proto je také na našich zahradách tolik oblíbená. Je velice podobná kopretině, oproti ní však má větší počet jazykovitých květů a kvete dříve. A roste v chocholech. Květy mohou být jednoduché nebo poloplné, v bílé, růžové nebo fialové barvě. Středový terč je vždy žlutý. Kvete od června do srpna. Listy jsou kopinaté, dlouhé, v barvě zelené.
Výška rostliny je 30 až 60 cm. Turan není náročný na pěstování, výborně se hodí k řezu. Daří se mu na přímém slunci, snese však i mírný polostín. V době růstu rostlina vyžaduje bohatou zálivku, ale nemá ráda přemokření.
Vysoké druhy, trvalky, se pěstují v trvalkových záhonech, nízké druhy se výborně hodí do skalek. Po odkvětu se letničky ze záhonu likvidují, vytrvalé druhy u země seřezáváme. Často po seříznutí v sezóně vykvétají ještě jednou.
Turan nádherný pochází ze Severní Ameriky. Vytrvalé druhy vydrží na záhoně řadu let. Letničky po odkvětu likvidujeme. Zemina by měla být dobře propustná.
Ve svém příspěvku PRVNÍ STŘÍHÁNÍ VINNÉ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Parez.
Loni na podzim jsem zasadil keř vinné révi k pergole a během léta se mi rozrostla na všechny odbočky( ze zálistků) na pergole.Mohu tyto odbočky nechat do příštího roku?
Děkuji za radu. Parez.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel DDD.
Zdravím, jdu nyní 9.2.19 stříhat můj stolní Lake Mont bezsemenný a výborné chuti, který roste u bývalého kotce. Loni se divoce rozrostl. Zakrátím ho o polovinu a odstraním všechny výhony na kmínku i šlahounech do výše ohybu vnější strany kotce. Zde jsem nic nenašla, takže to provedu pouze dle své krátké praxe. S pozdravem DDD
Ingredience: 1 000 g hovězí hrudi bez kosti, 20 g čerstvě mletého pepře, 15 g čerstvě mletého koriandru, 1,5 lžičky čerstvě drceného koriandru, 1 ks hřebíčku, ¾ lžičky mletého zázvoru, 90 g směsi Praganda, 1,5 l vody, 6 kuliček nového koření, 1,5 lžičky hořčičného semínka, 1 celá skořice (minimálně 3 cm), 2 ks bobkového listu, 40 g hnědého cukru, 1,5 lžičky chilli vloček, anglická hořčice, nakládané okurky, majonéza, pečivo
Technologický postup: Příprava pastrami je časově náročnější a vyžaduje kvalitní maso. Výsledek však za to stojí. Nejdříve maso naložíme, pak vyudíme a nakonec vaříme v páře. Naložení masa provedeme následovně: Hovězí hrudí o výšce asi 4–5 cm očistíme od nežádoucích šlach a blan (nižší vrstva tuku není na závadu). Připravíme si nálev. Vodu přivedeme k varu a odstavíme z tepla. V horké vodě rozpustíme cukr a Pragandu a následně přidáme rozdrcený pepř, koriandr a ostatní koření. Takto připravený nálev vychladíme na teplotu pod 5 °C (což je důležité) a do něj vložíme maso tak, aby bylo zcela ponořené. Naložené maso zakryjeme a necháme v lednici macerovat asi 5–7 dní. Poté následuje příprava na uzení masa. Maso vyjmeme z nálevu, omyjeme pod tekoucí studenou vodou a důkladně osušíme. Maso položíme na mřížku a nezakryté necháme přes noc v ledničce odležet. Druhý den maso obalíme ve směsi čerstvě mletého pepře a koriandru a udíme při teplotě 60–70 °C přibližně 3 hodiny. Vyuzené hovězí hrudí necháme vychladnout. Pak je zabalíme do potravinové fólie a necháme opět přes noc v lednici odležet. Vyuzené maso dokončíme vařením v páře. Do papiňáku nalijeme 250 ml vody, vložíme pařáček, na který položíme vyuzené maso, a v uzavřeném hrnci vaříme asi 1 hodinu. Takto připravené hovězí pastrami ihned nakrájíme na plátky a můžeme plnit do sendvičů. Plátek chleba potřeme hořčicí, poklademe vrstvou pastrami a kyselými okurkami a přiklopíme druhým plátkem chleba potřeným vrstvou majonézy. Sendviče si můžeme sestavovat podle vlastní chuti. Výborně chutnají s přídavkem kysaného zelí nebo i s listovým salátem. Sendviče s pastrami podáváme jako sytou svačinku, hodí se však i k večeři. Pastrami nejlépe chutná teplé, ale výborné je i za studena.
Ve svém příspěvku BLUMKA NEMOCI LÍSTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Jana Klimečková,CS.c.
Vloni vysazená blumka měla již několik plodů, které dozrály a byly výborné. Letos hodně kvetla, před květem jsem ji postříkala proti spále a po odkvětu rovněž. Nyní, před dozráním plodů, jí zežloutly listy na konci větviček, postříkala jsem ji Dithane, nepomohlo to, tak znovu proti spále. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jde o opadavý, až 3 m vysoký keř. Větve má vzpřímené až rozložité, světle hnědé, v mládí huňatě chlupaté, později lysé. Listy jsou řapíkaté, vejčité až kosočtverečné, často 3laločné až 3klané, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Listy jsou obvykle zelené, ale známé jsou i druhy s pestrými listy. Raší pozdě na jaře. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů na krátkých stopkách, korunní lístky jsou obvejčité, až 65 mm dlouhé, u přírodních odrůd fialové, u kulturních odrůd světlejší, až téměř bílé, na bázi s tmavší kresbou, kališní lístky čárkovité, tyčinek velmi mnoho, jejich nitky jsou srostlé v trubku kryjící semeník. Květy mohou být jednoduché nebo plné. Každým rokem rostlina kvete bohatěji. Plodem je tobolka. Keř kvete v srpnu až září.
Ibišek se hodí i pro výsadbu do živých plotů, protože roste spíše do výšky a do šířky se tak nerozšiřuje. Opadavé listy jsou poměrně velké, 7–8 cm dlouhé, trojcípé, se znatelným jedním bočním lalokem, středně až tmavě zelené a svým výjimečným tvarem velmi atraktivní. Jako u většiny v létě kvetoucích dřevin raší dost pozdě, takže není třeba si dělat starosti, že zmrzl, když ještě v dubnu na keři není. Pokud začnou listy žloutnout a opadávat, je rostlina momentálně přelitá nebo je nevhodně zasazená v těžké, neodvodněné zemi. Má totiž dužnaté kořeny, které si dobře poradí s dočasným nedostatkem vody, ale přemíra vody jim může ublížit. Je to typický příklad keře, kde je dobré naučit se rozpoznat správnou hranici mezi vlhkou zemí, kterou ibišky rozhodně potřebují, a mokrou zemí, která jim kazí image a dokáže je zahubit.
Odrůdy
Hamabo díky neobvyklému růžovému žilkování na lehce růžových, někdy téměř bílých okvětních plátcích se asi rychle rozhodnete pro tuto nádhernou dekoraci vaší zahrady. Květy jsou středně velké s nápadným, sytě červeným okem uprostřed. Tvar keře je vždy vzpřímený, s věkem lehce zaoblený.
Red Heart nese čistě bílé květy s nápadným, vínově červeným středem. Od něj směrem ven pokračují paprskovitě tenké žilky ve stejné barvě, které se postupně vytrácejí na bělostných okvětních plátcích.
Marina nese typicky otevřený květ modrofialové barvy se sytě vínovým středem, který navíc maluje jemné paprsky zevnitř ven do okvětních plátků. Pestík je krémově bílý, což výborně kontrastuje se sytě vybarveným květem. Vykvétá na začátku července a pokračuje až do konce léta, pokud má dost poupat. Výborně se kombinuje se žlutě kvetoucími nižšími keři.
Russian violet má zelené trojlaločné listy, vyrůstající na krátkých řapících, na podzim se barví do žluta. Kvete bohatě od července do září velkými růžovofialovými květy s vínovým okem, ze kterého vybíhají krátké paprsky do k
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Jednoznačně doporučuji tvarovat v zimě (únor/březen). Podzim není vhodný a nic tím neurychlíte. Vinná réva už bude spát a stejně nebude růst. Naopak pozdě na jaře (duben/květen) už hrozí, že se bude probouzet a to také není vhodné.
Doporučuji přečíst několik článků. Například výborné informace získáte zde: https://www.vinarskydum.cz/…
Srnčí hřbet s kostí či bez kosti: Jde o nejušlechtilejší část srnčího masa, která se hodí k pečení v celku i k přípravě grilovaných kotlet s kostí.
Srnčí kýta: Může se péct nebo dusit a je vhodná i na minutkovou úpravu.
Srnčí na pečení: Nejčastěji se peče v celku hřbet s kostí, a to v úpravě na smetaně. Výborně chutná také pečeně z kýty, kterou můžete den předem naložit do směsi vína, koření a kořenové zeleniny.
Srnčí na dušení: Při přípravě zvěřinových gulášů a jemných ragú se nejlépe uplatní srnčí plec, hrudí nebo pupek. K pomalému dušení vcelku je vhodná kýta bez zadního kolena a pánevní kosti.
Srnčí na minutky: Křehké medailonky připravíte z vykostěného srnčího hřbetu, na steaky se hodí také vrchní a spodní šál z kýty. Podávat je můžete s omáčkou z červeného vína, pepře nebo brusinek.
Před vlastní úpravou si uvědomte, že zvěřina vyžaduje především kvůli nízkému obsahu tuku nejen odlišnou úpravu proti ostatnímu masu (špikování), ale i odlišný způsob podávání a kombinace s přílohami. Nesnažte se tedy vnutit strávníkům například bažanta upraveného s knedlíkem a zelím jako oblíbené vepřové. Jako přílohu podáváme ke zvěřině obvykle rýži, brambory v různé úpravě (například krokety, hranolky, brambory americké, opečené, vařené, jemný bramborový knedlík), jemné knedlíky houskové, jemné pečivo (slané rohlíčky, houstičky a podobně).
Pokrmy ze zvěřiny vždy doplňujeme kompoty, z nichž upozorňujeme na brusinkový, broskvový, dušená jablíčka, hruškový, meruňkový. Výborné jsou i džemy a zavařeniny, například brusinková, šípková, malinová i z černého rybízu. Doplňkem mohou být různé druhy zeleninových salátů.
Z nápojů se ke zvěřině hodí nejlépe vína, ovocné a vinné mošty.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Ingredience: 1 lžíce horké vody, 1 lžíce citronové šťávy, 100 g moučkového cukru
Technologický postup: Vodu a citronovou šťávu nalijeme do misky a postupně přisypáváme a zašleháváme cukr. Před přimícháním cukr prosejeme. Šleháme metličkou, až poleva získá hladkou hustší konzistenci. Citronovou polevu můžeme mazat na vychladlý moučník a necháme ztuhnout. Podle potřeby můžeme přidat cukr nebo citron, záleží samozřejmě na konzistenci polevy. Na klasický plech moučníku je většinou třeba dávku minimálně ztrojnásobit. Citronová poleva se hodí na perníky, cuketové moučníky a podobně.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
myslím, že sklizeň v říjnu je pozdě, už mění chuť a když přejde mrazem,
je úplně jiné, horší chuti. Já sklízím v srpnu, než začnou bobule měknout
a chuťově jsou výborné
Rozšiřte možnosti své mikrovlnné trouby s funkcí Crisp používáním formy Crisp. Forma je speciálně určena pro kynutá těsta a dokonale se hodí na koláče, moučníky i zeleninové mísy s masem. Svými rozměry, průměrem 19 cm a výškou 5,7 cm, je vhodná pro mikrovlnné trouby s funkcí Crips.
Původ názvu této lehké krémové pochoutky leží pravděpodobně ve Francii 18. století, však ji také někdy naleznete pod názvem „Mousse au chocolat“ neboli čokoládová pěna. Podobně jako postup či název pařížské šlehačky nejsou ustálené, tak i šlehačkový dort Harlekýn či Pařížský dort bývají vzájemně zaměňovány a v českých cukrárnách často rovnou tyto moučníky označují souhrnným názvem „dort Pohádka“. Ať už této dobrotě říkáme jakkoliv, vždy by měla být na povrchu ozdobena šlehačkou, díky tomu je i nejlepším dortem pro slavnostní příležitosti. U Harlekýna je obvyklé, jak už napovídá jeho název, střídat tmavou a světlou šlehačku do podoby šachovnice, kterou byl ozdoben tradiční kostým postavy harlekýna.
Název má navodit k výrobku pozitivní vztah a probudit v zákazníkovi konotace či asociace spojené s průmyslovým a spotřebitelským charakterem zboží, s jeho kvalitou, účelem a vzácností. Výsledkem rozvoje hospodářství, průmyslu a obchodu bývá vzrůstající množství rozmanitých výrobků, které přináší potřebu navzájem je od sebe odlišovat. Dochází k jejich pojmenování odrážejícímu stupeň společenské důležitosti, je tedy podmíněné sociolingvisticky. Názvy těchto výrobků náležejí do skupiny chrématonym, což jsou vlastní jména lidských výtvorů.
Ze všech stran jen slyšíme, že máme omezit pečení bez mouky a cukru, že při redukci hmotnosti je vhodné konzumovat moučníky bez mouky, tudíž pečení bez lepku a podobně. Jenže čím nahradit tu nepopsatelnou vůni čerstvých moučníků? Zde je jeden zajímavý recept.
Recept na tvarohový dort bez mouky
Ingredience: 3 vejce, 150 g měkkého tvarohu, 150 g bílé čokolády
Postup: Vejce rozklepneme a oddělíme bílky od žloutků. Čokoládu si rozpustíme (nejlépe ve vodní lázni), když trochu zchladne, vmícháme ji do tvarohu a pak přimícháme i žloutky. Z bílků ušleháme tuhý sníh a opatrně ho zamícháme do tvarohové hmoty. Vzniklé těsto vlijeme do 15cm kulaté formy vymazané tukem. Dort pečeme 15 minut při teplotě 170 °C, pak teplotu snížíme na 160 °C. Po 15 minutách troubu vypneme a koláč necháme ještě ve vypnuté troubě dalších 15 minut dopéct. Hotový tvarohový dort necháme vychladnout, vyklopíme z formy a lehce pocukrujeme. Nejlépe chutná dobře vychlazený.
Sklizeň se provádí postupně, jak řapíky narůstají, a to od dubna do poloviny až konce června. Z rostliny lze sklidit asi třetinu listů, aby se příliš nevysílila. Při sklizni zbavujeme rostlinu listů a pro tvorbu nových potřebuje solidní přísun živin. Na zimu proto k rebarboře přihrneme rozležený hnůj nebo kvalitní kompost, na jaře pak přidáváme ve vodě rozpustné hnojivo. Po posledním jarním přihnojení by měla mít rebarbora zhruba od července klid, aby zesílila a příští jaro dala opět solidní výnos.
Jak reveň zpracovávat: Nejprve musíme z řapíku stáhnout tvrdou slupku, řapíky nakrájet na dílky a krátce je povařit s cukrem a skořicí (přidat můžeme i vanilku). Rebarbora má specifickou kyselou chuť, kterou povaření s cukrem poněkud otupí, ale ne zcela potlačí. Na koláče můžeme použít rebarboru i bez předvaření, jen pokrájenou. Na přípravu koláčů v zimním období je možné povařenou hmotu sterilizovat jako marmeládu, popřípadě nakrájené řapíky zamrazit. Tuto zeleninu používáme podobně jako ovoce, připravujeme z ní moučníky, náplně do knedlíků, ovocné polévky, kompoty, zavařeniny či koláče. Při vaření nikdy nepoužíváme hliníkové nádobí, protože reaguje se šťávou z rebarbory.