Ingredience: 600 g slávek, 600 g gnocchi, 4 ks červené řepy, 1 dl bílého vína, 100 ml smetany, 1 lžíce másla, zeleninový vývar, pažitka, hrubozrnná sůl, barevný pepř, olivový olej
Technologický postup: Troubu předehřejte na 180 °C. Každou řepu zabalte zvlášť do alobalu spolu s hrubozrnnou solí, kuličkami pepře a kapkou oleje. Nechte péct aspoň 40 minut. Slávky uvařte v zeleninovém vývaru spolu s 1 dl bílého vína. Když jsou hotové, vyndejte je na talíř a omáčku přeceďte do malého kastrůlku. Mušle vyloupejte a nechte je vysušit na papírovém ubrousku. Omáčku zakápněte smetanou a dosolte. Kastrůlek sundejte z plotny, přidejte kousek másla a nechte ho rozpustit. Připravte si sadu tří pánviček. Na jedné rozehřejte olivový olej a orestujte upečenou řepu nakrájenou na měsíčky. Ve druhé pánvi promíchejte uvařené gnocchi s kouskem másla a ve třetí orestujte vyloupanéslávky s kapkou olivového oleje. Na talíř naservírujte gnocchi a řepu, polijte několika lžícemi omáčky, přidejte slávky a ozdobte nasekanou pažitkou.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Ingredience: 1 kg slávek, gnocchi, 4 menší červené řepy, 1 dl vína, 1 smetana, 1 lžíce másla, zeleninový vývar, pažitka, hrubá sůl, kuličky pepře, olivový olej
Postup: Troubu předehřejte na 180 stupňů. Každou řepu zabalte zvlášť do alobalu spolu s hrubozrnnou solí, kuličkami pepře a kapkou oleje. Nechte péct aspoň 40 minut. Slávky uvařte v zeleninovém vývaru spolu s 1 dl bílého vína. Když jsou hotové, vyndejte je na talíř a omáčku přeceďte do malého kastrůlku. Mušle vyloupejte a nechte je vysušit na papírovém ubrousku. Omáčku zakápněte smetanou a dosolte. Kastrůlek sundejte z plotny, přidejte kousek másla a nechte ho rozpustit. Připravte si sadu tří pánviček. Na jedné rozehřejte olivový olej a orestujte upečenou řepu nakrájenou na měsíčky. Ve druhé pánvi promíchejte uvařené gnocchi s kouskem másla a ve třetí orestujte vyloupanéslávky s kapkou olivového oleje. Na talíř naservírujte gnocchi a řepu, polijte několika lžícemi omáčky, přidejte slávky a ozdobte nasekanou pažitkou.
Pokud máte chuť pouze na samotné vyloupanéslávky, tak výborné jsou podušené na másle s bylinkami. Koupené vyloupanéslávky orestujte na másle a dochuťte rozsekanými bylinkami, čerstvě nadrceným pepřem a hrubozrnnou solí. Exotickou chuť dodá pokrmu nadrobno nasekaný koriandr.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Technologický postup: Do hrnce dáme vodu a uvedeme k varu. Ve chvíli, kdy se voda začne vařit, do ní vsypeme očištěné a proprané mušle. Ty, které jsou dobré, se po chvíli otevřou. Na pánvi (nejlépe Wok pánev) si rozehřejeme olej, přidáme česnek, vsypeme mušle a asi 5 minut za stálého promíchávání restujeme. Není třeba dalšího koření. Hotové mušle i s výborným sosem vysypeme na misku, posypeme zelenou petrželkou a můžeme debužírovat.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Ingredience: 2 kg slávek, 100 ml olivového oleje, 2 šalotky, 8 stroužků česneku, svazek petrželky, 1 l bílého vína, pepř, sůl
Technologický postup: V hrnci rozpálíme olivový olej, vhodíme šalotku nakrájenou na větší kusy, česnek nakrájený na plátky, zarestujeme, zalijeme vínem, vhodíme slávky, petrželku, osolíme, opepříme, zlehka promícháme a přiklopené vaříme 5–6 minut. Slávky, které se během vaření neotevřou, vyhodíme. Podáváme s bagetou.
Ingredience: 1,5 kg mušlí slávek, 2 stroužky česneku, 1 malý citrón, 1 hrst hladkolisté petržele, 1 snítka rozmarýnu, extra panenský olivový olej
Postup: Pro přípravu slávek na grilu použijte grilovací aluminiový tácek. Položte ho na gril a hoďte na něj stroužky česneku a slávky. Pokapejte olivovým olejem. Přidejte celé lístky petržele a snítky rozmarýnu. V míse připravte omáčku z citrónové šťávy, kterou smíchejte s olivovým olejem a nasekanou petrželkou. Vymačkaný citrón nevyhazujte, ale přidejte ho na gril k mušlím. Jakmile se mušle otevřou, můžete podávat. Mušle servírujte polité omáčkou a s čerstvým bílým pečivem.
V příběhu RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Technologický postup: Mušle vyperte ve slané vodě a zbavte je vláken a nečistot. Jsou-li mušle špatné (buď se samy otevřely, nebo páchnou), vyhoďte je! Cibuli rozkrojte, oloupejte a nakrájejte na tenké plátky, mrkev a celer na nudličky a česnek na plátky. Do kastrolu nalijte víno, přidejte směs krájené zeleniny a mušle. Osolte, přidejte koření a pod pokličkou přiveďte do varu na prudkém ohni. Asi po dvou minutách mušle prohoďte tak, aby se ty, které byly vespod, přesunuly nahoru a obráceně. Po dalších dvou minutách, když už jsou všechny mušle otevřené, přidejte na kostičky nakrájená rajčata, jemně nakrájenou petrželku a smetanu. Ještě asi minutu nechte podusit. Přílohou může být bílé pečivo, rozpečená česneková bageta, ale nejlepší jsou nadvakrát smažené belgické pommes frites, třeba i s majonézou.
V příběhu RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Postup: Slávky očistíme kartáčkem od povrchových nečistot. Všechny otevřené mušle vyhodíme a použijeme jen ty, které jsou pevně uzavřené. V hrnci zahřejeme olivový olej a přidáme drobně nasekanou šalotku a česnek a krátce orestujeme. Přidáme slávky, osolíme, opepříme a podlijeme bílým vínem. Dusíme zvolna pod poklicí cca 10 minut a nemícháme. Hotové slávky pokapeme citrónovou šťávou a posypeme nasekanou plocholistou petrželkou. Když je hotovo, dobře hrnec utěsníme pokličkou a pořádně s ním zatřeseme, aby se do mušlí dostala všechna omáčka. Servírujeme v hlubokém talíři a případné neotevřené mušle nekompromisně vyhodíme. Slávky jíme rukama. Když sníme první slávku, lasturu použijeme jako lžičku a vytahujeme s ní lahodné maso ze zbývajících slávek. Do šťávy namáčíme bílou bagetku a zapíjíme bílým vínem.
Ingredience: 500 g slávek, 80 g másla, 1 hlíza fenyklu, svazek petržele, ½ citronu (šťáva i kůra), pepř, sůl, olivový olej, těstoviny
Technologický postup: Nejdříve si připravíme bylinkové máslo přidáním soli, pepře, části posekané petržele, citronové šťávy a kůry do změklého másla. Vše pečlivě propracujeme a máslo dáme vychladit. Uvaříme si těstoviny a udržujeme je teplé. Do rozpáleného hrnce vhodíme slávky, mezi ně na čtvrtiny pokrájenou hlízu fenyklu a zbytek nenasekané petržele. Přikryjeme poklicí a necháme na ohni cca 5 minut, během této doby dvakrát protřepeme, aby se slávky promíchaly. Jakmile jsou slávky otevřené, vyndáme je do mísy s těstovinami. Vyhodíme zavřené mušle a fenykl s petrželí. V hrnci nám zůstane trocha vývaru, který mušle pustily při vaření. Scedíme jej do misky, do horkého vývaru zašleháme lžičku olivového oleje a postupně vytvořené bylinkové máslo. Vznikne nám tak krémová bílá omáčka, kterou nalijeme na mušle s těstovinami a můžeme podávat.
Pokud si slávky sami ulovíte, je potřeba je před úpravou nejdříve máčet několik hodin ve studené vodě, kterou často vyměňujeme. Během máčení je občas proutěným koštětem promícháme, aby se z nich důkladně odřel písek. Potom slávky odrhneme kartáčem, a to nejlépe drátěným, a znovu je několikrát v čisté vodě opereme (jen dokonale očištěné slávky jsou vhodné k další úpravě). Potom do kastrolu nebo hrnce dáme kousek másla a trochu drobně nakrájené cibule, popřípadě i bobkový list a trochu soli, na to položíme dobře očištěné a pevně uzavřené slávky, zakryjeme pokličkou a na ohni je dusíme, přičemž natřásáme nádobou tak dlouho, až se slávky otevřou. To trvá 5 až 10 minut. Nádobu naplníme slávkami jen do poloviny, neboť když se otevřou, zaberou dvojnásobný prostor. Otevřené slávky buď podáváme v celku, anebo maso slávek z lastury vyjmeme. Žábry a tmavohnědé části lemující okraj tělíčka, jakož i vláknité žlázy nožek odstraníme. Očištěné maso pak použijeme do polévek, omáček, do ragú nebo je také pečeme, smažíme, zapékáme.
Maso slávek, které po dušení a otevření sytě zčervenalo, zmodralo, nebo dokonce zčernalo, je nutné vyřadit, protože je jedovaté stejně jako slávky, které byly již před dušením otevřené nebo dlouho skladované. Tělíčka zdravých slávek, tedy poživatelných, jsou růžová nebo žlutá.
Ingredience: 20 g bazalky, 1,5 kg mušlí slávek, 2 polévkové lžíce olivového oleje, 5 g černého mletého pepře, 250 ml 33% smetany (šlehačka), 5 g soli, 125 ml bílého vína, 2 stroužky česneku, 500 g špaget
Postup: Slávky očistíme. Otevřené lastury nepoužijeme. Ve velkém hrnci zahřejeme olej, přidáme drcený česnek, na malém ohni jej mícháme asi 30 sekund. Přidáme víno a slávky a pod pokličkou je na malém ohni podusíme 5 minut. Potom slávky vyjmeme, neotevřené nepoužijeme. Do šťávy v hrnci přidáme smetanu, bazalku, sůl a pepř, za občasného zamíchání asi 2 minuty povaříme. Slávky naklademe na špagety a polijeme smetanovou omáčkou.
Ingredience: 1 kg slávek, 2 středně velké cibule, olivový olej na smažení, 8 stroužků česneku, 3 bobkové listy, 2 kuličky jalovce, sůl, mletý pepř, 2 dl bílého vína, 0,5 dl vody, 1 rajče, máslo
Technologický postup: Slávky omyjeme a očistíme kartáčkem. Nasypeme do mísy a zalijeme studenou vodou. Ty slávky, které zůstanou otevřené, vyhodíme. Na pánvi restujeme nadrobno nakrájenou cibuli na trošce olivového oleje. Poté přidáme na plátky nakrájené stroužky česneku, 3 bobkové listy, sůl, pepř, jalovec, 2 dl bílého vína, 0,5 dl vody. Vše dusíme v pánvi asi 10 minut. Poté přidáme slávky a 1 větší oloupané rajče nakrájené na kostky. Nemícháme! Dusíme dalších 10 minut, poté opatrně promícháme. Slávky, které se během vaření neotevřely, vyhodíme! Přidáme pár plátků másla a ještě chvíli povaříme cca 5 minut. Ochutnáme omáčku, případně dochutíme. Servírujeme na hlubokém talíři i s omáčkou. Podáváme s bílým pečivem nebo s pečenými bramborami.
Ústřice má maso se slanou chutí s typickou příchutí moře. Ústřice ke konzumaci by měly být v ideálním případě alespoň tři roky staré. Čerstvé ústřice jsou vždy živé – až otevřením lastury dojde k jejímu usmrcení. Speciální ústřicový nůž vložíme do nejužšího místa a obě poloviny rozevřeme. Je dobré zachovat ve spodní lastuře vlastní šťávu. Je to mořská voda s výměšky ústřice – pro gurmány opravdová pochoutka. Na dochucení podáváme citron nebo čerstvě drcený pepř, oblíbená je také zálivka z octa a jemně nasekané šalotky. Ústřice se dají rovněž tepelně upravovat, například zapékat v lasturách.
Slávky jedlé se podávají v míse nebo přímo v hrnci, ke kterému bychom měli dostat ještě prázdnou misku na odkládání skořápek. Jako příbor se používá dvojzubá vidlička, případně dezertní. Slávky se varem otevřou, z nich pak vidličkou vybíráme obsah. Je možné použít prázdnou skořápku jako kleštičky namísto vidličky. Vývar z mušlí jíme jako polévku a jako přílohu k ní použijeme pečivo. Konzumují se i rukou, a to tak, že vidličkou či prsty vyjmeme tělíčko z jedné mušle a prázdnou schránku používáme jako kleštičky.
Ingredience: 500 g slávek, 240 g rýže, 350 ml silného kuřecího vývaru, 200 ml bílého vína, 50 ml olivového oleje, 50 g másla na zjemnění rizota, 1 malá cibule, snítka čerstvého tymiánu nebo špetka sušeného tymiánu, sůl, pepř, 400 g drcených loupaných rajčat, 100 ml bílého vína, 40 ml olivového oleje, 10 stroužků česneku
Technologický postup: Nejdříve na oleji orestujeme cibuli, poté přidáme rýži a opražíme, následně zastříkneme vínem a přivedeme k varu. Poté po malých dávkách postupně přidáváme víno a kuřecí vývar. Za průběžného promíchávání vaříme na mírném ohni, dokud není rýže měkká. Jakmile máme rýži hotovou, ochutíme ji solí, pepřem, tymiánem a zjemníme trochou másla. Česnek nakrájený na plátky orestujeme na olivovém oleji dozlatova, přidáme slávky a zalijeme vínem a čekáme, až se mušle otevřou. Rizoto s vyloupanými slávkami promícháme a přidáme drcená rajčata. Dochutíme solí a pepřem. Před podáváním můžeme jemně posypat parmazánem.
Slávky jedlé (Mytilus edulis) se vyskytují ve všech mořích, přičemž preferují poloslanou vodu na mělčinách v blízkosti ústí řek. Ještě ve stadiu larvy se přichytí ke kamenům, kůlům, pilířům, skalám nebo skořápkám větších mušlí vlasovým vláknem z proteinu a železa. V mělkých vodách vytvářejí kolonie čítající několik tisíc druhů. Středně velká slávka přefiltruje za hodinu více než 1 l vody, tedy až 25 l vody denně. Přitom z vody žábrami odebírá kyslík a miniaturní části potravy.
Robustní mlž má lesklou modročernou schránku připomínající kapku a oranžové maso. Vnitřní strana mušle složené ze dvou částí má perleťovou barvu, povrch je lehce rýhovaný. Dorůstá do délky 5–10 cm.
Přizpůsobivost těchto měkkýšů a snadné rozmnožování je přímo předurčuje k farmovému chovu přirozenou cestou. Nejvíce chovaných slávek pochází z Číny, dalšími producenty jsou země Severní Ameriky, v Evropě zejména Španělsko, Itálie, Francie, Nizozemsko, Irsko, Německo a Dánsko.
Slávky jedlé jsou kořistí hvězdic, malé slávky jsou také požírány plži.
Slávky vynikají mořskou vůní a jemnou, minerálně slanou chutí. Jejich pružné, pevné a netučné maso s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a minerálních látek je předurčuje k množství kulinárních úprav. Lze je konzumovat syrové, ale jsou mírně hořké, proto se zpravidla podávají vařené. Před přípravou se musejí několikrát pečlivě vypláchnout ve studené vodě, případně okartáčovat. Vaří se živé. Je-li skořápka zavřená nebo lehce pootevřená a po doteku prstem se zavře, je to známka života. Po uvaření se znaky poživatelnosti obrátí: mušle musejí být doširoka otevřené, zavřené jsou mrtvé a patří spolu s rozbitými do odpadu. Tento bezpečnostní filtr se nesmí nikdy vynechat, konzumace byť jediné mrtvé mušle může způsobit nevolnost, zvracení, průjem a bolest hlavy, čemuž nezabrání ani skutečnost, že maso přešlo varem. Klasikou jsou slávky vařené bez skořápek ve vývaru s bílým vínem a kořenovou zeleninou. Lze je také péct, gratinovat nebo přidat jako ingredienci do polévek.
Slávky lze koupit jak živé, tak mražené, nebo konzervované. V případech, kdy kupujeme mražené nebo konzervované, je třeba je skladovat při teplotě -18 °C a před použitím ještě mírně rozmrazit v chladničce. Pro koupi živých slávek je dobré si pamatovat, že živé nesmíme nikdy zmrazovat. Po jejich zakoupení je nutné je co nejdříve zpracovat do pokrmu. Protože podléhají zkáze, potřebují správné uchování, a to v chladničce při teplotě pod 4 °C. Neuskladňujeme je v uzavřených nádobách, necháváme je odložené ponořené v čerstvé vodě nebo přímo na ledu z čerstvé vody.
Slávky jsou velmi zdravé. Obsahují železo, zinek, mangan, draslík, vitamíny skupiny B a minerální soli.
Slávky žijí na celém světě na mořských březích a v ústí řek, jednotlivé druhy jsou obvykle specifikované pro určitou oblast. Nejznámějším druhem je slávka jedlá. Slávka jedlá (Mytilus edulis) je středně velký jedlý mořský mlž z čeledi slávkovitých. Slávky jedlé se nacházejí na severoatlantickém pobřeží Severní Ameriky, Evropy a v dalších mírných i polárních vodách po celém světě. Žijí v příbřežních oblastech na skalách a dalších pevných podkladech přichyceny byssovými vlákny, které jsou vylučovány byssovými žlázami umístěnými ve spodní části slávek. Jedná se o hladké mušle s jemnými soustřednými rýhami v linii růstu. Barva mušle je purpurová, modrá nebo někdy až hnědá. Může být dlouhá až 12 cm. Slávky jedlé jsou kořistí hvězdic, například Asterias vulgaris. Malé slávky jsou také požírány plži Nucella lapillus.
Slávky jedlé neboli mušle jsou mořští mlži, jejichž maso se pojídá buď syrové, nebo částečně i tepelně upravované. Výlov slávek začíná v srpnu a končí v březnu. Lastury slávek mají klínovitě oválný tvar, na povrchu jsou tmavé do fialova a uvnitř perleťově bílé, lesklé. Dospělé, tedy k požívání nejvhodnější, jsou tehdy, když délka lastur měří 55 mm. Kratší se vyřazují, protože nemají tržní hodnotu. S přijímáním potravy a vdechováním vody se dostává do slávek také písek a mořský kal. Obojí se z nich musí odstranit, a proto se před dopravou do vnitrozemí alespoň na 24 hodin slávky ponoří do čisté mořské vody, aby se vyčistily. Jestliže se se slávkami po výlovu dobře a šetrně zachází, vydrží v zimě až 6 dnů po výlovu naživu. Nesmí však před touto dobou nebo během ní přijít do styku se sladkou vodou. Nesnášejí také velké teplo ani mráz. Jen pevně uzavřené, to znamená živé a čerstvé slávky, mají maso vhodné k pojídání. U pootevřených slávek je maso v rozkladu, čímž se stává prudce jedovatým. Podezřelé jsou také slávky s tenkými průsvitnými lasturami, které nejsou na povrchu stejnoměrně zabarvené, anebo slávky, které nasládle páchnou. Maso slávek se jí buď syrové, nebo různě připravované a je dost výživné, avšak hůř stravitelné než maso ústřic.
Někdy jsou slávky zaměňovány s ústřicemi. Ústřice (Ostrea) je rod z čeledi ústřicovitých (Ostreidae). Nejznámějším druhem je ústřice jedlá (Ostrea edulis). Ústřice jsou mořští mlži s lamelózními nebo sklípkovitými lasturami bez vláknité (sloupkovité) vrstvy, s nestejnými miskami a vnitřním vazem a bez zubů v zámku. Ústřice má nepravidelné chlopně, z nichž levá je větší, prohloubená a připevněná k podkladu, kdežto pravá je plošší; vrchol levé misky (chlopně) přečnívá a je zatočen buď vpřed, nebo dozadu. Některé druhy jsou obojetné, jiné pohlaví odděleného, ale vesměs vynikají vysokým počtem vajíček, jichž mohou produkovat až několik milionů. Některé druhy jsou jedlé a odedávna se chovají uměle u středomořských a severoamerických břehů. Ústřice jsou výbornou potravou, zejména pro značný obsah glykogenu v játrech. Ve znečištěné vodě se mohou stát zdraví škodlivými, například když do sebe přijmou bakterie břišního tyfu, které mohou snadno přenášet, protože se, jak známo, pojídají živé. Nebo mohou způsobit průjem, prosáknou-li sloučeninami mědi. V tom případě bývá celé jejich tělo podezřele zbarveno do zelena. Ovšem jsou-li pěkně zeleně zbarveny jen žábry, může být toto zbarvení způsobeno symbioticky usazenými rozsivkami. Organické jedy ústřice v těle netvoří, čímž se hygienicky podstatně liší od slávek (Mytilus) známých svou případnou toxicitou. Některé druhy mořských ústřic mohou tvořit perly, podobně jako perlotvorka mořská či perlorodka. Při nákupu ústřic je třeba sledovat jejich čerstvost. Ústřice by měly být lesklé a vlhké. Jejich barva se může lišit podle místa původu. Chlazená lastura by měla být zavřená. Pokud tomu tak není, zkuste se jí dotknout, pokud se nezavře, vyhoďte ji. Zkažená ústřice se dobře pozná podle vůně. Čerstvá ústřice musí vonět jako mořská voda. Pokud budeme ústřice vařit, lze sehnat již vyjmuté ústřice z lastur. Je to lepší volba, než kupovat ústřice zmražené. K ústřicím je třeba se projíst. Nejlépe totiž chutnají čerstvé (syrové), jen s pár kapkami citrónu. Pokud zvolíme tuto variantu, ústřice stačí pouze podržet na patře, tedy nežvýkat, chvíli vychutnat a spolknout. Ústřice se připravují i tepelně.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Asi moc nechápu jak pod nadpisem med bez cukru je recept na med s třtinovým cukrem. Březový cukr je taky cukr. A buchta po obědě našim babičkám opravdu nepomáhala k trávení.