Zajímá vás téma VÝROBA SÝRU V DOMÁCÍ PEKÁRNĚ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Ti, kdo s domácí pekárnou ještě neměli tu čest pracovat, možná ani netuší, o co přicházejí. Leckdo si řekne, chleba si můžu koupit v obchodě a nepotřebuju domácí pekárnu, ale už vás někdy probudila vůně čerstvě upečeného chleba? A navíc pekárna není jen o tom, aby nám pekla chleba, zadělá za vás těsto na koláče či knedlíky, můžete v ní vařit marmeládu a podobně.
Jak udělat kynuté těsto v pekárně
Příprava kynutého těsta v pekárně je velice jednoduchá. Navážíte či odměříte si suroviny dle receptu, nejdříve všechny tekuté suroviny a sůl, pak přidávat sypké, přičemž do mouky zamícháte sušené droždí. Zkoušela jsem v pekárně péct i z droždí v kostce a výsledek byl stejný, takže jsem u toho také zůstala. Pokud máte v receptu máslo nebo jiný ztužený tuk, je potřeba je rozehřát, aby byly tekuté, pozor ale, aby nebyly příliš horké a nepřišly do kontaktu s droždím, těsto by nemuselo vykynout, jak má. Pokud se mi stane, že je máslo příliš teplé a do receptu patří voda či mléko, dávám tyto ingredience studené a vše mám vyřešeno, ještě se mi nestalo, aby těsto nevykynulo nebo něco podobného.
Máte-li všechny ingredience v pekárně, zapněte program kynuté těsto a vyčkejte, až do ukončení programu si nemusíte pekárny všímat. Jakmile zazní signál (má-li pekárna akustické signály, že je těsto hotové), vyjměte těsto z pekárny a můžete vyklopit na vál a dále zpracovávat.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
Základem je pasterizované mléko s vlastnostmi vhodnými pro výrobu sýra. Používá se nejen kravské mléko, ale také ovčí, kozí či buvolí. Jak tučné je mléko, tak tučný je výsledný sýr. Obsah tuku u mléka se upravuje odebráním nebo přidáním smetany.
Sýr tvoří pevné látky z mléka, které se oddělují pomocí srážení. Vlastnosti jako vzhled, chuť a vůně, oka v sýru nebo povrchovou či vnitřní plíseň ovlivňují kultury mikroorganismů a ušlechtilých plísní, které se přidávají ještě před srážením.
Rozlišuje se takzvané kyselé a sladké srážení. Kyselé srážení se děje pomocí bakterií mléčného kysání. Ty přetvoří laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž se vysráží kasein. Touto metodou se dnes vyrábějí tvarohy a olomoucké tvarůžky.
Sladké srážení probíhá pomocí syřidla, což je enzym, který mléko srazí, aniž by se zvýšila kyselost. Dříve byl získáván ze žaludku telat, dnes je možné ho vyrobit synteticky i z rostlin.
Z vysráženého mléka vzniká sýřenina. Ta se míchá pomocí sýrařské harfy, zahřívá se na teplotu 50 až 60 stupňů a přitom odtéká syrovátka, dokud sýřenina nedosáhne požadované pevnosti. Dále se hmota lisuje do tvarů a mírně se osolí a může se prodávat. Takto například vznikají čerstvé sýry typu Lučina. Nebo se bochníky a jiné tvary vkládají do solného roztoku a nechají se dále zrát v podmínkách optimálních pro činnost bakterií. Oka v sýru způsobují plyny, které vznikají právě působením bakterií. Eidam zraje 2 měsíce, Ementál 6 měsíců, Parmazán 2 roky.
Tavené sýry se vyrábějí roztavením tvrdého sýra horkou párou a přidáním tavicích solí fosfátů a citrátů, které způsobují, že roztíratelná konzistence vydrží.
Recept na domácí sýr
Ingredience: 12 l mléka, 5 ml syřidla, sůl, voda, směs koření
Technologický postup: 10 až 12 l mléka (neupravené, domácí) zahřejte na 63 °C (provedete takzvanou termizaci, při níž by se podle pravidel měla vysoká teplota udržovat po dobu 30 minut) a po zchladnutí na 40 °C vmíchejte jeden kelímek dobré zakysané smetany. Po 20 minutách, kdy se v mléce namnoží naočkovaná mikrobiální kultura, důkladně vmíchejte 5 ml syřidla zředěného trochou vody. Důkladně vše promíchejte a opět zahřejte na 40 až 50 °C. Po 30 až 60 minutách vznikne takzvaná sýřenina, která má konzistenci pudinku. Sýřeninu promíchejte čistou rukou, dokud se nezačne na povrchu srážet syrovátka. Část jí slijte, abyste dál nezahřívali celý objem (některé postupy doporučují sýřeninu nakrájet nožem na kostky). Na dně kastrolu se musí usadit tuhá sraženina, kterou je třeba scedit. Přes cedník hmotu zároveň důkladně vymačkejte. Tento zákla
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu
Původ plísňových sýrů je zřejmě v povídce o selce, která zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, na jeho povrchu již byla bílá plíseň. Selka ho chtěla nejdříve vyhodit, ale nakonec ho ochutnala. Překvapila ji skvělá a zajímavá chuť. Tento příběh se stal ve francouzské vesnici Camembert – a jméno tohoto města dalo název lahodnému sýru. Camembert se ve Francii vyrábí už od roku 1791.
Náš český Hermelín dostal jméno podle podoby bílé plísně s kožešinou hermelínového pláště z kůže hranostaje. Historie českého Hermelínu sahá do 1. poloviny 20. století.
Dělení plísňových sýrů:
s plísní na povrchu: Camembert, Brie, Hermelín;
s plísní uvnitř: Niva, Gorgonzola, Rokfór.
Hermelín má kulovitý tvar (vypadá jako puk) a má jemnou ušlechtilou plíseň na povrchu. Sýr se uvnitř mění, dokonce zraje i poté, co si jej přivezete domů z nákupu. Čím déle máte Hermelín uložený v lednici, tím je měkčí a pikantnější. Zralý sýr uchovávejte v lednici při teplotě 4–8 stupňů Celsia.
Sýr Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je obdobou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Zrají spolu s ušlechtilou plísní Penicillium Rogueforti, která se přidává do mletého nebo sýřeninového sýra. Další verzí je italská Gorgonzola.
Výrobasýru Niva spočívá v odstředění syrového plnotučného kravského mléka; následuje homogenizace; pasterizace; sýření probíhá ve výrobníku. Sýřenina se zpracovává na zrno. Vzniklá směs syrovátky a zrna se pouští na pás, kde syrovátka odtéká a probíhá solení zrna koncentrovaným solným roztokem a plnění do forem, které se v pravidelných intervalech obracejí. Hmota je poté vyklápěna na nerezové palety a putuje do solných lázní. Obrovské kádě jsou napouštěny solným roztokem s danou koncentrací, kyselostí a teplotou. Po vyjmutí se bochníky nechají den okapat a ručně se solí. Propichování slouží k tomu, aby se vytvořily průduchy nezbytné pro růst plísně. Je třeba udělat asi 35 vpichů z každé strany bochníku, aby se vytvořilo dostatek vzduchových bublin s dvojím významem – umožnit přístup vzduchu, který plíseň potřebuje, a nechat zplodiny vznikající štěpením bílkovin a tuků ze sýra uniknout. Plísňové kultury se dnes pěstují na povrchu vysterilizovaných krup a do sýrové hmoty se splachují vodou. Zrání ve sklepích při stálé teplotě (8–10 °C) a vlhkosti (95 %) probíhá 5 týdnů. Nakonec se provede takzvané ošetření – z bochníků se ručně seškrabují nežádoucí plísně.
Základy k umění výroby dnešních evropských sýrů položili staří Římané. Ve svých obrovských domech s mnoha místnostmi totiž mohli ovlivňovat jednotlivé fáze zrání sýrů. K významným faktorům, které daly vzniknout velké rozmanitosti druhů a chutí, patřily také vlhkost, teplo a průvan, stejně jako kouř z kamen, omývání sýrů a přidávání bylinek. K výrobě sýra používali nejrůznější druhy mléka – za nejdůležitější bylo považováno mléko ovčí, kravské a kozí, ale zpracovávalo se také mléko kobyl a oslic. Z kulinářské příručky známého římského gastronoma Columelly, kterou napsal kolem roku 50 n. l., vyplývá, že Římané již používali „coagulum“, tedy syřidlo, které pocházelo ze čtvrtého žaludku kůzlete nebo jehněte. V příručce rovněž vysvětluje použití soli, která měla sýr vysušit a zakonzervovat jej pro delší trvanlivost při transportu.
Sýr býval u nás kdysi obecně rozšířeným pokrmem, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem – a byli jím také pohoštěni. Staročeské „kozí syrečky“ bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou. Na Slovensku byl dán podle sýra i název městu. Jde o Kežmarok, jehož jméno vzniklo z německého Kasemarkt – trh sýrů.
Všechny suroviny dejte do pekárny, nejdříve syrovátku, pak všechny ostatní, včetně droždí.
Teď máte dvě možnosti, buď nastavíte pečení celozrnného chleba a více si pekárny, pokud tedy nechcete vyndat hnětače, nebude všímat.
Nebo to uděláte tak, jak to dělám já. Nastavíte si program na kynutí těsta, a až vám program doběhne a těsto bude vykynuté, tak ho přendáte na vál, zapracujete, vytvarujete bochník chleba a necháte ještě chvíli kynout na plechu. Někdo používá ošatku na chleba, aby si bochník zachoval tvar, já peču přímo na plechu. Vložte do předem vyhřáté trouby asi na 230 °C a pečte cca 10 až 15 minut, pak teplotu snižte na 180 °C a pečte do té doby, než se přestane lepit na špejli.
Bílý chléb s bramborou
Ingredience:
1 kg hladké mouky
3 najemno nastrouhané vařené brambory
3 lžičky soli
3 lžičky kmínu
3 lžičky octa
1 a půl kostky droždí
450 ml vody
2 lžičky cukru
Postup:
Všechny suroviny dejte do pekárny, už víte, že vždy začínáte tekutými a pokračujete sypkými ingrediencemi. Zapnete program kynutí těsta, to v případě, že chcete chleba péct na plechu v troubě, anebo zvolte program pečení chleba. Pokud jste dali rovnou program pečení, nemusíte si pekárny několik hodin všímat (nechcete-li si vyndat metly). Pokud máte raději chleba klasického tvaru a dali jste program kynutí těsta, po vykynutí, což je po necelé hodině a půl, bude těsto připravené k dalšímu zpracování. Těsto dejte na vál, ještě jednou propracujte, udělejte jeden velký nebo dva menší bochníky chleba, potřete studenou vodou, vložte do trouby vyhřáté na 200 °C a nechte péct. Každých 20 minut znovu bochník potřete vodou, aby se chleba krásně opekl. Zhruba po hodině zkuste za pomoci špejle, zda máte chléb dopečený, pokud ne, pokračujte v pečení, pokud ano, vyjměte z trouby, nechte zchladnout a můžete konzumovat.
Ingredience: 500 g oloupaných a pokrájených jablek, 250 g želírovacího cukru 2:1, 1 lžíce citronové šťávy
Postup: Do nádoby od pekárny vložíme pokrájená oloupaná jablka, přidáme zbylé ingredience a promícháme. Zapneme pekárnu a bez míchání vše necháme na přístroji. Hotová povidla plníme do čistých skleniček.
Postup: Jablka nakrájíme na malé kousky. Z domácí pekárny vyjmeme pečicí formu. Do formy s nasazenými míchadly vložíme 1 kilogram nakrájených jablek, přilijeme 2 decilitry vody a 1 lžíci octa. Formu vložíme zpět do pekárny, nastavíme program „Džem“ a pekárnu zapneme. Program zopakujeme ještě alespoň dvakrát. Povidla jsou hotová, když jsou dostatečně hustá.
Na rozdíl od marmelád a džemů se povidla tradičně vyrábějí bez přídavku cukru vařením ovoce až do zahuštění nebo vypékáním na pekáči. Původně se pro výrobu povidel používalo ovoce sušené. V některých oblastech se do švestkových povidel při vaření přidávaly zelené vlašské ořechy včetně slupek. Ovoce k výrobě povidel by mělo být zcela dozrálé, případně přešlé prvními nočními mrazíky, aby byl vyšší přirozený obsah cukrů. Povidla se používají jednak přímo jako sladká pomazánka na chleba či jiné pečivo, jednak jako sladká náplň do pečiva (buchet, koláčů, šátečků) a dalších pokrmů (například kynutých knedlíků). Jejich užívání bylo hojnější v minulosti, kdy trvanlivá povidla představovala jeden z mála způsobů, jak dlouhodobě uchovávat ovoce.
V domácípekárně je možné připravovat nejen několik druhů chleba (bílý, tmavý, celozrnný, francouzský, bezlepkový), některé druhy koláčů, ale u některých typů pekáren právě i marmeládu či povidla.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa Kroupová.
Dobrý den, doma jsem si často dělala "Lučinu" z kupovaných jogurtů. Poprvé jsem to zkusila z čerstvého kravího mléka. Počkala jsem do druhého dne, stáhla z vršku smetanu. Mléko jsem zahřála na 37°C a vmíchala jsem jihočeský smetanový jogurt. Zabalila do péřovky a nechala do druhého dne. Teď už je to asi 3 dny v chladu, ale jogurt je mazlavý, jakoby slizký. Nevím, kde jsem udělala chybu. Předem moc děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Koláč je druh kulatého pečiva, který se připravuje pečením. V závislosti na připravovaném druhu může být zhotoven z různých druhů těsta. Koláčem se nazývají buď menší drobné kousky pečiva s náplní či bez ní, nebo velký plát těsta s náplní, která může být sladká nebo slaná. V Čechách se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň (makovou, tvarohovou, ořechovou, marmeládovou a podobně). Tradiční české koláčky se používají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění anebo při významných událostech (například svatba). Jsou většinou malé, s průměrem nepřesahujícím 8 cm, a pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou či cukrem. Pečou se z kynutého těsta. Na Moravě se nejčastěji podávají velké kruhové koláče. V některých oblastech mají krajové názvy, například na Valašsku se pečou takzvané frgály, o velikosti přibližně 25 centimetrů v průměru. Jsou z kynutého těsta a plní se nejčastěji povidly z jablek, hrušek či švestek.
Recept na tradiční český koláč
Ingredience: 500 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, 42 g droždí, 200 ml vlažného mléka, 4 žloutky, 1 vejce na potření, 1 balíček vanilkového cukru, kůra z 1 citronu, muškátový oříšek, rozinky na ozdobení
Ingredience na tvarohovou náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 g moučkového cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1 vejce
Ingredience na povidlovou náplň: 200 g povidel, 50 ml rumu, 1 lžička mleté skořice
Postup: Droždí rozmícháme s polovinou vlažného mléka, lžící krupicového cukru, lžící hladké mouky a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Zbylý krupicový cukr, hladkou mouku, vlažné mléko, žloutky, vanilkový cukr, nastrouhanou citronovou kůru, špetku nastrouhaného muškátového oříšku i kvásek promícháme, přidáme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme vláčné řidší těsto, které necháme na teplém místě 30 minut kynout. Těsto znovu zlehka propracujeme, necháme 30 minut kynout a pak ho rozdělíme na 20 dílků, ze kterých vyválíme kuličky, naskládáme je dostatečně daleko od sebe na plech a necháme opět kynout asi 15 minut, nakonec každou kuličku vytvarujeme na placičku s prohlubní uprostřed. Tvaroh smícháme s moučkovým cukrem i vanilkovým cukrem, povidla rozmícháme se skořicí i rumem a koláčky střídavě naplníme povidly, tvarohem, ozdobíme rozinkami, dáme do trouby a pečeme při 180 °C dozlatova asi 15 minut, hotové přendáme na kovovou mřížku a necháme vychladnout.
Sladké pečení z kvásku
Ingredience na těsto: 400 g kvásku, 400 g hladké mouky (může být bílá
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu http://www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience na žemle: 15 g droždí, 260 g polohrubé mouky, 1 lžička cukru, 1/2 lžičky soli, 1 vejce, 1 vejce na potření, 120 ml mléka, 3 lžíce tekutého másla, sezamová semínka
Technologický postup: Nejdříve zaděláme těsto na žemle. V domácípekárně rozdrobíme droždí, přidáme cukr a přidáme 2 lžíce vlažného mléka. Poté zapneme v pekárně míchání (cca 2 minutky), pekárnu zastavíme a necháme nakynout kvásek. Jakmile se na kvásku objeví bubliny, přidáme mouku, sůl, zbytek mléka, jedno vejce a rozpuštěné máslo. Necháme pekárnou promíchat a vykynout (na stanovený program). Po nakynutí si těsto lehce propracujeme na pomoučněném vále, pokud hodně lepí, podsypeme dostatečným množstvím mouky. Rozdělíme si na 4 bochánky, dáme na plech vyložený pečicím papírem, necháme dalších cca 20 minut kynout pod utěrkou, poté bochánky potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme sezamem a pečeme ve vyhřáté troubě cca na 180 °C, a to 15–20 minut. Mleté maso pořádně propracujeme s hořčicí, worcesterem a kořením, vytvoříme si 4 placky, silné cca 1–1,5 cm a necháme je odpočinout. Na pánvi na troše oleje zprudka orestujeme, aby se maso zatáhlo, a dáme do trouby pod gril. Doporučuje se použít grilovací tácek, burger pustí hodně šťávy, která se tímto zadrží krásně mimo burger (pokud jí je opravdu moc, tak šťávu sléváme, aby byl burger pěkně křupavý). Vychladlé žemle rozkrojíme, na rozpálenou pánev bez tuku položíme bulky řeznou stranou dolů a opečeme. Spodní díl pomažeme trochou kečupu, přidáme nakrájený ledový salát, cherry rajče na plátky, dáme čerstvě ugrilovaný burger, posypeme nastrouhaným čedarem a přidáme lžíci majonézy, do které přidáme trošku nadrobno nakrájené cibule, na jemném struhadle strouhanou okurku a utřený česnek (popřípadě dochutíme solí či pepřem), posypeme dýňovými semínky, přiklopíme houskou, přimáčkneme a podáváme.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Ingredience: 1 kg nakrájených jablek, cukr, 1 Gelfix, 2 lžičky kyseliny citronové
Nebo: 1 kg nakrájených jablek, želírovací cukr, 2 lžičky kyseliny citronové
Nastavení pekárny: program Džem/Marmeláda
Postup: Do formy pekárny dáváme malé kousky nakrájených jablek a použijeme buď Gelfix, nebo z receptu vynecháme cukr a dáme pouze ovoce, kyselinu citronovou a želírovací cukr. Vždy se řídíme návodem na sáčku – poměr ovoce a cukru! Spustíme program Džem/Marmeláda. Po ukončení programu ihned formu vyjmeme (pozor, je horká, použijeme kuchyňské rukavice, chňapku či utěrku) a lijeme do čistých sklenic, ale neplníme až po okraj – můžeme zalít 1 víčkem rumu. Poté ihned uzavřeme a otočíme aspoň na 10 minut na víčko, aby se chytlo. Po úplném vychladnutí uložíme do chladna.
Kdo nemá rád kousky ovoce anebo se mu nebude zdát džem dostatečně hladký, může jej ihned po ukončení programu dát do mixéru. Z 1 kg ovoce je asi pět 375 ml skleniček.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA MRAŽENÉ MASO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frodl.
Dělal jste někdo domácí šunku z mraženého masa? A s jakým výsledkem? Já to zkusil a výsledek byl: Krásně růžová, homogenní, dala se krájet i na milimetrové plátky. Chuť žádná, vůně také žádná, v ústech pocit suchého masa, jako přesolená (dal jsem na 1 kg 9 g soli 9g pragandy ). Poradí někdo, nebo má někdo podobnou zkušenost? Předem díky za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: ½ kg hladké mouky, 250 ml vlažného mléka, ½ kostky droždí nebo sušené droždí, špetka soli, špetka cukru (na koláče a buchty můžete přidat cukr), 150 ml oleje, 1 vejce
Postup: Nastavit pekárnu, vymíchat těsto a nechat ho vykynout přímo v pekárně.
Z těsta můžete vytvořit:
Jednoduché skořicové rohlíčky: Těsto rozválíme a vykrájíme z něj rádýlkem trojúhelníky. Ty posypeme skořicí, cukrem a zabalíme do tvaru rohlíčku (začínáme od základny trojúhelníku). Klademe na plech vyložený pečicím papírem, potíráme vajíčkem a pečeme.
Pizza: Těsto je naprosto vynikající na pizzu. Potřeme kečupem, poklademe oblíbenými ingrediencemi, kraje potřeme olivovým olejem rozmíchaným s česnekem a pečeme. Do těsta NEDÁVÁME VEJCE!
Slaný koláč: Těsto rozdělíme na dvě části. Tu první rozválíme a vyložíme jí nízkou zapékací formu. Na těsto dáme směs masa, zeleniny, hub, sýra nebo čehokoliv jiného, co máme rádi. Druhou část těsta vyválíme tak, aby se na ni dala přiklopit zapékací forma. Z kousku těsta můžeme vykrájet hvězdičky, srdíčka nebo jiné tvary a ty naskládat na „poklop“. Nakonec těsto potřeme rozšlehaným vajíčkem a zapékáme.
Langoše: Z těsta rozválíme placku, velkou asi jako pánvička, na které jsme si rozehřáli olej. Smažíme z obou stran a podáváme s kečupem, tatarkou, sýrem, česnekem nebo nasladko, třeba s povidly. Těsto je BEZ VAJEC.
Rohlíky, housky, bulky: Toto těsto je vynikající i na přípravu obyčejných rohlíků, housek nebo jakéhokoliv bílého pečiva. Povrch můžeme posypat hrubou solí, mákem, sezamovým semínkem, kmínem nebo čímkoliv jiným. Do těsta můžeme přimíchat také nadrobno nakrájenou cibulku a vznikne nám cibulové pečivo. Opět BEZ VAJEC!
Koláče a buchty: Vyzkoušejte z tohoto těsta také obyčejné buchty s povidly nebo klasický švestkový koláč s drobenkou.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Ingredience: 1 kg oloupaných, odjádřených a nastrouhaných jablek, vanilkový cukr, skořice, rumové aroma
Postup: Jablka vložíme do pekárny a zapneme ji na systém „Džem“. Po uvaření vmícháme 1 vanilkový cukr, 1 lžičku skořice a pár kapek rumového aroma. Ještě horké dáme do sklenic, zavíčkujeme je a otočíme dnem vzhůru.
Upozornění: Pokud je ovoce perlivější a rychle udělá pěnu při vaření, může v pekárně vytéct!
V naší poradně s názvem JE KALANCHOE JEDOVATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
Jak se presne jmenuje tahle kalanchoe a je jedovata?Dekuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše kalanchoe se latinsky jmenuje Kalanchoe blossfeldiana. Kalanchoe není pro lidi jedovatá. Větší problém ovšem kalanchoe představuje pro zvířata. Obsahuje totiž srdeční glykosidy, které jsou toxické pro mnoho zvířat. V některých částech světa, kde kalanchoe rostou divoce ve volné přírodě, jsou často hlášeny otravy hospodářských zvířat, přičemž jejich smrt je obecně kvůli vlivu glykosidů na jejich srdce. Květy kalanchoe obsahují mnohem více glykosidů, než kterékoliv jiné části rostlin, takže většina hospodářských zvířat se otraví, když je rostlina v plném květu. V našich podmínkách je kalanchoe pěstována v zahradách nebo v květináčích, spíše než na pastvinách, takže rostlina nepředstavuje významné riziko pro hospodářská zvířata. Domácí zvířata jsou však v ohrožení.
Vzhledem k tomu, že kalanchoe je běžná pokojová rostlina, je třeba chránit domácí zvířata před otravou. Toho se nejlépe dosáhne, když jsou rostliny nepřístupné pro psy, kočky a ptáky, protože dokonce i jen trochu květů může poškodit vašeho domácího mazlíčka. Je prokázáno, že tele zemře po snědení 7 gramů květů na 1 kg tělesné hmotnosti, ale smrtelná dávka pro menší zvířata není přesně známa. Během několika hodin po požití rostliny se u zvířete může spustit slintání průjem a bolesti žaludku. V případě, že zvíře pozřelo značné množství kalanchoe, tak tyto příznaky doplní i zmíněné srdeční účinky. V takovém případě je nejlepším řešením, co nejdříve dostat zvíře k veterináři. Existuje lék na tyto stavy, a veterinář zároveň může poskytnout symptomatickou a podpůrnou pomoc.
Sýry nejsou jen doménou průmyslu, může je dělat každý, kdo je ochotný se tímto oborem zabývat a koho to baví. Je možné si vyrobit jogurt, čerstvý sýr, plísňový sýr, domácí tvaroh, ba i tvrdé a polotvrdé bochníky sýra. Na internetu je široká škála nabídek těchto kurzů. V cyklu kurzů „VÝROBA SÝRŮ“ se naučíte dělat sýry dobře, snadno a s radostí. Obsáhnete kompletní sortiment, včetně zakysaných výrobků. Je jedno, zda se budete sýrařstvím živit, nebo je budete dělat „jen tak pro sebe“. Když pochopíte podstatu, množství nerozhoduje.
Romadur je v Česku jedním z reprezentantů měkkých sýrů, který navíc zraje pod mazem. Do výrobníku, jehož objem je dělen přepážkami pro postupné zpracovávání mléka s cílem semikontinualizace výrobního procesu, se napouští postupně pasterované mléko o tučnosti 1 %, ohřáté na teplotu přibližně 30 °C. Do mléka se přidá zvolená smetanová kultura a syřidlo. Po 60 minutách se vytvoří gel, který je sýrařskými harfami krájen a promícháván při zvolené teplotě. Vzniklé sýrové zrno se vypouští na odkapní pohyblivý pás a sýrová sraženina, zbavená částečně syrovátky, se plní do skupinových perforovaných forem, kde se dále zbavuje syrovátky odkapáváním při převracení forem. Sýry jsou z forem vyklepávány na nerezové rošty. Rošty jsou stohovány a celé stohy se sýry jsou ponořeny do solné lázně. Po prosolení, které trvá přibližně 6–8 hodin, a následném oschnutí jsou sýry postříkány suspenzí obsahující bakterie produkující maz. Následně jsou sýry na roštech v paletách umístěny ve zracích sklepích s řízenou teplotou 16 až 18 °C a vlhkostí 90 %. Po době zrání, která trvá přibližně 3–4 týdny, jsou sýry baleny a expedovány.
První písemné doklady o výrobě českého sýra pocházejí z 10. století, na sklonku 19. století existovalo v Čechách okolo 150 menších sýráren, do 50. let u nás vyráběly sýry především menší soukromé nebo družstevní sýrárny, respektive mlékárny, skutečná velkovýroba začala až po úplném znárodnění průmyslu po komunistickém převratu v roce 1948. Po roce 1989 do původně socialistických podniků vstoupil často mezinárodní kapitál.
Romadur je významným zdrojem řady důležitých živin. Především to jsou bílkoviny (převážně kasein), jejichž obsah v sýrech kolísá podle jejich druhu. V závislosti na obsahu sušiny a tuku se obsah bílkovin pohybuje od 6 % do téměř 30 %. Mléčné bílkoviny řadíme mezi bílkoviny plnohodnotné, protože obsahují všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství. Sýry obsahují relativně menší množství syrovátkových bílkovin (0,4–0,5 %) a laktózy (0,3–0,4 %) ve srovnání s ostatními mléčnými výrobky. Zřejmě z těchto důvodů můžeme předpokládat, že konzumace sýra vede k menšímu vzestupu inzulinémie, tedy plazmatické hladiny inzulinu, než při příjmu stejného množství jiného mléčného výrobku. Další důležitou živinou, kterou sýry obsahují, je vápník. Obsah vápníku v sýrech závisí zejména na obsahu sušiny, do určité míry i na použité technologii. Zvláště důležitý je příjem vápníku u dětí. Dostatečný přísun vápníku má také velký význam u starších lidí, kteří často trpí osteoporózou – chorobou nedostatečného obs